DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Toto nařízení je novým návrhem v oblasti politiky Evropské unie pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek. Klíčovým cílem této iniciativy je zlepšit podmínky, za nichž mohou unijní podniky soutěžit v zadávacích řízeních ve třetích zemích. V současné době totiž dodavatelé z EU čelí v mnoha zemích, jež patří mezi hlavní obchodní partnery Unie, rozličným restriktivním postupům. Iniciativa navíc potvrzuje právní status uchazečů, zboží a služeb ze států, které s EU uzavřely mezinárodní dohodu o zadávání veřejných zakázek, a vyjasňuje pravidla, jež se vztahují na uchazeče, zboží a služby do těchto dohod nezahrnutých.

Obecné souvislosti

Při jednáních o revidované Dohodě o vládních zakázkách v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a při dvoustranných jednáních se třetími zeměmi Evropská unie hájila výrazné otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami. Zájemci ze signatářských zemí Dohody WTO o vládních zakázkách se mohou v EU ucházet o veřejné zakázky v přibližné výši 352 miliard EUR.

Mnohé třetí země však s otevřením svých trhů s veřejnými zakázkami mezinárodní konkurenci váhají nebo se je zdráhají otevřít více než doposud. Spojené státy americké dnes nabízejí zahraničním uchazečům zakázky ve výši pouhých 178 miliard EUR, Japonsko ve výši 27 miliard EUR a Čína pak zahraničním podnikatelům otevřela ze svého trhu s veřejnými zakázkami jen zlomek. Řada států také přijala ochranářská opatření, zejména v souvislosti se současnou hospodářskou krizí. Celkově vzato je nyní v důsledku ochranářských opatření uzavřena více než polovina světového trhu s veřejnými zakázkami a tento podíl jen dále roste. Výsledkem této situace je, že na globální trh s veřejnými zakázkami v současné době směřuje unijní vývoz ve výši pouhých 10 miliard EUR (0,08 % HDP EU) a zboží a služby za dalších cca 12 miliard EUR se z EU kvůli omezením vůbec nevyvezou.

Evropská unie oproti tomu ponechávala svůj trh s veřejnými zakázkami navzdory rostoucímu tlaku na domácí trh do značné míry otevřený mezinárodní konkurenci, především z rozvíjejících se ekonomik a v některých hlavních odvětvích (železnice, stavebnictví, služby IT). Až na některá omezená opatření týkající se zadávání zakázek na zboží a služby v odvětví veřejných služeb[1] Evropská unie své pravomoci regulovat přístup zahraničního zboží, služeb a podniků na unijní trh s veřejnými zakázkami nevyužívala.

Vzhledem k rostoucímu významu rozvíjejících se ekonomik způsobuje absence rovných podmínek mnoho problémů. Hlavní potíží Evropské unie je nedostatek vlivu při mezinárodních jednáních s obchodními partnery, který by jí umožnil nerovnováhu vyrovnat a získat závazky slibující podstatný přístup na trhy ku prospěchu unijních podniků. Veřejným zadavatelům také chybí jasný rámec k tomu, aby mohli plnit mezinárodní závazky EU.

Účelem této iniciativy je zmíněné problémy řešit, a to v prvé řadě upevněním pozice Evropské unie při jednáních o přístupu unijních podniků na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích tak, aby nám byly otevřeny trhy našich obchodních partnerů. Následně se iniciativa bude za tímto účelem snažit vyjasnit pravidla upravující přístup podniků, zboží a služeb z třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami. Cílem iniciativy je v neposlední řadě i zlepšení příležitostí k podnikání firem z EU v celosvětovém měřítku, což je cíl, který je v souladu se strategií Evropa 2020 a který přispěje k tvorbě nových pracovních míst a k podpoře inovací.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Evropská unie upravuje zadávání veřejných zakázek dvěma základními směrnicemi[2], ale ty nevytvářejí obecný rámec pro to, jak na unijním trhu s veřejnými zakázkami nakládat s nabídkami obsahujícími zahraniční zboží a služby. Jediná specifická pravidla jsou stanovena v článcích 58 a 59 směrnice 2004/17/ES, avšak tato ustanovení se omezují na zadávání zakázek v odvětví veřejných služeb a jejich působnost je příliš úzká na to, aby tato ustanovení podstatně ovlivnila jednání o přístupu na trhy. Veřejné zakázky v odvětví veřejných služeb v EU mají na celkovém unijním trhu s veřejnými zakázkami jen přibližně 20% podíl.

Ve svém návrhu na modernizaci pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek se Komise s ohledem na zde představovanou iniciativu rozhodla články 58 a 59 směrnice o zadávání zakázek v odvětví veřejných služeb nepřebírat[3].

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Touto iniciativou se provádí strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020 (KOM(2010) 2020) a její stěžejní iniciativa Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace (KOM(2010) 614), jakož i Akt o jednotném trhu (KOM(2011) 206) a sdělení o obchodu, růstu a celosvětových záležitostech (KOM(2010) 612). Jedná se o strategickou iniciativu pracovního programu Komise na rok 2011 (KOM(2010) 623 v konečném znění).

Tento návrh je rovněž v souladu s rozvojovými politikami a cíli Unie, a to zejména tím, že před opatřeními v rámci tohoto nástroje obecně chrání zboží a služby z nejméně rozvinutých zemí.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

V zájmu zjištění názorů zúčastněných stran uspořádala Komise kromě individuálních schůzek i řadu konzultací a informačních akcí.

V období od 7. června do 2. srpna 2011 proběhla otevřená konzultace na internetu, jež spočívala ve třech podrobných dotaznících zaměřených na a) veřejné zadavatele a členské státy; b) podniky a/nebo jejich zástupce a c) další potenciální zúčastněné strany (občany, nevládní organizace, odbory). Komise obdržela celkem 215 příspěvků[4]. Tyto příspěvky jsou shrnuty ve zprávě v příloze I zprávy o posouzení dopadů. Dne 8. července 2011 uspořádala Komise v rámci tohoto postupu veřejné slyšení v Bruselu. Sociální partneři měli rovněž příležitost vyjádřit svůj postoj na kontaktním fóru svolaném Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost dne 7. února 2011. Zvláštní konzultace proběhly také s delegacemi EU ve třetích zemích a s členskými státy v Poradním výboru pro veřejné zakázky. Konkrétní témata (např. článek 58 směrnice o zadávání zakázek v odvětví veřejných služeb a nabídky s neobvykle nízkou cenou) pak byla řešena i při konzultaci o modernizaci politiky zadávání veřejných zakázek. Minimální standardy Komise pro konzultace byly zcela splněny.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Zúčastněné strany iniciativu Komise obecně přivítaly. Velká většina respondentů souhlasila s tím, jak Komise charakterizovala současnou situaci, pokud jde o přístup na unijní trh s veřejnými zakázkami pro zboží, služby a podniky ze zemí mimo EU, a vyjádřila podporu cílům, jež jsou v iniciativě vytyčeny.

Co se týče navržených možností politiky, konzultované subjekty vyjádřily různá stanoviska: celkově vzato, podstatná většina zúčastněných stran zjevně podporuje legislativní iniciativu (přibližně 65 %); k možnosti „žádná nová opatření“ se přiklání výrazná menšina dotázaných (přibližně 35 %). Mezi různými skupinami zúčastněných stran však existují různé názory co do upřednostňované možnosti. Zatímco dvě třetiny zadavatelů a vládních orgánů (včetně zadavatelů a vládních orgánů ze třetích zemí) se přiklánějí k možnosti „žádná nová opatření“ nebo k nelegislativní možnosti, přibližně 75 % podniků a jiných zúčastěných stran by bylo pro legislativní iniciativu. Na to, co by danou legislativní možností mělo být, panují rovněž rozdílné názory. Přestože téměř polovina respondentů vyjádřila z legislativních možností podporu přístupu A[5], značný počet dotázaných upřednostňuje také přístupy alternativní. Za zmínku stojí, že podpory značného počtu respondentů se dostalo i přístupu B[6], ačkoliv je tento nejméně preferovanou legislativní možností.

Hlavními důvody, pro které zúčastněné strany tu či onu možnost politiky preferovaly nebo odmítaly, byly hospodářská výhodnost, konkurenceschopnost a produktivita, jež by mohly být některými možnostmi politiky podlomeny, riziko odvetných opatření ze strany našich obchodních partnerů, administrativní zátěž, jež by mohla být s takovouto iniciativou spojena, a skutečnost, že by iniciativa ohrozila postavení EU jakožto zastánce otevřených trhů. Odbory a nevládní organizace zastávaly při výběru možností poměrně neutrální postoj a své příspěvky spíše zaměřovaly na to, aby třetí země při podávání nabídek v EU respektovaly úmluvy Mezinárodní organizace práce nebo aby EU otevřela své hranice tak, aby se udržoval spravedlivý obchod s nejméně rozvinutými zeměmi.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Využití externích odborných konzultací nad rámec konzultací výše uvedených nebylo považováno za nutné. V oblasti zadávání veřejných zakázek již Komise tradičně významným množstvím odborných poznatků disponuje.

Posouzení dopadů

Komise zvážila několik možností, aby zjistila, která z nich by byla nejpříhodnější.

První možností je v oblasti nepodnikat žádné další kroky a pokračovat v praxi jako obvykle prostřednictvím mezinárodních jednání o přístupu na trhy s obchodními partnery EU (která by se případně mohla zintenzívnit). Z předchozích zkušeností však lze usoudit, že tato možnost by pravděpodobně nevedla k žádným podstatným zlepšením, pokud jde o nárok zboží, služeb a podniků z EU na účast v zadávacích řízeních ve třetích zemích. Jejím nevyhnutelným výsledkem by bylo, že by subjekty z EU dále ztrácely příležitosti k podávání nabídek, a to ve významné míře.

Druhá možnost by spočívala ve zdokonaleném provádění stávajících nástrojů podle směrnice 2004/17/ES (článků 58 a 59) na základě lepších pokynů nebo na základě rozšíření působnosti těchto nástrojů tak, aby pokrývaly celou působnost směrnice 2004/17/ES a směrnice 2004/18/ES. Jelikož by tento scénář závisel na pouhém nepovinném uplatňování ze strany jednotlivých veřejných zadavatelů / zadavatelů, tato možnost by zjevně nijak nezvýšila vliv EU při mezinárodních jednáních.

Třetí možností by mohlo být všeobecné nebo odvětvové uzavření unijního trhu s veřejnými zakázkami pro zboží, služby a dodavatele ze třetích zemí v souladu s mezinárodními povinnostmi EU v této oblasti. Tato možnost by však vyvolala vážné obavy z toho, k jakým odvetným opatřením by vedla, jaké náklady by si vyžadovala na straně jednotlivých veřejných zadavatelů / zadavatelů a jak by se promítla do konkurenceschopnosti EU.

S ohledem na výše uvedené se Komise přiklání ke čtvrté možnosti, tedy k vytvoření samostatného nástroje, jenž by nastolil správnou rovnováhu mezi potřebou posílit postavení Unie při jednáních o přístupu na trhy na straně jedné a zachováním konkurenceschopného režimu pro zadávání veřejných zakázek v Evropské unii na straně druhé.

Za tímto účelem stanoví návrh dvojí mechanismus. Jednotliví veřejní zadavatelé / zadavatelé by pod dohledem Komise mohli vylučovat nabídky, pokud by 50 % jejich hodnoty tvořilo zboží a/nebo služby, na něž se nevztahují mezinárodní závazky týkající se přístupu na trh. Komise by navíc mohla reagovat dočasným omezováním přístupu na trh těm zemím, které ve svých vnitrostátních postupech pro zadávání veřejných zakázek prokazatelně vylučují nebo diskriminují dodavatele, zboží a služby z Unie a které při jednáních odmítají lepší zpřístupnění trhu. Jakékoli omezení přístupu na unijní trh s veřejnými zakázkami, které by v budoucnu Komise mohla přijmout podle tohoto nařízení, by bylo uvážené a přesně zacílené.

Výbor Komise pro hodnocení dopadů vydal ke zprávě o posouzení dopadů dvě stanoviska. V návaznosti na první z nich byla zpráva o posouzení dopadů revidována následovně: definice problému byla přehodnocena tak, aby se zaměřovala na klíčovou záležitost zjištěnou v posouzení dopadů, na potřebu dalšího otevření trhů s veřejnými zakázkami ve třetích zemích a na otázky spojené s plněním mezinárodních závazků EU. Rozšířila se škála zvažovaných možností. Kromě aktivnější politiky vyjednávání zohledňuje posouzení dopadů rozšíření stávajícího režimu podle článků 58 a 59 směrnice 2004/17/ES na všechny veřejné zakázky zahrnuté do směrnic EU a možnost selektivního přijímání veřejných zakázek nezahrnutých. Analýza dopadů byla také doladěna, aby aktualizovala míru odvetných opatření a údaje o zaměstnanosti. Příloha 10 zprávy o posouzení dopadů poskytuje podrobnější přehled o tom, jak bylo první stanovisko výboru pro hodnocení dopadů zapracováno do revidované zprávy předložené dne 8. února 2012.

Co se týče revidované zprávy, výbor pro hodnocení dopadů ve svém stanovisku uznal, že zpráva doznala zlepšení a že do ní byla zapracována doporučení z jeho prvního stanoviska, nicméně prohlásil, že k revidované zprávě nemůže vyjádřit kladný postoj. Výbor se domnívá, že posouzení dopadů lze ještě v řadě oblastí zlepšit, a poukazuje na několik kroků k dalšímu zdokonalení zprávy (tj. vyladění způsobu, jakým jsou prezentovány možnosti politiky, zlepšení prezentace modelu použitého pro odhad dopadů, lepší odůvodnění proporcionality preferované možnosti atd.). Konečná zpráva o posouzení dopadů tato doporučení v možné míře zohledňuje.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí navrhovaných opatření

Hlavními cíli tohoto návrhu je posílit postavení Evropské unie při vyjednávání o podmínkách přístupu zboží, služeb a dodavatelů z EU na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích a vyjasnit právní stav, pokud jde o zahraniční uchazeče nabízející zboží a služby na trhu EU s veřejnými zakázkami. Tento návrh tak stanoví komplexní vnější politiku EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, jež upravuje přístup zahraničního zboží a služeb na trh EU s veřejnými zakázkami a obsahuje mechanismy, které mají obchodní partnery EU vybízet k zahájení rozhovorů o přístupu na trhy.

Návrh v prvé řadě v legislativě EU odráží zásadu, že se na vnitřním trhu EU s veřejnými zakázkami zachází se zbožím a službami, na něž se vztahují závazky týkající se přístupu na trh, stejně jako se zbožím a službami z EU, a tento přístup rozšiřuje na zboží a služby pocházející z nejméně rozvinutých zemí.

Co se týče zacházení se zbožím a službami, na něž se závazky týkající se přístupu na trh nevztahují, navrhuje se třífázový postup.

Komise může schválit, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé vyloučili nabídky, pokud více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby. Poté, co veřejní zadavatelé / zadavatelé v oznámení o zakázce informují potenciální uchazeče o tom, že takové nabídky hodlají z řízení vyloučit, musí případné obdržené nabídky spadající do této kategorie oznámit Komisi. Jestliže mezi EU a zemí, ze které předmětné zboží a/nebo služby pocházejí, neexistuje důsledná reciprocita co do otevření trhů, Komise by vyloučení schválila. Vyloučení by schválila také tehdy, pokud by předmětné zboží a služby spadaly do působnosti výhrady EU pro přístup na trh v některé mezinárodní dohodě.

Tento návrh navíc stanoví unijní mechanismus k dalšímu posílení vlivu EU při mezinárodních jednáních o přístupu na trhy, a to na základě šetření Komise, konzultací se třetími zeměmi a případně uvalení dočasných omezujících opatření ze strany Komise.

Na žádost zúčastněných stran nebo ze své vlastní iniciativy může Komise provádět šetření, aby si ověřila existenci restriktivních postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek. Pakliže by se existence takových postupů potvrdila, Komise by přizvala předmětnou zemi k zahájení konzultace, aby se tyto restriktivní postupy řešily, a vytvořily se tak lepší podmínky pro přístup podniků z EU na tamější trh.

Jestliže by předmětná země neprojevila ochotu se do konzultace zapojit nebo nabídnout v souvislosti s restriktivními opatřeními na trhu s veřejnými zakázkami uspokojivá řešení, Evropská unie by mohla rozhodnutím dočasně omezit přístup zboží a/nebo služeb z této země na trh EU s veřejnými zakázkami.

Jako doplněk ustanovení o nabídkách s neobvykle nízkou cenou v navrhované reformě směrnic o veřejných zakázkách budou veřejní zadavatelé / zadavatelé povinni informovat ostatní uchazeče o svém záměru přijmout nabídku s neobvykle nízkou cenou, u níž hodnota nezahrnutého zboží a služeb přesahuje 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb. Nutnost dodržování hlavních pracovních norem Mezinárodní organizace práce ze strany třetích zemí není třeba v tomto textu řešit, jelikož touto záležitostí se již zabývá navrhovaná reforma směrnic o veřejných zakázkách.

Vzhledem k tomu, že nařízení je koncipováno jako politický nástroj k podpoře vyjednávání, je třeba zdůraznit, že podstatou této iniciativy není uzavřít trh EU s veřejnými zakázkami, nýbrž získat lepší přístup na trhy s veřejnými zakázkami u obchodních partnerů EU. Zásadní význam má zachování soutěžních podmínek na vnitřním trhu, jež přinášejí veřejným zadavatelům / zadavatelům i společnosti obecně hmatatelné výhody.

Právní základ

Článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásada subsidiarity

Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Návrh se vyznačuje důslednou rovnováhou mezi zájmy všech zúčastněných stran a forma ani obsah tohoto opatření EU nepřekračují hranici toho, co je nutné k dosažení cílů Smlouvy.

Veřejní zadavatelé / zadavatelé budou mít zaprvé právo vylučovat pod dohledem Komise nabídky, které jsou více než z 50 % tvořeny nezahrnutým zbožím a službami. Tím se zajistí, že veřejní zadavatelé / zadavatelé budou mít možnost výběru, zda zboží a služby bez ohledu na jejich původ přijmou, nebo zda přístup zboží a služeb nezahrnutých do mezinárodních dohod EU omezí v míře, do jaké to bude slučitelné se společnou obchodní politikou EU, jež spadá do výhradní pravomoci EU. Dohled Komise je důsledně koncipován tak, aby byla zajištěna jednotnost a proporcionalita. Zadruhé, nástroj Komise zřízený tímto nařízením zaručí, že EU bude mít k dispozici mechanismus k vyšetřování restriktivních postupů v oblasti veřejných zakázek a k jejich konzultaci s danými třetími zeměmi. Komise bude přijímat dočasná omezující opatření, pouze pokud nebude možné nalézt žádné jiné řešení.

Administrativní výdaje jsou drženy na co nejnižší úrovni, ale bude třeba podniknout kroky k zachování jednotnosti společné obchodní politiky. O zřízení mechanismů dohledu a šetření se postarají útvary Komise, které v současné době pracují na politice externího zadávání veřejných zakázek a na monitorování přístupu na trhy, čímž se v rámci Komise omezí dopad na lidské zdroje. Administrativní zátěž veřejných zadavatelů / zadavatelů se omezí na případy, kdy Komise přijme omezující opatření nebo kdy se veřejní zadavatelé / zadavatelé rozhodnou mechanismus využít, a měla by vycházet z jednotných formulářů nebo vlastních prohlášení, čímž se sníží počet šetření, které by jednotlivé subjekty prováděly za účelem ověření původu zboží či služeb.

Volba nástrojů

Navrhovaným nástrojem je nařízení.

Ostatní nástroje nejsou příhodné, neboť jednotné vystupování Evropské unie v oblasti společné obchodní politiky může dostatečně zajistit pouze nařízení. Tento nástroj navíc dává pravomoci Evropské komisi, což znamená, že transpozice by nebyla účelná.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh samotný nemá žádný dopad na rozpočet. Dodatečné úkoly Komise lze plnit za využití stávajících zdrojů.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu.

Evropský hospodářský prostor

Navržený právní předpis se týká záležitosti EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor.

Podrobné vysvětlení návrhu

Článek 1 definuje předmět a oblast působnosti tohoto nařízení, a to na základě směrnic EU o veřejných zakázkách 2004/17/ES a 2004/18/ES a na základě směrnice o udělování koncesí, jak ji navrhuje Komise[7].

Článek 2 obsahuje příslušné definice, z nichž většina byla převzata ze směrnic EU o veřejných zakázkách. V článku jsou rovněž vymezeny pojmy „zahrnuté zboží a služby“ a „nezahrnuté zboží a služby“, které jsou pro uplatňování nařízení klíčové.

Článek 3 stanoví pro účely tohoto nařízení příslušná pravidla týkající se původu pro zboží a služby pořizované veřejnými zadavateli / zadavateli. V souladu s mezinárodními závazky EU odpovídají pravidla týkající se původu zboží pravidlům pro nepreferenční původ zboží, jak jsou definována v celním kodexu EU (nařízení č. 2913/92). Původ služby je definován na základě příslušných pravidel o právu usazování uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a na základě definic v GATS (článek XXVIII).

Článek 4 stanoví pravidla přístupu na trh EU s veřejnými zakázkami pro zahraniční zboží a služby, na něž se vztahují závazky EU týkající se přístupu na trh (tzv. zahrnuté zboží a služby), a na zboží a služby pocházející z nejméně rozvinutých zemí. K oběma kategoriím se musí přistupovat stejně jako ke zboží a službám z EU.

Článek 5 vymezuje pravidla pro přístup zboží a služeb pocházejících ze třetích zemí, na něž se nevztahují žádné závazky EU týkající se přístupu na trh (tzv. nezahrnuté zboží a služby). Přístup tohoto zboží a těchto služeb může podléhat omezujícím opatřením ze strany veřejných zadavatelů / zadavatelů nebo ze strany Komise v rámci mechanismů stanovených tímto nařízením.

Článek 6 stanoví podmínky, za jakých může Komise schválit, aby konkrétní veřejní zadavatelé / zadavatelé vyloučili ze zadávacího řízení nabídky, pokud více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží či služeb tvoří nezahrnuté zboží a služby a v daném řízení jde o veřejnou zakázku, jejíž hodnota se odhaduje na nejméně 5 000 000 EUR.

Jestliže některý veřejný zadavatel / zadavatel uvedl v oznámení o zakázce svůj záměr vyloučit nezahrnuté zboží a služby a obdrží nabídky, jež do této kategorie spadají, musí tuto skutečnost oznámit Komisi a sdělit jí charakteristiku takových nabídek. Ze zveřejňování oznámení v Úředním věstníku (TED, Tenders European Daily) vyplývá, že hodnotu přesahující 5 milionů EUR má jen 7 % všech zveřejňovaných zakázek. Tyto zakázky však zároveň představují 61 % celkového trhu EU s veřejnými zakázkami. Komise odhaduje, že by každým rokem obdržela maximálně 35–45 oznámení.

V případě zakázek, jejichž hodnota se odhaduje na nejméně 5 000 000 EUR, by měla Komise přijmout rozhodnutí o vyloučení. Komise by měla u všech zakázek schválit zamýšlené vyloučení, pokud předmětné zboží a služby podle mezinárodních dohod EU v oblasti veřejných zakázek podléhají výhradě pro přístup na trh. Jestliže taková dohoda neexistuje, měla by Komise schválit vyloučení, pokud třetí země uplatňuje restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek, jež vedou k tomu, že mezi Unií a dotyčnou třetí zemí neexistuje důsledná reciprocita co do otevření trhů. Při posuzování absence důsledné reciprocity by měla Komise prověřit, do jaké míry zákony dotyčné země v oblasti veřejných zakázek zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami v této oblasti a zabraňují veškeré diskriminaci zboží, služeb a hospodářských subjektů Unie. Komise by rovněž měla prozkoumat, do jaké míry veřejní zadavatelé a/nebo jednotliví zadavatelé zachovávají nebo přijímají diskriminační postupy vůči zboží, službám a hospodářským subjektům Unie.

Článek 7 ukládá veřejným zadavatelům / zadavatelům konkrétní povinnost informovat ostatní uchazeče v zadávacím řízení o svém rozhodnutí přijmout nabídku s neobvykle nízkou cenou, pokud více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb tvoří nezahrnuté zboží a služby.

Článek 8 stanoví podmínky, za jakých může Komise ze své vlastní iniciativy nebo na žádost členských států či zúčastněných stran zahájit šetření externí veřejné zakázky, pokud jde o možné použití restriktivních opatření třetími zeměmi, a jak se taková šetření provádějí.

Článek 9 stanoví mechanismus pro konzultace s třetími zeměmi v případech, kdy Komise po prošetření externí veřejné zakázky dospěje k závěru, že dotčená země v oblasti veřejných zakázek přijala nebo zachovala určitý restriktivní postup. V rámci tohoto mechanismu vybídne Komise předmětnou zemi k zahájení rozhovorů zaměřených na odstranění tohoto postupu a na zajištění transparentnosti a rovného zacházení s dodavateli, zbožím a službami z EU. Při konzultacích se počítá se zohledňováním různých situací, jež by měly být vzaty v úvahu, např. existence mechanismu pro urovnávání sporů v případě restriktivních postupů v oblasti veřejných zakázek dotýkajících se zahrnuté zakázky, jednostranná nápravná opatření nebo uzavření mezinárodní dohody, kterou se dodavatelům, zboží a službám z EU dříve postiženým restriktivními postupy zajistí rovné zacházení. Komise je zmocněna k přijetí prováděcího aktu, kterým zakáže vylučování nabídek obsahujících nezahrnuté zboží a služby pocházející ze zemí, s nimiž probíhají významná jednání o přístupu na trh a u nichž lze rozumně očekávat, že restriktivní postupy v oblasti veřejných zakázek budou v dohlednu odstraněny.

Článek 10 zmocňuje Komisi k přijetí prováděcího aktu týkajícího se „restriktivních opatření“, pokud její šetření potvrdí existenci restriktivních opatření v oblasti veřejných zakázek v některé třetí zemi a pokud se Komise pokusila vést o přístupu na trh rozhovory v rámci mechanismu pro konzultace. Tato opatření mohou v zásadě spočívat a) v diskvalifikaci určitých nabídek tvořených z více než 50 % zbožím či službami pocházejícími z dotčené země a/nebo b) v povinné cenové sankci pro tu část nabízeného zboží či služeb, která pochází z předmětné země.

Článek 11 upravuje pravidla pro zrušení nebo pozastavení přijatých opatření a stanoví, že Komise může rozhodnutím zakázat veřejným zadavatelům / zadavatelům využívání článku 6.

Článek 12 stanoví pravidla pro informování uchazečů o uplatňování omezujících opatření přijatých Komisí v rámci jednotlivých zadávacích řízeních.

Článek 13 vymezuje okolnosti, za jakých jsou veřejní zadavatelé / zadavatelé oprávněni neuplatnit opatření přijatá podle tohoto nařízení. Cílem tohoto ustanovení je poskytnout veřejným zadavatelům / zadavatelům nezbytnou míru flexibility, aby byly uspokojeny jejich nákupní potřeby a zároveň aby se zajistilo odpovídající monitorování ze strany Komise prostřednictvím oznamovací povinnosti.

Články 14 a 15 upravují zmocnění Komise přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 14, pokud jde o změny přílohy, jež budou odrážet nové mezinárodní dohody uzavřené Unií v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Článek 16 zajišťuje právní opravné prostředky pro případy, kdy dojde k porušení ustanovení tohoto nařízení.

Článek 17 určuje příslušný postup projednávání ve výboru pro přijímání prováděcích aktů. Komisi také zmocňuje k přijímání prováděcích opatření za účelem přijetí jednotných formulářů.

Článek 18 obsahuje pravidla týkající se důvěrnosti informací získaných podle tohoto nařízení.

Článek 19 požaduje, aby Komise podávala přinejmenším každé tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost zprávu o jeho provádění.

Článek 20 ruší články 58 a 59 směrnice 2004/17/ES.

Článek 21 stanoví vstup tohoto nařízení v platnost.

2012/0060 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů mj. ve snaze povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování omezení mezinárodního obchodu.

(2)       V souladu s článkem 206 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) má Unie vytvořením celní unie přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstraňování omezení mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic a ke snižování celních a jiných překážek.

(3)       V souladu s článkem 26 SFEU má Unie přijímat opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu, který zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv.

(4)       Článek III:8 Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 a článek XIII Všeobecné dohody o obchodu službami vyjímají vládní zakázky z hlavních mnohostranných pravidel WTO.

(5)       V rámci Světové obchodní organizace a prostřednictvím dvoustranných vztahů se Unie zasazuje za výrazné otevření mezinárodních trhů Unie a jejích obchodních partnerů s veřejnými zakázkami v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu.

(6)       Mnohé třetí země váhají otevřít své trhy s veřejnými zakázkami mezinárodní konkurenci či je otevřít více než dosud. V důsledku toho hospodářské subjekty Unie čelí restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek ze strany mnoha obchodních partnerů Unie. Tyto postupy ve svém důsledku způsobují ztrátu významných obchodních příležitostí.

(7)       Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb[10] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby[11] obsahují pouze pár ustanovení týkajících se vnějšího rozměru politiky Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména jde o články 58 a 59 směrnice 2004/17/ES. Tato ustanovení však mají jen omezený rozsah působnosti a vzhledem k nedostatku pokynů je zadavatelé příliš neuplatňují.

(8)       V souladu s článkem 207 SFEU má být společná obchodní politika v oblasti zadávání veřejných zakázek založena na jednotných zásadách.

(9)       V zájmu právní jistoty hospodářských subjektů a veřejných zadavatelů / zadavatelů Unie a třetích zemí by se měly závazky Unie vůči třetím zemím, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy s veřejnými zakázkami, promítnout v právním řádu EU, čímž bude zajištěno jejich účinné uplatňování. Komise by měla vydat pokyny týkající se uplatňování stávajících závazků Evropské unie, pokud jde o přístup na mezinárodní trhy. Tyto pokyny by měly být pravidelně aktualizovány a měly by obsahovat pro uživatele snadno použitelné informace.

(10)     Cíl zlepšit přístup hospodářských subjektů EU na trhy s veřejnými zakázkami třetích zemí, které jsou chráněny restriktivními opatřeními, a chránit rovné podmínky hospodářské soutěže v rámci jednotného evropského trhu vyžaduje, aby bylo zacházení se zbožím a službami třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky Unie, harmonizováno v celé Evropské unii.

(11)     Za tímto účelem by měla být zavedena pravidla původu, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé věděli, zda se na zboží a služby vztahují mezinárodní závazky Evropské unie. Původ zboží by se měl určovat v souladu s články 22 až 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství[12]. Podle tohoto nařízení by se zboží mělo považovat za zboží Unie, pokud bylo zcela pořízeno či vyrobeno v Unii. Zboží, na jehož výrobě se podílela jedna nebo více třetích zemí, by se mělo považovat za zboží pocházející ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. Původ služby by se měl určovat na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Pokyny uvedené v 9. bodu odůvodnění by měly zahrnovat praktické uplatňování pravidel původu.

(12)     Komise by měla posoudit, zda schválí, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé ve smyslu směrnic [2004/17/ES, 2004/18/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady [….] ze dne [….]…. o udělování koncesí[13]] měli možnost z postupů při zadávání zakázek vyloučit zakázky na zboží a služby s odhadovanou hodnotou nejméně 5 000 000 EUR, na které se nevztahují mezinárodní závazky Evropské unie.

(13)     Veřejní zadavatelé / zadavatelé, kteří zamýšlí využít svou pravomoc v souladu s tímto nařízením a vyloučit nabídky na zboží a/nebo služby s původem mimo Evropskou unii, u nichž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, by měli z důvodu transparentnosti informovat hospodářské subjekty o této skutečnosti v oznámení o zakázce zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie.

(14)     Aby mohla Komise rozhodnout o jakémkoli vyloučení zboží a služeb pocházejících ze třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky Unie, měli by veřejní zadavatelé / zadavatelé prostřednictvím standardního formuláře obsahujícího dostatek informací oznámit Komisi svůj záměr vyloučit takové zboží a služby.

(15)     U zakázek s odhadovanou hodnotou nejméně 5 000 000 EUR by měla Komise schválit zamýšlené vyloučení, pokud mezinárodní dohoda o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek uzavřená mezi Unií a zemí, kde má zboží a/nebo služby svůj původ, obsahuje výslovnou výhradu Unie pro přístup na trh u zboží a/nebo služeb, pro které se vyloučení navrhuje. Neexistuje-li taková dohoda, měla by Komise schválit vyloučení, pokud třetí země zachovává restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek, jež vedou k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí. Nedostatečně důsledná reciprocita by se měla předpokládat v situaci, kdy restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek způsobují vážnou a opakující se diskriminaci hospodářských subjektů, zboží a služeb EU.

(16)     Při posuzování existence nedostatečně důsledné reciprocity by měla Komise prověřit, do jaké míry zákony dotyčné země v oblasti veřejných zakázek zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami v této oblasti a zabraňují veškeré diskriminaci zboží, služeb a hospodářských subjektů Unie. Dále by měla prověřit, do jaké míry veřejné orgány a/nebo jednotliví zadavatelé působící v oblasti veřejných zakázek zachovávají nebo přijímají diskriminační postupy vůči zboží, službám a hospodářským subjektům Unie.

(17)     Komise by měla být schopna předcházet případnému nepříznivému dopadu zamýšleného vyloučení na probíhající obchodní jednání s dotyčnou třetí zemí. Proto v případě, že se daná země zapojuje do významných jednání s Unií o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek a že podle názoru Komise existuje v blízké budoucnosti reálná vyhlídka na odstranění restriktivních postupů zadávání zakázek, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým stanoví, že zboží a služby z této země nemají být po dobu jednoho roku vyloučeny z postupů při zadávání zakázek.

(18)     Vzhledem k tomu, že přístup zboží a služeb ze třetích zemí na vnitřní trh s veřejnými zakázkami Unie spadá do působnosti společné obchodní politiky, neměli by členské státy nebo jejich veřejní zadavatelé / zadavatelé mít možnost omezovat přístup zboží a služeb třetích zemí do svých zadávacích řízení jinak než za použití opatření stanovených v tomto nařízení.

(19)     Jelikož je pro veřejné zadavatele / zadavatele obtížnější posoudit vysvětlení uchazečů u nabídek na dodávky zboží a/nebo služeb pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii, u nichž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, je při zpracování nabídek s neobvykle nízkou cenou vhodné zajistit větší transparentnost. Vedle pravidel stanovených v článku 69 směrnice o zadávání veřejných zakázek a článku 79 směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb by měl veřejný zadavatel / zadavatel, který zamýšlí přijmout nabídku s neobvykle nízkou cenou, písemně informovat ostatní uchazeče o svém záměru a uvést důvody pro tuto neobvykle nízkou uváděnou cenu nebo náklady. Ostatní uchazeči tak budou moci přispět k přesnějšímu posouzení toho, zda bude úspěšný uchazeč za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci schopen zcela dostát smlouvě. Tyto dodatečné informace tudíž pomohou dosáhnout rovnějších podmínek na trhu EU s veřejnými zakázkami.

(20)     Komise musí mít kdykoliv možnost dát z vlastní iniciativy nebo na žádost zúčastněných stran či členského státu podnět k prošetření externího zadávání zakázek, pokud jde o údajné zachovávání restriktivních postupů ze strany třetí země. Přihlédnout by se mělo zejména ke skutečnosti, že v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení schválila Komise řadu zamýšlených vyloučení pro třetí země. Těmito vyšetřovacími postupy není dotčeno nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace[14].

(21)     Pokud se Komise na základě dostupných informací důvodně domnívá, že třetí země přijala nebo zachovává restriktivní postupy při zadávání veřejných zakázek, měla by být schopna zahájit šetření. Je-li existence restriktivních postupů při zadávání veřejných zakázek ve třetí zemi potvrzena, Komise by ji měla vyzvat k zahájení konzultací s cílem zlepšit příležitosti hospodářských subjektů, zboží a služeb při zadávání veřejných zakázek v této zemi.

(22)     Pokud konzultace s danou zemí nevedou k dostatečnému zlepšení příležitostí hospodářských subjektů, zboží a služeb EU při zadávání veřejných zakázek, měla by Komise přijmout vhodná omezující opatření.

(23)     Tato opatření mohou zahrnovat povinné vyloučení některých druhů zboží a služeb z dané třetí země z postupů při zadávání veřejných zakázek v Evropské unii nebo uvalení povinné cenové sankce na nabídky zboží a služeb pocházejících z dané třetí země. Aby nedocházelo k obcházení těchto opatření, může být rovněž nezbytné vyloučit určité právnické osoby pod zahraniční kontrolou nebo v zahraničním vlastnictví usazené v Evropské unii, které nevyvíjejí významnou podnikatelskou činnost, jež je přímo a skutečně propojena s hospodářstvím daného členského státu. Vhodná opatření by měla být přiměřená restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek, jichž se týkají.

(24)     Je nezbytné, aby veřejní zadavatelé / zadavatelé měli přístup k široké škále vysoce kvalitních produktů, jež vyhovují jejich požadavkům nákupu za konkurenceschopnou cenu. Pokud není k dispozici zboží nebo služby, které pocházejí z Unie a/nebo na které se vztahují mezinárodní závazky Unie a jež by současně vyhovovalo požadavkům veřejného zadavatele / zadavatele na zajištění základních veřejných potřeb, jako je zdraví a veřejná bezpečnost, měli by mít veřejní zadavatelé / zadavatelé možnost zrušit opatření omezující přístup nezahrnutého zboží a služeb, jinak by jeho použití vedlo k nepřiměřenému zvýšení ceny nebo nákladů zakázky.

(25)     Pokud veřejní zadavatelé / zadavatelé nesprávně uplatňují výjimky z opatření omezujících přístup nezahrnutého zboží a služeb na trh, měla by mít Komise možnost použít systém nápravy podle článku 3 směrnice Rady 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce[15] nebo podle článku 8 směrnice Rady 92/13/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací[16]. Za stejným účelem by smlouvy, jež byly uzavřeny s některým hospodářským subjektem v rozporu s rozhodnutími Komise o případech zamýšleného vyloučení, které oznámili veřejní zadavatelé / zadavatelé, nebo v rozporu s opatřeními omezujícími přístup nezahrnutého zboží a služeb, měly být prohlášeny za neúčinné ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES[17].

(26)     S ohledem na celkovou politiku Unie pro nejméně rozvinuté země, jak ji stanoví mj. nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009, je vhodné u zboží a služeb z těchto zemí postupovat podobně jako u zboží a služeb Unie.

(27)     Aby bylo možné promítnout do právního řádu Evropské unie závazky týkající se přístupu na mezinárodní trhy v oblasti veřejných zakázek, učiněné po přijetí tohoto nařízení, měla by Komise být podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna přijímat akty pozměňující seznam mezinárodních dohod uvedený v příloze k tomuto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současné, včasné a náležité předání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(28)     Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění tohoto nařízení, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(29)     Pro přijímání prováděcích aktů, kterými se stanoví jednotné formuláře oznámení o zakázkách, pro předkládání oznámení Komisi a stanovení původu zboží či služeb by se měl použít poradní postup. Rozhodnutí o jejich stanovení nemají žádný dopad ani z finančního hlediska, ani pokud jde o povahu a rozsah závazků plynoucích z tohoto nařízení. Tyto akty mají naopak pouze administrativní účel a slouží k usnadnění používání pravidel stanovených v tomto nařízení.

(30)     Komise by měla nejméně každé tři roky předkládat zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

(31)     V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je vytvoření společné vnější politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek, nezbytné a vhodné stanovit pravidla zacházení se zbožím a službami, na něž se nevztahují mezinárodní závazky Evropské unie. V souladu s čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb ze třetích zemí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I Obecná ustanovení Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1.           Toto nařízení stanoví pravidla přístupu zboží a služeb ze třetích zemí k zadávání zakázek na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodávku zboží a zajištění služeb veřejnými zadavateli / zadavateli Unie a stanoví postupy na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami.

2.           Toto nařízení se použije na zakázky udělené v rámci těchto předpisů:

(a) směrnice [2004/17/ES];

(b) směrnice [2004/18/ES];

(c) směrnice [201./… (o udělování koncesí].

Toto nařízení se použije na zadávání zakázek tam, kde je dodávka zboží nebo služeb zadána pro veřejné účely a nikoli za účelem dalšího komerčního prodeje či za účelem výroby zboží nebo zajištění služeb pro komerční prodej.

Článek 2 Definice

1.           Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(a) „dodavatelem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která na trhu nabízí zboží;

(b) „poskytovatelem služeb“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která na trhu nabízí provedení stavebních prací nebo stavby či zajištění služby;

(c) „veřejným zadavatelem / zadavatelem“ se rozumí „veřejný zadavatel“ podle definice v [čl. 1 odst. 9 směrnice 2004/18/ES a „zadavatel“ podle definice v článku 2 směrnice 2004/17/ES a článcích 3 a 4 směrnice 20.. o udělování koncesí];

(d) „zahrnutým zbožím nebo službami“ se rozumí zboží nebo služby pocházející ze země, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu v oblasti zadávání veřejných zakázek, jež zahrnuje závazky, pokud jde o přístup na trh, a podléhající ustanovením příslušné dohody. Seznam příslušných dohod je uveden v příloze I tohoto nařízení;

(e) „nezahrnutým zbožím nebo službami“ se rozumí zboží nebo služby pocházející ze země, s níž Unie neuzavřela žádnou mezinárodní dohodu v oblasti zadávání veřejných zakázek, jež zahrnuje závazky, pokud jde o přístup na trh, nebo zboží nebo služby pocházející ze země, s níž Unie takovou dohodu uzavřela, ale nepodléhající ustanovením příslušné dohody;

(f) „opatřením“ se rozumí jakýkoli právní předpis či postupy nebo jejich kombinace;

(g) „zainteresovanými stranami“ se rozumí společnost založená v souladu s právem členského státu, která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovnu v Unii a která je přímo zapojena do výroby zboží nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem restriktivních opatření třetích zemí v oblasti veřejných zakázek.

2.           Pro účely tohoto nařízení

(a) označuje pojem „země“ jakýkoli stát nebo samostatné celní území, aniž by tato nomeklatura měla dopady na jejich svrchovanost;

(b) zahrnuje pojem „hospodářský subjekt“ zároveň dodavatele i poskytovatele služeb;

(c) se hospodářský subjekt, který podal nabídku, označuje jako „uchazeč“;

(d) se pro účely tohoto nařízení považuje provedení stavebních prací a/nebo stavby ve smyslu směrnice [2004/17/ES, 2004/18/ES a směrnice 201./.. o udělování koncesí] za poskytování služeb;

(e) znamená „povinná cenová sankce“ povinnost zadavatelů zvýšit – s určitými výjimkami – cenu za služby a/nebo zboží pocházející z některých třetích zemí, jež byla nabídnuta v zadávacích řízeních.

Článek 3 Pravidla původu

1.           Původ zboží se určuje v souladu s články 22 až 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství[18].

2.           Původ služby se určuje na základě původu fyzické či právnické osoby, která ji poskytuje. Za původ poskytovatele služeb se považuje:

(a) v případě fyzické osoby země, jejímž je tato osoba státním příslušníkem nebo v níž má právo na trvalý pobyt;

(b) v případě právnické osoby:

(1) není-li služba poskytována prostřednictvím komerční přítomnosti v Unii, země, v níž je právnická osoba zřízena nebo jiným způsobem organizována podle právních předpisů této země a na jejímž území právnická osoba vyvíjí významnou podnikatelskou činnost;

(2) je-li služba poskytována prostřednictvím komerční přítomnosti v Unii, členský stát, v němž je právnická osoba usazena a na jehož území vyvíjí významnou podnikatelskou činnost, jež je přímo a skutečně propojena s hospodářstvím daného členského státu.

Pro účely bodu 2, nevyvíjí-li právnická osoba významnou podnikatelskou činnost, jež je jež je přímo a skutečně propojena s hospodářstvím daného členského státu, původ fyzických či právnických osob, které vlastní nebo kontrolují právnickou osobu poskytující službu.

Právnická osoba poskytující službu je považována za:

„vlastněnou“ osobami z dané země, pokud osoby z této země užitečně vlastní více než 50 % jejího základního kapitálu, a za „kontrolovanou“ osobami z dané země, pokud tyto osoby mají pravomoc jmenovat většinu jejích ředitelů nebo jinak zákonně řídit její aktivity.

3.           Pro účely tohoto nařízení se zachází se zbožím a službami, jež pocházejí z jiných zemí Evropského hospodářského prostoru než z členských států, stejným způsobem jako se zbožím a službami, jež pocházejí z členských států.

Kapitola II Zacházení se zahrnutým a nezahrnutým zbožím a službami, nabídky s neobvykle nízkou cenou Článek 4 Zacházení se zahrnutým zbožím a službami

Při zadávání zakázek na provedení stavebních prací a/nebo stavby, dodávku zboží nebo zajištění služeb zacházejí veřejní zadavatelé / zadavatelé se zahrnutým zbožím a službami stejným způsobem jako se zbožím a službami pocházejícími z Evropské unie.

Se zbožím nebo službami pocházejícími z nejméně rozvinutých zemí uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 732/2008 se zachází jako se zahrnutým zbožím a službami.

Článek 5 Pravidla přístupu pro nezahrnuté zboží a služby

Nezahrnuté zboží a služby mohou být předmětem omezujících opatření přijatých Komisí:

a)           na žádost jednotlivých zadavatelů podle pravidel stanovených v článku 6;

b)           podle pravidel stanovených v článcích 10 a 11.

Článek 6 Zmocnění veřejných zadavatelů / zadavatelů k vyloučení nabídek, jež obsahují nezahrnuté zboží a služby

1.           Komise na žádost veřejných zadavatelů / zadavatelů posoudí, zda u zakázek, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) je nejméně než 5 000 000 EUR, schválí vyloučení z postupů při zadávání zakázek nabídky obsahující zboží nebo služby s původem mimo Unii, pokud více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, a to za následujících podmínek.

2.           V případech, kdy veřejní zadavatelé / zadavatelé zamýšlejí požádat o vyloučení z postupů při zadávání zakázek podle odstavce 1, uvedou to v oznámení o zakázce, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES, článkem 42 směrnice 2004/17/ES nebo článkem 26 směrnice o udělování koncesí.

Veřejní zadavatelé / zadavatelé si od uchazečů vyžádají informace o původu zboží a/nebo služeb obsažených v nabídce a o jejich hodnotě. Jako předběžný doklad o tom, že nabídky nemohou být předmětem vyloučení podle odstavce 1, akceptují vlastní prohlášení. Veřejný zadavatel může kdykoli v průběhu řízení požádat uchazeče, aby předložil celou požadovanou dokumentaci nebo její části, pokud se to jeví nezbytné pro zajištění řádného vedení řízení. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře prohlášení o původu zboží a služeb. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 17 odst. 3.

Pokud veřejní zadavatelé / zadavatelé obdrží nabídky, které splňují podmínky odstavce 1 a u nichž z tohoto důvodu zamýšlejí požádat o vyloučení, informují o tom Komisi. Veřejný zadavatel / zadavatel může během oznamovacího postupu pokračovat v analýze nabídek.

Oznámení se zasílá prostřednictvím jednotného formuláře elektronickou cestou. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 17 odst. 3. Jednotný formulář obsahuje tyto informace:

(a) název a kontaktní údaje veřejného zadavatele / zadavatele;

(b) popis předmětu zakázky;

(c) název a kontaktní údaje hospodářského subjektu, jehož nabídka má být vyloučena;

(d) informace o původu hospodářského subjektu, zboží a/nebo služeb a jejich hodnotě.

Komise si může od veřejného zadavatele / zadavatele vyžádat doplňující informace.

Tyto informace musí být předloženy ve lhůtě osmi pracovních dnů, počínaje prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy veřejný zadavatel / zadavatel obdrží žádost o doplňující informace. Pokud Komise ve lhůtě uvedené v odstavci 3 neobdrží žádné informace, běh lhůty se pozastaví do doby, než Komise obdrží požadované informace.

3.           U zakázek uvedených v odstavci 1 přijme Komise ve lhůtě dvou měsíců počínaje prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy obdržela oznámení, prováděcí akt, kterým schválí zamýšlené vyloučení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Tato lhůta může být v náležitě odůvodněných případech jednou prodloužena maximálně o dva měsíce, zejména pokud informace obsažené v oznámení nebo v přiložených dokumentech jsou neúplné nebo nepřesné nebo pokud v uváděných skutečnostech došlo k podstatným změnám. Pokud na konci této dvouměsíční lhůty nebo prodloužené lhůty Komise nepřijme rozhodnutí o schválení či neschválení vyloučení, má se za to, že Komise vyloučení neschválila.

4.           Při přijímání prováděcích aktů podle odstavce 3 Komise schválí zamýšlené vyloučení v případech:

(a) pokud mezinárodní dohoda o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek uzavřená mezi Unií a zemí, kde má zboží a/nebo služby svůj původ, obsahuje výslovnou výhradu Unie pro přístup na trh u zboží a/nebo služeb, pro které se vyloučení navrhuje;

(b) pokud dohoda uvedená v písmeni a) neexistuje a třetí země zachovává restriktivní opatření vedoucí k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí.

Pro účely písmene b) se předpokládá nedostatečně důsledná reciprocita v případech, kdy restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek způsobují vážnou a opakující se diskriminaci hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie.

Při přijímání prováděcích aktů podle odstavce 3 Komise neschválí zamýšlené vyloučení v případech, kdy by tím došlo k narušení závazků, jež Unie v oblasti přístupu na trh přijala uzavřením mezinárodních dohod.

5.           Při posuzování existence nedostatečně důsledné reciprocity by měla Komise prověřit:

(a) do jaké míry zákony dotyčné země v oblasti veřejných zakázek zajišťují transparentnost v souladu s mezinárodními normami v oblasti zadávání veřejných zakázek a zabraňují veškeré diskriminaci zboží, služeb a hospodářských subjektů Unie;

(b) do jaké míry veřejní zadavatelé / jednotliví zadavatelé zachovávají nebo přijímají diskriminační postupy vůči zboží, službám a hospodářským subjektům Unie.

6.           Před tím, než Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 3, vyslechne příslušné(ho) uchazeče.

7.           Veřejní zadavatelé / zadavatelé, kteří vyloučili nabídky podle odstavce 1, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zadání zakázky, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES, článkem 42 směrnice 2004/17/ES nebo článkem 27 směrnice o udělování koncesí. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře oznámení o zadání zakázky. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 17 odst. 3.

8.           Odstavec 1 se nevztahuje na případy, kdy Komise přijala prováděcí akt o dočasném přístupu zboží a služeb ze země, která se zapojuje do významných jednání s Unií, jak stanoví čl. 9 odst. 4.

Kapitola III Pravidla pro nabídky s neobvykle nízkou cenou Článek 7 Nabídky s neobvykle nízkou cenou

V případech, kdy veřejný zadavatel / zadavatel poté, co ověří vysvětlení uchazeče, zamýšlí v souladu s článkem 69 směrnice o zadávání veřejných zakázek nebo článkem 79 směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb přijmout nabídku obsahující zboží nebo služby s původem mimo Unii s neobvykle nízkou cenou, u níž více než 50 % celkové hodnoty nabízeného zboží a služeb představuje nezahrnuté zboží a služby, písemně informuje ostatní uchazeče o svém záměru a uvede důvody pro neobvykle nízkou uváděnou cenu nebo náklady.

Veřejný zadavatel / zadavatel se může rozhodnout nezveřejnit jakékoli informace, pokud by to bránilo výkonu práva nebo bylo jiným způsobem v rozporu s veřejným zájmem nebo poškodilo oprávněné obchodní zájmy hospodářských subjektů, ať už veřejných či soukromých, nebo spravedlivou hospodářskou soutěž mezi nimi.

Kapitola IV Šetření, konzultace a opatření Komise, jimiž se dočasně omezuje přístup nezahrnutého zboží a služeb na trh EU s veřejnými zakázkami Článek 8 Šetření týkající se přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb EU na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami

1.           Domnívá-li se Komise, že je to v zájmu Unie, může z vlastní iniciativy nebo na žádost zúčastněných stran či členského státu kdykoli zahájit šetření externího zadávání zakázek, pokud jde o možné použití restriktivních opatření.

Přihlédne zejména ke skutečnosti, zda byla schválena řada zamýšlených vyloučení v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení.

Má-li být zahájeno šetření, zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, v němž vyzve zúčastněné strany a členské státy, aby jí ve stanovené lhůtě sdělily veškeré relevantní informace.

2.           Šetření podle odstavce 1 se vede na základě kritérií uvedených v článku 6.

3.           Posouzení, zda příslušná třetí země zachovává restriktivní opatření, provádí Komise na základě informací předložených zúčastněnými stranami a členskými státy a/nebo skutečností shromážděných během šetření; posouzení se dokončí ve lhůtě devíti měsíců od začátku šetření. V řádně odůvodněných případech může být tato lhůta prodloužena o tři měsíce.

4.           Pokud Komise na základě šetření externího zadávání zakázek dojde k závěru, že dotyčná třetí země nezachovává údajná restriktivní opatření, přijme rozhodnutí o ukončení šetření. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 9 Konzultace třetí země

1.           Je-li při šetření zjištěno, že třetí země zachovává při zadávání veřejných zakázek restriktivní opatření, a usoudí-li Komise, že je to odůvodněno zájmy EU, vyzve ji k zahájení konzultací s cílem zajistit, aby se hospodářské subjekty, zboží a služby Unie mohly účastnit zadávání veřejných zakázek v dané zemi za podmínek, které nejsou méně výhodné než podmínky poskytované vnitrostátním hospodářským subjektům, zboží a službám z této země, a rovněž s cílem zajistit dodržování zásad transparentnosti a rovného zacházení.

Pokud dotyčná země odmítne výzvu k zahájení konzultace, rozhodne se Komise při přijímání prováděcích aktů podle článku 10, jimiž se omezuje přístup zboží a služeb pocházejících z této třetí země, na základě dostupných informací.

2.           Patří-li dotyčná země mezi strany Dohody WTO o vládních zakázkách nebo uzavřela-li obchodní dohodu s EU obsahující ustanovení o veřejných zakázkách, postupuje Komise v případě, že se restriktivní postupy týkají zadávání veřejných zakázek spadajících do závazků dané země vůči Unii v oblasti přístupu na trh, podle mechanismů konzultace a/nebo postupů pro urovnávání sporů stanovených v této dohodě.

3.           Přijme-li po zahájení konzultace dotyčná země uspokojivá nápravná opatření, a nepřijme-li přitom nové závazky v oblasti přístupu na trh, může Komise konzultaci pozastavit nebo ukončit.

Komise monitoruje uplatňování těchto nápravných opatření, případně s pomocí pravidelně dodávaných informací, které si může vyžádat od dotyčné třetí země.

Pokud dotyčná třetí země zrušila, pozastavila nebo špatně provádí přijatá nápravná opatření, může Komise:

i) obnovit nebo znovu zahájit konzultaci s dotyčnou třetí zemí a/nebo

ii) na základě článku 10 přijmout prováděcí akty, jimiž omezí přístup zboží a služeb pocházejících z této třetí země.

Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

4.           Jestliže je po zahájení konzultace zřejmé, že nejvhodnějším prostředkem k ukončení restriktivních postupů při zadávání veřejných zakázek je uzavření mezinárodní dohody, povedou se jednání podle článků 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zapojuje-li se daná země do významných jednání s Evropskou unií o přístupu na trh v oblasti zadávání veřejných zakázek, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým stanoví, že zboží a služby z této země nemohou být vyloučeny z postupů při zadávání zakázek podle článku 6.

5.           Komise může konzultaci ukončit, přijme-li dotyčná země mezinárodní závazky dohodnuté s Unií v některém z těchto rámců:

(a) přistoupení k Dohodě WTO o vládních zakázkách,

(b) uzavření dvoustranné dohody s Unií, jež zahrnuje závazky týkající se přístupu na trh v oblasti veřejných zakázek, nebo

(c) rozšíření jejích závazků v oblasti přístupu na trh, přijatých v rámci Dohody WTO o vládních zakázkách nebo dvoustranné dohody s Unií uzavřené v tomto rámci.

Konzultace může být ukončena i v případě, že restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek v době přijetí těchto závazků stále existují, pod podmínkou, že závazky zahrnují podrobná ustanovení týkající se postupného ukončování těchto postupů.

6.           Nevede-li konzultace s danou třetí zemí do 15 měsíců od svého zahájení k uspokojivým výsledkům, ukončí Komise konzultaci a zváží, zda přijme prováděcí akty omezující přístup zboží a služeb pocházejících ze třetí země podle článku 10.

Článek 10 Přijetí opatření omezujících přístup nezahrnutého zboží a služeb na trh EU s veřejnými zakázkami

1.           Jestliže se při šetření podle článku 8 a po uplatnění postupu stanoveného v článku 9 zjistí, že restriktivní opatření v oblasti veřejných zakázek přijatá nebo zachovávaná danou třetí zemí vedou k nedostatečně důsledné reciprocitě při otevírání trhů mezi Unií a dotyčnou třetí zemí, jak se uvádí v článku 6, může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž dočasně omezí přístup nezahrnutého zboží a služeb pocházejících z této třetí země. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

2.           Opatření přijatá podle odstavce 1 mohou mít tuto podobu:

(a) vyloučení nabídek, jejichž celkovou hodnotu tvoří více než z 50 % nezahrnuté zboží nebo služby pocházející ze země, jež přijala nebo zachovává restriktivní postup při zadávání veřejných zakázek; a/nebo

(b) povinná cenová sankce na část nabídky, kterou tvoří nezahrnuté zboží nebo služby pocházející ze země, jež přijala nebo zachovává restriktivní postup při zadávání veřejných zakázek.

3.           Opatření přijatá podle odstavce 1 se mohou omezovat především na:

(a) zadávání veřejných zakázek určitými definovanými kategoriemi veřejných zadavatelů / zadavatelů;

(b) zadávání veřejných zakázek na určité definované kategorie zboží nebo služeb;

(c) zadávání veřejných zakázek, jež přesahují nebo nedosahují určitých definovaných prahových hodnot.

Článek 11 Zrušení nebo pozastavení opatření

1.           Pokud Komise usoudí, že důvody ospravedlňující opatření přijatá podle čl. 9 odst. 4 a článku 10 přestaly platit, může přijmout prováděcí akt, kterým:

(a) opatření zruší, nebo

(b) pozastaví uplatňování opatření na dobu až jednoho roku.

Pro účely písmene b) může Komise uplatňování opatření kdykoli obnovit prováděcím aktem.

2.           Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 12 Informace pro účastníky

1.           Pokud veřejní zadavatelé / zadavatelé vedou zadávací řízení, na něž se vztahují omezující opatření přijatá podle článku 10 nebo obnovená podle článku 11, uvedou to v oznámení o zakázce, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES nebo článkem 42 směrnice 2004/17/ES. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře, v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 17 odst. 3.

2.           V případech, kdy je vyřazení nabídky založeno na uplatňování opatření přijatých podle článku 10 nebo obnovených podle článku 11, informují o tom veřejní zadavatelé / zadavatelé neúspěšné uchazeče.

Článek 13 Výjimky

1.           Veřejní zadavatelé / zadavatelé se mohou rozhodnout neuplatnit v zadávacím řízení opatření podle článku 10:

(a) pokud není k dispozici zboží či služby původem z Unie a/nebo zahrnuté zboží či služby, které by vyhovovaly požadavkům veřejného zadavatele / zadavatele, nebo

(b) pokud by použití opatření vedlo k nepřiměřenému zvýšení ceny nebo nákladů zakázky.

2.           Pokud veřejný zadavatel / zadavatel zamýšlí neuplatňovat opatření přijatá podle článku 10 tohoto nařízení nebo obnovená podle článku 11, uvede svůj úmysl v oznámení o zakázce, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES nebo článkem 42 směrnice 2004/17/ES. Oznámí to rovněž Komisi ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne zveřejnění oznámení o zakázce.

Oznámení se zasílá prostřednictvím jednotného formuláře elektronickou cestou. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné formuláře oznámení o zakázce a oznámení v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 17 odst. 3.

Oznámení obsahuje tyto údaje:

(a) název a kontaktní údaje veřejného zadavatele / zadavatele;

(b) popis předmětu zakázky;

(c) informace o původu hospodářských subjektů a zboží a/nebo služeb, jež mají být přijaty;

(d) důvody, na nichž se zakládá rozhodnutí o neuplatnění omezujících opatření, a podrobné odůvodnění použití výjimky;

(e) případně veškeré další informace, jež veřejný zadavatele / zadavatel považuje za důležité.

Komise si může od příslušného veřejného zadavatele / zadavatele vyžádat doplňující informace.

3.           Pokud veřejný zadavatel / zadavatel vede vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zadání zakázky podle článku 31 směrnice 2004/18/ES nebo čl. 40 odst. 3 směrnice 2004/17/ES a rozhodne-li se neuplatňovat opatření přijaté podle článku 10 tohoto nařízení nebo obnovené podle článku 11, uvede tuto skutečnost v oznámení o zadání zakázky, které zveřejní v souladu s článkem 35 směrnice 2004/18/ES nebo článkem 43 směrnice 2004/17/ES, a oznámí ji Komisi ve lhůtě deseti kalendářních dnů ode dne zveřejnění oznámení o zadání zakázky.

Oznámení se zasílá prostřednictvím jednotného formuláře elektronickou cestou. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví jednotné formuláře oznámení o zakázkách a pro oznámení v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Oznámení obsahuje tyto údaje:

(a) název a kontaktní údaje veřejného zadavatele / zadavatele;

(b) popis předmětu zakázky;

(c) informace o původu přijatých hospodářských subjektů a zboží a/nebo služeb;

(d) důvody, na nichž se zakládá rozhodnutí o neuplatnění omezujících opatření, a podrobné odůvodnění použití výjimky;

(e) případně veškeré další informace, jež zadavatel považuje za důležité.

Kapitola V Přenesená a prováděcí pravomoc, podávání zpráv a závěrečná ustanovení Článek 14

Změny přílohy

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 14, pokud jde o změny přílohy odrážející nové mezinárodní dohody uzavřené Unií v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Článek 15 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci na Komisi podle článku 14 platí na dobu neurčitou od [data vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti jakýchkoli již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku vstoupí v platnost pouze v případě, že proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 16 Provádění

1.           Pokud veřejní zadavatelé / zadavatelé nesprávně uplatňují výjimky stanovené v článku 13, může Komise použít systém nápravy podle článku 3 směrnice Rady 89/665/EHS nebo článku 8 směrnice Rady 92/13/EHS.

2.           Smlouvy, jež byly uzavřeny s některým hospodářským subjektem v rozporu s prováděcími akty Komise přijatými podle článku 6 o zamýšlených vyloučeních, které oznámili veřejní zadavatelé / zadavatelé, nebo v rozporu s opatřeními přijatými podle článku 10 nebo obnovenými podle článku 11, se prohlásí za neúčinné ve smyslu směrnice 2007/66/ES.

Článek 17 Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky, zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS[19], a výbor zřízený článkem 7 nařízení o obchodních překážkách[20]. Uvedené výbory jsou výbory ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 a příslušným výborem je výbor zřízený nařízením o obchodních překážkách.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011 a příslušným výborem je výbor zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS.

Článek 18 Důvěrnost

1.           Informace získané na základě tohoto nařízení smějí být použity pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.

2.           Komise, Rada, Evropský parlament, členské státy ani jejich úředníci nevyzradí žádné informace důvěrného charakteru, které obdrželi podle tohoto nařízení, bez výslovného svolení poskytovatele těchto informací.

3.           Poskytovatel informací může požádat, aby se s předloženými informacemi nakládalo jako s důvěrnými, a doplnit je nedůvěrným souhrnem informací nebo uvedením důvodů, proč nelze takový souhrn pořídit.

4.           Pokud se zdá, že žádost o důvěrné zacházení není důvodná, a poskytovatel si přesto nepřeje informaci zveřejnit ani celou, ani ve formě shrnutí, nemusí být tato informace vzata v úvahu.

5.           Odstavce 1 až 5 nebrání orgánům Unie ve zveřejňování obecných informací. Toto zveřejnění musí brát v úvahu oprávněný zájem dotčených stran na zachování jejich obchodního tajemství.

Článek 19 Podávání zpráv

Do 1. ledna 2017 a nejméně každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o pokroku mezinárodních jednání, pokud jde o přístup hospodářských subjektů EU k zadávání veřejných zakázek ve třetích zemích, prováděných podle tohoto nařízení. Za tímto účelem předloží členské státy Komisi na její žádost náležité informace.

Článek 20 Zrušující ustanovení

Vstupem tohoto nařízení v platnost se ruší články 58 a 59 směrnice 2004/17/ES.

Článek 21 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost šedesátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21.3.2012.

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

Seznam mezinárodních dohod uzavřených Unií v oblasti zadávání veřejných zakázek, jež zahrnují závazky v oblasti přístupu na trh

Vícestranná dohoda:

– dohoda o vládních zakázkách (Úř. věst. L, 336, 23.12.1994)

Dvoustranné dohody:

– dohoda o volném obchodu mezi Evropským společenstvím a Mexikem (Úř. věst. L 276, 28.10.2000, Úř. věst. L 157, 30.6.2000)

– dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o některých aspektech vládních zakázek (Úř. věst. L 114, 30.4.2002)

– dohoda o volném obchodu mezi Evropským společenstvím a Chile (Úř. věst. L 352, 30.12.2002)

– dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie (Úř. věst. L 84, 20.3.2004)

– dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a Chorvatskem (Úř. věst. L 26, 28.1.2005)

– dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropským společenstvím a Černou Horou (Úř. věst. L 345, 28.12.2007)

– dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a Albánií (Úř. věst. L 107, 28.4.2009)

– dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou (Úř. věst. L 127, 14.5.2011)

[1]                      Články 58 a 59 směrnice 2004/17 o postupech při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví veřejných služeb.

[2]               Směrnice 2004/18/ES vztahující se na subjekty působící v tzv. tradičních odvětvích (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114) a směrnice 2004/17/ES vztahující se na subjekty působící v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1).

[3]               KOM(2011) 895 v konečném znění a KOM(2011) 896 v konečném znění.

[4]               Kromě odpovědí poskytnutých přes internet obdržela Komise i písemná podání.

[5]               Přístup A: Veřejní zadavatelé / zadavatelé z EU by byli v zásadě povinni vylučovat zboží, služby a podniky ze třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU.

[6]               Přístup B: Veřejní zadavatelé / zadavatelé z EU by měli možnost se rozhodnout, že vyloučí zboží, služby a podniky ze třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU, přičemž své rozhodnutí by oznamovali Komisi. Kromě toho by Komise dostala k dispozici nástroj ke zkoumání situace ohledně přístupu zboží, služeb a podniků z EU na trh, který by jí umožnil uplatnit omezující opatření na zboží, služby a podniky pocházející ze třetích zemí, pokud by zboží, služby a podniky z EU neměly na trh s veřejnými zakázkami v těchto zemích dostatečný přístup.

[7]               KOM(2011) 897 v konečném znění.

[8]               Úř. věst. C, , s. .

[9]               Úř. věst. C, , s. .

[10]             Úř. věst. L 134, 30.04.2004, s. 1.

[11]             Úř. věst. L 134, 30.04.2004, s. 114.

[12]             Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

[13]             Úř. věst. L….

[14]             Úř. věst. L 349, 31.12.1994.

[15]             Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33.

[16]             Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14.

[17]             Úř. věst. L 335, 20.12.2007, s. 31.

[18]             Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

[19]             Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15.

[20]             Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.