52012DC0472

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Třetí zpráva o monitorování zemí západního Balkánu v období po liberalizaci vízového režimu v souladu s prohlášením Komise ze dne 8. listopadu 2010

I.          Úvod

Od 19. prosince 2009 se na občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska, kteří vlastní biometrické pasy, vztahuje bezvízový styk s členskými státy EU v souladu s nařízením 539/2001[1]. Za stejných podmínek se bezvízový režim při cestách do členských států EU od 15. prosince 2010 týká i občanů Albánie a Bosny a Hercegoviny.

Rozhodnutí o udělení bezvízového styku pro občany těchto zemí západního Balkánu byla založena na důkladném zhodnocení pokroku v oblastech stanovených v plánech pro liberalizaci vízového režimu (zabezpečení dokladů, správa hranic, azyl, migrace, boj proti organizované trestné činnosti a korupci a ochrana základních práv). Bezvízový režim je v procesu integrace do EU pro občany států západního Balkánu nejhmatatelnějším přínosem a velmi silnou pobídkou pro urychlení reforem v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

Ve svém prohlášení předloženém dne 8. listopadu 2010 na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci Komise výslovně zdůraznila význam dalšího účinného provádění všech opatření a reforem, které země západního Balkánu uskutečňují jako součást svých závazků, pokud jde o dialog ohledně víz. S cílem posoudit soulad a udržitelnost příslušných reforem vytvořila Komise mechanismus monitorování v období po liberalizaci vízového režimu, který pokrývá všechny oblasti plánu týkajícího se liberalizace vízového režimu a umožňuje Komisi kontrolovat pokrok, jehož bylo dosaženo.

Tato zpráva byla vypracována z následujících důvodů: 1) představit opatření přijatá v rámci mechanismu monitorování v období po liberalizaci vízového režimu v návaznosti na první a druhý pracovní dokument útvarů Komise o monitorování v období po liberalizaci vízového režimu vydaný v květnu a prosinci 2011[2], 2) zhodnotit pokrok dosažený v příslušných zemích západního Balkánu od posledního posouzení (v prosinci 2011) a 3) stanovit další kroky a konkrétní opatření.

II.        Opatření přijatá v rámci mechanismu monitorování v období po liberalizaci vízového režimu na základě druhého pracovního dokumentu útvarů Komise vydaného dne 7. prosince 2011

Druhý pracovní dokument útvarů Komise o mechanismu monitorování v období po liberalizaci vízového režimu byl vydán dne 7. prosince 2011 a byl předložen Evropskému parlamentu a Radě v prosinci 2011. Obsahoval podrobnou analýzu pokroku dosaženého dotčenými zeměmi západního Balkánu v oblastech, které byly stanoveny v plánech dialogu o vízech, výsledky mechanismu monitorování, jakož i opatření přijatá zeměmi západního Balkánu s cílem vyvinout způsob řízení migračních toků z těchto zemí.

V roce 2012 uspořádala Komise expertní mise na zhodnocení situace právního státu do Černé Hory (v březnu 2012), Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (v dubnu 2012) a Albánie (v květnu 2012). Tyto návštěvy umožnily Komisi, za podpory odborníků z členských států EU, ověřit na místě dosažený pokrok a udržitelnost reforem.

Kromě toho se ve dnech 1. a 2. března v Tiraně setkali představitelé Komise, včetně zástupců z delegací EU v zemích západního Balkánu, v rámci fóra JAINET západního Balkánu pořádaného jednou za dva roky. Toto fórum představuje důležitý nástroj pro posílení cílených odborných znalostí v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v rámci delegací EU. Zasedání JAINET bylo operativní pracovní platformou, jež umožnila cennou výměnu informací, která je pro mechanismus monitorování v období po liberalizaci vízového režimu důležitá.

Dialog mezi Komisí a zeměmi západního Balkánu pokračuje rovněž v rámci procesu stabilizace a přidružení. Ve dnech 24. a 25. dubna bylo v Tiraně společně s Albánií zorganizováno výroční zasedání podvýboru pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost. Schůzka na vysoké úrovni s orgány Bosny a Hercegoviny v oblasti vnitřních věcí se konala dne 3. května v Bruselu a týkala se rovněž otázek lidských práv, které byly původně plánovány v rámci bloku IV plánů v oblasti víz. Tyto schůzky umožnily podrobnou výměnu informací mezi Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány a stimulovaly plodné diskuse o nezbytných reformách.

Členské státy EU, jichž se nejvíc týká příliv žadatelů o azyl, nadále provádějí dvoustranné návštěvy v příslušných zemích západního Balkánu s cílem vyměňovat si informace o tomto jevu a projednávat konkrétní opatření v boji proti němu, přičemž informují Komisi o možném vývoji. Zástupci zemí západního Balkánu byli rovněž pozváni na návštěvy příslušných orgánů členských států EU.

Kromě toho v rámci mechanismu včasného varování řízeného agenturou FRONTEX prostřednictvím sítě pro analýzu rizik v zemích západního Balkánu (WEBRAN) bylo od prosince 2011 vydáno sedm dodatečných varovných zpráv. Varovné zprávy agentury FRONTEX nadále poskytují podrobnou analýzu trendů přílivu dynamické migrace z tohoto regionu. Zprávy jsou nezbytné pro lepší pochopení jevu zneužívání liberalizace vízového režimu, k posouzení jeho vývoje a k vymezení konkrétních opatření k řešení problémů. Na základě těchto zpráv provedla Komise pravidelné aktualizace a analýzu migračních toků do členských států v příslušných pracovních skupinách Rady, jakož i na řadě dvoustranných setkání s členskými státy EU.

III.       Posouzení pokračujícího zavádění kritérií dohodnutých během rozhovorů o uvolnění vízového režimu zeměmi západního Balkánu

Současné hodnocení je založeno 1) na podrobných zprávách požadovaných Komisí a poskytnutých zeměmi západního Balkánu, 2) na informacích vyměňovaných během zasedání výborů v rámci dohody o stabilizaci a přidružení a dalších jednání výborů, jakož i 3) na výsledcích ze tří hodnotících misí uskutečněných útvary Komise společně s odborníky z členských států v březnu 2012 v Černé Hoře, v dubnu 2012 v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a v květnu 2012 v Albánii.

U všech zemí hodnocení dodržuje blokovou strukturu plánů týkajících se vízové liberalizace.

Albánie

V oblasti zabezpečení dokladů probíhá proces vypracovávání a distribuce biometrických pasů a průkazů totožnosti nadále bez problémů. Do 30. června 2012 bylo vydáno 2,4 milionu biometrických pasů a 3,1 milionu biometrických průkazů totožnosti.

Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti správy hranic. Byl podepsán protokol o společných hlídkách s Kosovem* a smlouva o výměně informací mezi pohraniční a migrační policií s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Policie pro správu hranic stále rozšiřuje přístup k zpravodajskému informačnímu systému o kriminalitě (MEMEX) na regionální ředitelství a komisařství, zatímco interinstitucionální námořní operační středisko k němu dosud není připojeno. Od července 2012 je globální systém správy informací (TIMS) spojen s databází občanského rejstříku na hraničních přechodech. Je třeba dále posílit analýzu rizik a kapacity posouzení hrozeb.

Bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti migrace. Zavádění dohody o zpětném přebírání osob i nadále probíhá hladce. Od listopadu 2011 do března 2012 bylo zaznamenáno 2 407 případů navrácených osob. Příslušné orgány odpovědné za provádění strategie a akčního plánu pro vracení migrantů by měly být posíleny. Stále se čeká na přijetí nové národní strategie pro migraci.

V oblasti azylu byl zaveden institucionální a právní rámec. Od května 2012 bylo uznáno 82 uprchlíků a 24 žadatelů o azyl. Přípravu v této oblasti je však třeba dále posilovat. Uprchlíkům a osobám požívajícím doplňkové ochrany ještě nejsou vydávány žádné průkazy totožnosti. Albánský vízový režim stále není plně v souladu s požadavky EU.

Bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti policejní spolupráce a boje proti organizovanému zločinu. Albánská policie v současné době reviduje svou strukturu s cílem zlepšit kapacitu podávání zpráv od policistů v terénu a posílit aktivně vedená vyšetřování. Existuje naléhavá potřeba, aby klíčové instituce zintenzívnily koordinaci, a tím zvýšily kapacity pro vyšetřování závažné a organizované trestné činnosti.

V oblasti boje proti drogám došlo k určitému pokroku. Probíhá mezinárodní spolupráce, ale měl by být posílen přístup založený na zpravodajských informacích. Je nutné vyvíjet další úsilí pro zvýšení schopnosti odhalování a vyšetřování obchodu s drogami.

Pokud jde o boj proti obchodu s lidmi, bylo dosaženo určitého pokroku, i když problém vnitřního obchodu s lidmi zůstává. Byly zavedeny standardní operační postupy pro identifikaci a pomoc obětem a potenciálním obětem, ale je třeba posílit kapacitu donucovacích orgánů a mezinárodní spolupráci.

Pokrok lze vykázat i v oblasti praní peněz. Policie vypracovala posouzení rizik a dala je k dispozici i ostatním agenturám. Na základě doporučení výboru MONEYVAL byly přijaty změny trestního zákona, které oddělily praní peněz od hlavní trestné činnosti a zavedly trestný čin praní vlastních peněz. Zvýšil se počet vyšetřování týkajících se majetku, jakož i počet oznámení podezřelých operací. Počet odsouzení za praní špinavých peněz zůstává nicméně výrazně nízký.

V oblasti boje proti korupci došlo jen k omezenému pokroku. Právní a institucionální rámec je v zásadě zaveden, ale je potřebné odstranit překážky bránící řádnému vyšetřování, které souvisejí s režimem imunity vysokých úředníků veřejné správy a soudců. Provádění opatření pro boj proti korupci je i nadále nedostatečné. Je třeba vytvořit věrohodný rejstřík vyšetřování, trestních stíhání a rozsudků na všech úrovních.

K nerovnoměrnému pokroku došlo v oblasti základních práv – k určitému pokroku došlo v oblasti práv žen a nediskriminace, zatímco jen omezeného pokroku bylo dosaženo v oblasti začleňování Romů. Musí být zintenzivněno úsilí vedoucí k provádění nástrojů politiky zaměřených na zranitelné skupiny. Provádění strategie na zlepšení životních podmínek Romů je stále pomalé. Byla přijata opatření k řešení problému neevidovaných romských dětí. Celkově lze říci, že Romové jsou stále konfrontováni s obtížnými životními podmínkami a s častou diskriminací, především pokud jde o přístup ke vzdělávání, zaměstnání, sociální a zdravotní ochraně a bydlení.

Bosna a Hercegovina

V oblasti zabezpečení dokumentů bylo dosaženo dobrého pokroku. Do května 2012 bylo vydáno 1 187 007 biometrických pasů, což představuje 72 % všech pasů v oběhu. Byl přijat nový zákon o průkazech totožnosti. Obě komory přijaly změny zákona o evidenci obyvatel. Nicméně k jeho úplnému provedení ještě nedošlo. Na přijetí čeká návrh zákona o trvalém pobytu, který má posílit právní rámec.

Došlo k pokroku v oblasti správy hranic. Většina právních předpisů týkajících se integrované správy hranic (Integrated Border Management, IBM), včetně zákona o hraničních kontrolách, se v zásadě opírá o příslušná acquis EU. Provádí se revidovaná strategie a akční plán pro IBM. Dále se zlepšuje infrastruktura na hraničních přechodech. Z 55 mezinárodních hraničních přechodů je 29 vybaveno kamerovým sledovacím zařízením. Všechny mezinárodní hraniční přechody jsou vybaveny čtečkami biometrických pasů a jsou napojeny na integrovaný systém kontroly státních hranic. Znovu se zpozdilo přijetí pravidel o vnitřní organizaci pohraniční policie. Je potřebné přidělit finanční zdroje k zajištění infrastrukturních opatření nutných k zabránění neoprávněných přechodů hranic, které již byly na hranicích Bosny a Hercegoviny s Černou Horou a Srbskem zjištěny. Souběžná opatření jsou očekávána i od druhých dvou dotčených zemí.

Pokroku bylo dosaženo v oblasti migrace. Je funkční středisko pro dočasné zadržení nelegálních přistěhovalců. Provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou nadále probíhá bez problémů. Je potřebné zavést ještě strategii pro začleňování uprchlíků.

Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti azylu. Bosna a Hercegovina i nadále bez problémů zavádí právní a strategický rámec. Kapacita azylového systému je na pokrytí stávajícího počtu žádostí o azyl dostatečná.

Bosna a Hercegovina je stále ještě v raném stadiu boje proti organizované trestné činnosti. Systém elektronické výměny údajů ze záznamů uchovávaných policií a státními zastupitelstvími postoupil do zkušební fáze, pokračuje digitalizace policejní archivů. Nedostatečná systematická výměna věrohodných zpravodajských informací a nedostatek účinných a udržitelných mechanismů koordinace a spolupráce mezi různými orgány činnými v trestním řízení brání dalšímu pokroku v boji proti organizované trestné činnosti. Návrh zákona o programu na ochranu svědků, jehož cílem je odstranit nedostatky stávajících právních předpisů, je nyní v procesu přijímání.

Určitého pokroku dosáhla Bosna a Hercegovina v oblasti boje proti obchodu s drogami. Institucionální kapacity pro koordinaci a systematické provádění politického rámce jsou i nadále nedostatečné. Je potřebné zvýšit aktivitu při prosazování práva. Rada ministrů přijala pravidla o zabezpečení a likvidaci zabavených omamných látek. Návrh změny zákona o předcházení a potlačování zneužívání omamných látek, který předpokládá zřízení Úřadu pro drogy, na přijetí ještě čeká.

Bosna a Hercegovina dosáhla určitého pokroku, pokud jde o boj proti obchodu s lidmi.

Počet zjištěných obětí obchodu s lidmi se zvýšil.Je třeba vyvinout další úsilí ke zlepšení koordinace a udržovat účinnou spolupráci, a to jak mezi příslušnými orgány, tak i s nevládními organizacemi, které se zabývají obchodováním s lidmi. Proaktivní identifikace obětí, jakož i účinný a dobře fungující vnitrostátní mechanismus pomoci obětem mají zásadní význam. Je potřebné další posílení trestního stíhání.

Určitého pokroku dosáhla Bosna a Hercegovina v oblasti praní peněz. Došlo k nárůstu počtu trestných činů a počtu potvrzených obžalob z praní peněz. Je potřebné urychleně zavést doporučení výboru MONEYVAL, zejména těch, která se týkají provozní a rozpočtové nezávislosti finančního zpravodajského útvaru. Je zapotřebí přijmout změny zákona o předcházení praní peněz a financování terorismu, které by provedly doporučení výboru MONEYVAL. Mechanismus konfiskace majetku musí začít fungovat po celé zemi.

K omezenému pokroku došlo v oblasti boje proti korupci. V červenci byla přijata právní úprava týkající se agentury pro boj proti korupci. Pro řádné provádění protikorupčního akčního plánu je nezbytné další úsilí. Účinná vyšetřování, trestní stíhání a rozsudky v případech korupce jsou stále řídkým jevem, zatímco počet osvobození obžalovaných a počet podmíněných trestů je vysoký.

V oblasti základních práv souvisejících se svobodou pohybu, pokud jde o romské menšiny, došlo jen k omezenému pokroku. Zatímco při provádění akčního plánu pro bydlení bylo dosaženo určitého pokroku, v oblasti zaměstnanosti, zdravotní péči a vzdělávání bylo dosaženo pouze malého pokroku. Byl zahájen proces revize akčních plánů pro bydlení, zaměstnání a zdraví, které budou lépe odrážet potřeby romského obyvatelstva, v souladu s doporučeními semináře pro začleňování Romů z července 2011. Diskriminace v přístupu k zaměstnání, zdravotní péči, důchodovému zabezpečení a pomalé tempo odminování zůstávají překážkami udržitelného návratu a místní integrace vnitřně vysídlených osob a dalších zranitelných skupin. Stále nejsou vyřešeny obtíže, pokud jde o dostupné finanční a lidské zdroje pro veřejného ochránce práv. Případy diskriminace ohlášené občany jsou stále vzácné.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

Pokud jde o zabezpečení dokladů, do března 2012 bylo vydáno celkem 1 398 280 cestovních dokladů a 1 517 873 průkazů totožnosti. Proces vydávání probíhá bezproblémově. Po uplynutí lhůty pro nahrazení starých pasů (27. února 2012) jsou platné pouze biometrické pasy.

V oblasti správy hranic byla v únoru 2012 ustanovena Národní rada pro strategii integrované správy hranic. Národní rada odpovídá za sledování a provádění strategie a akčního plánu této strategie. Je složena ze zástupců příslušných ministerstev a institucí zapojených do procesu provádění. Byla dokončena obnova devíti policejních stanic pro ostrahu hranic, i když ještě nejsou napojeny na centrální databázi údajů ministerstva vnitra. Byla ustanovena společná kontaktní centra pro policejní spolupráci s Albánií, Srbskem a Kosovem. Protokoly týkající se společných pohraničních hlídek se uskutečňují prostřednictvím společných hlídek s Albánií, Bulharskem a Kosovem.

V oblasti azylu byl přijat národní program pro integraci na rok 2012, který zajišťuje státní financování bydlení pro osoby, jimž byl poskytnut azyl. Byly zvýšeny přijímací kapacity a lidské zdroje pro azylové centrum Vizbegovo. Správní kapacita a efektivita azylového řízení jsou stále nedostatečné a musí být zlepšeny. Azylové řízení je pomalé; nebylo dosaženo žádného pokroku k urychlení postupu vydávání dokladů totožnosti žadatelům o azyl, problémem je i nadále poskytování tlumočnických služeb.

Pokud jde o migraci, byla navržena sekundární legislativa potřebná pro zajištění plné funkčnosti vnitrostátní databáze pro cizince (zahrnující údaje z oblasti azylu, migraci a víz). Byl přijat národní migrační plán na rok 2011. Čtyři střediska pro migraci poskytují občanům informace o legální migrace. Readmisní dohoda s EU byla zavedena hladce. Readmisní dohoda se Srbskem vstoupila v platnost a readmisní dohoda s Republikou Černá Hora byla podepsána.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti nebyla dosud zřízena vyšetřovací střediska a soudní policie, jak to předpokládá trestní zákoník. Je třeba vyvinout další úsilí při provádění akčního plánu pro prosazování nového trestního zákoníku, zejména pokud jde o školení donucovacích orgánů a státních zástupců. Nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o nedostatek zaměstnanců střediska pro potlačování organizované a závažné trestné činnosti v rámci ministerstva vnitra. Vnitrostátní databáze zpravodajských informací pro shromažďování zpravodajských informací je stále ve výběrovém řízení a Národní koordinační centrum pro boj proti organizované trestné činnosti dosud nebylo ustanoveno. Úsilí příslušných donucovacích orgánů (ministerstvo vnitra, státní zastupitelství, celní správa a finanční policie) v boji proti organizované trestné činnosti by měla být posílena. Účinnosti státních zastupitelství brání nemožnost přímého přístupu do databází. V oblasti boje proti drogám byl zaznamenán malý pokrok. Množství drog zadržených na území státu zůstalo nízké. Lidské zdroje pro oddělení nedovolených drog ministerstva vnitra by proto měly být posíleny. Musí být zvýšeno úsilí donucovacích orgánů při odhalování a zabavování drog.

Pokračovala mezinárodní a regionální spolupráce v oblasti přeshraniční organizované trestné činnosti. Byly ratifikovány operativní dohody s EUROPOLem.

Pokud jde o boj proti korupci, v prosinci 2011 přijala státní komise pro předcházení korupci (SCPC) národní programy pro prevenci a potlačení korupce, jakož i pro předcházení střetu zájmů, a průvodní akční plán na období 2011–2015. V oblasti předcházení korupce byla provedena řada školení (pro soudce, státní zástupce, donucovací orgány a státní zaměstnance). SCPC zahájila systematické ověřování prohlášení o majetku. Po přijetí sekundárních právních předpisů se začala provádět ověřování prohlášení o střetech zájmů, ale systém zatím není úplný. Aby se zajistila transparentnost a odpovědnost, je třeba ještě posílit systém kontroly financování politických stran a volebních kampaní. Dále je třeba vytvořit registr případů korupce na vysoké úrovni. Nezávislost soudnictví nadále vyvolává obavy, což ovlivňuje vůli proti korupci bojovat.

V oblasti základních práv byl v prosinci 2011 přijat akční plán pro začleňování Romů a romských uprchlíků. Zahrnuje opatření pro další zlepšení přístupu Romů k zaměstnání, vzdělání, bydlení a osobním dokumentům. Je plánováno zhodnocení akčního plánu prostřednictvím setkání zúčastněných stran každých šest měsíců, přičemž první schůzka se konala v únoru 2012. Kapacity romských informačních středisek byly zlepšeny nákupem nových technických zařízení. V únoru 2012 bylo v obci Topansko pole otevřeno desáté romské informační středisko. Pokud jde o přístup ke vzdělávání, bylo přijato rozhodnutí postavit dvě školy v obci Shuto Orizari. Budou pokračovat opatření pro poskytování stipendií romským žákům a projekty zaměřené na začlenění romských dětí v předškolních zařízeních. Uskutečnilo se školení pro romské zdravotní mediátory a 16 z nich začne pracovat v 8 obcích.

Černá Hora

V oblasti zabezpečení dokladů bylo do 31. března 2012 vydáno 313 109 biometrických pasů a 444 023 průkazů totožnosti. Proces probíhá bezproblémově.

Pokud jde o správu hranic, byla dokončena modernizace dvou hraničních přechodů na hranici se Srbskem (Dobrakovo, Dracenovac). Bylo nakoupeno, instalováno a zprovozněno IT vybavení a vozidla pro pohraniční policii na hlavních hraničních přechodech. Pro všechny ostatní hraniční přechody byla provedena podrobná analýza potřeb a nedostatků v zařízení. Kapacita pohraniční policie byla rovněž posílena prostřednictvím činností v oblasti vzdělávání.

V oblasti migrace byl zřízen koordinační subjekt za účelem monitorování provádění strategie pro opětovné začlenění osob navrácených na základě dohod o zpětném přebírání osob za období 2011–2016. Readmisní dohoda mezi EU a Černou Horou je nadále prováděna bez problémů. Bylo dokončeno zřízení střediska pro přijímání ilegálních přistěhovalců.

V oblasti azylu byly přijaty zákon o azylu a zákon o cizincích, ale jejich provádění provází řada problémů. Kompetence příslušných vnitrostátních orgánů by měly být dále upřesněny. Situace v oblasti rozhodování o žádostech o azyl se nezlepšila. Byla dokončena výstavba střediska pro přijímání žadatelů o azyl.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti byl v lednu 2012 přijat akční plán pro boj proti organizované trestné činnosti, který zavádí operativní opatření a ukazatele v souladu s prioritami stanovenými v roce 2011 v rámci posouzení hrozeb organizované trestné činnosti (Organized Crime Threat Assessment, OCTA). V listopadu 2011 byly přijaty změny pravidel, pokud jde o vnitřní organizaci a popis práce policejní správy. To vedlo ke zřízení dalších specializovaných organizačních jednotek v rámci policie. K zajištění vedoucí role státního zástupce ve vyšetřování musí být zlepšeny vztahy mezi státním zastupitelstvím a policejními složkami. Skutečnost, že státní zástupce nemá přímý přístup do příslušných databází, a nedostatek kapacit brání účinnému provádění trestního zákona. Musí být posíleny kapacity donucovacích orgánů při provádění finančního vyšetřování. Zlepšily se možnosti využívání zvláštních vyšetřovacích prostředků (pokud jde o personál a vybavení). Nicméně stávající časová omezení znesnadňují jejich účinné využívání. Je třeba zrealizovat projekt policejní práce založené na zpravodajských informacích v rámci celé země a souběžně by měli být vyškoleni policisté. Mezinárodní a regionální spolupráce v oblasti přeshraniční organizované trestné činnosti pokračovala efektivně. Pravomoci, které se týkají boje proti drogám, byly centralizovány v oddělení kriminální policie; její kapacity byly posíleny prostřednictvím specializované odborné přípravy a nákupem vybavení určeného do protidrogových operací. Na školách a na místní úrovni byly prováděny akce ke zvýšení informovanosti v oblasti drog. Pokračovala úzká spolupráce v oblasti drog s Europolem, Interpolem, policejními složkami členských států EU a sousedními zeměmi.

Pokud jde o oblast boje proti korupci, byly podniknuty další kroky k posílení právního rámce. Přesto je však potřebné posílit mechanismy pro kontrolu financování politických stran a volebních kampaní i pro prosazování sankcí a dále je upřesnit v právním rámci. Je také potřebné posílit kontrolní mechanismy v oblasti veřejných zakázek. Poté, co vstoupila v platnost změna zákona o předcházení střetům zájmů, všech 36 členů parlamentu, kteří byli rovněž členy správních rad podniků ve vlastnictví státu, z těchto správních rad odstoupilo a všech 16 poslanců, kteří byly rovněž ve výkonných pozicích (včetně 2 primátorů), odstoupilo z jedné ze svých funkcí. Komise pro předcházení střetu zájmů postrádá kapacity pro kontrolu správnosti majetkových přiznání a prohlášení o střetu zájmů úředníků, jakož i ke zjišťování nezákonného obohacování, protože nemá žádné vyšetřovací pravomoci a přístup do příslušných databází. Počet případů korupce, u kterých bylo nařízeno zabavení majetku, je stále velmi nízký. Právní ustanovení o rozšířeném propadnutí majetku nebyla použita. Je prováděna řada osvětových kampaní v oblasti podávání zpráv o korupci. Ředitelství pro boj proti korupci bylo převedeno pod ministerstvo spravedlnosti. Musí být nicméně posíleny jeho pravomoci a jeho schopnost zajistit lepší koordinaci preventivních činností v boji proti korupci.

Pokud jde o oblast základních práv, v únoru 2012 byli jmenováni členové Rady pro ochranu proti diskriminaci. Během vykazovaného období byly zahájeny činnosti zaměřené na zvyšování informovanosti. Kapacity úřadu veřejného ochránce práv je nicméně třeba posílit finančními prostředky a jmenováním nových zaměstnanců. Legalizace postavení vysídlených osob pokračuje a měla by se dále vyvíjet. V dubnu 2012 byla přijata strategie pro zlepšení situace Romů, Aškalů a příslušníků egyptské komunity, jakož i akční plán této strategie. Projekty týkající se sociálního začlenění Romů, Aškalů a příslušníků egyptské komunity nadále probíhají. Pro zlepšení přístupu vysídlených osob a Romů, Aškalů a příslušníků egyptské komunity k hospodářským a sociálním právům je ovšem nutné vyvíjet stále úsilí. Je třeba vyvinout také další úsilí k zajištění udržitelných životních podmínek v táboře Konik.

Srbsko

V oblasti zabezpečení dokladů probíhá proces výroby a distribuce biometrických pasů a zabezpečených průkazů totožnosti. Od července 2008 do března 2012 vydaly srbské orgány více než 3,8 milionu biometrických pasů a téměř 3,5 milionu průkazů totožnosti. Za vydávání biometrických pasů a průkazů totožnosti osobám s bydlištěm v Kosovu je odpovědné zvláštní koordinační ředitelství. Od listopadu 2011 do března 2012 bylo osobám s bydlištěm v Kosovu vydáno 17 000 biometrických pasů.

V oblasti správy hranic pokračuje Srbsko v provádění své strategie integrované správy hranic a jejího akčního plánu. Zavedlo kontaktní místa pro přeshraniční spolupráci s Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou. Dále byla modernizována kamerová sledovací zařízení a prováděny společné operace na hraničních přechodech se sousedními zeměmi. Systém včasného varování pro odhalování padělaných cestovních dokladů funguje bezproblémově. Strategii integrované správy hranic je nicméně nutno aktualizovat. Je třeba zajistit plné spojení mezi všemi hraničními přechody a centrální databází ministerstva vnitra. Zřízení několika nových hraničních přechodů vyčerpalo finanční zdroje a interní sdílení údajů a rizikových profilů, zejména v boji proti obchodování s lidmi, je i nadále nedostatečné. Kontrola správní hranice s Kosovem zůstává i nadále významnou výzvou a je třeba zlepšit výměnu informací s misí EULEX. Srbsko by mělo podepsat a provést technický protokol pro provádění integrované správy hranic, který byl schválen v závěrech dialogu Bělehrad-Priština ze dne 2. prosince 2011.

V oblasti migrace nedosáhlo Srbsko žádného pokroku. Legislativní rámec z velké části odpovídá normám EU, ale je třeba jej účinně provádět. Žádosti stále dočasně zpracovává azylový útvar pohraniční policie, protože azylový úřad naplánovaný jako prvoinstanční subjekt nebyl dosud formálně zřízen. Mandát azylové komise, orgánu druhé instance, vypršel v dubnu 2012, a je tedy potřebné zvolit nové členy. Srbsko má dvě přijímací střediska pro žadatele o azyl, ale ta nemají dostatečné kapacity pro poskytování služeb všem žadatelům o azyl. Mělo by zlepšit svůj azylový systém rychlým zavedením třetího centra, vytvořením systému pro zpracování biometrických údajů žadatelů o azyl a zlepšením podmínek pro začlenění žadatelů o azyl. Mělo by podniknout další kroky ke sjednocení svých právních předpisů s acquis EU v oblasti legální migrace, zejména pokud jde o právo na sloučení rodiny, dlouhodobý pobyt a podmínky přijímání státních příslušníků třetích zemí ke studiu. Stále nebyla vytvořena vnitrostátní databáze pro kontrolu osobních údajů a otisků prstů žadatelů o azyl. Zpětné přebírání osob mezi EU a Srbskem funguje bezproblémově.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti dosáhlo Srbsko pokroku. Připravuje se řada legislativních návrhů s cílem posílit kapacity pro prosazování práva a zlepšit vymáhání majetku. Zvláštní státní zástupce pro organizovanou trestnou činnost inicioval ve vykazovaném období řadu případů týkajících se vysoce postavených osob, ale ke konfiskacím majetku dochází málokdy. Spolupráce s Europolem a Eurojustem se zlepšuje a Srbsko je blíže k podpisu operativní dohody s Europolem. Srbsko je i nadále výchozí, tranzitní i cílovou zemí obchodu s lidmi. Právní a institucionální rámec v boji proti obchodu s drogami je zaveden, avšak Srbsko zůstává nedílnou součástí tras obchodu s drogami v celé oblasti západního Balkánu. Řešení těchto problémů bude vyžadovat konstantní úsilí.

K omezenému pokroku došlo v oblasti boje proti korupci. Srbsko již zavedlo právní a institucionální rámec pro boj proti korupci, včetně protikorupčního úřadu a nového zákona o financování politických stran, v souladu s evropskými standardy. Koordinátorem pro boj proti korupci byl jmenován ministr spravedlnosti. K zavedení proaktivního přístupu na základě zpravodajských informací v boji proti korupci a organizované trestné činnosti ještě nedošlo. Orgány dosud nedokončily svou národní strategii pro boj s korupcí na období 2012–2017 ani akční plány této strategie. Protikorupční úřad ještě musí vykázat výsledky, pokud jde o skutečnou kontrolu financování politických stran, a zlepšit spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem účinně prošetřovat majetková prohlášení. Není zavedena dostatečná ochrana informátorů. Možnost provádění komplexních finančních vyšetřování je nadále omezena; chybí centralizovaný systém zpravodajských informací o trestné činnosti a velmi zřídka dochází k vymáhání majetku.

V oblasti základních práv, které se týkají svobody pohybu, dosáhlo Srbsko omezeného pokroku. Ministerstvo vnitra zahájilo kampaň na nábor zaměstnanců z menšinových společenství. Strategie a akční plán usiluje o zlepšení postavení Romů v Srbsku. Podmínky pro základní vzdělávání, zápis do škol a do evidence obyvatel a přístup ke zdravotní péči se mírně zlepšily. Další značné úsilí, včetně finančních zdrojů, jsou zapotřebí v zájmu zlepšení postavení a socio-ekonomických podmínek Romů, kteří jsou i nadále nejzranitelnější a nejvíce marginalizovanou menšinou. Přístup na trh práce zůstává velmi složitý.

IV.       Mechanismus pro prevenci zneužívání liberalizace vízového režimu ze strany občanů zemí západního Balkánu: hodnocení jeho provádění

Toto hodnocení vychází z 12. až 18. varovné zprávy agentury FRONTEX a ze zpráv předložených zeměmi západního Balkánu, které si vyžádala Komise.

Jak je uvedeno ve výše zmíněném prvním a druhém pracovním dokumentu útvarů Komise z roku 2011, v návaznosti na rozhodnutí z konce let 2009 a 2010, jimiž byl přiznán bezvízový styk zemím západního Balkánu[3], zaznamenaly některé členské státy EU sezónní vlny zvyšujícího se počtu žadatelů o azyl.

Během vykazovaného období zůstaly oblíbenými cílovými zeměmi i nadále Belgie, Lucembursko, Německo a Švédsko. Vyšší tlak na svůj azylový systém v důsledku značně zvýšeného počtu žadatelů o azyl, zejména ze Srbska, pozoruje od začátku roku 2012 také Švýcarsko. To bylo coby jedna ze zemí přidružených k Schengenu přizváno do pracovní skupiny ustavené v rámci mechanismu monitorování v období po liberalizaci vízového režimu, na jejíž činnosti se začalo podílet v únoru 2012.

V průběhu první poloviny roku 2012 byla v příchodech žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu nadále pozorována sezónnost, i když zjištěny byly i některé nové trendy. Z varovných zpráv agentury FRONTEX vyplývá, že celkový počet žadatelů o azyl z regionu se ve srovnání s předchozím obdobím snížil (v lednu o 31 %, v únoru o 20 %, v březnu o 20 % a v dubnu o 15 %), avšak v květnu byl zaznamenán mírný nárůst (+ 20 %). K tomuto poklesu došlo hlavně v důsledku značného snížení počtu žadatelů o azyl ze Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, tj. ze dvou zemí, jejichž státním příslušníkům se azyl stále uděluje nejvíce. Náhlý nárůst v měsíci květnu lze vysvětlit významně zvýšeným počtem žádostí o azyl podaných občany Albánie, který byl zapříčiněn šířením mylných informací a následně se zase významně snížil.

Proti pozitivnímu výsledku sezónního snížení, jež bylo doloženo v prvních čtyřech měsících, však stojí několik skutečností. Klesající trend není v prvé řadě rovnoměrně rozdělen mezi všemi pěti zeměmi západního Balkánu, jimž byl přiznán bezvízový styk. Zatímco počet žadatelů o azyl z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Srbska se snížil nebo zůstal stabilní, počet žadatelů z Albánie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny se oproti stejnému období v roce 2011 zvýšil[4].

Za druhé, i přes počáteční trend sezónního poklesu zaregistrovaly některé členské státy EU mezi žadateli o azyl pocházejícími z předmětného regionu nárůst. Nejvíce žadatelů zaznamenaly Belgie (+20 % v dubnu), Lucembursko (+31 % v květnu) a Švédsko (+133 % v květnu). V některých zemích původu a některých cílových zemích byly navíc pozorovány prudké výkyvy mimo trend[5].

Z meziročního srovnání počtu žadatelů o azyl z předmětného regionu navíc vyplývá, že v sezónnosti dochází k opožďování a pozorovány jsou méně výrazné rostoucí a klesající tendence. Týdenní zvýšení během posledních dvou týdnů měsíce dubna (+31 %) naznačuje, že nová vlna žádostí o azyl začala o jeden a půl měsíce později než v roce 2011. V posledním pracovním dokumentu útvarů Komise (z prosince 2011) se navíc uvádí, že v opožděné hlavní sezóně v zimě 2011 bylo podáno o 30 % méně žádostí než v roce 2010. Tato skutečnost by mohla mít dopad na rozsah právě pozorované začínající jarní/letní vlny.

Nejčastějšími důvody pro podání žádosti o azyl byly i nadále nedostatečná zdravotní péče, nezaměstnanost a nedostatečné možnosti vzdělávání. Stále více žadatelů o azyl je kromě toho motivováno k opuštění své země původu na základě mylných informací, které se šíří o údajné azylové ochraně z ekonomických důvodů. Velvyslanectví členských států EU v zemích západního Balkánu v těchto případech zintenzivňují své úsilí, aby účel a podmínky azylové ochrany objasnily. Varovné zprávy agentury FRONTEX potvrdily, že většina lidí si za cíl dále vybírá tytéž země EU, protože dostává informace od přátel a příbuzných, kteří tam již odcestovali. Většina z nich si je také vědoma toho, že šance na udělení azylu je malá, ale i tak o něj zkusí požádat.

Pokud jde o hlavní příčiny vysokého počtu žádostí o azyl, jež jsou posléze označovány za nedůvodné, relevantními faktory, které berou potenciální žadatelé o azyl v úvahu, zůstávají délka azylového řízení a odpovídající délka povoleného pobytu v daném členském státě.

Jak bylo uvedeno v předchozím pracovním dokumentu útvarů Komise, dotčené členské státy EU přijímají zvláštní protiopatření – vedou například informační kampaně, optimalizují lidské zdroje zapojené do vyřizování žádostí o azyl, snižují průměrnou délku vyřizování v případě zjevně nedůvodných žádostí a zavádějí účinnější postupy pro odvolání. Zdá se, že informovanost o těchto opatřeních, má u některých národnostních skupin dopad na volbu cílových zemí.

Během první poloviny roku 2012 se dále potvrzoval společný profil žadatelů o azyl. Většinu žádostí podávají i nadále příslušníci romské menšiny, kteří často přicházejí se svými rodinami. Úroveň vzdělání u romského obyvatelstva zůstává v předmětném regionu nízká a míra nezaměstnanosti je velmi vysoká, což přispívá k sociálnímu vyloučení a zhoršování životních podmínek.

Přetrvávají rovněž pokusy o obcházení azylových postupů a postupů pro navracení uvedené v předchozím pracovním dokumentu útvarů Komise. Někteří žadatelé o azyl nepředkládají při podávání žádosti o azyl biometrické pasy, čímž se ztěžuje jejich identifikace.

Stále velmi nízká míra uznaných žádostí[6] stejně jako v předchozích zprávách nasvědčuje tomu, že většina žádostí je nedůvodná. Na rozdíl od předchozího období, kdy počet nových žádostí o azyl převýšil počet navrácení, je však od poloviny ledna 2012 mezi počtem nových žádostí o azyl a počtem navrácení pozorován poměrně vyrovnaný poměr.

Orgány předmětných pěti zemí západního Balkánu dále na žádost Komise podnikají opatření, aby tomuto jevu bránily, jak již bylo výše popsáno v oddíle II. Bývalá jugoslávská republika Makedonie přijala nový plán (duben–září 2012), který se soustředí zejména na sociální a ekonomická opatření ke zlepšení životních podmínek zranitelných skupin (včetně romské menšiny).

Všechny aktualizační zprávy, které země západního Balkánu předložily o provádění akčních plánů zaměřených na boj proti zneužívání bezvízového režimu, i nadále kladou zvláštní důraz na informační kampaně. V těchto zemích se distribuují plakáty, brožury a letáky vyjasňující povinnosti a práva vyplývající z bezvízového cestování do schengenského prostoru a šíří se také informace o pravidlech pro přístup na trh práce v EU. Země západního Balkánu hlásí, že do tohoto procesu se stále více zapojují místní nevládní organizace. Důležitou úlohu v tomto ohledu nadále plní delegace EU v regionu.

Nadále se uplatňují opatření k posílení hraničních kontrol. Zvláštní pozornost se v této souvislosti věnuje vysoce frekventovaným silničním přechodům. Všechny země západního Balkánu osvobozené od vízové povinnosti hlásí poměrně vysoký počet identifikovaných osob, které se pokusily opustit svou zemi původu bez splnění právních požadavků. Zintenzivněna byla rovněž opatření pro posílení přeshraniční spolupráce mezi sousedními zeměmi.

Země západního Balkánu rovněž informovaly, že se pokračuje v opatřeních, pokud jde o kontrolu cestovních kanceláří a dopravních společností, které by se mohly podílet na chybném informování občanů o výhodách azylu. Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko nadále koordinují činnost svých donucovacích orgánů a ministerstev dopravy za účelem vyšetřování případných nesrovnalostí. Orgány Bosny a Hercegoviny poskytly informace o odebírání přepravních povolení kvůli nesrovnalostem, pokud jde o pravidla mezinárodní přepravy osob, a oznámily, že několik případů je ve fázi trestního stíhání.

V Bývalé jugoslávské republice Makedonii se provádí změny právního rámce, kterými se zavádí nový trestný čin napomáhání zneužití bezvízového režimu a které již byly zmíněny v předchozím pracovním dokumentu útvarů Komise (z prosince 2011).

Na seminářích uspořádaných Komisí byla s každou zemí dohodnuta dlouhodobá opatření pro lepší integraci romské menšiny, zejména pak opatření týkající se bydlení a přístupu ke zdravotní péči, vzdělávání a zaměstnání. Jejich úspěšné a plynulé provádění má zásadní význam pro řešení jevu nedůvodných žádostí o azyl (viz také analýzy konkrétních zemí v oddíle III). Evropská komise v průběhu roku 2011 zorganizovala v tomto regionu společně s příslušnými orgány řadu seminářů o Romech, aby byl přezkoumán stav a byla nalezena řešení problémů, jimž romská komunita čelí. Celková horizontální zjištění poukázala na významnou mezeru mezi aktuálně platnými příslušnými právními předpisy a politikami a jejich náležitým prováděním v praxi. Semináře vedly k řadě operativních závěrů v klíčových oblastech, jako jsou evidence obyvatel, vzdělávání, zaměstnání, sociální a zdravotní péče, bydlení a svoboda pohybu. Navazující jednání o provádění závěrů, které byly s orgány společně dohodnuty, se plánují v roce 2012. Úspěšné dokončení tzv. sarajevského procesu pro navracení nebo místní integraci nejzranitelnějších uprchlíků a vnitřně vysídlených osob navíc významně přispěje k řešení otázky usídlení těchto komunit.

Zaznamenány byly další snahy o integraci navrácených osob[7]. Srbsko pokračovalo v provádění své strategie opětovného začleňování a informovalo o projektu na vývoj databáze pro sledování přístupu navrácených osob k veřejným službám. Pro navracené osoby jsou v Srbsku zřízena tři přijímací střediska. Existuje informační brožurka o navracení přeložená do několika jazyků. Finanční prostředky na opětovné začleňování jsou však u všech pěti zemí západního Balkánu osvobozených od vízové povinnosti i nadále nedostatečné a stále omezený je i přístup navrácených osob k zaměstnání, vzdělávání, odborné přípravě a uznávaným kvalifikacím.

Evropský parlament a Rada v současné době projednávají legislativní návrhy, jejichž cílem je mimo jiné omezit zneužívání azylových systémů v členských státech EU a předcházet obchodování s azylem. V prosinci 2011 byl kromě toho přijat návrh kvalifikační směrnice. Práce na dalších nástrojích pokračuje.

Konečně je také třeba zmínit, že spoluzákonodárci jsou v závěrečné fázi projednávání návrhu Komise na změnu nařízení č. 539/2001 (kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni)[8]. Tento návrh předpokládá mimo jiné vízovou ochrannou doložku, která umožní dočasně pozastavit zrušení vízové povinnosti pro třetí zemi, jejíž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti, za stavu nouze, kdy je naléhavě nutné reagovat na obtíže, kterým čelí jeden nebo více členských států. Takový mechanismus by byl až krajním opatřením a může se uplatnit na kteroukoli třetí zemi osvobozenou od vízové povinnosti.

V.        Další kroky a konkrétní opatření

Komise zastává názor, že mechanismus monitorování v období po liberalizaci vízového režimu, který je v současné době zaveden, i nadále efektivně funguje a nabízí nástroje potřebné k monitorování plynulého plnění liberalizačních kritérií ze strany zemí západního Balkánu a k monitorování migračních toků mezi těmito zeměmi a Unií. Mechanismus včasného varování dokáže činitelům EU s rozhodovacími pravomocemi (včetně Komise) pomáhat, pokud jde o chápání povahy současného jevu, o posuzování jeho vývoje a o přípravu možných budoucích opatření a rozhodnutí.

Mechanismus včasného varování agentury FRONTEX má zásadní význam v tom, že Komisi a členským státům umožňuje pokračovat v účinném sledování situace a migračních toků mezi regionem západního Balkánu a Unií. Tento mechanismus by se tudíž měl dále používat. Jeho další prodloužení bude posouzeno začátkem roku 2013.

Na základě monitorování v průběhu posledních šesti měsíců a ze srovnání s pracovním dokumentem útvarů Komise z prosince 2011 lze vyvodit tyto závěry:

Velká většina osob cestujících ze zemí západního Balkánu v bezvízovém režimu cestuje i nadále s dobrými úmysly, a liberalizace vízového režimu tak stále uspokojivě plní svůj skutečný účel, kterým je usnadňovat mezilidské kontakty, rozvíjet podnikatelské příležitosti, podporovat kulturní výměny a umožňovat lidem z tohoto regionu lepší poznávání EU.

Ve vykazovaném období pokračovalo provádění reforem, k nimž se země západního Balkánu zavázaly v oblasti spadající do plánů pro liberalizaci vízového režimu. V některých případech je však zapotřebí zvýšit úsilí, aby se u reforem zajistila plná udržitelnost a nezvratnost.

Úroveň dvoustranné spolupráce a provádění readmisních dohod mezi EU a zeměmi západního Balkánu zůstává pozitivní.

Zneužívání liberalizace vízového režimu se vyvíjí z hlediska sezónnosti a zeměpisného rozsahu. Na celosvětové úrovni se celkový počet žadatelů o azyl ze zemí západního Balkánu ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím roku 2011 snížil. Meziroční srovnání však ukazuje nárůst počtu žadatelů o azyl mimo hlavní sezónu. Zohlední-li se v této souvislosti také pokles během hlavní sezóny, který byl hlášen v předchozím pracovním dokumentu útvarů Komise, vývoj nasvědčuje tomu, že sezóny se zpožďují a rozdíly v obdobích jsou méně ostré. Pozorované tendence co do jednotlivých zemí původu a cílových zemí navíc vykazují výkyvy, které nejsou slučitelné s celosvětovým trendem. Již druhým rokem po sobě se fenomén ze zeměpisného hlediska rozšiřuje.

U převážné většiny nedůvodných žádostí o azyl zůstává faktorem motivujícím k jejich podání nízká úroveň integrace místních komunit, zvláště romského původu. Hlavními důvody pro opuštění země původu jsou i nadále důvody ekonomické, kdy žadatelé ve spojení s žádostí o azyl v některých členských státech EU očekávají finanční výhody.

Země západního Balkánu neupustily od svého odhodlání hledat řešení současných problémů a některá opatření, která zavedly, přinesla povzbudivé výsledky. Rozšířený geografický rozměr a zvyšující se četnost dobře organizovaných skupin žadatelů o azyl romského původu si však žádají více cílených opatření zaměřených na výsledky.

Vzhledem k výše uvedeným závěrům a na základě konzultací a výměny osvědčených postupů, které se uskutečnily v posledních měsících mezi Komisí, zeměmi západního Balkánu a dotčenými členskými státy EU, se i nadále považují za potřebná následující opatření:

(1) Posílená spolupráce s orgány zemí západního Balkánu by měla pokračovat, aby pomáhala překonávat a pokud možno předvídat obtížné situace, kterým čelí některé členské státy EU. Je důležitá zejména proto, že trendy, co se týče některých zemí původu a některých cílových zemí, se začínají lišit. Tato spolupráce by měla být založena na pravidelné výměně informací mezi Komisí, dotčenými členskými státy EU a zeměmi v předmětném regionu a měla by probíhat v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.

(2) Úsilí, pokud jde o šetření u zprostředkovatelů (např. cestovních kanceláří, dopravních společností atd.), je třeba zintenzivnit.

(3) Mělo by se dále pracovat na posilování výstupních kontrol (v zemích západního Balkánu) a vstupních kontrol (na hranicích EU). Členské státy EU, které mají přímou odpovědnost za správu vnějších hranic Unie, by v této souvislosti měly tomuto jevu i nadále věnovat zvláštní pozornost v souladu s schengenským acquis a v úzké spolupráci se zeměmi západního Balkánu, cílovými členskými státy a agenturou FRONTEX.

(4) Dále je třeba neustávat v cílených informačních kampaních, které je třeba zintenzivnit, aby se u veřejnosti zvýšilo povědomí a vyjasnila se informovanost občanů o právech a povinnostech spojených s bezvízovým stykem (včetně pravidel pro přístup na trh práce v EU a odpovědnosti za jakékoli zneužití práv v rámci bezvízového režimu).

(5) V zemích původu by se měla výrazně zvýšit pomoc menšinám, zejména romským komunitám, a pomoc by měla být cílenější. Zvláštní pozornost by se měla věnovat zvýšení míry školní docházky romských dětí a zvýšení míry zaměstnanosti. Součástí těchto snah by mělo být provádění národních strategií a také pomoc orgánů dotčených zemí, která bude podpořena dostupnou pomocí ze strany EU a dvoustrannou pomocí ze strany členských států. Komise je připravena dále zvýšit důraz na pokračující posilování pomoci poskytované v rámci nástroje předvstupní pomoci včetně programu TAIEX.

[1]               Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).

[2]               SEK(2011) 695 v konečném znění a SEK(2011) 1570 v konečném znění.

*               Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

[3]               Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Černé Hoře a Srbsku v roce 2009 a Albánii a Bosně a Hercegovině v roce 2010.

[4]               Srovnání statistických údajů pro květen 2012 a květen 2011: Albánie (+725 %), Bosna a Hercegovina (+14 %), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (–48 %), Černá Hora (+77 %), Srbsko (–13 %).

[5]               Prudké zvýšení mimo trend bylo zjištěno u albánských žadatelů o azyl v Lucembursku (+275 % v únoru a +233 % v březnu) a ve Švédsku (+268 % v dubnu a +413 % v květnu), u občanů Bosny a Hercegoviny žádajících o azyl v Lucembursku (+1 600 % v dubnu), u občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie žádajících o azyl v Lucembursku (+480 % v květnu) a u černohorských žadatelů o azyl v Německu (+750 % v lednu) a ve Švýcarsku (+200 % v květnu).

[6]               „Míra uznání“ byla vypočtena jako podíl kladných rozhodnutí [přiznání postavení uprchlíka nebo podpůrné ochrany (směrnice 2004/83) nebo humanitárního statusu (vnitrostátní právní předpisy)] z celkového počtu rozhodnutí v řízeních prvního stupně. Celkový počet rozhodnutí se skládá z kladných a záporných rozhodnutí.

[7]               Do Srbska bylo od listopadu 2011 do března 2012 vráceno 2 400 srbských státních příslušníků a do Albánie bylo od listopadu 2011 do března 2012 vráceno 2 400 albánských státních příslušníků. Občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo v průběhu roku 2011 vráceno 983 a státních příslušníků Černé Hory bylo od ledna 2011 do dubna 2012 vráceno 234.

[8]               KOM(290) 2011.