This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012PC0453
Proposal for a COUNCIL REGULATION imposing a definitive anti-dumping duty on imports of lever arch mechanisms originating in the People's Republic of China following an expiry review pursuant to Article 11(2) of Regulation (EC) No 1225/2009
Návrh NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009
Návrh NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009
/* COM/2012/0453 final - 2012/0218 (NLE) */
Návrh NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 /* COM/2012/0453 final - 2012/0218 (NLE) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Tento návrh se týká použití nařízení Rady
(ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009
o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou
členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“),
v řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se
dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové
republiky. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ ·
Konzultace se zúčastněnými stranami Zúčastněné strany dotčené tímto
řízením již měly možnost v průběhu šetření
v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. ·
Sběr a využití výsledků odborných
konzultací Nebylo třeba využít externích odborných
konzultací. ·
Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního
nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení
dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU ·
Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze
dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem
ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. ·
Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské
unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. ·
Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z
těchto důvodů: Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném
základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na
vnitrostátní úrovni. Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby
finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských
států, regionálních a místních orgánů, hospodářských
subjektů a občanů byla co nejmenší a
přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. ·
Volba nástrojů Navrhované nástroje: nařízení. Jiné prostředky by nebyly
přiměřené z tohoto důvodu: Jiné prostředky by nebyly
přiměřené, jelikož základní nařízení nestanoví náhradní
možnosti. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro
rozpočet Unie. 5. NEPOVINNÉ PRVKY Dne 23. července 2011 bylo
zahájeno šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti
týkající se dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové
republiky. Šetřením byla zjištěna velká
pravděpodobnost obnovy dumpingu a újmy a nebyly nalezeny žádné
důkazy, že by prodloužení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie.
Navrhuje se proto opatření prodloužit. Dne 22. června 2012 zveřejnila
Komise svá zjištění ve vztahu k tomuto šetření a umožnila
zúčastněným stranám, aby se k nim vyjádřily. Nebyly obdrženy
žádné připomínky, které by mohly uvedená zjištění změnit. Za
zmínku stojí zejména skutečnost, že vyvážející výrobci v ČLR
nespolupracovali. Navrhuje se proto, aby Komise přijala
připojený návrh nařízení Rady za účelem jeho předání
Radě a zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie
nejpozději dne 11. září 2012. 2012/0218 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla
z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky
na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11
odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování
Evropské unie, s ohledem na nařízení Rady (ES)
č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně
před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského
společenství (dále jen „základní nařízení“)[1], a zejména na
čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 2, 5 a 6
uvedeného nařízení, s
ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po
konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům: A. POSTUP 1. Platná opatření (1) Nařízením (ES)
č. 1136/2006[2]
(dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné
antidumpingové clo z dovozu pákových mechanismů pocházejících z
Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) ve výši 27,1 % a
47,4 %. 2. Žádost o přezkum
před pozbytím platnosti (2) Po zveřejnění
oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti[3]
konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 26. dubna 2011
žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto
opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.
Žádost podalo sdružení výrobců pákových mechanismů jménem tří
výrobců v Unii (dále jen „žadatel“) představujících významnou
část, v tomto případě více než 50 %, výroby pákových
mechanismů v Unii. (3) Žádost obsahovala
dostatečné důkazy, že by skončení platnosti opatření
uložených na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR
pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení dumpingu a
újmy působené výrobnímu odvětví Unie. 3. Zahájení přezkumu
před pozbytím platnosti (4) Jelikož Komise po konzultaci
s poradním výborem zjistila, že pro zahájení přezkumu před pozbytím
platnosti existuje dostatek důkazů, oznámením zveřejněným v Úředním
věstníku Evropské unie[4]
(dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne
23. července 2011 informovala o zahájení přezkumu před
pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. 4. Šetření 4.1 Období přezkumného šetření a
posuzované období (5) Šetření týkající se
pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu zahrnovalo období
od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen
„období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání tendencí
významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení
újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období
přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). 4.2 Strany dotčené šetřením (6) O zahájení přezkumu
před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele,
ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce,
kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich
řízení týká, a rovněž zástupce dotčené země. (7) Zúčastněné strany
dostaly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení
ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny
zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní
důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. (8) Vzhledem k zjevně
vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců,
kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii se v oznámení o zahájení
řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení
počítalo s výběrem vzorku. (9) Pokud
jde o vyvážející výrobce v ČLR a dovozce, kteří nejsou ve spojení,
tyto strany byly požádány, aby se do 15 dnů od zahájení přezkumu
přihlásily a poskytly Komisi informace požadované v oznámení o zahájení
řízení, aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku, a
pokud ano, vybrat reprezentativní vzorek. Jelikož se nepřihlásil žádný
vyvážející výrobce v ČLR, který by Komisi poskytl informace uvedené v
oznámení o zahájení řízení, a přihlásil se pouze jeden dovozce, který
není ve spojení, neposkytl však Komisi informace požadované v oznámení o zahájení
řízení, mělo se za to, že výběr vzorku není nutný. (10) Komise v
oznámení o zahájení řízení uvedla, že předběžně vybrala
vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával ze dvou společností
z celkem šesti výrobců v Unii známých před zahájením řízení,
které byly vybrány na základě jejich objemu prodeje a výroby
dotčeného výrobku v roce 2010 a rovněž zeměpisné
polohy v Unii. Vzorek představoval více než 50 % celkové odhadované
výroby a prodeje v Unii v období přezkumného šetření.
Zúčastněné strany byly vyzvány, aby nahlédly do spisu a aby se
do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení vyjádřily
k vhodnosti tohoto výběru. Proti navrhovanému vzorku nevznesla žádná
zúčastněná strana námitky. (11) Komise zaslala dotazníky
oběma výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozci, který
se přihlásil, a všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich
řízení týká. (12) Odpovědi na dotazníky
byly obdrženy od obou výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvou
uživatelů. Dovozce zmíněný v 9. bodě odůvodnění, který
není ve spojení a který se přihlásil, neodpověděl na otázky
pro výběr vzorku, ani neposkytl odpověď na dotazník. (13) Komise si opatřila a
ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení
pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy
a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v
prostorách těchto zúčastněných stran: (a)
výrobci v Unii –
Industria Meccanica Lombarda S.r.l., Offanengo, Itálie –
NIKO Metallurgical company, d.d. Zelezniki,
Slovinsko (b)
uživatel –
HIT OFFICE s.r.o. Teplice, Česká republika. B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ
VÝROBEK (14) Výrobek, jehož se týká tento
přezkum, je stejný jako výrobek v původním nařízení, a to
pákové mechanismy obvykle používané pro archivaci listů papíru a jiných
dokumentů v pořadačích nebo deskách, v současnosti kódu KN
ex 8305 10 00 (kód TARIC 8305 10 00 50) (dále jen „dotčený
výrobek“), pocházející z Čínské lidové republiky. Tyto pákové mechanismy
sestávají z masivních kovových prvků ve tvaru oblouku (obvykle dvou)
upevněných na zadní desce a mají nejméně jedno zařízení na
otevírání, které umožňuje vkládání a zařazení listů papíru nebo
jiných dokumentů. Pro účely tohoto šetření nejsou do definice
dotčeného výrobku zahrnuty mechanismy kroužkových pořadačů
zařazené do téhož kódu KN. (15) Toto přezkumné
šetření potvrdilo, že stejně jako v původním šetření má dotčený
výrobek a výrobek vyráběný v Unii výrobci v Unii stejné základní technické
a fyzické vlastnosti a stejné užití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné
výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. C. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ
NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU (16) V souladu s čl. 11
odst. 2 základního nařízení se zkoumalo, zda je v případě,
že by stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobné
přetrvání dumpingu nebo jeho obnovení. 1. Předběžné poznámky (17) Jak bylo uvedeno v 9. bodě
odůvodnění, při šetření nespolupracoval žádný ze známých
čínských vyvážejících výrobců, kteří byli kontaktováni při
zahájení řízení. Čínské orgány byly vyrozuměny o této
skutečnosti a o možném použití čl. 18 odst. 1 základního
nařízení a byla jim poskytnuta příležitost, aby se k tomu
vyjádřily. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky. (18) V souladu s čl. 18
odst. 1 základního nařízení musela proto zjištění týkající se
pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, která jsou uvedena
níže, vycházet z dostupných údajů, zejména veřejně dostupných
informací, jako jsou oficiální internetové stránky společností a vyhledávače
výrobků na internetu, informací uvedených v žádosti o přezkum a
informací získaných od spolupracujících stran v průběhu
přezkumného šetření (tj. žadatelů a výrobců v Unii
zařazených do vzorku). 2. Dumping dovozu během
období přezkumného šetření (19) Pro
účely stanovení běžné hodnoty se v oznámení o zahájení řízení
odkazovalo na použití srovnatelné země. (20) Co se týká vývozní ceny, jelikož
vyvážející výrobci v ČLR ani dovozci na trh Unie, kteří nejsou ve
spojení, nespolupracovali, nebyla Komise s to zjistit objem vývozu ani ceny na
obchodním základě. Komise proto uvážila alternativní způsoby
stanovení vývozní ceny. (21) Za
prvé se zvažovalo, zda by jako alternativní způsob stanovení vývozních cen
bylo možno použít údaje Eurostatu porovnané s jinými dostupnými údaji. Usuzovalo
se, že tyto údaje nejsou vhodné, jelikož jeden ze zdrojů zahrnoval
rovněž jiný dovoz než dotčený výrobek a ostatní zdroje
neumožňovaly srovnat vývozní ceny s cenami výrobního odvětví Unie podle
jednotlivých typů. (22) Komise za druhé uvážila
rovněž použití vývozních cen uvedených v žádosti o přezkum.
Připomíná se, že tato metoda byla použita v původním šetření a
že umožňuje srovnání podle jednotlivých typů. Faktury obsažené v
žádosti o přezkum se však týkaly cen vývozu do ostatních třetích zemí. (23) Nebylo
proto možné provést výpočet dumpingu na základě cen vývozu do Unie
a zjistit existenci dumpingu. Šetření se proto zaměřilo na
pravděpodobnost obnovení dumpingu. 3. Pravděpodobnost obnovení
dumpingu (24) Pokud jde o šetření
týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu, analyzovány byly tyto
prvky: vztah mezi běžnou hodnotou a cenami vývozu do třetích zemí;
výrobní kapacita, výroba a volná kapacita v ČLR a přitažlivost trhu
Unie pro dovoz z ČLR. 3.1 Vztah mezi běžnou hodnotou a cenami
vývozu do třetích zemí (25) Jelikož
vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, byla běžná hodnota v
souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení srovnána s
cenami vývozu z ČLR. 3.1.1 Základ pro stanovení běžné hodnoty (26) Jelikož
ČLR je hospodářství v procesu transformace, bylo v souladu s
čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení nutno
běžnou hodnotu stanovit na základě ceny nebo početně zjištěné
hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (srovnatelná
země) nebo ceny, za niž se výrobek prodává ze srovnatelné země do
jiných zemí, včetně Unie, nebo v případě, že to není možné,
na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně
ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za
obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě
opraví o přiměřené ziskové rozpětí. (27) V žádosti o přezkum
podané výrobním odvětvím Unie byla uvedena řada výrobců v zemích
s tržním hospodářstvím mimo Unii (konkrétně v Indii, Íránu a
Thajsku). Po zahájení řízení Komise kontaktovala zmíněné výrobce a
rovněž jiné potenciální výrobce v těchto zemích, jež bylo možno
zjistit z veřejně dostupných zdrojů. (28) V oznámení o zahájení
řízení bylo uvedeno, že pokud nebudou výrobci v zemích s tržním
hospodářstvím mimo Unii spolupracovat, použije Komise jako základ pro
stanovení běžné hodnoty skutečně zaplacené nebo splatné ceny v
Unii. Ceny skutečně zaplacené nebo splatné v Unii byly základem
použitým při stanovení běžné hodnoty rovněž v původním
šetření. (29) Žádná zúčastněná
strana se nevyjádřila k vhodnosti výše uvedeného základu pro stanovení
běžné hodnoty. (30) Žádný
z výrobců v zemích s tržním hospodářstvím mimo Unii, na něž se
Komise obrátila, se nerozhodl pro spolupráci při tomto šetření. (31) Na
základě výše uvedených skutečností neměla Komise jinou možnost,
než použít jako základ pro stanovení běžné hodnoty skutečně
zaplacené nebo splatné ceny v Unii. 3.1.2 Běžná
hodnota (32) Podle čl. 2 odst. 7
písm. a) základního nařízení (a jak bylo objasněno v 26. až 31. bodě
odůvodnění) byla běžná hodnota stanovena pomocí
skutečně zaplacené ceny nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za
obdobný výrobek v Unii, u nichž bylo zjištěno, že se jedná o ceny v
běžném obchodním styku. (33) Běžná hodnota byla proto
stanovena jako vážená průměrná cena, za niž výrobci v Unii
zařazení do vzorku prodávají dotčený výrobek odběratelům,
kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu. (34) Nejprve
se zjišťovalo, zda je v souladu s čl. 2 odst. 2 základního
nařízení domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům
výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, reprezentativní, tj.
zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 %
celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyvezeného do Unie. Jelikož
vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, bylo nutno informace o celkovém
objemu prodeje vyvezeném do Unie zjistit na základě dostupných údajů.
Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, údaje Eurostatu a
ostatní statistické údaje se pro účely zjištění přetrvávání
dumpingu nepovažovaly za vhodné, lze je však použít k určení
úrovně dovozu do Unie (potřebné pro celkový objem vývozu z ČLR).
Na tomto základě se mělo za to, že celkově byl domácí prodej
výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného
šetření dostatečně reprezentativní. Jelikož vývozci v ČLR
nespolupracovali, nebylo možno analyzovat reprezentativnost na základě
jednotlivých typů. (35) Poté Komise přezkoumala,
zda lze domácí prodej každého výrobce v Unii zařazeného do vzorku
považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, tj.
zda byly u každého výrobce v Unii zařazeného do vzorku
průměrné prodejní ceny stejné nebo vyšší než průměrné
výrobní náklady, a tudíž ziskové. (36) Na tomto základě bylo
zjištěno, že prodej výrobců v Unii byl v průměru ziskový,
a běžná hodnota byla poté stanovena na základě vážených
průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do
vzorku. 3.1.3 Vývozní cena (37) Jelikož vyvážející výrobci nespolupracovali, bylo shledáno, že
nejvhodnějším základem jsou informace o cenách vývozu z ČLR do
třetích zemí, jež byly uvedeny v žádosti o přezkum. 3.1.4 Srovnání (38) Srovnání
mezi váženou průměrnou běžnou hodnotou a váženou
průměrnou vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.
Toto srovnání prokázalo, že cena vývozu do třetích zemí uvedená v žádosti
o přezkum je podstatně nižší než běžná hodnota (o více než 30 %).
To naznačuje, že ceny do Unie budou velmi pravděpodobně
dumpingové, pokud by byla opatření zrušena. 3.2 Výrobní kapacita vyvážejících výrobců (39) Jelikož vyvážející výrobci
nespolupracovali, vycházejí níže uvedené závěry především z informací
obsažených v žádosti o přezkum, které byly pokud možno porovnány s veřejně
dostupnými informacemi. (40) Na
tomto základě bylo zjištěno, že se kapacita pro výrobu pákových
mechanismů v ČLR odhaduje přinejmenším v rozmezí od
600 milionů do 700 milionů kusů, přičemž
tento odhad je založen na informacích, které poskytlo výrobní odvětví Unie. (41) Informace
získané během šetření mimoto prokazují, že čínskou kapacitu pro
výrobu pákových mechanismů lze v případě vyšší poptávky snadno
zvýšit, mimo jiné zaměstnáním dodatečných pracovníků a omezenými
investicemi do vybavení stroji. (42) Žádná zúčastněná
strana nepředložila ohledně výrobní kapacity v ČLR jiné
připomínky a/nebo informace. (43) Na
tomto základě je výrobní kapacita v ČLR přibližně o 170 %
až 350 % vyšší než spotřeba v Unii a významně vyšší než výroba v
Unii. 3.3 Výroba a volná kapacita vyvážejících
výrobců v ČLR (44) Jelikož
vyvážející výrobci nespolupracovali, vycházely informace o skutečné
výrobě a volné kapacitě především z údajů obsažených v
žádosti o přezkum, které byly pokud možno porovnány s veřejně
dostupnými informacemi. (45) V
žádosti o přezkum se výroba pákových mechanismů odhadovala na 200 až
400 milionů kusů a volná kapacita v rozmezí od 200 do
500 milionů kusů. Tato volná kapacita odpovídá
přibližně spotřebě v Unii. (46) Po porovnání s
veřejně dostupnými zdroji, pokud to bylo možné, bylo zjištěno,
že poskytnuté odhady jsou přiměřené. (47) Pokud
jde o volnou kapacitu, jak je uvedeno ve 41. bodě
odůvodnění, informace získané během šetření prokazují, že čínskou
kapacitu pro výrobu pákových mechanismů lze v případě vyšší
poptávky snadno zvýšit, mimo jiné zaměstnáním dodatečných
pracovníků a omezenými investicemi do vybavení stroji. (48) Na
základě výše uvedených skutečností lze vyvodit
přiměřeně závěr, že v ČLR existuje značná
volná kapacita. Jak je objasněno v 49. až 55. bodě
odůvodnění, je velmi pravděpodobné, že by tato volná kapacita
byla nasměrována na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena. 3.4 Přitažlivost trhu Unie (49) Informace shromážděné
během tohoto přezkumu ukazují, že by trh Unie byl přitažlivým
trhem pro dovoz pákových mechanismů z ČLR, pokud by byla
opatření zrušena. Připomíná se, že před uložením platných
opatření byla spotřeba v Unii značná a blížila se
400 milionům kusů. Dovoz z ČLR současně činil
více než 200 milionů kusů, což představuje více než
50 % celkové spotřeby v Unii. (50) Šetření prokázalo, že poptávka
Unie po pákových mechanismech je i nadále značná. Spotřeba v Unii se
v posuzovaném období snížila pouze mírně, jak je uvedeno v 63., 64. a 98. bodě
odůvodnění, a trh Unie je i nadále celosvětově
největším trhem pro pákové mechanismy a představuje více než 50 %
světového trhu. (51) Pro pákové mechanismy mimoto
existuje jen málo jiných trhů, jež by pravděpodobně nebyly
schopny absorbovat nadbytečnou kapacitu v ČLR. (52) Jak
bylo zjištěno v 38. bodě odůvodnění, ze srovnání cen
vývozu z ČLR do třetích zemí s cenami na trhu Unie vyplývá, že by v případě
zrušení opatření byl trh Unie přitažlivý pro tento levný dovoz.
Důvodem je rovněž skutečnost, že převládající ceny na trhu
Unie jsou obvykle vyšší než ceny na ostatních vývozních trzích. (53) Vzhledem
k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že by vývoz z ČLR
byl nasměrován na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena. (54) Veřejně dostupné
informace o výrobcích v ČLR prokazují, že tyto společnosti často
směrují svůj prodej především nebo výhradně na vývozní trhy. (55) Je třeba rovněž podotknout, že od uložení
konečných opatření byla zaznamenána řada případů
nesprávného zařazení dovážených pákových mechanismů,
přičemž velké objemy samostatných pákových mechanismů a desek
byly nahlášeny jako kompletní pákové pořadače. To mělo za
následek nehrazení cla z tohoto dovozu. Toto nesprávné zařazování
přimělo Výbor pro celní kodex (v listopadu 2010), aby v
prohlášení objasnil, že pákové mechanismy dovezené za těchto podmínek je
nutno nahlásit zvlášť. Je ještě příliš brzy na to, aby bylo
možno zjistit, zda toto prohlášení mělo požadovaný účinek, a Komise
hodlá situaci podrobně sledovat. Praxe však ukazuje, že navzdory
opatřením je trh Unie pro vyvážející výrobce v ČLR i nadále
přitažlivý. 3.5 Závěr ohledně pravděpodobnosti
obnovení dumpingu (56) Jak je uvedeno v 38. bodě
odůvodnění, srovnání cen při vývozu do ostatních třetích
zemí, které byly uvedeny v žádosti o přezkum, s cenou na trhu Unie
prokazuje velkou pravděpodobnost obnovení dumpingu. (57) Vzhledem k značné výrobní
kapacitě, která je v ČLR k dispozici, schopnosti čínských
výrobců rychle zvýšit objemy výroby a nasměrovat je na vývoz,
pravděpodobným nízkým cenám tohoto vývozu a přitažlivosti trhu Unie
pro tento vývoz lze přiměřeně předpokládat, že by
zrušení opatření vedlo k vyššímu vývozu pákových mechanismů z ČLR
do Unie za dumpingové ceny. E. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ
UNIE (58) Během
období přezkumného šetření vyrábělo pákové mechanismy v Unii
šest známých výrobců, z nichž tři představovali žadatele
v daném případě. V průběhu tohoto šetření se jako
výrobci v Unii nepřihlásily žádné jiné společnosti. Usuzuje se
proto, že těchto šest výrobců představuje výrobní odvětví
Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4
základního nařízení (dále jen „výrobní odvětví Unie“). F. SITUACE NA TRHU UNIE 1. Předběžná poznámka (59) Pro účely analýzy újmy byly údaje získány ze
statistik Eurostatu a jiných statistických zdrojů, které měla Komise
k dispozici, žádosti o přezkum, odpovědí na dotazník a informací
shromážděných během inspekcí na místě. (60) Makroekonomické ukazatele, a
to výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, prodej v EU a na třetích
trzích, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita, velikost
skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího
dumpingu, jsou založeny na údajích, které poskytlo výrobní odvětví Unie. V
této souvislosti byly odpovědi na dotazník, které poskytli dva výrobci v
Unii zařazení do vzorku, doplněny o údaje poskytnuté všemi ostatními
výrobci v Unii. (61) Mikroekonomické ukazatele, a
to zásoby, mzdy, prodejní ceny, ziskovost, investice, návratnost investic,
peněžní tok a schopnost získat kapitál, vycházejí z údajů, které
poskytli dva výrobci v Unii zařazení do vzorku. Jelikož společnosti
zařazené do vzorku představují více než 50 % celkové odhadované
výroby a prodeje v Unii, považovali se pro účely tohoto přezkumu výrobci
v Unii zařazení do vzorku za reprezentativní pro výrobní odvětví
Unie. V zájmu zachování důvěrnosti citlivých obchodních informací
podle článku 19 základního nařízení lze údaje týkající se obou
společností zařazených do vzorku uvést pouze ve formě indexu. (62) Jelikož čínští vyvážející
výrobci a dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, jsou údaje o
vývoji dovozní ceny a cenovém podbízení založeny na alternativních zdrojích,
jako je žádost o přezkum, údaje Eurostatu a jiné důvěrné
statistické údaje, které měla Komise k dispozici, a rovněž na
informacích shromážděných během inspekcí na místě. Údaje o dovozu
vycházely ze žádosti o přezkum, která byla založena na údajích Eurostatu.
Jelikož se tyto údaje týkaly i jiného dovozu než dotčeného výrobku, byly
porovnány a náležitě upraveny na základě jiných důvěrných
statistických zdrojů, které měla Komise k dispozici. Některé
níže uvedené údaje jsou proto v zájmu ochrany důvěrných statistických
údajů uvedeny ve formě indexu nebo rozpětí. 2. Spotřeba na trhu Unie (63) Spotřeba
v Unii byla zjištěna na základě objemu prodeje výrobního odvětví
Unie na trhu Unie a dovozu. Bylo zjištěno, že spotřeba v období
přezkumného šetření byla v rozmezí od 200 do
350 milionů kusů. (64) Spotřeba
pákových mechanismů v Unii v posuzovaném období klesla o 12 %. To lze
částečně přičíst hospodářské krizi a rovněž
měnící se struktuře spotřeby (např. prosazování
ekologických kanceláří a elektronických podání, celkové snižování
počtu administrativních pracovních míst). Tabulka 1 Spotřeba || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Objem || || || || Index (2008=100) || 100 || 84 || 90 || 88 Zdroj: odpovědi na dotazník, žádost o
přezkum, údaje Eurostatu a jiné statistické zdroje, které měla Komise
k dispozici 3. Objem a podíl dovozu z
ČLR na trhu (65) Jak je
popsáno v tabulce 2, podíl na trhu se v posuzovaném období snížil o 54 %. (66) Od uložení antidumpingového
cla v roce 2006 se čínský dovoz významně snížil, a to z 51% podílu na trhu v období šetření v rámci původního
šetření na 7–15 % v období přezkumného šetření. Co se týká
objemu dovozu z ČLR, ten byl v posuzovaném období kvůli platným
antidumpingovým opatřením nízký. Kvůli omezenému vývozu pákových
mechanismů z ostatních třetích zemí však byl čínský dovoz i
nadále hlavním zdrojem celkového dovozu do Unie (v období přezkumného
šetření 85–95 %). V posuzovaném období dovoz klesl o 59 %. Tabulka 2 Dovoz z ČLR || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Objem dovozu Index (2008=100) || 100 || 56 || 44 || 41 Podíl dovozu na trhu Index (2008=100) || 100 || 66 || 48 || 46 Zdroj: odpovědi
na dotazník, žádost o přezkum, údaje Eurostatu a jiné statistické zdroje,
které měla Komise k dispozici 4. Vývoj cen dovozu z ČLR a
cenové podbízení 4.1 Vývoj cen (67) Vzhledem ke skutečnosti,
že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, a neexistenci
alternativních zdrojů nebylo možné zjistit přesnou dovozní cenu. Jak
je objasněno v 21. bodě odůvodnění, důvodem
je skutečnost, že se statistiky nepovažovaly za vhodné, jelikož jeden ze
zdrojů zahrnoval rovněž jiný dovoz než dotčený výrobek a ostatní
zdroje neumožňovaly srovnat vývozní ceny s cenami výrobního odvětví
Unie podle jednotlivých typů. (68) Usuzovalo se však, že ostatní
důvěrné statistické zdroje, které měla Komise k dispozici,
jsou vhodné k určení celkového vývoje cen dovozu z ČLR. Vývoj dovozních
cen prokazuje jejich růst v posuzovaném období. Tabulka 3 Ceny dovozu dotčeného výrobku || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ ČLR || || || || Index || 100 || 102 || 118 || 118 Zdroj: odpovědi na dotazník, žádost o
přezkum, údaje Eurostatu a jiné statistické zdroje, které měla Komise
k dispozici 4.2 Cenové podbízení (69) Vzhledem
ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, a
neexistenci alternativních zdrojů byl výpočet cenového podbízení z
důvodů objasněných v 37. bodě
odůvodnění založen na cenách vývozu do třetích zemí, jež byly
uvedeny v žádosti o přezkum. Úroveň cenového podbízení, která
byla zjištěna orientačně, činí přibližně 20 %. 5. Objemy dovozu a podíly dovozu
z ostatních třetích zemí na trhu (70) Hlavní výrobci pákových
mechanismů ve světě se nacházejí v Unii a ČLR. Bylo
zjištěno, že dovoz z ostatních třetích zemí, jako je Indie, byl
zanedbatelný a byl nižší než 1 %. 6. Hospodářská situace
výrobního odvětví Unie (71) V souladu s čl. 3
odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské
činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví
Unie. 6.1 Makroekonomické prvky (a)
Výroba (72) Objem výroby v Unii byl v
posuzovaném období ve stejném rozmezí s výjimkou roku 2009. Pokles v
roce 2009, který byl do jisté míry zapříčiněn světovou
hospodářskou krizí, byl vyrovnán růstem v roce 2010. (73) Navzdory klesající tendenci
prodeje v Unii se výrobcům v Unii (jak je objasněno v 75. až 77. bodě
odůvodnění) podařilo zachovat v posuzovaném období úrovně
výroby, jelikož byli schopni zvýšit svůj vývoz na třetí trhy, jak je
vysvětleno v 78. bodě odůvodnění. Tabulka 4 Celková výroba v Unii || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Objem (v tis. ks) || || || || Výroba || 351 480 || 301 661 || 360 007 || 354 646 Index (2008=100) || 100 || 86 || 102 || 101 Zdroj: odpovědi na dotazník (b)
Výrobní kapacita a využití kapacity (74) Výrobní kapacita mírně
vzrostla kvůli investicím do dodatečné kapacity a modernizaci,
kterou výrobci v Unii provedli v posuzovaném období. Využití kapacity bylo
poměrně stálé a v roce 2009 vykázalo mírný pokles. Tento mírný
pokles lze přičíst především dopadům světové
hospodářské krize v uvedeném roce. Tabulka 5 Výrobní kapacita a využití kapacity || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Objem (v tis. ks) || || || || Výrobní kapacita || 452 407 || 453 323 || 465 984 || 465 401 Index (2008=100) || 100 || 100 || 103 || 103 Využití kapacity || 77,7 % || 66,5 % || 77,3 % || 76,2 % Index (2008=100) || 100 || 86 || 99 || 98 Zdroj: odpovědi
na dotazník (c)
Objem prodeje v Unii (75) Níže uvedené údaje představují objem prodeje výrobního
odvětví Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie. Tabulka 6 Prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Objem (v tis. ks) || 315 715 || 281 281 || 309 941 || 304 444 Index (2008=100) || 100 || 89 || 98 || 96 Zdroj:
odpovědi na dotazník (76) Prodej na trhu Unie se v
posuzovaném období snížil o 4 %. (77) V
roce 2009 klesl prodej o 11 %. Tento pokles je nutno
přičíst dopadům světové hospodářské krize. V
následujících letech prodej opět rostl a v období přezkumného
šetření se přiblížil údajům z roku 2008. (d)
Prodej na třetí trhy (78) Níže
uvedené údaje představují objem prodeje výrobního odvětví Unie na
třetí trhy a prokazují prudký nárůst tohoto prodeje v
posuzovaném období. Tabulka 7 Prodej do třetích zemí || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Objem (v tis. ks) || 26 750 || 42 105 || 59 221 || 57 148 Index (2008=100) || 100 || 157 || 221 || 214 Zdroj: odpovědi
na dotazník (e)
Podíl na trhu (79) Navzdory poklesu prodeje v Unii se podíl výrobního
odvětví Unie na trhu v posuzovaném období zvýšil o 9 % a v
období přezkumného šetření dosáhl rozpětí mezi 80 % a 93 %.
Zvýšení podílu na trhu Unie bylo výsledkem snižování spotřeby na trhu Unie
a nižšího podílu dovozu z ČLR na trhu. Tabulka 8 Podíl na trhu EU || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Index (2008=100) || 100 || 106 || 109 || 109 Zdroj: odpovědi
na dotazník, žádost o přezkum, údaje Eurostatu a jiné statistické zdroje,
které měla Komise k dispozici (f)
Růst (80) Mezi rokem 2008 a obdobím
přezkumného šetření se spotřeba v Unii snížila o 12 %.
Objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie klesl o 4 %. Podíl
výrobců v Unii na trhu Unie vzrostl o 9 %. (g)
Zaměstnanost (81) Zaměstnanost v dotyčném
odvětví se v posuzovaném období v Unii snížila. Tento pokles souvisel s
modernizací a mechanizací výrobního procesu ze strany výrobního odvětví
Unie. Tabulka 9 Zaměstnanost v Unii || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Počet zaměstnanců || 710 || 588 || 561 || 552 Index (2008=100) || 100 || 83 || 79 || 78 Zdroj: odpovědi
na dotazník (h)
Produktivita (82) Produktivita pracovních sil výrobního
odvětví Unie měřená jako výstup na zaměstnance za rok se
v posuzovaném období vyvíjela kladně a v průběhu roku 2010
a v období přezkumného šetření byla stálá. (83) Toto zvýšení produktivity
souvisí s procesem modernizace, který je popsán v 93. bodě
odůvodnění. Tabulka 10 Produktivita || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Produktivita (tis. ks/rok) || 495 || 513 || 642 || 642 Index (2008=100) || 100 || 104 || 130 || 130 Zdroj: odpovědi
na dotazník (i)
Velikost skutečného dumpingového
rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu (84) Připomíná se, že
kvůli okolnostem popsaným v 19. až 23. bodě odůvodnění
nebylo možno provést výpočet dumpingu. Pravděpodobnost obnovení
dumpingu však byla zjištěna srovnáním běžné hodnoty stanovené podle
průměrných prodejních cen výrobního odvětví Unie a vývozní ceny
zjištěné na základě cen při vývozu do třetích zemí. (85) Analýza prokazuje, že se v
důsledku uložení opatření na dumpingový dovoz výrobní odvětví
Unie do značné míry zotavilo a platná opatření se ukázala jako
účinná. 6.2 Mikroekonomické prvky (a)
Zásoby (86) Níže uvedené údaje
představují objem zásob na konci každého období. Tabulka 11 Konečný stav zásob || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Index (2008=100) || 100 || 43 || 61 || 83 Zdroj: odpovědi
na dotazník. (87) Šetřením bylo prokázáno,
že zásoby výrobního odvětví Unie nejsou vhodným ukazatelem pro posouzení
hospodářské situace výrobního odvětví Unie, jelikož stav zásob
sezónně kolísá. (b)
Mzdy (88) V posuzovaném období vzrostla průměrná
mzda zaměstnance o 33 %. Tabulka 12 Mzdy (náklady na zaměstnance) || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Index (2008=100) || 100 || 116 || 133 || 133 Zdroj:
odpovědi na dotazník (c)
Prodejní ceny (89) Průměrné jednotkové
ceny pákových mechanismů v Unii mezi rokem 2008 a obdobím
přezkumného šetření mírně vzrostly. Relativní pokles v
roce 2010 oproti roku 2009 souvisí s kolísáním cen surovin. Tabulka 13 Jednotková cena na trhu EU (EUR za tisíc kusů) || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Index (2008=100) || 100 || 103 || 101 || 104 Zdroj: odpovědi
na dotazník (d)
Ziskovost (90) Níže uvedená rozpětí
ziskovosti byla stanovena vyjádřením finančního výsledku, jehož
dosáhlo výrobní odvětví Unie, jako procentního podílu obratu dosaženého na
trhu Unie. Tabulka 14 Ziskovost || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Index (2008=100) || 100 || 107 || 105 || 104 Zdroj: odpovědi na dotazník (91) Před uložením
konečných opatření v roce 2006 bylo výrobní odvětví Unie
velmi ztrátové. Od té doby se hospodářská situace odvětví pákových
mechanismů v posuzovaném období zlepšila, během období
přezkumného šetření však zaostávala za cílovým ziskem ve výši 5 %,
jenž byl stanoven v původním šetření. (e)
Investice, návratnost investic a
peněžní tok (92) Tendence v oblasti investic,
návratnosti investic a peněžního toku jsou uvedeny v následující
tabulce. Tabulka 15 Investice, návratnost investic a peněžní tok || 2008 || 2009 || 2010 || OPŠ Investice || || || || Index (2008=100) || 100 || 152 || 41 || 51 Návratnost investic || || || || Index (2008=100) || 100 || 111 || 109 || 108 Peněžní tok || || || || Index (2008=100) || 100 || 291 || 247 || 236 Zdroj: odpovědi na dotazník (93) Vzhledem
k zotavení po uložení opatření v roce 2006 vynaložilo výrobní
odvětví značné investice do modernizace a rozšíření výrobních
zařízení, zejména v roce 2008 a 2009. Vyšší ziskovost se
projevuje rovněž v lepším peněžním toku. (f)
Schopnost získat kapitál (94) Při šetření nebyly
zjištěny žádné zvláštní problémy, pokud jde o schopnost výrobního
odvětví Unie získat kapitál. 6.3. Závěr ohledně hospodářské
situace výrobního odvětví Unie (95) Na základě výše uvedené
analýzy se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zlepšila a po
uložení opatření v roce 2006 prokázalo výrobní odvětví svou
životaschopnost. Vzhledem ke skutečnosti, že k výše zmíněnému
pozitivnímu vývoji došlo až po uložení opatření, klesající zaměstnanosti
a ziskovosti, která dosud zaostává za cílovou výší, se však usuzuje, že
hospodářská situace výrobního odvětví je i nadále nejistá a
zranitelná. Lze proto vyvodit závěr, že z důkazů vyplývá, že
odstranění újmy je zcela nebo částečně
zapříčiněno existencí opatření. G. PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY (96) Od uložení platných
opatření se situace výrobního odvětví Unie značně zlepšila.
Zjištění této analýzy však prokazují, že situace výrobního odvětví
Unie je dosud nejistá a zranitelná. (97) Za této situace je vhodné
provést analýzu pravděpodobnosti obnovení podstatné újmy za účelem
přezkoumání, zda by v případě zrušení opatření
předpokládaný vývoj z hlediska objemů a cen dovozu pocházejícího
z ČLR současnou situaci zhoršil, jak je podrobně popsáno v 98.
až 106. bodě odůvodnění. (98) Ve
světě existují dva hlavní výrobci pákových mechanismů – ČLR
a Unie. Unie je celosvětově největším trhem pro pákové
mechanismy, za ní následuje Jižní Amerika a Rusko. V ostatních zemích,
jako je Indie, existují malí výrobci, ti se však soustředí na své domácí
trhy. USA a Kanada používají jiné systémy archivace. (99) Připomíná se, že v
ČLR existuje značná volná kapacita a že by výrobu pákových
mechanismů v ČLR bylo možno snadno zvýšit, jak bylo objasněno v 45.
až 48. bodě odůvodnění. (100) Připomíná se rovněž,
že volná kapacita, která existuje v ČLR, odpovídá přibližně
spotřebě v Unii (viz 45. bod odůvodnění). (101) Bylo také zjištěno, že by případný
vyšší objem výroby pákových mechanismů v ČLR byl
pravděpodobně vyvezen do Unie, pokud by byla opatření zrušena
(viz 53. bod odůvodnění). To se zakládá na skutečnosti, že
trh EU je celosvětově největším trhem pro pákové mechanismy s
poměrně stálou spotřebou, a na skutečnosti, že
převládající ceny na trhu Unie jsou celkově vyšší než na ostatních
vývozních trzích (viz 52. bod odůvodnění). Je třeba vzít v
úvahu rovněž skutečnost, že kromě Unie a ČLR neexistují
žádné jiné významné vyvážející země, které by vyráběly pákové
mechanismy. (102) Jak je zmíněno v 41. bodě
odůvodnění, výrobní kapacitu v ČLR lze snadno zvýšit pouhým zajištěním
dodatečných pracovních sil. Vývoz z ČLR by byl proto schopen pokrýt
případné zvýšení spotřeby v Unii. Vzhledem k potenciálně nízké
ceně čínského dovozu, jak prokazuje srovnání s cenami na trzích
třetích zemí, a zjevně neomezené schopnosti dodávat za nízké ceny by v případě
zrušení opatření nebylo výrobní odvětví Unie s velkou
pravděpodobností s to využít případnou vyšší poptávku, což by
mělo za následek významný úbytek podílu na trhu. (103) Na tomto základě je nutno
očekávat, že případné budoucí významné zvýšení dovozu pákových
mechanismů z ČLR do Unie bude mít vážné nepříznivé důsledky
pro situaci výrobního odvětví Unie. Jak bylo zmíněno výše, v případě
zrušení opatření by byl objem dovozu pákových mechanismů z ČLR
podle očekávání značný. Tento dovoz by se vší pravděpodobností
vyvíjel na trhu Unie značný cenový tlak, a tudíž i tlak na výrobní
odvětví Unie, jak naznačují údaje o výši cen na trzích třetích
zemí. Podle dostupných údajů se odhaduje, že stávající čínské ceny
jsou přibližně o 20 % nižší než ceny v Unii, jak je popsáno
v 69. bodě odůvodnění, což v případě zrušení
opatření naznačuje velkou pravděpodobnost čínského dovozu
za ceny, které jsou podstatně nižší než ceny v Unii. (104) Přitažlivost trhu Unie pro
čínské vývozce dokazují rovněž pokusy o nesprávné zařazení s
cílem vyhnout se uloženým antidumpingovým opatřením (viz 55. bod
odůvodnění). (105) Na základě výše uvedených
skutečností je pravděpodobné, že by skončení platnosti
antidumpingových opatření uložených na dovoz pákových mechanismů
pocházejících z ČLR vedlo k prudkému nárůstu objemu dovozu do Unie za
velmi nízké ceny, které by velmi pravděpodobně byly podstatně
nižší než prodejní ceny Unie. To by způsobilo podstatnou újmu a zmařilo
investice a úsilí o zotavení, které výrobní odvětví vynaložilo v minulých
letech. (106) Na
tomto základě se vyvozuje závěr, že by zrušení platných opatření
uložených na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR se vší
pravděpodobností vedlo k obnovení újmy působené výrobnímu
odvětví Unie. H. ZÁJEM UNIE 1. Předběžná poznámka (107) V souladu s
článkem 21 základního nařízení se ověřovalo, zda by
zachování stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem
celé Unie. (108) Určení zájmu Unie
vycházelo ze zhodnocení jednotlivých dotčených zájmů, tj. zájmů
výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. (109) V původním šetření se
mělo za to, že přijetí opatření není v rozporu se zájmem Unie.
Toto šetření je navíc přezkumem před pozbytím platnosti, tedy
analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již zavedena. (110) Na tomto základě bylo
zkoumáno, zda navzdory závěru ohledně pravděpodobného obnovení
dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly
k závěru, že v tomto konkrétním případě není zachování
opatření v zájmu Unie. 2. Zájem výrobního odvětví
Unie (111) Zachování antidumpingových
opatření uložených na dovoz z dotčené země by zvýšilo možnost
výrobního odvětví Unie dosáhnout přiměřené úrovně
ziskovosti, jelikož by pomohlo zamezit tomu, aby bylo výrobní odvětví Unie
vytlačeno z trhu značnými objemy dovozu z ČLR. (112) Je jednoznačně
pravděpodobné, že by u značných objemů došlo k obnovení dumpingu
působícího újmu, jemuž by výrobní odvětví Unie nebylo s to
čelit. Výrobní odvětví Unie by proto mělo ze zachování
stávajících antidumpingových opatření i nadále prospěch. (113) Vyvozuje se proto závěr,
že by zachování antidumpingových opatření uložených ČLR bylo
jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie. 3. Zájem dovozců a
uživatelů (114) Jak bylo uvedeno výše, žádný ze
zjištěných dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl
odpovědi na dotazník. Dovozci pákových mechanismů jsou obvykle
rovněž uživateli dotčeného výrobku, jelikož jej používají k
výrobě pákových pořadačů. (115) V průběhu
šetření se přihlásilo několik uživatelů, tj. výrobců
pákových pořadačů. Pouze jeden uživatel poskytl
odpověď na dotazník, kterou bylo vzhledem ke kvalitě
poskytnutých údajů možné ověřit během inspekce na
místě pouze do jisté míry. (116) Uživatel, u něhož se
uskutečnila inspekce, uvedl, že by antidumpingová opatření měla
být uložena rovněž na dovoz pákových pořadačů z ČLR.
Tato tvrzení však nebyla doložena příslušnými důkazy. (117) Dva uživatelé vyslovili námitky
proti zachování opatření. Jejich tvrzení však nebyla odůvodněna. (118) Analýza na druhou stranu
rovněž prokázala, že pokud by se v důsledku zrušení opatření Číňané
stali jedinými dodavateli pákových mechanismů, bylo by ohroženo
rovněž postavení výrobců pákových pořadačů, jelikož na
světovém trhu s pákovými mechanismy by neexistovala žádná hospodářská
soutěž. Usuzovalo se proto, že stávající opatření přispějí
k zachování rozmanitosti dodávek a hospodářské soutěže na
světovém trhu s pákovými mechanismy, což je i v zájmu uživatelů. (119) Další tři uživatelé,
kteří používají pouze pákové mechanismy vyrobené v Unii, byli neutrální a
jeden z nich podpořil zachování opatření. (120) Jelikož náklady na pákový
mechanismus představují pouze minimální procentní podíl maloobchodní ceny
pákových pořadačů, nemají opatření prakticky žádný, ne-li
vůbec žádný, dopad na cenu konečného výrobku (pákových
pořadačů), a tudíž ani žádný dopad na konečné
spotřebitele. 4. Závěr ohledně zájmu
Unie (121) S přihlédnutím ke všem
výše uvedeným faktorům se vyvozuje závěr, že neexistují
přesvědčivé důvody pro nezachování stávajících
antidumpingových opatření. I. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ (122) Všechny strany byly informovány
o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž
základě se zamýšlelo doporučit zachování stávajících opatření. Byla
jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek
k zveřejněným zjištěním. Tato podání a připomínky
byly analyzovány, nevedly však ke změně nejdůležitějších
skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o
zachování antidumpingových opatření. (123) Z výše uvedených
skutečností vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2
základního nařízení měla být antidumpingová opatření vztahující
se na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR zachována, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 1. Ukládá se konečné
antidumpingové clo z dovozu pákových mechanismů používaných pro archivaci
listů papíru a jiných dokumentů v pořadačích nebo deskách, v současnosti
kódu KN ex 8305 10 00 (kód TARIC 8305 10 00 50), pocházejících
z Čínské lidové republiky. Tyto pákové mechanismy sestávají z masivních
kovových prvků ve tvaru oblouku (obvykle dvou) upevněných na zadní
desce a mají nejméně jedno zařízení na otevírání, které umožňuje
vkládání a zařazení listů papíru nebo jiných dokumentů. 2. Sazba konečného
antidumpingového cla použitelná na čistou cenu výrobků popsaných v odstavci 1
a vyráběných níže uvedenými společnostmi s dodáním na hranice Unie
před proclením se stanoví takto: Výrobce || Antidumpingové clo || Doplňkový kód TARIC Dongguan Nanzha Leco Stationary The First Industrial Camp, Nanzha, Humen, Dongguan, Čína || 27,1 % || A729 Všechny ostatní společnosti || 47,4 % || A999 3. Není-li stanoveno jinak,
použijí se platné celní předpisy. Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost prvním
dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za
Radu předseda/předsedkyně [1] Úř. věst. L 343, 22.12.2009,
s. 51. [2] Úř. věst. L 205, 27.7.2006, s. 1. [3] Úř. věst. C 5, 8.1.2011, s. 11. [4] Úř. věst. C 217, 23.7.2011, s. 35.