6.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/11

1.1

EHSV hodnotí zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci (EVHAC) kladně, jelikož může sloužit ke zvýšení účasti evropských občanů v humanitární činnosti, zejména prostřednictvím organizací občanské společnosti, ale i specializovaných nevládních organizací.

1.2

EVHAC musí sloužit jako nástroj podporující zapojení těch členských států, v nichž má humanitární činnost menší tradici. EHSV za tímto účelem doporučuje provádět specifická opatření jednak ke zvýšení počtu dobrovolníků z těchto zemí, jednak k podpoře sociálních a humanitárních organizací v těchto zemích.

1.3

Aby se zvýšila podpora humanitární činnosti ze strany občanů a občané více uznávali úlohu dobrovolnictví, EHSV doporučuje, aby se uvažovalo i o opatřeních, pomocí nichž se bude široká veřejnost informovat o těchto tématech.

1.4

EHSV schvaluje a podporuje to, co bylo vysloveno na Evropském konsensu o humanitární pomoci ohledně cílů a prostředků humanitární činnosti, a je přesvědčen, že humanitární pomoc zahrnuje ochranu obětí humanitárních krizí a jejich důstojnosti a respektování jejich práv.

1.5

EHSV klade důraz na tuto širší koncepci humanitární činnosti, která přesahuje pouhé poskytování pomoci, a připomíná, že je nezbytně nutné dodržovat humanitární zásady lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti a právní předpisy upravující humanitární činnost.

1.6

EHSV podtrhuje jedinečný charakter dobrovolné činnosti a upozorňuje na riziko záměny s jiným typem pracovní činnosti. Tento prvek je relevantní zejména v dobách hospodářské krize, jakou je ta stávající, a to jak uvnitř Unie, tak v její vnější činnosti.

1.7

EHSV poukazuje na to, že odlišné právní předpisy členských států týkající se dobrovolnictví mohou negativně ovlivnit iniciativu EU Aid Volunteers.

1.8

Dobrovolníci se musí vždy využívat podle potřeb a po analýze a posouzení situace a potřeb obyvatelstva zasaženého katastrofou nebo složitou krizí.

1.9

V návrhu nařízení (1) je zdůrazněna potřeba zavést normy pro všechny fáze účasti dobrovolníků. EHSV s tím souhlasí a navrhuje, aby tyto normy vycházely z osvědčených postupů humanitárního sektoru a z existujících kvalitních iniciativ.

1.10

Dobrovolnictví nabízí svoji spolupráci prostřednictvím sociálních organizací a v menší míře také prostřednictvím veřejných institucí civilního charakteru. Pro úspěch dobrovolné činnosti má význam především kvalita těchto institucí. EHSV souhlasí, že je nutné přistoupit k mechanismům certifikace organizací, které budou vycházet ze zkušenosti s humanitární činností a právních předpisů v této oblasti. Kritéria pro certifikaci musí platit i pro organizace dotčených zemí přijímající pomoc, ač je možná bude nutné uzpůsobit.

1.11

EHSV je přesvědčen, že systém certifikace se musí zakládat na všech těchto zkušenostech a že při jeho spuštění musí být zohledněna hlavní kritéria, tj. transparentnost, volná soutěž, rovné příležitosti a také odpovědnost. Prostřednictvím této iniciativy se musí zvýšit zapojení nevládních organizací ze zemí s menší tradicí v této oblasti.

1.12

EHSV je přesvědčen, že kromě odborné profesní přípravy, jež je zjevně důležitá, je nutné provádět i další přípravu a položit na ni větší důraz. Jedná se o informování o hodnotách, příslušných národech, mezikulturním rozměru, úctě, psychosociálních aspektech pomoci atp., tedy o řadě otázek, jež humanitární činnosti dodávají rozměr, který přesahuje její technickou stránku.

1.13

EHSV se domnívá, že by se mělo důkladně prozkoumat zapojení podnikatelských subjektů, které mají také zkušenosti s firemním či jiným dobrovolnictvím, a že by se přitom měla rovněž zvýraznit úloha malých a středních podniků.

2.1

Dobrovolnictví a dobrovolná činnost jsou sice součástí acquis Unie a evropské instituce již po desetiletí spouštěly různé projekty a programy v této oblasti, do Smlouvy o fungování Evropské unie byl však zahrnut pouze jeden konkrétní odkaz na dobrovolnictví, a to v čl. 214 odst. 5 v rámci kapitoly týkající se humanitární pomoci. V tomto odstavci se navrhuje zřídit Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci (EVHAC) a jako smysl se udává vytvoření rámce pro společný příspěvek mladých Evropanů k humanitární pomoci.

2.2

Toto začlenění bylo překvapením, a to z několika důvodů: byl to jediný odkaz na dobrovolnictví ve Smlouvě, humanitární oblast je snad jednou z nejprofesionálnějších, co se týče spolupráce, chyběly odkazy na dobrovolnou činnost v jiných sektorech, které s ní již měly zkušenosti jako např. práce s mládeží, sociální činnost atp. Instituce EU však po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost začaly tuto iniciativu provádět. Komise tedy provedla různé studie proveditelnosti a možného dopadu této iniciativy a byly spuštěny různé pilotní projekty s cílem získat zkušenosti a uvést ji do praxe (2). Došlo rovněž k určitým změnám, mimo jiné se změnil název iniciativy na Aid Volunteers a pokročilo se v diskusích o nařízení, jímž se tato iniciativa zavádí.

2.3

EHSV připomíná, že dobrovolnictví bylo vždy součástí činnosti mnoha evropských sociálních organizací, a proto ve své práci věnuje pozornost jeho podpoře, propagaci atp.

2.4

EHSV ve svých četných stanoviscích taktéž zaujímá postoj k rozvojové spolupráci a vnější činnosti Unie, přičemž klade důraz zejména na ty prvky, jež spadají do jeho mandátu, tj. na úlohu občanské společnosti, pracovní a sociální práva atd.

2.5

Humanitární pomoc je jednou ze součástí vnější činnosti Unie a právě jednou z oblastí, v nichž je zapojení a hlavní úloha evropské občanské společnosti nejjasnější. Více než 47 % humanitární pomoci Evropské komise se poskytuje prostřednictvím nevládních organizací (3) a podobně je tomu i ve většině členských států. Je to navíc jedna z politik Unie, jíž evropští občané vyjadřují největší podporu (viz průzkumy Eurobarometru (4)).

2.6

Evropská komise má od roku 1996 pevný základ pro svoji humanitární činnost v podobě nařízení (ES) č. 1275/1996, jež doplnil Evropský konsensus o humanitární pomoci, který v prosinci 2007 podepsaly tři instituce (Rada, Komise a Parlament) a který je obecným rámcem politiky v oblasti humanitární pomoci. V tomto dokumentu se definuje společná vize, politické cíle a zásady humanitární pomoci EU a popisuje se vize EU, která k humanitárním potřebám přistupuje jednotně a efektivněji. Rovněž je zde definována úloha členských států a společných institucí. Konečně, v článku 214 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se zavádí humanitární pomoc jako nezávislá politika.

2.7

EHSV souhlasí s tvrzením uvedeném v Evropském konsensu o humanitární pomoci, a sice, že „cílem humanitární pomoci EU je na základě potřeb poskytovat nouzovou reakci zaměřenou na ochranu životů, předcházení a zmírňování lidského utrpení a zachování lidské důstojnosti, kdekoliv je toho zapotřebí, pokud jsou vlády a místní aktéři ochromeni, nejsou schopni nebo připraveni zasáhnout. Humanitární pomoc EU zahrnuje pomoc, operace na zmírnění utrpení, záchranu a ochranu životů při humanitárních krizích nebo bezprostředně po jejich skončení i činnosti, jejichž cílem je usnadnit nebo získat volný přístup k lidem v nouzi a volný přísun pomoci. Humanitární pomoc EU je dle potřeby poskytována v reakci na krize způsobené lidmi (včetně složitých mimořádných událostí) a v případech přírodních katastrof. (5)“ EHSV velmi kladně hodnotí zmínky o ochraně obětí a zachování lidské důstojnosti a domnívá se, že pomoc se tak dostává za hranice pouhé asistence.

2.8

EHSV proto zdůrazňuje, že kromě definic práv obětí uvedených v mezinárodním humanitárním právu a kromě vlastních evropských právních nástrojů uvedených výše, je pro některé uznávané mezinárodní humanitární organizace, např. Lékaře bez hranic, „humanitární činnost gestem občanské společnosti ve prospěch občanské společnosti a jedince ve prospěch jedince, jehož účelem je chránit život a snížit utrpení. Na rozdíl od jiných druhů pomoci se nesnaží měnit společnost, ale překonat krizové období. Přijímá závazek vůči jednotlivci, ne vůči státu.“ Velmi důležitou úlohu má v humanitární činnosti občanská společnost.

2.9

EHSV připomíná, že koncepce humanitární pomoci se v posledních desetiletích vyvíjí a zahrnuje i prevenci a snižování rizika, asistenci, ochranu a obnovu po katastrofách a válkách. Evropská unie stojí prostřednictvím Evropského konsensu o humanitární pomoci v čele této činnosti. Humanitární pomoc se navíc nezaměřuje pouze na uspokojování potřeb, ale zahrnuje i prvky tzv. „přístupu založeného na právech“ a snaží se obnovit lidskou důstojnost. EHSV může mít k těmto přístupům založeným na lidských právech jedinečný přínos.

2.10

EHSV rovněž poukazuje na to, že Evropský konsensus o humanitární pomoci nebo iniciativa EU Aid Volunteers mohou pomoci zapojit do těchto záležitostí některé členské státy s menší tradicí, ale velkým potenciálem, co se týče nových vizí, energie a dobrovolníků. Šířit dobrovolnou činnost v humanitární oblasti mezi všemi obyvateli Evropské unie by mělo být jednou ze silných stránek iniciativy EU Aid Volunteers.

2.11

EHSV proto vítá iniciativu EU Aid Volunteers a přeje si, aby byly při přípravě nařízení týkajícího se této iniciativy zohledněny jeho návrhy, zejména ty, jež se týkají aspektů, které jsou nejvíce spjaty s jeho posláním a zkušenostmi jakožto poradního orgánu Unie zastupujícího zájmy evropské občanské společnosti.

3.1

EHSV souhlasí s definicemi dobrovolnictví, jak jsou uvedeny v návrhu nařízení a v jiných stanoviscích. EHSV podtrhuje jedinečný charakter dobrovolné činnosti a upozorňuje na riziko záměny s jiným typem pracovní činnosti. Tento aspekt je relevantní zejména v dobách hospodářské krize, jakou je ta stávající, a to jak uvnitř Unie, tak v její vnější činnosti. EHSV proto navrhuje posoudit v určitých případech možný ekonomický dopad evropské dobrovolné činnosti v cílových zemích.

3.2

EHSV připomíná, že právní předpisy týkající se dobrovolnictví, zejména pokud jde o mezinárodní činnost dobrovolníků, musí být v Evropské unii soudržné. EHSV poukazuje na to, že odlišné právní rámce členských států týkající se dobrovolnictví mohou negativně ovlivnit iniciativu EU Aid Volunteers (6).

3.3

EHSV je rovněž přesvědčen, že podobné iniciativy by měly sloužit ke zvýšení účasti členských států s menší tradicí dobrovolné činnosti a humanitární pomoci. Tato iniciativa by měla umožnit účast organizací z těchto zemí a podnítit zapojení dobrovolníků z celé Unie podle zásady rovných příležitostí. EHSV navrhuje realizovat zvláštní opatření na zvýšení účasti organizací i dobrovolníků z členských států, které se dosud do humanitární činnosti zapojovaly v menší míře.

3.4

Ačkoliv se návrh SFEU původně omezoval na otázky humanitární pomoci, velká část financovaných pilotních projektů a řada úkolů, jimž jsou dobrovolníci pověřeni, spadá ve skutečnosti spíše do rozvojové spolupráce, snižování rizika pohrom, obnovy a rekonstrukce, zmírňování, odolnosti atd. EHSV považuje toto přizpůsobení za logické a navrhuje prozkoumat, jak by se v budoucnosti mohla rozvíjet dobrovolná činnost v rozvojové spolupráci Unie.

3.5

Dobrovolná činnost v rámci evropské humanitární pomoci a obecněji i v rámci rozvojové spolupráce musí být v souladu se zbývající činností unijních institucí, musí ji doplňovat a být její součástí. EHSV se domnívá, že dobrovolnictví může být užitečné pro další oblasti mezinárodní rozvojové spolupráce, ale k jeho využívání je třeba přistupovat opatrně, podle obezřetnostních kritérií „do no harm“, a je nutné omezit situace, kdy dojde k nasazení dobrovolníků.

3.6

EHSV tedy souhlasí s tím, jak Evropský parlament omezil možnosti zapojení dobrovolníků během konfliktů, v situacích, kdy je ohrožena jejich bezpečnost, nebo ve složitých mimořádných situacích. Bezpečnost příjemců, dobrovolníků a veškerých pracovníků musí být prvořadá, zejména v rámci humanitární činnosti.

3.7

EHSV proto navrhuje definovat typy projektů, u nichž je zapojení dobrovolníků nejvhodnější, nebo alespoň přísněji stanovit typy činností, na nichž by se dobrovolníci v rámci této iniciativy neměli podílet. Humanitární činnost je velmi rozsáhlá a rozmanitá a je nutné v jejím rámci určit situace, v nichž je účast dobrovolníků nejvhodnější.

3.8

EHSV dále vítá, že se koncepce dobrovolnictví mladých lidí stanovená ve Smlouvě stala realističtější a týká se různých typů dobrovolné činnosti, požadovaných schopností, různých hodnot atp. EHSV se domnívá, že by se v rámci projektu mělo usilovat o dosažení vhodné rovnováhy mezi muži a ženami.

4.1

Instituce Unie zaujaly k praktickému provádění iniciativy EU Aid Volunteers opatrný přístup. Pro stanovení některých budoucích výzev a pro jejich řešení by mělo být zásadně důležité hodnocení dosud uskutečněných pilotních projektů a iniciativ. S výsledky těchto hodnocení by měly být seznámeny všechny zúčastněné strany a mělo by se diskutovat o tom, jaká ponaučení z nich vyplývají.

4.2

Dobrovolníci se musí vždy využívat podle potřeb a na žádost a po analýze a posouzení situace a potřeb obyvatelstva zasaženého katastrofou nebo složitou krizí. Velmi důležitá je vazba jak na evropské (COHAFA, mechanismy GŘ ECHO atp.), tak na mezinárodní systémy koordinace prostřednictvím Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

4.3

Měly by se rovněž zavést jasné mechanismy se specializovanými sítěmi humanitárního sektoru (zatím), jako je např. Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, VOICE (Dobrovolnické organizace pro spolupráci v krizových situacích) nebo Mezinárodní rada dobrovolných agentur (ICVA).

4.4

V návrhu nařízení je zdůrazněna potřeba zavést normy pro všechny fáze povolávání dobrovolníků do třetích zemí. EHSV s tím souhlasí a navrhuje, aby tyto normy vycházely z osvědčených postupů humanitárního sektoru a z příslušných existujících kvalitních iniciativ (7).

4.5

V rámci těchto norem se musí dát zvláštní význam bezpečnosti a zajištění takových podmínek, které umožní rozvíjet dobrovolnou činnost a dodávat humanitárním projektům přidanou hodnotu.

4.6

Dobrovolnictví nabízí svoji spolupráci prostřednictvím sociálních organizací a v menší míře také prostřednictvím veřejných institucí civilního charakteru. Pro úspěch dobrovolné činnosti má význam především kvalita těchto institucí. EHSV souhlasí, že je nutné přistoupit k mechanismům certifikace organizací, které budou vycházet ze zkušenosti s humanitární činností a právních předpisů v této oblasti. EHSV proto navrhuje zanalyzovat a maximálně využít zkušenosti, jež shromáždilo GŘ ECHO prostřednictvím rámcových dohod o partnerství uzavřených s nevládními organizacemi a agenturami OSN (8).

4.7

EHSV je přesvědčen, že systém certifikace se musí zakládat na všech těchto zkušenostech a že při jeho spuštění musí být zohledněna hlavní kritéria, tj. transparentnost, volná soutěž, rovné příležitosti a také odpovědnost. Prostřednictvím této iniciativy se musí zvýšit zapojení nevládních organizací ze zemí s menší tradicí v této oblasti. EHSV navrhuje, aby se za tímto účelem stanovila konkrétní opatření, pomocí nichž by se v těchto členských státech šířila iniciativa EU Aid Volunteers a humanitární činnost obecně.

4.8

Kritéria pro certifikaci musí platit i pro organizace dotčených zemí přijímající pomoc, ač je možná bude nutné uzpůsobit. Prioritou musí být zvyšování kapacity organizací přijímajících pomoc a na tuto činnost je nutné vyčlenit technickou, logistickou a finanční podporu. Iniciativa může být nástrojem podpory partnerů z Jihu a přispět k posílení společností přijímajících pomoc. EHSV je k tomuto tématu velice vnímavý a přijal v jeho rámci několik stanovisek (9).

4.9

EHSV podtrhuje civilní charakter, jejž musí mít instituce vysílající a přijímající dobrovolníky a který je zárukou zachování humanitárních zásad a hodnot a jejich přijetí dotčenými komunitami.

4.10

EHSV se domnívá, že by se mělo důkladně prozkoumat zapojení podnikatelských subjektů, které mají také zkušenosti s firemním či jiným dobrovolnictvím, s cílem navrhnout mechanismy tohoto zapojení. EHSV se domnívá, že by se v každém případě měla propagovat také úloha malých a středních podniků, a ne jen velkých korporací, které mají oddělení pro sociální odpovědnost podniků či podobná oddělení, jak tomu v několika případech bylo.

4.11

Pro zaručení řádného průběhu činností iniciativy EU Aid Volunteers je velmi důležitá odborná příprava kandidátů na účast v ní. EHSV je přesvědčen, že kromě odborné profesní přípravy, jež je zjevně důležitá, je nutné provádět i další přípravu a položit na ni větší důraz. Jedná se o informování o hodnotách, příslušných národech, mezikulturním rozměru, úctě, psychosociálních aspektech pomoci atp., tedy o řadě otázek, jež humanitární činnosti dodávají rozměr, který přesahuje její technickou stránku. To, čím se odlišuje humanitární činnost, je právě tento důraz na zásady a hodnoty, který musí být v odborné přípravě dobrovolníků prvořadý.

4.12

Z tohoto důvodu je nutné využít ty instituce v členských státech, které již mají s touto oblastí zkušenosti, a vzdělávací sítě na evropské úrovni – a to nejen univerzitního typu, ale také sítě neziskových organizací. Maximálně využít by se měla zvláště odborná příprava, která byla součástí již uskutečněných pilotních projektů. EHSV vyzývá, aby se co nejdříve shromáždily osvědčené postupy v této oblasti, aby mohly sloužit jako referenční body pro budoucí návrhy.

4.13

V návrhu nařízení se zvažuje zřízení databáze potenciálních dobrovolníků, kteří by posléze byli nasazováni prostřednictvím akreditovaných organizací, případně prostřednictvím útvarů Komise. EHSV upozorňuje, že zařazení dobrovolníků do nějaké organizace nezávisí pouze na technických požadavcích, ale také na určitém souznění z hlediska společných hodnot, přijetí mandátu a mise dané instituce atp. EHSV se proto domnívá, že tento aspekt je nutné zohlednit bez ohledu na konečnou podobu databáze dobrovolníků, již Evropská komise vytvoří.

4.14

Spuštění iniciativy EU Aid Volunteers je příležitostí, jak rozšířit opatření k informování a vzdělávání evropských občanů, co se týče solidarity, potřeby zachovat poskytování pomoci i dobách krize a propagace univerzálních hodnot. EHSV podobně jako v jiných stanoviscích zdůrazňuje, že kromě pouhé „viditelnosti“ činností je nutné upevnit vztahy s občany. Rozhodující úlohu zde hrají organizace občanské společnosti, z nichž je mnoho zastoupeno v EHSV. EHSV se zasazuje o to, aby se tyto aktivity v oblasti zvyšování povědomí veřejnosti prováděly zejména v těch členských státech, v nichž dosud byla tradice humanitární činnosti menší.