52011PC0905

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Úvod

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) byla založena v roce 1990, aby od střední Evropy po Střední Asii podporovala rozvoj tržních ekonomik, který následoval po rozsáhlém zhroucení komunistických režimů. Zakládajícími členy byly Evropská unie spolu s Evropskou investiční bankou (EIB) a všemi členskými státy EU v té době. V současnosti EBRD vlastní 61 zemí, EU a EIB. EBRD podporuje projekty ve 29 zemích, především v soukromém sektoru, které nemohou být zcela financovány trhem. EBRD podporuje podnikání a napomáhá přechodu k otevřeným a demokratickým tržním ekonomikám.

Události, k nimž v našich partnerských zemích ve Středomoří došlo v roce 2011, vyžadují důkladnou politickou reakci ze strany EU. V březnu předložily Evropská komise a vysoká představitelka společné sdělení[1], které naznačilo silnou politickou a hospodářskou podporu EU tomuto regionu a které zahrnovalo možnost rozšíření mandátu EBRD o jižní sousední země, a to v návaznosti na její zkušenosti získané v posledních 20 letech při podpoře přechodu k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám. Obsah tohoto společného sdělení obecně schválila Evropská rada na svém zasedání ve dnech 24. a 25. března 2011. Ve svém usnesení ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižní rozměr vyzval Evropský parlament EBRD, aby změnila své stanovy za účelem účasti na procesu poskytování finanční pomoci. Na svém zasedání v květnu 2011 v Deauville vedoucí představitelé zemí G8 rovněž vyzvali EBRD, aby rozšířila zeměpisný rozsah svých operací k zvýšení svých zkušeností a podpoře přechodu zemí v jižním a východním Středomoří k přijetí zásad parlamentní demokracie, plurality a tržní ekonomiky.

V reakci na rychle se vyvíjející události vyzvali guvernéři EBRD banku, aby ověřila možnost regionálního rozšíření zeměpisného rozsahu svého mandátu. Guvernéři stanovili parametry pro tuto práci na výročním zasedání EBRD v květnu 2011. Rada ředitelů EBRD předložila guvernérům zprávu o zeměpisném rozšíření operací EBRD do jižního a východního Středomoří, a zejména navrhla dvě usnesení:

(a) usnesení č. 137, kterým se navrhuje změnu článku 1 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (dále jen „dohoda“) za účelem rozšíření operací EBRD do jižního a východního Středomoří, a

(b) usnesení č. 138, kterým se navrhují změny článku 18 dohody s cílem umožnit využívání zvláštních fondů v potenciálních přijímajících zemích.

Specifický přístup EBRD v novém regionu

Cílem návrhu týkajícího se dvou usnesení ke změně těchto dvou článků bylo umožnit EBRD působení v oblasti jižního a východního Středomoří ve třech fázích:

– V rámci první fáze využije EBRD po podání žádosti mezinárodního společenství o rychlé zahájení operací v oblasti Středomoří fondy určené na spolupráci, které se zaměří na technickou spolupráci a přípravu projektů.

– V rámci druhé fáze přidělí EBRD vlastní zdroje do zvláštních fondů, které mohou zajistit provádění celé škály investičních operací EBRD v oblasti jižního a východního Středomoří. Tato fáze bude zahájena, jakmile bude změna článku 18 dohody ratifikována dostatečným počtem členů EBRD v souladu s článkem 56 dohody.

– V rámci poslední fáze se země jižního a východního Středomoří stanou plnoprávnými zeměmi, v nichž banka působí. Tato fáze bude zahájena, jakmile bude změna článku 1 dohody ratifikována členy EBRD v souladu s článkem 56 dohody.

Článek 1 dohody v současnosti vymezuje oblast, v níž banka sleduje svůj účel, jako země střední a východní Evropy a rovněž Mongolsko. Jelikož potenciální nové přijímající země se nacházejí mimo tuto oblast, je nutno článek 1 dohody pozměnit před tím, než bude EBRD oprávněna provádět v těchto zemích veškeré operace s využitím svých běžných zdrojů. Pozměněné znění je připojeno k legislativnímu návrhu. Článek 1 dohody je nutno pozměnit s cílem rozšířit rozsah operací banky tak, aby zahrnoval členské země jižního a východního Středomoří, a stanovit, že se člen může stát přijímající zemí se souhlasem kvalifikované většiny nejméně dvou třetin guvernérů představujících alespoň 75 % celkového počtu hlasů členů.

Ve zprávě Rady ředitelů EBRD bylo uvedeno, že oblast jižního a východního Středomoří „zahrnuje země s pobřežím u Středozemního moře a rovněž Jordánsko, jež je do tohoto regionu těsně integrováno“, které se považují za jižní sousední země EU. Egypt a Maroko již jsou členy EBRD. Členství Tuniska schválila Rada guvernérů EBRD v září 2011 a členství Jordánska v listopadu 2011[2].

Do doby vstupu (pozměněného) článku 1 dohody v platnost a za účelem dřívějšího zapojení EBRD v jižním a východním Středomoří umožní navrhovaná změna článku 18 dohody EBRD provádět ve vybraných členských zemích rozšířeného regionu operace financované ze zdrojů zvláštních fondů.

Článek 18 dohody je nutno pozměnit, aby bylo možno v potenciálních přijímajících zemích EBRD využít zvláštní fondy a stanovit, že člen EBRD by měl být určen jako potenciální přijímající země se souhlasem kvalifikované většiny nejméně dvou třetin guvernérů představujících alespoň 75 % celkového počtu hlasů členů. Pokud Rada guvernérů rozhodne, že by se určitý člen měl stát potenciální přijímající zemí, měla by rozhodnout rovněž o době, po kterou může mít tento člen přístup k příslušným zvláštním fondům.

Guvernér EBRD zastupující EU a guvernéři všech členských států EU hlasovali na zasedání Rady guvernérů dne 30. září 2011 pro usnesení č. 137 a 138, která schvalují potřebné změny článků 1 a 18 dohody. Podle článku 56 dohody je musí poté přijmout členové EBRD. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady je proto nezbytné, aby mohly tyto změny vstoupit v platnost, což EBRD umožní působit v zemích jižního a východního Středomoří a využívat v přijímajících zemích a potenciálních přijímajících zemích zvláštní fondy.

Změny vstoupí v platnost sedm dnů po datu formálního sdělení EBRD po splnění požadavků týkajících se přijetí změn v souladu s článkem 56 dohody.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Mezinárodní společenství, včetně všech členských států EU, Komise a ostatních orgánů, EBRD vyzvalo, aby se stala součástí ekonomické reakce na politické události v oblasti jižního a východního Středomoří, a to v návaznosti na její zkušenosti při podpoře hospodářské transformace v zemích ve střední a východní Evropě a rovněž Střední Asii po pádu komunismu.

EU a země G8 EBRD rovněž vybídly, aby podpořila zapojení v regionu, a zavázaly se spolupracovat s bankou za účelem vytvoření „specializovaného přechodného nástroje“, který umožní, aby byly operace banky v zemích rozšířeného regionu zahájeny co nejdříve.

Rada guvernérů EBRD sledovala historické a dynamické změny, k nimž došlo v rozšířeném regionu, a považovala za naléhavě nutné vyjádřit podporu těm zemím v regionu, které jsou odhodlány vytvořit nový a demokratický řád. Změny dohody odrážejí nutnost rozšířit operace EBRD do zemí jižního a východního Středomoří účinnou podporou politických a hospodářských změn v regionu. Akcionáři EBRD (což jsou všechny členské státy EU, EIB a Komise zastupující EU) se na tomto procesu aktivně podíleli.

EBRD posoudila dopad rozšíření činnosti do nového regionu, v němž budou prováděny operace, na její kapitálovou přiměřenost. Během prvních dvou fází zásahu určených v oddíle 1 této důvodové zprávy bude činnost EBRD vykonávána prostřednictvím přidělení části čistého příjmu banky. Během první fáze přidělí EBRD do fondů určených na spolupráci částku ve výši 20 milionů EUR a další částka ve výši 1 miliardy EUR má být podle očekávání EBRD přidělena do zvláštního fondu, jenž bude zřízen během druhé fáze. Posouzení dospělo k závěru, že na základě stávající úrovně finančního rizika a ekonomického kapitálu bude EBRD schopna dodržet zákonné a ekonomické kapitálové požadavky během přezkumu kapitálových zdrojů na období 2011–2015 bez dalšího navýšení kapitálu. EBRD mimoto potvrdila, že rozšíření nebude mít dopad na činnosti v zemích, v nichž banka působí v současnosti.

Banka oslovila širokou škálu dárců za účelem doplnění fondů určených na spolupráci i zvláštních fondů. Fondy určené na spolupráci mají dosáhnout celkového objemu ve výši 100 milionů EUR, přičemž peněžní prostředky budou pravděpodobně pocházet jak od stávajících dárců (včetně EU prostřednictvím investiční facility sousedství), tak případně i od netradičních přispívatelů, například z arabského světa. V současnosti se nepředjímá žádný číselný údaj, jenž má být stanoven pro příspěvky dárců do zvláštních fondů. Než EBRD začne působit v některé z potenciálních nových přijímajících zemí, provádí podrobné technické posouzení hospodářských a politických podmínek v zemi, včetně posouzení závazku této země dodržovat zásady parlamentní demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky stanovené v článku 1 dohody, posouzení nedostatků v přechodu, skutečnosti, zda v zemi působí jiné mezinárodní finanční instituce, a priorit, kde EBRD může nejlépe využít své jedinečné znalosti a dovednosti. Při přípravě těchto hodnocení bude EBRD plně přihlížet k názorům EU a širšího mezinárodního společenství.

Tato hodnocení byla nedávno provedena pro Egypt, Tunisko, Maroko a Jordánsko. Hodnocení bude v každé fázi zapojení EBRD aktualizováno a požadavky budou postupně náročnější. EBRD se mimoto zavázala pečlivě sledovat hospodářský a politický vývoj v každé zemi s cílem upravit zapojení EBRD v souladu se směrováním a tempem vývoje při současném zajištění, aby byly plně zohledněny názory EU a širšího mezinárodního společenství.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Navrhované rozhodnutí se týká zeměpisného rozšíření regionu, v němž EBRD působí, o oblast jižního a východního Středomoří. Od vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost představuje článek 212 právní základ pro činnosti EU v oblasti hospodářské, finanční a technické spolupráce, obzvláště pomoci třetím zemím, a navrhuje se jako právní základ pro tento legislativní návrh.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá ze své podstaty žádný přímý finanční dopad na rozpočet Unie.

5.           PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ NÁVRHU

Článek 1

Tento článek se týká schválení změn článků 1 a 18 dohody, které rozšiřují rozsah operací EBRD o země v oblasti jižního a východního Středomoří, ze strany EU.

Článek 2

Tento článek umožní guvernérovi EBRD zastupujícímu EU bance oficiálně doručit listinu o přijetí výše uvedených změn.

2011/0442 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V reakci na události v oblasti jižního a východního Středomoří v roce 2011 předložily v březnu 2011 Komise a vysoká představitelka společné sdělení[3], které naznačilo silnou politickou a hospodářskou podporu EU tomuto regionu a které zahrnovalo možnost rozšíření mandátu EBRD o jižní sousední země, a to v návaznosti na její zkušenosti za posledních 20 let. Obsah tohoto společného sdělení obecně schválila Evropská rada na svém zasedání ve dnech 24. a 25. března 2011. Ve svém usnesení ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižní rozměr vyzval Evropský parlament EBRD, aby změnila své stanovy za účelem účasti na procesu poskytování finanční pomoci.

(2) V květnu 2011 hlavy států a vlád zemí G8 zahájili partnerství z Deauville na pomoc zemím jižního a východního Středozemí při přechodu ke svobodným, demokratickým a tolerantním společnostem a vyzvali EBRD, aby rozšířila svou zeměpisnou působnost tak, aby se využily její zkušenosti a podpořil se přechod těchto zemí k přijetí zásad demokracie více stran, pluralismu a tržního hospodářství.

(3) Usneseními č. 137 a 138, která byla přijata dne 30. září 2011, hlasovala Rada guvernérů EBRD pro potřebné změny Dohody o založení EBRD, které umožní rozšířit oblast působnosti EBRD o jižní a východní Středomoří. Pro tyto změny hlasovali všichni guvernéři EBRD zastupující členské státy EU, včetně guvernéra zastupujícího Evropskou unii.

(4) Podle článku 56 Dohody o založení EBRD se banka všech členů dotáže, zda s navrhovanými změnami souhlasí. Tento souhlas je nutno vydat jménem EU.

(5) EBRD je třeba vybízet, aby při provádění činností v oblasti jižního a východního Středomoří pokračovala v těsné spolupráci s EU a rozvíjela úzkou spolupráci s EIB a ostatními evropskými a mezinárodními veřejnými finančními institucemi,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny článků 1 a 18 Dohody o založení EBRD připojené k tomuto rozhodnutí se schvalují jménem Evropské unie.

Článek 2

Guvernér EBRD zastupující Evropskou unii doručí EBRD prohlášení o přijetí změn jménem Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne [...].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA: Změny Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj

Článek 1 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj se nahrazuje tímto:

„Článek 1

ÚČEL

V rámci podpory hospodářského pokroku a rekonstrukce je cílem banky podpora přechodu k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a podpora soukromé a podnikatelské iniciativy v zemích střední a východní Evropy, které se přihlásily k zásadám parlamentní demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky a které tyto zásady naplňují v praxi. Za stejných podmínek může být cíl banky dosahován i v Mongolsku a v členských zemích v jižním a východním Středomoří na základě rozhodnutí banky při schválení nejméně dvoutřetinovou většinou guvernérů představujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů. Proto se jakýkoliv odkaz na „země střední a východní Evropy“, „země ve střední a východní Evropě“, „přijímací zemi (nebo země)“ nebo „přijímací členskou zemi (nebo členské země)“ v této dohodě a jejích přílohách vztahuje i na Mongolsko a na každou z těchto zemí v jižním a východním Středomoří.“

Článek 18 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj se nahrazuje tímto:

„Článek 18

ZVLÁŠTNÍ FONDY

1. i) Banka může přijmout správu zvláštních fondů, které jsou určeny, aby sloužily účelu banky a v rámci jejího okruhu úkolů v přijímajících zemích a potenciálních přijímajících zemích. Plné náklady na správu jakéhokoli zvláštního fondu budou účtovány k tíži tohoto zvláštního fondu.

ii) Pro účely pododstavce i) může Rada guvernérů na žádost člena, který není přijímající zemí, rozhodnout, že tento člen je způsobilý jako potenciální přijímající země, a to po omezenou dobu a za podmínek, které se jeví jako vhodné. Toto rozhodnutí je přijato při souhlasu nejméně dvou třetin guvernérů, kteří představují alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů.

iii) Rozhodnutí, které členu umožňuje stát se potenciální přijímající zemí, lze vydat pouze v případě, je-li tento člen schopen splnit požadavky potřebné pro to, aby se stal přijímající zemí. Tyto požadavky jsou stanoveny v článku 1 této dohody ve znění platném v době přijetí tohoto rozhodnutí nebo ve znění platném poté, co vstoupí v platnost změna, která v době přijetí tohoto rozhodnutí již byla schválena Radou guvernérů.

iv) Pokud se potenciální přijímající země nestane na konci období uvedeného v pododstavci ii) přijímající zemí, banka neprodleně ukončí případné zvláštní operace v této zemi s výjimkou operací směřujících k řádné realizaci, zachování a ochraně aktiv zvláštního fondu a k úhradě závazků, které vznikly v souvislosti s těmito operacemi.

2. Zvláštní fondy přijaté bankou smějí být použity v přijímajících zemích a potenciálních přijímajících zemích jakýmkoli způsobem a za jakýchkoli podmínek, které odpovídají účelu banky a jejímu okruhu úkolů a které jsou v souladu s ostatními příslušnými ustanoveními této dohody a s dohodou nebo dohodami, které se vztahují k těmto fondům.

3. Banka přijme taková pravidla, jaká mohou být požadována pro zřízení, správu a užití každého zvláštního fondu. Taková pravidla musí být v souladu s ustanoveními této dohody, s výjimkou těch ustanovení, která jsou výslovně použitelná pouze pro běžné operace banky.“

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název podnětu/návrhu

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[4]

Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

1.3. Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[5]

ý Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cíl „Podporovat prosperitu za hranicemi EU“

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 2 „Zlepšit profil EU, vnější zastoupení a vztahy s EIB a EBRD, dalšími mezinárodními finančními institucemi a odpovídajícími hospodářskými fóry s cílem posílit soudržnost mezi jejich strategiemi a působením a vnějšími prioritami EU“

Příslušné aktivity ABM/ABB

Hlava 01.03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Hlavním cílem změn článků 1 a 18 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (dále jen „dohoda“) je rozšířit zeměpisný rozsah mandátu EBRD v oblasti jižního a východního Středomoří a prostřednictvím zvláštního fondu umožnit dřívější zapojení EBRD v nových zemích, v nichž banka působí, dokud nevstoupí v platnost článek 1 dohody.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Dosažení cílů bude měřeno v souladu se zprávami EBRD o finančních operacích v oblasti jižního a východního Středomoří.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Rada guvernérů přijala dne 30. září 2011 usnesení č. 137 a 138, která schvalují potřebné změny článků 1 a 18 dohody, a to s jednomyslnou podporou guvernérů zastupujících EU.

Usnesení, která byla schválena guvernéry EBRD, musí v souladu s článkem 56 dohody přijmout členové EBRD, včetně Evropské unie. Každý člen EBRD uloží u banky listinu, v níž prohlašuje, že přijímá změny článků 1 a 18 dohody. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady je nutné, aby EU vyjádřila svůj oficiální souhlas s těmito změnami.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Jak je uvedeno v důvodové zprávě, členské státy EU a orgány EU podporují rozšíření činností EBRD do oblasti jižního a východního Středomoří. EU je členem EBRD.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

EBRD získala jedinečné zkušenosti při podpoře reforem veřejného a finančního sektoru, podpoře malých a středních podniků a privatizaci státních podniků v zemích, v nichž působí v současnosti. Země v oblasti jižního a východního Středomoří se potýkají s obdobnými problémy souvisejícími s modernizací ekonomik, růstem a zaměstnaností jako země ve střední a východní Evropě po pádu komunismu. Je naléhavě zapotřebí podpora pro investice do infrastruktury a pro soukromý sektor a EBRD může využít své odborné znalosti v těchto a jiných oblastech s cílem pomoci zajistit hospodářské přínosy v tomto novém regionu, v němž budou prováděny operace.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Komise systematicky podporuje úzkou spolupráci a společné iniciativy s EBRD, EIB a dalšími mezinárodními finančními institucemi, protože účinné dárcovské činnosti sladěné s mezinárodními finančními institucemi jsou stále více nezbytné, aby bylo udrženo oživení v nestálém a finančně omezeném ekonomickém prostředí. Úzká spolupráce s EBRD podporuje rovněž dosažení cílů EU v oblasti činností v rámci vnějších ekonomických vztahů.

V souvislosti s tím Komise podporuje obzvláště svoji spolupráci s EIB a EBRD v rámci trojstranného (EK–EIB–EBRD) memoranda o porozumění, stejně jako v rámci mechanismů slučujících granty a půjčky, jako je investiční rámec pro západní Balkán a investiční facilita sousedství. Komise, EIB a EBRD rozšíří trojstranné memorandum o porozumění tak, aby se vztahovalo na oblast jižního a východního Středozemí. V oblasti jižního a východního Středomoří se bude usilovat o spolupráci mezi Komisí a EBRD, jakož i mezi EBRD, EIB a ostatními mnohostrannými a dvoustrannými finančními institucemi. Stejně jako v regionu, v němž EBRD působí v současnosti, lze při její činnosti v jižním a východním Středomoří využívat podporu z investiční facility sousedství (NIF).

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

ý Časově neomezený návrh/podnět

1.7. Předpokládaný způsob řízení[6]

ý      Přímé centralizované řízení Komisí

¨      Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu:

– ¨  výkonných agentur

– ¨  subjektů zřízených Společenstvími[7]

– ¨  vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů pověřených výkonem veřejné služby

– ¨  osob pověřených prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi

Poznámky

Nevztahuje se na tento návrh.   

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Finanční operace EBRD budou řízeny v souladu s vlastními pravidly a postupy EBRD, včetně příslušných opatření v oblasti auditu, kontroly a sledování. Jak je stanoveno v dohodě, výbor EBRD pro audit, který je posílen o externí auditory, je nápomocen Radě ředitelů EBRD a zodpovídá za ověřování správnosti operací a účtů EBRD. Rada ředitelů, kde má EU zastupovaná Komisí ředitele, předkládá ověřenou účetní závěrku za každý rozpočtový rok ke schválení Radě guvernérů na každém výročním zasedání a schvaluje rozpočet EBRD. Rada guvernérů poté, co přezkoumala zprávu auditora, schvaluje celkovou rozvahu a výsledovku EBRD.

Rada ředitelů dále stanoví politiky a rozhoduje o půjčkách, zárukách, investicích do vlastního kapitálu, výpůjčkách EBRD, poskytování technické pomoci a dalších operacích EBRD v souladu s obecnými pokyny Rady guvernérů.

Rada ředitelů mimoto ustavila tři výbory rady, aby jí napomáhaly v její práci. Výše zmíněný výbor pro audit, rozpočtový a správní výbor a výbor pro finanční a provozní politiky. Ředitel za EU (nebo jeho zástupce) se účastní všech těchto výborů rady.

Guvernér EBRD zastupující Unii bude Evropskému parlamentu podávat každoročně zprávu o záležitostech souvisejících s EBRD v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1219/2011/EU o upisování dodatečných akcií kapitálu EBRD Evropskou unií.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Riziko EU spojené s tímto rozhodnutím souvisí s její účastí v EBRD.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Operace EBRD v jižním a východním regionu budou prováděny podle jejího jednacího řádu a v souladu s řádnou bankovní praxí. Viz rovněž bod 2.1.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

EBRD má nezávislé oddělení vedoucího pracovníka pověřeného kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (OCCO), v jehož čele stojí vedoucí pracovník pověřený kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (CCO), který podléhá přímo prezidentovi a každoročně nebo podle potřeby výboru pro audit. Mandátem OCCO je podporovat řádnou správu a zajistit nejvyšší úroveň integrity ve všech činnostech EBRD v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy. Mezi povinnosti OCCO patří otázky integrity, hloubkové prověrky, důvěrnosti, střetu zájmů, řádné správy, odpovědnosti, etiky, zabránění praní špinavých peněz, boje proti financování terorismu a předcházení podvodným a korupčním praktikám. OCCO zodpovídá za vyšetřování údajných podvodů, korupce a profesního pochybení. Je-li to nezbytné, poskytuje rovněž školení a konzultace zaměstnancům EBRD, již jsou jmenováni jako ředitelé do správních rad společností, v nichž má EBRD majetkovou účast. Hloubková prověrka financí a integrity je součástí standardního schválení nové činnosti banky a sledování stávajících transakcí. EBRD zveřejňuje zprávu OCCO o boji proti korupci na svých internetových stránkách.

OCCO má mimoto zvláštní odpovědnost za správu mechanismu odpovědnosti EBRD, tj. v současné době nezávislého odvolacího mechanismu, který bude brzy nahrazen mechanismem stížností na projekty, jenž vyhodnocuje a přezkoumává stížnosti týkající se projektů financovaných EBRD a v oprávněných případech stanoví, zda při schvalování určitého projektu postupovala EBRD v souladu se svými příslušnými politikami.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající rozpočtové linie výdajů

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP ([8]) || zemí ESVO[9] || kandidátských zemí[10] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

4 || - || - || NE || NE || NE || NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Schválení rozšíření činnosti EBRD do oblasti jižního a východního Středomoří ze strany EU nevyžaduje žádné provozní výdaje.

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2011 || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

GŘ: ECFIN ||

Ÿ Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

GŘ ECFIN CELKEM || Prostředky || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z okruhu 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || || || || || || || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2011 || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z okruhu 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || ||

Platby || || || || || || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ý  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2011 || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,127 || 0,064 || 0,000 || 0,000 || || || || 0,191

Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,127 || 0,064 || 0,000 || 0,000 || || || || 0,191

Mimo OKRUH 5[11] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 0,127 || 0,064 || 0,000 || 0,000 || || || || 0,191

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v ekvivalentech celých pracovních sil (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok 2011 || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| 01 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 1,0 || 0,5 || 0 || 0 || || ||

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[12] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[13] || – v ústředí[14] || || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 1,0 || 0,5 || 0 || 0 || || ||

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Hlavní úkoly vyplývající z návrhu: – Vypracování legislativního návrhu – Sledování legislativního postupu v Evropském parlamentu a Radě – Vztahy a komunikace s vedením EBRD.

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ý  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ý Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– ý Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– ý  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1]               Společné sdělení „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ – KOM(2011)200 z 8. března 2011. Rozšíření mandátu EBRD na jižní a východní sousedy podpořila Komise a ESVČ rovněž ve společném sdělení „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ – KOM(2011)303 z 25. května 2011.

[2]               Izrael je rovněž členem EBRD, neočekává se však, že se stane zemí, v níž EBRD působí.

[3]               Společné sdělení „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ – KOM(2011)200 z 8. března 2011. Rozšíření mandátu EBRD na jižní a východní sousedy podpořila Komise a ESVČ rovněž ve společném sdělení „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ – KOM(2011)303 z 25. května 2011.

[4]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[5]               Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[6]               Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[7]               Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[8]               RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[9]               ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[10]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[11]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[12]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[13]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[14]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.