12.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/90

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o zemích arabského jara a o Unii pro Středomoří, zejména na své usnesení ze dne 14. března 2013 o situaci v Egyptě (1) a na své usnesení ze dne 10. května 2012 o strategii Obchodem za změnu: obchodní a investiční strategie EU pro jižní Středomoří v návaznosti na jarní revoluce v arabském světě (2),

—

s ohledem na doporučení výboru pro politické záležitosti, bezpečnost a lidská práva Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří ze dne 12. dubna 2013,

—

s ohledem na nové nařízení Rady ze dne 26. listopadu 2012 o přijetí nového legislativního rámce, který usnadní navracení majetku v Egyptě a Tunisku;

—

s ohledem na závěry spolupředsedů pracovních skupin EU-Tunisko a EU-Egypt ze dnů 28.–29. září 2011 a 14. listopadu 2012, a především jejich oddílů týkajících se navracení majetku,

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 101/2011 ze dne 4. února 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku a na nařízení Rady (EU) č. 1100/2012, kterým se mění uvedené nařízení,

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě a na nařízení Rady (EU) č. 1099/2012, kterým se toto nařízení mění,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a na rozhodnutí Rady 2011/625/SZBP a 2011/178/SZBP, kterými se toto rozhodnutí mění, na nařízení Rady (EU) č. 204/2011 ze dne 2. března 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a nařízení Rady (EU) č. 965/2011, kterým se toto nařízení mění, a na prováděcí nařízení Rady (EU) č. 364/2013 a (EU) č. 50/2013, kterými se provádí čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 204/2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi,

—

s ohledem na stávající právní nástroje EU, které si kladou za cíl zdokonalit postupy zabavování a navracení majetku na základě rozhodnutí Rady 2001/500/SVV, 2003/577/SVV, 2005/212/SVV, 2006/783/SVV a 2007/845/SVV, a na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zmrazování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti v Evropské unii ze dne 12. března 2012 (COM(2012)0085 v konečném znění),

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci (UNCAC) z roku 2005, a především její článek 43 týkající se mezinárodní spolupráce a kapitolu V o navracení majetku, jejímiž stranami jsou také Egypt, Libye a Tunisko a která byla jménem Evropské unie schválena rozhodnutím Rady 2008/801/ES ze dne 25. září 2008,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermská úmluva) z roku 2000,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 19/38 ze dne 19. dubna 2012 o negativním dopadu nenavracení finančních prostředků nelegálního původu do zemí původu na uplatňování lidských práv a s ohledem na význam zlepšení mezinárodní spolupráce,

—

s ohledem na iniciativu generálního tajemníka OSN týkající se navracení odcizeného majetku ze dne 17. září 2007,

—

s ohledem na společnou iniciativu Světové banky a úřadu OSN pro drogy a kriminalitu zaměřenou na vyhledávání odcizeného majetku (StAR),

—

s ohledem na akční plán deauvillského partnerství skupiny G8 s arabskými zeměmi procházejícími transformací pro navracení majetku ze dne 21. května 2012, na němž se EU podílí,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu Arabského fóra o navracení majetku ze dne 13. září 2012,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že zmrazování majetku sice spadá do oblasti působnosti EU, avšak jeho získávání a navracení je v působnosti členských států a musí být prováděno v souladu s vnitrostátními právními předpisy; vzhledem k tomu, že orgány EU sehrávají velmi důležitou úlohu v podněcování a usnadňování tohoto procesu;

B.

vzhledem k tomu, že navracení majetku do zemí arabského jara procházejících transformací je morální a právní povinností a vysoce politickou otázkou ve vztazích EU se zeměmi jejího jižního sousedství; vzhledem k tomu, že pro dotyčné jižní sousedy to představuje také důležitou hospodářskou otázku, neboť tento majetek, bude-li navrácen a použit transparentním a účinným způsobem, může přispět k jejich hospodářské obnově; vzhledem k tomu, že navracení majetku vysílá jasný signál proti beztrestnosti osob zapojených do korupce a praní špinavých peněz,

C.

vzhledem k tomu, že pro tuto oblast existuje komplexní mezinárodní právní rámec se zvláštním ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC) z roku 2003, která ukládá smluvním stranám jasné povinnosti; vzhledem k tomu, že článek 51 Úmluvy OSN o boji proti korupci stanoví, že navracení majetku je základním principem této úmluvy a že smluvní strany spolu musí v tomto co možná nejúžeji spolupracovat a poskytovat si vzájemnou pomoc;

D.

vzhledem k tomu, že soudní proces týkající se navrácení majetku je složitý a zdlouhavý; vzhledem k tomu, že příslušné právní požadavky dožádaných států nelze obcházet a oprávněné třetí strany nemohou být v rámci tohoto procesu zbaveny svých zákonných práv; vzhledem k tomu, že nedostatek odpovídajících odborných právních znalostí a omezené institucionální kapacity v dožadujících státech jsou další překážkou úspěšných iniciativ v této oblasti; vzhledem k tomu, že neexistuje účinná spolupráce mezi dožadujícími a dožádanými státy;

E.

vzhledem k tomu, že poté, co v Egyptě a Tunisku proběhly revoluce arabského jara, EU urychleně zmrazila majetek bývalých diktátorů, jejich rodin a několika dalších osob spojených s jejich režimy; vzhledem k tomu, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011) přijala EU obdobné rozhodnutí i v případě Libye;

F.

vzhledem k tomu, že nový legislativní rámec, který Rada přijala dne 26. listopadu 2012, umožňuje členským státům EU vydávat zmrazený majetek egyptským a tuniským orgánům na základě soudních rozhodnutí uznaných v členských státech EU a usnadňuje výměnu informací mezi členskými státy a příslušnými orgány;

G.

vzhledem k tomu, že pracovní skupiny EU-Egypt a EU-Tunisko zdůraznily význam navracení nezákonně získaného majetku, který je v současnosti zmrazen v řadě třetích zemí; vzhledem k tomu, že se tyto pracovní skupiny dohodly, že dokončí plán, který by mohl obsahovat vytvoření skupiny pro navracení majetku pro každou zemi, což by bylo koordinováno Evropskou službou pro vnější činnost;

H.

vzhledem k tomu, že skupina G8 podporuje země arabského světa, které v současnosti procházejí transformací, v jejich snaze vytvořit „svobodné, demokratické a tolerantní společnosti“ prostřednictvím deauvillského partnerství z května 2011; vzhledem k tomu, že akční plán, který byl vydán dne 21. května 2012, uznává, že navracení majetku se v důsledku arabského jara stalo v tomto regionu a v mezinárodním společenství palčivější otázkou;

I.

vzhledem k tomu, že Egypt, Libye a Tunisko vynaložily značné úsilí k zajištění toho, aby zpronevěřený majetek, rozkradený bývalými diktátory a jejich režimy byl do těchto zemí navrácen, přičemž součástí tohoto úsilí je i zřizování zvláštních vnitrostátních vyšetřovacích komisí pověřených nalezením, identifikaci a navrácením tohoto majetku a zahajováním soudních řízení v jednotlivých členských státech EU; vzhledem k tomu, že klíčoví mezinárodní aktéři – včetně EU, skupiny G8 a Švýcarska – na toto úsilí pozitivně reagovali; avšak vzhledem k tomu, že dosud bylo v této souvislosti dosaženo pouze několika konkrétních výsledků; vzhledem k tomu, že to způsobilo rostoucí frustraci mezi vládami a občanskou společností dožadujících zemí;

J.

vzhledem k tomu, že při snahách o navracení majetku má klíčovou úlohu komunikace, neboť je třeba šířit osvědčené postupy a motivovat k dalším snahám zveřejňováním úspěšných případů; vzhledem k tomu, že by to zabránilo zavádějícím prohlášení o množství majetku, které má být vráceno;

K.

vzhledem k tomu, že navrácení majetku lze dosáhnout prostřednictvím mechanismů bilaterální a multilaterální soudní spolupráce; vzhledem k tomu, že operace navracení majetku by měly být zahájeny jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni;

L.

vzhledem k tomu, že v dubnu 2013 libanonské orgány vrátily svým tuniským protějškům téměř 30 milionů USD nezákonně uložených na účtech bývalých tuniských vládních představitelů;

1.

zdůrazňuje, že kromě ekonomického významu je navrácení zpronevěřeného majetku, který ukradli bývalí diktátoři zemí arabského jara procházejících transformací a jejich režimy, i morální a právní povinností a mimořádně citlivou politickou otázkou, a to vzhledem k jeho důsledkům pro znovunastolení spravedlnosti a odpovědnosti v zájmu demokracie a právního státu a pro politický závazek a důvěryhodnost EU, a představuje tak klíčový rozměr partnerství Unie s jejími jižními sousedy, zejména s Egyptem, Libyí a Tuniskem;

2.

uznává, že pro země arabského jara má navrácení odcizeného majetku také hospodářský a sociální význam, protože jsou tyto prostředky potřebné pro stabilizaci jejich ekonomik a vytváření pracovních míst v těchto zemích, které čelí závažným hospodářským problémům;

3.

upozorňuje na to, že navzdory výraznému úsilí egyptských, libyjských a tuniských orgánů a silné politické vůli všech stran se příslušným odborníkům podařilo při navracení zpronevěřeného majetku dosáhnout jen velmi omezeného pokroku, a to zejména kvůli různorodosti a složitosti příslušných předpisů a postupů používaných v jednotlivých vnitrostátních právních systémech, nepružnosti právních systémů, nedostatku odbornosti na straně zemí arabského jara s ohledem na právní, finanční a správní postupy v evropských a jiných jurisdikcích a kvůli nedostatku prostředků;

4.

důrazně vyzývá EU a její členské státy, aby se dále významně zasazovaly o usnadnění navracení zpronevěřeného majetku, který bývalé režimy ukradly lidu zemí arabského jara, v přiměřené lhůtě; vybízí vnitrostátní orgány příslušné pro navracení majetku ve všech členských státech, aby úzce spolupracovaly a rozvíjely také své vztahy s příslušnými orgány zemí arabského jara s cílem pomáhat jim se zvládáním složitých právních postupů, které v této oblasti existují; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby se ujala vedoucí role, zejména tím, že bude koordinovat úsilí členských států a podporovat budování kapacit a spolupráci mezi všemi dotčenými státy;

5.

zdůrazňuje, že vymáhání majetku je zásadním prvkem politiky, kterou Unie tyto země podporuje při jejich demokratické transformaci a hospodářské obnově, a může posílit vzájemnou důvěru mezi oběma stranami v duchu společenského partnerství, které je základem revidované evropské politiky sousedství;

6.

vítá v této souvislosti iniciativu Kanady, Francie, Německa, Itálie, Spojeného království, Japonska, Švýcarska a Spojených států vydat příručku, která komplexně popíše fungování jejich právních řádů v souvislosti s navracením majetku, s cílem umožnit zemím žádajícím o navracení majetku lépe pochopit, co je právně možné, jaké informace jsou dostupné, jaký typ vyšetřování je třeba provést a jak postupovat, přejí-li si dosáhnout navrácení majetku prostřednictvím vzájemné právní spolupráce; vybízí všechny členské státy, aby tak rovněž učinily a vytvořily společný soubor zásad EU v této otázce;

7.

vítá iniciativu G8 nazvanou Akční plán deauvillského partnerství pro navracení majetku, která vymezuje konkrétní opatření na podporu spolupráce a pomoci v daných případech, budování kapacit a technické podpory, a navrhuje, aby byla vytvořena iniciativa regionální spolupráce v podobě arabského fóra pro navracení majetku, umožňující diskusi a spolupráci při pokračujícím úsilí v této oblasti;

8.

vítá nový legislativní rámec přijatý Radou dne 26. listopadu 2012, který usnadňuje navracení zpronevěřených prostředků Egyptu a Tunisku tím, že povoluje členským státům uvolnit zmrazený majetek na základě uznávání soudních rozhodnutí a podporuje výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států i orgánů Egypta a Tuniska; zdůrazňuje však, že je třeba dosáhnout konkrétních výsledků a plně do tohoto procesu začlenit Libyi;

9.

vítá úzkou spolupráci mezi orgány EU a ostatními mezinárodními klíčovými subjekty pro navracení majetku do Egypta, Libye a Tuniska, se zvláštním ohledem na iniciativu Světové banky a Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu pro vyhledávání zcizeného majetku; zdůrazňuje, že souběžně s přijímáním nových nezbytných právních předpisů či úpravou stávajících předpisů vnitrostátních právních systémů je třeba plně využít stávajících mechanismů, a to jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní úrovni;

10.

vyzývá Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, aby otázku navrácení majetku projednalo s vnitrostátními parlamenty, aby bylo možné poslance z obou břehů Středozemního moře přesvědčit, že je třeba aktivně podporovat právní opatření zajišťující užší spolupráci mezi dotčenými policejními a justičními orgány;

11.

vyzývá k okamžitému zavedení mechanismu EU složeného z týmu národních a mezinárodních vyšetřovatelů, státních zástupců, právníků a dalších odborníků, kteří by poskytovali právní a technické poradenství a pomoc zemím arabského jara v procesu navracení majetku; žádá, aby byly na tento mechanismus poskytnuty dostatečné prostředky z příslušného finančního nástroje v oblasti vnějších vztahů Unie; zdůrazňuje, že složité, citlivé a zdlouhavé soudní procesy vyžadují, aby byl tento mechanismus EU udržitelný; vyzývá orgány EU, aby se z těchto zkušeností poučily a stavěly na nich; poukazuje rovněž na možnost dodatečného financování tohoto mechanismu na základě dohod o spolufinancování s dožadujícími státy;

12.

naléhavě vyzývá Arabskou ligu, aby definovala, přijala a rychle provedla mechanismy spolupráce při navracení majetku, a vyzývá zejména země Perského zálivu, aby posílily vzájemnou spolupráci a nabídly právní pomoc zemím arabského jara při řešení otázky navracení majetku;

13.

akceptuje a plně podporuje skutečnost, že při navracení majetku sehrávají velkou úlohu organizace občanské společnosti, a to jak v dožadujících, tak v dožádaných státech, a to především tím, že poskytují informace příslušným orgánům, podporují spolupráci mezi klíčovými vnitrostátními a mezinárodními subjekty, dohlížejí na navracení majetku a zajišťují, že vrácený majetek je v dožadujících státech využíván transparentním a účinným způsobem;

14.

znovu potvrzuje svůj závazek k podpoře přechodu k demokracii v zemích arabského jara a slibuje, že bude podporovat země arabského jara a pomáhat jim při vytváření silných a stabilních demokracií, v nichž jsou dodržovány zásady právního státu, respektována lidská práva a základní svobody, včetně práv žen a svobody projevu, a volby probíhají v souladu s mezinárodními normami; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby EU projevila své pevné a skutečné odhodlání k podpoře tohoto procesu;

15.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku/místopředsedkyni Komise, parlamentům a vládám členských států, parlamentu a vládě Švýcarska, Kongresu a prezidentovi Spojených států, Parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří a parlamentům a vládám Egypta, Libye a Tuniska.