DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Provádění politik EU vyžaduje srovnatelné a spolehlivé statistické informace o hospodářské a sociální situaci a o stavu životního prostředí v EU a jejich různých složkách na celostátní a regionální úrovni. Evropské statistiky jsou rovněž nezbytné k tomu, aby bylo jisté, že široká veřejnost bude Evropě rozumět, a aby se občané zapojili do demokratického procesu a debat týkajících se přítomnosti a budoucnosti EU.

V tomto kontextu bylo dne 15. ledna 2013 přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017, které poskytuje celkový rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropských statistik na období od roku 2013 do roku 2017.

Návrh uvedeného nařízení předložený Komisí zahrnoval finanční krytí na pětileté provádění uvedeného programu ve výši 299,2 milionů EUR, které v průběhu řádného legislativního postupu nezpochybnila ani Rada ani Evropský parlament. Ve svém usnesení ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci (MFF) a vlastních zdrojích však Evropský parlament zdůraznil, že jednání o legislativních návrzích týkajících se víceletých programů budou ukončena, jakmile bude dosaženo dohody o finančním krytí těchto programů.

Z tohoto důvodu stanoví nařízení (EU) č. 99/2013 pouze finanční krytí na rok 2013, který spadá do programového období let 2007 až 2013, a vyzývá Komisi, aby do tří měsíců od přijetí víceletého finančního rámce na období let 2014 až 2020 předložila Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, kterým se stanoví finanční příděl na období let 2014 až 2017.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Byly konzultovány zúčastněné strany a bylo provedeno posouzení dopadů návrhu nařízení o evropském statistickém programu na období let 2013–2017, KOM(2011) 928 v konečném znění ze dne 21. 12. 2011, který zahrnoval rozpočet na roky 2014–2017.

Žádné další konzultace nebo posouzení nejsou proto považovány za nutné.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Tento návrh stanoví finanční krytí na čtyři roky evropského statistického programu 2013–2017, které spadají do programového období let 2014 až 2020 víceletého finančního rámce (MFF). Za tímto účelem se navrhuje pozměnit článek 7, který se týká financování.

Ostatní ustanovení nařízení o evropském statistickém programu na období let 2013–2017 zůstávají nezměněna, to se konkrétně týká cílů a přílohy, ve které jsou definovány statistické výstupy na dotčených pět let.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Specifické cíle a statistické výstupy na dotčené pětileté období jsou stanoveny v uvedeném nařízení a navrhované finanční krytí na období let 2014 až 2017, které připadá na programové období let 2014 až 2020, je 234,8 milionů EUR.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

Evropský hospodářský prostor

Navržené nařízení se týká záležitosti Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“), a mělo by proto být rozšířeno na EHP.

2013/0249 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017

(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017[1] poskytuje rámec a stanoví cíle a výstupy pro vypracovávání, vývoj a šíření evropských statistik na období od roku 2013 do roku 2017.

(2)       Nařízení (EU) č. 99/2013 stanoví finanční krytí pouze na rok 2013, který spadá do programového období let 2007 až 2013, a vyzývá Komisi, aby do tří měsíců od přijetí víceletého finančního rámce na období let 2014 až 2020 předložila Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, kterým se stanoví finanční příděl na období 2014 až 2017.

(3)       Nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 bylo přijato dne ... .

(4)       Nařízení (EU) č. 99/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 99/2013 se mění takto:

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Financování

1. Finanční krytí Unie na provádění tohoto programu v roce 2013 se stanoví ve výši 57,3 milionů EUR, které připadají na programové období let 2007 až 2013. Finanční krytí Unie na provádění tohoto programu v letech 2014 až 2017 se stanoví ve výši 234,8 milionů EUR, které připadají na programové období let 2014 až 2020.

2. Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s finančním nařízením.

3. Komise při přijímání rozhodnutí o ročních rozpočtových prostředcích respektuje výsadní pravomoci rozpočtového orgánu.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1         Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se mění nařízení (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017

1.2         Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[2]

Statistika (3403 – Tvorba statistických informací, 3480 – Správní podpora Eurostatu, 3481 – Politická strategie a koordinace pro Eurostat)

1.3         Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[3]

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4         Cíle

1.4.1      Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Návrh je v souladu s prioritami Evropské unie, jelikož statistiky vyvinuté, vypracované a šířené v rámci tohoto programu přispějí k provádění politik Evropské unie, např. strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a dalších politik, jimiž se zabývají strategické priority Komise pro období let 2010–2014 (tj. posílená a integrovaná správa ekonomických záležitostí, změna klimatu, růst a sociální soudržnost, Evropa občanů a globalizace).

1.4.2      Konkrétní cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1: Poskytovat včas statistické informace na podporu rozvoje, monitorování a hodnocení politik Unie s náležitým zohledněním priorit, při zachování rovnováhy mezi oblastmi hospodářství, sociálních věcí a životního prostředí a při uspokojování potřeb širokého okruhu uživatelů evropské statistiky, včetně řídících a výzkumných pracovníků, podniků a evropských občanů obecně, a to hospodárným způsobem bez zbytečného překrývání činností.

Příslušné aktivity ABM/ABB

3403 — Tvorba statistických informací

Specifický cíl č. 2: Zavést nové metody vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality.

Příslušné aktivity ABM/ABB

3403 — Tvorba statistických informací, 3480 — Správní podpora Eurostatu, 3481 — Politická strategie a koordinace pro Eurostat

Specifický cíl č. 3: Posilovat partnerství v rámci Evropského statistického systému (dále jen „ESS“) i mimo něj s cílem dále zvýšit jeho produktivitu a posílit celosvětově jeho vedoucí úlohu v oblasti oficiálních statistik.

Příslušné aktivity ABM/ABB

3481 — Politická strategie a koordinace pro Eurostat

Specifický cíl č. 4: Zajistit, aby statistiky byly poskytovány soustavně po celou dobu trvání programu, pokud tím nedojde k narušení mechanismu určování priorit ESS.

Příslušné aktivity ABM/ABB

3403 — Tvorba statistických informací

1.4.3      Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Účinky na Evropský parlament a Radu: kladné, jelikož evropský statistický program (dále jen „ESP“) je v souladu se Smlouvami, finančními výhledy a politickými prioritami Evropské unie; ESP odráží potřeby ohledně statistických informací na podporu politik EU; ESP obsahuje mechanismus pro zlepšené stanovení priorit a snížení zpravodajské zátěže podniků a občanů. Na přípravě ESP se podílejí členské státy. Při provádění ESP bude dodržena zásada subsidiarity.

Účinky na sbor komisařů a útvary Komise: kladné, jelikož ESP je v souladu se Smlouvami a finančními výhledy; ESP odráží potřeby ohledně statistických informací na podporu politik EU a jako součást ESP bude zaveden robustní systém řízení kvality. ESP bude účinně vyhodnocován a bude se na něj vztahovat rámec pro rozložení zdrojů, který je v souladu s ABB.

Účinky na národní statistické úřady (včetně generálních ředitelů národních statistických úřadů, Výboru pro ESS, skupiny pro partnerství, skupin ředitelů) a další vnitrostátní tvůrce: kladné, neboť ESP obsahuje mechanismus pro zlepšené stanovení priorit a snížení zpravodajské zátěže podniků a občanů. Odráží společnou strategii ESS pro provádění sdělení. Na přípravě ESP se podílejí členské státy. Při provádění ESP bude dodržena zásada subsidiarity.

Účinky na Evropský statistický poradní výbor, Evropskou centrální banku, Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance a jiné neinstitucionální uživatele: kladné, neboť ESP odráží potřeby ohledně statistických informací na podporu politik EU, uživatelé si budou jisti, že statistiky budou „vhodné pro dané účely“ (včasné a odpovídající potřebám a požadavkům jejich politik).

Účinky na Eurostat: kladné, neboť ESP odráží sdělení o metodě tvorby statistiky EU; jako součást ESP bude zaveden robustní systém řízení kvality; ESP poskytne stabilní rámec pro soudržné, strukturované roční programování a přidělování zdrojů a jasně vymezí směr, jímž by se měl ubírat další vývoj Eurostatu; ESP bude účinně vyhodnocován.

1.4.4      Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Pro všechny cíle vyjmenované v ESP na období let 2013–17 jsou uvedeny hlavní akce a ukazatele. Cíle ESP na období let 2013–17 jsou podrobněji naplánovány v ročních pracovních programech a výsledky budou sledovány po celou dobu programového období.

Obecný cíl spojený s úsilím být hlavním poskytovatelem vysoce kvalitních statistik o Evropě bude sledován prostřednictvím:

– zjišťování zaměřeného na spokojenost uživatelů Eurostatu, a zejména na podíl uživatelů, kteří hodnotí celkovou kvalitu evropské statistiky jako „velmi dobrou“ nebo „dobrou“.

1.5         Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1      Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Zřízení víceletého evropského statistického programu vychází z čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice[4], který stanoví, že evropský statistický program musí poskytovat rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, hlavní oblasti a cíle akcí plánovaných na dobu nepřekračující pět let. Musí stanovit priority, které se týkají potřeb informací za účelem provádění činností Evropské unie. Cílovými příjemci návrhu jsou uživatelé a tvůrci evropské statistiky, tj. Evropský parlament a Rada, generální ředitelství Komise, Evropská centrální banka, národní statistické úřady a další vnitrostátní tvůrci evropské statistiky, Evropský statistický poradní výbor, Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance a jiní neinstitucionální uživatelé a samozřejmě široká veřejnost.

1.5.2      Přidaná hodnota ze zapojení EU

Političtí činitelé a subjekty na trhu soustavně potřebují statistiky, aby mohli přijímat rozhodnutí a monitorovat a vyhodnocovat jejich provádění. Statistiky zajišťují základní infrastrukturu pro řádné a efektivní fungování demokracie a moderního hospodářství. Evropská unie potřebuje vysoce kvalitní statistickou informační službu, aby mohla plnit svoje poslání. Evropská statistika musí být spolehlivá, včasná a nezávislá na politických vlivech a poskytovaná uživatelům ve vhodné formě. Příprava statistiky by navíc neměla pro poskytovatele údajů představovat přílišné zatížení, přičemž údaje je třeba shromažďovat v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.

Společně s národními statistickými úřady a jinými vnitrostátními orgány jednotlivých členských států, které odpovídají za vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky, vytvořil Eurostat partnerství souhrnně označované jako evropský statistický systém (ESS). Toto partnerství zahrnuje rovněž země EHP. Členské státy shromažďují údaje a sestavují statistiky jak pro vnitrostátní účely, tak pro účely EU.

Systém ESS slouží jako síť, v níž je úlohou Eurostatu ukazovat cestu při harmonizaci statistiky v těsné spolupráci s národními statistickými úřady. Práce ESS se soustředí především na oblasti politik EU – a s rozšířením politik EU byla harmonizace rozšířena téměř na všechny oblasti statistiky.

Systém ESS usnadňuje sdílení poznatků a osvědčených postupů mezi členskými státy a vývoj nových technologií, společných nástrojů a sítí spolupráce s cílem využít možné synergie a zabránit zdvojování úsilí, a tím připravit prostor pro moderní systém tvorby statistik, který bude patřičně uzpůsoben, aby dokázal dostát budoucím nárokům.

Úsilí o harmonizaci, zjednodušení a regulaci lze nejlépe zahájit na úrovni Evropské unie, kde lze takové projekty provádět s optimální účinností.

1.5.3      Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hlavní omezení zjištěné v případě statistického programu Společenství na období 2008–2012[5] spočívá v tom, že struktura je pevně daná na dobu pěti let a cíle jsou popsány podrobně. Od doby, kdy byl program přijat, došlo k řadě důležitých vývojových změn. Změnil se základní právní rámec pro tvorbu evropské statistiky. Bylo přijato sdělení o metodě tvorby statistiky EU, po něm následovala společná strategie pro ESS; v platnost vstoupila Lisabonská smlouva; do funkce nastoupila nová Evropská komise (od ledna 2010 do prosince 2014); byla zahájena řada nových politických iniciativ (např. Evropa 2020) a byla posílena struktura správy systému ESS. Žádná z těchto vývojových změn se v současném programu neodráží; některé jeho části jsou zastaralé a dochází k nesouladu mezi plánovanými a skutečnými činnostmi. To snižuje význam zpráv o provádění programu, neboť mnoho z relevantních činností se v programu neodráží, zatímco musíme podávat zprávy o některých činnostech, které jsou v něm zmíněny, ale nejsou již prováděny.

Pokud jde o proces přípravy evropského statistického programu, pracovní skupina 3 v rámci skupiny pro partnerství[6] navrhla víceletý cyklus programování pro období let 2013–2017. Bylo navrženo, aby byla posílena úloha partnerů ESS (Výboru pro ESS, generálních ředitelů národních statistických úřadů, skupin ředitelů a Evropského statistického poradního výboru) při přípravě programu.

Rovněž je třeba zmínit, že zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení ex post statistického programu Společenství na období 2003–2007[7] obsahovala doporučení k budoucím víceletým programům, konkrétně:

Zlepšit vazbu mezi statistickým programem Společenství a ročními pracovními programy. Statistický program Společenství představuje rámcový program, který vytyčuje strategickou vizi na pět let a spolu s ročními pracovními programy zaručuje vlastní pružnost a relevanci po celé toto období. Roční pracovní programy vycházejí ze statistického programu Společenství a měly by tedy příslušný program výslovně zmiňovat a vycházet z něj.

Zlepšit sledování provádění statistického programu Společenství. Celkové sledování programu by se mělo provést tak, že se stanoví klíčový soubor ukazatelů, které poskytnou dostatečné informace o tom, zda bylo po dobu trvání programu dosaženo operativních a strategických cílů.

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení v polovině období statistického programu Společenství 2008–2012 zdůraznila, že v budoucnosti je třeba zohlednit tyto body:

– Vymezení nových potřeb, co se týče statistických informací. Je vyžadován integrovanější přístup s použitím četných a kombinovaných zdrojů údajů spolu s harmonizací metodiky, pojmů a definic.

– Posílení partnerství v rámci ESS. Bylo zdůrazněno, že bude třeba vytvořit více různých integrovaných modelů spolupráce s členskými státy.

– Zvážení koncepčního přístupu k přehodnocení priorit jednotlivých činnostía dostupnosti zdrojů pro provádění statistického programu Společenství s cílem snížit zátěž respondentů a náklady tvůrců bylo považováno za nezbytné.

Stojí za zmínku, že stávající statistický program Společenství na období 2008–2012 byl jedním z témat zprávy o auditu hodnotící funkce[8].připravené pracovištěm interního auditu Eurostatu, která poukázala na to, že nebylo provedeno hodnocení ex ante stávajícího programu, a doporučila, aby bylo takové hodnocení u budoucích programů prováděno v souladu s finančním nařízením[9] (článek 27) a jeho prováděcími pravidly[10] (článek 21).

S cílem vyhnout se omezením vyplývajícím z příliš podrobného programu, aby bylo možné přizpůsobit se novým nebo měnícím se politickým prioritám a vývojovým změnám, je ESP 2013–2017 koncipován jako obecný nástroj pro plánování, jenž obecně popisuje cíle a akce, které mají být provedeny, a tím vymezuje celkový rámec pro přípravu ročních statistických pracovních programů s podrobnými cíli a akcemi.

Vzhledem k vývojovým změnám v ESS, jakož i provádění sdělení o metodě tvorby statistiky EU je třeba, aby evropský statistický program na období let 2013–2017 kladl zvláštní důraz na vyrovnání se s budoucími výzvami a vyvážení poptávky a zdrojů. Silné partnerství v rámci ESS má zásadní význam, a proto byly do plánu příprav tohoto programu začleněny rozsáhlejší konzultace se zúčastněnými stranami.

Na základě minulých zkušeností jsou zavedeny mechanismy, které mají zaručit soudržnost procesů plánování a podávání zpráv lepším propojením cílů programu s ročními pracovními programy a zdokonalením monitorování a hodnocení provádění programu.

Při navrhování cílů a ukazatelů ESP na období let 2013–2017 byla zohledněna doporučení hodnocení v polovině období statistického programu Společenství 2008–2012. Pokud jde o přehodnocení priorit statistických požadavků zaměřené na snížení zátěže respondentů a nákladů tvůrců, bylo stanoveno zavedení mechanismu pro stanovení priorit, který byl předložen Výboru pro ESS dne 18. listopadu 2010[11].

V souladu s finančním nařízením[12] (článek 27) a jeho prováděcími pravidly[13] (článek 21) bylo připraveno hodnocení ex ante.

1.5.4      Soulad a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Souběžně se stávajícím statistickým programem Společenství na období 2008–2012 je od roku 2009 do roku 2013 prováděn další víceletý program, konkrétně program modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu (MEETS). Aby se zvýšila účinnost řízení programů, Eurostat se rozhodl, že v budoucnosti bude mít místo dvou víceletých programů pouze jeden. To znamená, že cíle v oblasti statistik podnikání a obchodu po roce 2013 a akce spojené s modernizací sociální statistiky jsou součástí ESP na období let 2013–2017.

Kromě toho Eurostat plní koordinační úlohu v oblasti tvorby evropské statistiky v souladu s rozhodnutím Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012. Generální ředitelství Komise a další útvary zapojují Eurostat v rané fázi do vývoje svých programů souvisejících se statistikou.

1.6         Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

– þ Návrh/podnět s platností od [1. ledna] 2014 do [31. prosince] 2017

– þ Finanční dopad od roku 2014 do roku 2017 u prostředků na závazky a od roku 2014 do roku 2021 u prostředků na platby.

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7         Předpokládaný způsob řízení[14]

þ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[15]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi, zejména s OECD, Organizací spojených národů a Světovou bankou.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2            SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1         Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Na základě ustanovení finančního nařízení pro výdajové programy provedlo oddělení Eurostatu pro strategické plánování za pomoci finančního a právního oddělení mezi říjnem 2010 a dubnem 2011 hodnocení ex ante ESP na období let 2013–17. Toto hodnocení bylo diskutováno s interní pracovní skupinou Eurostatu pro přípravu EPS na období let 2013–17, kterou tvoří zástupci všech ředitelství Eurostatu na úrovni vedoucích oddělení, a poté bylo schváleno na zasedání ředitelů Eurostatu dne 12. dubna 2011.

Hlavní zjištění hodnocení ex ante byla začleněna do legislativního finančního výkazu. Závěry vyvozené z minulých zkušeností, které byly zohledněny při zřizování ESP, jsou popsány v legislativním finančním výkazu v bodě 1.5.3 „Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti“. Cíle ESP jsou popsány ve vlastním návrhu.

Článek 2 návrhu stanoví, že ESP bude podléhat ročnímu plánování prostřednictvím ročních statistických pracovních programů Komise v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009. Tyto programy a jejich odpovídající financování budou předmětem rozhodnutí Komise, ve kterých budou podrobně popsány výstupy a výsledky (cíle a ukazatele), jichž má být během referenčního období dosaženo. Monitorování bude zaručeno prostřednictvím pravidelných zpráv o spotřebě zdrojů a o pokroku, jehož bylo při plnění cílů dosaženo.

Pokud jde o podávání zpráv, předpokládá se, že v souladu s nařízením o evropské statistice bude vypracována průběžná zpráva o pokroku a po konzultaci Výboru pro ESS bude nejpozději v červnu 2015 předložena Evropskému parlamentu a Radě.

Na konci období, na něž se program vztahuje, bude ESP podroben hodnocení ex post. Hodnotící zpráva bude konzultována s Výborem pro ESS a do konce roku 2018 bude předložena Evropskému parlamentu a Radě.

2.2         Systém řízení a kontroly

2.2.1      Zjištěná rizika

Způsobem řízení navrženého programu je přímé centralizované řízení Komisí a v omezené míře společné řízení s mezinárodními organizacemi. Z finančního hlediska bude program prováděn zadáváním zakázek, a to zejména firmám, které se specializují na statistické nebo informační služby, a financováním granty zejména pro národní statistické úřady. Nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice povoluje přímé udělování grantů těmto úřadům.

Hlavní zjištěná rizika spojená s prováděním programu se týkají především řízení postupů udělování grantů. Jak je zřejmé z provádění statistického programu Společenství na období 2008–2012, někteří příjemci se dostávali do obtíží při předkládání dokumentace požadované pro určení způsobilosti vzniklých nákladů.

2.2.2      Předpokládané metody kontroly

Hlavními prvky systému interní kontroly jsou: Ověření ex ante provozních a finančních hledisek každé finanční transakce (legality, správnosti a řádného finančního řízení) podle čl. 49 odst. 3 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení. Kontroly ex ante se vztahují na celý výdajový cyklus od plánování a programování po závazky a platby. Za tímto účelem musí každý subjekt postupu schvalování finančních transakcí provést kontrolu každé finanční transakce podle zvláštních kontrolních seznamů.

K plnění rozpočtu programu v souladu se zásadami řádného finančního řízení a k zaručení, že jsou splněny požadavky ohledně legality a správnosti, přispívají nejen nejen postupy schvalování finančních transakcí, ale také odpovídající dozor, podávání zpráv o financování a výkonnosti, audity a hodnocení. Bude zaručena doplňkovost výše zmíněných zdrojů záruk, aby se zamezilo zdvojování úsilí a zajistila hospodárnost kontrol.

Na základě ucelených a povinných kontrol prováděných u každé finanční transakce, která bude v rámci programu povolena, budou na řízení postupů udělování grantů uplatňována dodatečná kontrolní opatření. Kromě výše popsaných kontrol ex ante budou na základě roční analýzy rizik prováděna posílená ověřování ex ante a ex post. Posílená ověřování ex ante budou prováděna na základě vzorku, půjde tedy o důkladné kontroly dodatečných podkladů před závěrečnými platbami pro spolufinancované grantové akce. Navíc budou na základě zkušeností získaných od roku 2005 prováděny kontroly ex post, aby bylo ověřeno, že operace financované z rozpočtu jsou prováděny správně a zejména že jsou dodržována kritéria stanovená pro ověřování ex ante. Bude kladen zvláštní důraz na snížení administrativní složitosti, a tudíž také pravděpodobnosti výskytu chyb spojených s řízením grantů. Toho bude dosaženo zejména důrazem na větší projekty (a omezením malých grantů), prostřednictvím požadavků zvláštních osvědčení o auditu a v neposlední řadě zavedením alternativních možností plateb na základě skutečných nákladů, tedy grantů založených na paušálních sazbách a stupnicích jednotkových nákladů.

Náklady na kontroly a přínosy kontrol: Má se za to, že kontrolní strategie programu sníží riziko nedodržování podmínek pod úroveň 2.%, což je v souladu s posouzením provedeným v rámci roční zprávy o činnosti za rok 2010. Vzhledem k tomu, že cílem vnitřní kontroly nového programu je nepřekročit během celého programového období let 2013–2017 průměrnou míru zbytkových chyb ve výši 2 %, systém vnitřní kontroly, jakož i s ním spojené náklady jsou považovány za odpovídající k dosažení tohoto cíle. GŘ ESTAT má za to, že náklady na výše uvedené dodatečné posílené kontroly ex ante a ex post zůstávají přibližně na úrovni 1 % rozpočtu programu, což je přibližně stejný poměr jako v předchozím programu. Z hlediska povahy a intenzity kontrol bude 100 % finančních transakcí (a tudíž 100 % rozpočtu) podrobeno povinným kontrolám ex ante v souladu s finančním nařízením. Jak je popsáno výše, po roční analýze rizik budou prováděny kontroly založené na důkladné analýze podkladů. Mohou se vztahovat na 4–6 % rozpočtu.

2.3         Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatnění všech regulačních kontrolních mechanismů bude navržena strategie proti podvodům, která bude v souladu s novou strategií Komise proti podvodům přijatou dne 24. června 2011, aby se mimo jiné zaručilo, že vnitřní kontroly zaměřené proti podvodům jsou plně v souladu se strategií Komise proti podvodům a že přístup k řízení rizika podvodů umožňuje určovat oblasti, v nichž existuje riziko podvodu, a odpovídající reakce. V nezbytných případech budou zřízeny skupiny k navazování a udržování kontaktů a vhodné nástroje informačních technologií určené pro analýzu případů podvodů v souvislosti s evropským statistickým programem.

Eurostat stanovil kontrolní strategii na období let 2013–2017, která doplňuje provádění ESP. Cílem snižování složitosti, uplatňování hospodárných postupů sledování a provádění kontrol ex ante a ex post založených na riziku bude snížit pravděpodobnost podvodů a přispět k jejich prevenci. Součástí kontrolní strategie jsou zvláštní opatření na zvyšování povědomí a příslušná odborná příprava zaměřená na prevenci podvodů.

3            ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1         Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající výdajové rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdajů || Příspěvek

číslo [název………………………...……….] || RP/NRP ([16]) || zemí ESVO[17] || kandidátských zemí[18] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY] || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce: || Rozpočtová položka || Druh výdajů || Příspěvek

číslo [název……………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 || 29.0201 Evropský statistický program na období 2013–2017 || RP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

1 || 29.0104 Informační politika v oblasti statistiky – Výdaje na správu a řízení || NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2         Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || Okruh 1 – Inteligentní růst podporující začlenění (od roku 2014)

GŘ ESTAT || || || Rok 2014[19] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 a násl. || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || ||

29.0201 || Závazky || (1) ||  53,391 || 54,922 || 56,443 || 57,960 || || 222,716

Platby || (2) || 32,360 || 33,613 || 46,450 || 52,843 || 92,839 || [20]258,105

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[21] || || || || || ||

29.0104 || || (3) || 2,900 || 2,983 || 3,065 || 3,148 || || 12,096

CELKEM prostředky pro GŘ ESTAT || Závazky || =1+1a +3 || 56,291 || 57,905 || 59,508 || 61,108 || || 234,812

Platby || =2+2a +3 || 35,260 || 36,596 || 49,515 || 55,991 || 92,839 || 270,201

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 53,391 || 54,922 || 56,443 || 57,960 || || || || 222,716

Platby || (5) || 32,360 || 33,613 || 46,450 || 52,843 || 92,839 || || || 258,105

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 2,900 || 2,983 || 3,065 || 3,148 || || || || 12,096

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 56,291 || 57,905 || 59,508 || 61,108 || || || || 234,812

Platby || =5+ 6 || 35,260 || 36,596 || 49,515 || 55,991 || 92,839 || || || 270,201

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 a násl. || CELKEM

GŘ ESTAT ||

Ÿ Lidské zdroje || 92,335 || 91,479 || 90,615 || 89,829 || || || || 364,258

Ÿ Ostatní správní výdaje || (1) 3,487 || (2) 3,487 || (3) 3,487 || (4) 3,487 || || || || 13,948

GŘ ESTAT CELKEM || Prostředky || 95,822 || 94,966 || 94,102 || 93,316 || || || || 378,206

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 95,822 || 94,966 || 94,102 || 93,316 || || || || 378,206

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 a následující (viz bod 1.6): || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 152,113 || 152,871 || 153,610 || 154,424 || || || || 613,018

Platby || 131,082 || 131,562 || 143,617 || 149,307 || 92,839 || || || 648,407

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

–          Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–          X         Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || CELKEM

VÝSTUPY

|| Uveďte cíle a výstupy || Druh výstupu[22] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem ||

SPECIFICKÉ CÍLE Č. 1 a 4[23] Poskytování kvalitních statistických informací na podporu rozvoje, monitorování a hodnocení politik Evropské unie ||

|| – Výstup || Statistické projekty || 0,304 || || || 85 || 23,694 || 67 || 21,480 || 62 || 21,204 || 58 || 22,129 || 272 || 88,507

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || 85 || 23,694 || 67 || 21,480 || 62 || 21,204 || 58 || 22,129 || 272 || 88,507

|| SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 Zavedení nové metody tvorby evropské statistiky ||

|| – Výstup || Statistické projekty || 0,298 || || || 84 || 23,694 || 100 || 30,102 || 94 || 31,555 || 87 || 32,194 || 365 || 117,545

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || 84 || 23,694 || 100 || 30,102 || 94 || 31,555 || 87 || 32,194 || 365 || 117,545

|| SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 Posílení partnerství v rámci systému ESS i mimo něj ||

|| – Výstup || Statistické projekty || 0,306 || || || 19 || 6,003 || 9 || 3,340 || 8 || 3,684 || 7 || 3,637 || 43 || 16,664

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || || 19 || 6,003 || 9 || 3,340 || 8 || 3,684 || 7 || 3,637 || 43 || 16,664

|| NÁKLADY CELKEM || || || 188 || 53,391 || 176 || 54,922 || 164 || 56,443 || 152 || 57,960 || 680 || 222,716

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1   Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 a násl. || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || ||

Lidské zdroje || 92,335 || 91,479 || 90,615 || 89,829 || || 364,258

Ostatní správní výdaje || || || || || || 13,948

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 95,822 || 94,966 || 94,102 || 93,316 || || 378,206

Mimo OKRUH 5[24] víceletého finančního rámce || || || || || ||

Lidské zdroje || 2,285 || 2,285 || 2,285 || 2,285 || || 9,140

Ostatní výdaje správní povahy (IT; schůze; studie; služební cesty; předplatné) || 0,615 || 0,698 || 0,780 || 0,863 || || 2,956

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (1) 2,900 || (2) 2,983 || (3) 3,065 || (4) 3,148 || || (5) 12,096

CELKEM || 98,722 || 97,949 || 97,167 || 96,464 || || 390,302

3.2.3.2   Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 ||

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

29 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 651 || 645 || 639 || 633 || || ||

XX 01 01 02 (při delegacích) || – || – || – || – || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || – || – || – || – || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || – || – || – || – || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[25]

29 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 94 || 93 || 92 || 92 || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || – || – || – || – || || ||

XX 01 04 yy [26] || v ústředí[27] || || || || || || ||

při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (29 01 04 01) || 41 || 41 || 40 || 40 || || ||

CELKEM || 789 || 779 || 771 || 765 || || ||

29 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Úkoly, které mají být prováděny, se týkají především metodické práce na jedné straně a sběru, validace, zpracování a šíření statistických informací týkajících se oblastí vymezených v nařízení XXX. Odkazují rovněž na dvě horizontální činnosti ABB prováděné Eurostatem („Správní podpora – Eurostat“ a „Politická strategie a koordinace pro Eurostat“).

Externí zaměstnanci || Podpora úředníků a dočasných zaměstnanců při provádění výše zmíněných úkolů.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[28].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || || Celkem

Příspěvek Švýcarska || 4,851 || 4,948 || 5,047 || 5,147 || || || || 19,933

Spolufinancované prostředky CELKEM || 4,851 || 4,948 || 5,047 || 5,147 || || || || 19,933

3.3         Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[29]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. L 39, 9.2.2009, s. 12.

[2]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[3]               Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[4]               Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

[5]               Rozhodnutí č. 1578/2007/ES, Úř. věst. L 344, 28.12.2007, s. 15.

[6]               Skupina pro partnerství je skupina generálních ředitelů národních statistických úřadů v rámci ESS, jejichž posláním je dále rozvíjet systém ESS, a to především usnadňováním práce Výboru pro ESS.

[7]               KOM(2009) 1 v konečném znění.

[8]               Zpráva o auditu připravená pracovištěm interního auditu, ESTAT-2009-ESTAT-002, 19.2.2010.

[9]               Konsolidované znění nařízení Rady č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

[10]             Konsolidované znění nařízení Komise č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

[11]             Předložen na zasedání Výboru pro ESS dne 18. listopadu 2010 (dok. č. 2010/07/08b).

[12]             Konsolidované znění nařízení Rady č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

[13]             Konsolidované znění nařízení Komise č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

[14]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[15]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[16]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[17]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[18]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[19]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[20]             Prostředky na platby zohledňují povinnosti vyplývající od počátku evropského statistického programu v roce 2013

[21]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[22]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic).

[23]             Popsané v oddíle 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[24]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[25]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[26]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[27]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[28]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[29]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.