15.6.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/8

—

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. listopadu 2006 o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě (1);

—

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 – Příprava mladých lidí na 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství (2);

—

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (3);

—

závěry Rady z 26. listopadu 2009 o vzdělávání dětí z rodin migrantů (4);

—

závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (5);

1.

vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče (9) jsou v mnoha ohledech přínosné pro jednotlivce i obecně pro celou společnost, a to z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Doplňují ústřední úlohu rodiny a pokládají nezbytné základy pro osvojování jazyka, úspěšné celoživotní učení, sociální integraci, osobní rozvoj a zaměstnatelnost. Položí-li se během formativních let života dítěte pevné základy vzdělávání, pozdější učení pak bude účinnější a s větší pravděpodobností bude pokračovat po celý život, zvýší se vyrovnanost výsledků vzdělávání, sníží se náklady, které nese společnost v souvislosti s promarněním talentů, a omezí se veřejné výdaje v sociální, zdravotní i justiční oblasti;

2.

vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče jsou přínosné pro všechny děti, zejména však pro děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin, z rodin migrantů nebo romských rodin, či pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, včetně postižených. Tím, že pomáhají odstraňovat rozdíly mezi dosahovanými výsledky a podporují kognitivní, jazykový, sociální a emoční vývoj, mohou přispět k přerušení cyklického procesu znevýhodnění a neangažovanosti, který má často za následek předčasné ukončování školní docházky a přenos chudoby z jedné generace na druhou;

3.

v tomto ohledu pak všeobecně spravedlivý přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči může výrazným způsobem přispět k úspěchu strategie Evropa 2020, a zejména k dosažení dvou hlavních cílů EU, jimiž jsou: snížení počtu případů předčasného ukončování školní docházky pod 10% hranici a zajištění takových podmínek, aby se počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením snížil alespoň o 20 milionů;

4.

jelikož je navíc díky předškolnímu vzdělávání a péči možné brzy odhalit poruchy učení, a v důsledku toho tyto problémy včas řešit, může systém předškolního vzdělávání a péče pomoci určit děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, a kdykoli to je možné, usnadnit jejich integraci do většinových škol;

5.

ačkoliv členské státy v posledních letech obecně značně zlepšily dostupnost předškolního vzdělávání a péče, je třeba neustávat ve vynakládaném úsilí, aby bylo možné do roku 2020 dosáhnout cíle 95% zapojení podle strategického rámce „ET2020“ (10), a zejména zajistit ve větší míře přístup dětem pocházejícím ze znevýhodněného prostředí;

6.

poskytování vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče je stejně důležité, jako zajištění jejich fyzické a finanční dostupnosti, a proto je třeba zaměřit pozornost na otázky, jako je životní prostředí a infrastruktura, personální zajištění tohoto systému, jeho náplň, správa a zajištění kvality;

7.

ke službám předškolního vzdělávání a péče na místní, regionální a vnitrostátní úrovni je zapotřebí zaujmout systémový a jednotnější přístup, který zapojí všechny příslušné zúčastněné strany, včetně rodin, přičemž je nezbytná rovněž úzká horizontální spolupráce mezi různými oblastmi politik, jako je vzdělávání, kultura, sociální záležitosti, zaměstnanost, zdravotnictví a spravedlnost;

8.

důležité je zvýšit podíl mužů v předškolním vzdělávání a péči, aby se změnil přístup a bylo zřejmé, že poskytovat vzdělávání a péči mohou nejen ženy. Přítomnost mužských i ženských vzorů je pro děti příznivá a může pomoci překonat stereotypní vnímání mužských a ženských rolí. Pracoviště zahrnující ženy i muže přispívá k rozšiřování zkušeností dítěte a může rovněž napomoci ke snížení segregace na trhu práce na základě pohlaví;

9.

v porovnání s ostatními stupni vzdělávání a odborné přípravy je předškolnímu vzdělávání a péči zpravidla věnována menší pozornost, a to navzdory důkazům, že efektivní investice do kvalitního předškolního vzdělávání je daleko účinnější než pozdější opatření a že přináší v průběhu celého života značný užitek, zejména pro znevýhodněné osoby;

10.

dosavadní výzkum zaměřený na oblast vzdělávání malých dětí probíhal na úrovni EU v poměrně omezené míře, případně bylo shromážděno poměrně malé množství údajů, které mohou být využity při vypracovávání a provádění politik v oblasti předškolního vzdělávání a péče v členských státech. Stávající výstupy z prováděných výzkumů je zapotřebí lépe zpřístupnit širšímu okruhu osob a tuto činnost doplnit obsáhlejším výzkumem v oblasti poskytování předškolního vzdělávání a péče a jeho účinků ve všech členských státech, přičemž je třeba zohlednit kulturní rozmanitost a zaznamenat příklady osvědčených postupů a zkušenosti;

1.

zajištění spravedlivého přístupu k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči podporujícím začlenění, zejména pro děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin, z rodin migrantů nebo romských rodin, či pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, včetně postižených;

2.

vytvoření účinných modelů financování, včetně financování cíleného, které nastolí spravedlivou rovnováhu mezi veřejnými a soukromými investicemi v souladu s vnitrostátními a místními podmínkami;

3.

podpora meziodvětvového a integrovaného přístupu ke službám péče a vzdělávání, aby bylo možné uceleným způsobem uspokojit všechny kognitivní, sociální, emocionální, psychologické a fyzické potřeby dětí, jakož i zajistit úzkou spolupráci mezi domácím prostředím a předškolním vzděláváním a péčí i bezproblémový přechod mezi jednotlivými stupni vzdělávání;

4.

podpora profesionalizace personálu působícího v oblasti předškolního vzdělávání a péče, s důrazem na rozvoj jejich kompetencí, kvalifikací a pracovních podmínek, a zvyšování prestiže tohoto povolání. Kromě toho je třeba vypracovat politiky, mezi jejichž cíle bude patřit přilákání personálu s odpovídající kvalifikací do odvětví předškolního vzdělávání a péče, odborná příprava a udržení těchto pracovníků a zlepšení poměrného zastoupení mužů a žen mezi nimi;

5.

prosazování vzdělávacích a jiných programů odpovídajících vývojovému stupni dítěte, které budou podporovat osvojování kognitivních i nekognitivních dovedností, a zároveň zohlednění důležitosti her, které mají v raném věku rovněž zásadní význam pro učební proces;

6.

podpora rodičů v jejich úloze hlavních vychovatelů svých dětí v raném dětství a motivování služeb předškolního vzdělávání a péče k úzké, partnerské spolupráci s rodiči, rodinami a komunitami, s cílem zvyšovat povědomí o příležitostech nabízených předškolním vzděláváním a péčí a významu učení se od raného věku;

7.

prosazování zajištění kvality za účasti všech klíčových zúčastněných subjektů, včetně rodin;

8.

podpora evropského výzkumu a shromažďování údajů v oblasti předškolního vzdělávání a péče, případně ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, s cílem posílit znalostní základnu pro tvorbu politik a provádění programů v oblasti předškolního vzdělávání a péče;

1.

provedly analýzu a vyhodnocení možností využití, cenové dostupnosti a kvality stávajících služeb předškolního vzdělávání a péče na místní, regionální a vnitrostátní úrovni ve smyslu těchto závěrů;

2.

zajistily zavedení opatření zaměřených na zajištění všeobecně spravedlivého přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči a na zvýšení jejich kvality;

3.

coby dlouhodobé opatření posilující růst účinně vynakládaly finanční prostředky na předškolní vzdělávání a péči;

1.

podporovala členské státy při určování a výměně osvědčených politik a postupů prostřednictvím otevřené metody koordinace;

2.

rozšířila využitelné poznatky v oblasti předškolního vzdělávání a péče tím, že bude vycházet z mezinárodního výzkumu, bude k němu přispívat výzkumem v rámci EU a zjednoduší dostupnost jeho výsledků;

3.

v rámci strategického rámce „ET 2020“ monitorovala pokrok v dosahování referenčního cíle „ET 2020“ v oblasti předškolního vzdělávání a v dosahování cílů stanovených v těchto závěrech v souvislosti s větší přístupností a lepší kvalitou, a aby o tomto pokroku podávala zprávy;

1.

v příslušných oblastech (jako je vzdělávání, kultura, sociální záležitosti, zaměstnanost, zdravotnictví, spravedlnost) koordinovaly politiky prostřednictvím otevřené metody koordinace, s přispěním všech zúčastněných stran a s cílem stanovit na evropské úrovni referenční nástroje, které budou podporovat vypracovávání politik v oblasti předškolního vzdělávání a péče na příslušné místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

2.

aniž jsou dotčena jednání o budoucím finančním rámci, na podporu výše uvedených cílů účinně využívaly všechny příslušné nástroje EU v oblasti celoživotního učení a výzkumu a jakož i evropské strukturální fondy v souladu s cíli strategie Evropa 2020.