11.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 72/81

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 5. července 2012 (1), 29. března 2012 (2), 16. února 2012 (3), 15. září 2011 (4), 12. května 2011 (5), 10. března 2011 (6), 20. ledna 2011 (7), 10. března 2010 (8) a 17. prosince 2009 (9),

—

s ohledem na prohlášení předsedy Schulze ze dne 24. září 2012, prohlášení místopředsedy Protasiewicze, pana Broka a pana Kaczmareka ze dne 24. září 2012, pana Vigenina ze dne 25. září 2012 a delegace pro vztahy s Běloruskem ze dne 26. září 2012, která se všechna týkala parlamentních voleb v Bělorusku,

—

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové a komisaře Štefana Füleho ze dne 24. září 2012 o parlamentních volbách v Bělorusku,

—

s ohledem na závěry Rady týkající se Běloruska, (3191. zasedání Rady pro zahraniční věci, Lucemburk, 15. října 2012),

—

s ohledem na závěry Evropské rady z 1.–2. března 2012, v nichž Evropská rada vyjádřila hluboké znepokojení nad dále se zhoršující situací v Bělorusku,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/126/CFSP ze dne 28. února 2012, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/CFSP o omezujících opatřeních proti Bělorusku (10),

—

s ohledem na závěry Rady o zahájení evropského dialogu o modernizaci s běloruskou společností, (3157. zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci, Brusel, 23. března 2012),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 354/2012 ze dne 23. dubna 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku,

—

s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 28. února 2012 týkající se jejího rozhodnutí a rozhodnutí polské vlády odvolat z Minsku vedoucího delegace EU a polského velvyslance v Bělorusku,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1857(2012) ze dne 25. ledna 2012 o situaci v Bělorusku, která odsuzuje pokračující pronásledování členů opozice a zastrašování aktivistů občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků a bojovníků za lidská práva v Bělorusku,

—

s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 10. dubna 2012 a na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 17/24 ze dne 17. června 2011 o stavu lidských práv v Bělorusku,

—

s ohledem na deklaraci přijatou na summitu o Východním partnerství, který se konal v Praze ve dnech 7.–9. května 2009, a na deklaraci o situaci v Bělorusku přijatou na summitu o Východním partnerství ve Varšavě dne 30. září 2011,

—

s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Visegrádské skupiny a Estonska, Lotyšska a Litvy vydané v Praze dne 5. března 2012,

—

s ohledem na článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, na článek 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a na článek 11 Listiny základních práv EU,

—

s ohledem na zprávu o analýze potřeb pro předčasné parlamentní volby ze dne 16.–18. července 2012, průběžnou zprávu ze dne 14. září a oznámení o předběžných zjištěních a závěrech předložených Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) a Parlamentním shromážděním OBSE ze dne 24. září 2012 ohledně konání parlamentních voleb v Bělorusku,

—

s ohledem na předběžnou zprávu kampaně „Bojovníci za lidská práva za svobodné volby“ o parlamentních volbách v Bělorusku konaných dne 23. září 2012,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že žádné parlamentní ani prezidentské volby konané v Bělorusku od roku 1995 neuznala OBSE za svobodné a regulérní;

B.

vzhledem k tomu, že parlamentní volby konané dne 23. září 2012 – zejména provedení těchto voleb a jejich pluralitní charakter – vnímala EU jako novou příležitost pro Bělorusko prokázat, že ctí demokratické hodnoty a evropské standardy;

C.

vzhledem k tomu, že podle mezinárodní mise pro sledování voleb Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR) a Parlamentního shromáždění OBSE nebyla v těchto parlamentních volbách dodržena řada závazků OBSE – včetně práva občanů se sdružovat, kandidovat a svobodně vyjadřovat svůj názor – ačkoli byla patrná určitá zlepšení volebního práva obecně;

D.

vzhledem k tomu, že je zjevné, že jelikož nebyl zvolen žádný kandidát demokratické opozice do vnitrostátního parlamentu a že mnoho politických vězňů je stále ve vazbě, běloruské orgány nedbaly na četné výzvy mezinárodního společenství a namísto toho se rozhodly učinit další krok směrem od demokracie a směrem k další izolaci své země;

E.

vzhledem k tomu, že velkému počtu kandidátů demokratické pozice byla odepřena registrace z důvodu drobných nepřesností v jejich prohlášeních o příjmech a majetku nebo neuznáním jejich podpisů pro přístup k volbám; vzhledem k tomu, že mnohým z nich nebyla povolena účast ve volebních komisích;

F.

vzhledem k tomu, že registrace kandidátů byla provedena diskriminačním způsobem; vzhledem k tomu, že většina těch, jimž bylo odepřeno právo se registrovat, byla přijata skupinami provádějícími iniciativy na podporu Mikoly Statkeviče a Alese Michaleviče; vzhledem k tomu, že právo registrovat se jako kandidáti bylo zamítnuto mimo jiné Aljaksandru Milinkeviči, předsedovi Hnutí za svobodu, a Michailu Paškeviči, aktivistovi kampaně „Mluv pravdu“;

G.

vzhledem k tomu, že kandidátům bylo umožněno přednést pouze předem natočené vystoupení v délce maximálně pěti minut ve státních sdělovacích prostředcích; vzhledem k tomu, že vysílací čas byl odepřen četným kandidátům, zejména těm, kteří vyzývali k bojkotu voleb, což mělo za následek, že mnozí kandidáti opozičních stran nemohli sdělit své názory voličům;

H.

vzhledem k tomu, že nehledě na svobodu slova zaručenou v běloruské ústavě, zůstává svoboda tisku v Bělorusku velmi omezená a nezávislé sdělovací prostředky se potýkají s neustálým zastrašováním a kritické hlasy jsou agresivně umlčovány; vzhledem k tomu, že zpravodajství o pokojných demonstracích proti prezidentu Lukašenkovi a informace sdělovacích prostředků o zhoršující se hospodářské situaci byly omezovány; vzhledem k tomu, že kritika vlády země a prezidenta je považována za trestný čin;

I.

vzhledem k tomu, že mnozí studenti a zaměstnanci státních společností byli nuceni k předčasné volbě pod pohrůžkou vyloučení ze školy nebo ztráty zaměstnání; vzhledem k tomu, že voliči v ozbrojených silách byli nevhodně nuceni, aby volili předčasně;

J.

vzhledem k tomu, že běloruské orgány pozvaly misi OBSE pro sledování průběhu voleb za účelem pozorování voleb bez jakýchkoli restrikcí a omezení; vzhledem k tomu, že pouhý týden před parlamentními volbami byl dvěma členům mise – jednomu německému a jednomu litevskému poslanci – odepřen vstup do Běloruska, aniž by bylo poskytnuto dostatečné vysvětlení či objasnění, což vyvolává pochybnosti o prohlášeních běloruských orgánů a podrývá atmosféru důvěry mezi oběma stranami;

K.

vzhledem k tomu, že EU uvítala zapojení pozorovatelů OBSE/ODIHR a zdůraznila důležitost zajištění skutečného přístupu těchto pozorovatelů ke všem fázím volebního procesu, včetně sčítání hlasů, a zdůraznila především důležitost zajištění práv opozice, a to jak její právo kandidovat ve volbách, tak právo mít přístup do volebních komisí a sdělovacích prostředků;

L.

vzhledem k tomu, že podle předběžných zjištění a závěrů OBSE/ODIHR nebyla v těchto volbách konkurence a docházelo k mnoha případům, kdy byl porušen běloruský volební zákon, který měl zlepšovat možnosti kampaně; vzhledem k tomu, že volby proběhly v přísně kontrolovaném prostředí s prakticky neznatelnou volební kampaní a byly poznamenány nedostatečnou transparentností během sčítání hlasů a shromažďování výsledků z různých volebních místností;

M.

vzhledem k tomu, že v Bělorusku zůstává zadrženo dvanáct politických vězňů včetně obránce lidských práv a místopředsedy Mezinárodní federace pro lidská práva Alese Bjaljatského, který byl kandidátem na Nobelovu cenu a byl jmenován na udělení Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení, a rovněž bývalého kandidáta na úřad prezidenta Mikalaje Statkeviče a vedoucího představitele mládežnické organizace „Malady Front“ Zmicera Daškeviče;

N.

vzhledem k tomu, že 26. září 2012 byl propuštěn z vězení význačný opoziční aktivista Sjarhej Kavalenka, poté co požádal o milost v důsledku stále rostoucího tlaku ze strany vězeňských orgánů, které ho držely v izolaci a vydíraly ho; vzhledem k tomu, že političtí vězni nejsou propouštěni bezpodmínečně, neboť jsou soustavně sledováni veřejnými orgány a musí pravidelně informovat policii o tom, kde se zdržují;

O.

vzhledem k tomu, že Bělorusko zůstává jedinou zemí v Evropě, která stále ukládá trest smrti a vykonává popravy; vzhledem k tomu, že podle aktivistů bojujících za lidská práva bylo od roku 1991 v Bělorusku popraveno přibližně 400 osob;

P.

vzhledem k tomu, že Bělorusko schválilo pražskou deklaraci ze summitu o Východním partnerství konaného ve dnech 7.–9. května 2009, čímž opětovně potvrdilo svůj závazek respektovat zásady mezinárodního práva a základní hodnoty, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

1.

hluboce lituje, že průběh parlamentních voleb v Bělorusku opět neodpovídal mnoha základním standardům stanoveným OBSE, což vedlo – bez ohledu na některá drobná zlepšení v právním rámci voleb – k nespravedlivým, nesvobodným, netransparentním a nevyváženým konzultacím;

2.

je přesvědčen, že parlament zvolený v Bělorusku neodpovídá demokratické legitimitě a že proto Evropský parlament bude pokračovat ve své politice jeho neuznávání jak ve svých dvoustranných vztazích s Běloruskem, tak v rámci parlamentního shromáždění Euronest; s politováním konstatuje, že v této fázi Parlamentní shromáždění Euronest nemá důvod pozvat oficiální zástupce běloruského zákonodárného sboru, aby v tomto shromáždění zasedli, a že vzhledem k jejich nepřítomnosti přijde Východní partnerství o jeden důležitý nástroj pro přiblížení Běloruska k demokratickým hodnotám EU;

3.

zdůrazňuje, že EU doufala, že při organizování voleb dojde ke zlepšení vzhledem k tomu, že přetrvávající neschopnost uspořádat svobodné a spravedlivé volby představuje pro Bělorusko další překážku a bude i nadále závažným problémem ve vztazích mezi Běloruskem a EU;

4.

odsuzuje zadržování novinářů jako taktiku zjevně zaměřenou na kontrolu svobodného toku informací, neboť novinářům je tak znemožněno vykonávání jejich běžných pracovních povinností, a tím dochází k porušování jedné z nejzákladnějších svobod, svobody projevu;

5.

lituje rozhodnutí běloruských orgánů, které během několika posledních let opakovaně odmítly vystavit vstupní víza poslancům Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů; vyzývá běloruské orgány, aby nevytvářely další překážky, které by delegaci Evropského parlamentu pro vztahy s Běloruskem bránily v návštěvě této země;

6.

naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby přezkoumaly své akce, zlepšily a zmodernizovaly volební právní předpisy a uskutečnily nové svobodné a spravedlivé parlamentní volby v souladu s mezinárodními standardy; naléhavě je rovněž vyzývá, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily a rehabilitovaly všechny politické vězně, aniž by je nutily podepisovat falešná doznání a žádosti o milost, a aby respektovaly svůj vlastní národ tím, že budou chránit jejich základní svobody a umožní jim požívat jejich základních práv; vyjadřuje hluboké znepokojení nad opakujícími se zprávami o úmyslně zavedených nelidských podmínkách věznění, zejména pokud jde o Alese Bjaljatského, Mikolu Statkeviče a Dmitrije Daškeviče;

7.

vyzývá v této souvislosti běloruskou vládu, aby učinila kroky směřující k zajištění toho, aby v budoucnu byly uspořádány skutečně demokratické volby v souladu s mezinárodními demokratickými standardy, a to pomocí zavedení změn ve volebním právu a ve volebních postupech, např. aby:

8.

naléhavě vyzývá běloruskou vládu, aby respektovala lidská práva s cílem ukončit dobrovolnou izolaci země od zbytku Evropy a výrazně zlepšit vztahy mezi EU a Běloruskem tím, že:

9.

opětovně naléhavě vyzývá Bělorusko jako jedinou evropskou zemi, která stále provádí trest smrti, aby zavedla okamžité moratorium na popravy a neprodleně vyhlásila moratorium na trest smrti jakožto první krok k jeho úplnému zrušení;

10.

připomíná, že Evropská unie prohlásila, že je připravena obnovit své vztahy s Běloruskem a jeho občany v rámci evropské politiky sousedství, jakmile běloruská vláda prokáže, že ctí demokratické hodnoty a respektuje základní práva běloruských občanů;

11.

vítá evropský dialog o modernizaci s běloruskou společností týkající se reforem nezbytných pro modernizaci Běloruska a souvisejícího potenciálního rozvoje vztahů s EU a také související informační kampaň v Bělorusku; s uspokojením konstatuje, že evropský dialog pomohl stimulovat konstruktivní a podstatnou diskusi mezi představiteli běloruské společnosti v Minsku o konkrétních myšlenkách souvisejících s potřebami reformy země;

12.

vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly iniciativy zaměřené na rozvoj běloruské občanské společnosti, které by mohly vést k většímu zapojení občanů do politického života a které by mohly přispět k tomu, aby si občané více uvědomovali nutnost změny; vyzývá k vytvoření soudržného dlouhodobého programu podpory a posílení běloruských opozičních organizací a k navázání a prohloubení dialogu s běloruskou občanskou společností; je přesvědčen, že úsilí o zlepšení postavení běloruských občanů je klíčovým mezníkem a nejúčinnějším nástrojem na cestě k demokracii a právnímu státu v Bělorusku;

13.

vyzývá ESVČ, Radu a Komisi, aby s Běloruskem vedly nadále rozhovory a pokračovaly v utváření jasnější politiky vůči této zemi v režimu přísné podmíněnosti, který bude založen na postupném přístupu, referenčních hodnotách a harmonogramech a bude zahrnovat i ustanovení o přezkumu a příslušné finanční zdroje;

14.

vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly další, v případě nutnosti i jednostranná, opatření směřující ke zjednodušení a uvolnění postupů udělování víz běloruským občanům, neboť takové kroky jsou nezbytně nutné pro splnění hlavního cíle politiky EU vůči Bělorusku, kterým je usnadnit a zintenzívnit kontakty mezi lidmi a demokratizovat tuto zemi; důrazně je v této souvislosti vyzývá, aby zvážily, zda by bylo možné snížit poplatky za udělování víz běloruským občanům, kteří cestují do schengenského prostoru, což je jediný způsob, jak zabránit rostoucí izolaci Běloruska a jeho občanů;

15.

opětovně vyjadřuje politování nad vytvořením seznamu osob, kterým je zakázáno cestovat do zahraničí, ze strany běloruské vlády, jež několika odpůrcům režimu a lidskoprávním aktivistům zakazuje opustit zemi; vyjadřuje svou solidaritu všem osobám uvedeným na seznamu a vyzývá orgány v Minsku, aby ukončily tuto praxi, která porušuje základní svobody běloruských občanů;

16.

znovu žádá Komisi, aby finančními i politickými prostředky podporovala úsilí běloruské občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků (včetně televizní stanice Belsat, Evropského rádia pro Bělorusko, rozhlasové stanice Radio Racyja a dalších) a nevládních organizací v Bělorusku při prosazování demokracie; žádá, aby byla věnována zvýšená pozornost ochraně digitálních svobod v Bělorusku, které jsou nástrojem pro uplatňování dalších lidských práv, zejména svobody projevu a svobody shromažďování; naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby zajistily, že bloggeři a správci webové sítě nebudou stíháni za své aktivity v oblasti lidských práv;

17.

vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily, zda by nebylo vhodné přijmout opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, obchodu, investic, energetické a dopravní infrastruktury a přeshraniční spolupráce mezi EU a Běloruskem s cílem přispět k zajištění dobrých životních podmínek a prosperity běloruských občanů a umožnit jim v této souvislosti komunikovat s EU a svobodně do EU cestovat;

18.

vyzývá mezinárodní sportovní organizace, aby vzaly v úvahu situaci v oblasti lidských práv v této zemi, pokud běloruským orgánům umožní hostit významné mezinárodní sportovní události, aby tak vyvíjely tlak na režim, dokud jasně neprokáže svůj závazek dodržovat demokratické zásady a základní svobody;

19.

vyzývá Bělorusko, pokud jde o plánovanou výstavbu nové jaderné elektrárny, aby plně dodržovalo Aarhuskou úmluvu a aby striktně uplatňovalo veškeré normy úmluvy ESPOO o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států;

20.

vyzývá členské státy, aby nepoužívaly stávající postupy v oblasti víz takovým způsobem, který by byl v rozporu nebo směřoval proti úsilí Rady a Komise o posílení běloruské občanské společnosti;

21.

vyzývá Radu a členské státy EU, aby ve světle četných nedávných incidentů v souvislosti se spoluprací mezi běloruskými orgány a orgány EU podstatně zlepšily spolupráci a sdílení informací uvnitř EU a aby neprodleně upustily od spolupráce s běloruskými orgány v oblasti policejního výcviku s cílem předcházet jakémukoli dalšímu ohrožení aktivistů běloruské občanské společnosti;

22.

vyjadřuje politování nad tím, že čtyřem úředníkům polského ministerstva školství byla odmítnuta víza na cestu do Běloruska, kde se měli zúčastnit konference o výuce polského jazyka, již dne 13. října 2012 pořádalo Unie Poláků v Baranavichy v Brestské oblasti;

23.

vyjadřuje politování nad rozhodnutím běloruských orgánů nespolupracovat s nově jmenovaným zvláštním zpravodajem OSN v oblasti lidských práv pro Bělorusko a vyzývá je, aby mu umožnily vykonávat jeho mandát a navštívit v případě potřeby zemi;

24.

vybízí všechny běloruské demokratické politické síly a aktivisty z řad občanské společnosti, aby postupovali jednotně, což jim umožní, aby zvýšili účinnost své činnosti a vytvořili konkrétní programy politické změny v zájmu zlepšení a demokratizace životů běloruského obyvatelstva;

25.

vyzývá orgány EU, aby využily poznatků získaných v rámci debaty o Bělorusku u kulatého stolu, která se dne 17. října 2012 uskutečnila v Evropském parlamentu, a provedly široké a komplexní posouzení současné situace tamější opozice a možných budoucích scénářů pro Bělorusko;

26.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy, sekretariátu SNS a běloruským orgánům.