This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013DC0373
Recommendation for a COUNCIL RECOMMENDATION on Romania’s 2013 national reform programme and delivering a Council opinion on Romania’s convergence programme for 2012-2016
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Rumunska na období 2012–2016
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Rumunska na období 2012–2016
/* COM/2013/0373 final - 2013/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Rumunska na období 2012–2016 /* COM/2013/0373 final - 2013/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Rumunska na
rok 2013
a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Rumunska na období 2012–2016 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této Smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[2], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[3], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, po konzultaci s Hospodářským a
finančním výborem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010
schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro
zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci
hospodářských politik, která se zaměří na klíčové oblasti,
v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského
potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010
přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních
směrech hospodářských politik členských států a Unie (na
období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních
směrech politik zaměstnanosti členských států[4], které společně
tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány,
aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních
politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3) Dne 29. června 2012
přijali hlavy států a předsedové vlád Pakt pro růst a
zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro opatření na
úrovni členských států, Evropské unie a eurozóny a využívá veškerých
možných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o opatřeních, jež mají být
přijata na úrovni členských států, a zejména vyjádřili své
plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a provádět
doporučení pro jednotlivé země. (4) Dne 6. července 2012
přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Rumunska na rok
2012 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Rumunska na
období 2011–2015. (5) Dne 28. listopadu 2012
přijala Komise Roční analýzu růstu[5], kterou byl zahájen evropský
semestr koordinace hospodářských politik. Téhož dne přijala
rovněž Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu
mechanismu varování[6],
v níž Rumunsko nezařadila mezi členské státy, u nichž bude
proveden hloubkový přezkum. (6) Dne 14. března 2012
potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability,
fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila
potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst,
návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory
růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a
sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7) Dne 30. dubna 2013
předložilo Rumunsko svůj konvergenční program na období
2012–2016 a svůj národní program reforem na rok 2013. Vzhledem
k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně. (8) Na základě hodnocení
konvergenčního programu na rok 2013 podle nařízení Rady (ES) č.
1466/97 došla Rada k závěru, že makroekonomický scénář, na němž
jsou založeny rozpočtové projekce programu, je věrohodný a odpovídá
poslední prognóze Evropské komise. Rumunsko snížilo v roce 2012 díky
výraznému ozdravnému úsilí a v souladu s doporučením Rady schodek svých
veřejných financí pod 3 %. . Konvergenční program usiluje o dosažení
střednědobého cíle, ve výši –1 % HDP (oproti dřívějším –0,7
% HDP), což je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a
růstu. Cílem rozpočtové strategie uvedené v programu je
dosáhnout střednědobého cíle do roku 2014, což v novém
výpočtu Komise vycházejícím ze společně schválené metodiky
odpovídá dosažení střednědobého cíle do roku 2015. Strukturální
pokrok v dosažení střednědobého cíle je v roce 2013 vyšší než
0,5 % HDP a v roce 2014 činí přibližně 0,4 %. Výdajové
kritérium bylo během programového období splněno. Korekce je
předsunuta na rok 2013 a obsahuje opatření na posílení
příjmů, včetně snížení daňově odečitatelných
položek, zlepšení systému zdanění v zemědělství, zavedení
daně z nadměrných zisků plynoucích z deregulace cen plynu
a zavedení zvláštní daně z přenosu elektrické energie a plynu.
Hlavní rizika pro konvergenční program se týkají dalších možných
finančních oprav souvisejících s čerpáním fondů EU či
financováním prioritních projektů ze státního rozpočtu,
opětovného nárůstu opožděných plateb, zejména na úrovní místní
správy, a malého pokroku v oblasti restrukturalizace státem vlastněných
podniků. Veřejný dluh Rumunska zůstává na relativně nízké
úrovni (37,8 % HDP v roce 2012). V roce 2014 se očekává jeho zvýšení
na 38,6 %, i tak však zůstane během programového období pod hranicí
60 % HDP. (9) V návaznosti na žádost
Rumunska ze dne 17. února 2011 vyjednala Evropská komise a MMF
s rumunskými orgány preventivní ekonomický ozdravný program. V rámci
preventivní pomoci EU se Rumunsko zavázalo k provádění komplexního
programu hospodářské politiky, který byl zaměřen zejména na
opatření týkající se strukturální reformy směřujících ke
zlepšení fungování trhu práce a trhu zboží a zvýšit odolnost a růstový
potenciál rumunského hospodářství. Program zároveň zajišťuje pokračování
fiskální konsolidace, zlepšení řízení a kontroly veřejných financí a
provádění reforem v oblasti vnější, měnové a finanční
stability a politik týkajících se finančních trhů. V březnu
2013 požádalo oficiálně Rumunsko o tříměsíční prodloužení
programu MMF. Vzhledem k tomu, že možnost čerpat prostředky na
základě programu EU uplynula na konci března 2013, bude
závěrečné posouzení programu provedeno do konce června 2013. (10) Fiskální pozice Rumunska se
zlepšuje, neboť rozpočtový schodek se v roce 2012 snížil pod 3 %
a v roce 2013 se očekává další fiskální konsolidace. Pro rumunský
daňový systém je závažným problémem špatná daňová morálka, a to
zejména v oblasti DPH a zdanění práce. Environmentální daně se
pohybují pod průměrem EU. Veřejný dluh Rumunska zůstává
nízký, přičemž v roce 2011 dosahoval 34,7 % HDP. V roce 2014 se
očekává jeho zvýšení na 38 %, zůstane však pod hranicí 60 % HDP. I
když Rumunsko není v krátkodobém či střednědobém horizontu
vystaveno riziku fiskálního tlaku, v dlouhodobém výhledu je riziko středně
závažné v důsledku výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva. Panují
obavy o udržitelnost a přiměřenost důchodového systému
v důsledku nízkého poměru zaměstnaných
přispěvatelů k osobám, jež důchody pobírají. Rumunsko je v současnosti
jedním ze dvou členských států, které se dosud nerozhodly vyrovnat
zákonem stanovenou věkovou hranici pro odchod do důchodu u žen a
mužů, a míra zaměstnanosti starších pracovníků (41,4 %
v roce 2012) se nachází výrazně pod průměrem EU. (11) Odvětví zdravotnictví
vykazuje v Rumunsku závažné rozdíly z hlediska rovného přístupu k
poskytovaným službám a v jejich kvalitě. Tento stav
zapříčiňuje i neefektivní využívání zdrojů a nekvalitní
řízení. Reformy, jejichž cílem je zlepšit
účinnost zdravotnictví, jsou již zahájeny, avšak v tomto
směru je třeba průběžně pokračovat. Nákladovou
efektivitu tohoto systému by bylo možné zvýšit snížením nadměrného
využívání hospitalizací pacientů a posílením primární zdravotní péče
a systémů lékařské specializace. (12) Rumunsko mělo v roce
2012 i nadále nízkou míru zaměstnanosti (63,8 %), přestože oproti
předchozímu roku bylo zaznamenáno nepatrné zlepšení tohoto stavu (z 62,8
%). Cíl vyplývající ze strategie Evropa 2020 pro jednotlivé země, kterým
je dosáhnout úrovně 70 % do roku 2020, zůstává i nadále jen
těžce splnitelný. Produktivita práce v Rumunsku se stále pohybuje na
jedné z nejnižších úrovní v EU. Kvalita veřejné podpory
zaměstnávání, hledání pracovních míst a rekvalifikačních služeb
zůstává na poměrně nízké úrovni. Nízká správní kapacita
neumožňuje účinné provádění aktivní politiky na trhu práce
prostřednictvím kvalitních individualizovaných služeb zaměstnanosti
ani účinnější integraci aktivních a pasivních politik na trhu práce.
Účast dospělých osob v celoživotním učení zůstává na
velmi nízké úrovni (1,6 % v roce 2011), jež je hluboce pod
průměrem EU (8,9 %). Zaměstnanost mladých lidí a míra
ekonomické aktivity patřily v roce 2012 k jedněm z nejnižších v rámci
EU (23,9 % a 30,9 %), přičemž míra nezaměstnanosti mladých osob
se pohybovala v roce 2012 na vysoké úrovni 22,7 %. Rumunsko zaznamenává
vysoký a rostoucí podíl mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do
pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy (16,8 %
v roce 2012). (13) Velkou výzvou je i nadále
snižování chudoby. V roce 2011 bylo chudobou a sociálním vyloučením
ohroženo 40,3 % obyvatel, což je o dvě třetiny více než
průměr EU, jenž dosahuje 24,2 %. Postiženy jsou zejména
děti (49,1 %). Dopad sociálních transferů (jiných než důchody)
zůstává při snižování chudoby výrazně pod průměrnou
účinností transferů EU jak u všech obyvatel (23,7 % v Rumunsku
oproti 37,5 % v EU v roce 2011), tak i u dětí (22 % oproti
42,8 % za EU). Nízké rozšíření, pokrytí a vhodnost sociálních dávek
představuje i nadále z hlediska účinnosti sociálních dávek při
snižování chudoby problematickou otázku. V oblasti sociální pomoci bylo
v roce 2012 v návaznosti na reformu z roku 2011 přijato
několik právních předpisů. Přijetí zbývajících právních
předpisů by bylo významným krokem směrem k jejímu dovršení.
Vazbu na aktivační opatření by bylo však možné dále posílit.
V roce 2012 bylo zahájeno provádění národní strategie pro
začleňování Romů, avšak její výsledky nejsou nikterak výrazné.
V zájmu účinného provádění strategie a přidělování
finančních prostředků je zapotřebí zlepšit koordinaci
různých zúčastněných stran. (14) Zákon o vzdělávání
z roku 2011, který představuje zásadní reformu stanovující dlouhodobý
program pro zlepšování kvality vzdělávání na všech úrovních, dosud nenabyl
účinnosti v plném rozsahu. K úspěšnému provedení
vzdělávací reformy musí být vyčleněny potřebné
finanční a lidské zdroje na budování správních kapacit a tvorbu politik.
Závažnou výzvou stojící před Rumunskem je zvýšení kvality systému
vzdělávání a odborné přípravy. Významnou otázkou je
předčasné ukončování školní docházky, neboť tato míra,
dosahující v Rumunsku v roce 2012 17,3 %, je vysoko nad
průměrem EU, který činí 13,5 %, i nad vnitrostátním cílem 11,3
%. Problémy přetrvávají zejména ve venkovských a odlehlých oblastech
a u Romů. Rumunsko rovněž postrádá vhodný mechanismus pro sběr
údajů, jenž by se zaměřil na osoby předčasně
ukončující školní docházku. Komplexní strategie, jež by měla být
v tomto roce přijata, by měla tuto situaci zlepšit. Přístup
ke kvalitnímu a dostupnému předškolnímu vzdělávání dětí a
k péči o ně zůstává problematický. Značný podíl
programů odborného a terciárního vzdělávání vede k nesouladu mezi
poptávanými a nabízenými dovednostmi na trhu práce, přičemž zvláštní
výzvu představuje nízká úroveň odborné kvalifikace. Vysoká míra
nezaměstnanosti u absolventů terciárního vzdělávání a míra
překvalifikovanosti vyžadují, aby se vhodnější sladění
terciárního vzdělávání s trhem práce stalo jednou z hlavních priorit.
Vítaný, avšak pozvolný pokrok, byl zaznamenán ve vztahu k přechodu od
ústavní péče o děti bez rodičovské péče k jiným
alternativním řešením, přičemž této oblasti je třeba se
dále věnovat. (15) Nízká správní kapacita je
zásadním problémem Rumunska. Veřejná správa se vyznačuje nesourodým
právním rámcem, častým využíváním nouzových podzákonných norem, nízkou
úrovní mezirezortní spolupráce a přebujelou byrokracií. Oslabuje ji
rovněž nedostatek odborných dovedností, neprůhlednost v náboru
zaměstnanců a časté změny na místech vedoucích pracovníků.
Nedostatečná správní kapacita přispívá k nízkému čerpání
fondů EU. Cíl čerpání ke konci roku 2012 sjednaný v rámci
Programu finanční pomoci EU nebyl ani zdaleka naplněn. Kumulativní
čerpání ke konci roku 2012 se pohybovalo ve výši 5,53 miliardy EUR, tj.
20,2 % celkově dostupných prostředků ze strukturálních
fondů, fondu soudržnosti a zemědělských fondů. Bylo to tedy
o 2,47 miliardy EUR méně než cíl programu stanovený pro konec roku 2012 ve
výši 8 miliard EUR. Míra čerpání strukturálních fondů a fondů
soudržnosti je ještě nižší a v březnu 2013 se pohybovala na úrovni 13
%. Čerpání fondů EU bylo zastaveno po větší část druhého
pololetí roku 2012 poté, co byly národními a unijními auditory zjištěny
závažné nedostatky v řídicích a kontrolních systémech a
v zadávání veřejných zakázek. Existuje značné riziko, že
v roce 2013 dojde ke zrušení značné části prostředků
ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. (16) Rumunsko stojí před
řadou problémů týkajících se konkurenceschopnosti hospodářství,
neboť produktivita průmyslu a služeb zůstává nízká. Hlavními
problematickými oblastmi jsou křehké podnikatelské prostředí a nízká
podpora výzkumu a vývoje. Zlepšení podnikatelského prostředí by mělo
být začleněno do širší, soudržné strategie elektronické veřejné
správy v zájmu podpory transparentního prostředí a právní jistoty ve
správě a s cílem zlepšit poskytování veřejných služeb on-line.
Rumunsko by rovněž mělo usilovat o usnadnění přístupu
malých a středních podniků k financování a snížení jejich
správní zátěže. Intenzita výzkumu a vývoje se pohybuje na velmi nízké
úrovni (0,48 % v roce 2011) a efektivnost a účelnost investic se musí
zásadně zlepšit. Je zapotřebí, aby investoři v oblasti
výzkumu a vývoje upřednostnili ty činnosti, jež mohou přilákat
soukromé investice. V zájmu širšího komerčního využití výsledků
výzkumu by Rumunsko mělo posílit rámec práv duševního vlastnictví. (17) V odvětvích
energetiky a dopravy je úroveň hospodářské soutěže
v Rumunsku nízká. Závažným problémem je neefektivní a neprůhledné
řízení státem vlastněných podniků v těchto
odvětvích. Další výzvou je zvýšení energetické účinnosti budov,
ústředního vytápění, podniků a dopravy. Rumunsko zaujímá
v rámci EU třetí příčku v pořadí zemí s nejvyšší
energetickou náročností hospodářství, přičemž tato
náročnost je dvaapůlkrát vyšší než průměr EU. V rámci
EU je rovněž třetí v pořadí zemí podle emisí uhlíku
v hospodářství. Obytné budovy v Rumunsku spotřebovávají
osmkrát více energie oproti průměru EU-15, což je dáno
neúčinností systému dálkového vytápění a nedostatečnou izolací
budov. Integrace rumunských trhů s elektrickou energií a plynem do
trhů EU zůstává nedokončena a přeshraniční propojení
plynovodů stále čeká na svou realizaci. (18) V souvislosti
s evropským semestrem provedla Komise komplexní analýzu hospodářské
politiky Rumunska. Posoudila konvergenční program a národní program
reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a
sociálně-hospodářskou politiku Rumunska, ale i jejich soulad s pravidly
a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu
ekonomických záležitostí v Evropské unii přispíváním
k tvorbě budoucích vnitrostátních rozhodnutí z úrovně EU.
Její doporučení v rámci evropského semestru jsou uvedena níže pod
doporučeními 1 až 8 . (19) Rada na základě tohoto
posouzení přezkoumala konvergenční program Rumunska a její stanovisko[7] je promítnuto zejména do níže
uvedeného doporučení 1, DOPORUČUJE, aby Rumunsko v období
2013–2014 provedlo tato opatření: 1. Dokončit program
finanční pomoci EU/MMF. 2. Zajistit fiskální konsolidaci
podporující růst a provést rozpočtovou strategii pro rok 2013 a
následující období, jak je navrhována, což zajistí dosažení
střednědobého cíle do roku 2015. Zlepšit výběr daní
uplatněním komplexní strategie zaměřené na dodržování
daňových předpisů a boj proti nehlášené práci.
Souběžně posoudit možnosti, jak zvýšit spolehlivost při
využívání environmentálních daní. Vyrovnat zákonem stanovený věk odchodu
do důchodu pro muže a ženy a podpořit důchodovou reformu
prosazováním zaměstnatelnosti starších pracovníků. 3. Provést reformy ve
zdravotnictví s cílem zvýšit jeho efektivitu, kvalitu a dostupnost, a to
zejména pro znevýhodněné osoby a odlehlé a odloučené komunity. Snížit
nadměrné využívání nemocniční péče, což obnáší i posílení ambulantní
péče. 4. Zvýšit účast na trhu
práce, jakož i zaměstnatelnost a produktivitu pracovních sil
přezkumem a posílením aktivních politik na trhu práce, aby poskytovaly
odbornou přípravu a personalizované služby a podporovaly celoživotního
učení. Zvýšit kapacity národního úřadu práce za účelem
zkvalitnění a rozšíření jeho služeb. V zájmu boje proti
nezaměstnanosti mladých osob neprodleně provést národní plán
zaměstnanosti mladých osob, například i prostřednictvím
iniciativy „záruka pro mladé lidi“. Za účelem odstranění chudoby
zvýšit účinnost a účelnost sociálních transferů
zaměřením pozornosti zejména na děti. Dokončit reformu
sociální pomoci přijetím příslušných právních předpisů a
posílením jejích vazeb s aktivačními opatřeními. Zajistit
konkrétní výsledky národní strategie pro začleňování Romů. 5. Urychlit reformu
vzdělávání, včetně budování správních kapacit na ústřední a
místní úrovni a vyhodnotit dopad reforem. Urychlit reformy odborného
vzdělávání a přípravy. Lépe sladit terciární vzdělávání s
potřebami trhu práce a zlepšit přístup znevýhodněných
osob.Zavést národní strategii týkající se předčasného ukončování
školní docházky se zaměřením na zlepšení přístupu ke kvalitnímu
předškolnímu vzdělávání, a to včetně romských dětí.
Urychlit přechod od ústavní péče o děti bez rodičovské
péče k alternativním řešením. 6. Za účelem posílení
řízení a zlepšení kvality institucí a veřejné správy zlepšit
schopnosti strategického a rozpočtového plánování zvýšením odbornosti
státní služby tím, že se zlepší řízení lidských zdrojů a posílí
koordinační mechanismy mezi jednotlivými úrovněmi veřejné
správy. Podstatně zvýšit kvalitu právní úpravy využíváním posuzování
dopadů a systematických hodnocení. Posílit snahy o urychlení čerpání
fondů EU, a to zejména posílením řídicích a kontrolních systémy a
zlepšením zadávání veřejných zakázek. 7. Zlepšit a zjednodušit
podnikatelské prostředí, a to zejména snížením administrativní zátěže
malých a středních podniků a uplatněním komplexní strategie
elektronické správy. Zjednodušit a diverzifikovat přístup malých a
středních podniků k financování. Zajistit těsnější
vazby mezi výzkumem, inovací a průmyslem zejména upřednostněním
těch výzkumných a vývojových činností, jež mohou přilákat
soukromé investice. Zvýšit úsilí o zlepšení kvality systému soudnictví,
posílení jeho nezávislosti a zvýšení jeho efektivnosti tak, aby byly jednotlivé
případy projednávány efektivněji a posílil se boj s korupcí. 8. Podpořit
hospodářskou soutěž a účinnost síťových odvětví tím,
že se zajistí nezávislost a příslušné kapacity národních regulačních
orgánů a bude pokračovat reforma řízení státem vlastněných
společností v odvětví energetiky a dopravy. Přijmout komplexní
dlouhodobý plán dopravy a zlepšit širokopásmovou infrastrukturu. Dále
odstraňovat regulované ceny plynu a elektřiny a zlepšovat
energetickou účinnost. Zlepšit přeshraniční začlenění
energetických sítí a urychlit zavádění propojovacích projektů
v oblasti elektřiny a plynu. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst.: L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] COM(2013) 373 final. [3] P7_TA(2013) 0052 a P7_TA(2013) 0053 [4] Rozhodnutí Rady 2013/208/EU ze dne 22. dubna 2013. [5] COM(2012) 750 final. [6] COM(2012) 751 final. [7] Podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č.
1466/97.