This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012DC0728
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Towards a Quality Framework on Traineeships Second-stage consultation of the social partners at European level under Article 154 TFEU
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Vytvoření rámce pro kvalitu stáží Druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Vytvoření rámce pro kvalitu stáží Druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie
/* COM/2012/0728 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Vytvoření rámce pro kvalitu stáží Druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie /* COM/2012/0728 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Vytvoření rámce pro kvalitu stáží Druhá fáze konzultace se sociálními
partnery na evropské úrovni
podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie 1. Úvod Cílem tohoto
sdělení je získat názory sociálních partnerů na úrovni EU, v souladu
s čl. 154 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále také „SFEU“), na
návrh Komise vytvořit Evropský rámec pro kvalitu stáží a položit otázku,
zda si přejí zahájit jednání podle čl. 154 odst. 4 SFEU. Ve sdělení „Na
cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu
pracovních míst“[1]
ze dne 18. dubna 2012 (balíček opatření týkající se
zaměstnanosti) Komise oznámila, že do konce roku 2012 hodlá předložit
doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží. Současně byla
zahájena veřejná konzultace[2]
s cílem shromáždit názory různých zainteresovaných stran na to, jestli je
taková iniciativa potřebná, jaký by měl být její záběr, forma a
případně obsah. V rámci veřejné konzultace bylo získáno
více než 250 odpovědí, z toho 29 od státních a regionálních
úřadů (ministerstva a agentury), 8 od odborů, 40 od organizací
zaměstnavatelů a zástupců podnikatelské sféry, 14 od
(zastřešujících) organizací mládeže, 33 od vzdělávacích institucí, 11
od jiných organizací a 117 od jednotlivců. Panovala
obecná shoda na tom, že stáže jsou důležité pro usnadnění
přechodu od vzdělávání do zaměstnání, a že je třeba, aby
stáže měly vysokou kvalitu. Odbory,
nevládní organizace, většina vzdělávacích institucí, jednotlivci a
několik státních úřadů vyjádřilo podporu myšlence
vytvořit rámec pro kvalitu stáží. Evropští sociální
partneři ve svých odpovědích na veřejnou konzultaci požádali,
aby byl s nimi případný postup formálně konzultován podle
článků 154 a 155 SFEU. Podle těchto článků musí Komise
před předložením návrhů z oblasti sociální politiky sociální
partnery konzultovat. Komise žádost
sociálních partnerů přijala a zdůraznila, že při
vytváření a zavádění rámce pro kvalitu stáží mohou sehrát zásadní
roli. V rámci první fáze konzultace byli evropští sociální partneři
11. září 2012 vyzváni, aby sdělili své názory na směr, jakým by
se případný postup EU měl ubírat. Na základě obdržených reakcí
Komise zahajuje druhou fázi konzultace o obsahu návrhu[3]. Toto sdělení
shrnuje hlavní výsledky první fáze konzultace i nejnovější poznatky o
problémech s kvalitou stáží. Dále jsou navrženy také varianty
opatření na úrovni EU. Aby se sociálním partnerům usnadnila
příprava odpovědí na tuto konzultaci, doprovází toto sdělení
analytický dokument s podkladovými informacemi a analýzou (uvádí např.
definici typů stáží, jejich přínosy a náklady, názory
zúčastněných stran, vymezení problému a cíle politiky)[4]. Stáží se rozumí
časově ohraničená pracovní praxe v podniku, veřejném
úřadě nebo v neziskové organizaci, kterou student nebo mladý
člověk, který čerstvě dokončil své vzdělání,
absolvuje, aby získal cenné praktické pracovní zkušenosti před nástupem do
řádného zaměstnání. Rozlišuje se
mezi pěti hlavními typy stáží, které se do jisté míry překrývají: stáže během studia; povinné stáže v rámci
profesní přípravy (např. právo, medicína, pedagogika, architektura,
účetnictví atd.); stáže jako součást
aktivních politik na trhu práce; stáže
v rámci volného trhu a stáže v zahraničí. Pokud
jde o rozsah iniciativy, je rozhodnutí ponecháno na sociálních partnerech,
nicméně pole působnosti by se mohlo nabízet u stáží v rámci
volného trhu, poněvadž právě ty jsou nejproblematičtějším
segmentem. Jsou však i další alternativy: působnost opatření by se mohla
rozšířit nebo zúžit, aby se vztahovala výhradně na
přeshraniční stáže nebo na stáže trvající déle než určitou
stanovenou dobu. Další otázkou je, zda by si
specifika jednotlivých odvětví vyžadovala přizpůsobení nebo
omezení opatření na některá odvětví. 2. První fáze konzultace se
sociálními partnery Sociální
partneři v EU se shodují na tom, že stáže jsou důležité pro
usnadnění přechodu od vzdělávání k zaměstnání, zejména pak
v kontextu krize. V roce 2010 se sociální partneři
z různých odvětví dohodli, že jako klíčové opatření
své Rámcové dohody o trzích práce přístupných všem budou „podporovat
lepší kvalitu smluv v případě učňovské přípravy i
stáží a jejich větší počet“. Všichni respondenti se shodují, že
sociální partneři mají významnou úlohu při podpoře poskytování
stáží, a vyzývají Komisi, aby poskytla finanční podporu za účelem
zvýšení počtu stáží, včetně zahájení rozsáhlých programů na
úrovni EU. První etapa konzultace však
ukazuje, že se různí názory na potřebnost iniciativy EU, její rozsah
působnosti i formu a na hlavní kvalitativní prvky, kterých by se
iniciativa měla týkat. Odborové organizace považují za „naprosto
nezbytné“, aby se EU ujala iniciativy. EKOS[5] je velmi znepokojena
tím, jak velký počet mladých lidí setrvává na pozicích stážistů
mnohdy i několik let. Až příliš
často tito mladí lidé nemají ani jednoznačný status, ani nárok na
sociální zabezpečení a vydělávají mnohem méně než minimální
mzdu. Jinak řečeno, odvádějí
stejnou práci jako zaměstnanci, avšak bez příslušných srovnatelných
výhod. Proto EKOS trvá na tom, že tyto
problémy je třeba řešit právní úpravou nebo kolektivní smlouvou. EKOS souhlasí s analýzou/definicí
kvalitativních prvků, které Komise uvedla v konzultačním
dokumentu (smlouva o stáži, jasné cíle a náplň, ohraničená délka,
odpovídající sociální zabezpečení nebo odměna atd.) a
zdůrazňuje, že sociální partneři musí být do procesu
aktivně zapojeni ve všech jeho fázích a na všech úrovních. EKOS také zdůrazňuje, že
dodržování budoucího rámce pro kvalitu bude třeba sledovat. Organizace zaměstnavatelů zaujímají
skeptičtější postoj a podtrhují, že je nutné jasně rozlišovat
mezi stáží a učňovskou přípravou. BusinessEurope
se pozastavuje nad tím, zda je iniciativa EU skutečně
opodstatněná. Organizace
zaměstnavatelů sice připouštějí, že mohou existovat
určité obavy ohledně kvality stáží, ale podle jejich názoru by se
tyto problémy měly řešit na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Uvádějí, že EU není náležitě kompetentní,
zejména v otázce odměňování. BusinessEurope
tvrdí, že odměňování a sociální zabezpečení
pravděpodobně nepatří do působnosti EU a že pro malé
podniky by v každém případě bylo jejich uplatňování
problematické. Přestože UEAPME[6] uznává, že stáže mají pro malé
a střední podniky značné výhody (hlavně možnost vyzkoušet si
potenciální zaměstnance, přijmout a udržet si vysoce kvalifikované
pracovníky a s poměrně nízkými náklady zlepšit své firemní
image), zdůrazňuje, že kvůli relativně vyšším nákladům
není pro malé podniky snadné stáže poskytovat. CEEP[7] dává přednost rámci pro
kvalitu na úrovni EU v podobě souboru obecných zásad. BusinessEurope
a UEAMPE uvádějí, že je třeba, aby si rámec zachoval dostatečnou
pružnost, a mohl tak zohlednit různorodost vnitrostátních systémů a
postupů. Zaznívají také obavy o to, aby
stáže nebyly příliš zatěžovány množstvím právních či
administrativních postupů, což by podniky mohlo odrazovat od
přijímání stážistů, a mladí lidé by tak přišli o cenné
příležitosti k získání profesních zkušeností. Vládne
široká shoda na tom, že většina hlášených problémů se týká stáží
v rámci volného trhu, a několik organizací (včetně mnoha,
ale ne všech, organizací zaměstnavatelů) proto navrhuje omezit rámec
pouze na tento typ stáží. Na
jednání výboru pro sociální dialog 23. října 2012 BusinessEurope, CEEP
a UEAPME daly najevo, že zaměstnavatelé v EU jsou připraveni
zahrnout diskuse o stážích do samostatných jednání sociálních partnerů EU
o rámci opatření pro zaměstnanost mladých lidí. EKOS vysvětlila, že je plně
odhodlána účastnit se jednání sociálních partnerů EU o výše uvedeném
rámci opatření a vítá iniciativu Komise pracovat na rámci pro kvalitu
stáží, nicméně diskuse o rámci opatření v této fázi nepovažuje za
vhodné fórum k jednání o stážích podle článku 154 SFEU. Obě strany zdůraznily, že stanoviska,
která vyjádřily v první fázi konzultace, nepředjímají jejich postoje
během případné druhé fáze. 3. Problémy týkající se stáží Navzdory
skutečnosti, že stáže mají řadu výhod nejen pro stážisty, ale i pro
zaměstnavatele a společnost jako celek, vyjádřily všechny orgány
EU obavy ohledně jejich účinnosti, dostupnosti a kvality. V roce 2010 přijal Evropský parlament
usnesení, v němž volá právě po kvalitativně lepších stážích
s určitým zabezpečením a po evropské chartě kvality, která
by stanovením minimálních norem zajistila vzdělávací hodnotu stáží a
zabránila jejich zneužívání[8]. V dubnu 2012 Evropská komise ve svém balíčku
opatření pro oblast zaměstnanosti[9]
oznámila, že do konce roku 2012 předloží návrh rámce pro kvalitu stáží. V červnu 2012 pak Evropská rada ve svých
závěrech uvedla, že „je zcela zásadní řešit otázku
nezaměstnanosti mládeže, zejména prostřednictvím iniciativ Komise
týkajících se ‚záruk pro mladé‘ nebo rámce kvality stáží“[10]. Značná
míra pozornosti na politické úrovni vyplývá z toho, že velké množství stáží
trápí potíže typu nedostatečné vzdělávací náplně, žádné nebo
malé výše náhrad či neuspokojivých podmínek v jiných oblastech než je
odměňování/náhrady (např. nevyhovující pracovní podmínky). Dále
existují problémy související s nízkou mírou mobility stážistů v rámci EU[11]. Ve
všech členských státech je míra nezaměstnanosti mladých mnohem vyšší
než u zbytku populace v produktivním věku – v průměru
dvojnásobná. Je to způsobeno řadou důvodů, zejména tím, že
nováčci na trhu práce nemají dostatek pracovních zkušeností. Tím se
podtrhuje význam stáží pro usnadnění přechodu od studia k
zaměstnání a v konečném důsledku pro přispění ke
snížení nezaměstnanosti mládeže. Efektivní rámec pro kvalitu by měl
obsahovat pokyny, jejichž pomocí by zaměstnavatelé mohli poskytovat více
stáží, které prospějí jejich podnikání a stážistům budou dobrým
odrazovým můstkem na trhu práce. Naproti
tomu nekvalitní stáže, které nijak nezlepšují stážistovy vyhlídky na
zaměstnání, neposkytují alespoň minimální úroveň
zabezpečení a využívají se jako nenákladná náhražka za již existující
pracovní místa, mohou mladé lidi od investice do stáží odradit a mohou i
narušit trh práce. V řadě členských států není povinné, aby
byly práva a povinnosti stran upraveny smlouvou o stáži, což znamená, že
někteří stážisté (podle průzkumu Evropského fóra mládeže se
v roce 2011 jednalo až o 25%) nemají svůj vztah s hostitelskou
organizací nijak písemně podložen. Pokud jde o náhrady a
odměňování, je pro zaměstnavatele kvalitní stáž nákladem.
Nicméně odměna je důležitým kvalitativním prvkem.
Skutečnost, že u značného počtu stáží se neposkytují žádné
náhrady, vyvolává obavy ohledně spravedlivého zacházení, neboť je
možné, že lidé z méně privilegovaných poměrů kvůli tomu mohou
být ve skutečnosti vyloučeni. Dalším problémem je
rozšířená praxe po sobě následujících stáží, kdy mladý
člověk někdy musí absolvovat několik stáží, než se mu
podaří proniknout na trh práce. Podle průzkumu Evropského fóra
mládeže 37 % respondentů absolvovalo přinejmenším tři
stáže. Nízká či nulová mzda v kombinaci s po sobě
následujícími stážemi vyvolává i otázku, zda zaměstnavatelé stáže
nevyužívají jako formu neplacené práce. Jen málo lidí
v současnosti absolvuje stáž v jiné zemi. Průzkum
Eurobarometru z roku 2011 ukázal, že 53 % mladých Evropanů je
ochotno nebo by rádo pracovalo v jiném členském státě EU.[12] Hlavní zjištěné
překážky pro přeshraniční mobilitu souvisí s nedostatkem
srozumitelných a snadno dostupných informací o právních a administrativních
podmínkách a s tím, že není snadné najít hostitelskou organizaci, jejímž
potřebám bude dobře odpovídat stážistův profil. Nedostatek
informací o kvalitě je o poznání naléhavější právě u přeshraničních
stáží. Studie o stážích zjistila, že v právní úpravě trhu práce i
stáží existují v jednotlivých členských státech velké rozdíly. Kvůli
nedostatku informací o místních podmínkách je pro zahraniční stážisty o to
složitější porozumět svým právům a prosazovat je. Zájem mladých lidí o
práci v zahraničí a naproti tomu nízký podíl mezinárodních stáží
naznačuje, že nejistota ohledně pracovních podmínek v zahraničí
může být významným (negativním) faktorem. Jestliže mladý člověk
neví, jaké může od zahraniční stáže očekávat podmínky,
náplň, sociální zabezpečení, odměnu atd., jeho zájem
zúčastnit se jí bude menší. Pro stážisty (a později zaměstnance)
je to promarněná příležitost, pokud jde o nové dovednosti a
zkušenosti, a je to i překážka pro mobilitu v rámci EU. 4. Potřeba iniciativy EU
v problematice stáží Vzhledem
k postavení mladých lidí na trhu práce v EU a k výše popsaným
problémům je třeba urychleně zlepšit kvalitu stáží, a to
zapojením sociálních partnerů a tím, že se členským státům
poskytnou orientační pokyny. Je třeba se vypořádat
s vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže a zmenšit nesoulad mezi
nabídkou a poptávkou na trhu práce v EU tím, že se usnadní přechod od
studia k zaměstnání a odstraní překážky mobilitě. Toto
sdělení je součástí balíčku opatření pro zaměstnanost
mladých lidí, který obsahuje iniciativy ohledně záruk pro mladé lidi,
mobility a učňovské přípravy[13]. V rámci
evropského semestru 2012 obdrželo 22 členských států specifická
doporučení konkrétně zaměřená na zlepšení situace mladých
lidí na trhu práce[14].
Vysoce kvalitní stáže pomáhají zvýšit zaměstnatelnost mladých a jsou
důležitým odrazovým můstkem na cestě k řádnému
zaměstnání. Opatření EU
podpoří členské státy při plnění hlavního směru
č. 8 pro politiku zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020,
konkrétně při „zavádění systémů, které čerstvým
absolventům škol pomohou najít první zaměstnání nebo zahájit další
studium nebo odbornou přípravu“. Definice mezinárodně uznávaných
norem jakosti lze navíc dosáhnout rychleji, zhostí-li se koordinační a
podpůrné úlohy nadnárodní instituce. EU k tomu má nejlepší
předpoklady, protože se nezdá, že by se schylovalo ke spontánním pracím na
mezinárodních normách kvality. Celoevropské řešení by rovněž
mělo zřejmý přínos, pokud jde o mobilitu stážistů
v rámci EU a přispělo by k docílení integrovanějšího
trhu práce EU. Větší geografická mobilita stážistů v EU pomůže
snížit strukturální nezaměstnanost, poněvadž na evropském trhu práce
panuje značný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po dovednostech.
Klíčovým nástrojem k dosažení tohoto cíle je rozvoj
přeshraničních stáží. Mladí lidé, kteří uvažují o odborné
přípravě v jiném členském státě EU by měli mít jasný
referenční bod, jehož pomocí by si mohli zkontrolovat kvalitativní
kritéria, a zbytečně by je tak neodradila nejistota ohledně
administrativních formalit a právních nebo smluvních povinností.
Z praktického hlediska je přístup na úrovni EU rovněž
předpokladem pro to, aby mohl být rozšířen systém EURES i na
učňovskou přípravu a stáže, v souladu s požadavkem Evropské
rady z června 2012[15]. 5. Možnosti postupu EU Komise určila
směry, jimiž by se postup EU mohl ubírat, a ráda by na ně znala
názory sociálních partnerů, a to i s ohledem na možné zahájení vzájemných
jednání. Veškerá možná opatření EU, která
lze navzájem kombinovat, jsou podrobně popsána v průvodním
analytickém dokumentu. Stanoviska, která
sociální partneři EU vyjádřili v první fázi konzultace, se
momentálně rozcházejí, pokud jde o obsah i formu takové iniciativy. 5.1. Rámec pro kvalitu stáží V
balíčku opatření pro oblast zaměstnanosti z dubna 2012[16] Komise oznámila, že
předloží návrh rámce pro kvalitu stáží. Co
se týče výběru kvalitativních složek, které mají být přijaty,
určila Komise na základě studie o stážích a odpovědí na
otevřenou konzultaci i na první fázi konzultace několik zásad, které
jsou pro kvalitní stáže charakteristické. Jakkoli
se může zdát, že tyto zásady mají všeobecnou platnost, bylo by možné je
přizpůsobit podle druhu zaměstnání/odvětví i velikosti
hostitelské organizace. Měla by se vzít
v potaz zátěž pro malé a střední podniky, neboť malé
podniky a zejména mikropodniky se mohou potýkat s většími potížemi
při zajišťování stejné úrovně odborného vedení (nebo jiné
podpory), než větší organizace. Zabezpečení
poskytované stážistům by také nemělo být větší než pro
zaměstnance. Při
vytváření rámce by se mělo uvažovat o zahrnutí těchto
prvků: –
Dohoda o stáži:
Výchozím bodem rámce pro kvalitu je uzavření dohody o stáži. Kvalitní stáž
by se měla zakládat na písemné dohodě mezi stážistou a hostitelskou
organizací (a případně vzdělávací organizací), v níž budou
uvedeny náležitosti, jako například profesní a vzdělávací cíle,
délka, denní či týdenní pracovní doba a případně také sociální
zabezpečení a odměňování/náhrady. –
Transparentnost informací: Práva a povinnosti stážisty, zaměstnavatele a případně
i vzdělávací instituce. Všechny strany zapojené do organizace a průběhu
stáží by měly mít přístup k aktuálním informacím o právních a jiných
předpisech uplatňovaných na evropské i vnitrostátní úrovni, které by
měly být snadno k dispozici a ve formátu umožňujícím srovnání.
Nesnadný přístup ke spolehlivým a úplným informacím o takových
předpisech ve všech členských státech je jednou z hlavních
překážek přeshraničním stážím. –
Cíle a obsah: Stáž by
měla svému absolventovi umožnit, aby získal pracovní dovednosti jako
doplněk ke své teoretické přípravě ze studií. Hlavním
účelem stáží je podpořit zaměstnatelnost a profesní rozvoj
mladých lidí. Aby se stážistova zaměstnatelnost zlepšila, je důležité
dobře stanovit cíle a zajistit vysoce kvalitní učební obsah. –
Odborné vedení a uznání stáže: Vzdělávací náplň by měla být zajištěna tím, že
hostitelská organizace každému stážistovi přidělí pracovníka, který
mu bude poskytovat osobní dohled nebo odborné vedení. Tento pracovník by
měl stážistu provázet při plnění jeho úkolů, sledovat
pokrok, a seznamovat ho s pracovními postupy a technikami. Na závěr by
měl odborný vedoucí například formou reference zhodnotit, jak si
absolvent při stáži vedl. Závěrečné hodnocení, uvádějící
například délku stáže, vzdělávací náplň, vykonávané úkoly,
získané znalosti, dovednosti a schopnosti a pracovní posudek, by mělo
zajistit, že stáž bude řádně uznána. –
Délka stáže: Stáže
v rámci volného trhu by obvykle neměly překračovat
určenou dobu, například šest měsíců, aby se zajistilo, že
se jimi nebudou nahrazovat řádná pracovní místa. Nemělo by se to
týkat povinné postgraduální odborné přípravy (např. u
lékařů, právníků, učitelů), poněvadž takové stáže
zpravidla podléhají značné regulaci. Do podobné kategorie patří také
vnitropodnikové stáže pro účely náboru pracovníků na vyšší
úrovně řízení s cílem připravit adepty na vysoké manažerské
pozice v daném podniku. –
Po sobě následující stáže: Měla by se řešit otázka po sobě následujících
stáží u téhož zaměstnavatele, např. tak, že po vypršení dohody se na
určitou dobu (např. 12 měsíců) omezí možnost uzavřít
novou dohodu o stáži mezi stejnými stranami. –
Ustanovení o sociálním zabezpečení: Aspekty sociálního zabezpečení mezi stážistou a hostitelskou
organizací by měly být vyjasněny. Patří sem zdravotní
pojištění a pojištění rizika úrazu na pracovišti. Není-li stážista
studentem[17],
musí hostitelská organizace a stážista splnit povinnosti, které v oblasti
pojištění ukládá pracovní právo dané země. Jako alternativu by
smluvní ujednání mohla stanovovat, že pojištění hradí hostitelská
organizace nebo stážista. –
Odměňování / úhrada nákladů: Je-li to ku prospěchu hostitelské organizace i stážisty, pokud
jde o předávání znalostí a učení, může být vhodnou formou
neplacená stáž. S ohledem na to, jakou roli může odměna/úhrada
nákladů hrát pro zajištění přístupu ke kvalitním stážím a
nakonec i k některým povoláním pro (mladé) lidi ze
znevýhodněných poměrů, by měl pokyn týkající se
odměňování/náhrad stanovit, aby bylo v písemné dohodě o stáži
jasně uvedeno, jaká se poskytuje náhrada či odměna (pokud se
poskytuje). –
Partnerský přístup:
V zájmu zvýšení počtu vysoce kvalitních stáží by zaměstnavatelé
a hostitelské organizace měli prohloubit spolupráci s veřejnými
službami zaměstnanosti (včetně sítě EURES), dalšími
veřejnými orgány, vzdělávacími a školicími institucemi a s ostatními
zaměstnavateli, aby se lépe využily součinnosti, snížily náklady,
sdílely osvědčené postupy, zlepšilo propojení s potenciálními
stážisty a tak dále. Jak
bylo oznámeno v balíčku opatření pro oblast zaměstnanosti,
mohl by se takovýto rámec pro kvalitu omezit pouze na stáže v rámci
volného trhu a mít formu doporučení (na základě článků 292
a 153 SFEU). 5.2. Značka kvality stáží Další
možností by bylo udělovat značku kvality hostitelským organizacím,
vzdělávacím institucím, službám zaměstnanosti a/nebo jiným
příslušným subjektům, které dodržují rámec pro kvalitu nebo jiný
soubor zásad kvality. Mohlo by se uvažovat
také o značce kvality pro specifická odvětví. Jsou
možná různá řešení. Aby byly náklady
na dodržení předpisů co nejnižší, mohla by se značka kvality
přidělovat bez předchozí kontroly či auditu organizacím,
které se zaváží, že budou zásady kvality dodržovat, přičemž by
platilo, že řádně odůvodněné stížnosti mohou vést k
odebrání značky. Tento přístup by
umožňoval, aby se o značku starala jen malá externí kancelář
nebo jiný zúčastněný subjekt. Značka
kvality by byla neregulativním řešením problémů s kvalitou. Slabinou tohoto přístupu je ovšem riziko, že o
značku požádá jen málo organizací, hlavně proto, že poptávka po
stážích v současné době převyšuje nabídku. Navíc mezi žadateli bude pravděpodobně
mnoho těch, kteří vysoce kvalitní stáže nabízejí již nyní, problém by
to tudíž zcela nevyřešilo. 5.3. Vytvoření
informační internetové stránky Další
variantou je vytvořit internetovou stránku věnovanou stážím (s
pravidelně aktualizovanými informacemi o podmínkách a právním rámci, které
se na stáže v každém členském státě vztahují – v úvahu
připadá zařazení pod portál EURES). Správně
navržená a uživatelsky přívětivá internetová stránka by poskytovala
snazší přístup k informacím o vnitrostátní právní úpravě stáží a o
dostupnosti jednotlivých typů stáží v členských státech. Stážistům by se tím snížily náklady na
hledání, mohl by se zmírnit nesoulad mezi nabídkou a poptávkou a mohl by se
projevit i pozitivní efekt ve formě větší dostupnosti
uchazečů o přeshraniční stáže. Nicméně
internetová stránka by nejspíše měla jen malý dopad na kvalitu stáží.
Řešila by problém s nedostatkem všeobecných informací o normách, ale
nemohla by systematicky poskytovat informace o kvalitě konkrétních míst nabízených
stážistům, spoléhala by se na modul, v jehož rámci by stážisté a
absolventi stáží mohli poskytovat subjektivní zpětnou vazbu o konkrétních
pracovních pozicích pro stážisty. 5.4. Dopad jednotlivých variant Jak
uvádí průvodní analytický dokument, budou mít všechny varianty
opatření EU svůj dopad. Komise uvítá
názory sociálních partnerů na dopad navrhovaných variant. 6. Další kroky Rámec pro kvalitu by
mohl mít zásadní význam pro zlepšení kvality stáží v EU. Pobízel by hostitelské
organizace, aby poskytovaly více stáží, které by nabízely vysoce kvalitní
učební obsah a důstojné pracovní podmínky a byly skutečným
odrazovým můstkem ke vstupu na trh práce. Výsledky této
konzultace Komise zohlední při své další práci na zlepšování kvality
stáží. Komise například může tyto práce přerušit, pokud se
sociální partneři rozhodnou zahájit svá jednání o otázkách s
dostatečně širokým záběrem. Jinak Komise přikročí k
přijetí iniciativy EU týkající se rámce kvality pro stáže,
přičemž se opře o posouzení dopadů. 7. Otázky pro sociální partnery S ohledem na výše uvedené Komise žádá sociální
partnery, aby sdělili své postoje k následujícím otázkám a posoudili, jaký
dopad bude mít upřednostňovaná varianta: 1. Domníváte se, že varianta
uvedená v oddíle 5.1 –
by mohla poskytnout přijatelný rámec k
řešení problémů, které jste vyjádřili ve svých odpovědích
na první fázi konzultace? –
by se měla omezit na stáže v rámci
volného trhu, anebo by se měla vztahovat na všechny typy stáží? 2. Jaký máte názor na ostatní
varianty uvedené v oddílech 5.2 a 5.3? 3. Chtějí sociální
partneři EU na odvětvové či meziodvětvové úrovni na
základě prvků uvedených v oddíle 5.1 tohoto sdělení zahájit
jednání s cílem dosáhnout dohody o rámci pro kvalitu stáží podle
článku 155 Smlouvy o fungování Evropské unie? [1] COM(2012) 173 final. [2] SWD(2012) 99 final. [3] Tento postup může mít tato vyústění: sociální
partneři zahájí jednání a dosáhnou samostatné dohody, nebo mohou požádat
Komisi, aby předložila legislativní návrh, který bude z této dohody
vycházet. Pokud se sociální partneři nedohodnou nebo se rozhodnou, že
jednání nezahájí, musí Komise situaci posoudit a rozhodnout se, zda
předloží svůj vlastní návrh. [4] SWD(2012) 407 ze dne 5. prosince 2012. [5] Evropská konfederace odborových svazů. [6] Evropské sdružení řemesel a malých a středních
podniků. [7] Evropské středisko podniků
s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu. [8] EP 2009/2221 (INI), 14.6.2010. [9] COM(2012) 173, 18.4.2012. [10] EUCO 76/12, 28.–29. června 2012. [11] Evropská komise (2012): Studie týkající se komplexního
přehledu organizace stáží v členských státech (Study on a
comprehensive overview of traineeship arrangements in Member States (dále jen
„studie o stážích“). [12] Zkušenosti získané díky programům Erasmus a Leonardo
da Vinci prokazují, že mnoho studentů by velmi rádo absolvovalo stáž
v zahraničí, neboť poptávka ze strany potenciálních
stážistů výrazně převyšuje možnosti rozpočtu, který je k
dispozici. [13] COM(2012) 727 ze dne 5. prosince 2012. [14] Podrobný přehled doporučení týkajících se
mládeže lze nalézt v příloze II dokumentu SWD(2012) 406 ze dne 5. prosince
2012. [15] EUCO
76/12, 28.–29. června 2012. [16] COM(2012) 173, 18.4.2012. [17] Ve většině členských států
studentům sociální zabezpečení poskytuje stát nebo jejich
vzdělávací instituce, to znamená, že při stáži během studia jsou
proti zdravotním rizikům a úrazům pojištěni.