This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012DC0537
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Promoting cultural and creative sectors for growth and jobs in the EU
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU
/* COM/2012/0537 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU /* COM/2012/0537 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Podpora kulturních a tvůrčích
odvětví pro růst a zaměstnanost v EU 1. Nedostatečně využitý zdroj pro
strategii EU 2020 Kultura je fenomén, který v rámci naší
sociální struktury determinuje to, kdo jsme, co chceme a jaké máme vztahy
s ostatními lidmi a postoje k okolnímu světu. Kultura rovněž formuje
místa a krajiny, ve kterých žijeme, a náš životní styl. Kulturní
dědictví, výtvarné a scénické umění, film, hudba, ediční
činnost, móda nebo design mají v každodenním životě své pevné místo;
přesto však přínos, který kulturní a tvůrčí odvětví[1] mohou mít pro společenský
a hospodářský rozvoj v EU, není stále ještě plně
uznáván. Velké výzvy kromě toho přinesla globalizace a přechod k digitalizaci;
k tomu, aby zmíněná odvětví mohla svůj potenciál plně
rozvinout a aby Evropa dokázala špičkové kvality, kterou zde
dlouhodobě drží, lépe využít ve svůj prospěch i v
celosvětové konkurenci, je třeba podporovat jejich nezbytnou adaptaci
na nové podmínky. Toto sdělení navrhuje strategii, jak lépe využívat
potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví v EU, aby
přispívala k růstu a vytváření pracovních míst. Odvětví s vysokým růstem Hospodářská výkonnost kulturních a
tvůrčích odvětví je zřejmá: v EU vytvářejí 3,3 %
HDP a je v nich zaměstnáno 6,7 milionu lidí (3 % všech
zaměstnaných osob)[2]. Zajímavé
údaje nalezneme také u módního průmyslu[3]
a u odvětví špičkových výrobků[4],
která jsou závislá na silných vkladech kulturních a tvůrčích
odvětví. Tato odvětví představují 3 % HDP Evropské unie. Pokud
jde o zaměstnanost, v módním průmyslu pracuje 5 milionů
lidí a v odvětví špičkových výrobků jeden milion; odhaduje
se, že do roku 2020 budou v odvětví špičkových výrobků pracovat
dva miliony osob[5].
Mezi
lety 2008–2011 byla zaměstnanost v kulturních a tvůrčích
odvětvích ve srovnání s celkovým hospodářstvím EU
rezistentnější[6],
avšak míry růstu se lišily v závislosti na pododvětví. Tato
skutečnost je o to zajímavější, že některá odvětví mají vyšší
procento zaměstnanosti mladých lidí než ostatní odvětví ekonomiky. V
některých případech, pokud jde o místní a regionální úroveň, vedly
strategické investice v těchto odvětvích k pozoruhodným
výsledkům. Významný hospodářský přínos má především
pořádání festivalů a iniciativa Evropská hlavní města kultury;
tyto akce dosahují někdy až desetinásobné návratnosti za každé investované
euro. Katalyzátor
inovací Vzhledem k tomu, že kulturní a
tvůrčí odvětví zaujímají strategické postavení mezi uměním,
obchodem a technologií, jsou svými přesahy přínosná pro další
odvětví. Jsou dodavatelem obsahu pro aplikace v oblasti IKT, neboť
vytvářejí poptávku po složitější spotřebitelské elektronice a
telekomunikačních zařízeních. Kultura a tvořivost mají
rovněž přímý dopad na odvětví, jako třeba cestovní ruch, a
jsou přítomny ve všech fázích hodnotového řetězce jiných
odvětví: například v módním průmyslu a v odvětví
špičkových výrobků jejich význam coby klíčového vstupu neustále
roste[7]. Lze tedy shrnout, že tato odvětví mají
dopad na inovace v jiných odvětvích. Jak bylo zdůrazněno
v rámci iniciativy Unie inovací[8],
inovaci stále více determinují netechnologické faktory, jako jsou
tvořivost, design a nové organizační postupy nebo obchodní modely.
Inovace je hluboce závislá na kreativních ekosystémech, ve kterých je kvalita a
rozmanitost partnerství mezi různými odvětvími a typy subjektů
rozhodujícím faktorem. Nejznámějším příkladem je extensivní využívání
designu ve zpracovatelském odvětví: design je přidanou hodnotou
výrobků, služeb, postupů a struktur trhu. Podniky, které na
tvůrčí vstupy vydávají dvojnásobek průměrné částky, mají
o 25 % větší šanci, že uvedou na trh inovační výrobky[9]. Tento katalytický potenciál může také
představovat základní zdroj pro sociální inovace a odpověď
na hlavní společenské výzvy, jako jsou například změna klimatu,
udržitelný rozvoj, demografické změny nebo kulturní rozmanitost[10]. Například ve spolupráci
s odvětvím vzdělávání a odborného vzdělávání mohou kulturní
a tvořivá odvětví přispět k rozvoji kombinací dovedností v
oblasti tvořivosti a podnikavosti, kritického myšlení, podstupování rizik
a angažovanosti, jež jsou potřebné pro konkurenceschopnost EU ve
znalostní společnosti. Klíčový prvek v globální
konkurenci a „měkká síla“ (soft power) Mezinárodní partneři Evropy již do
kulturních a tvůrčích odvětví rozsáhle investují: Spojené státy
americké považují tato odvětví za hospodářsky strategická a
funkční z hlediska prosazování své pozice na světové
scéně a také další země, jako například Čína, Jižní Korea
nebo Indie, vynakládají obrovské částky, aby podpořily svůj
hospodářský potenciál a svoji „měkkou sílu“. Proto vstupují do
celosvětové soutěže o tvůrčí talenty. Například v
Číně od roku 2007 vzrostly veřejné investice do kultury o
23 % ročně a plánuje se, že do roku 2015 vzroste podíl tohoto
odvětví na HDP ze současných 2,5 % na 5– 6 %[11]. Zatímco
evropský módní průmysl a odvětví špičkových výrobků ve
stále větší míře přispívá k vývozu EU[12] a k propagaci evropské kvality
ve světě, potenciál ostatních odvětví, např. kinematografie
či hudebního průmyslu, stále není v zahraničí strategicky
využíván. Je třeba usilovat jak o vyšší vývoz ve prospěch
hospodářství EU, tak o vytváření dynamického obrazu atraktivní a
tvůrčí Evropy, jež se otvírá kulturám a talentům z celého
světa. 2. Proměna výzvev v nový
růst a pracovní příležitosti V důsledku přechodu
k digitalizaci a z důvodů globalizace se kulturní a
tvůrčí odvětví musí vyrovnávat s rychle se měnícím
prostředím: na scéně se objevují noví aktéři, velmi
velké struktury koexistují s velmi malými subjekty a hodnotové
řetězce, stejně jako chování spotřebitelů a jejich
očekávání, se postupně mění. Tyto změny nabízejí velké
příležitosti, pokud jde o snížení výrobních nákladů nebo nové
distribuční kanály, vyžadují však také přijetí opatření na
různých úrovních. V tomto měnícím se kontextu je přístup
k finančním prostředkům stále jedním z největších
problémů: bankovní sektor nemá potřebné odborné znalosti
k analýze obchodních modelů v těchto odvětvích a
nedokáže odpovídajícím způsobem ohodnotit jejich nehmotná aktiva. Ke
zhoršení situace kromě toho přispívá finanční a hospodářská
krize, a to právě v době, kdy je třeba investovat do
přizpůsobení odvětví novým podmínkám. Pro tato odvětví je rovněž
charakteristická jejich vysoká fragmentace, jež sleduje národní a jazykové
hranice. Takto vyprodukovaná kulturní rozmanitost je sice jednoznačně
evropskou předností, avšak současně má za následek omezené a
zdaleka ne optimální mezinárodní šíření kulturních a tvůrčích
děl a subjektů v rámci EU i mimo ni, geografickou nerovnováhu a
následně i zúžený výběr pro spotřebitele. Místem dynamického vývoje jsou hranice
mezi různými odvětvími (např. stále
výraznější propojení mezi počítačovými hrami, filmem a hudbou) a
hranice k dalším průmyslovým sektorům (např. módnímu
průmyslu, odvětví špičkových výrobků nebo cestovnímu ruchu).
Odvětví a politiky jsou však stále často organizovány striktně v rámci
jednotlivých sektorů, čímž se omezuje prostor pro součinnost
odvětví a vznik nových řešení a podniků. Všechny tyto problémy ovlivňují
různá odvětví různými způsoby: všechny však vyžadují
ucelenou strategickou reakci, která bude zahrnovat všechny subjekty na všech
úrovních, od místní po až evropskou. 3. Potřeba vícevrstvé strategie –
úloha členských států Holistický přístup pro integrované
strategie Tvorba úspěšných strategií, které mohou
přeměnit výše uvedené výzvy v nový růst a pracovní
příležitosti v EU, probíhá navzdory velké rozmanitosti národních a
regionálních kontextů obvykle podle stejného vzorce logických
opatření[13]. Obecně
platí, že úspěšné strategie pro kulturní a tvůrčí odvětví
vycházejí z dokonalého zmapování a mobilizace kulturních a tvůrčích
zdrojů daného území. Jsou holistické, neboť vyžadují partnerství mezi
různými sektory (kulturou, průmyslem, ekonomikou, vzděláváním,
cestovním ruchem, územním plánováním atd.) a zapojují všechny příslušné
veřejné i soukromé zúčastněné strany, aby se docílilo co
možná největšího zapojení. Strategie musí být rovněž podloženy
výzkumem, aby byla zajištěna jejich účelnost, účinnost a
udržitelnost. U každé relevantní problematiky – od rozvoje dovedností po
přístup k financím nebo na světové trhy atd. – tyto strategie
stanoví, které problémy lze řešit pomocí obecných politik a nástrojů
a které otázky naopak vyžadují individuální přístup. To platí pro
všechny úrovně řízení: pro místní, regionální, celostátní i evropskou
úroveň. V posledních letech již některé
členské státy (Spojené království, Estonsko atd.), regiony (Valonsko,
Apulie atd.) a města (Barcelona, Amsterdam atd.) dokázaly mimořádného
potenciálu svých kulturních a tvůrčích odvětví dobře využít
k podpoře sociálně-ekonomického rozvoje a postupně vyvinout
strategie ad hoc. Jiné členské státy jsou v této oblasti
teprve nováčky: jejich případné strategie se zaměřují na
posílení kulturních a tvůrčích odvětví spíše než na podporu
partnerství a jejich přesahů do ostatních odvětví. Hlavní směry politik Reakce na hlavní zjištěné problémy
vyžaduje koordinovaný postup zejména v následujících klíčových oblastech. Reakce na měnící se požadavky na
dovednosti Existuje potřeba silnějších
partnerství mezi kulturními a tvůrčími odvětvími, sociálními
partnery a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, a to
prostřednictvím počátečního vzdělávání i trvalého profesního
rozvoje. Takový postup by měl poskytnout odvětvím kombinaci
dovedností potřebných pro kreativní podnikání v rychle se měnícím
prostředí. Některá odvětví se navíc potýkají s nedostatkem
zaměstnanců s technickými, tradičními a řemeslnými
dovednostmi, protože zejména mladí lidé se těmto dovednostem nechtějí
učit. Tvořivost je třeba pěstovat od
raného věku, abychom stále měli dostatek tvůrčích
talentů a povzbudili poptávku po rozmanitějším a
sofistikovanějším tvůrčím obsahu a produktech. V perspektivě
celoživotního učení mohou tvůrčí schopnosti a dovednosti usnadňovat
adaptaci na měnící se požadavky na trhu práce. Partnerství s odvětvím vzdělávání
může rovněž přispět k vytvoření stimulujícího
vzdělávacího prostředí: lze tak pomoci studentům a žákům,
zejména těm, kteří se ve vzdělávání potýkají s překážkami,
aby si osvojili základní dovednosti a schopnosti, které budou potřebovat
pro svůj budoucí profesní život, a zvýšit tak jejich zaměstnatelnost.
Iniciativy v oblasti tvořivosti a kultury na místní úrovni mohou napomáhat
integraci marginalizovaných komunit a nabídnout příležitosti lidem ve
znevýhodněných čtvrtích. Zlepšení přístupu k financím Malá velikost kulturních a tvůrčích
podniků, nejistota ohledně poptávky po jejich produktech, komplexita
jejich obchodních plánů a marginální zastoupení hmotných aktiv
v jejich majetku ztěžuje podnikům přístup k financování
z externích zdrojů. Alternativní financování, tj. vlastní
kapitál, Business Angel investice, rizikový kapitál a záruky, je stále
nedostatečně využíváno. Existují také neoficiální údaje o mezeře
na trhu, pokud jde o financování vývozních operací. Finanční instituce proto potřebují
zvýšit své povědomí o hospodářském potenciálu těchto
odvětví a rozvíjet svoje schopnosti, pokud jde o oceňování
podniků, jejichž hodnotu tvoří převážně nehmotná aktiva.
Zároveň s tím by se podnikatelům v těchto odvětvích
mělo pomoci, aby lépe porozuměli požadavkům podnikatelského
plánování a přidělování finančních prostředků na
financování jejich činností a růstu. Rozšíření trhu: nová partnerství a
obchodní modely Kulturní a umělecké instituce a služby
musí zlepšit své schopnosti rozvoje publika, vyhledávat nové příležitosti
(zejména na přeshraniční úrovni) a reagovat na změny, pokud jde
o očekávání a chování publika. Vznikají nové služby využívající možností
IKT a on-line poskytování služeb, což nabízí způsoby, jak lépe uspokojit
poptávku spotřebitelů po přístupu k široké škále obsahů a
produktů a po větším zapojení do tvůrčích procesů.
Tyto nové přístupy a služby by také měly vést k nalezení nových
zdrojů příjmů. Mají-li kulturní a tvůrčí odvětví
pokročit ve vytváření, produkci a distribuci svých děl na všech
platformách digitálního obsahu, musí vytvářet strategická a rovná
partnerství s ostatními odvětvími, která mohou vést k inovativním
obchodním modelům zpřístupňujícím obsah různými
způsoby, a dosáhnout rovnováhy mezi ziskem držitelů práv a
přístupem široké veřejnosti k obsahu a znalostem, a tím podpořit
kulturní a mediální gramotnost. V této souvislosti by měl být více využíván
také plný potenciál knihovny Europeana[14],
jednotného přístupového místa k digitálním sbírkám evropských
knihoven, muzeí a archivů, a sice jako základ nového „ekosystému“
digitálních aplikací a produktů zaměřených na cestovní ruch,
vzdělávání, kreativitu a kulturu. Rozšíření mezinárodního dosahu Je třeba vypracovat politiky na podporu inteligentní
internacionalizace a vývozu, které umožní široké většině malých
organizací a společností působit v globálním prostředí a oslovit
nové obecenstvo a trhy celého světa. Je nezbytné určit
nejúčinnější podpůrné služby, usnadnit přístup na
zahraniční trhy, posílit dialogy týkající se regulací a posoudit možnosti
v oblasti nástrojů pro sdílení rizik. Možnosti sdružování zdrojů
a zvyšování spolupráce mezi různými subjekty v EU by mohly být dále
prozkoumávány, aby se podpořila silnější kulturní a tvůrčí
přítomnost Evropy na světové scéně a atraktivní obraz Evropy jako
místa, kde se excelence v oblasti kulturního dědictví pojí
s energickým a vynikajícím tvůrčím duchem. Posílení přínosů
meziodvětvové spolupráce Kulturní a tvůrčí odvětví
potřebují multidisciplinární prostředí, ve kterém by se mohla
setkávat s podniky z jiných průmyslových odvětví. Každý veřejný
zásah, jehož cílem je pomoci kulturním a tvůrčím odvětvím, by
měl využívat pozitiv, která přináší meziodvětvová spolupráce. Za
tím účelem je třeba vytvořit a ověřit lepší nástroje a
politiky na podporu podniků, jejichž cílem bude usnadnit
meziodvětvové vazby a přesahy. To implikuje také posílení změny
uvnitř těchto odvětví a integraci nových dovedností a
schopností do dalších odvětví – a naopak. Rovněž je zapotřebí další spolupráce
mezi různými politikami, které zahrnují zejména hospodářské
záležitosti, průmysl, vzdělávání, cestovní ruch, inovace,
městský a regionální rozvoj a územní plánování. S ohledem na výše uvedené se členské státy na všech územních
úrovních, a případně se zapojením všech příslušných zúčastněných
stran veřejného a soukromého sektoru, vyzývají k tomu, aby: – Plně zhodnotily potenciál CCS[15]
dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího
začlenění a dále tato odvětví začleňovaly do svých
strategií rozvoje na všech úrovních, zejména v souvislosti se strategiemi
inteligentní specializace[16]. – Posílily spolupráci v rámci CCS a jejich spolupráci s jinými
odvětvími, jako jsou IKT, cestovní ruch atd., kromě jiného
prostřednictvím společných iniciativ na podporu porozumění mezi
odvětvími a rozvoje otevřenějšího, inovačnějšího a
podnikavějšího myšlení v hospodářství. – Podporovaly a usnadňovaly vytváření platforem, sítí a
klastrů mezi všemi zúčastněnými stranami veřejného a
soukromého sektoru, které jsou relevantní z hlediska CCS. – Podporovaly strukturované partnerství mezi CCS, sociálními partnery a
všemi typy poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy,
včetně učňovského vzdělávání. – Podporovaly uznávání kvalifikací v informálním a neformálním
vzdělávání a odborné přípravě v oblastech, které jsou významné
pro CCS. – Zlepšovaly investorskou připravenost finančních institucí a
investorskou připravenost CCS a navrhovaly vhodné nástroje finančního
inženýrství, zejména systémy záruk, a za těmito účely vhodně
využívaly nadcházejícího programu Tvůrčí Evropa a fondů politiky
soudržnosti. – Podporovaly CCS při hledání a ověřování nových
strategií rozvoje publika a obchodních modelů, které jsou relevantní
v kontextu přechodu k digitalizaci. – Podporovaly digitalizaci kulturního obsahu a vznik on-line platforem
v souladu s příslušnými pravidly EU pro státní podporu. – Podporovaly CCS při průzkumu mezinárodních trhů a
posilování svých pozic na těchto trzích, a to také prostřednictvím
rozvoje mezinárodních partnerství a spolupráce se třetími zeměmi. 4. Přidaná hodnota opatření na
úrovni EU Je zřejmé, že při formování vhodného
prostředí a podpoře této agendy přizpůsobení se novým
podmínkám hraje Evropská unie svoji roli. Podpora správného regulačního
prostředí Evropská unie v rámci iniciativy „Small
Business Act“ pro Evropu vytváří rámec opatření pro EU a její
členské státy zaměřený na malé a střední podniky s cílem zlepšit
celkový přístup k podnikání[17].
Tento rámec je zvláště důležitý pro kulturní a tvůrčí
odvětví, ve kterých převládají malé podniky a mikropodniky. Sdělení „Jednotný trh práv
duševního vlastnictví“[18]
se zaměřuje na nutnost dosažení pokroku, pokud jde o plně
integrovaný digitální jednotný evropský trh, a stanoví návrh iniciativy na
zřízení rámce práv duševního vlastnictví EU, který bude
odměňovat tvůrčí úsilí a usnadňovat
přeshraniční činnosti na vnitřním trhu. V důsledku
toho Komise přijala legislativní návrhy týkající se osiřelých
děl[19]
a kolektivní správy práv[20].
Hodnocení audiovizuálního odvětví již probíhá v návaznosti na zelenou
knihu o on-line distribuci audiovizuálních děl v EU[21]. Komise posiluje mediační
proces se zúčastněnými stranami o poplatcích za pořizování
soukromých kopií. Budou také podniknuty kroky ke zlepšení oceňování
nehmotných aktiv, což je klíčový problém, pokud jde o pro přístup k
financování ze soukromých zdrojů. Pro ta kulturní a tvůrčí
odvětví, jež jsou závislá na značkách a loajalitě zákazníků,
je klíčovou otázkou modernizace a přizpůsobení systému
ochranných známek. V souvislosti s monitorovacím střediskem EU
pro sledování porušování práv duševního vlastnictví je třeba lépe
analyzovat spolehlivé údaje o hodnotě práv duševního vlastnictví a jejich
porušování a sdílet osvědčené postupy a zvyšovat povědomí
veřejnosti o této problematice, aby byl boj proti padělání a
pirátství účinný a účelný. Komise v souvislosti s Memorandem o porozumění
o prodeji padělaného zboží přes internet[22], jehož cílem je snížit na
celoevropské úrovni nabídku padělaných kulturních statků na
internetu, usnadňuje spolupráci mezi nositeli práv duševního vlastnictví a
internetovými platformami. V souladu s Digitální agendou pro Evropu[23], jež zahrnuje opatření na
odstranění překážek, které brání rozvoji evropských on-line
trhů, mohou některé aspekty iniciativ zaměřených na opakované
použití informací veřejného sektoru přispět k lepšímu
využívání a přístupnosti kulturního bohatství. Jedním z prioritních opatření stanovených
ve sdělení o budoucnosti DPH[24] je přezkum stávající
struktury sazeb DPH. Podle jedné ze zásad zmíněného přezkumu by se na
podobné výrobky a služby měly vztahovat stejné sazby DPH a měl by být
zohledňován technologický pokrok, aby byla řešena otázka sbližování
elektronického a fyzického prostředí. Pro zajištění funkčnosti takového
digitálního trhu, který bude kulturním a tvůrčím odvětvím také
nabízet nové příležitosti, bude Komise pokračovat v provádění
iniciativ stanovených v akčním plánu týkajícím se jednotného
digitálního trhu elektronického obchodu a on-line služeb[25], včetně iniciativy
pro postup pro zaznamenávání a přijímání opatření a iniciativy
týkající se neutrality internetu. V souvislosti s modernizací státní
podpory[26]
se pro podpory v kulturním odvětví uvažuje o vynětí z
oznamovací povinnosti. Podporou inovací, včetně inovací
netechnologické povahy, se bude dále zabývat příští přezkum rámce
Společenství pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a
inovací. Podpora výměny osvědčených
postupů a vzájemné učení (peer-learning) Iniciativy na úrovni EU mohou urychlit tempo
přizpůsobování, podpořit šíření osvědčených
postupů a zlepšit vytváření sítí v rámci kulturních a
tvůrčích odvětví. Orgány jednotlivých států spolu
v této oblasti spolupracují od roku 2007, kdy byl přijat evropský
program pro kulturu[27].
Byla zřízena skupina odborníků, která má projednávat a schvalovat
vnitrostátní nebo regionální osvědčené postupy a předkládat
návrhy na iniciativy v oblasti spolupráce. Skupina zveřejnila
příručku o strategickém využívání fondů politiky soudržnosti EU na
podporu potenciálu kultury pro místní, regionální a vnitrostátní rozvoj,
zejména přispíváním ke strategiím inteligentní specializace[28]. Skupina se nyní
zaměří na strategie podporující internacionalizaci a vývoz. Dalším
příkladem je politická učební platforma zřízená v rámci
evropského sdružení tvůrčích odvětví[29], jejímž cílem je podporovat
výměny a spolupráci v oblasti lepší podpory podnikání,
přístupu k financování a excelence a spolupráce klastrů. Komise také hodlá podporovat vzájemné
učení mezi městskými správami, aby se místním tvůrcům
politik umožnilo sdílení a porovnávání zkušeností týkajících se dopadu kultury
na sociální a ekonomické oživení měst. 2014–2020: Mobilizace celé řady
konkrétních a obecných finančních podpor Programy a nástroje nového víceletého
finančního rámce na období 2014–2020 navržené
Evropskou komisí, zejména programy Tvůrčí Evropa[30], Erasmus pro všechny[31], fondy politiky soudržnosti[32], Horizont 2020[33], COSME[34] a nástroj pro propojení Evropy[35], mohou rozhodující měrou
podpořit další rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví a
posílit jejich přispění k naplnění strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost
a růst. Program Tvůrčí Evropa
má za cíl podpořit kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy a posílit
konkurenceschopnost kulturních a tvůrčích odvětví. Jeho cílem
je: – Podporovat přeshraniční
vytváření sítí, partnerství a vzájemné učení, aby se posílila
schopnost přeshraničního působení odvětví, a pomáhat s
řešením problémů, jako je přechod k digitalizaci,
globalizace a roztříštěnost evropských trhů. – Vytvořit zvláštní finanční
nástroj pro poskytování záruk, který malým podnikům a organizacím
usnadní přístup k bankovním úvěrům; tento nástroj, který bude
spolu s nástroji Horizont 2020 a COSME součástí budoucího
finančního dluhového nástroje pro MSP, bude rovněž usilovat o
dosažení systémového dopadu na finanční odvětví tím, že zvýší
schopnost finančních institucí posuzovat kulturní a tvůrčí
projekty, že bude sdružovat stávající omezené znalosti z různých
států a že bude podporovat iniciativy zaměřené na posílení
investiční připravenosti v dotčených odvětvích. – Podporovat opatření pro budování
kapacit zaměřená na rozvoj publika a ověřování obchodních
modelů. – Podporovat opatření, která odvětvím
pomohou k internacionalizaci. Program Erasmus pro všechny
podpoří investice do vzdělávání a odborné přípravy, a to formou mobility
ve vzdělávání, partnerství pro inovace a politické podpory. V rámci
podpory spolupráce zaměřené na inovace bude program podporovat
rozsáhlá partnerství (znalostní aliance) mezi vysokými školami a podniky a
partnerství mezi odborným vzděláváním a odbornou přípravou a
podniky (aliance odvětvových dovedností). Tak vzniknou významné
příležitosti k partnerství mezi kulturními a tvůrčími odvětvími
a odvětvím vzdělávání a odborné přípravy. Na základě rozsáhlých příležitostí,
které již byly kulturním a tvůrčím odvětvím poskytnuty[36], budou fondy politiky
soudržnosti nadále podporovat investice v těchto odvětvích,
aby byl maximalizován přínos kultury jako nástroje pro místní a regionální
rozvoj, obnovu měst, rozvoj venkova, zaměstnatelnost a sociální
začlenění. Příklady investic by mohly zahrnovat výzkum, inovace,
konkurenceschopnost malých a středních podniků a podnikání v rámci
kulturních a tvůrčích odvětví nebo ochranu a posilování
kulturního dědictví a krajiny[37].
Kromě toho bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova i nadále podporovat modernizaci kulturního dědictví
venkova a zlepšování přístupnosti kulturních služeb ve venkovských
oblastech prostřednictvím investic a poskytováním odborné přípravy kulturním
a tvůrčím podnikům, u kterých bude taktéž stimulovat
vytváření sítí a klastrů, zejména prostřednictvím programu
LEADER[38].
V této
souvislosti bude nadále podporováno používání vhodných nástrojů
finančního inženýrství, a to i ve vztahu ke kulturním a tvůrčím
odvětvím. Ve svých úvahách o budoucí podobě politiky soudržnosti poukázala
Komise na tato odvětví v souvislosti s rozvojem strategií
inteligentní specializace pro místní a regionální rozvoj[39]. To vyžaduje silnější
integraci mezi strategiemi na místních/regionálních úrovních a strategiemi na
celostátních úrovních. Nyní je třeba zaměřit se na posouzení
potenciálu odvětví ve strategiích regionálního rozvoje v nadcházející definici
dohod o partnerství a operačních programů a programů
rozvoje venkova, přičemž je třeba zohlednit dynamické vazby mezi
tradičními kulturními statky, rozvojem tvůrčích podniků a
řešením sociálních a environmentálních výzev, a napomáhat lepší
kombinaci investic do infrastruktury a lidského kapitálu[40]. Program COSME se
zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti
podniků EU a malých a středních podniků a podporuje kulturu
podnikání. Komise navrhuje opatření na podporu rozvoje klastrů a
podnikatelských sítí světové úrovně a na urychlení vzniku
konkurenceschopných odvětví založených na meziodvětvových
činnostech, což je zvláště důležité pro kulturní a
tvůrčí odvětví. Navrhují se konkrétní opatření, která mají
podpořit přijímání nových obchodních modelů a komerční
využívání kreativních myšlenek, které vedou ke vzniku individualizovaného zboží
a služeb uspokojujících poptávku spotřebitelů. Komise rovněž
navrhuje rozvíjet činnosti, které propojí a doplní dovednosti a schopnosti
v oblastech designu, tvořivosti a výroby. Program Horizont 2020 bude
řídit podporu EU pro činnosti v oblasti výzkumu a inovací a podporovat
lepší využívání průmyslového potenciálu politik týkajících se inovací,
výzkumu a technologického rozvoje. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost v
celé řadě nově se rozvíjejících průmyslových odvětví a
oblastí, což je zvláště důležité pro kulturní a tvůrčí
odvětví. V souvislosti s těmito odvětvími bude podporovat
technologický vývoj, jako například inovační technologie pro
vytváření a využívání tvůrčího obsahu a inovativních
materiálů pro tvůrčí odvětví. Horizont 2020 bude
rovněž zkoumat nové formy inovací jako sociální inovace a tvořivost,
a to s cílem posílit pozitivní mezikulturní dynamiku v Evropě
a s mezinárodními partnery. Nástroj pro propojení Evropy má za účel podpořit evropské dopravní, energetické a
digitální sítě. Bude financovat evropskou digitální knihovnu Europeana a
podporovat související činnost, jako jsou například mechanismy pro
výměnu informací o autorských právech a poskytování licencí nebo
odborná střediska pro digitalizaci a zachování digitálního kulturního
dědictví. Na mezinárodní úrovni může být politický dialog mezi EU a třetími zeměmi,
a to jak na dvoustranné, tak na regionální úrovni, využit k budování
důvěry a vytváření otevřených příležitostí pro
účast na všeobecně prospěšných partnerstvích, a to i pro kulturní
a tvůrčí odvětví[41].
Prostřednictvím spolupráce zůstane kultura i nadále významným faktorem
pro socioekonomický rozvoj a posilování lidských práv, demokracie,
občanské společnosti a dalších klíčových prvků řádné
správy věcí veřejných[42]. Komise učiní tyto kroky: – Bude dále zlepšovat právní rámec EU pro CCS. – Projedná s Evropským parlamentem a Radou své návrhy týkající se
finančních nástrojů EU pro období 2014–2020 a připraví jejich
provádění. – Podpoří výměnu osvědčených postupů v rámci
EU. Opatření na úrovni EU, jež se
přijmou v krátkodobějším horizontu a budou podporovat hlavní
směry politik V krátkodobém horizontu bude úsilí, jež
vynakládají členské státy na všech územích úrovních, doplněno
řadou iniciativ EU, které podpoří vznik kreativních ekosystémů
napříč odvětvími a na různých úrovních jejich hodnotového
řetězce: – Reakce na měnící se požadavky na
dovednosti Ověřuje se fungování znalostních aliancí mezi vysokoškolskými
institucemi a podniky, aby se podpořily inovace. Aliance kinematografie a
průmyslu pro znalosti a vzdělávání[43]
podá zprávu o své činnosti v roce 2013. EU financuje první fázi Evropské rady pro kvalifikace pro jednotlivá
odvětví v audiovizuálním odvětví a odvětví živého
vystupování[44]
a financuje také Evropskou radu pro kvalifikace pro jednotlivá odvětví v textilním,
oděvním a kožedělném průmyslu[45],
aby analyzovala potřeby v oblasti kvalifikací. Do konce roku 2013 vypracuje skupina odborníků z členských
států zřízená v rámci evropského programu pro kulturu zprávu o
podpoře tvůrčích partnerství mezi školami a kulturními a
tvůrčími podniky a organizacemi. – Zlepšení přístupu k financím Evropská unie financuje v rámci evropské aliance tvůrčích
odvětví dvě partnerství pro lepší přístup k finančním
prostředkům (FAME a C-I Factor), a to až do roku 2014. Garanční fond výroby v audiovizuálním odvětví v rámci
programu MEDIA[46]
usnadňuje filmovým producentům přístup k soukromým zdrojům
financování. Komise posoudí možnost zřídit podobný záruční fond pro
podniky působící v módním průmyslu. V rámci strategie v oblasti práv duševního vlastnictví Komise
zformuluje návrhy politik, jejichž cílem bude zlepšit hospodářské
využívání práv duševního vlastnictví[47]. – Rozšíření trhu V roce 2012 Komise hodlá: – Financovat přípravnou akci zaměřenou na oběh
evropských filmů v digitálním věku[48]. – Financovat pilotní projekt týkající se inovačního využívání IKT
v CCS[49]. – Financovat tématickou síť pro nové obchodní modely
v ediční činnosti v digitálním věku[50]. – Zorganizovat evropskou konferenci o výměně postupů[51] v oblasti rozvoje publika. – Přijmout doporučení o evropském filmu v digitálním
věku. Do konce roku 2012 vypracuje skupina odborníků z členských
států zřízená v rámci evropského programu pro kulturu zprávu o
politikách a osvědčených postupech veřejných orgánů, které
podporují vyšší kulturní účast a lepší přístup ke kultuře. V roce 2013 Komise hodlá: – Podpořit produkci silnějších a interaktivnějších
nástrojů pro tvůrčí odvětví a předvídat budoucí trendy
v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím vzájemné součinnosti mezi
různými segmenty těchto průmyslových odvětví a
v jejich rámci[52]. – Zahájit pilotní projekt WORTH určený ke stimulaci tržně
orientované podpory a poradenství malým a středním podnikům v
módním průmyslu nebo v odvětví designérských výrobků pro osobní
potřebu za účelem rozvoje nových kreativních výrobků a služeb
prostřednictvím spolupráce s návrháři. Označení „Evropské dědictví“[53]
a iniciativa „Evropská hlavní města kultury“[54] budou rovněž dále
používány jako laboratoře pro rozvoj publika a zapojení občanů. – Rozšíření mezinárodního dosahu V letech 2012–2013 zorganizuje Komise ve třetích zemích zvláštní
akce na vyhledávání vhodných zahraničních partnerů s cílem
podpořit internacionalizaci malých a středních podniků,
včetně CCS, prostřednictvím klastrů. Spolupráce v oblasti CCS v rámci obchodního projektu mezi EU a
Čínou jako zkušební fáze dále posílené spolupráce v této oblasti bude
pokračovat. Politický dialog o kultuře s nově se objevujícími partnery se
zaměří na otázku prostředí, jež umožní spolupráci a výměnu
v CCS. Komise hodlá rovněž: – Ověřit proveditelnost sdílení rizika stávajícího
pojištění vývozních úvěrů pro malé a střední podniky. – V úzké součinnosti s Evropskou službou pro vnější
činnost prozkoumat způsoby a prostředky pro posílení
kultury v oblasti vnějších vztahů. V roce 2013 vypracuje skupina odborníků z členských
států zřízená v rámci evropského programu pro kulturu příručku
o strategiích podpory internacionalizace pro CCS. – Posílení přínosů
meziodvětvové spolupráce Od roku 2012 Komise činí tyto kroky: – Posiluje vazby mezi odvětvími v rámci evropské aliance
tvůrčích odvětví. – Podporuje tři rozsáhlé demonstrační projekty na podporu
kulturního cestovního ruchu v rámci evropské aliance mobilního
průmyslu a odvětví mobility. V letech 2012–2013 hodlá Komise také: – Zřídit evropské inovační středisko pro oblast služeb,
jež bude poskytovat poradenské služby regionálním organizacím v oblasti inovací
a kreativity ve službách s cílem podpořit průmyslové změny. – Zveřejnit inteligentního průvodce lepším využíváním
fondů politiky soudržnosti pro kapitalizaci inovací ve službách, což je
důležité zejména pro CCS. – Zahájit financování pilotního projektu na podporu dvou
tradičních průmyslových regionů při přechodu k
„evropským kreativním oblastem“[55]. – Přezkoumat výzvy a možnosti, pokud jde o opatření na
posílení konkurenceschopnosti módního průmyslu a odvětví
špičkových výrobků EU, a náležitě zohlednit příslušné pracovní
dokumenty útvarů Komise. – Posoudit doporučení, která v roce 2012 předloží Evropský
výbor pro vedoucí postavení v oblasti designu, a navrhnout akční plán
pro urychlení inkluze designu do politik v oblasti inovací. – V rámci iniciativy European Cluster Excellence (Dokonalost evropských
klastrů) vyvinout a ověřit vzdělávací moduly na
podporu úlohy tvořivosti, tvůrčích schopností a
tvůrčích odvětví za účelem změny tradičních
průmyslových činností. – Zahájit konzultace se zúčastněnými stranami o významu vytvoření
Evropské aliance „zážitkové“ ekonomiky na podporu meziodvětvové interakce
mezi CCS, volným časem, sportem a turistickým ruchem a na podporu rozvoje
nových průmyslových hodnotových řetězců. 5. Sledování pokroku Využití plného potenciálu CCS může významně
přispět k růstu a zaměstnanosti a urychlit přechod k
inovační společnosti založené na znalostech. K využití tohoto
potenciálu je třeba přijmout taková opatření na úrovni
členských států, na regionální a místní úrovni a na úrovni EU, která
podpoří provádění výše uvedené vícevrstvé strategie a budou
zaměřena v krátkodobém i dlouhodobém horizontu zejména na
pět hlavních směrů politik: rozvoj dovedností, zlepšení
přístupu k financím, podpora nových obchodních modelů a rozvoj
publika, usnadnění spolupráce s ostatními odvětvími a politikami a rozšíření
mezinárodního dosahu. Tato strategie bude rovněž podporovat spolupráci s
partnery EU. Bude počítat s podporou orgánů Evropské unie
a zúčastněných stran. Za účelem sledování pokroku při
provádění strategie navrhuje Komise použít stávající rámec pro spolupráci,
kterým je otevřená metoda koordinace pro kulturu. [1] Ke kulturním a tvůrčím odvětvím
patří taková odvětví, jako jsou architektura, archivy a knihovny,
umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie,
televize, videohry a multimédia), kulturní dědictví, design
(včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, výtvarné a
scénické umění, ediční činnost a rozhlasové vysílání. [2] Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2010. Jiné
zdroje hovoří o 4,5% podílu na HDP a 8,5 milionech lidí zaměstnaných
v těchto odvětvích (TERRA Consultants, 2010). [3] Včetně designu, výroby módních materiálů
a zboží a jejich distribuce. [4] Jedná se zejména o výrobu špičkové módy,
šperků a hodinek, příslušenství, koženého zboží, parfémů a kosmetiky,
nábytku a domácích spotřebičů, vozidel, člunů, ale
také o gastronomii, hotelnictví a volný čas. [5] Konkurenceschopnost módního průmyslu EU (Competitiveness of the EU fashion industries), Idea Consult, 2012; Hodnota kulturních a tvůrčích
odvětví v rámci evropského hospodářství (The
value of the cultural and creative industries to the European economy), Frontier Economics, 2012. [6] Zdroj: Eurostat (EU–LFS). [7] Jak je vidět na příkladě „rychlé módy“ (fast
fashion), kdy se na trh uvádí několik nových kolekcí ročně. [8] KOM(2010) 546. [9] Vytváření inovací: podporují tvůrčí
odvětví inovace v širší ekonomice? (Creating Innovation: Do the
creative industries support innovation in the wider economy?), NESTA,
2008. [10] Kultura jako faktor ekonomických a sociálních inovací (Culture
as a factor of economic and social innovation), Sostenuto, 2012. Studie
o dopadu kultury na kreativitu (Study on the impact of
culture on creativity), KEA European Affairs,
2009. [11] Čínský 12. pětiletý plán (2011–2015). [12] Například 62 % veškerého zboží evropských
špičkových značek se prodává mimo Evropu a hodnota takového vývozu se
odhaduje na 260 mld. EUR (tj. přibližně 10 % veškerého
evropského vývozu). [13] Viz
http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/documents/120505-cci-policy-handbook.pdf. [14] www.europeana.eu. [15] Kulturní a tvůrčí odvětví (dále jen „CCS“
). [16] Viz strana 10. [17] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/. [18] KOM(2011) 287. [19] KOM(2011) 289. [20] KOM(2012) 372. [21] KOM(2011) 427. [22] http://ec.europa.eu/internal_market/iprenforcement/stakeholders/index_en.htm#maincontentSec2. [23] KOM(2010) 245. [24] KOM(2011) 851. [25] KOM(2011) 942. [26] KOM(2012) 209. [27] KOM(2007) 242. [28] http://ec.europa.eu/culture/news/cci_en.htm. [29] https://www.howtogrow.eu/ecia. [30] KOM(2011) 785. [31] KOM(2011) 788. [32] http://ec.europa.eu/regional_policy/what/future/proposals_2014_2020_en.cfm. [33] KOM(2011) 809. [34] KOM(2011) 834. [35] KOM(2011) 665. [36] Studie o přínosu kultury k místnímu a regionálnímu
rozvoji, 2010. [37] Pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2012) 61,
část II). [38] http://enrd.ec.europa.eu/leader/en/leader_en.cfm. [39] http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/c/document_library/get_file?uuid=a39fd20b-9fbc-402b-be8c-b51d03450946&groupId=10157. [40] Tamtéž. [41] Politický dialog by mohl být podporován zejména v rámci
nástroje partnerství. [42] Tyto cíle budou podporovány prostřednictvím
zeměpisné a tematické spolupráce v rámci finančního nástroje pro
rozvojovou spolupráci, evropského nástroje sousedství, nástroje
předvstupní pomoci (NPP) a jedenáctého Evropského rozvojového fondu. [43] http://ec.europa.eu/education/higher-education/ka1_en.htm. [44] http://www.pearle.ws/en/projects/detail/16. [45] http://europeanskillscouncil.t-c-l.eu/eng/. [46] http://ec.europa.eu/culture/media/programme/overview/funding/index_en.htm. [47] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/intellectual-property/index_en.htm. [48] http://ec.europa.eu/culture/media/programme/overview/digitaldistrib/prepaction/index_en.htm. [49] http://ec.europa.eu/culture/news/12062012-pilotproject-eac10_en.htm. [50] WP ICT PSP 2012, s.19. [51] http://ec.europa.eu/culture/news/20120316-conference-audience_en.htm. [52] WP ICT PSP 2013, s. 10, 81–85. [53] http://ec.europa.eu/culture/our-programmes-and-actions/label/european-heritage-label_en.htm. [54] http://ec.europa.eu/culture/our-programmes-and-actions/capitals/european-capitals-of-culture_en.htm. [55] http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=5782&lang=en.