5.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 356/23

—

shoduje se s evropským komisařem pro životní prostředí v tom, že provedené studie naznačují, že v současných právních předpisech EU existuje řada nejasností nebo mezer, zdůrazňuje, že má-li být toto odvětví přijato širokou veřejností, bude nanejvýš důležité zabývat se zdravotními a environmentálními riziky, a vyzývá EK, aby v příslušném nařízení vydala rámec pro řízení rizik a řešení nedostatků;

—

žádá, aby se respektovala rozhodnutí místních a regionálních orgánů ohledně zákazu, omezení a kontroly rozvoje/aktivit souvisejících s dobýváním nekonvenčních uhlovodíků. Místní a regionální orgány by měly mít právo vyloučit možnost provádět aktivity spojené s rozvojem nekonvenčních uhlovodíků v citlivých oblastech (např. ochranná pásma zdrojů pitné vody, vesnice, orná půda atd.);

—

zdůrazňuje principiální význam zásady transparentnosti a zapojení dotčených skupin obyvatelstva, jakož i místních a regionálních orgánů, při rozhodování v této citlivé oblasti a vyjadřuje znepokojení nad tím, že tyto zásady dosud nebyly dostatečně zohledněny ve všech členských státech;

—

podporuje návrh zahrnout nekonvenční uhlovodíky do přílohy I revidované směrnice o posuzování dopadů na životní prostředí (EIA), tak aby s nimi související záměry byly systematicky podrobovány EIA, a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení společných norem v oblasti ochrany životního prostředí pro průzkum a dobývání nekonvenčních uhlovodíků v EU, aby se usnadnilo koherentní a srozumitelné EIA.

Zpravodaj

pan Brian MEANEY (IE/EA), Rada hrabství Clare a správní úřad regionu Mid-West

Odkaz

stanovisko z vlastní iniciativy

1.

uznává, že Evropa potřebuje cenově dostupné, uhlíkově neutrální, udržitelné, celosvětově konkurenceschopné bezpečné zdroje energie. Pro Evropskou unii to představuje zásadní výzvu. Tento problém vedl k tomu, že členské státy musí hledat veškeré alternativy, což podnítilo velký zájem o nekonvenční uhlovodíky, který se vyvinul v souvislosti se zatím nejednotným a nekoordinovaným regulačním rámcem v celé EU. Připomíná však, že nekonvenční uhlovodíky nejsou udržitelné ani z hlediska změny klimatu, ani pokud jde o dlouhodobé dodávky energie, a pojí se s vysokými riziky;

2.

je si vědom významných rizik v oblasti životního prostředí a zdraví, která se pojí s procesem horizontálního frakování pomocí vysokých objemů „kluzké vody“ používaného při dobývání nekonvenčních uhlovodíků;

3.

zdůrazňuje potřebu, aby Komise důrazně politicky zareagovala, a vyzývá ji, aby uložila členským státům povinnost zajistit kompetentním regionálním a místním orgánům zdroje pro správné plnění regulačních a kontrolních úloh a zodpovědností, zejména v sociální a environmentální oblasti a v otázkách řádného hospodaření se všemi přírodními zdroji, které se vztahují k různým kompetencím regionálních a místních orgánů v celé EU;

4.

zdůrazňuje, že je důležité neztrácet ze zřetele přechod k případnému 100 % podílu obnovitelných zdrojů energie a že nekonvenční či jiné formy energie nesmí odvádět nutnou pozornost a prostředky od přechodu na obnovitelné zdroje energie. Uznává, že nekonvenční uhlovodíky mohou hrát roli v přechodném stadiu mezi fosilními palivy a obnovitelnou energií;

5.

uvědomuje si, že podle Lisabonské smlouvy (2009, článek 194) má každý členský stát právo „stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, […] volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby […] zásobování energií“. Z toho důvodu se v celé Evropě vyskytují různé postoje k plynu z břidlic. VR žádá, aby se vzaly na vědomí kompetence, odpovědnosti, stanoviska a názory místních a regionálních orgánů, aby byly respektovány všemi, zejména Komisí, a aby se jim věnovala pozornost při psaní návrhů na umožnění bezpečného a chráněného dobývání nekonvenčních uhlovodíků, které bude šetrné k místním přírodním zdrojům;

6.

zohledňuje kompetence místních a regionálních orgánů, jejich specifické místní znalosti a omezení, co se týče zdrojů, dále bere v úvahu četné zásadní dopady a rizika spojená s dobýváním nekonvenčních uhlovodíků, a žádá, aby se respektovala rozhodnutí místních a regionálních orgánů ohledně zákazu, omezení a kontroly rozvoje/aktivit souvisejících s dobýváním nekonvenčních uhlovodíků. Zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly mít právo vyloučit možnost provádět aktivity spojené s rozvojem nekonvenčních uhlovodíků v citlivých oblastech (např. ochranná pásma zdrojů pitné vody, vesnice, orná půda atd.) anebo v případě, že by tyto orgány již nemohly dosahovat cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Měla by být mimoto posílena i autonomie místních a regionálních orgánů v rozhodování o vydávání zákazů rozvoje nekonvenčních uhlovodíků na jejich území. V této souvislosti VR připomíná zákazy dobývání nekonvenčních uhlovodíků vydané například v Bulharsku, Francii, Lucembursku, švýcarském kantonu Fribourg či španělském regionu Kantábrie;

7.

shoduje se s EP na tom, že stávající, dobrovolně použitelné pokyny pro průmysl, aby společnosti řešily negativní sociální a ekologické dopady těžebního průmyslu, jako např. globální iniciativa pro podávání zpráv (GRI), iniciativa OSN Global Compact a pokyny OECD pro nadnárodní podniky, nejsou pro zmírnění negativních důsledků těžby dostatečné;

8.

shoduje se s evropským komisařem pro životní prostředí v tom, že provedené studie naznačují, že v současných právních předpisech EU existuje řada nejasností nebo mezer, zdůrazňuje, že má-li být toto odvětví přijato širokou veřejností, bude nanejvýš důležité zabývat se zdravotními a environmentálními riziky, a vyzývá EK, aby v příslušném nařízení vydala rámec pro řízení rizik a řešení nedostatků;

9.

žádá Komisi, aby zvážila, zda nepožádat členské státy, aby omezily rozvoj nekonvenčních uhlovodíků do doby, než budou mezery v právní úpravě příslušných směrnic EU napraveny;

10.

domnívá se, že bez ohledu na právo členských států volně využívat své energetické zdroje by jakýkoli rozvoj nekonvenčních uhlovodíků měl zajistit spravedlivé a rovné podmínky pro všechny v celé Unii, a to při bezvýhradném dodržení příslušných právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Žádá jasný a právně závazný regulační rámec EU, přednostně formou směrnice o průzkumu a dobývání nekonvenčních uhlovodíků, aby byla poskytnuta odpovídající záruka ve vztahu k rizikům pro životní prostředí a lidské zdraví, které vyplývají z činností souvisejících s těžbou plynu z břidlic;

11.

je toho názoru, že zásada předběžné opatrnosti stanovená v politice EU v oblasti životního prostředí by se měla důsledně uplatňovat v celé EU a posuzování dopadů na životní prostředí by mělo být povinné bez ohledu na rozsah průzkumu a dobývání nekonvenčních uhlovodíků a mělo by brát v úvahu hospodářské zájmy, potřebu zajistit bezpečnost zásobování energií a podporu udržitelného rozvoje;

12.

trvá na tom, aby se povinná analýza životního cyklu, jakožto základní kámen nové směrnice EU týkající se průzkumu a dobývání nekonvenčních uhlovodíků na území EU, prováděla před udělením těžebního oprávnění pro každý jednotlivý projekt rozvoje nekonvenčních uhlovodíků;

13.

zdůrazňuje principiální význam zásady transparentnosti a zapojení dotčených skupin obyvatelstva, jakož i místních a regionálních orgánů, při rozhodování v této citlivé oblasti a vyjadřuje znepokojení nad tím, že tyto zásady dosud nebyly dostatečně zohledněny ve všech členských státech;

14.

bere na vědomí, že technologický pokrok posledních let již v některých částech světa nastartoval rychlou těžbu nekonvenčního plynu v obchodním měřítku, zejména v USA, kde se plyn z břidlic označuje za hybatele změn, je si však vědom technických a ekonomických omezení plynu z břidlic v EU. Šíří se názor, že je nepravděpodobné, že by Evropa zažila podobně prudký rozmach jako USA (1), evropské zdroje nekonvenčního plynu by v nejlepším případě mohly kompenzovat pokles produkce konvenčního plynu, zčásti jsou však omezené odlišnou geologickou strukturou (2), legislativou a také vyšší hustotou obyvatelstva. Uznává, že v této oblasti je ještě zapotřebí provést důkladné posouzení;

15.

poznamenává, že vrty nekonvenčních uhlovodíků vysychají mnohem rychleji než u konvenčních uhlovodíků, což vyžaduje vyšší počet vrtů, a tím rostou výrobní náklady. Podotýká však, že dobývání nekonvenčních uhlovodíků probíhá za použití moderních technologií, např. horizontálních vrtů a vrtných ploch s několika vrty, jež mohou snížit dopad na životní prostředí a okolí;

16.

domnívá se, že při současných cenách plynu je potenciál plynu z břidlic příliš malý na to, aby měl zásadní vliv na evropskou situaci v zásobování plynem. I kdyby se v Evropě těžba plynu z břidlic rozvíjela rychlejším způsobem, nedosahoval by její podíl na dodávkách evropského plynu ani v nejlepším případě řádově více než několika procent. Těžba plynu z břidlic nezvrátí postupující trend, kdy klesá domácí produkce a zvyšuje se závislost na dovozu (3). Uznává, že je nutné provést v této oblasti další posouzení;

17.

je si vědom toho, že jedním z předpokladů hospodářské životaschopnosti plynu z břidlic mohly být volné právní předpisy, protože vyjmutí plynu z břidlic z řady zákonů o ochraně životního prostředí bylo jednou z hnacích sil rozmachu dobývání plynu z břidlic v USA, např. přesné složení frakovacích aditiv je chráněno patentem a nemusí být zpřístupněno. Z toho důvodu naléhavě zdůrazňuje, že se pro povolování příslušných projektů v Evropské unii nutně musí vyžadovat zveřejnění všech chemických látek a jejich množství obsaženého ve frakovací tekutině;

18.

poznamenává, že nevyhnutelným dopadem těžby plynu z břidlic a horninami zadržené ropy je velký a prostorově náročný zábor půdy kvůli vrtným plošinám, parkovacím a manévrovacím plochám pro nákladní vozy, vybavení, zařízení na zpracování a přepravu plynu a přístupovým komunikacím, který může být hrozbou pro udržitelná městská a venkovská sídla a přírodní stanoviště. Závažnými prokázanými a možnými dopady jsou emise znečisťujících látek do ovzduší, znečištění podzemních vod z nekontrolovaných úniků plynů nebo kapalin v důsledku výbuchů nebo jejich rozlití, průsaků frakovací tekutiny a nekontrolovaného vypouštění odpadních vod. Frakovací tekutiny obsahují nebezpečné látky a tekutina vytékající zpět obsahuje navíc těžké kovy a radioaktivní látky z ložiska. Vrty určené pro těžbu plynu z břidlic představují vysoké riziko pro lidské zdraví (4) a životní prostředí, vyšší než v případě ostatních fosilních paliv (5), a to tím spíše, že pro totéž vytěžené množství je zapotřebí větší množství vrtů;

19.

je znepokojen tím, že stávající těžební zákony v Evropě a související právní předpisy týkající se těžebních aktivit nezohledňují zvláštní aspekty spojené s dobýváním nekonvenčních uhlovodíků. V právních předpisech vztahujících se na oblast těžby jsou mezi jednotlivými členskými státy EU významné rozdíly. V řadě případů mají těžební práva větší váhu než práva občanů a místní politické orgány často nemají vliv na případné projekty či těžební lokality, protože jejich schvalování je věcí národních či státních vlád a jejich orgánů. Výbor krom toho poukazuje na to, že vlastníci půdy v Evropě, na rozdíl od Spojených států, zpravidla nemají automaticky vlastnická práva na nerostné suroviny nacházející se pod jejich pozemky, a tudíž ne vždy mají z jejich vytěžení zisk;

20.

žádá o korektní vyhodnocení skutečného potenciálu, jaký může mít nekonvenční plyn v EU, což je otázka, která může mít stěžejní význam pro jakékoli zamýšlené energetické nebo politické plánování jeho využití jako přechodového zdroje na cestě k vyššímu zastoupení obnovitelné energie v celé EU jak bylo uvedeno v takových popularizačních dokumentech o budoucnosti energetiky v Evropě, jakým je energetický plán do roku 2050. Toto vyhodnocení také umožní ověřit možnost systematičtějšího využívání místních zdrojů energie. Jedním z cílů těchto plánů a politik musí být zajistit, aby k přechodu na budoucí zdroje energie, které budou hospodářsky konkurenceschopné a budou vykazovat co možná nejmenší uhlíkovou stopu, došlo takovým způsobem, že se EU stane konkurenceschopná vůči ostatním geopolitickým regionům. Kromě vystavení životního prostředí, klimatu a lidského zdraví nepředvídatelným rizikům by plyn z břidlic mohl také narušit rozvoj obnovitelné energie a uvrhnout Evropu do ještě větší závislosti na fosilních palivech. Plyn z břidlic, podobně jako zachycování a ukládání uhlíku, nemůže být sám o sobě politickým cílem bez ohledu na potřeby občanů a neměl by být propagován jako zelená alternativa pro budoucnost energetiky v Evropě. Vzhledem k jeho vysoké uhlíkové náročnosti, nutné míře rozvoje a výši investic je nutné ujasnit, jak by mohl být plyn z břidlic považován za „přechodové palivo“. Klesající ceny plynu v důsledku vzrůstající těžby plynu z břidlic v USA by mohly ohrozit životaschopnost nízkouhlíkových alternativ a vystavit tlaku vládní podpůrná opatření;

21.

je znepokojen tím, že celosvětový nárůst průzkumu a produkce plynu z břidlic by mohl vést ke značnému navýšení prchavých emisí metanu (jehož skleníkový efekt je 20 až 25krát silnější než u CO2) a že celkový potenciál globálního oteplování (GWP) předpokládá zvýšení o více než 3,5 stupně (6). (Cílové přijatelné zvýšení je o 2 stupně). Navíc těžba ropy a plynu z nekonvenčních zdrojů by mohla zbrzdit dosažení sedmého rozvojového cíle tisíciletí, který se týká zajištění environmentální udržitelnosti, a ohrozit nejnovější mezinárodní závazky v oblasti změny klimatu zakotvené v Kodaňské dohodě;

22.

vyjadřuje svůj souhlas s tím, aby byla posílena podpora EU zaměřená na oblast výzkumu a vývoje v odvětví ekodesignu prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropské investiční banky. Toto úsilí musí provázet vyšší pozornost zaměřená na případná narušení hospodářské soutěže, k nimž by mohlo dojít v důsledku přijetí nových norem. VR vítá předběžné posouzení právního rámce EU v environmentální oblasti uplatnitelného na nekonvenční uhlovodíky, které provedla Komise, a naléhavě vyzývá Komisi, aby:

23.

žádá, aby Komise po průmyslových subjektech vyžadovala, aby zajistily nezávislé ověřitelné určení stávajícího stavu životního prostředí v oblastech, které se navrhují pro dobývání nekonvenčních uhlovodíků:

24.

s obavami konstatuje, že stávající směrnice EIA nezohledňuje hodnoty denní produkce nekonvenčních uhlovodíků. V důsledku toho nepodléhají příslušné záměry, navzdory svému environmentálnímu dopadu, povinnému posouzení dopadů na životní prostředí. V souladu se zásadou předběžné opatrnosti a jak je požadováno v usnesení Parlamentu ze dne 21. listopadu 2012, VR podporuje návrh zahrnout nekonvenční uhlovodíky do přílohy I revidované směrnice, tak aby s nimi související záměry byly systematicky podrobovány posouzení dopadů na životní prostředí;

25.

vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení společných norem v oblasti ochrany životního prostředí pro průzkum a dobývání nekonvenčních uhlovodíků v EU, aby se usnadnilo koherentní a srozumitelné posouzení dopadů na životní prostředí;

26.

uznává nedostatek zkušeností a odborných znalostí v Evropě. Zdůrazňuje, že náležitá regulace rozvoje průzkumu a dobývání nekonvenčních uhlovodíků je zčásti závislá na kompetencích a zdrojích regionálních a místních orgánů. Uznává, že je třeba posílit pravomoci a zvýšit lidské zdroje regionálních a místních orgánů v oblasti nekonvenčních uhlovodíků;

27.

je přesvědčen, že vhledem k hloubce více než 2 km, ve které se provádí těžba nekonvenčních uhlovodíků, je nejdůležitějším problémem z hlediska znečistění podzemních vod neporušenost a kvalita pažnic a cementace. Poznatky z praxe v USA dokládají, že 6 % vrtů prosakuje (7);

28.

žádá, aby se monitorovala každá fáze frakování a zaznamenávaly podrobné údaje o maximální délce frakovacího vrtu a vzdálenosti od zásobníků podzemní vody;

29.

vyzývá Komisi, aby průmyslové subjekty přiměla k tomu, že provedou nápravná opatření v případě kontaminace podzemní vody metanem nebo přírodními radioaktivními látkami či jinými látkami, které narušují kvalitu těchto podzemních vod, v místech, kde praskliny zasahují do vrstev s podzemní vodou, nebo při selhání celistvosti pažnic a cementace;

30.

žádá povinné akustické karotáže, tzv. cement-bond-log (CBL), a tlakové zkoušky úvodní kolony pažnic a cementace před začátkem jakýchkoliv činností;

31.

zdůrazňuje, že účinná prevence vyžaduje soustavné sledování přísného dodržování stanovených nejvyšších standardů a postupů při budování vrtné sondy. Zdůrazňuje, že průmyslové subjekty, jakož i příslušné orgány by měly zajistit pravidelnou kontrolu kvality neporušenosti pažnic a cementace;

32.

žádá, aby byly ve spolupráci provozovatelů, regulačních orgánů a pohotovostních služeb vypracovány povinné plány zaměřené na prevenci a regulaci úniků a s nimi spojených výjimečných situací (SPCC);

33.

žádá zavedení minimálních vzdáleností vrtných plošin od veřejných či soukromých pramenů a studní;

34.

poukazuje na to, že odpady a odpadní vody, které vznikají při dobývání nekonvenčních uhlovodíků, představují řadu problémů týkajících se bezpečného uložení, recyklace a nakládání s odpady, a tudíž vyžadují odpovídající právní předpisy. V této souvislosti je nezbytné zapojení dotčených místních a regionálních orgánů, které často zodpovídají za nakládání s odpady;

35.

požaduje recyklaci odpadní vody vzniklé při frakování, která by minimalizovala nebezpečí úniků a průsaků. Poukazuje na vysoké objemy odpadní vody vzniklé při frakování, jež obsahují různorodé znečišťující látky. VR se domnívá, že recyklace vody na místě v uzavřeném oběhu během výzkumu/zpřístupňování ložiska při využití ocelových skladovacích nádrží nabízí vhodný prostředek pro úpravu zpětně vytékající vody, jelikož se minimalizuje její objem, nebezpečí povrchových úniků a náklady, přeprava a poškození silnic v souvislosti s převozem vody za účelem jejího vyčištění. Žádá o upuštění od zadržovacích jímek z důvodu vysokého nebezpečí úniků a průsaků;

36.

požaduje zveřejnění množství a složení frakovací tekutiny, která se v průběhu dobývání nekonvenčních uhlovodíků nevrátila zpět, a dále též – díky znalosti složení půdy a hornin – její možný vliv na půdní vodu a živočichy;

37.

zdůrazňuje, že komunální a státní zařízení na zpracování odpadu nebo na nakládání s vodou a odpady, které přitom vznikají, nemusí mít potřebnou kapacitu či technické vybavení, aby zvládly zpracovat objem a specifické složení odpadní vody. Požaduje, aby provozovatelé ve spolupráci s orgány, které zodpovídají za zpracování odpadu, a příslušnými schvalovacími orgány stanovili normy pro čištění odpadních vod a sestavili povinné vodohospodářské plány;

38.

připomíná, že radioaktivní látky, které jsou přirozeně obsaženy v geologických útvarech, se od sebe v závislosti na druhu břidlice liší. Zdůrazňuje nutnost posouzení obsažených radioaktivních látek před udělením těžebního povolení;

39.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že v současné době není na úrovni EU povinné deklarovat chemické složení frakovací tekutiny. Domnívá se, že provozovatelé by měli být naprosto transparentní a mít povinnost zveřejňování a že by se tyto faktory měly brát v úvahu při posuzování dopadů na životní prostředí. Vyzývá Komisi, aby přezkoumala nejpříhodnější právní předpis pro začlenění takové povinnosti na evropské úrovni;

40.

vyzývá k většímu úsilí při vývoji aditiv do frakovací tekutiny, která budou co nejméně toxická a riziková pro životní prostředí;

41.

zdůrazňuje, že plánování a metodu těžby určují geologické charakteristiky daného regionu. Podporuje aktivní a včasné zapojení vnitrostátních geologických ústavů a místních a regionálních orgánů. Požaduje, aby před udělením povolení bylo povinné provést geologické analýzy hlubinných i svrchních geologických vrstev v potenciální břidlicové oblasti, které by zahrnovaly zprávy o veškeré minulé či současné těžební činnosti v daném regionu. Dále požaduje sběr záznamů o vrtu;

42.

konstatuje, že vrtné plošiny s více horizontálními vrty snižují zábor půdy a narušení krajiny;

43.

je pro využití ekologických systémů na redukci nebo zachycování emisí metanu během přípravy vrtu na těžbu;

44.

poukazuje na to, že za příčinou provozních nehod stojí většinou nevyškolení pracovníci, zanedbání povinností či jednání, které se neslučuje se zásadami bezpečnosti;

45.

doporučuje zavedení standardizovaných plánů reakcí na krizové situace a specializovaných skupin pro reakci na tyto situace;

46.

požaduje detailní monitorování zdraví občanů žijících v blízkosti vrtných lokalit a je pro zřízení regionálního registru zdraví obyvatelstva;

47.

doporučuje, aby se šířením činností týkajících se nekonvenčních uhlovodíků zabývala skupina místních i jiných odborníků, kteří mohou na základě místních environmentálních a hospodářských charakteristik nabídnout objektivní pohled na všechny fáze těžby s důrazem na její ekonomický přínos i související sociální a environmentální rizika;

48.

domnívá se, že by účast veřejnosti měla být zajištěna prostřednictvím povinného uplatňování široké škály účinných participativních plánovacích nástrojů a metod před průzkumem a veřejných konzultací před zahájením každé fáze těžby, a požaduje větší informovanost a vzdělávání veřejnosti v otázkách nekonvenčních uhlovodíků s cílem zajistit přijetí a pochopení těchto činností na straně veřejnosti a její důvěru v jejich řízení;

49.

na základě předchozích zkušeností budou místní a regionální orgány vyžadovat složení finanční záruky ve výši 1,5 násobku nákladů na řádné uzavření a utěsnění každého vrtu, čímž se uvede do plně zakonzervovaného stavu. Tyto náklady mají zahrnout celkové náklady na materiál, jakož i odborné provedení práce a zhodnocení konečného postupu;

50.

dále požaduje, aby byla u místních orgánů složena finanční záruka za účelem zajištění osvědčených postupů během fáze vrtání a frakování. Tato záruka je důležitá pro zajištění sanace v případě, že obchodní společnost přestane existovat;

51.

žádá, aby průmyslové subjekty také učily finanční a jiná opatření pro zajištění osvědčených postupů při sanaci a rekultivaci oblastí těžby nekonvenčních uhlovodíků;

52.

požaduje, aby byly místním orgánům s příslušnými kompetencemi poskytnuty zdroje nezbytné pro prodloužené monitorování ovzduší a podzemní vody v lokalitách, kde probíhá či probíhalo dobývání nekonvenčních uhlovodíků;

53.

domnívá se, že vícestupňový rozvoj oblastí, kde se nachází plyn z břidlic, může představovat problém na úrovni správy při dodržování přesných právních postupů v rámci plánování, monitorování stavu životního prostředí, donucovacích opatření. VR žádá členské státy, aby zajistily, že místní a regionální orgány budou mít zdroje odpovídající významu této výzvy;

54.

konstatuje, že skutečnosti týkající se tlaku na místní orgány s nízkým rozpočtem, ekonomické zájmy a možnost částečné energetické nezávislosti zastiňují význam analýzy sociálních rizik, a spouštějí tím nevratné procesy;

55.

je obeznámen se zkušenostmi místních a regionálních orgánů s cykly rozmachu a propadu těžebního průmyslu a je si vědom toho, že: