52013DC0782

OBSAH

1........... Úvod.............................................................................................................................. 4

2........... Přehled činností EFG v roce 2012................................................................................... 4

3........... Návaznost na výroční zprávu o činnosti EFG v roce 2011................................................ 5

4........... Přehled činností EFG v roce 2012................................................................................... 5

4.1........ Obdržené žádosti............................................................................................................ 5

4.1.1..... Obdržené žádosti podle sektoru...................................................................................... 6

4.1.2..... Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku................................................. 6

4.1.3..... Obdržené žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena..................................... 6

4.1.4..... Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka.......................... 7

4.1.5..... Obdržené žádosti podle kritérií pro pomoc...................................................................... 7

4.2........ Poskytované příspěvky................................................................................................... 7

4.2.1..... Akce financované s pomocí EFG.................................................................................. 10

4.2.2..... Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF)    10

4.3........ Případy nesplňující podmínky pro finanční příspěvek z EFG........................................... 11

4.4........ Dosažené výsledky EFG............................................................................................... 11

4.4.1..... Shrnutí výsledků a osvědčených postupů nahlášených v roce 2012................................. 11

4.4.2..... Podrobné informace o provedených opatřeních, jak byly sděleny v závěrečných zprávách obdržených v roce 2012.................................................................................................................................... 12

4.5........ Programové období 2014-2020 – Návrh Komise na nové nařízení o EFG..................... 17

4.6........ Finanční zpráva............................................................................................................. 17

4.6.1..... Finanční prostředky poskytnuté z EFG.......................................................................... 17

4.6.2..... Výdaje na technickou pomoc........................................................................................ 17

4.6.3..... Nahlášené nebo ukončené nesrovnalosti........................................................................ 18

4.6.4..... Ukončení finančních příspěvků z EFG........................................................................... 18

4.6.5..... Úhrada ostatních nákladů.............................................................................................. 21

4.7........ Činnosti v rámci technické pomoci prováděné Komisí.................................................... 21

4.7.1..... Informace a zveřejnění.................................................................................................. 21

4.7.2..... Schůzky s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami EFG........................................ 21

4.7.3..... Vytváření vědomostní základny – databáze EFG a standardizované postupy pro žádosti o příspěvek z EFG     21

4.7.4..... Druhý statistický portrét EFG za období 2007–2011..................................................... 22

4.7.5..... Hodnocení EFG v polovině období............................................................................... 22

4.7.6..... Závěrečné hodnocení EFG – První fáze......................................................................... 22

5........... Trendy......................................................................................................................... 23

6........... Závěr........................................................................................................................... 30

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2012

1.           Úvod

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci („EFG“) byl zřízen nařízením (ES) č. 1927/2006[1] s cílem projevit solidaritu a poskytnout podporu pracovníkům postiženým propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu. Byl zřízen jako prostředek sladění celkových dlouhodobých výhod otevřeného obchodu z hlediska růstu a zaměstnanosti s krátkodobými nepříznivými důsledky, které globalizace může mít především pro zaměstnanost nejzranitelnějších a nejméně kvalifikovaných pracovníků. EFG spolufinancuje aktivní opatření politiky trhu práce organizované členskými státy na pomoc propuštěným pracovníkům, aby se znovu umístili na trhu práce a nalezli nová pracovní místa.

Nařízením (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009[2] byla pravidla pozměněna tak, aby bylo možné účinněji reagovat na světovou finanční a hospodářskou krizi.

Článek 16 nařízení (ES) č. 1927/2006 stanoví, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě každý rok kvantitativní i kvalitativní zprávu o činnostech EFG v předcházejícím roce. Tato zpráva má být zaměřena zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a má obsahovat hlavně informace týkající se předložených žádostí, přijatých rozhodnutí, financovaných akcí včetně jejich doplňkovosti s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, a to zejména z Evropského sociálního fondu (ESF), a ukončení poskytovaných finančních příspěvků. Dále má dokumentovat žádosti, které byly zamítnuty z důvodu nedostatečných prostředků nebo nezpůsobilosti.

2.           Přehled činností EFG v roce 2012        

V roce 2012 obdržela Komise 11 žádostí o příspěvky z EFG ve výši 58,5 milionů EUR. Podrobnosti o těchto žádostech jsou uvedeny v bodě 4.1 a v tabulce 1.

Rozpočtový orgán přijal v roce 2012 19 rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG v celkové výši 73,5 milionů EUR z rozpočtu EFG pro rok 2012. Podrobnosti o poskytnutých příspěvcích jsou uvedeny v bodě 4.2 a v tabulkách 2 a 3.

V roce 2012 obdržela Komise 41 závěrečných zpráv o provádění příspěvků z EFG. Podrobnosti o dosažených výsledcích jsou uvedeny v bodě 4.4 a v tabulce 4.

Ukončeno bylo jedenáct příspěvků z EFG poskytnutých v předchozích letech (podrobnosti v bodě 4.6.4 a v tabulce 6). Podrobnosti o technické pomoci z podnětu Komise (čl. 8 odst. 1 nařízení o EFG) jsou uvedeny v bodě 4.6.2 a v tabulce 5.

Komise zahájila první fázi hodnocení ex post tím, že podepsala smlouvu s externím poskytovatelem služeb (více informací je uvedeno v bodě 4.7.6.).

Návrh Komise budoucího nařízení o EFG pro období 2014–2020, který byl předložen Evropskému parlamentu a Radě v roce 2011[3], byl projednán v obou orgánech (více informací je uvedeno v bodě 4.5.).

3.           Návaznost na výroční zprávu o činnosti EFG v roce 2011   

Nařízení (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení EFG

Nařízení (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení EFG bylo použitelné na žádosti o příspěvek z EFG předložené od 1. května 2009 dále. Stanovuje dočasné a trvalé změny původního nařízení o EFG[4].

Novela nařízení přinesla významné zlepšení EFG a poskytla členským státům lepší podmínky pro podávání žádostí o spolufinancování z EFG, zejména na podporu jejich reakcí na negativní dopad světové finanční a hospodářské krize na zaměstnanost.

Jelikož v roce 2011 nebyla v Radě dosažena politická dohoda ohledně prodloužení dočasné „krizové odchylky“, pozbyla účinnosti od 31. prosince 2011. Po zbývající období platnosti nařízení o EFG, tj. do 31. prosince 2013, již nemohou být žádosti o podporu z EFG odůvodněny finanční a hospodářskou krizí, ale pouze velkými změnami ve struktuře světového obchodu a míra spolufinancování se snížila na původních 50 % celkových způsobilých nákladů. Trvalé změny, tj. snížení prahu pro podávání žádostí z 1 000 na 500 propuštěných pracovníků a prodloužení prováděcího období z 12 na 24 měsíců ode dne podání žádosti, budou nadále platit do 31. prosince 2013.

Usnadnění rozhodování o žádostech o příspěvek z EFG: postup předkládání návrhů Radě a Evropskému parlamentu

V roce 2012 pokračovalo úsilí o urychlení rozhodování v rámci pravidel stávajícího nařízení, které bylo zahájeno v roce 2010. V březnu 2012 se konal zvláštní seminář pro zástupce členských států s cílem projednat různé záležitosti, které souvisí s účinným prováděním fondu.

4.           Analýza činností EFG v roce 2012

4.1.        Obdržené žádosti

Jedenáct žádostí[5], které Komise obdržela v roce 2012 (viz tabulka 1), předložilo devět členských států (Irsko, Německo, Dánsko, Španělsko, Švédsko, Finsko, Itálie, Belgie a Rumunsko) a týkaly se 10 403 pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, přičemž výše požadovaných příspěvků z EFG dosáhla celkové částky 58 499 659 EUR. Částky, které nebyly dosud schváleny, jsou orientační, jelikož se během posuzování mohou ještě změnit. Všech devět členských států již dříve žádalo o financování z EFG.

Na všechny žádosti se vztahuje nařízení (ES) č. 546/2009, které bylo přijato dne 18. června 2009 (tj. míra spolufinancování ve výši 50 %, prováděcí období v délce 24 měsíců ode dne podání žádosti atd.).

Tabulka 1 — Žádosti obdržené v roce 2012

4.1.1.     Obdržené žádosti podle sektoru       

Jedenáct žádostí se týkalo šesti odvětví[6]. Pro dvě odvětví (činnosti zprostředkovatelských středisek po telefonu a spotřební elektronika) byla žádost o příspěvek z EFG podána poprvé v roce 2012.

4.1.2.     Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku   

Každý členský stát žádající o podporu z EFG musí připravit koordinovaný balík opatření s co největším ohledem na profily pracovníků, kterým má být pomoc určena, a rozhodnout, jakou částku pomoci bude požadovat. Nařízení o EFG neuvádí žádná doporučení ani omezení týkající se celkové požadované částky, posouzení žádosti Komisí však může vyvolat otázky, v jejichž důsledku členský stát navrhovaný balík individualizovaných služeb upraví, což ovlivní výši požadované částky.

Výše požadovaných příspěvků z EFG se v roce 2012 pohybovala od 2 620 982 EUR do 12 536 454 EUR (v průměru 5 318 151 EUR).

4.1.3.     Obdržené žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena  

Celkový počet pracovníků, na které byla zaměřena opatření navržená pro spolufinancování z EFG, činil 10 403, což představuje přibližně 74 % celkového počtu propuštěných pracovníků (v 11 podaných žádostech nahlásilo devět členských států přibližně 14 000 propuštěných pracovníků).

Počty se pohybovaly od 295 do 2 103 pracovníků, kterým má být pomoc určena, přičemž pět žádostí se zaměřovalo na více než 1 000 pracovníků a dvě žádosti na méně než 500 pracovníků. Počet propuštěných pracovníků a počet pracovníků, kterým je určena podpora z EFG, se může lišit, jelikož žádající členský stát se může rozhodnout, že pomoc z EFG zaměří pouze na zvláštní skupiny pracovníků, například na pracovníky, pro které je mimořádně obtížné udržet se na trhu práce, nebo na pracovníky, kteří pomoc potřebují nejvíce. Někteří z dotčených pracovníků mohou dostávat pomoc mimo EFG, zatímco jiní mohou najít nové zaměstnání sami nebo se mohou rozhodnout, že odejdou předčasně do důchodu, což znamená, že se na ně opatření EFG nezaměřují.

4.1.4.     Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka   

Balík individualizovaných služeb, který by členské státy mohly navrhnout pro dotčené propuštěné pracovníky, se řídí jejich vlastním uvážením v rámci podmínek stanovených nařízením o EFG. Výše požadované částky na dotčeného pracovníka se proto může lišit podle závažnosti propouštění, situace na dotčeném trhu práce, individuální situace dotčených pracovníků, opatření již přijatých členským státem a nákladů na poskytování služeb v dotčeném členském státě nebo regionu. To vysvětluje, proč se navrhované částky na pracovníka v roce 2012 pohybovaly v rozmezí od 2 500 EUR po něco více než 42 000 EUR, v průměru 8 668 EUR na pracovníka.

4.1.5.     Obdržené žádosti podle kritérií pro pomoc 

Všech jedenáct podaných žádostí se týkalo podpory pracovníků propuštěných z důvodu velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací.

Deset žádostí bylo vypracováno na základě čl. 2 písm. a) nařízení o EFG a jedna žádost na základě čl. 2 písm. c) (mimořádné okolnosti).

4.2.        Poskytnuté příspěvky         

V roce 2012 přijal rozpočtový orgán 19 rozhodnutí o čerpání prostředků z EFG na aktivní opatření politiky trhu práce v reakci na žádosti členských států (viz tabulky 2 a 3, pokud jde o celkový přehled a rozčlenění podle profilů pracovníků). Z těchto rozhodnutí se pět týkalo žádostí podaných v roce 2012, 13 se týkalo žádostí obdržených v roce 2011 a jedno rozhodnutí reagovalo na žádost obdrženou v roce 2010. Na 14 z 19 poskytnutých příspěvků se vztahuje nařízení (ES) č. 546/2009, které bylo přijato dne 18. června 2009 (tj. míra spolufinancování ve výši 65 %, prováděcí období v délce 24 měsíců ode dne podání žádosti atd.). Pro pět žádostí podaných v roce 2012 je míra spolufinancování 50 %, zatímco prováděcí období zůstává v délce 24 měsíců (trvalá změna pozměňujícího nařízení (ES) č. 546/2009).

Těchto 19 poskytnutých příspěvků se týkalo 15 700 propuštěných pracovníků v jedenácti členských státech a dosáhlo celkové částky ve výši 73 536 222 EUR uvolněné z EFG (14,7 % maximální roční částky dostupné z EFG). Sedm z 19 příspěvků z EFG bylo schváleno v prosinci 2012 a vyplaceno v prvním čtvrtletí roku 2013 (z rozpočtu pro rok 2012).

Pokles financování z EFG v porovnání s rokem 2011 (v roce 2011 bylo poskytnuto 128 167 758 EUR v rámci 22 příspěvků) lze do určité míry vysvětlit sníženou mírou spolufinancování z EFG (50 % místo předchozích 65%) a poklesem nových žádostí poté, co „krizová odchylka“ na konci roku 2011 pozbyla účinnosti.

Tabulka 2 — Podrobný přehled příspěvků poskytnutých v roce 2012

Tabulka 3 — Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2012: profil pracovníků

4.2.1.     Akce financované s pomocí EFG    

Podle článku 3 nařízení (ES) č. 1927/2006 může EFG spolufinancovat pouze aktivní opatření na trhu práce zaměřená na opětovné profesní začlenění propuštěných pracovníků. Kromě toho může podle uvedeného článku EFG financovat rovněž přípravné, řídící, informační, propagační a kontrolní činnosti, které provádí členský stát za účelem použití příspěvku („prováděcí činnosti“).

Opatření schválená v rámci 19 příspěvků z EFG poskytnutých v roce 2012 byla zaměřena na opětovné začlenění 15 700 propuštěných pracovníků na trh práce. Tato opatření spočívala zejména v intenzivní, individualizované pomoci při hledání zaměstnání a v řízení případů, v rozmanitých opatřeních v oblasti odborného vzdělávání, zvyšování kvalifikací a přeškolení, v různých dočasných finančních pobídkách/příspěvcích po dobu trvání aktivních podpůrných opatření do doby opětovného profesního začlenění, mentorství během počáteční fáze v novém zaměstnání a v jiných druzích činnosti, jako je například podpora podnikání / zakládání podniků a iniciativy týkající se jednorázového zaměstnání / najímání pracovníků.

Při navrhování balíků podpůrných opatření zohlednily členské státy prostředí, zkušenosti a úroveň vzdělání pracovníků, jejich schopnost být mobilní a stávající nebo předpokládané pracovní příležitosti v dotyčných regionech.

4.2.2.     Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF)           

EFG je určen k zvýšení zaměstnatelnosti a zajištění rychlého opětovného profesního začlenění propuštěných pracovníků prostřednictvím aktivních opatření na trhu práce, a doplňuje tak ESF, který je hlavním nástrojem EU pro podporu zaměstnanosti. Doplňkovost těchto dvou fondů spočívá ve schopnosti řešit tuto problematiku ze dvou různých časových perspektiv: zatímco EFG poskytuje propuštěným pracovníkům individuálně přizpůsobenou pomoc v reakci na specifické události hromadného propouštění ve velkém měřítku, ESF podporuje prostřednictvím předem naplánovaných, víceletých programů strategické, dlouhodobé cíle (např. zvyšování lidského kapitálu, řízení změn), jejichž prostředky nelze běžně přerozdělit na řešení krizových situací způsobených hromadným propouštěním. Opatření EFG a ESF se někdy využívají k vzájemnému doplňování s cílem poskytnout krátkodobá i dlouhodobější řešení. Rozhodujícím kritériem je schopnost dostupných nástrojů účinně pomoci pracovníkům a je na členských státech, aby vybraly — a naplánovaly — nástroje a opatření, jež jsou k dosažení sledovaných cílů nejvhodnější.

Obsah „koordinovaného balíku individualizovaných služeb“, který má být spolufinancován z EFG, by měl být vyvážen dalšími akcemi a doplňovat je. Opatření spolufinancovaná z EFG mohou jít nad rámec standardních postupů a akcí a praxe prokázala, že EFG členským státům umožňuje, aby propuštěným pracovníkům poskytovaly důkladnou individualizovanou pomoc, která by nebyla bez EFG možná, včetně opatření, jež by obvykle nebyla pracovníkům dostupná (např. sekundární nebo terciární vzdělání). EFG členským státům umožňuje lépe se zaměřit na obzvláště zranitelné osoby, jako jsou osoby s nižší kvalifikací či osoby z rodin migrantů, a poskytovat podporu s lepším poměrem počtu pracovníků na jednoho poradce nebo po delší dobu, než by to bylo možné bez EFG. To vše zvyšuje vyhlídky pracovníků na zlepšení jejich situace.

Všechny členské státy musí zavést potřebné mechanismy, aby zamezily riziku dvojího financování z finančních nástrojů EU, jak stanoví čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1927/2006.

4.3.        Případy nesplňující podmínky pro finanční příspěvek z EFG

Komise ani rozpočtový orgán nezamítly žádnou žádost o financování z EFG podanou členskými státy.

4.4.        Dosažené výsledky EFG    

Hlavním zdrojem informací o výsledcích dosažených EFG jsou závěrečné zprávy, které mají členské státy předkládat v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 1927/2006. Tyto zprávy jsou doplněny informacemi, které členské státy poskytnou v přímých kontaktech s Komisí a během schůzek a konferencí v průběhu roku.

V roce 2012 Komise obdržela závěrečné zprávy týkající se 41 případů spolufinancovaných z EFG, které provedlo 12 členských států do poloviny roku 2012. Všech 41 případů mělo prodloužené 24měsíční prováděcí období ode dne podání žádosti (po prodloužení z 12 měsíců na 24 měsíců na základě změny nařízení o EFG v roce 2009) a všichni využili 65% míru spolufinancování z EFG (po trvalém navýšení z dřívějších 50 %).

Hlavní výsledky a údaje nahlášené těmito členskými státy v roce 2012 jsou shrnuty v tomto bodě a v tabulce 4. Těchto 41 případů bude rovněž analyzováno v hodnocení EFG ex post, jehož cílem je zhodnotit přidanou hodnotu EFG a jeho vliv na propuštěné pracovníky a trhy práce (29 případů je analyzováno v první fázi hodnocení a zbylých 12 bude zahrnuto v závěrečné fázi - viz bod 4.7.6).

Komise obdržela do 31. prosince 2012 závěrečné zprávy týkající se celkem 60 případů EFG, což představuje 57 % celkového počtu žádostí obdržených do 31. prosince 2012 (105)[7].

Na základě informací obsažených v závěrečných zprávách členských států lze vyvodit, že EFG přináší přidanou hodnotu opatřením, které by členské státy prováděly, aby pomohly propuštěným pracovníkům najít nová pracovní místa a znovu se umístit na trhu práce. Umožňuje jim provádět opatření týkající se většího počtu propuštěných pracovníků, a to po delší dobu a s vyšší kvalitou, než by bylo možné bez financování z EFG.

4.4.1.     Shrnutí výsledků a osvědčených postupů nahlášených v roce 2012           

Závěrečné zprávy předložené dvanácti členskými státy ukázaly, že na konci prováděcího období EFG nalezlo 14 333 pracovníků (50 % z celkového počtu 28 662 pracovníků, kteří využili pomoc z EFG) nové pracovní místo nebo zahájilo samostatnou výdělečnou činnost. Toto je dobrý výsledek, zejména protože pracovníci podporovaní na základě opatření spolufinancovaných z EFG obvykle patří mezi ty s většími obtížemi na trhu práce. Přibližně 3,7 % se dále účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy a 44,7 % bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z osobních důvodů[8] . Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 4.

Podobně jako v roce 2011 a 2010 byly výsledky s ohledem na opětovné profesní začlenění ovlivněny omezenými absorpčními schopnostmi místních a regionálních trhů práce v přímém důsledku světové krize. Je třeba také podotknout, že míra opětovného profesního začlenění, zaznamenaná na konci příslušných prováděcích období, poskytuje pouze údaj o situaci pracovníka, pokud jde o zaměstnání, v okamžiku sběru údajů. Neposkytuje informace o druhu zaměstnání ani o kvalitě pracovního místa, které dotyčná osoba našla, a může se brzy poté významně změnit. Podle informací obdržených od několika členských států se míry opětovného profesního začlenění již za několik málo měsíců po předložení závěrečných zpráv zvyšují a ve střednědobém horizontu dále rostou, zejména v případech, kdy je i po skončení období provádění EFG pracovníkům dále poskytována individuálně přizpůsobená pomoc, a to na náklady členských států nebo s pomocí ESF. To ukazuje, že podpora spolufinancování z EFG může mít v dlouhodobém horizontu další kladný vliv.

4.4.2.     Podrobné informace o provedených opatřeních, jak byly sděleny v závěrečných zprávách obdržených v roce 2012     

Balíčky podpory, které dvanáct členských států poskytlo propuštěným pracovníkům, zahrnovaly širokou škálu opatření, týkajících se individualizované pomoci při hledání zaměstnání, přeřazení na jinou práci (outplacementu) a (re)kvalifikace. Nejvyšší částky byly vynaloženy na dvě kategorie opatření: odborné vzdělávání a rekvalifikační kurzy (přibližně 56,5 milionů EUR, tj. 32 % celkových individualizovaných služeb týkajících se všech 41 případů) a finanční příspěvky vyplácené pracovníkům, kteří se účastnili aktivních opatření politiky trhu práce (přibližně 68,5 milionů EUR, tj. 38,8 % celkových individualizovaných služeb týkající se všech 41 případů).

Programy odborné kvalifikace a odborné přípravy byly individuálně přizpůsobeny potřebám a přáním pracovníků, přičemž byly zohledněny požadavky místních a regionálních trhů práce a potenciál perspektivních nadějných odvětví. V některých členských státech a případech (např. v Rakousku a Irsku) bylo důležité zaměřit se na vyšší (terciární) odbornou kvalifikaci, zatímco případy z jiných členských států byly zaměřeny na zvyšování kvalifikace pracovníků týkající se technických profilů. V některých případech (např. v Dánsku) byl EFG využit jako prostor na testování inovativních opatření, která ještě nebyla dostupná všem propuštěným pracovníkům a která by na základě zkušeností s EFG mohla být obecně využita v budoucnu. Ve většině případů mohli pracovníci získat osvědčení o stávající kvalifikaci a zkušenostech, čímž se zvýšila jejich hodnota pro budoucí zaměstnavatele.

Opatření zároveň zahrnovala činnosti na podporu podnikání a zakládání podniků (obsažené ve většině balíčků podpory), jakož i finanční příspěvky na pokrytí nákladů na dopravu, výdajů spojených s odbornou přípravou a dietami, a to po dobu, během níž se pracovníci účastnili aktivních opatření na trhu práce, která pro ně byla organizována.

Dotčených dvanáct členských států uvedlo řadu zajímavých skutečností a povzbudivých informací, které naznačují, že se osobní situace, sebedůvěra a zaměstnatelnost dotyčných pracovníků díky pomoci a službám EFG viditelně zlepšily, a to i přesto, že se každému nepodařilo rychle najít nové pracovní místo.

EFG členským státům umožnil jednat v regionech postižených propouštěním intenzivněji, než by to bylo možné bez financování z EFG, a to jak s ohledem na počet osob, jimž je poskytnuta pomoc, tak i rozsah, dobu trvání a kvalitu podpory. Finanční prostředky EU členským státům umožnily jednat pružněji a zahrnout do svých balíčků vysoce individualizovaná, někdy inovativní, kvalitní opatření, a tudíž věnovat větší pozornost konkrétním skupinám obyvatel, jako jsou pracovníci s nižší kvalifikací a uchazeči o zaměstnání, u nichž je pomoc složitější (lidé starší 50 let, osoby z rodin migrantů, lidé se zdravotním postižením, lidé s pouze základním vzděláním a dovednostmi, atd.). Velmi účinné byly veletrhy práce, jichž se účastnili propuštění pracovníci, jakož i opatření, na jejichž základě kontaktovaly prováděcí agentury místní podniky, aby se informovaly o volných pracovních místech, která ještě nebyla zveřejněna s cílem lépe vyškolit podporované pracovníky tak, aby jejich dovednosti odpovídaly požadavkům na volná pracovní místa. Organizování odborných stáží je dalším opatřením, které vede k potencionálním pracovním nabídkám pro pracovníky EFG.

V některých členských státech měla pomoc EFG dopad na celé výrobní odvětví, například polygrafické odvětví v Nizozemsku získalo větší povědomí o potřebách starších pracovníků, kteří byli propuštěni. Ve Španělsku vedly kontakty s místními podniky k lepšímu pochopení trhu práce, co se týče vyhledávaných profilů pracovníků a typů a podmínek stávajících pracovních smluv. Dvanáct členských států rovněž provádělo činnosti na podporu informovanosti a zvyšování povědomí, které byly zaměřeny jak na dotčené pracovníky, tak na potenciální zaměstnavatele, další zúčastněné strany a širokou veřejnost. Tyto činnosti zahrnovaly články v místních a sociálních médiích, propagační letáky a videa, internetové stránky a závěrečné konference k ukončení projektů spolufinancovaných z EFG.

EFG byl považován členskými státy za užitečný nástroj, který v době rozpočtových omezení napomáhá při řešení stávajících výzev na trhu práce. Pomoc spolufinancovaná z EFG proto představuje vyšší investice do dovedností, což může mít kladný dopad ve střednědobém až dlouhodobějším horizontu v době, kdy se trhy postupně zotavují z krize.

Uvedených dvanáct členských států také vyvodilo řadu poznatků, které by se měly ukázat jako užitečné při přípravě a provádění budoucích případů EFG. EFG umožňuje členským státům, aby s pomocí propuštěným pracovníkům začaly co nejdříve: jakmile dojde k oznámení nadcházejícího propuštění, opatření mohou začít. Nizozemsko, Rakousko, Německo a Česká republika informovaly o pozitivních zkušenostech ohledně brzkého přijetí příslušných opatření. Během provádění jsou opatření přezkoumávána a finanční prostředky na ně vyčleněné jsou příslušně přerozdělovány, což umožňuje dosažení lepší skladby těchto opatření pro pracovníky a lepší využití rozpočtových prostředků. Dánsko doporučuje využít právní poradenství ohledně postupu zadávání veřejných zakázek, neboť příslušná lhůta je omezená a právní jistota je velmi důležitá. Nizozemsko doporučilo včasnou komunikaci s dotčenými pracovníky, pokud jde o navrhovaná opatření, jakožto klíčový prvek pro udržení jejich motivace a zájmu o pracovní a profesní příležitosti.

Tabulka 4 — Výsledky uvedené v závěrečných zprávách obdržených v roce 2012 —

4.5.        Programové období 2014–2020 – návrh Komise na nové nařízení o EFG           

V souladu s článkem 20 nařízení o EFG musí být nařízení přezkoumáno do 31. prosince 2013, což se časově shoduje s koncem víceletého finančního rámce na období 2007 až 2013. Na základě návrhu Komise podpořila Evropská rada zasedající ve dnech 7.–8. února 2013 pokračování EFG během dalšího víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020 jakožto způsob poskytnutí zvláštní, jednorázové podpory pracovníkům propuštěným v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací. Podrobnosti o budoucím nařízení budou známy, jakmile jej Rada a Evropský parlament schválí.

4.6.        Finanční zpráva

4.6.1.     Finanční prostředky poskytnuté z EFG      

Během roku 2012 rozhodl rozpočtový orgán o poskytnutí 19 příspěvků z EFG v celkové výši 73 536 222 EUR, což představuje 14,7 % maximální dostupné roční částky (viz tabulka 2). Všech 19 plateb pocházelo z rozpočtu na rok 2012, posledních sedm z nich bylo vyplaceno počátkem roku 2013.

Podle článku 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006[9], který stanoví rozpočtový rámec EFG, nesmí EFG překročit maximální roční částku 500 milionů EUR, která může být financována z jakéhokoli rozpětí existujícího v mezích celkového stropu výdajů platného pro předchozí rok a/nebo ze zrušených položek závazků z posledních dvou let, s výjimkou závazků spadajících pod hlavu 1B finančního rámce. Článek 12 nařízení o EFG mimoto stanoví, že nejméně 25 % nejvyšší roční částky musí zůstat k dispozici k 1. září každého roku, aby bylo možné pokrýt potřeby do konce roku.

Prostředky na závazky pro finanční prostředky poskytnuté v roce 2012 byly do rozpočtové položky EFG převedeny z rezervy EFG. Počátkem roku byla rozpočtové položce EFG připsána částka ve výši 50 000 000 EUR. Další částka ve výši 17 657 535 EUR byla přidána formou změny rozpočtu. Během souhrnného převodu byla určena částka ve výši 5 878 687 EUR, která byla převedena do EFG.

4.6.2.     Výdaje na technickou pomoc          

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1927/2006 smí být až 0,35 % finančních zdrojů (nejvýše 1,75 milionu EUR), které jsou pro daný rok k dispozici, použito v podobě technické pomoci z podnětu Komise na činnosti jako příprava, monitorování, informace a vytváření vědomostní základny, administrativní a technická podpora, audit, kontrola a hodnocení, které jsou nezbytné k provádění nařízení o EFG. Dne 4. července 2012 schválil rozpočtový orgán částku 730 000 EUR na technickou pomoc[10] týkající se činností uvedených v tabulce 5. Zbývající potenciálně dostupná částka na technickou pomoc ve výši 1 020 000 EUR nebyla během roku čerpána.

Původní návrh Komise[11] na 1 120 000 EUR byl rozpočtovým orgánem snížen na 730 000 EUR, přičemž má snížení dopad na téměř všechny položky. Při provádění technické pomoci se Komise rozhodla upřednostnit schůzky se zástupci členských států, aby bylo zajištěno účinné provádění fondu a aby bylo hodnocení fondu ex post zahájeno podle plánu.

Tabulka 5 — Výdaje na technickou pomoc v roce 2012

Popis || Částka v rozpočtu v EUR *) || Skutečná částka v EUR

Informace (např. aktualizace internetových stránek EFG ve všech jazycích EU, publikace, audiovizuální činnosti) || 130 000 || Žádné výdaje (internetová stránka aktualizována útvary Komise)

Administrativní a technická podpora: - Zasedání odborné skupiny kontaktních osob EFG - Seminář o provádění EFG || 35 000 125 000 ||  70 000 181 900

Monitorování shromažďování údajů a Statistický portrét EFG) || 20 000 || Žádné výdaje (práce provedená útvary Komise)

Vytváření vědomostní základny (standardizované postupy pro žádosti o příspěvek z EFG) a jejich zpracování; tvorba a racionalizace databáze EFG obsahující fakta a číselné údaje o případech týkajících se EFG) || 70 000 || Žádné výdaje (práce na databázi provedená útvary Komise) (standardizované postupy odloženy do rozpočtu pro rok 2013)

Hodnocení || 350 000 || 476 203 **)

Celkem || 730 000 || 728 103

*)            Částky na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu ze dne 4.7.2012

**)          344 810 EUR na první fázi hodnocení ex post (čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG) & 131 393 EUR na konečnou platbu hodnocení v polovině období (čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG).

4.6.3.     Nahlášené nebo uzavřené nesrovnalosti     

V roce 2012 nebyly Komisi v rámci nařízení o EFG nahlášeny žádné nesrovnalosti.

V roce 2012 nebyly v rámci nařízení o EFG uzavřeny žádné nesrovnalosti.

4.6.4.     Ukončení finančních příspěvků z EFG       

V čl. 15 odst. 2 nařízení o EFG jsou stanoveny postupy pro ukončení finančních příspěvků z EFG. V roce 2012 bylo ukončeno jedenáct případů (uvedeno v tabulce 6); tyto případy byly prováděny v letech do roku 2012 (24měsíční prováděcí období ode dne podání žádosti; 65% míra spolufinancování z EFG).

Míra plnění rozpočtu se pohybovala mezi 1,9 % a nad 100 %. Celková částka nevyužitých finančních prostředků, která byla za těchto jedenáct případů vrácena Komisi, činila přibližně 18,1 milionů EUR (37,8 % z příspěvků z EFG na tyto případy).

Členské státy nevyužily všechny poskytnuté příspěvky EFG z různých důvodů. Ačkoli jsou členské státy podněcovány k tomu, aby vypracovávaly realistické odhady rozpočtu pro koordinované balíky individualizovaných služeb, mohou se objevit nedostatky v přesném plánování na základě informací. Do původních výpočtů mohla být zahrnuta příliš vysoká bezpečnostní rezerva, která se nakonec ukázala jako zbytečná. Počet pracovníků, kteří se zúčastní navrhovaných opatření, mohl být ve fázi plánování nadhodnocen, někteří pracovníci se mohli rozhodnout pro levnější opatření místo dražších opatření nebo pro krátkodobá opatření místo dlouhodobých opatření nebo mohli najít novou práci rychleji, než se původně předpokládalo. Jiným důvodem nižších výdajů mohou být prodlení při zavádění opatření a nevyužití pružnosti, pokud jde o možnost přerozdělování finančních prostředků mezi různými rozpočtovými položkami během provádění balíku individualizovaných služeb.

Komise pomáhala členským státům prostřednictvím pravidelného informování a zvláštních seminářů s cílem podpořit optimální řízení finančních prostředků. Vedlo to k tomu, že původně vysoká míra vrácených prostředků, která u prvních případů dosahovala vice než 60 % byla významně snížena (37,8 %), je však zapotřebí dalších zlepšení.

Předpokládá se, že se vypracování rozpočtu opatření a odhad účasti pracovníků za prodloužené 24měsíční období bude zlepšovat na základě zkušeností. Zlepšuje se rovněž načasování poskytnutí finančních prostředků z EFG v dané lokalitě, kapacity různých koordinačních a prováděcích struktur a kvalita komunikace mezi celostátní a regionální/místní úrovní. Členské státy více využívají možnost přezkumu rozpočtů a přerozdělování výdajů mezi různými opatřeními a/nebo výdaji na provádění. Orgány EU rovněž vynakládají značné úsilí o urychlení postupů rozhodování a provádění plateb z finančních prostředků EFG, takže je možno daný čas a poskytnuté finanční prostředky využít optimálně. Na březen 2012 naplánovala Komise pro zástupce členských států zvláštní seminář, který se bude zabývat různými záležitostmi souvisejícími s načasováním a účinným prováděním EFG.

Tabulka 6 — Případy ukončené v roce 2012

4.6.5.     Ostatní vrácené částky

V roce 2012 nebyly hrazeny žádné další náklady.

4.7.        Činnosti v rámci technické pomoci prováděné Komisí     

4.7.1.     Informace a publicita

Internetové stránky

Článek 9 nařízení (ES) č. 1927/2006 stanoví, že Komise zřídí „internetové stránky, které budou k dispozici ve všech jazycích Společenství a budou obsahovat informace o EFG a pokyny k předkládání žádostí, jakož i aktualizované informace o přijatých a zamítnutých žádostech, a zdůrazní úlohu rozpočtového orgánu“.

V souladu s požadavky článku 9 byly podstatné informace na internetových stránkách[12] Komise o EFG aktualizovány v roce 2012. Internetová stránka zaznamenala 253 462 zhlédnutí a 32 030 jednotlivých návštěvníků (celkový počet návštěv: 44 630) v roce 2012.

4.7.2.     Schůzky s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami EFG    

Deváté a desáté setkání odborné skupiny kontaktních osob Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, které jsou zástupci EFG v členských státech, se konalo v Bruselu dne 21. března 2012 a 16. října 2012. Část každého setkání byla vyhrazena pro projednání přezkumu stávajícího nařízení o EFG, návrhu Komise na jeho zachování v období 2014–2020 a záležitostí vztahujících se na budoucí provádění; členové byli rovněž informováni o přípravách hodnocení ex post týkající se EFG za období 2007–2013 a byly projednány další body pořadu jednání.

Dne 22. března 2012 se v Bruselu konal seminář zaměřený na vytváření sítí, kde se projednával harmonogram provádění EFG a sdílely osvědčené postupy zaměřené na urychlení provádění opatření s maximální účinností a optimálními výdaji.

Dne 17. října 2012 se v Bruselu konal seminář zaměřený na vytváření sítí, kde se projednávalo několik záležitostí souvisejících s prováděním EFG, včetně vlivů krize na jednotlivá odvětví a úspěchu opatření ohledně zakládání podniků v rámci EFG.

4.7.3.     Vytváření vědomostní základny – databáze EFG a standardizované postupy pro žádosti o příspěvek z EFG         

Aby bylo možné zaznamenávat kvantitativní údaje případů EFG pro statistické účely, vylepšily útvary Komise v roce 2012 databázi EFG a vytvořili několik formulářů pro usnadnění vkládání údajů o případech do databáze. Vývoj nového elektronického formuláře žádostí je naplánován na přelom roku 2013 a 2014, přičemž se zohlední přípravné práce provedené externími odborníky v roce 2011 (financováno z rozpočtu na technickou pomoc pro rok 2011; závěrečná zpráva předložena v dubnu 2012).

Díky novému formuláři se standardizují postupy pro podávání žádostí a jejich posuzování, čímž se zkrátí doba od přípravy žádosti členským státem do přijetí návrhu Komise Evropským parlamentem a Radou. Ve spojení s databází formulář rovněž usnadní práci Komise při analýze, souhrnu a porovnání faktů a číselných údajů daných případů EFG.

Další informační činnosti plánované pro rok 2012

Ve svém návrhu na technickou pomoc pro rok 2012 Komise plánovala vytvořit video a informační dokumentaci o činnostech EFG. Tato opatření nemohla být provedena z důvodu rozpočtových škrtů učiněných rozpočtovým orgánem v červenci roku 2012.

4.7.4.     Druhý statistický portrét EFG za období 2007–2011         

V první polovině roku 2012 Komise zveřejnila druhý statistický portrét EFG (za období 2007–2011), který byl vytvořen externími odborníky v rámci rozpočtu pro technickou pomoc pro rok 2011.

4.7.5.     Hodnocení EFG v polovině období 

Výsledky hodnocení EFG v polovině období, které bylo provedeno v roce 2011 v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly předloženy zúčastněným stranám EFG v Bruselu dne 2. února 2012[13]. To představovalo příležitost k projednání hlavních výsledků počáteční fáze EFG (2007–2009) a doporučení hodnotitelů, která byla mezitím buď provedena nebo zahrnuta v návrhu na nové nařízení o EFG (2014–2020).

4.7.6.     Hodnocení EFG ex post – první fáze          

Třicet tři případů posuzovaných v první fázi hodnocení ex post (čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG) je uvedeno níže. Tyto případy byly vybrány na základě toho, že Komise obdržela jejich závěrečné zprávy o provádění do 20. září 2012. Další skupina EFG případů bude analyzována během závěrečné fáze hodnocení ex post (případy, jejichž závěrečné zprávy budou obdrženy do konce prosince 2013[14]).

5.           Trendy

Se stoupajícím počtem případů EFG se zvyšuje množství dostupných údajů nutných pro zjištění trendů žádostí a k získání přehledu o směřování činností fondu. Údaje obsažené v níže uvedených grafech a v přílohách se týkají 110 žádostí, které byly předloženy členskými státy od ledna 2007 do 12. srpna 2013[15]. Bylo požadováno 471,2 milionů EUR (a 416,3 milionů EUR již bylo proplaceno) na pomoc 100 022 pracovníkům (počet pracovníků, jímž je podpora určena, odhadovaný členskými státy).

Graf 1: Počet obdržených žádostí od roku 2007 do roku 2013 (ke dni 12. srpna 2013)

Pozměněné nařízení o EFG z roku 2009 s dočasnými a trvalými změnami mělo značný dopad na počet žádostí obdržených Evropskou komisí, což prokazuje významné zvýšení počtu žádostí od května 2009 (kdy vstoupilo v platnost pozměněné nařízení o EFG) do konce roku 2011. Po celé období od ledna 2007 do srpna 2013 bylo podáno 65 žádostí v souvislosti s krizí a 45 žádostí v souvislosti s obchodem (nejsou zohledněny případy stažené členskými státy). 82 % žádostí obdržených od května 2009 do konce roku 2011 souviselo se světovou finanční a hospodářskou krizí.

Jak je uvedeno v příloze 2, Španělsko je členským státem, který podal nejvyšší počet žádostí o finanční prostředky z EFG (18 žádostí), za ním následovalo Nizozemsko (16 žádostí), Itálie (12 žádostí) a Dánsko (10 žádostí). Do 12. srpna 2013 nepožádalo o podporu z EFG osm členských států: Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Slovensko, Spojené království a Chorvatsko (které se připojilo k EU dne 1. července 2013).

Graf 2: Částky požadovaného příspěvku z EFG v období 2007–2013 podle členských států (ke dni 12. srpna 2013)

v mil. EUR

Za celé období od ledna 2007 do srpna 2013 žádalo dvacet členských států o celkovou částku příspěvků z EFG ve výši 471,2 milionů EUR (viz přehled v příloze 2). Dánsko požádalo o nejvyšší částku spolufinancování z EFG (63,7 milionů EUR / 10 žádostí), následovalo Irsko ( 63,3 milionů EUR / 7 žádostí), Itálie ( 60,6 milionů EUR / 12 žádostí) a Španělsko (57,1 milionů EUR / 18 žádostí). Částky, které nebyly dosud schváleny, jsou orientační, jelikož se během posuzování mohou ještě změnit.

Graf 3: Počet pracovníků, jimž je určena podpora, v období 2007–2013 podle členských států (ke dni 12. srpna 2013)

Španělsko je členským státem, který požádal o pomoc z EFG pro nejvyšší počet propuštěných pracovníků (13 396 / 18 žádostí), za ním následuje Itálie (12 759 / 12 žádostí), Německo (11 349 / 7 žádostí) a Irsko (10 267 / 7 žádostí). V ostatních 12 zemích počty sahají od více než 8 000 pracovníků v Nizozemsku po téměř 1 800 pracovníků v Polsku. V každém ze čtyř zbývajících členských států, které podaly žádosti, byl počet dotčených pracovníků nižší než 1 000.

Graf 4: Počet žádostí podle odvětví (NACE Rev. 2) v období 2007–2013 (ke dni 12.srpna 2013)

Za celé období od ledna 2007 do srpna 2013 obdržel EFG žádosti týkající se propuštěných pracovníků v celkem 35 hospodářských odvětvích (viz přehled v příloze 1). Většina těchto žádostí se týkala výrobních odvětví, zahrnovala však i stavebnictví a služby. Nejvyšší počet žádostí připadal na čtyři výrobní odvětví: automobilový průmysl (19 žádostí, tj. 17 % z celkového počtu), za nímž následovaly stroje a zařízení (12 žádostí, tj. 11 % z celkového počtu), textilní průmysl (10 žádostí, tj. 9 % z celkového počtu) a polygrafický průmysl (9 žádostí, tj. 8 % z celkového počtu).

Přibližně 8 % (9 žádostí) se týkalo pracovníků ze stavebnictví, které je vymezeno obecně a zahrnuje výstavbu budov, specializované stavební činnosti a architektonické a inženýrské činnosti (pokud se zahrnou rovněž související odvětví jako stavební materiály, truhlářství/tesařství a keramický průmysl, zvýší se počet na 13 žádostí, tj. 12 %). V případě více než poloviny odvětví (20 z 35 odvětví) byla podána jediná žádost.

Graf 5: Počet pracovníků, jimž je určena podpora, podle odvětví (NACE Rev. 2) v období 2007–2013 (ke dni 12.srpna 2013)

Dvacet členských států se ve svých 110 žádostech zaměřilo na celkem 100 022 propuštěných pracovníků. Dotčenými odvětvími byly především automobilový průmysl s více než 24 000 pracovníky, jimž je určena podpora (23,8 % z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech), za ním následoval textilní průmysl (více než 11 000 pracovníků, tj. 11,2 % z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech), mobilní telefony (o něco více než 10 000 pracovníků, tj. 10 % z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech) a stroje a zařízení (více než 9 000 pracovníků, tj. 9,1 % z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech).

 Graf 6: Průměrná výše podpory z EFG na jednoho pracovníka v období 2007–2013 podle členských států (ke dni 12. srpna 2013)

EUR                                                                                                  Průměr

Graf 6 názorně ukazuje průměrnou podporu z EFG na pracovníka (4 711 EUR na celkem 100 022 pracovníků ve 20 členských státech). Podpora z EFG na pracovníka byla nejvyšší v Rakousku a Dánsku ve výši přibližně 14 000 EUR resp. 10 000 EUR. Naopak v Litvě, Slovinsku a České republice činila požadovaná podpora méně než 1 000 EUR na pracovníka.

6.           Závěr

Z trendů, které jsou až dosud patrné, vyplývá, že žádosti o příspěvek z EFG jsou předkládány pracovníkům v rostoucím počtu odvětví. Členské státy již získaly zkušenosti s výběrem nejvhodnějších opatření, plánováním účinné pomoci propuštěným pracovníkům a využíváním EFG k ověření nových přístupů. V rostoucí míře využívají rovněž možnost přerozdělování finančních prostředků mezi opatřeními během provádění projektu s cílem nejlépe využít dostupné příspěvky.

Skutečnost, že platnost dočasné „krizové odchylky“ EFG nemohla být po roce 2011 prodloužena (v Radě nebylo dosaženo kvalifikované většiny), omezila možnosti, pokud jde o poskytování pomoci EU pracovníkům, ačkoliv mnoho z nich je stále významně postiženo krizí.

Od roku 2012 do konce období provádění EFG (konec roku 2013) budou nadále platit trvalé změny v pozměněném nařízení (práh pro podávání žádostí snížený na 500 propuštěných pracovníků, prodloužení prováděcího období na 24 měsíců ode dne podání žádosti) a členské státy budou moci nadále podporovat pracovníky propuštěné v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu. Využije-li se plně potenciál EFG, pokud jde o doplňkovost s ostatními dostupnými nástroji a konzultace s významnými zúčastněnými stranami, lze poskytovat pracovníkům, kteří jsou způsobilí pro podporu z EFG, přizpůsobenou a individualizovanou pomoc, a tím zvyšovat jejich příležitosti na trhu práce ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu s tím, jak se budou trhy postupně zotavovat z krize.

[1]               Nařízení (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1, v opraveném znění zveřejněném v Úř. věst. L 48, 22.2.2008, s. 82 (pro všechny jazyky) a v Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 74 (pouze pro anglický jazyk).

[2]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009).

[3]               KOM(2011) 608 v konečném znění, 6.10.2011.

[4]               Dočasná odchylka od nařízení o EFG, která povoluje žádosti odůvodněné světovou finanční a hospodářskou krizí a zvyšuje míru spolufinancování EFG z 50 % na 65%, byla použitelná od 1. května 2009 do 30. prosince 2011.

[5]               Jeden z případů, EFG/2012/009 BE/Carsid, byl následně stažen a opětovně začleněn 2. dubna 2013.

[6]               Automobilový průmysl (3), stroje a zařízení (3), základní kovy (2), mobilní telefony (1), spotřební elektronika (1), činnosti zprostředkovatelských středisek po telefonu (1).

[7]               V tomto údaji není započítána závěrečná zpráva týkající se případu, který byl následně stažen žádajícím členským státem. EGF 2007/002 FR Renault.

[8]               NEET: osoby, které nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

[9]               Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 192, 20.7.2012, s. 11.

[11]             COM(2012) 160 ze dne 4.4.2012.

[12]             http://ec.europa.eu/egf - dostupná ve všech 23 jazycích EU, včetně irštiny

[13]             Zpráva o hodnocení v polovině období je dostupná na webových stránkách EFG (http://ec.europa.eu/egf).

                Viz také kapitola 4.7.5 výroční zprávy o činnosti EFG v roce 2011

[14]             Zpráva týkající se první fáze hodnocení ex post, má být předložena do 31. prosince 2013 a zpráva týkající se závěrečné fáze do 31. prosince 2014 (čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG).

[15]             Pokud je zohledněno 10 případů, které byly staženy členskými státy, zvyšuje se počet na 120. Stažené případy nejsou ve statistice zahrnuty.