11.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 177/32

1.1

EHSV vítá zvláštní pozornost věnovanou vypracování strategie Evropské unie pro jadransko-jónský region (EUSAIR) s cílem podpořit soudržnost a konkurenceschopnost s ohledem na výzvy, jež samotné regiony či země nejsou schopny uspokojivě řešit obvyklými prostředky.

1.2

EHSV poukazuje na to, že diskusní dokument se nezmiňuje o strategickém významu spolupráce ve Středozemí. EHSV by rád zdůraznil, že regionální spolupráce v oblasti Jaderského a Jónského moře sice má zásadní význam z hlediska pomoci zemím západního Balkánu v souvislosti s procesem předcházejícím přistoupení k EU a z hlediska posílení vazeb s makroregionem Podunají a makroregionem Baltského moře, ale zásadní je rovněž nahlížet na jadransko–jónský region jako na „funkční prostor“ Středozemní oblasti.

1.3

EHSV má za to, že EUSAIR musí přijmout komplexní program obsahující seznam projektů a iniciativ zaměřených na konkrétní kroky. Strategie by měla využít osvědčené postupy, které již byly vypracovány v rámci dalších makroregionálních strategií (pro oblast Baltského moře, pro Podunají a pro oblast Atlantiku), Unie pro Středomoří (1), strategie Evropa 2020, existujících programů EU a jejích opatření pro financování (2) a iniciativ zaměřených na poskytování technické pomoci a vzdělávání, jako je například INTERACT (3). Na provozní úrovni by také měla být propojena s dalšími politikami EU, jako politikou soudržnosti, společnou zemědělskou a společnou rybářskou politikou, Nástrojem pro propojení Evropy, transevropskými dopravními a energetickými sítěmi, iniciativou Horizont 2020, Digitální agendou, programem COSME, integrovanou námořní politikou a politikou týkající se společného evropského azylového systému (4). Výsledkem by měl být praktický seznam opatření, programů a plánů, které zajistí větší soudržnost obyvatel tohoto regionu.

1.4

EHSV upozorňuje na naprostou absenci zmínky o soukromém sektoru v diskusním dokumentu a podtrhuje jeho významnou úlohu coby hybné síly růstu a tvorby pracovních míst. Zdůrazňuje, že je nezbytné, aby jak soukromý sektor, tak i zainteresované strany z řad občanské společnosti byly aktivněji zapojeny do přípravy a provádění strategie EUSAIR. Důrazně doporučuje lépe využívat potenciál soukromého sektoru pro přilákání investic (místních i zahraničních) a vytváření podnikatelských příležitostí.

1.5

EHSV se domnívá, že strategie by měla zahrnovat silnější sociální rozměr, aby byla v jadransko–jónském regionu schopna lépe stimulovat růst podporující začlenění. Naprosto klíčový význam má také zapojení zástupců „vyloučených“ sociálních skupin, jako jsou komunity migrantů, lidé se zdravotním postižením a ženské organizace, do sociálního dialogu a důležité je také poskytovat plnou podporu politikám EU předcházejícím diskriminaci na základě rasového či etnického původu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace či pohlaví.

1.6

EHSV lituje, že diskusní dokument se adekvátním způsobem nezabývá otázkami týkajícími se nedovolených a nelegálních migračních toků. EU musí věnovat větší úsilí pomoci jadransko–jónskému regionu s řešením výzev migrace a integrace přistěhovalců do společnosti.

1.7

EHSV je toho názoru, že policejní a bezpečnostní otázky mají značný význam pro pokrok a prosperitu jadransko–jónského regionu a vyzývá Radu, aby navýšila rozpočet agentury FRONTEX a rozšířila její pravomoci (5).

1.8

Ačkoliv byly v posledních letech v dotčené oblasti spolupráce uskutečněny iniciativy a projekty týkající se makroregionálních otázek a založené na partnerství (jadranský euroregion, fórum obchodních komor oblasti Jaderského a Jónského moře, fórum měst na pobřeží Jaderského a Jónského moře, Uniadrion atd.), chtěl by EHSV poukázat také na to, že realizace této strategie si vyžádala mnoho času, a to navzdory skutečnosti, že diskuse o jadransko–jónské iniciativě započaly již v říjnu 1999, na povel italské vlády, a oficiálně byly zahájeny v květnu 2000 tzv. prohlášením z Ancony. Po tomto zdržení byl časový rámec konečného schválení zkrácen, což členům EHSV velmi zkomplikovalo řádnou přípravu postoje Výboru.

2.1

Prvním pokusem o spolupráci v jadransko–jónském regionu byl Pakt o stabilitě pro jihovýchodní Evropu, který byl zahájen v roce 1999. Ten tvořil systém, jehož cílem bylo posílení míru, demokracie, lidských práv a ekonomiky v zemích jihovýchodní Evropy v letech 1999 až 2008. V rámci této iniciativy představila italská vláda na summitu EU konaném ve finském Tampere v říjnu 1999 Jadransko–jónskou iniciativu, jež byla oficiálně ustavena v Anconě (Itálie) v květnu 2000 podpisem prohlášení z Ancony. Toto prohlášení představovalo „stěžejní strategii“ pro posílení jadransko–jónské územní spolupráce a podporu politické a hospodářské stability a položilo pevný základ procesu evropské integrace. Nejdříve bylo podepsáno ministry zahraničních věcí Albánie, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Řecka, Itálie a Slovinska, později přibyl podpis Státního společenství Srbsko a Černá Hora.

2.1.1

S odkazem na prohlášení z Ancony bylo uvedeno v činnost několik sítí institucionální spolupráce na podporu soudržnosti a konkurenceschopnosti v jadransko–jónském regionu: jadransko–jónský euroregion, fórum měst na pobřeží Jaderského a Jónského moře, fórum jaderských a jónských obchodních komor, Uniadrion a Jadransko-jónská iniciativa.

2.2

Dne 19. listopadu 2012 na ministerském setkání Komise a ministrů zahraničních věcí z jadransko–jónského regionu byla přijata následující rozhodnutí:

2.3

V návaznosti na rozhodnutí Evropské rady ze dne 14. prosince 2012 (8) vypracovat novou makroregionální strategii pro jadransko–jónský region do konce roku 2014 a s cílem naplnit obdržené pověření začne Komise s přípravou sdělení a akčního plánu, které by měly být přijaty do konce italského předsednictví.

2.4

Dne 22. října 2013 Rada poprvé přijala strategická kritéria pro základní vlastnosti makroregionálních strategií, a to následující:

2.5

Strategie pro jadransko–jónský region má v zúčastněných zemích silnou politickou podporu a je zde v dobrém povědomí. Pro samotnou EU představuje výzvu a současně velkou příležitost. Posláním strategie je „spojovat a chránit“. Strategie podpoří soudržnost za hranicemi EU, tedy v oblasti, která je extrémně důležitá pro stabilitu kontinentu.

2.6

Strategie politicky a technicky doplňuje makroregion Podunají (který zahrnuje několik států spadajících rovněž pod jadransko–jónskou strategii) a makroregion Baltského moře.

2.7

Jadransko–jónský region je vystaven řadě výzev, jako jsou otázky spojené s životním prostředím a jeho ochranou, neefektivní dopravní spojení a spolupráce, která není dostatečná pro posílení soudržnosti, konkurenceschopnosti a inovací. Jedním z klíčových faktorů úspěšného řešení této otázky je povzbuzení moderní podnikatelské kultury a rozvoje malých a středních podniků (MSP) v regionu díky podpoře jejich vzájemné spolupráce a výměně osvědčených postupů.

2.8

Strategie založená na makroregionálním přístupu může poskytnout cenný impuls pro podporu začlenění zemí Balkánu a východní Evropy do Evropy, podporu integrovaných rozvojových politik a lepší využívání fondů EU a členských států a pro posílení výměn a partnerství mezi občanskými společnostmi v zúčastněných zemích.

2.8.1

Makroregionální spolupráce usnadňuje cestu ke sladění s normami EU – „acquis communautaire“ – a tím má pozitivní důsledky pro přiblížení se Evropě a pro stabilitu zemí jadransko–jónského regionu, a to i na regionální úrovni. Makroregionální strategie má navíc zásadní význam pro podporu soudržnosti a socioekonomické integrace mezi územními celky.

2.8.2

Účinný makroregionální přístup k posílení součinnosti mezi různými politikami EU a koordinaci úsilí široké škály zúčastněných stran v jadransko–jónském regionu by měl být založen na pravidle „třikrát ano“: více vzájemně se doplňujícího financování, více institucionální koordinace a více nových projektů. Hlavní úloha by byla svěřena soukromému sektoru.

2.8.3

Dobře strukturovaná makroregionální strategie může poskytnout společný evropský rámec na podporu kulturního obohacení a posílení pozice občanských společností jednotlivých států na regionální úrovni. To je obzvláště důležité pro regiony, jako je východní Evropa či Balkán, kde jde konsolidace demokratických procesů ruku v ruce s rozvojem prosperující a dynamické veřejné sféry.

2.8.4

Makroregionální strategie by mohla umožnit plánování rozvoje infrastruktury v nadnárodním geografickém měřítku, podporu rozvoje sítí IKT, dálnic, železnic a přístavů, a tím i zajištění územní soudržnosti a konkurenceschopnosti bez zábran či překážek.

2.9

Navzdory svému pomalému startu byl projekt nedávno vyhlášen bezodkladným a závěrečná jednání byla zkrácena na úkol konečného výsledku.

3.1

V rámci strategie EUSAIR představuje Jónské moře obecný a stěžejní faktor. Strategie by se měla soustředit na oblasti společného regionálního zájmu se značným významem pro země z oblasti Jaderského a Jónského moře a měla by upřesnit všechny praktické otázky (základní pilíře, správa atd.). Prioritní oblasti a cíle akčního plánu by měly být rozvinuty jako společný záměr vlád a zástupců sociálních partnerů a představovat udržitelná řešení společných výzev, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována investicím do růstu a zaměstnanosti v mořské a námořní oblasti.

3.2

Celkovým záměrem EUSAIR je podporovat udržitelnou hospodářskou a sociální prosperitu jadransko–jónského regionu prostřednictvím růstu a tvorby pracovních míst a zvyšování jeho atraktivity, konkurenceschopnosti a propojenosti při současném zachování životního prostředí vnitrozemských oblastí a pobřežních a mořských ekosystémů.

3.3

Tohoto cíle bude dosaženo díky činnostem prováděným podle čtyř tematických pilířů (9): povzbuzení inovativního růstu v mořské a námořní oblasti, propojení regionu, zachování, ochrana a zlepšování životního prostředí a zvýšení atraktivity regionu.

3.3.1

První pilíř: povzbuzení inovativního růstu v mořské a námořní oblasti. Rybolov (10) je velmi významnou hospodářskou činností pro pobřežní oblasti Jaderského a Jónského moře a jejich obyvatele. Základním cílem tohoto pilíře je rozvoj silného odvětví rybolovu a akvakultury vysoké kvality, jenž bude udržitelný z environmentálního a ekonomického hlediska a bude vytvářet nová pracovní místa.

3.3.2

Druhý pilíř: propojení regionu. Region se z geostrategického hlediska nachází ve velmi důležité oblasti, kde se potkávají severní, jižní, východní a západní osa Evropy. Jaderské a Jónské moře představují významnou křižovatku pro zboží, cestující a energii. Několik evropských zemí je na těchto oblastech značně závislých z hlediska importu a exportu. Jadranské mořské dálnice budou životaschopnou, spolehlivou a konkurenceschopnou službou přepravy zboží a cestujících. Každým rokem se zvyšuje počet plaveb transportujících cestující i přeprava ropy a zemního plynu. Vedle obchodní námořní přepravy jsou však Jaderské i Jónské moře využívány bohužel také kriminálními sítěmi zabývajícími se nedovoleným obchodem.

3.3.3

Třetí pilíř: zachování, ochrana a zlepšování životního prostředí. Pobřežní a mořské prostředí v Jaderském a Jónském moři se vyznačuje velkou rozmanitostí stanovišť a druhů. V důsledku silných antropogenních vlivů a topografických vlastností jsou tato stanoviště vysoce náchylná ke znečištění. Spolupráce mezi zainteresovanými stranami v oblasti správy pobřeží probíhá podle regulačních rámců rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, Barcelonské úmluvy a jejích protokolů a společné komise pro ochranu Jaderského moře a jeho pobřežních oblastí. Významný dopad na Jaderské moře mají říční odtoky a námořní přeprava.

3.3.4

Čtvrtý pilíř: zvýšení atraktivity regionu. Odvětví cestovního ruchu má jako jedna z hlavních a nejrychleji rostoucích činností v regionu velký ekonomický význam. V mnoha případech je hospodářskou páteří pobřežních regionů a ve stále větší míře i vnitrozemských oblastí. Značný růstový potenciál vykazuje odvětví okružních plaveb. Za posledních deset let se poptávka po pobřežních plavbách celosvětově zhruba zdvojnásobila. To se odráží v oblasti Jaderského a Jónského moře, kde se již nyní rychle rozvíjí. Důležitý prvek, jenž by v tomto regionu měl být plně využit, představuje též jeho kulturní a archeologické dědictví. Nová makroregionální strategie by měla pomoci zúčastněným stranám z odvětví cestovního ruchu vypořádat se s výzvami uvnitř i mimo odvětví, jakými mohou být rostoucí konkurence ostatních destinací a také sezónní výkyvy, a prorazit na nové trhy, jež průmysl cestovního ruchu dosud opomíjel a mezi něž patří například turisté se zdravotními postiženími či starší turisté. Makroregionální přístup k pobřežní, námořní a dalším formám cestovního ruchu by mohl být pobídkou k posílení správy a zapojení soukromých subjektů a mezinárodních finančních institucí.

4.1

EHSV upozorňuje na to, že míra povědomí o různých tématech se v jednotlivých státech regionu značně liší. Extrémně rozličné zkušenosti (čtyř členských států a čtyř států mimo EU) s velmi odlišnými úrovněmi povědomí a rozvoje vyžadují regionální strategii, která bude vhodně uzpůsobena územnímu potenciálu jednotlivých území.

4.1.1

Z toho důvodu je zapotřebí, aby Komise pomohla zvýšit povědomí a zajistit přímé zapojení soukromého sektoru a širokého spektra společenských organizací. V každém případě jde o náročný úkol.

4.2

EHSV v zásadě souhlasí s diskusním dokumentem, který provádí detailní analýzu základních aspektů podpory inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v jadransko–jónském regionu. Uvedené čtyři pilíře adekvátním způsobem popisují hlavní problémy, výzvy a cíle.

4.3

EHSV by chtěl ocenit vynaložené úsilí o vypracování strategie pro Jaderské a Jónské moře. Koncept dokumentu určený k diskusi identifikoval slabé stránky, stanovil synergie a společnou vizi a předložil soubor návrhů, které tvoří solidní základ pro vypracování strategie, včetně souboru realistických opatření a aktivního zapojení všech zúčastněných stran.

4.3.1

EHSV má za to, že makroregionální strategie by mohly sehrát klíčovou roli pro země tohoto regionu. Dobře promyšlená strategie může poskytnout celkový referenční rámec a mohla by být považována za možný způsob podpory stability, která je vždy základním předpokladem pro přilákání investic soukromého sektoru z regionu i z jiných oblastí.

4.3.2

EHSV podporuje priority, jež byly označeny za silné stránky regionu, jako je jeho význam coby centra pohybu zboží, osob a energie a jeho konkurenční výhody z hlediska „modrých“ činností a cestovního ruchu. Zdá se, že tato odvětví se mohou stát skutečnými hybnými silami investic, růstu a zaměstnanosti.

4.3.3

EHSV rovněž souhlasí se zjištěními návrhu strategie, která potvrzují, že je nutné posílit synergie pro spolupráci v regionu. EHSV se proto domnívá, že akční plán by měl klást důraz na význam zavádění platforem pro vytváření klastrů a sítí za účelem provádění společných iniciativ zaměřených na řešení společných slabých míst a měl by předložit společnou vizi týkající se rozvoje udržitelných a vysoce konkurenceschopných ekonomik v regionu.

4.3.4

EHSV upozorňuje, že dokument se dostatečně nezabývá způsobem některými důležitými aspekty týkajícími se územní, sociální a hospodářské soudržnosti.

4.3.5

EHSV doporučuje, aby důležitá témata, jako je výzkum, inovace či rozvoj MSP a budování kapacit, nebyla prezentována jako pouhé průřezové aspekty; měla by získat významnější roli, aby se stala skutečnými hybnými silami podpory soudržnosti a konkurenceschopnosti tohoto regionu.

4.3.6

Diskusní dokument se vůbec nezmiňuje o strategickém významu spolupráce ve Středozemí. Regionální spolupráce v oblasti Jaderského a Jónského moře sice má zásadní význam z hlediska pomoci zemím západního Balkánu v souvislosti s procesem předcházejícím přistoupení k EU a z hlediska posílení vazeb s makroregionem Podunají a makroregionem Baltského moře, ale zásadní je rovněž nahlížet na jadransko–jónský region jako na „funkční prostor“ Středozemní oblasti.

4.3.7

Řádně nejsou řešeny ani problémy související s nedovolenými migračními toky. Konkrétně zahrnutí jihoitalských regionů (Apulie, Basilicata, Kalábrie a Sicílie) do jadransko–jónské strategie vyžaduje větší důraz na humanitární a bezpečnostní otázky související s migrací ze zemí Severní Afriky.

4.3.8

EHSV se domnívá, že ve své současné podobě zahrnuje strategie relativně dlouhý výčet problémových oblastí, slabých stránek ze strukturálního hlediska a cílů. Tento rozsáhlý seznam není účelný a měl by být zredukován na rozumnější výčet realistických opatření. Doporučoval by proto omezit obsah strategie na nejdůležitější oblasti činnosti nebo si stanovit priority pro krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé činnosti a začít s těmi nejdůležitějšími otázkami.

4.3.9

EHSV je toho názoru, že strategie pro jadransko–jónský region by měla v plné míře zahrnout všechny zúčastněné strany, jako jsou vlády, regionální a místní orgány, univerzity, výzkumné instituce, soukromé podniky a MSP, sociální partneři, nevládní organizace a občanská společnost, na důkaz toho, že dodržuje zásady víceúrovňové správy a aktivního občanství (11).

4.3.10

EHSV bere na vědomí rozhodnutí, která přijala Rada s tím, že makroregionální strategie by neměly vést k požadavkům na vyčlenění dalších prostředků, na další právní úpravu či nové řídicí orgány (třikrát NE), avšak domnívá se, že jsou zapotřebí dodatečné finanční prostředky pro účely technické pomoci, aby tak do budoucnosti bylo zajištěno úspěšné provádění strategie.

4.3.11

EHSV má rovněž za to, že značné finanční prostředky, které EU již vyčlenila na regionální programy prostřednictvím strukturálních fondů, představují přiměřené prostředky, jež musí být účinně využity při provádění strategie, a to prostřednictvím lépe koordinovaných opatření podřízených jednotnému strategickému přístupu.

5.1

Povzbuzení inovativního růstu v mořské a námořní oblasti: EHSV konstatuje, že moře je v dokumentu správně označeno za základní prvek, který je schopen zajistit zúčastněným zemím dynamická hospodářská odvětví a umožnit lidem najít si placené zaměstnání. Podle EHSV je zásadně důležité vypracovat nové programové modely, které by byly schopny zajistit integraci a komplementaritu hodnotových řetězců modré ekonomiky (modré potraviny, modrý cestovní ruch, modrý průmysl, modrá logistika a modré zdroje).

5.1.1

Strategie správně označuje „modré činnosti“ za odvětví, na něž je třeba se soustředit vzhledem k tomu, že akvakultura již přilákala značnou míru investic ve velkých zemích v regionu, které si ostatní mohou vzít za příklad. Podle předpokladů by proto nové investice do zařízení a doplňujících činností měly mít zajištěnu rychlou návratnost, čímž by se měly stát atraktivními pro financování prostřednictvím EIB a zahraničních i místních soukromých investic.

5.1.2

EHSV souhlasí s tím, že je zapotřebí „podnikatelská kultura založená na účinném využívání zdrojů“ jako prostředek pro zlepšení řídicích postupů v hlavních oblastech činnosti. Země tohoto regionu, a zejména země, jež nejsou členy EU, čelí omezením a restriktivnímu podnikatelskému smýšlení, a úzká spolupráce a přijetí nové podnikatelské kultury by pro ně mohly být velkým přínosem. EHSV je toho názoru, že hnací silou úspěchu této iniciativy by měly být soukromé podniky.

5.1.3

Doporučuje, aby navržená idea učinit tento region centrem „inovačních“ aktivit, byla pojata jako velmi dlouhodobý cíl. V současné době má region jen omezené kapacity. Cílem strategie by proto mělo být vytváření synergií a zlepšení vzdělávání a vzdělávací infrastruktury, aby se tak postupně rozvíjely modré činnosti a snížily rozdíly mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikované pracovní síle. EU s podporou podnikatelské obce, sociálních partnerů a občanské společnosti, mohou splnit významnou úlohu při přenosu a podpoře osvědčených postupů a odborných znalostí v regionu.

5.1.4

EHSV má za to, že rybolov hraje v regionu Jaderského a Jónského moře významnou roli, některé země však nedisponují dostatečnou základní infrastrukturou. Akční plán by proto měl pečlivě prozkoumat situaci a předložit realistický plán. Naléhavá je rovněž potřeba, aby země, jež nejsou členy EU, prokázaly větší loajalitu vůči evropské legislativě týkající se rybolovu.

5.2

Propojení regionu: EHSV se domnívá, že země tohoto regionu dosud nebyly dostatečně účinně a nákladově efektivně propojeny, zejména s ohledem na energetické požadavky. Nedostatečné jsou navíc i dopravní a komunikační spoje s vnitrozemím a ostrovy. EHSV souhlasí, že je nutné zlepšit námořní a letecké propojení v rámci regionu i mimo něj, a proto považuje za zásadní, aby se jednou z hlavních složek EUSAIR stala námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře (12), přijatá v listopadu 2012, čímž by bylo umožněno vytvoření efektivního systému dopravního spojení, zejména pro vnitrozemské a odlehlé oblasti.

5.2.1

EHSV podporuje navrženou mořskou dálnici pro Jaderské a Jónské moře, aby tak bylo možné lépe se vypořádat s přetížením silniční dopravy, snížit zaostalost v konkurenceschopnosti u ostrovů a vnitrozemských oblastí a zlepšit propojení s ostatními středozemními dopravními koridory.

5.2.2

Vzhledem k tomu, že EU neustále hledá alternativní zdroje energie a nové způsoby propojení se zeměmi vyvážejícími ropu a zemní plyn, má EHSV pocit, že diskusní dokument nevěnuje dostatečnou pozornost energetickým tématům. Významná nová potrubí propojující Evropu s producenty energie by podle plánu zřejmě měla vést skrz oblast Jaderského a Jónského moře. Jedním z příkladů je dohoda mezi Ázerbájdžánem, Řeckem a Itálií ohledně transatlantických plynovodů (TAP).

5.2.3

EHSV má za to, že vzhledem k problémům s nedovoleným obchodem s drogami a nedovolenou migrací, jež jsou pro tento region charakteristické, potřebuje jadransko–jónský region zdokonalený model správy, účinný systém policejní kontroly a užší spolupráci mezi regionálními a unijními orgány. EHSV proto vyzývá Evropskou radu, aby navýšila rozpočet agentury FRONTEX a rozšířila její pravomoci.

5.3

Zachování, ochrana a zlepšování životního prostředí: v souladu s náročnými politikami EU v oblasti životního prostředí si EUSAIR stanovila ambiciózní cíle. EHSV vítá tento přístup s ohledem na význam biologické rozmanitosti a existenci stanovišť, jež jsou vysoce náchylná ke znečištění, a podporuje návrh užší spolupráce mezi pobřežními státy podle regulačních rámců rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, Barcelonské úmluvy a společné komise pro ochranu Jaderského moře a jeho pobřežních oblast. Domnívá se, že některé ze zemí regionu nejsou pro takto ambiciózní politiku připraveny a budou potřebovat další podporu, včetně případné finanční podpory pro podniky, které budou muset uzpůsobit svou výrobu tak, aby odpovídala ekologickým normám.

5.3.1

EHSV má za to, že hlavní oblastí činnosti v rámci tohoto pilíře je provádění ustanovení rámcové směrnice o vodě (13) s cílem snížit emise nitrátů a zlepšit mořské prostředí.

5.3.2

Podporuje rovněž přijetí moderních manažerských postupů pro oblast provozu s cílem omezit objem vypouštěného odpadu a balastu a podporovat projekty týkající se nakládání s odpadem v rámci pozemních aktivit v pobřežních oblastech.

5.3.3

EHSV podporuje zavádění postupů plánování námořních prostor, chráněných mořských oblastí, iniciativy Natura 2000 a integrovaného řízení pobřežních zón.

5.3.4

EHSV upozorňuje na to, že předpisy musí dodržovat nejen členské státy EU, ale také a zejména státy, které členy EU nejsou; zjednoduší se tím jejich vstup do Unie.

5.3.5

EHSV je rovněž toho názoru, že účinným způsobem ochrany životního prostředí je posílení spolupráce na všech úrovních za účelem výměny osvědčených postupů mezi orgány chráněných mořských oblastí.

5.4.1

EHSV důrazně podporuje úlohu cestovního ruchu, od něhož se očekává, že v budoucnosti dále poroste (14) a stane se hlavní hospodářskou činností pobřežních oblastí. Cestovní ruch přilákal důležité evropské společnosti, které investují do kvalitního cestovního ruchu a umožňují značný nárůst pohybu turistů. Poskytuje mnoho ekonomických výhod, stimuluje růst a vytváří dobře placená pracovní místa, zejména pro mladé lidi. Nicméně s tím, jak se cestovní ruch zintenzivňuje, je nutné přijímat zmírňující opatření s cílem snížit veškeré možné negativní důsledky pro pobřežní a mořská prostředí, na kterých je tolik závislý.

5.4.2

EHSV navrhuje, aby cestovní ruch podléhal striktním manažerským postupům, díky čemuž by se měl stát šetrnějším k životnímu prostředí a rovněž více inkluzivním. Výbor poukazuje na to, že podnikatelská obec, sociální partneři a občanská společnost mohou v tomto ohledu poskytnout neocenitelnou podporu.

5.4.3

EHSV má za to, že důležitější funkci by mělo plnit odvětví okružních plaveb s tím, že by bylo lépe řízeno a začleněno do produktů cestovního ruchu, a podporuje výraznější zaměření na námořní cestovní ruch prostřednictvím nových politických iniciativ a v rámci cílů strategie Evropa 2020 jako součást úsilí Komise vyvíjeného za účelem vypracování integrované strategie pro pobřežní a námořní cestovní ruch.

5.4.4

EHSV by chtěl doporučit, aby se výraznou součástí činností cestovního ruchu staly kulturní a archeologické aspekty. Cestovní ruch by měl být diferencován zařazením dalších aktivit, jako jsou konference, ekoturistika, agroturistika, tematické produkty a trasy, akademické studie, podnikání a tvůrčí odvětví. EHSV je přesvědčen, že všechny turistické činnosti musí být založeny na zásadě „designu pro všechny“.

5.4.5

Nová makroregionální strategie by měla pomoci zúčastněným stranám z odvětví cestovního ruchu vypořádat se s výzvami uvnitř i mimo odvětví, jakými mohou být rostoucí konkurence ostatních destinací a sezónní výkyvy, a prorazit na nové trhy, jež průmysl cestovního ruchu dosud opomíjel a mezi něž patří například turisté se zdravotními postiženími či starší turisté, a to díky využívání osvědčených postupů při přípravě regionálních integrovaných akčních plánů územního rozvoje.