3.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 353/104

—

s ohledem na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 („Newyorská dohoda“ ze dne 4. srpna 1995),

—

s ohledem na kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý Organizací pro výživu a zemědělství dne 31. října 1995,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2002 o zelené knize Komise o budoucnosti společné rybářské politiky (1),

—

s ohledem na prohlášení přijaté na světovém summitu o udržitelném rozvoji, který se konal ve dnech 26. srpna až 4. září 2002 v Johannesburgu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (2),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění udržitelnosti v rybolovu EU pomocí maximálního udržitelného výnosu“ (COM(2006)0360) a na své usnesení ze dne 6. září 2007 o provádění udržitelnosti v rybolovu EU pomocí maximálního udržitelného výnosu (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o společné organizaci trhů s produkty v odvětvích rybolovu a akvakultury (4),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Politika vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví“ (COM(2007)0136) a na své usnesení ze dne 31. ledna 2008 o politice vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví (5),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 12/2011 s názvem „Přispěla opatření EU k přizpůsobení kapacity rybářského loďstva dostupným rybolovným právům?“,

—

s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (6),

—

s ohledem na sdělení Komise o úloze SRP (společné rybářské politiky) při uplatňování ekosystémového přístupu ke správě moří (COM(2008)0187) a na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o společné rybářské politice a použití ekosystémového přístupu při řízení rybolovu (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. září 2008 nazvané „Evropská strategie mořského a námořního výzkumu – Ucelený rámec evropského výzkumného prostoru na podporu udržitelného využívání oceánů a moří“ (COM(2008)0534) a na své usnesení ze dne 19. února 2009 o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2009 o řízení společné rybářské politiky: Evropský parlament, regionální poradní sbory a jiní činitelé (9),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a na své usnesení ze dne 7. května 2009 o nové úloze a odpovědnostech Parlamentu při provádění Lisabonské smlouvy (10),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Vytváření udržitelné budoucnosti pro akvakulturu – Nový impuls pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury“ (COM(2009)0162),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 22. dubna 2009 o reformě společné rybářské politiky (COM(2009)0163),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2010 o zelené knize o reformě společné rybářské politiky (11),

—

s ohledem na cíl 6 z Aiči, který je součástí Nagojského protokolu zveřejněného po ukončení summitu o biologické rozmanitosti, jenž se uskutečnil ve dnech 18.–29. října 2010,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice, který dne 13. července 2011 předložila Komise (COM(2011)0425), a pracovní dokument útvarů Komise přiložený k tomuto návrhu (SEC(2011)0891),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Reforma společné rybářské politiky“ (COM(2011)0417),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu, který předložila Komise (COM(2011)0804),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury, který předložila Komise (COM(2011)0416),

—

s ohledem na sdělení Komise o vnější dimenzi společné rybářské politiky (COM(2011)0424),

—

s ohledem na zprávu Komise týkající se povinnosti podávat zprávy podle nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (COM(2011)0418),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o přínosu společné rybářské politiky k vytváření veřejných statků (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy (13),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0253/2012),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament se vůbec poprvé v historii společné rybářské politiky (SRP) jakožto spolutvůrce právních předpisů podílí na vytváření reformované SRP;

B.

vzhledem ke strategickému významu odvětví rybolovu pro zásobování obyvatel rybami a pro potravinovou rovnováhu jednotlivých členských států i samotné Evropské unie a vzhledem k jeho významnému přínosu k dobrým sociálním a hospodářským podmínkám pobřežních komunit, místnímu rozvoji, zaměstnanosti, zachování a vytváření hospodářských činností a zachování místních kulturních tradic;

C.

vzhledem k tomu, že i přes jistý pokrok, k němuž došlo po revizi SRP v roce 2002, toto sdělení připomíná, že v předchozí SRP se nepodařilo dosáhnout některých hlavních cílů této politiky: některé rybí populace jsou loveny nadměrně; hospodářská situace některých složek loďstva EU je i přes vysoké dotace nestabilní; pracovní místa v odvětví rybolovu se vytrácejí a nejsou atraktivní, zejména pro mladé lidi vstupující do tohoto odvětví, a situace mnoha pobřežních komunit závislých na rybolovu a akvakultuře je svízelná;

D.

vzhledem k tomu, že předchozí SRP nicméně měla určitý pozitivní dopad, neboť umožnila obnovu některých rybích populací a vytvoření regionálních poradních sborů (RPS);

E.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby SRP uplatňovala v odvětví rybolovu přístup zohledňující ekologický, hospodářský a sociální rozměr (tři pilíře reformy SRP), aby byl vždy zajištěn kompromis mezi současným stavem zdrojů v různých mořských oblastech a ochranou sociálního a hospodářského systému pobřežních komunit závislých na pobřežním rybolovu s cílem zaručit zachování pracovních míst a prosperitu;

F.

vzhledem k tomu, že Evropská unie v rámci celého světa vytváří okolo 4,6 % produktů rybolovu a akvakultury, je tedy čtvrtým největším producentem na světě; vzhledem k tomu, že i přes tuto skutečnost dováží EU přes 60 % ryb, které se zde spotřebují;

G.

vzhledem k tomu, že bez ohledu na zřejmý nedostatek vědeckých údajů Komise odhaduje, že 75 % populací ryb v EU je nadměrně využíváno a že rybolov u více než 60 % populací ryb v evropských vodách přesahuje hranici maximálního udržitelného výnosu a EU kvůli své neschopnosti řídit rybolov udržitelným způsobem každoročně přichází o přibližně 1,8 miliardy EUR potenciálních příjmů;

H.

vzhledem k tomu, že některé rybolovné oblasti v EU si vysloužily uznání za svůj udržitelný přístup, což dokládá, že spolupráce mezi správními orgány, rybolovným průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami může přinášet uspokojivé výsledky;

I.

vzhledem k tomu, že podle Komise Rada ve svých rozhodnutích od roku 2003 překročila vědecká doporučení průměrně o 47 % a v současnosti je nadměrně loveno 63 % odhadovaných populací ryb v Atlantickém oceánu, 82 % ve Středozemním moři a 4 ze 6 v Baltském moři;

J.

vzhledem k tomu, že ačkoli rybolovný průmysl v EU v letech 2002 až 2007 přišel v důsledku nízkého stavu rybích populací, poklesu cen způsobeného dovozem levnějšího zboží a technologického pokroku o 30 % pracovních míst, odvětví rybolovu (včetně akvakultury) podle odhadů stále vytváří roční příjmy ve výši 34,2 miliardy EUR a je zdrojem více než 350 000 pracovních míst, včetně odvětví, která rybolovu předcházejí nebo na něj navazují, zpracování ryb a uvádění na trh, a to zejména v pobřežních, vzdálených a ostrovních regionech, v nichž vytváří „veřejné statky“, které nebyly náležitě zohledněny; vzhledem k tomu, že se díky technologickému vývoji významně zvýšila rybolovná kapacita loďstva, a to i přesto, že byla rušena pracovní místa;

K.

vzhledem k tomu, že dostupné údaje o stávající kapacitě evropského rybářského loďstva nejsou spolehlivé, neboť není zohledněn technologický rozvoj a členské státy nehlásí přesné údaje o kapacitách loďstva;

L.

vzhledem k nejistým příjmům a platům pracovníků v odvětví rybolovu, které vyplývají z odbytu v tomto odvětví, vývoje cen při prvním prodeji a nepravidelnosti rybolovných činností, což znamená, že je třeba zachovat odpovídající veřejnou podporu v odvětví rybolovu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU;

M.

vzhledem k tomu, že řemeslné a drobné loďstvo na jedné straně, včetně loďstva podílejícího se na sběru měkkýšů a korýšů a na ostatních činnostech tradiční a extenzivní akvakultury, a loďstva pro rybolov ve velkém obchodním a průmyslovém rozsahu na straně druhé mají velmi odlišné rysy, což ovšem platí i pro loďstva v různých částech EU bez ohledu na velikost plavidel; vzhledem k tomu, že v důsledku toho není možné v jednotném modelu sloučit vhodné nástroje řízení a jednotně řešit dané problémy, a k různým loďstvům je proto nutné přistupovat odlišným způsobem;

N.

vzhledem k tomu, že reforma SRP musí do budoucna zajistit zachování a prosperitu loďstev pro řemeslný a drobný rybolov a pobřežních oblastí, včetně oblastí nejvzdálenějších, které jsou na rybolovu vysoce závislé a které by mohly přechodně potřebovat sociální a hospodářskou podporu v rámci nové SRP, aniž by tím ovšem docházelo ke zvyšování celkové rybolovné kapacity těchto loďstev;

O.

vzhledem k tomu, že do definování a rozvoje nové SRP je třeba zapojit zástupce průmyslového loďstva a drobného loďstva a akvakultury;

P.

vzhledem k tomu, že ženy zastávají v odvětví rybolovu a akvakultury zásadní úlohu při výkonu pomocného řízení a plnění administrativních úkolů a rovněž při sběru korýšů a měkkýšů; vzhledem k tomu, že v menší míře se podílejí také na výlovech; vzhledem k tomu, že tento jejich významný přínos se však velmi často nesetkává s náležitým uznáním a oceněním;

Q.

vzhledem k povinnosti zajistit soudržnost politik Unie stanovené v Lisabonské smlouvě, a to i v rámci reformy SRP;

R.

vzhledem k tomu, že produkty rybolovu a akvakultury mají významné místo v lidské stravě, a to jak v Evropě, tak ve světě, neboť jsou zdrojem zdravých potravin bohatých na bílkoviny;

S.

vzhledem k tomu, že školní mládež by se již od raného věku měla při výuce seznamovat s rozmanitostí existujících druhů ryb a jejich sezónami;

T.

vzhledem k tomu, že spotřebitelé musí být průběžně informováni o široké nabídce druhů ryb, aby se snížil tlak vytvářený na určité populace;

U.

vzhledem k tomu, že SRP musí odpovídat za financování svých výdajů, zejména výdajů vyplývajících z rozhodnutí a opatření přijatých v jejím rámci;

1.

domnívá se, že hlavními cíli jakékoli rybářské politiky je zajistit zásobování obyvatel rybami a rozvoj pobřežních komunit, podporu zaměstnanosti a lepší pracovní podmínky pro pracovníky v odvětví rybolovu, přičemž je třeba usilovat o udržitelné využívání zdrojů, a zajistit tak jejich zachování;

2.

domnívá se, že SRP (odvětví rybolovu a akvakultury) potřebuje důkladnou a náročnou reformu, má-li EU zajistit dlouhodobou environmentální udržitelnost, která je nezbytným předpokladem pro zabezpečení hospodářské a sociální životaschopnosti odvětví rybolovu a akvakultury v EU; domnívá se, že je třeba reformovanou politiku lépe koordinovat s dalšími politikami EU, jako je např. politika soudržnosti, zemědělská či vnější politika, a že je třeba, aby s ní byly v souladu budoucí mezinárodní dohody v oblasti udržitelného rybolovu; v této souvislosti připomíná přínos nástrojů, jako je integrovaná námořní politika a makroregionální přístup, jež mohou zajistit užší integraci;

3.

zdůrazňuje, že každá rybářská politika by měla brát v úvahu celou řadu hledisek (konkrétně hledisko sociální, environmentální a ekonomické), která vyžadují integrovaný a vyvážený přístup, což je neslučitelné s představou, že by tato hlediska měla být hierarchicky řazena podle předem stanovených priorit;

4.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu a akvakultury v EU by při správném řízení na základě globální udržitelnosti mohlo přinést potřebám evropské společnosti větší prospěch, pokud jde o zabezpečení a kvalitu potravin, zaměstnanost, ochranu životního prostředí a zachování dynamických a rozmanitých rybářských a pobřežních komunit;

5.

uznává, že rybolov poskytuje již po generace zaměstnání početným a z hospodářského hlediska často křehkým komunitám na pobřežích Evropy; domnívá se, že všechny tyto komunity si bez ohledu na svou velikost zaslouží ochranu v rámci evropské rybářské politiky a že musí zůstat zachováno historické sepětí těchto komunit s mořem, ve kterém lovily ryby i v minulosti;

6.

je přesvědčen, že ti, kdo loví ryby nebo sbírají měkkýše a korýše udržitelným způsobem a používají metody šetrné vůči životnímu prostředí a selektivní lovná zařízení nebo zařízení s malým dopadem, by měli na základě podmíněnosti dostat pobídky, které by zajistily praktické využívání těchto rybolovných metod a udržitelný rozvoj pobřežních komunit; domnívá se, že klíčovou roli ve vývoji metod udržitelného rybolovu musí hrát samo rybářské odvětví a že vytváření veškerých takových pobídek by mělo probíhat na úrovni, která bude blízká zúčastněným stranám, a ve spolupráci s rybáři a dalšími zainteresovanými subjekty; konstatuje, že tento přístup zahrnuje i ustanovení na podporu používání evropské ekologické značky, jejímž udělováním by mohly být pověřeny existující certifikační orgány a jejímž účelem by bylo zajistit rovné podmínky pro rybáře a výrobce jak z EU, tak mimo ni;

7.

je přesvědčen, že reforma SRP musí přinést vhodné a účinné nástroje na podporu ekosystémového přístupu k řízení rybolovu; je proto přesvědčen, že víceleté plány řízení musí tento přístup zohlednit; je přesvědčen, že je nutné učinit přítrž situaci, kdy jsou tyto víceleté plány řízení blokovány institucemi, a že je třeba použít řádný legislativní postup; kromě toho se domnívá, že skutečné pravomoci v oblasti mikrořízení je nutno vrátit zpět členským státům, jež spolupracují na regionální úrovni;

8.

připomíná, že veškerý rozvoj v mořských a pobřežních oblastech musí být v souladu s právními předpisy o životním prostředí, jako je rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí a směrnice o ochraně biologické rozmanitosti, neboť veškeré činnosti v mořských a pobřežních regionech by měly být prováděny pouze pod podmínkou, že životní prostředí zůstane zachováno v dobrém stavu;

9.

zdůrazňuje, že SRP musí uplatňovat přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovalo stavy všech populací lovených druhů na úrovních, jež se blíží těm , které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos; zdůrazňuje, že v základním nařízení musí být stanoven jasný časový harmonogram a konečná lhůta; zdůrazňuje, že pro provádění SRP je nezbytné poskytovat odpovídající finanční podporu, aby se postupně omezil nadměrný rybolov tam, kde k němu dochází, a bylo dosaženo udržitelné míry zachování rybích populací, což vyžaduje spolehlivé vědecké údaje;

10.

je přesvědčen, že by měl být okamžitě proveden cíl dosáhnout maximálního udržitelného výnosu na základě míry úmrtnosti způsobené rybolovem, neboť to významně přispěje k optimálnímu dosažení udržitelnosti rybích populací; vyzývá Komisi a členské státy, aby tento cíl provedly funkčním způsobem, na základě spolehlivých vědeckých údajů a s ohledem na sociální a hospodářské následky;

11.

zdůrazňuje nicméně obtíže při uplatňování zásady maximálního udržitelného výnosu, zejména v případě smíšeného rybolovu nebo tam, kde jsou vědecké údaje o rybích populacích nedostupné nebo nespolehlivé; vyzývá tudíž k navýšení zdrojů přidělených na vědecký výzkum a shromažďování údajů, a to za účelem zavedení udržitelné rybářské politiky;

12.

vyzývá Komisi, aby pro všechny oblasti rybolovu v EU stanovila dlouhodobé plány řízení a jako základ všech těchto dlouhodobých plánů řízení zavedla uplatňování ekosystémového přístupu s tím, že tyto plány musí mít jasně stanovené cíle a pravidla kontroly odlovu, jež plní v každém plánu zásadní úlohu, přičemž pravidla odlovu stanoví pravidla určující roční intenzitu rybolovu při zohlednění rozdílu mezi stávající velikostí rybí populace a strukturou rybolovu a cílovým stavem populace; v tomto ohledu naléhavě žádá Radu, aby se bez výjimky řídila cíli dlouhodobých plánů řízení;

13.

zdůrazňuje přímou spojitost mezi výměty, nežádoucími vedlejšími úlovky a nadměrným rybolovem a chápe motivace Komise i nezbytnost vytvoření účinné politiky na úrovni EU zakazující výměty s tím, že Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu by měla mít rozsáhlejší pravomoci, které by jí umožňovaly zajistit fungování spravedlivého systému pravidel a sankcí v souladu se zásadou rovného zacházení;

14.

navrhuje tudíž, aby byla zavedena povinnost ucelené dokumentace množství druhů, jejichž lov přesáhne určitý objem a které nebyly vyloženy, s cílem reagovat na potřeby vědeckého výzkumu a na základě nezbytných znalostí umožnit vývoj selektivních rybolovných zařízení pro plavidla;

15.

je přesvědčen o tom, že postupné odstranění výmětů by se mělo vztahovat na jednotlivé rybolovné oblasti a záviset na vlastnostech a možnostech jednotlivých způsobů rybolovu, přičemž je třeba zohlednit to, že v rybolovu zaměřeném na jeden druh tohoto cíle lze dosáhnout daleko snáze, avšak ve smíšeném rybolovu představuje problém, který je nutné překonat; zdůrazňuje, že pozornost by se měla věnovat organizacím výrobců a rybářů, které by měly být aktivně zapojeny; zdůrazňuje, že odstranění výmětů by měla doprovázet technická opatření za účelem snížení či vyloučení nežádoucích vedlejších úlovků a pobídky na podporu selektivních rybolovných metod; je přesvědčen, že přednostně je třeba usilovat spíše o omezení nežádoucích úlovků, než hledat způsoby, jak s nimi naložit; v této souvislosti je znepokojen vznikem paralelního trhu s výměty, který představuje nebezpečí pro ekosystém i pro evropské odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že by měla být poskytnuta dostatečné záruka; rovněž zdůrazňuje nutnost zapojení účastníků a potřebu promyšlené koncepce povinnosti vykládky a následného zpracování úlovků, aby nedošlo k pouhému přesunu nežádoucích úlovků z moře na pevninu;

16.

zdůrazňuje potřebu zintenzívnit vědecký výzkum a přidělovat na jeho činnosti dostatečné finanční prostředky, jakož i vyvinout taková lovná zařízená a rybolovné postupy, jež umožní vyhnout se nežádoucím úlovkům; žádá Komisi, aby navrhla dostatečná a přiměřená opatření a aby členským státům poskytla pro tento účel finanční podporu; zdůrazňuje, že za tímto účelem je důležité zabývat se řízením smíšeného rybolovu; konstatuje, že stávající technologie pro omezení nebo odstranění výmětů nejsou pro všechny druhy rybolovu stejně účinné; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby podporovala partnerství mezi vědci a rybáři, zohledňovala při vypracovávání politik jejich názory a pomáhala členským státům s vývojem nových rybolovných technik;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě začaly provádět „pilotní projekty“ zacílené na zlepšení selektivity lovných zařízení;

18.

poukazuje na to, že je obtížné uplatnit opatření na odstranění výmětů u smíšeného rybolovu, který zahrnuje – avšak neomezuje se na – Středozemní moře, a to kvůli specifickým rybolovným technikám a specifickým klimatickým a geologickým podmínkám; je přesvědčen, že jsou zapotřebí další konzultace, které umožní vypořádat se s problémy souvisejícími s vytvářením potřebné infrastruktury pro shromažďování a zpracování vedlejších úlovků, jak ji navrhuje Komise; požaduje další opatření, jejichž cílem bude omezit lov nedospělých jedinců a zabránit obchodování s nimi;

19.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na zachování biologických zdrojů a zajištění dlouhodobé udržitelnosti životního prostředí posoudila možnost vytvoření sítě uzavřených oblastí, v nichž budou na určitou dobu zakázány všechny rybolovné činnosti s cílem zvýšit plodnost ryb a zachovat biologické vodní zdroje a mořský ekosystém;

20.

zdůrazňuje zvláštní rysy nejvzdálenějších regionů, které jsou obklopeny hlubokým mořem a které jsou ve vysoké míře závislé na rybolovu (převážně drobném) z ekonomického, sociálního a demografického hlediska; věří, že je nezbytné vyhradit přístup k biogeograficky citlivým mořským oblastem místním loďstvům, která používají rybolovná zařízení šetrná k životnímu prostředí;

21.

vyjadřuje své pochybnosti ohledně návrhů souvisejících s trhem s vedlejšími úlovky a zdůrazňuje, že v případě jejich provedení by měly být poskytnuty dostatečné záruky, které by zabránily vytvoření paralelního trhu, což by rybáře vedlo k tomu, aby své úlovky zvyšovali;

22.

je přesvědčen, že zákaz výmětů by měl být založen na postupném zavádění do rybolovu, což by odvětví umožnilo snáze se přizpůsobit; zdůrazňuje, že organizace producentů by se měly na postupném uplatňování tohoto zákazu aktivně podílet;

23.

žádá Komisi, aby členským státům poskytovala pomoc při vyrovnávání se s různorodými hospodářskými a sociálními důsledky přijetí zákazu výmětů;

24.

zdůrazňuje, že zavedení opatření pro postupné omezení výmětů by nutně zahrnovalo hloubkovou reformu systému kontroly a prosazování; žádá Komisi, aby členským státům v této souvislosti poskytovala pomoc, aby bylo zajištěno, že opatření bude prosazováno všude stejným způsobem; je přesvědčen, že je třeba vhodným způsobem podporovat Agenturu Společenství pro kontrolu rybolovu a vybavit ji dostatečnými pravomocemi a odpovídajícími finančními zdroji k plnění jejích povinností, čímž se poskytne pomoc členským státům při uplatňování jejich systémů pravidel a sankcí;

25.

žádá Komisi, aby se zabývala otázkou, jaký vliv mají na pokles stavu rybích populací dravci, jako jsou lachtani, tuleni a kormoráni, a aby co nejdříve ve spolupráci s příslušnými členskými státy vypracovala a uplatňovala plány řízení pro regulaci těchto populací;

26.

vyzývá Komisi, aby zavedla vzdělávací programy s cílem seznamovat jak školní mládež, tak spotřebitele s rozmanitostí dostupných druhů a s důvody, proč je důležité konzumovat ryby produkované udržitelným způsobem;

27.

připomíná povinnost zajistit soudržnost politik Unie stanovenou v Lisabonské smlouvě, a to i v rámci reformy SRP;

28.

je přesvědčen, že spolehlivost a dostupnost vědeckých údajů a studií o hodnoceních socioekonomického dopadu zaměřených na různé druhy ryb v různých mořských oblastech a jejich ekosystémech, jakož i zdokonalení a sjednocení používaných modelů musí být jednou z nejdůležitějších priorit této reformy; je znepokojen nedostatkem spolehlivých a dostupných vědeckých údajů potřebných pro spolehlivé odborné poradenství;

29.

zdůrazňuje, že vědecký výzkum v oblasti rybolovu je základním nástrojem k jeho řízení, neboť je nezbytný k určení faktorů podmiňujících vývoj rybolovných zdrojů, k zahájení jejich kvantitativního posuzování a vypracování modelů, které by umožnily předvídat jejich vývoj, ale také ke zdokonalování lovných zařízení, plavidel a zlepšování pracovních podmínek a bezpečnosti rybářů, přičemž se vychází právě z jejich poznatků a zkušeností;

30.

vyzývá Komisi, aby podala návrhy ohledně účinného a na úrovni Evropské unie harmonizovaného shromažďování údajů pro vědecké účely; zároveň ji naléhavě žádá, aby vytvořila rámec pro rozhodování v situacích, kdy je údajů nedostatek, a aby předložila vědecké modely, na nichž by bylo možné založit řízení rybolovu různých druhů; zdůrazňuje potřebu zapojit rybáře i všechny zúčastněné strany společně s vědci do shromažďování a analýzy informací a aktivního rozvoje partnerství v oblasti výzkumu;

31.

konstatuje, že jednou z hlavních příčin nedostatku základních vědeckých údajů o většině rybích populací je nedostatečné podávání zpráv členskými státy, jakož i nedostatek přiměřených finančních prostředků a omezené lidské a technické zdroje v členských státech; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zřídila systém zavádějící sankce pro členské státy, které nesplní své povinnosti v oblasti sběru a předávání údajů; je přesvědčen, že nový Evropský námořní a rybářský fond by měl členským státům při shromažďování a analýze relevantních údajů poskytovat v případě potřeby technickou a finanční podporu a že je v členských státech třeba vyčlenit odpovídající finanční prostředky na příslušný vědecký výzkum;

32.

konstatuje, že příspěvek Unie určený na financování shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování vědeckých údajů s cílem podpořit řízení založené na znalostech v současné době nepřesahuje 50 %; vyzývá proto ke zintenzivnění úsilí Unie v této oblasti,

33.

vyzývá Komisi, aby stanovila definici nadměrné kapacity na úrovni EU, která by odpovídala regionálním definicím, v nichž jsou zohledněny místní charakteristické rysy; dále vyzývá Komisi, aby nově definovala rybolovnou kapacitu tak, aby základem byla jak rybolovná kapacita plavidla, tak jeho intenzita rybolovu; navíc zdůrazňuje nezbytnost definovat drobný rybolov tak, aby se odlišil od průmyslového rybolovu;

34.

považuje živé mořské zdroje za společný veřejný statek, který nelze privatizovat; odmítá zavedení soukromých vlastnických práv zajišťujících přístup k jeho využívání;

35.

konstatuje, že návrh na zavedení převoditelných koncesí k rybolovu obsažený v základním nařízení jako jediný způsob řešení nadměrného rybolovu by mohl vést k chování odporujícímu hospodářské soutěži, ke spekulacím a koncentraci, a je přesvědčen, že toto opatření by proto mělo být dobrovolné a mělo by podléhat rozhodnutí členských států, jak je tomu v současné době; upozorňuje na to, že přímá zkušenost některých členských států, které již systém převoditelných koncesí zavedly bez účinných omezení a záruk, ukazuje přímou souvislost mezi jejich zavedením a zvýšením soustředění rybolovných práv do rukou několika málo subjektů a následný nárůst cen produktů rybolovu; konstatuje, že ačkoliv v některých zemích po zavedení takového systému následovalo snížení kapacity loďstva, bylo to především na úkor drobného a řemeslného pobřežního rybolovu, který nepředstavuje ty složky loďstva, jež mají nejničivější vliv na životní prostředí, nýbrž je z hospodářského hlediska nejohroženější oblastí celého průmyslu a největším zdrojem pracovních míst a hospodářské činnosti v pobřežních oblastech; připomíná, že omezení rybolovné kapacity neznamená nutně snížení intenzity rybolovu, ale pouze koncentraci využívání rybolovných zdrojů hospodářsky konkurenceschopnějšími subjekty; zdůrazňuje, že pokud by byl zaveden systém převoditelných koncesí k rybolovu, bylo by nutné stanovit odpovídající záruky, které umožní chránit drobný a pobřežní rybolov;

36.

je přesvědčen, že přednostní přístup k lovištím ryb by měl být nabídnut těm, kdo ryby loví společensky a environmentálně odpovědným způsobem; poukazuje na to, že omezení kapacity některých rybolovných činností lze dosáhnout i bez použití převoditelných koncesí k rybolovu; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, která budou nejlépe odpovídat jejich podmínkám a která v případě potřeby zajistí omezení kapacity;

37.

domnívá se, že na hospodářskou životaschopnost odvětví rybolovu má kromě jiných faktorů dopad volatilita cen ropy; vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná opatření s cílem zlepšit palivovou účinnost v odvětví rybolovu a akvakultury, aniž by tato opatření vedla ke zvýšení kapacity rybolovu, zmírnit obtížnou hospodářskou situaci, v níž se evropští rybáři a producenti v odvětví akvakultury nacházejí, a navrhnout v této souvislosti akční plán pro pobřežní regiony a ostrovy, zejména pro nejvzdálenější regiony;

38.

připomíná, že světové oceány nejenže prostřednictvím rybolovu poskytují výživu, zajišťují potraviny a živobytí pro 500 milionů osob na celém světě a minimálně 50 % živočišných bílkovin pro 400 milionů osob v nejchudších zemích, ale jsou rovněž stěžejní pro zmírňování změny klimatu, neboť úložiště modrého uhlíku představují z dlouhodobého hlediska největší úložiště uhlíku, zajišťují dopravu a nalézá se zde asi 90 % stanovišť živočichů a rostlin na Zemi;

39.

znovu připomíná, že je zapotřebí zavést přísnou kontrolu a označování produktů rybolovu vstupujících na trh Unie, včetně dovozů, aby se zajistilo, že tyto produkty pocházejí z udržitelného rybolovu a že v případě dovážených produktů splňují stejné požadavky, jaké musí splňovat producenti z Unie, například pokud jde o označování, sledovatelnost, fytosanitární opatření a minimální velikost;

40.

je pevně přesvědčen, že reformovanou SRP nelze vyjmout ze sociálních a hospodářských a environmentálních souvislostí, v nichž existuje; domnívá se, že odvětví rybolovu a extenzivní akvakultury je nutné chápat jako důležitý přímý i nepřímý zdroj pracovních míst, který oživuje hospodářství v našich přímořských regionech, v nichž tato odvětví představují oporu pro celé hospodářství, přičemž zároveň přispívají k potravinové bezpečnosti EU; je přesvědčen, že SRP by s ohledem na to měla přispívat ke zvyšování životní úrovně komunit závislých na rybolovu tím, že rybářům přinese lepší pracovní podmínky, a to zejména díky dodržování zdravotních a bezpečnostních předpisů a pravidel stanovených v rámci kolektivních pracovních smluv;

41.

je znepokojen tím, že během posledního desetiletí zmizelo v odvětví rybolovu přes 30 % pracovních míst; domnívá se, že snížení rybích populací, absence zaručené minimální mzdy, nízká cena při prvním prodeji a náročné pracovní podmínky jsou překážkami, které tomuto odvětví brání v nezbytné obnově lidských zdrojů;

42.

s uspokojením konstatuje, pokud by se umožnilo zvýšení stavů rybích populací nad úroveň, kdy jsou schopny vytvářet maximální udržitelný výnos, mělo by to podle některých studií značný sociální a hospodářský přínos, včetně vyšší zaměstnanosti, většího objemu úlovků a lepší ziskovosti;

43.

domnívá se, že odvětví rybolovu může zůstat udržitelné tehdy, bude-li nalezena rovnováha mezi socioekonomickými a environmentálními hledisky a bude-li mít dostatek odborně vyškolených a kvalifikovaných pracovníků; je přesvědčen, že aby toho bylo možné dosáhnout, zaměstnání v odvětví rybolovu se musí stát atraktivní a normy pro kvalifikaci a odbornou přípravu musí splňovat mezinárodní a evropské požadavky; vyzývá Komisi, aby podporovala řádnou odbornou přípravu a vzdělávací plány týkající se osvědčených postupů a mořské biologie v různých částech odvětví, neboť to přiláká mladé lidi a přispěje k vytvoření konkurenceschopného a udržitelného odvětví rybolovu a akvakultury; domnívá se, že by měla existovat možnost přijímat soubory opatření pro začínající rybáře s cílem zajistit, aby do odvětví drobného rybolovu nastoupila nová generace rybářů;

44.

vítá návrh Komise ohledně iniciativy „modrého růstu“ pro udržitelný růst v oblasti oceánů, moří a pobřeží; domnívá se, že pro růst v námořním odvětví a odvětví rybolovu a akvakultury je důležitá větší profesní mobilita v tomto odvětví, diverzifikace pracovních míst a stanovení nástrojů, které by umožnily přizpůsobit dovednosti, kvalifikaci a vzdělávací programy potřebám odvětví;

45.

domnívá se, že úloha žen v odvětví rybolovu by měla dostát většího právního a společenského uznání a ocenění; považuje za nezbytné, aby ženy v odvětví rybolovu měly v každém ohledu stejná práva jako muži, například co se týče členství v rybářských organizacích a způsobilosti zastávat v těchto organizacích řídící funkce; domnívá se, že manželky a životní partnerky rybářů, které podporují rodinný podnik, by měly de facto získat právní postavení a sociální výhody, jež mají osoby samostatně výdělečně činné, jak je stanoveno ve směrnici 2010/41/EU; dále se domnívá, že z Evropského rybářského fondu a budoucího Evropského námořního a rybářského fondu by měly být k dispozici prostředky na financování odborné přípravy odpovídající konkrétním potřebám žen, které pracují v odvětví rybolovu;

46.

obává se, že reforma SRP by při neexistenci odpovídajících doprovodných opatření mohla v krátkodobém horizontu vést ke ztrátě pracovních míst, zejména v odvětvích rybolovu a zpracování na pevnině, což by mělo fatální dopad na křehký růst pobřežních komunit a ostrovů, především v nejvzdálenějších regionech; zdůrazňuje, že v tomto ohledu jsou zapotřebí doprovodná sociální a hospodářská opatření včetně odborné spolupráce a plánů zaměstnanosti, která zmírní přechodné dopady dosažení maximálního udržitelného výnosu a která učiní toto odvětví atraktivnější pro mladé lidi a poskytnou pobídky k tomu, aby do něj vstupovali; vyzývá Komisi, aby prověřila možnost spolupráce s Evropskou investiční bankou a podporovala ji, a to s cílem podpořit investice do odvětví rybolovu;

47.

považuje za nezbytné podporovat rozvoj inovací a činností souvisejících s odvětvím rybolovu, které by mohly vyvážit ztrátu pracovních míst způsobenou změnami vyplývajícími ze SRP; vyzývá Komisi, aby rozvíjela konkrétní programy zaměřené na rozvoj rybářského turismu a dalších odvětví ekonomického rozvoje souvisejících s mořem a rybářstvím;

48.

sdílí názor vyjádřený v návrhu Komise ohledně potřeby úprav a specifických opatření vycházejících z různorodých podmínek evropského rybolovu a akvakultury, zejména v případě pobřežních oblastí Unie a jejích nejvzdálenějších regionů; podporuje myšlenku ustanovení regionalizace jako jednoho z hlavních nástrojů nové správy, což umožní odpovídajícím způsobem reagovat na potřeby každé z přímořských oblastí a pobídnout k dodržování pravidel přijatých na evropské úrovni;

49.

domnívá se, že v zájmu uskutečnění procesu regionalizace by se reforma měla stát příležitostí k výraznému posunu směrem k nové formě spolupráce mezi vědeckou obcí, průmyslem a sociálními partnery;

50.

zdůrazňuje význam odvětví rybolovu pro sociální a hospodářskou situaci, zaměstnanost a podporu hospodářské a sociální soudržnosti v nejvzdálenějších regionech, což jsou oblasti, pro něž jsou typická trvalá strukturální omezení a nedostatek příležitostí pro hospodářskou diverzifikaci;

51.

je přesvědčen, že pokud jde o otázku regionalizace musí být na odpovídající úrovni stanovena jasná a jednoduchá pravidla, což přispěje k lepšímu dodržování předpisů; rovněž je pevně přesvědčen, že regionální poradní sbory s širším zastoupením a větším rozsahem odpovědnosti by měly ještě větší měrou podporovat dialog a spolupráci zúčastněných stran a měly by aktivně přispívat k vytváření víceletých plánů řízení; připomíná úlohu spolutvůrců právních předpisů při schvalování těchto plánů;

52.

obecně je přesvědčen, že roli regionálních poradních sborů je třeba posílit z hlediska zastoupení a pravomocí; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby předložila nový návrh zaměřený na větší zapojení účastníků a tradičního a malého rybolovu, což by vedlo ke skutečné regionalizaci SRP; vítá v tomto ohledu návrh Komise ohledně vytvoření Poradního sboru pro Černé moře; zároveň zdůrazňuje, že Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) nepředstavuje odpovídající rámec pro řízení v oblasti Černého moře a že je zde třeba za účelem řízení rybolovu zřídit novou regionální organizaci; vyzývá Komisi, aby zintenzívnila dialog se státy na pobřeží Černého moře, zejména co se týče využívání a zachování rybolovných zdrojů; požaduje vytvoření Poradního sboru pro nejvzdálenější regiony; je přesvědčen, že by bylo vhodné zvážit vytvoření regionálního Poradního sboru pro nejvzdálenější regiony poté, co Komise vydá pokyny ohledně zásad regionalizace a subsidiarity, přičemž je třeba vzít v úvahu citlivou povahu zvláštních rysů těchto regionů; zdůrazňuje, že regionální RPS musí poskytnout Parlamentu a Radě poradenství při přijímání víceletých plánů, přičemž musí zapojit vědce do přijímání svých rozhodnutí;

53.

je přesvědčen, že regionalizace SRP musí v souvislosti s řízením rybolovu odrážet zeměpisnou rozmanitost jeho oblastí, přičemž cíle a zásady by měly přijímat spolutvůrci právních předpisů EU, zatímco o konkrétní podobě opatření v oblasti řízení by se mělo rozhodovat na co nejnižší regionální úrovni, což znamená, že v případě některých oblastí rybolovu by rozhodování probíhalo na úrovni několika členských států, kdežto v jiných případech by se rozhodovalo na úrovni určité oblasti jednoho členského státu; uznává, že k tomu, aby tento systém mohl fungovat, může být nutné vytvořit nové struktury;

54.

domnívá se, že je důležité, aby určité složky evropského odvětví rybolovu byly oceňovány lépe než doposud, například drobný pobřežní rybolov, který v některých zeměpisných oblastech, jako je Středozemní moře, pomáhá zajišťovat bohatství a pracovní místa;

55.

je rovněž přesvědčen o tom, že k mořskému životnímu prostředí je třeba zaujímat celistvější a integrovanější přístup a že územní plánování námořních prostor na místní a regionální úrovni, na němž se budou podílet všechny zúčastněné strany, je nezbytným nástrojem pro uplatňování skutečného ekosystémového přístupu k řízení;

56.

konstatuje, že účinné plánování na regionální či místní úrovni usnadní co nejvhodnější využívání mořských zdrojů, protože bude zohledňovat místní podmínky, poptávku na trhu, konkurenční možnosti využití, potřebu chráněných oblastí, vytvoření zvláštních oblastí, ve kterých bude povolen pouze rybolov prováděný za pomocí určitých zařízení používaných v rámci osvědčených postupů atd.;

57.

zdůrazňuje, že náročná a skutečná reforma SRP může být usnadněna, bude-li mít během příštích deseti let přístup k dostatečným finančním prostředkům, aby bylo možné podpořit veškerá reformní opatření a vypořádat se s potenciálními sociálními, hospodářskými a environmentálními problémy; odmítá jakékoli požadavky členských států usilujících o snižování objemu prostředků EU určených na rybolov a akvakulturu;

58.

trvá na tom, že zásadní je zejména součinnost mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským nástrojem sousedství a partnerství (ENPI) a Evropským rybářským fondem (ERF) v oblasti územního plánování pobřežních zón; domnívá se, že makroregionální strategie, programy Evropské územní spolupráce a přímořské programy jsou vhodnými nástroji pro uplatňování integrovaných strategií rozvoje v pobřežních územích EU;

59.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Evropský rybářský fond v budoucnosti poskytoval granty na modernizaci rybářského loďstva, a to z důvodu bezpečnosti, ochrany životního prostředí a úspory paliv;

60.

zdůrazňuje, že je nutné přidělit nové finanční prostředky na nové politiky, cíle nebo priority s dopadem na mořské prostředí; odmítá financování těchto nových priorit, cílů nebo politik (jako je integrovaná námořní politika) na úkor fondů potřebných pro rybářskou politiku;

61.

připomíná požadavek uvedený v článku 208 SFEU, který stanoví, že EU je povinna přihlížet k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, včetně SRP, které by mohly mít vliv na rozvojové země;

62.

zdůrazňuje, že na dovážené produkty rybolovu a akvakultury by se měly vztahovat stejné normy v oblasti životního prostředí a hygienické a sociální normy jako na evropskou domácí produkci, včetně lepší vysledovatelnosti „z moře až ke stolu“, a zastává názor, že rozvojové země budou potřebovat finanční a technickou pomoc, aby dosáhly stejných norem, ale také aby mohly účinně bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

63.

zdůrazňuje, že jakýkoli přístup k rybolovným zdrojům v rozvojových zemích musí dodržovat nejen podmínky stanovené v článku 62 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) ohledně nadbytečných zdrojů, ale také články 69 a 70 o právech vnitrozemských a zeměpisně znevýhodněných států v regionu, zejména s ohledem na nutriční a sociálně-ekonomické potřeby místních obyvatel;

64.

opakuje, že zásadní podmínkou přístupu k rybím populacím ve vodách třetích zemí je podle Úmluvy OSN o mořském právu jejich přebytek; zdůrazňuje význam řádného a vědecky podloženého definování takového přebytku; zdůrazňuje, že SRP musí zajistit transparentnost a výměnu všech příslušných informací mezi EU a partnerskými třetími zeměmi, pokud jde o celkovou intenzitu rybolovu u populací, které loví vnitrostátní a případně i zahraniční plavidla;

65.

připomíná, že budoucí SRP se musí řídit zásadami řádné správy věcí veřejných, k nimž patří transparentnost, přístup k informacím v souladu s Aarhuskou úmluvou a posuzování dohod o udržitelném rybolovu;

66.

klade důraz na to, aby EU podporovala udržitelné řízení zdrojů ve třetích zemích, a vyzývá tudíž, aby zintenzívnila opatření pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; zdůrazňuje, že by se dohody o udržitelném rybolovu měly více zaměřit na vědecký výzkum a shromažďování údajů, sledování, kontrolu a dohled; je přesvědčen, že za tímto účelem by EU měla pro třetí země vyčlenit náležitou finanční a technickou podporu i lidské zdroje;

67.

připomíná, že SRP musí být v souladu s rozvojovými a environmentálními politikami, včetně ochrany mořských ekosystémů; požaduje proto opatření pro zlepšování a rozšiřování vědeckých poznatků, jakož i posílení mezinárodní spolupráce s cílem zajistit lepší výsledky;

68.

připomíná, že všichni státní příslušníci zemí EU musí respektovat právní a správní předpisy SRP, a to bez ohledu na místo, kde působí, včetně právních předpisů v sociální a environmentální oblasti;

69.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.