This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013DC0897
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL Evaluation of the European Qualification Framework (EQF) Implementation of the Recommendation of the European Parliament and the Council on the Establishment of the European Qualifications Framework for Lifelong Learning
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Hodnocení evropského rámce kvalifikací (ERK) Provádění doporučení Evropského parlamentu a Rady o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Hodnocení evropského rámce kvalifikací (ERK) Provádění doporučení Evropského parlamentu a Rady o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení
/* COM/2013/0897 final */
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Hodnocení evropského rámce kvalifikací (ERK) Provádění doporučení Evropského parlamentu a Rady o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení /* COM/2013/0897 final */
1. Úvod Evropský rámec
kvalifikací (ERK)[1] podporuje
celoživotní učení a zlepšuje mobilitu studujících a pracovníků, zaměstnatelnost
a sociální začleňování vytvořením evropského referenčního
rámce pro systémy kvalifikací. ERK usnadňuje srovnávání a uznávání
kvalifikací milionů absolventů škol, kteří každoročně
hledají v Evropě další vzdělávací příležitosti nebo vstupují na
trh práce. V roce 2012 například Česká republika udělila
téměř 150 000 studentům 900 druhů odborných
kvalifikací. V témže roce bylo ve Spojeném království přibližně 16,8 milionu
studujících uděleno zhruba 69 000 druhů kvalifikací pro
regulovaná povolání. ERK představuje
nový přístup k evropské spolupráci v oblasti kvalifikací. Zavádí osm
referenčních úrovní popsaných na základě výsledků učení,
které se vztahují na všechny formy a úrovně kvalifikací. Toto
zaměření se na výsledky učení staví do středu studujícího a
je důležité při srovnávání a uznávání kvalifikací z různých zemí
a různých vzdělávacích kontextů. Komise soustavně
zdůrazňuje význam podpory srovnatelnosti dovedností a kvalifikací v
EU, zejména v souvislosti se současnou vysokou mírou
nezaměstnanosti, neboť studujícím a pracovníkům
usnadňuje pohyb mezi jednotlivými zeměmi a povoláními.
Skutečnost, že studující a pracovníci mohou prezentovat své dovednosti a
kvalifikace, které získali během formálního, neformálního či
informálního učení, je obzvláště důležitá v rámci
stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 „Mládež v pohybu“, „Agenda
pro nové dovednosti a pracovní místa“ a „Digitální agenda“, jakož i
balíčku opatření v oblasti zaměstnanosti „Na cestě k hospodářské
obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ a
doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení. Na
podporu této práce a s cílem zajistit snadné přeshraniční uznávání
dovedností a kvalifikací oznámila Komise v rámci své iniciativy nazvané „Přehodnocení
vzdělávání“[2] záměr
vytvořit „evropský prostor dovedností a kvalifikací“. ERK vybízí vlády
jednotlivých zemí k zajištění snazšího a transparentnějšího uznávání
kvalifikací: ERK se dobrovolně účastní 36 zemí (28 členských
států EU, pět kandidátských zemí a Lichtenštejnsko, Norsko a
Švýcarsko). Tato zpráva představuje dosavadní
zkušenosti s ERK a pojednává o možných důsledcích pro budoucnost. Ve
zprávě je posouzeno, zda je doporučení ve stávající podobě s to
vypořádat se s novými problémy, které vyvolávají rychlé
sociálně-ekonomické a technologické změny, a zda podporuje
flexibilní učení. Toto hodnocení přichází v době, která je s
ohledem na vysokou nezaměstnanost a rostoucí počet dostupných vzdělávacích
příležitostí a kvalifikací obzvláště významná.
K problémům patří rostoucí počet kvalifikací, které
nabízejí soukromí poskytovatelé, více mezinárodních kvalifikací a nedávno zavedené
otevřené on-line kurzy pro širokou veřejnost (Massive Open Online
Courses, MOOC), které mohou oslovit mnoho studentů. Toto hodnocení
společně s hodnocením týkajícím se Europassu a evropského referenčního rámce pro zajišťování
kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) a zprávou
o pokroku při zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského
vzdělávání pomůže určit možné problémy s ohledem na
evropský prostor dovedností a kvalifikací a možnosti jeho zlepšení. 2. Výsledky
a dopady 2.1. Hlavní znaky ERK Základem ERK jsou tyto prvky: •
osm evropských referenčních úrovní, které jsou vymezeny na základě výsledků
učení a které jsou schopny zachytit všechny druhy a úrovně
kvalifikací v Evropě. Pátá, šestá, sedmá a osmá úroveň ERK je
slučitelná s deskriptory vymezujícími krátký vzdělávací cyklus a
třemi cykly v rámci pro kvalifikace v Evropském prostoru
vysokoškolského vzdělávání (QF-EHEA)[3]; •
přístup založený na výsledcích učení. Deskriptory jednotlivých úrovní jsou
vyjádřeny na základě znalostí, dovedností a kompetencí a nejsou
svázány s prvky vzdělávacího kontextu, jako je délka nebo místo vzdělávání; •
společné zásady zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání a odborném
vzdělávání a přípravě v souvislosti s ERK. Byla zřízena poradní
skupina pro ERK a v členských státech byla vytvořena
koordinační střediska pro provádění ERK. Poradní skupina zajišťuje celkovou soudržnost
a podporuje průhlednost procesu vztahování systémů kvalifikací
k ERK. V zájmu podpory přiřazovacího procesu přijala
poradní skupina pro ERK v roce 2009 deset kritérií a postupů pro
přiřazení vnitrostátních úrovní kvalifikací k ERK[4]. To pomohlo zavést společný přístup k předkládání
výsledků přiřazování zúčastněným stranám. Všechny
země tato kritéria používají ke strukturování svých národních přiřazovacích
zpráv. Některá kritéria (zejména kritérium č. 3 a 4) lze
vykládat různými způsoby a vyžadují další objasnění v zájmu
zajištění celkové soudržnosti procesu přiřazování. Koordinační
střediska podporují a ve spolupráci s dalšími příslušnými
vnitrostátními orgány řídí spojení mezi vnitrostátními systémy kvalifikací
a ERK a prosazují kvalitu a průhlednost tohoto vztahu. 2.2. Rychlejší provádění: je třeba si znovu uvědomit naléhavost
této potřeby V doporučení
jsou stanovena dvě cílová data: •
rok 2010: členské státy by měly své vnitrostátní
systémy kvalifikací uvést do vztahu s ERK, zejména tím, že své úrovně
kvalifikací opatří odkazy na úrovně ERK a v případě
potřeby vypracují vnitrostátní rámce kvalifikací (VRK); •
rok 2012: veškerá nová kvalifikační osvědčení,
diplomy a doklady Europassu vydávané příslušnými orgány musí obsahovat
jasný odkaz na příslušnou úroveň ERK. Milník 2010 Do roku 2010 opatřily čtyři
členské státy své vnitrostátní systémy kvalifikací odkazy na ERK. Tři
z nich měly VRK zavedený již v roce 2008. Do června 2013 předložilo dvacet
členských států národní zprávy o přiřazení kvalifikací
k ERK. Zbývající země (osm členských států, čtyři
kandidátské země a Norsko) mají podle plánu přiřazování dokončit
v roce 2013–2014. Do konce roku 2010 || FR, IE, MT, UK 2011 || BE-vl, CZ, DK, EE, LT, LV, NL, PT 2012 || AT, DE, HR, LU 2013 || BG, IT, PL, SI Přiřazení je dosud třeba provést || Členské státy: BE-fr, BE-de, EL, ES, FI, HU, KY, RO, SE, SK Kandidátské země: IS, ME, MK, TK Země EHP: NO Tabulka
č. 1 – Přehled dosažení prvního milníku stanoveného
v doporučení o ERK, stav v září 2013 To ukazuje, že doporučení vede
k reformám – například vypracování komplexních VRK založených na
výsledcích učení –, jež vyžadují značné zapojení mnoha
zúčastněných stran na politické a technické úrovni. Tento vývoj
vyžaduje určitý čas. Navzdory pevnému závazku zemí týkajícímu se ERK
jsou při jeho provádění patrné prodlevy. Aby se zamezilo dalším
průtahům, měly by všechny země dokončit procesy přiřazování
do konce roku 2014 a provádět doporučení rychleji. Komise
posílí sledování provádění ERK na vnitrostátní úrovni,
v případě potřeby prostřednictvím dvoustranných
výměn, s cílem pomoci jednotlivým zemím překonat specifické
problémy. Je třeba uvést, že přiřazovací zpráva
poskytuje stručnou představu o systému kvalifikací v dané zemi,
zatímco přiřazování představuje nepřetržitý proces
zvažování změn systémů kvalifikací. Země by proto měly své přiřazovací
zprávy pravidelně přezkoumávat a informovat poradní skupinu o
případných změnách a o tom, jak reagovaly na připomínky
zúčastněných stran. Poradní skupina by měla stanovit kritéria a
postupy pro sledování vývoje vnitrostátních systémů kvalifikací a jejich
dopadu na přiřazování. Milník 2012 Druhý milník má ERK
přiblížit přímo studujícím, pracovníkům, institucím vzdělávání
a odborné přípravy a zaměstnavatelům. Zahrnutí úrovní ERK
v kvalifikačních osvědčeních a dodatcích představuje
významný krok směrem k snazšímu přeshraničnímu srovnávání
kvalifikací. Nedosažení milníku pro přiřazení
způsobilo značné prodlevy při plnění tohoto druhého
milníku. Do roku 2012 zahrnula pouze jedna země úrovně ERK do
svých Europass–dodatků. Dvě země zahrnuly úrovně ERK do
svých databází kvalifikací. V září 2013 udělovaly tři
země kvalifikace, které obsahovaly odkaz na úroveň ERK, a pět zemí
začalo zahrnovat úrovně ERK do svých Europass–dodatků. Šest
dalších zemí plánuje, že s tím začne v roce 2013–2014. || Konec roku 2012 || Září 2013 Úroveň ERK zahrnutá v nových osvědčeních a diplomech || || CZ, DK, LT Úroveň ERK zahrnutá v Europass–dodatcích: dodatek diplomu (dd) a/nebo dodatek osvědčení (do) || FR (do) || CZ (do), DK (dd), EE (dd), IE (dd) Úroveň ERK zahrnutá do vnitrostátních databází kvalifikací || FR, UK || CZ, DK Tabulka č. 2 – Přehled dosažení druhého milníku
stanoveného v doporučení o ERK Nyní je třeba bezodkladně dosáhnout
druhého milníku. Zahrnutí úrovně ERK a jasný popis získaných výsledků
učení poskytuje účinný nástroj k tomu, aby lidé mohli lépe informovat
o úrovni a rozmanitosti svých dovedností a kvalifikací. To je
obzvláště důležité v době krize. Je nezbytně nutné
urychlit práci na vnitrostátní úrovni, aby se zajistilo, že do konce roku 2014
bude nejméně čtvrtina všech kvalifikací vydávaných v Evropě
obsahovat odkaz na ERK. Jednotlivé země přistupují
k druhému milníku různě. Většina vnitrostátních orgánů
zvažuje technická řešení, která mají být systematicky používána na
vnitrostátní úrovni. Ostatní ponechávají na institucích, které udělují
kvalifikace, rozhodnutí o tom, zda a jak zahrnou úrovně ERK do
osvědčení, diplomů, Europass–dodatků a databází
kvalifikací. Země obecně souhlasí s tím, že k zajištění
stejné úrovně transparentnosti pro všechny studující a pracovníky je
zapotřebí společný přístup EU. Tento společný přístup
by měla vyvinout poradní skupina. 2.3 Soudržný
systém Osmiúrovňová struktura
ERK se vztahuje na vnitrostátní systémy kvalifikací a potřeby
zúčastněných stran. Většina zemí má nebo vyvíjí komplexní VRK
zahrnující všechny druhy a úrovně kvalifikací v systémech
formálního vzdělávání a odborné přípravy. Počet úrovní VRK
závisí na potřebách jednotlivých zemí. Celkové zásady a struktura
ERK – definice „kvalifikace“ a úrovně založené na výsledcích učení –
usnadňují srovnávání kvalifikací. S ohledem na možné zlepšení v
budoucnu je však třeba uvážit několik podstatných záležitostí:
Ačkoli má ERK představovat
referenční rámec pro všechny kvalifikace v Evropě bez
ohledu na subjekt, který je uděluje, většina VRK je omezena na
kvalifikace, jež udělují veřejné instituce vzdělávání a
odborné přípravy. Pouze několik málo VRK zahrnuje kvalifikace
udělované mimo formální systémy, například v soukromém
sektoru, které jsou často na trhu práce důležité. Hlavním
problémem je zajistit, aby všechny kvalifikace ve VRK, včetně
kvalifikací získaných prostřednictvím neformálního a informálního
učení, byly důvěryhodné a splňovaly základní požadavky
na kvalitu. Poradní skupina by měla vydat pokyny ke společným
kritériím, která je třeba uvážit při zařazování kvalifikací
do VRK.
Stávající prvky ERK
nemusí odpovídat novému vývoji. Stále více se využívají nové postupy, jako
je kombinované studium. Nejnovější vývoj v oblasti
distančního vzdělávání představují MOOC, které
umožňují organizovat učení bez ohledu na hranice zemí a
časová pásma na jakémkoli místě, kde je k dispozici
připojení k internetu.
Kvalifikace
jsou udělovány rovněž mezinárodními subjekty a nadnárodními
společnostmi v různých zemích v Evropě i mimo ni.
Některé země je zahrnuly do svých VRK, ne vždy však se stejnou úrovní
ERK. Tyto problémy vyžadují soudržný přístup při stanovování
odkazů na ERK ze strany všech zemí, aby se zamezilo dezorientaci
zaměstnavatelů a držitelů kvalifikací.
Deskriptory úrovní ERK
pro „znalosti“ a „dovednosti“ odpovídají vnitrostátním deskriptorům.
Deskriptor pro „kompetence“ je však problematičtější, jelikož
deskriptor uvedený v příloze II není zcela v souladu
s definicí „kompetence“ v příloze I. Deskriptor pro
„kompetence“ je proto třeba objasnit.
Společné zásady zajišťování
kvality napomohly zemím v přiřazovacím procesu. Ačkoli
se mají zabývat pouze kvalifikacemi získanými v rámci odborného
vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání,
jsou samozřejmě důležité i pro ostatní kvalifikace. Je
třeba výslovně zmínit jejich potenciál jakožto vodítka pro
všechny úrovně a všechny druhy kvalifikací.
Některé záležitosti
důkladněji projednávané na evropské úrovni souvisejí
s kvalifikacemi na druhé a třetí úrovni ERK – kvalifikace po ukončení
povinné školní docházky – a kvalifikacemi na třetí až páté úrovni ERK
– kvalifikace získané po složení maturitní zkoušky, které umožňují
přístup k vysokoškolskému vzdělávání a odborné
přípravě zakončené mistrovskou zkouškou.
Podle
Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací jsou kvalifikace získané po složení
maturitní zkoušky, které umožňují přístup k vysokoškolskému
vzdělávání, obecně rovnocenné a umožňují přístup
k vysokoškolskému vzdělávání v celé Evropě i mimo ni.
Uvedení těchto kvalifikací do vztahu s jednotlivými úrovněmi ERK
ukazuje rozdíl v úrovni dosažených výsledků učení, jenž
může představovat překážku pro mobilitu absolventů škol, kteří
chtějí získat přístup k vysokoškolskému vzdělávání
v jiné zemi. V některých
případech se vnitrostátní kvalifikace se stejným názvem liší co do obsahu
a složitosti. V jiných případech mají země různé představy
o tom, které úrovni ERK nejlépe odpovídají určité výsledky učení. Těmto rozdílům, ať jsou jakkoli opodstatněné,
nemusí lidé rozumět, neboť na základě podobného názvu usoudí, že
se jedná o obdobné kvalifikace. Výměna informací a vydávání pokynů na evropské úrovni by měly i nadále usilovat o to, aby byla
rozhodnutí o přiřazení srozumitelná a důvěryhodná.
Návrh ERK je zcela slučitelný s kvalifikačním
rámcem Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (QF-EHEA). Je
zajištěna soudržnost při provádění, zejména vzhledem ke
skutečnosti, že se Rada Evropy účastní zasedání poradní skupiny
a setkání koordinačních středisek a Komise navštěvuje
zasedání v rámci QF-EHEA. Tato soudržnost většině zemí
umožnila provést vztažení kvalifikací k ERK a autocertifikaci QF-EHEA
v rámci jednoho procesu a předložit jednu zprávu zabývající se
kritérii obou procesů. Řada zemí boloňského procesu, které
se neúčastní ERK, rovněž vyvinula VRK pro celoživotní učení
založený na výsledcích učení. Bylo by užitečné posoudit názory
zemí na přidanou hodnotu dvou hlavních evropských rámců
kvalifikace.
2.4 ERK jako
hlavní nástroj pro uznávání kvalifikací a zajištění transparentnosti ERK se vztahuje na všechny úrovně a druhy
kvalifikací. Zásadní význam pro jejich účinnost a dopad má soudržnost
mezi ERK a ostatními evropskými politikami a nástroji[5], které mají zvýšit transparentnost dovedností a kvalifikací
(např. QF-EHEA, Europass, evropský systém přenosu a akumulace
kreditů (ECTS), evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu
(ECVET), směrnice 2005/36, evropská vícejazyčná klasifikace
dovedností/kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO), uznávání informálního a neformálního
učení), jakož i rámci a zásadami zajišťování kvality (EQAVET a evropské
normy a pokyny). Všechny tyto politiky a nástroje usnadňují volný pohyb
osob a podporují celoživotní učení a některé využívají
společný přístup založený na výsledcích učení. ERK a evropské systémy přenosu a akumulace
kreditů, a to ECTS a ECVET, jsou soudržné, co se týká základních zásad,
nejsou však dosud plně sladěny, pokud jde o jejich uplatňování
v praxi. ECTS se využívá přibližně v 75 % vysokoškolských
kurzů. Ačkoli většina programů je nyní popsána
z hlediska zamýšlených výsledků učení, problémem je rozšíření
výsledků učení na návrh a hodnocení programu. Další evropské pokyny
poskytne probíhající revize příručky pro uživatele ECTS. ECVET je
v současnosti založen zcela na výsledcích učení, nachází se však
v rané fázi provádění. Společné zásady zajišťování kvality
v ERK jsou obecně slučitelné s evropskými normami a pokyny
a s EQAVET. Zásady všech tří nástrojů však odkazují na
zajišťování kvality vzdělávání a odborné přípravy pouze
obecně a neposkytují konkrétní pokyny k zajišťování kvality
přístupu založeného na výsledcích učení, kvalifikací a rámců
kvalifikací. Probíhající hodnocení ERK a EQAVET a revizi evropských norem a
pokynů je třeba využít k určení způsobů, které
umožní dosažení dalších součinností mezi evropskými rámci kvalifikací a
ujednáními souvisejícími se zajišťováním kvality. ERK je v souladu s Lisabonskou úmluvou o
uznávání kvalifikací[6], která
usnadňuje uznávání kvalifikací ve vysokoškolském vzdělávání
v Evropě a přístup k tomuto vzdělávání. Doplňkový
text Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací týkající se používání rámců
kvalifikací při uznávání zahraničních kvalifikací, který byl
přijat v červnu 2013, podporuje užší vazby mezi rámci
kvalifikací a uznáváním kvalifikací pro účely dalšího
vzdělávání. Postupy uznávání kvalifikací na institucionální úrovni však
pouze ojediněle přihlížejí k rámcům kvalifikací a
větší transparentnosti, kterou evropské rámce zajišťují. Co se týká směrnice o uznávání odborných
kvalifikací, soudržnost je menší. Směrnice pracuje s pěti
úrovněmi a vstupními kritérii, jako je délka kurzu, za účelem uznávání
kvalifikací na trhu práce, zatímco ERK má osm úrovní založených na výsledcích
učení. To u zúčastněných stran vyvolává nejistotu. Nová
směrnice[7] proto
předpokládá součinnost s ERK. Zachovává pětiúrovňový
systém, umožňuje však zavést „společné rámce odborné přípravy“,
které zemím umožní dohodnout se na minimálních úrovních znalostí, dovedností a
kompetencí spojených s úrovněmi ERK. Na tomto základě budou moci
země automaticky uznávat odborné kvalifikace. Doporučení předpokládá úzkou vazbu
s Europassem. Europass–dodatky by měly odkazovat na odpovídající úroveň
ERK, avšak dosud se tak děje pouze ojediněle kvůli omezenému dosažení
druhého milníku ERK. Mezi rozvojem evropské vícejazyčné klasifikace
dovedností/kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO) a ERK existují úzké
vazby. Kvalifikace, které jsou spojeny s ERK, budou do ESCO zahrnuty
nepřímo. Toto se uskuteční prostřednictvím portálu ERK, který
bude odkazovat na vnitrostátní databáze kvalifikací. Mezinárodní kvalifikace,
které nejsou zahrnuty ve VRK, budou do ESCO zahrnuty přímo. Je
třeba koordinovat přístup založený na výsledcích učení, který se
používá v ERK a ESCO. 2.5 Řízení ERK řídí poradní skupina a koordinační
střediska (oddíl 2.1). Poradní skupina je složena ze zástupců: ·
36 zemí (28 členských států,
pět kandidátských zemí, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko); ·
evropských sociálních partnerů (Evropská
konfederace odborových svazů (EKOS), BusinessEurope, Evropské sdružení
řemesel a malých a středních podniků (UEAPME), Evropské
středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného
ekonomického zájmu (CEEP)); ·
evropských zastřešujících organizací, které
udělují kvalifikace (Eurochambres, EUCIS-LLL, EUA), a ·
jiných zúčastněných stran (veřejné
služby zaměstnanosti, Evropská studentská unie, Evropské dobrovolnické
centrum, Evropské fórum mládeže). Rada Evropy se účastní zasedání poradní
skupiny, aby byla zajištěna soudržnost mezi ERK a QF-EHEA. Poradní skupina je podporována Evropským
střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropskou
nadací odborného vzdělávání. Poradní skupina vydává účinné pokyny k
vnitrostátním přiřazovacím procesům a buduje důvěru a
porozumění mezi zúčastněnými zeměmi. Její mandát byl
v roce 2012 rozšířen o sledování provádění doporučení
Rady o uznávání neformálního a informálního učení[8]. To má dále posílit vazby mezi rámci kvalifikace
a ujednáními o uznávání, jež je třeba ve většině zemí teprve
vypracovat. Koordinační střediska byla zřízena
v 36 zemích. Působí v rámci různých institucí,
včetně ministerstev, národních agentur, vnitrostátních orgánů příslušných
pro kvalifikace, vzdělávacích a výzkumných institucí a center informací o
vzdělávání. Jejich účinnost závisí do značné na míry na tom, jak
úzce jsou napojeny na vnitrostátní řízení procesu VRK/ERK.
Koordinační střediska zaměřují většinu svých
činností na komunikaci se zúčastněnými stranami, považují však
za obtížné spojit se se sociálními partnery a postrádají odborné znalosti
při komunikaci se širší veřejností. Vnitrostátní orgány by měly
posoudit, jak by mohla koordinační střediska lépe komunikovat
s různými zúčastněnými stranami a zavést komunikační
strategie. Ačkoli kvůli počátečním
organizačním problémům a změnám v harmonogramech
přiřazování využívala koordinační střediska
v posledních třech letech přibližně pouze 75 % svého
dostupného rozpočtu, při provádění ERK na vnitrostátní úrovni se
jejich činnost považovala za rozhodující. Portál ERK informuje o ERK a výsledcích
vnitrostátních přiřazovacích procesů. Umožňuje srovnávat
vnitrostátní úrovně kvalifikací s ERK a vyhledávat kvalifikace.
Funkce srovnávání zobrazuje informace o devíti z celkem dvaceti zemí,
které provedly přiřazení. Vyhledávání jednotlivých kvalifikací bude
možné teprve koncem roku 2013. Značným problémem je skutečnost,
že vnitrostátní databáze kvalifikací nejsou dosud k dispozici ve všech zemích a
že stávající databáze nezahrnují všechny kvalifikace ve VRK. Aby bylo možno
potenciál portálu plně využít, je nezbytná účast kritické
většiny zemí. 2.6 Dopad a udržitelnost Ačkoli nejsou k dispozici statistické
údaje o dopadech ERK na celoživotní učení a mobilitu a jeho
provádění se nachází v počáteční fázi, významný úspěch
představuje posun k přístupu založenému na výsledcích
učení. To připravilo půdu pro flexibilnější formy výuky a
uznávání neformálního a informálního učení. ERK má dopad i za hranicemi 36 zúčastněných
zemí. Řada zemí, které uzavřely partnerství s EU, přijala
koncepce ERK pro vlastní vnitrostátní a regionální vývoj a země
z jiných oblastí světa usilují o dialog o ERK. Vzhledem k úrovni politického závazku
týkajícího se ERK bude společný referenční nástroj udržitelný i bez
evropské finanční podpory, zúčastněné strany se však domnívají,
že pro soudržné a transparentní provádění je nezbytná silná koordinace na
úrovni EU. 3.
Závěry Zjištění potvrzují,
že ERK je obecně uznáván jako referenční bod při rozvoji
rámců kvalifikací, zavádění přístupu založeného na výsledcích
učení a zlepšování transparentnosti a uznávání dovedností a kompetencí. V budoucím
evropském prostoru dovedností a kvalifikací by ERK mohl hrát hlavní úlohu.
Prodlevy při provádění však vyvolaly pocit naléhavosti. EU by
měla umožnit, aby studující a pracovníci mohli více zviditelnit své
dovednosti a kvalifikace bez ohledu na to, kde je získali. EU musí zajistit,
aby byl ERK co nejdříve plně funkční. Na základě výsledků hodnocení navrhne Komise
uvážit níže uvedená opatření k zvýšení významu, účinnosti a
dopadu ERK: Rychlejší stanovení
odkazů na ERK a rozvoj vnitrostátních rámců kvalifikací Všechny země by
měly vypracovat spolehlivé VRK, kterým budou zúčastněné strany
rozumět a které budou používat. Měly by vycházet
z vnitrostátních konzultací, zajistit obecnou shodu ohledně vztahu
vnitrostátních úrovní kvalifikací s ERK a usilovat o dokončení první přiřazovací
zprávy do roku 2014. Posílení úlohy a účinků
rámců kvalifikací založených na výsledcích učení na vnitrostátní a
evropské úrovni Vlády by se měly
zavázat k používání přístupu založeného na výsledcích učení ve
všech podsystémech vzdělávání a odborné přípravy, a to zavedením
komplexního VRK, který zahrnuje kvalifikace udělované v rámci tradičních
systémů formálního vzdělávání a odborné přípravy i mimo tyto
systémy. VRK by měly být začleněny do celkových politik
v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Na
evropské úrovni je třeba objasnit deskriptor pro „kompetence“
v přílohách I a II doporučení. Zlepšení
transparentního a soudržného stanovení odkazů na ERK
s přihlédnutím k měnící se povaze systémů kvalifikací Přiřazování by se mělo považovat za
nepřetržitý proces a nemělo by být omezeno na předložení jedné
přiřazovací zprávy. Poradní skupina by měla vydat pokyny ke
kritériím č. 3 a 4 a vypracovat komplexní strategii pro
přijímání opatření v návaznosti na přiřazovací zprávy
v budoucnu. To by mělo zahrnovat posílené sledování způsobu,
jakým země přihlížejí k připomínkám poradní skupiny k národním
přiřazovacím zprávám, a zabývání se rozdíly mezi jednotlivými
zeměmi, pokud jde o přiřazování. Poradní skupina by měla
rovněž podporovat komunikaci mezi zúčastněnými stranami
ohledně problémů při přiřazování. Posílení vazby mezi
evropským rámcem pro zajišťování kvality a evropským rámcem kvalifikací Společné
zásady ERK týkající se zajišťování kvality, EQAVET a evropské normy a
pokyny by měly být soudržnější a podporovat přístup založený na
výsledcích učení v zájmu rozvoje jednotných zásad zajišťování
kvality celoživotního učení. Kromě větší důvěry
v kvalifikace, rámce kvalifikací a odkazy na ERK by to mohlo vést
rovněž k větší důvěře a lepší prostupnosti mezi podsystémy
vzdělávání a odborné přípravy. Zlepšení komunikace o
ERK v zájmu lepšího oslovení studujících, pracovníků a jiných
zúčastněných stran a jejich informování o výhodách ERK Po uvedení
svých kvalifikací do vztahu s ERK by země měly zajistit, aby
všechna nová osvědčení, diplomy a Europass–dodatky obsahovaly odkaz
na příslušnou úroveň ERK. Země by měly vytvořit
vnitrostátní databáze/registry kvalifikací a spojit je s portálem ERK.
Portál ERK by měl být napojen na evropský portál o vzdělávacích příležitostech
(Ploteus) a ESCO. Komise přezkoumá možnosti, jak by bylo možno využít
internetové nástroje k poskytování služeb souvisejících s dovednostmi
studujícím, pracovníkům a jiným zúčastněným stranám na podporu
mobility, celoživotního učení a zaměstnatelnosti. Lepší využívání ERK v politikách a nástrojích pro
mobilitu a celoživotní učení ERK
může fungovat jako ústřední bod, s nímž jsou spojeny ostatní
evropské politiky a nástroje, jako je přenos a uznávání kreditů.
Rámce kvalifikací a systémy kreditů založené na výsledcích učení
usnadňují flexibilnější individuální formy výuky v různých institucích,
odvětvích a zemích. Komise, členské státy a zúčastněné
strany by měly posílit a objasnit vazby mezi ERK a evropskými systémy
přenosu a akumulace kreditů. Země by měly v rostoucí
míře využívat ERK jako dodatečný zdroj informací pro příslušné
orgány zkoumající uznání kvalifikací udělených v jiných
členských státech na základě směrnice o uznávání odborných
kvalifikací a v zemích účastnících se strategického rámce evropské
spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) na
základě Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací. Objasnění úlohy
ERK ve vztahu k mezinárodním kvalifikacím a pro země a regiony mimo
Evropu ERK
se stále více využívá jako referenční rámec pro srovnávání kvalifikací.
Stávající přiřazovací proces a jeho kritéria by měly zajistit,
aby se ERK vztahoval na všechny druhy kvalifikací, včetně
mezinárodních. Mělo by se dále přezkoumat, jakým způsobem by ERK
mohl podporovat srovnávání a uznávání kvalifikací získaných mimo Evropu. Rozvoj
ERK v zájmu jeho lepšího přizpůsobení stávajícímu vývoji
v oblasti elektronického učení a mezinárodních kvalifikací ERK by se měl vztahovat na mezinárodní kvalifikace a na
kvalifikace, které zahrnují moduly absolvované v různých zemích nebo
které kombinují prezenční výuku a on-line výuku. ERK se může stát
skutečně univerzálním rámcem pouze tehdy, pokud se
přizpůsobí novému vývoji a bude i nadále schopen držet krok se
změnami v poskytování vzdělávání a odborné přípravy. Iniciativa „Přehodnocení
vzdělávání“ zdůraznila úlohu vzdělávání, pokud jde o hospodářský
růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Jeden z jejích
návrhů se týká prozkoumání dalších součinností mezi nástroji EU pro transparentnost
a uznávání dovedností a kvalifikací. To by mělo směřovat
k vytvoření evropského prostoru dovedností a kvalifikací, v němž
se mohou občané volně pohybovat a jenž umožní, aby jejich kompetence
a kvalifikace byly za účelem dalšího vzdělávání rychle uznávány a aby
byly pro zaměstnavatele náležitě srozumitelné. Komise projedná
závěry uvedené v této zprávě s příslušnými
zúčastněnými stranami rovněž během veřejné diskuse o
evropském prostoru dovedností a kvalifikací na přelomu roku 2013/2014. Na
základě závěrů této diskuse a posouzení dopadů může
Komise zvážit navržení přezkumu stávajícího právního základu ERK – (2008/C 111/01) doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008. [1] http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/eqf_en.htm [2] COM(2012) 669 final. [3] http://www.ehea.info/Uploads/qualification/QF-EHEA-May2005.pdf [4] http://ec.europa.eu/eqf/documentation_en.htm [5] http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/mobility_en.htm. [6] ETS 165 –
Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání
v evropském regionu ze dne 11.4.1997. [7] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52011PC0883:CS:NOT [8] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2012:398:0001:0005:CS:PDF