22.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 143/46

1.1

EHSV vítá oblast působnosti navrhované pozměňující směrnice. Výbor těší skutečnost, že pozměněná směrnice bude nyní v souladu se směrnicí týkající se mateřských a dceřiných společností. Obzvláště vítá 10% hranici podílů pro určení, že společnosti jsou přidružené. Tento požadavek Výbor vznášel již dlouho, a to od roku 1998 (1).

1.2

Výbor poukazuje na to, že tento návrh způsobí mnoha členským státům pokles daňových příjmů. Členské státy v současnosti procházejí rozpočtovou krizí, a tak musíme předpokládat, že bude nějakou dobu trvat, než návrh schválí všech 27 států. Konečné znění předchozí směrnice Rada přijala až pět let po zveřejnění návrhu.

1.3

EHSV tento návrh podporuje a naléhavě žádá členské státy, aby svůj souhlas vyjádřily raději dříve než později, aby tak bylo možné racionalizovat srážkové daně a odstranit další překážku hladkého fungování vnitřního trhu.

2.1

Pokud jde o odstranění dvojího zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, existují v legislativě v Evropské unii dva souběžné proudy. Směrnice týkající se mateřských a dceřiných společností se vztahují na dvojí zdanění dividend. Smyslem druhého proudu legislativy je odstranění dvojího zdanění úroků a licenčních poplatků. Tyto dva proudy dosud nebyly synchronizovány.

2.2

První směrnice týkající se mateřských a dceřiných společností (90/435/EHS) byla přijata v roce 1990. Klíčové zde bylo, že pro uplatnění osvobození od daně musela mateřská společnost v dceřiné společnosti vlastnit nejméně 25 % podíl. Tato směrnice byla změněna směrnicí 2003/123/ES, kterou Rada přijala koncem roku 2003. Minimální hranice podílu na kapitálu, která musela být k osvobození od daně dosažena, byla od ledna 2009 postupně snížena na 10 %. V pozměňující směrnici byl také aktualizován seznam společností, na něž se směrnice vztahuje.

2.3

Dále byl předložen návrh, aby se ve stejném časovém rámci se směrnicí týkající se mateřských a dceřiných společností přistoupilo i k úpravě zdanění úroků a licenčních poplatků. Rudingova zpráva z roku 1992 ji pojímá jako prioritu (2). K žádnému konsenzu však nedošlo až roku 1998, kdy Komise předložila své návrhy (KOM(1998) 67). I ty však byly problematické – některé členské státy by na nich vydělaly, jiné by byly poškozeny. Rada tak směrnici (2003/49/ES) přijala až v červnu 2003. Z důvodu sporů, k nimž došlo, byla pro Řecko, Španělsko a Portugalsko u úroků i licenčních poplatků stanovena přechodná období. Další směrnicí z roku 2004 byla přechodná ustanovení rozšířena na některé nové členské státy (Českou republiku, Litvu, Lotyšsko a Polsko a protokolem z roku 2005 bylo zahrnuto i Bulharsko a Rumunsko).

2.4

EHSV vyjádřil souhlas s návrhem týkajícím se úroků a licenčních poplatků ve svém stanovisku přijatém na plenárním zasedání v červenci 1998 (3). Ve stanovisku uvedl čtyři konkrétní připomínky – jedna obsahovala návrh, aby se 25 % hranice snížila na 10 %, a v dalších třech bodech šlo o vyjasnění.

2.5

V červnu 2006 Evropská komise zveřejnila průzkum provádění směrnice. V návaznosti na tento průzkum pak 11. listopadu 2011 přijala nový návrh, kterým se směrnice přepracovává tak, aby se rozšířila její oblast působnosti. Tak by se ustanovení o úrocích a licenčních poplatcích sladila se směrnicí týkající se mateřských a dceřiných společností.

2.6

Předtím, než se Komise rozhodla navrhnout možnost, která by sladila směrnici o úrocích a licenčních poplatcích s ustanoveními směrnice týkající se mateřských a dceřiných společností, provedla hodnocení dopadů řady možností.

2.7

Z posouzení dopadů vyplývá:

2.8

Z posouzení dopadů vyplývá, že iniciativy obsažené v tomto návrhu přepracovaného znění, které odstraňují srážkové daně ve větším počtu případů, by podnikům přinesly úspory nákladů na dodržování předpisů ve výši 38,4 až 58,8 milionů EUR.

3.1

Komise přijala návrh 11. listopadu 2011 s cílem:

3.2

Stejně jako v případě směrnice o fúzích a směrnice týkající se mateřských a dceřiných společností se výhody plynoucí ze směrnice o úrocích a licenčních poplatcích přiznávají pouze společnostem, které v EU podléhají dani z příjmu právnických osob, mají sídlo v členském státě EU a spadají pod některý z typů uvedených v příloze směrnice. Jelikož příloha směrnice zahrnuje pouze ty typy společností, které existovaly v 15 členských státech, jež byly členy EU už před 1. květnem 2004, přidala Rada prostřednictvím směrnice 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004 typy společností v nových členských státech.

3.3

Nový pozměňující návrh, který Komise přijala, přepracovává všechny tyto směrnice tak, aby byl v příloze směrnice uveden aktualizovaný seznam společností. Nový navrhovaný seznam by také zahrnoval:

3.4

Revidovaná směrnice má nabýt účinnosti 1. ledna 2013.