15.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/65

1.1

Evropě se zatím nedaří překonat krizi, takže se rozdíly v ní stále zvětšují. V mnoha zemích postižených krizí lze zaznamenat prudký nárůst nezaměstnanosti, především u mladých. Evropská politika zaměstnanosti musí ve větší míře pomáhat členským státům s řešením problémů. Měla by být více než dosud považována za součást řešení, aby se společnými silami podařilo krizi solidárně překonat a stabilizovat Evropu.

1.2

EHSV proto zastává názor, že politika zaměstnanosti musí bezpodmínečně podpořit budování evropské infrastruktury a kvalitního růstu. Je zapotřebí značných investic, které mohou mít pozitivní vliv na zaměstnanost. Za tímto účelem musejí být urychleně mobilizovány nejen soukromé, ale i veřejné investice, a musejí být uskutečněny reformy.

1.3

Díky solidární a účinné politice zaměstnanosti se evropský trh práce může vyvíjet a získat zpět důvěryhodnost. K tomu je naprosto nezbytné mj. brzké spuštění a povinné poskytování záruk pro mladé. V některých zemích postižených krizí je navíc zjevný zájem o zavedení duálních systémů vzdělávání. Komise by to měla podpořit, umožnit počáteční financování a iniciovat výměnu osvědčených postupů. Nepodaří-li se dát mladým perspektivy, a to především v zemích postižených krizí, hrozí, že nám vyroste „ztracená generace“, která bude sociální i politickou časovanou bombou. EHSV se zasazuje o solidární řešení ve stylu globalizačního fondu.

1.4

Prvním důležitým krokem je správné nastavení záruk pro mladé, ovšem i naléhavé řešení nynějších strukturálních problémů.

Cíl vytvořit co nejvíce pracovních míst je podmíněný vytvořením:

1.5

Politika zaměstnanosti nemůže napravit chybné kroky v makroekonomické politice, ale může podstatnou měrou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti znalostních společností tím, že posílí schopnost inovovat a dosáhne lepší vyváženosti mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací. Krom toho je třeba neprodleně zlepšit přístup evropských podniků (zejména malých a středních podniků) k rizikovému kapitálu a odstranit zbytečnou byrokracii.

1.6

Musí být celkově zohledněna zvláštní úloha sociálních partnerů při utváření a provádění politiky zaměstnanosti a posílena v rámci nové správy věcí veřejných.

2.1

Dne 18. dubna 2012 zveřejnila Evropská komise sdělení nazvané Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst a devět průvodních dokumentů. Toto sdělení obsahuje návrhy opatření na podporu tvorby pracovních míst, reformy trhů práce a posílení správy věcí veřejných v EU.

2.2

Výzva Komise k obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst přichází v okamžiku, kdy v mnoha zemích dochází v důsledku mnohočetných krizí (finanční krize, hospodářské krize, sociální krize, krize eura, dluhové krize, krize důvěry) k drastickému úbytku pracovních míst, který negativně ovlivňuje každodenní život občanů, protože ztrácejí pracovní místa, nemají žádné vyhlídky na novou práci nebo se musejí smířit s poklesem mzdy a sociálních dávek nebo s jejich ztrátou.

2.3

Výbor proto vítá, že se Komise začala zabývat dopady krize na politiku zaměstnanosti a že požaduje obnovu vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst. To měla učinit už dávno, neboť důsledky krize se vyostřují – mj. protože se vlády téměř ve všech členských státech EU při uplatňování nově přizpůsobených pravidel správy ekonomických záležitostí v eurozóně snaží snížit rozpočtové schodky prostřednictvím částečně značných škrtů ve veřejných výdajích zaměřených zejména na omezení sociálních výdajů a veřejných služeb. Takováto politika však omezuje příležitosti na trhu práce, v neposlední řadě těch jedinců, kteří už patřili do znevýhodněných skupin (1). Úsporná opatření obvykle zasáhnou nejtvrdším způsobem v prvé řadě ty, kdo jsou závislí na státních sociálních dávkách, včetně těch, kdo mají nestabilní pracovní místa, a dalších skupin, jež jsou na trhu práce znevýhodněny. Proto je třeba udržet a posílit stabilizující funkci solidárních systémů sociálního zabezpečení, aby zůstaly účinné a udržitelné právě i s ohledem na nejvíce postižené a znevýhodněné skupiny na trhu práce.

2.4

EHSV zavčas požadoval vynaložit mimořádné úsilí na řešení nezaměstnanosti, která roste znepokojivou měrou; pokračovat ve vyjetých kolejích nelze. Politika trhu práce může a musí podpořit proces tvorby pracovních míst. Předpokladem k tomu je stabilní hospodářství. EHSV uvítal plán hospodářské obnovy přijatý v roce 2008, nicméně kritizoval, že je jeho objem příliš omezený (2).

2.5

Aktuální čísla o trhu práce jsou alarmující, negativní vývoj na trhu práce v zemích postižených krizí neustále pokračuje. Nezaměstnanost v Evropě je (údaje jsou ze srpna) se svými 10,5 % (11,4 % v eurozóně) tak vysoká jako nikdy dříve. Ve dvou třetinách členských států je třeba konstatovat rostoucí nezaměstnanost – obzvlášť prudce se nezaměstnanost zvýšila ve Španělsku (25,1 %), v Portugalsku (15,9 %) a v Řecku (24,2 %) (3). Bez práce je 25,46 milionů osob. Zvláště negativní je, že stoupla i dlouhodobá nezaměstnanost, což je trend, který se očividně dále šíří. Více než 40 % všech nezaměstnaných hledá práci již déle než jeden rok (4). Mimořádně znepokojující je, že míra nezaměstnanosti mladých lidi v EU je neustále velmi vysoká – přesahuje 22 %. I v tomto ohledu existují mezi členskými státy značné rozdíly. Ve Španělsku a v Řecku činí více než 50 %, v některých členských státech (Portugalsko, Slovensko, Bulharsko, Itálie, Irsko) okolo 30 %. Pouze ve třech členských státech (Německo, Rakousko a Nizozemsko) činí méně než 10 % (5).

2.6

Na politiku růstu a zaměstnanosti nelze nahlížet odděleně. Proto Výbor opakovaně požadoval plán evropské hospodářské obnovy ve výši 2 % HDP a s dalekosáhlými účinky na trh práce. V rámci společnosti by se mělo také podporovat zakládání podniků a podnikatelský duch, a to v neposlední řadě ve vzdělávacích systémech a programech odborné přípravy. Vedle dodatečných investic na vnitrostátní úrovni, které musí být v zájmu zvýšení účinků na zaměstnanost uskutečněny koordinovaně, je třeba určit evropské investiční projekty. „Pakt pro růst a zaměstnanost“ přijatý v rámci závěrů ze summitu ve dnech 28. a 29. června 2012 byl v tomto směru prvním krokem. Nyní musí získat konkrétní obsah, aby byl v celé Evropě zaručen nezbytně nutný prostor pro udržitelný růst a zaměstnanost. Zvláštní pozornost se musí věnovat zajištění přechodů na trzích práce, zejména i při restrukturalizacích.

3.1

Výbor tedy souhlasí s analýzou Komise, že vyhlídky na růst zaměstnanosti v rozhodující míře závisí na schopnosti EU vytvářet hospodářský růst prostřednictvím makroekonomických, průmyslových a inovačních politik a podpořit ho politikou zaměstnanosti zaměřenou na zajištění hospodářské obnovy vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst. EHSV se obává, že značná část pozitivních návrhů v balíčku opatření v oblasti zaměstnanosti bude v případě, že EU bude neustále pokračovat ve své politice úspor, zcela neproveditelná. EHSV se navíc obává, že navržená opatření sama o sobě nebudou stačit k dosažení cílů vytyčených ve strategii zaměstnanosti EU. Již v únoru 2012 urgoval pakt o sociálních investicích pro účely trvalého překonání krize a investování do budoucnosti (6). Výbor v této souvislosti vítá, že Komise svým balíčkem opatření v oblasti zaměstnanosti připomíná, že podle článku 3 Smlouvy je cílem EU dosažení plné zaměstnanosti a sociální soudržnosti.

4.1.1

MOP ve své zprávě Global Employment Trends for Youth 2012 z května 2012 varuje před nebezpečím, že dospívá „ztracená generace“. Vlády proto musejí přisoudit nejvyšší prioritu aktivní politice trhu práce a zaměstnanosti pro mladé. Výbor v této souvislosti vítá plánované zavedení záruk pro mladé. To však nebude možné zvládnout pouze s dosud nevyužitými prostředky z ESF. EHSV proto doporučuje, aby byly země s mimořádnými problémy prozatím podporovány, neboť často postrádají finanční prostředky na nezbytnou aktivní politiku zaměstnanosti, zejména co se týče povinného poskytování záruk pro mladé. Není-li toto možné vyřešit pouze pomocí prostředků z ESF, musejí být na financování těchto záruk vynaloženy dodatečné evropské prostředky (Fond solidarity s mládeží). Bankám byly poskytnuty miliardové částky, proto musí být možné mobilizovat i tyto prostředky, např. na základě daně z finančních transakcí, o jejíž zavedení se Výbor již delší dobu zasazuje.

4.1.2

Eurofound zkoumal přednosti a nevýhody záruk pro mladé (7). Představují důležité, krátkodobě koncipované opatření k zamezení vyloučení mladých lidí. U specifických cílových skupin („hard-to-help“) však tolik účinné nejsou. Neřeší ani strukturální problémy (např. nevyhovující systémy školního vzdělávání či odborné přípravy na povolání).

4.1.3

Navíc je nesmírně důležitý okamžik zavedení tohoto opatření. EHSV se domnívá, že zavést záruky pro mladé po třech měsících je pozdě, v ideálním případě by měly být využity co nejdříve, tj. v okamžiku registrace na úřadě práce. Nevydařený přechod totiž škodí ekonomice a zanechává následky na celý život. Výbor doporučuje poskytovat záruky pro mladé i mladým dospělým ve věku od 25 do 29 let. V rámci národních plánů reforem musejí být v tomto ohledu naplánována konkrétní opatření. K tomu bude v mnoha zemích nezbytné rozšířit zvláštní podporu ze strany veřejných služeb zaměstnanosti, přičemž je třeba věnovat zvýšenou pozornost znevýhodněným skupinám.

4.1.4

Je důležité překlenout propast mezi potřebami trhu práce, vzděláváním a očekáváními mladých lidí. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je poskytovat pobídky a podporu pro rozvoj vysoce kvalitních systémů učňovského školství. Výbor považuje za důležité, aby byli sociální partneři v členských státech úzce zapojeni do přípravy těchto systémů. EHSV požaduje lepší výměnu zkušeností a podporu systémů učňovského školství z ESF.Je třeba podporovat výměny osvědčených postupů, poskytovat počáteční financování a vypracovat kvalitní rámec pro duální vzdělávání. Uplatňování navrhované charty kvalitních stáží by měly provázet pobídky.

4.2.1

Základní, učňovské i vysokoškolské kvalifikace musí být v rovnováze. Udržitelný pozitivní vývoj v oblasti zaměstnanosti se totiž nemůže opírat výhradně o akademické, vysokoškolské vzdělání. Klíčový význam má i osvojování kognitivních schopností a univerzálních dovedností, a ne pouze získávání formální vyšší kvalifikace. V budoucnosti budou ještě více požadovány průřezové a komunikativní schopnosti. EHSV podporuje úsilí o zajištění většího uznávání kvalifikací prostřednictvím uznávání dovedností získaných mimo systém formálního vzdělávání, zejména s ohledem na nedávný návrh doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (8). Musí být podpořeno zavádění evropského rámce kvalifikací na úrovni členských států.

4.3.1

Výbor vítá, že se Komise zabývá nejen poptávkou, ale intenzivněji také nabídkou na trhu práce. Podniky v Evropě mají klíčový význam pro překonání krize na trhu práce. Především v malých a středních podnicích lze v uplynulých letech pozorovat kladnou bilanci zaměstnaných osob. Proto je mimořádně důležité zlepšit přístup malých a středních podniků ke kapitálu a snížit náklady na zakládání společností o 25 %. V současné době se pracuje na omezení administrativní zátěže společností. Podle Evropské komise to bude mít významný ekonomický dopad na hospodářství EU. HDP se zvýší přibližně o 1,5 %, tj. zhruba 150 miliard eur, aniž by současně poklesla ochrana zaměstnanců. Také sociální podniky a organizace občanské společnosti mohou přispět k vyšší zaměstnanosti, jak se opakovaně zdůrazňuje mj. ve stanoviscích EHSV (9). Kromě toho se nedávno ve stanovisku CCMI (10) z vlastní iniciativy poukazovalo na to, že družstva, a to především zaměstnanecká družstva, mohou i v dobách krize zajistit více pracovních míst tím, že omezí zisky ve prospěch jejich ochrany.

4.3.2

Udržitelná konkurenceschopnost ve znalostní ekonomice vyžaduje odpovídající investice do kvalifikace zaměstnanců. Vhodným opatřením ke stimulaci poptávky mohou být u některých cílových skupin (např. dlouhodobě nezaměstnaní) také příplatky ke mzdě a zaměstnanecké výhody.

4.3.3

EHSV vítá návrh Komise zřídit „agentury pro řízení přechodů“. Právě vzhledem k rostoucímu počtu dlouhodobě nezaměstnaných to však nesmí být omezeno na nabídku zprostředkovatelských služeb. Potřebná je rozsáhlá nabídka služeb v oblasti odstraňování překážek zprostředkování a rychlého (opětovného) začleňování na trhu práce právě i na místní úrovni, např. prostřednictvím nabídek vzdělávání a odborné přípravy. Strategie „aktivního začleňování“, kterou Komise stanovila v říjnu 2008 (11), usiluje vedle podpory příjmu a inkluzívních trhů práce i o přístup ke službám, které mají umožnit na míru šité kvalitní poradenství s cílem získat práci, jež bude odpovídat individuálním vlohám a dovednostem. Ve smyslu strategie trhu práce zaměřené na jednotlivce je proto nezbytné jmenované služby propojit a vytvořit integrovanou nabídku služeb, což by mělo být podpořeno posílením zásady partnerství mj. v rámci ESF.

4.3.4

Stagnující poptávka po pracovní síle způsobená pokračující krizí vede k růstu dlouhodobé nezaměstnanosti, jejímž důsledkem jsou vážné problémy s umístěním na trhu práce a následně i nárůst chudoby kvůli ztrátě kontaktu s trhem práce. EHSV doporučuje členským státům, aby vynaložily mimořádné úsilí o vytvoření mezitrhu práce, aby byly veřejné prostředky využívány k tvorbě přiměřeného počtu odpovídajících pracovních míst. Tím by se zajistilo, aby si dlouhodobě nezaměstnaní udrželi své pracovní návyky a zvyšovali své schopnosti a znalosti. Zabrání se tak růstu chudoby, neboť ten je způsoben ztrátou kontaktu s trhem práce, a umožní to hladký přechod takto zaměstnaných osob na otevřený trh práce v období po krizi.

4.3.5

Vytvoření evropského trhu práce je i nadále dlouhodobým cílem. EHSV vítá návrhy na odstranění překážek bránících volnému pohybu pracovníků. Obecně je třeba zlepšit rámcové podmínky pro spravedlivou mobilitu (12). Mobilita však nesmí vést k tomu, že budou lidé z regionů odcházet. S pomocí solidárního sdílení rizik by se naopak mělo chudším regionům pomoci vyrovnat náskok.

4.4.1

Výbor se již několikrát vyjádřil k flexikuritě. Uvítal, že zkušenosti s přístupem ke krizi vedly k rozšíření pojetí flexikurity. Zlepšení vnitřní flexibility dosud nebyla při diskusích o flexikuritě věnována náležitá pozornost. Zaměstnání na dobu určitou a dočasná práce mohou v krátkodobém horizontu umožnit přechody a mohou být tu a tam nezbytné k tomu, aby byl obzvlášť znevýhodněným skupinám usnadněn přechod na první trh práce. S tím spojená nejistota zaměstnání však smí být pouze dočasná a musí být sociálně zabezpečena. Návrh „jednotné pracovní smlouvy“, o němž se sdělení nepřímo zmiňuje, EHSV odmítá. Namísto toho doporučuje bojovat s větším odhodláním proti nejistým zaměstnáním a předložit návrhy ohledně toho, jak docílit opětovného nastolení normálních pracovních poměrů.

4.5.1

V hospodářství jako celku musí být zaručena rovnováha mezi dostatečným růstem poptávky a udržením cenové konkurenceschopnosti (13). Tato témata se již řeší na technické i politické úrovni v rámci makroekonomického dialogu. Jak Komise uvádí na str. 25, je při tom třeba vždy dodržovat a respektovat autonomii sociálních partnerů a důsledný soulad s čl. 153 odst. 5 SFEU. Výbor se staví proti návrhu vytvořit na úrovni EU nový tripartitní výbor pro mzdové otázky. Místo toho doporučuje zreformovat a v případě potřeby posílit stávající struktury – trojstrannou sociální vrcholnou schůzku a výbor pro makroekonomický a sociální dialog – s cílem zaručit účinné a vyvážené zapojení sociálních partnerů a ministrů práce, sociálních věcí, financí a hospodářství.

4.5.2

Výbor vítá, že se Komise začala zabývat otázkou minimálních mezd a důstojné kvality pracovních míst. Minimální mzdy jsou důležité k zamezení mzdovému dumpingu, zejména tam, kde nebyly kolektivně vyjednány spodní hranice mezd. Výbor je nicméně proti tomu, aby se minimální mzdy srovnávaly s důstojnými odměnami. Ne každá minimální mzda je sama o sobě důstojnou odměnou a pouze přiměřené minimální mzdy zaručují také odpovídající důchody. Celkově je třeba zohlednit mnohotvárnost jednotlivých vnitrostátních systémů výpočtu mezd.

4.5.3

EHSV se již před delší dobou vyslovil pro rozšíření základu daně v zájmu financování systémů sociálního zabezpečení. V tomto směru lze s uspokojením konstatovat, že Komise v balíčku opatření v oblasti zaměstnanosti uvádí i přechod na environmentální a spotřební daně a daně z nemovitosti, včetně monitorování redistribučních dopadů, aby bylo možné snížit daňové zatížení práce způsobem, který se neprojeví na příjmech do státní pokladny. Mají-li být rozpočty konsolidovány a má-li být zajištěna udržitelnost společnosti a hospodářství díky odpovídající politice zaměstnanosti a kvalifikace, nestačí pouze dbát na výdajovou stránku, ale je třeba zlepšit příjmy tak, aby lépe odpovídaly výkonům.

4.6.1

Návrhy v oblasti nové správy věcí veřejných tvoří jádro sdělení. Sdělení v této souvislosti vyzdvihuje nové aspekty a předkládá návrhy, jak lze politice zaměstnanosti v rámci evropského semestru znovu vtisknout větší význam a dynamiku. Výbor to velmi vítá – politika zaměstnanosti totiž již v hodnocení Lisabonské strategie v polovině období, v cílích strategie Evropa 2020 a konečně i v nové správě v rámci evropského semestru ztratila na významu. EHSV proto požaduje provedení aktuálního hodnocení evropského semestru a časnější a lepší zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti.

4.6.2

Zatímco evropský semestr pokrývá jen krátké období, cíle politiky zaměstnanosti zachycují střednědobý výhled. Dne 21. října 2010 se Rada Evropské unie rozhodla, že hlavní směry politik zaměstnanosti nebude až do roku 2014 měnit. EHSV v roce 2011 kritizoval, že hlavní směry z roku 2010:

4.6.3

Výbor vítá návrh vytvořit srovnávací systém a srovnávací přehled pro sledování pokroku při provádění národních plánů zaměstnanosti. Evropští sociální partneři by měli být zapojeni do vypracování srovnávacího systému i kritérií pro srovnávací přehled. Navíc by v rámci přípravy roční analýzy růstu měli být včas konzultováni i při určování strategických klíčových priorit politiky zaměstnanosti a při vypracování, uplatňování a hodnocení hlavních směrů politik zaměstnanosti. Vzhledem k výše zmíněné potřebě integrovaných služeb zaměřených na jednotlivce by bylo žádoucí, aby ukazatele nejen obsahovaly složku cílových skupin, ale také zohledňovaly regionální souvislosti.

4.6.4

EHSV dále požaduje rovnoprávné sladění referenčních ukazatelů politiky zaměstnanosti s postupem pro srovnávací přehled výsledků v případě nadměrné makroekonomické nerovnováhy.

4.6.5

Výbor podporuje všechny iniciativy zaměřené na to, aby současné výzvy, cíle a pokroky politiky zaměstnanosti byly díky balíčku opatření v oblasti zaměstnanosti opět viditelnější, závaznější a jasnější a aby bylo dosaženo lepší rovnováhy mezi hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti a sociální politikou. Opatření musejí být navíc koncipována tak, aby podporovala cíle EU v oblasti rovnosti žen a mužů. Je třeba kriticky poznamenat, že se balíček opatření v oblasti zaměstnanosti dostatečně nezabývá podporou zaměstnávání žen ani genderovým hlediskem, jež Komise jinak požaduje.

4.7.1

V průvodních dokumentech se takzvané „zelené ekonomice“ přiznává zvláštní potenciál pro růst zaměstnanosti. Ten však velmi závisí na legislativě jednotlivých členských států upravující ekologické chování. Na rozdíl od jiných oblastí růstu, jako jsou informační a komunikační technologie, není růst v zelené ekonomice z důvodu dlouhé doby amortizace investic v této oblasti určován jen čistě ekonomickými zájmy, ale i zájmy politickými. Proto jsou nutné jasné environmentální pobídky. Tyto pobídkové struktury by navíc měly umožnit dlouhodobý plánovací horizont a omezit nejistotu ohledně potenciální změny environmentálních předpisů. K úspěšnému provádění je nezbytně nutná úzká spolupráce a koordinace environmentální a hospodářské politiky. Tato spolupráce však musí plnit svůj účel. Obzvlášť kriticky je v této souvislosti třeba nahlížet na rozšíření koncepce „zelených pracovních míst“ o zaměstnanecké poměry financované z ekologických daní (15). Na základě této definice klesá pozornost k obsahu činnosti jakožto rozhodujícímu kritériu pro zelená pracovní místa, ať už jsou definována jakkoli široce (16).

4.7.2

Potenciál zaměstnanosti v „zelené ekonomice“ navíc podléhá konjunkturálním výkyvům, dotčené sektory nejsou stabilní. Přechod na „zelenou ekonomiku“ tak nejdříve způsobí ztrátu pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích. Tu je třeba vhodně sociálně vyvážit. Práceschopnost pracovních sil musí být podpořena prostřednictvím rekvalifikace. Jak ukázala Evropská komise v dokumentu o „zeleném růstu“ (17), ekologická přeměna hospodářství by mohla stimulovat poptávku po pracovních místech vyžadujících vysokou, střední i nízkou kvalifikaci. Celkově dochází k efektu nahrazování, a Výbor proto pochybuje, zda je bilance zaměstnanosti skutečně tak pozitivní, jak Komise předpokládá. Kromě toho existují oblasti zelených technologií, které mohou krátkodobě expandovat (např. stavebnictví), ale dlouhodobou zaměstnanost lze naopak očekávat spíše u vysoce kvalifikovaných činností. I tyto pracovní síly potřebují odpovídající sociální zajištění a přechody na trhu práce musí být udržitelné.

4.7.3

Udržitelnost potenciálu zaměstnanosti v „zelené ekonomice“ dosti ovlivňují i struktury kvalifikace. Studie o strukturách kvalifikace (18) v 9 zemích EU ukazuje, že růst zaměstnanosti lze v této oblasti očekávat spíše u činností vyžadujících vyšší kvalifikaci. Nabídka vzdělání v této oblasti se zároveň doposud vyznačuje značnou roztříštěností. Mají-li být optimalizovány vzdělávací struktury pro „zelená pracovní místa“, je zapotřebí pravidelné koordinace mezi sociálními partnery a poskytovateli vzdělání. I pro vzdělávací aspekt „zelené ekonomiky“ však mají velký význam environmentální cíle, neboť řídí poptávku po kvalifikaci. Pracovní místa v průmyslu jsou však na vytváření aplikací závislá. Sdělení Komise obecně opomíjí hybnou sílu, již výzkum a vývoj představuje. Jedním ze sektorů, který výrobním podnikům i soukromým službám a službám obecného zájmu nabízí možnosti, je oblast důstojného stárnutí s IKT v širším smyslu s cílem zůstat aktivní, připojený, mobilní, začleněný, zdravý a mít oporu (téměř 30 % naší společnosti) (19). Je třeba vzít v úvahu příklad Asie (Číny, Japonska). Pokud by se urychleně začala uznávat a chránit práva uživatelů, ušetřil by se čas a vzrostla by míra zaměstnanosti.

4.7.4

EHSV již ve svém stanovisku (20) upozorňoval na skutečnost, že u obnovitelných zdrojů energie lze počítat s čistým efektem přibližného počtu 410 000 dalších pracovních míst a růstovým impulsem ve výši 0,24 % hospodářského výkonu oproti roku 2005, pokud bude do roku 2020 uskutečněn cíl 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů.

4.7.5

Další oblastí zaměstnanosti, v níž Komise spatřuje potenciál růstu, jsou informační a komunikační technologie. Toto odvětví je velmi heterogenní a sahá od čistě technického programování až po poskytování poradenství a služeb u zákazníků. Kvůli technickému zaměření a vysokému tempu inovací je tato oblast mimořádně náročná na znalosti, a klade tak na pracovníky vysoké požadavky. Z tohoto důvodu, ale i kvůli velmi rychlému zastarávání znalostí, má vzdělávací politika, odborná příprava v podnicích a individuální chuť k učení i v této oblasti značný význam. Práce od pracovníků zpravidla vyžaduje vysokou flexibilitu z hlediska místa a času. Proto jsou zapotřebí strategie personální politiky zaměřené na jednotlivé fáze života, aby bylo možné pracovníky v podnicích dlouhodobě udržet. Pracovníci navíc často podstupují vysoké riziko psychické zátěže a onemocnění.

4.7.6

Ve zdravotnictví a pečovatelství, především v souvislosti se stříbrnou ekonomikou, je poptávka z důvodu stárnutí obyvatelstva poměrně jasně předvídatelná. Stříbrnou zaměstnaností se rozumí vznik nových pracovních míst v důsledku přizpůsobení struktury výroby potřebám stárnoucího obyvatelstva. Nejdůležitějšími oblastmi stříbrné zaměstnanosti je zdravotnictví a dlouhodobá péče, které jsou pracovně náročné a stárnoucí obyvatelstvo je poptává ve velké míře. V současnosti však klesá nabídka mladých pracovních sil s dobrou kvalifikací. Přestože jsou zdravotnictví a péče klíčovými prvky tvorby hodnot v ekonomice, není značná část zaměstnaneckých poměrů – právě v oblasti osobních služeb – kvůli časovému omezení a nízkým odměnám dostatečně atraktivní. Dodatečným problémem je vysoká fyzická zátěž při práci, kvůli níž mnoho pracovníků odchází do důchodu předčasně. Vysoce kvalitní produkty a služby však lze dlouhodobě zajistit jen prostřednictvím odpovídajících kvalitních zaměstnaneckých poměrů. Přijetím opatření ve zdravotnictví a opatření ke zlepšení systémů dlouhodobé péče a ošetřování zejména v domácím prostředí lze vytvořit velký počet pracovních míst. I zde by mohlo vzniknout mnoho příležitostí díky podpoře investic do rozvoje podnikání podporujícího začlenění a sociálního podnikání v tomto odvětví.