13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/61

—

by vzhledem k zásadním výzvám v této oblasti uvítal poněkud podstatnější navýšení tohoto rozpočtu, přičemž uznává, že na přesném čísle se nelze shodnout, dokud nebudou ukončena jednání o víceletém finančním rámci;

—

podporuje nový přístup v podobě „integrovaných projektů“, požaduje však, aby bylo u těchto projektů více podporováno zapojení zainteresovaných stran a dosažitelnost těchto projektů; dále žádá, aby jako další hlavní relevantní oblasti integrovaných projektů byly přiřazeny mořské prostředí, půda a hluk; požaduje též zavedení vhodných mechanismů koordinace programu LIFE s dalšími fondy EU sdruženými ve společném strategickém rámci a s akčními rámci stanovujícími priority k financování programu Natura 2000;

—

je přesvědčen, že vyloučení DPH jako způsobilého nákladu pravděpodobně odradí mnoho potenciálních žadatelů od přípravy návrhu, a navrhuje aby DPH byla uznána za způsobilý náklad, pokud příjemci prokážou, že jim nemůže být vrácena;

—

doporučuje, aby náklady na stálé zaměstnance byly nadále uznávány za způsobilé pod podmínkou, že se prokáže a zdokumentuje, že jsou daní zaměstnanci formálně přiděleni k výkonu činností projektu na plný či částečný úvazek;

—

navrhuje, aby horní míra spolufinancování byla zvýšena na 85 % v méně rozvinutých regionech (dle definice v nařízeních o strukturálních fondech) a v nejvzdálenějších regionech;

—

požaduje, aby program LIFE byl otevřen také pro účast zámořských zemí a území EU, na něž se vztahuje „rozhodnutí o přidružení zámoří“ (rozhodnutí Rady 2001/822/ES), jež zodpovídají za významný podíl biologické rozmanitosti EU.

Zpravodajka

Kay TWITCHEN (UK/nezař.), členka zastupitelstva hrabství Essex

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

COM(2011) 874 final – 2011/0428 (COD)

1.

opakuje svůj názor, že program LIFE představuje důležitý nástroj na pomoc s financováním místních a regionálních environmentálních politik a projektů, které jsou přínosem pro celou Evropu, a že pomohl mobilizovat úsilí místních a regionálních orgánů. Kromě toho přispěl k navazování vztahů mezi partnery a tím k posílení struktur pro spolupráci, čímž se usnadnila výměna zkušeností a informací na místní a regionální úrovni;

2.

vítá záměr pokračovat v programu LIFE v novém období financování. Je přesvědčen, že tak bude zajištěna možnost účinnějšího zásahu, vytvořeny synergie koordinací unijních a vnitrostátních činností a zviditelní se opatření v oblasti životního prostředí a klimatu;

3.

sdílí názor Komise, že by opatření v oblasti životního prostředí a klimatu měla být nedílnou součástí většiny politik EU. Hlavní nástroje financování Unie však neřeší všechny konkrétní potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu, a proto stále existuje potřeba samostatného programu pro životní prostředí a oblast klimatu, který bude vycházet z dosažených výsledků nařízení (ES) č. 614/2007 o LIFE+ v období 2007–2013. Bude tak doplněním přístupu „začleňování“ uplatňovaného při dosahování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu napříč unijním rozpočtem, a to prostřednictvím financování projektů v oblasti životního prostředí a klimatu, které jinde nesplňují kritéria pro získání finančních prostředků;

4.

hodnocení stávajícího programu LIFE poukázalo na to, že jeho dopad je omezen v důsledku chybějícího strategického zaměření. Nový program by proto měl zavést pružný přístup vedený shora dolů a založit dva podprogramy pokrývající oblast životního prostředí a klimatu s jasně stanovenými prioritami;

5.

poukazuje na význam zachování dostatečné flexibility v programu. Stanovování priorit by nemělo vést k nadměrným omezením či příliš přísným kritériím. Kvalita navrhovaných projektů musí být stejně jako ve stávajícím programu hlavním měřítkem;

6.

domnívá se, že nařízení o LIFE by se mělo konkrétně zmiňovat o tom, že je nutné hledat synergie mezi různými proudy, např. zajistit, aby projekty v oblasti klimatu financované programem LIFE měly příznivý dopad na biologickou rozmanitost a aby projekty v oblasti životního prostředí financované LIFE byly odolné vůči změně klimatu. Vzhledem k tomu, že Komise poukázala na potenciální synergie u obou podprogramů i u projektů uspokojujících komplexní cíle, bude nutné zajistit, aby se těchto synergií dosahovalo;

7.

opakuje svoji výzvu (1), aby program LIFE i nadále nabízel podporu pro komunikační a informační projekty a stále více se zaměřoval na osvětu, včetně vzdělávání k udržitelnému rozvoji, a propagaci projektů, do nichž jsou zapojeny místní a regionální orgány. V této souvislosti vítá navrhovanou prioritní oblast správa a informace v každém z obou podprogramů;

8.

vítá návrh, aby z důvodu zajištění koherence obou podprogramů LIFE byly tyto podprogramy prováděny v rámci jediného víceletého pracovního programu, pomocí jediného souboru společných prováděcích pravidel, s jedinou výzvou k předkládání návrhů a aby byly řešeny společně v rámci jediného výboru pro program LIFE, a zdůrazňuje, že by zde neměly existovat různé postupy a priority;

9.

vítá skutečnost, že Evropská komise provedla při přípravě návrhu rozsáhlé konzultace a zohlednila mnoho postojů vyjádřených zúčastněnými stranami a Výborem regionů (2);

10.

vítá důraz, jaký je v článku 3 kladen na definování ukazatelů pro měření úspěchu programu LIFE. Doporučuje přidat ukazatele, které měří a podporují řádnou správu a komunikaci v rámci každého projektu programu LIFE. VR vyzývá k tomu, aby se program LIFE v každém svém projektu důrazněji zaměřil na cílené, a tedy efektivnější typy komunikačních činností a budování kapacity;

11.

poznamenává, že návrh v článku 10 vylučuje inovace v soukromém sektoru orientované na tržní replikaci, protože ty lépe pokryje program Horizont 2020. To programu LIFE umožní zaměřit se na ekoinovace ze strany místních a regionálních orgánů a na hledání řešení, která lze nejčastěji nejlépe realizovat v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Proto VR vítá přesun k inovacím orientovaným na veřejný sektor a možnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru;

12.

vítá skutečnost, že návrh v článku 11 umožňuje, jak požadoval VR (3), opakované činnosti za předpokladu, že projekty probíhají na základě osvědčených postupů, které mohou být uplatňovány i v jiných regionech, a že budou podléhat normám pro monitorování a sdělování výsledků veřejnosti;

13.

je přesvědčen, že podpora přes integrované projekty na akční rámce stanovující priority pro financování sítě Natura 2000 bude do budoucna klíčovým prvkem v rámci prioritní oblasti biologická rozmanitost programu LIFE. VR požaduje, aby s ohledem na institucionální rámec každého členského státu regionální orgány řídily přípravu akčních rámců stanovujících priority, a bere na vědomí nedávné iniciativy Evropské komise související s financováním programu Natura 2000 (4);

14.

velmi vítá, že podpora správy v oblasti životního prostředí v rámci LIFE posílila tím, že se z ní v navrhovaném nařízení stala prioritní oblast (článek 12). VR je přesvědčen, že se tím zvýší viditelnost případných projektů správy a že místní a regionální orgány budou z této nové prioritní oblasti významným způsobem těžit. VR horuje pro to, aby program LIFE přispíval k posilování administrativních kapacit místních a regionálních orgánů a stále více se zaměřoval na osvětu, včetně vzdělávání k udržitelnému rozvoji, a propagaci projektů, do nichž jsou zapojeny místní a regionální a které mají závažný dopad na úrovni EU (5);

15.

je toho názoru, že by se v rámci této prioritní oblasti měly šířit poznatky ohledně provádění a uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, a to tím, že se budou podporovat sítě, školení a projekty pro sdílení osvědčených postupů, zejména místních a regionálních orgánů činných v této oblasti, na evropské úrovni;

16.

vítá vytvoření nového podprogramu pro oblast klimatu, jenž může hrát roli v podpoře nízkouhlíkových a zdrojově efektivních opatření a investic, které budou odolné vůči změnám klimatu. Toto vítá vzhledem k mezinárodním závazkům EU ke snižování emisí skleníkových plynů v rámci kjótského protokolu a budoucí globální klimatické dohody, která se bude dojednávat do roku 2015, ale i vzhledem k cílům EU z klimaticko-energetického balíčku, strategie Evropa 2020 a Plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (6);

17.

poznamenává však, že navrhovaný rozpočet je spíše malou částí celkového rozpočtu programu LIFE (25 %). Tím má podprogram LIFE Oblast klimatu velmi omezený potenciál k nějak zásadnímu snížení emisí skleníkových plynů. Měl by tudíž podporovat zlepšování ve více oblastech životního prostředí, jako je přírodní prostředí, které je z důvodu zajištění kvality ovzduší zásadní, vykazuje vysokou biologickou rozmanitost (rašeliniště a lesy) či podporuje vytváření zelené infrastruktury jako integrovaného přístupu zaměřeného na zachování biologické rozmanitosti a zmírnění dopadů změny klimatu;

18.

vítá, že hlavním záměrem integrovaných projektů budou strategie a akční plány pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

19.

vítá cíle uvedené pod prioritní oblastí správy a informací v oblasti klimatu (článek 16) a vidí zde jasnou úlohu pro VR v šíření osvěty o záležitostech klimatu;

20.

jak již uvedl v předchozím stanovisku (7), vítá návrh na zavedení dlouhodobých integrovaných projektů ve velkém územním měřítku (konkrétně v měřítku regionu, více regionů nebo v měřítku vnitrostátním) coby nástrojů k řešení široké škály otázek prostřednictvím strategického, strukturovaného vztahu k dalším tokům prostředků EU. Projekty programu LIFE budou nadále mít významnou katalytickou hodnotu;

21.

je přesvědčen, že integrované projekty zlepší provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu a její začleňování do ostatních politik při uplatnění zásady víceúrovňové správy, a to zajištěním koordinované mobilizace ostatních fondů EU a vnitrostátních a soukromých fondů ve prospěch cílů v oblasti životního prostředí nebo klimatu. Zaměří se na provádění plánů a strategií v oblasti životního prostředí a klimatu ve větším územním měřítku, než je běžné v případě LIFE+;

22.

vítá skutečnost, že výčet hlavních relevantních oblastí pro integrované projekty v čl. 18 písm. d) do značné míry reflektuje předchozí doporučení VR (vodohospodářství, ochrana přírody a biologické rozmanitosti, udržitelné využívání zdrojů a udržitelné nakládání s odpady). Nicméně se domnívá, že by k nim jako další hlavní relevantní oblasti měly být přiřazeny mořské prostředí, půda a hluk;

23.

vyjadřuje obavu, že by příprava a vedení integrovaných projektů mohly být složité zejména vzhledem k plejádě lhůt, výběrových kritérií, postupů a formátů podávání žádostí, podmínek řízení a opatření týkajících se vykazování. To bude zvláště odstrašující pro menší místní orgány, a proto vítá záměr návrhu na zajištění technické pomoci s přípravou a podáváním integrovaných projektů;

24.

požaduje vhodné mechanismy koordinace LIFE s dalšími fondy EU v rámci společného strategického rámce, zejména v rámci smluv o partnerství stanovených článkem 14 návrhu nařízení o společných ustanoveních, jakož i s navrhovaným novým přístupem místního rozvoje se zapojením místních komunit a strategiemi místního rozvoje pro všechny fondy SSR, jak stanovují články 28 a 29 návrhu nařízení o společných ustanoveních;

25.

očekává, že tato nová kategorie rozsáhlejších projektů LIFE bude zahrnovat rámec a pokyny pro přípravu individuálních projektů LIFE a jiných projektů, včetně plánu, který by vysvětloval, jak se ve financování navržených činností kombinuje jiné financování od EU, státní, regionální, místní a soukromé financování. Ve stanovených případech projekty mohou mít delší trvání, v jehož průběhu bude možné vypracovat a provést individuální související projekty LIFE;

26.

zároveň upozorňuje na hodnotu tradičních projektů v malém měřítku, které jsou přístupné menším orgánům, jež mají nižší schopnost připravit integrovaný projekt. V souladu s tím vítá, že tyto projekty budou i v novém programu mít své místo, a žádá, aby se nesnížily celkové rozpočtové prostředky, jež na ně budou určeny;

27.

uznává, že je nutné mít přibližný zeměpisný základ, ale domnívá se, že by neměl být tím hlavním stimulem, který by mohl vést k odklonu finančních prostředků od nezbytných projektů jen proto, aby hypotetická vnitrostátní kvóta byla splněna jinde. Vítá možnost začlenit do těchto projektů i sousední země;

28.

je přesvědčen, že by se mělo více podporovat zapojení zainteresovaných stran do integrovaných projektů;

29.

uznává, že se Evropská komise snažila odpovědět na výzvy z předchozího stanoviska (8) požadující větší správního zjednodušení, včetně víceletého plánování a masivnějšího využívání nástrojů IT. Využívání paušálních sazeb a jednorázových částek může snížit byrokracii a je vítáno. Obává se však, že vůle po zjednodušení je především vyjádřena velmi obecnou formou jen jako aspirace v bodě odůvodnění 26;

30.

velmi vítá zavedení dvoustupňového postupu při výběru integrovaných projektů, v rámci něhož mohou potenciální žadatelé Komisi předložit koncepční poznámku k předběžnému schválení, což znamená, že na straně účastníků, u nichž je úspěch nepravděpodobný, dochází k menšímu plýtvání zdroji. To také odpovídá doporučení VR (9);

31.

vítá víceleté pracovní programy, které musí trvat nejméně dva roky, jak navrhuje článek 24. Je přesvědčen, že tyto víceleté pracovní programy mohou zajistit, že program LIFE bude priority EU řešit strategičtějším, politickým způsobem. Žádá Evropskou komisi, aby místní a regionální orgány zapojila do přípravy těchto pracovních programů, což by zajistilo jejich blízkost praxi;

32.

je však znepokojen tím, že by možnost přezkumu víceletých programů v polovině období, jak ji stanovuje čl. 24 odst. 3, mohla vést k nemožnosti odhadnout další vývoj na straně příjemců. Rozsah změn z přezkumu by proto měl být minimální;

33.

kvituje, že ve stávajícím programu je funkční výkonnost vnitrostátních kontaktních míst proměnlivá. V některých případech jde o slabá místa, což vede k nedostatečnému využívání prostředků přidělených danému státu (VR již dříve požadoval lepší odbornou přípravu vnitrostátních kontaktních míst (10));

34.

trvá na tom, že přezkumný postup a výbor pro program LIFE (článek 29) by měl fungovat transparentním a inkluzivním způsobem;

35.

konstatuje, že návrh nařízení počítá s akty v přenesené pravomoci, pokud jde o ukazatele výkonnosti platné pro specifické priority (článek 3), uplatňování kritéria „být v zájmu Unie“ (čl. 19 odst. 1) a uplatňování kritéria „zachování zeměpisné rovnováhy“ u integrovaných projektů (čl. 19 odst. 3). VR se kriticky staví k intenzivnějšímu využívání komitologie v politice v oblasti životního prostředí kvůli její nízké transparentnosti v rámci rozhodování na úrovni EU a provozního postupu pro místní a regionální orgány (11). Proto doporučuje, aby během přípravných prací na aktech v přenesené pravomoci Evropská komise přistoupila k příslušným konzultacím s místními a regionálními orgány;

36.

kvituje, že Evropská komise vyslyšela jeho požadavek z předchozího stanoviska (12) na zvýšení maximální míry spolufinancování ze stávajícího maxima 50 % na 70 % (u integrovaných a přípravných projektů až na 80 %);

37.

navrhuje zvýšení horní míry na 85 % v méně rozvinutých regionech (dle definice v nařízeních o strukturálních fondech (13)) a v nejvzdálenějších regionech. Tyto regiony jsou často životně důležité pro plnění cíle zastavení úbytku biologické rozmanitosti;

38.

lituje, že Evropská komise nevyslyšela jeho výzvy z předchozího stanoviska (14) v tom smyslu, že by místní a regionální orgány měly i nadále mít možnost započítávat náklady na stálé zaměstnance jako vlastní zdroje. Vyloučení nákladů za stálé zaměstnance by mělo zásadní negativní dopad na kvalitu a proveditelnost projektů zejména malých vládních a nevládních organizací, které závisejí na kontinuitě stálých zaměstnanců a jejich odbornosti a jejichž personál často pracuje na dělený pracovní úvazek na několika projektech současně;

39.

je přesvědčen, že spolu s vyloučením DPH jako způsobilého nákladu, jak navrhuje článek 20, toto pravděpodobně odradí mnoho potenciálních žadatelů od přípravy návrhu. Připomíná, že v ostatních fondech EU se DPH uznává za způsobilý náklad, pokud příjemci prokážou, že jim nemůže být vrácena;

40.

avšak upozorňuje na poznatky ze studie, z nichž podle všeho vyplývá, že efekt mnohem vyšších měr spolufinancování navržených Komisí vykompenzuje odstranění některých prvků způsobilého financování u většiny projektů. Je si navíc vědom toho, že otázka času zaměstnanců je příčinou mnoha sporů mezi auditory Komise a příjemci a vede k tomu, že Komise získává zpět velký objem peněz, někdy dlouho poté, co byl projekt ukončen;

41.

nicméně doporučuje, aby náklady na stálé zaměstnance byly nadále uznávány za způsobilé pod podmínkou, že se prokáže a zdokumentuje, že jsou daní zaměstnanci formálně přiděleni k výkonu činností projektu;

42.

podotýká, že navrhované zvýšení rozpočtu programu LIFE z 2,1 mld. EUR na 3,6 mld. EUR je sice podstatné, avšak představuje stále pouze 0,3 % celkového rozpočtu EU;

43.

vzhledem k zásadním výzvám v této oblasti by však VR uvítal poněkud podstatnější navýšení tohoto rozpočtu. Uznává, že na přesném čísle se nelze shodnout, dokud nebudou ukončena jednání o víceletém finančním rámci;

44.

ačkoli vítá větší míru koherence a doplňkovosti s ostatními toky prostředků, nemělo by mít financování programu LIFE na tyto fondy (např. strukturální fondy) žádný dopad;

45.

vítá skutečnost, že 50 % podprogramu Životní prostředí má být věnováno biologické rozmanitosti, což odpovídá požadavku VR (15);

46.

vítá nové ustanovení článku 17 v tom smyslu, že LIFE lze kombinovat s inovativními finančními nástroji. Považuje to za zvlášť důležité pro prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů. Opakuje, že by tyto nástroje měly být používány jen jako dodatečné nástroje a nikoliv namísto grantů na akce;

47.

potvrzuje, že politika v oblasti životního prostředí je oblastí, v níž výkon pravomocí mezi sebou sdílejí Evropská společenství s členskými státy. Používá se zde proto zásada subsidiarity. Věří však, že vzhledem k tomu, že je navrhované nařízení v zásadě pokračováním programu LIFE, jenž trvá od roku 1992, není zapotřebí důkladné analýzy jeho souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. Zásadu subsidiarity a proporcionality potvrzuje bod odůvodnění 34 návrhu nařízení;

48.

Nicméně: