This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011PC0868
Proposal for a COUNCIL REGULATION amending Regulation (EC) No 1292/2007 imposing a definitive anti-dumping duty on imports of polyethylene terephthalate (PET) film originating in India
Návrh NAŘÍZENÍ RADY o změně nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie
Návrh NAŘÍZENÍ RADY o změně nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie
/* KOM/2011/0868 v konečném znění - 2011/0423 (NLE) */
Návrh NAŘÍZENÍ RADY o změně nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie /* KOM/2011/0868 v konečném znění - 2011/0423 (NLE) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU · Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká použití nařízení Rady
(ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem
ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen
„základní nařízení“), v řízení ohledně dovozu
polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie. · Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti
s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření,
které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními
požadavky stanovenými v základním nařízení. V současné době je platným
opatřením konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES)
č. 1292/2007 (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 1.) na dovoz
polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, které bylo
naposledy pozměněno prováděcím nařízením Rady (EU)
č. 469/2011 (Úř. věst. L 129, 17.5.2011, s. 1.). · Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ · Konzultace se zúčastněnými stranami Zúčastněné strany dotčené tímto
řízením měly možnost v průběhu šetření
v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. · Sběr a využití výsledků odborných konzultací Nebylo třeba využít externích odborných
konzultací. · Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního
nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení
dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU · Shrnutí navrhovaných opatření Dne 29. října 2010 zahájila Komise
šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu
antidumpingových opatření použitelných na dovoz polyethylentereftalátového
(PET) filmu pocházejícího z Indie omezené pouze na posouzení dumpingu ve vztahu
ke společnosti Ester Industries Ltd. (dále jen „žadatel“). Přezkum
byl zahájen, protože žadatel, vyvážející výrobce v Indii, poskytl
dostatečné důkazy prima facie, že okolnosti týkající se
dumpingu, na jehož základě byla opatření zavedena, se změnily a
že tyto změny jsou trvalé povahy. Ze srovnání mezi žadatelovou běžnou hodnotou
a jeho vývozní cenou do EU vyplynulo dumpingové rozpětí ve výši 8,3 %
v období přezkumného šetření, což je podstatně méně než
antidumpingové clo platné v současnosti pro uvedenou společnost. Z šetření rovněž vyplynulo, že
změněné okolnosti, jež vedly k zahájení přezkumu, lze
důvodně považovat za okolnosti trvalé povahy. Proto se navrhuje, aby Rada přijala
připojený návrh nařízení, kterým se změní celní sazba pro Ester
Industries Ltd. na 8,3 %, což by mělo být vyhlášeno v Úředním
věstníku Evropské unie do 28. ledna 2012. · Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne
30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které
nejsou členy Evropského společenství, a zejména čl. 11
odst. 3 uvedeného nařízení. · Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada
subsidiarity se proto neuplatní. · Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality
z následujícího důvodu: Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném
základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na
vnitrostátní úrovni. Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby
finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských
států, regionálních a místních orgánů, hospodářských
subjektů a občanů byla co nejmenší
a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. · Volba nástrojů Navrhovaný nástroj: nařízení Rady. Jiné prostředky by nebyly
přiměřené, jelikož základní nařízení nestanoví náhradní
možnosti. 4. ROZPOČTOVÉ
DŮSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet
Unie. 2011/0423 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o změně nařízení (ES) č.
1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz
polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování
Evropské unie, s ohledem na nařízení Rady (ES)
č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně
před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského
společenství[2]
(dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9
odst. 4 a čl. 11 odst. 3, 5 a 6 uvedeného
nařízení, s ohledem na návrh předložený Evropskou
komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům: A. POSTUP 1.
Předchozí šetření a stávající
antidumpingová opatření (1)
V srpnu 2001 Rada nařízením (ES)
č. 1676/2001[3]
uložila konečné antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátového
(PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření měla
podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 0 % do
62,6 % uloženého na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vyvážejících
výrobců se zbytkovou celní sazbou 53,3 % na dovoz od všech ostatních
společností. (2)
V srpnu 2001 Komise rozhodnutím 2001/645/ES[4]
přijala cenové závazky, které nabídlo pět indických výrobců.
Přijetí závazků bylo následně odvoláno[5] v
březnu 2006. (3)
V březnu 2006 Rada nařízením (ES)
č. 366/2006[6]
změnila opatření uložená nařízením (ES) č. 1676/2001.
S přihlédnutím ke zjištěním z přezkumu konečných
vyrovnávacích cel před pozbytím platnosti uvedeným v nařízení (ES)
č. 367/2006[7]
bylo uloženo antidumpingové clo v rozmezí od 0 % do 18 %. (4)
V září 2006 Rada na základě žádosti
nového vyvážejícího výrobce nařízením (ES) č. 1424/2006[8],
změnila nařízení (ES) č. 1676/2001, pokud jde o jednoho
vývozce z Indie. Se zohledněním rozpětí vývozní subvence
dotčené společnosti, které bylo zjištěno v antisubvenčním
šetření vedoucím k přijetí výše zmíněného nařízení
(ES) č. 367/2006, stanovilo pozměněné nařízení
dumpingové rozpětí 15,5 % pro spolupracující společnosti
nezahrnuté do vzorku a sazbu antidumpingového cla 3,5 % pro dotčenou
společnost. Jelikož pro tuto společnost nebylo stanoveno individuální
vyrovnávací clo, byla použita sazba stanovená pro všechny ostatní
společnosti. (5)
V listopadu 2007 Rada na základě
přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2
základního nařízení uložila nařízením (ES) č. 1292/2007[9]
konečné antidumpingové clo na dovoz PET filmu pocházejícího
z Indie. Tímtéž nařízením byl zastaven částečný prozatímní
přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení,
který byl omezen na šetření dumpingu, pokud jde o jednoho indického
vyvážejícího výrobce. (6)
Nařízení (ES) č. 1292/2007
rovněž zachovalo rozšíření opatření na Brazílii a Izrael,
přičemž některé společnosti byly z těchto
opatření vyňaty. Poslední změna nařízení (ES) č. 1292/2007
byla v tomto ohledu provedena nařízením (EU) č. 806/2010[10]. (7)
V lednu 2009 Rada na základě
částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování
pěti indických výrobců PET filmu, který Komise zahájila
z vlastního podnětu, změnila nařízením (ES) č. 15/2009[11]
konečná antidumpingová cla uložená těmto společnostem
nařízením (ES) č. 1292/2007 a konečná vyrovnávací cla
uložená těmto společnostem nařízením (ES) č. 367/2006. (8)
V květnu 2011 Rada nařízením (EU) č.
469/2011[12]
změnila nařízení (ES) č. 1292/2007, a tím upravila sazby
antidumpingové clo sazby vzhledem k pozbytí platnosti vyrovnávacího cla
uloženého nařízením (ES) č. 367/2006 dne 9. března 2011[13]. (9)
Žadatel o tento prozatímní přezkum –
společnost Ester Industries Limited – v současnosti podléhá
konečnému antidumpingovému clu ve výši 29,3 %. 2.
Žádost o částečný prozatímní
přezkum (10)
V červenci 2010 Komise obdržela žádost
o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11
odst. 3 základního nařízení. Žádost, omezená na zkoumání dumpingu,
byla podána společností Ester Industries Limited, vyvážejícím výrobcem z
Indie (dále jen „Ester“ nebo „žadatel“). Ve své žádosti žadatel uvedl, že
okolnosti, na jejichž základě byla opatření uložena, se změnily
a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel poskytl důkazy prima
facie o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu
působícího újmu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň
opatření. 3.
Zahájení přezkumu (11)
Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla,
že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení
částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním
oznámení dne 29. října 2010 v Úředním věstníku Evropské unie[14]
(„oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3
základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na
přezkoumání dumpingu vzhledem k žadateli. (12)
V oznámení o zahájení přezkumu bylo uvedeno,
že má částečný prozatímní přezkum také posoudit, zda je
třeba v závislosti na zjištěních přezkumu změnit celní
sazbu platnou pro dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců
v dotčené zemi, kteří nejsou jednotlivě vyjmenováni
v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1292/2007, tj.
antidumpingovou celní sazbu platnou pro „všechny ostatní společnosti“
v Indii. 4.
Šetření (13)
Šetření míry dumpingu se týkalo období od 1.
října 2009 do 30. září 2010 (dále jen „období přezkumného
šetření“). (14)
Komise o zahájení šetření v rámci
částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala
žadatele, orgány země vývozu a výrobní odvětví v Unii.
Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci
vyjádřit a být vyslechnuty. (15)
S cílem získat informace nezbytné pro šetření
zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto
účelu obdržela odpověď. (16)
Komise si vyžádala a ověřila veškeré
informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu. V provozovnách
žadatele se uskutečnila inspekce na místě. B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ
VÝROBEK 1.
Dotčený výrobek (17)
Výrobkem, jehož se tento přezkum týká, je
výrobek vymezený v nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se
ukládají platná opatření, v platném znění, tedy
polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, v současnosti
kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90. 2.
Obdobný výrobek (18)
Jako v předchozích šetřeních se i
během tohoto šetření ukázalo, že PET film vyráběný v Indii
a vyvážený do Unie a PET film vyráběný a prodávaný na domácím trhu
v Indii a také PET film vyráběný a prodávaný v EU výrobci
v Unii mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné
základní využití. (19)
Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu
čl. 1 odst. 4 základního nařízení. C.
DUMPING a) Běžná hodnota (20)
Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení
Komise nejdříve přezkoumala, zda byl domácí prodej obdobného výrobku
uskutečněný žadatelem nezávislým odběratelům
reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň
5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Unie. (21)
Komise poté určila ty druhy obdobného výrobku
prodávané dotčenou společností na domácím trhu, které jsou totožné
nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými na vývoz do Unie. (22)
Potom bylo zjišťováno, zda prodej žadatele na
domácím trhu byl u každého druhu výrobku reprezentativní, tj. zda prodej
každého druhu výrobku na domácím trhu představoval alespoň 5 % objemu
prodeje stejného druhu výrobku vyváženého do Unie. U těchto druhů
výrobků prodávaných v reprezentativním množství bylo dále
zjišťováno, zda se tento prodej uskutečnil v běžném obchodním
styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. (23)
Zjišťování, zda u prodeje jednotlivých
druhů výrobku v reprezentativních množstvích na domácím trhu lze mít za
to, že byl uskutečněn v běžném obchodním styku, vycházelo ze
stanovení podílu ziskového prodeje příslušného druhu nezávislým
odběratelům. Ve všech případech, kdy byl prodej určitého
druhu výrobku na domácím trhu uskutečněn v dostatečném
množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena
na skutečné ceně na domácím trhu, vypočítané jako vážený
průměr veškerého prodeje tohoto druhu na domácím trhu během
období přezkumného šetření. (24)
Nicméně u zbývajících druhů výrobku,
jejichž prodej na domácím trhu nebyl reprezentativní nebo se neuskutečnil
v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena
početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.
Běžná hodnota byla stanovena jako součet výrobních nákladů
vyvážených druhů výrobku, jenž byl v případě potřeby
upraven o přiměřené částky za prodejní, správní a režijní
náklady a o přiměřený zisk, a to na základě skutečných
údajů ohledně výroby a prodeje v běžném obchodním styku
obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem, který byl předmětem
šetření, podle první věty čl. 2 odst. 6 základního
nařízení. b) Vývozní cena (25)
V předchozím prozatímním přezkumu, který
vedl k přijetí nařízení (ES) č. 366/2006, bylo zjištěno, že
cenové závazky ovlivnily vývozní ceny v minulosti, v důsledku čehož
nebyly tyto ceny spolehlivé pro stanovení budoucího chování vývozců
při vývozu. V uvedeném prozatímním přezkumu, vzhledem k tomu, že
společnost Ester dotčený výrobek prodávala na světovém trhu ve
značném množství, bylo rozhodnuto stanovit vývozní cenu na základě
skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba platit všem
třetím zemím. (26)
Je třeba připomenout, že přijetí
cenových závazků bylo odvoláno v březnu 2006, tj. více než tři
roky před současným obdobím přezkumného šetření. Proto
nebyly v současném období přezkumného šetření vývozní ceny
společnosti Ester do Unie ovlivněny žádnými cenovými závazky. Lze
tedy vyvodit závěr, že uvedené ceny mohou být považovány za spolehlivé pro
stanovení budoucího chování vývozců při vývozu. (27)
Jelikož byl vývoz žadatele do Unie
uskutečněn přímo nezávislým odběratelům, byla vývozní
cena stanovena na základě skutečně zaplacených cen nebo cen,
které je třeba platit, za dotčený výrobek v souladu s čl. 2
odst. 8 základního nařízení. c) Srovnání (28)
Srovnání vážené průměrné běžné
hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě
ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu spravedlivého srovnání
běžné hodnoty a vývozní ceny bylo podle čl. 2 odst. 10
základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů,
které ovlivňovaly ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byly v
odůvodněných případech provedeny náležité úpravy, které se
týkaly nákladů na dopravu a pojištění, manipulačních
nákladů, nákladů při nakládání a vedlejších nákladů, provizí,
finančních nákladů a nákladů na balení, které žadatel platí. (29)
Žadatel uvedl, že v porovnání s předchozím
šetřením v rámci prozatímního přezkumu nabízí odběratelům
širší škálu chemických povrchových úprav a že toto hledisko by mělo být
vzato v úvahu při zařazování dotčeného výrobku podle
různých typů výrobků. Společnost nicméně neprokázala,
že různé typy chemických povrchových úprav ovlivnily srovnatelnost cen, a
zejména, že odběratelé platí trvale různé ceny na domácím trhu a na
vývozním trhu EU, v závislosti na typu chemické povrchové úpravy. Proto by
zařazení výrobku použité v předchozích šetřeních mělo být
zachováno a uvedený požadavek musí být zamítnut. (30)
Žadatel také požadoval úpravu vývozní ceny na
základě subvencí získaných při vývozu v rámci režimu Duty Entitlement
Passbook Scheme (DEPB) po uskutečnění vývozu. V této souvislosti bylo
shledáno, že v rámci tohoto režimu se částky připsané za vývoz
dotyčného výrobku dají použít na kompenzaci cla splatného za dovoz
jakéhokoli zboží nebo se dají volně prodat jiným společnostem. Navíc
neexistují žádná omezení, že by se dovážené zboží mělo používat pouze k
výrobě dotčeného vyváženého výrobku. Společnost Ester
neprokázala, že subvence v rámci režimu DEPB ovlivnila srovnatelnost cen, a
zejména, že v důsledku subvencí v rámci režimu DEPB platili
odběratelé na domácím trhu trvale odlišné ceny. Tento požadavek bylo proto
zamítnut. (31)
Žadatel také požadoval úpravu vývozní ceny na
základě subvencí získaných v rámci režimu Export Promotion Capital Goods
Scheme (EPCG) a v rámci režimu „Export Credit“. V tomto ohledu je třeba
poznamenat, že podobně jako u ostatních výše uvedených režimů
neexistuje omezení, že dovážené zboží v rámci režimu EPCG by mělo být
používáno pouze při výrobě dotčeného vyváženého výrobku. Za
druhé, žadatel nepředložil žádné důkazy o zřejmé souvislosti
mezi tvorbou cen u vyváženého zboží a subvencemi obdrženými v rámci režimů
EPCG a „Export Credit“. Žadatel dále neprokázal, že subvence v rámci
těchto dvou režimů ovlivnily srovnatelnost cen, a zejména, že v
důsledku subvencí v rámci režimů EPCG a „Export Credit“ platili
odběratelé na domácím trhu trvale odlišné ceny. Proto musí být uvedený
požadavek zamítnut. d) Dumpingové
rozpětí (32)
V souladu s čl. 2 odst. 11 základního
nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné
hodnoty podle druhu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny
odpovídajícího druhu dotčeného výrobku. V návaznosti na
připomínky ke zveřejnění informací uvedené v 44. a 45. bodě
odůvodnění dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny
CIF na hranice Unie před proclením, činí 8,3 %. D. TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH
OKOLNOSTÍ (33)
Podle čl. 11 odst. 3 základního
nařízení se také posuzovalo, zda lze změněné okolnosti
přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy. (34)
V tomto ohledu šetření ukázalo, že Ester
skutečně přijal řadu opatření pro snížení nákladů
a zlepšení účinnosti. Společnost se zejména zmodernizovala a
vybudovala novou výrobní linku. Dále se v důsledku výrazného zvýšení
výroby podstatně snížily režijní náklady. Společnost rovněž
začala získávat suroviny efektivněji (z bližšího místa) a tím se jí
podařilo značně snížit náklady za přepravu. Toto snížení
nákladů má přímý vliv na dumpingové rozpětí. Tato změna
okolností může být proto považována za změnu trvalé povahy. (35)
Pokud jde o vývozní cenu, šetření prokázalo
určitou dlouhodobou stabilitu cenové politiky společnosti Ester od
roku 2006 (rok, kdy byl cenový závazek zrušen) do roku 2010 (téměř
konec období přezkumného šetření). Vzhledem k uvedené změně
metodiky pro stanovení vývozní ceny společnosti Ester do Unie, která je
popsána v 24. a 25. bodě odůvodnění, a výše uvedené
stabilitě cen, je nově vypočtené dumpingové rozpětí
pravděpodobně trvalé povahy. (36)
Proto se má za to, že okolnosti, kvůli nimž
byl tento prozatímní přezkum zahájen, se pravděpodobně v
dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na
zjištění tohoto prozatímního přezkumu. Proto byl učiněn
závěr, že se tyto změny považují za trvalé a že zachování
současné výše opatření již nemá opodstatnění. E. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ (37)
Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že
průměrné dumpingové rozpětí vzorku by mělo být
přepočteno v případě, že současný prozatímní
přezkum bude mít za následek nižší dumpingové rozpětí pro Ester (což
byla jedna ze společností ve vzorku), než jaké bylo stanoveno dříve.
Je třeba připomenout, že rozsah stávajícího částečného
prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení
je výslovně omezen na přezkum dumpingového rozpětí žadatele,
jednotlivého vývozce, konkrétně společnosti Ester. Proto bylo
šetření omezeno na zvláštní okolnosti žadatele, s přihlédnutím ke
všem podstatným a náležitě doloženým důkazům[15].
Závěry stanovené na tomto základě nejsou relevantní pro ostatní
společnosti ve vzorku nebo jakéhokoli jiného vyvážejícího výrobce v
dotčené zemi. (38)
Má se za to, že stanovení průměrného
dumpingového rozpětí nového vzorku podle čl. 9 odst. 6 základního
nařízení za těchto okolností není ani právně možné, ani
ekonomicky vhodné z následujících důvodů. Je třeba připomenout,
že výpočet průměrného dumpingového rozpětí vzorku se
použije pouze tehdy, jestliže se v souvislosti s daným šetřením má za
to, že počet vývozců je tak velký, že jednotlivé šetření všech
spolupracujících vývozců by pro instituce představovalo
neúměrnou zátěž a ohrozilo by dokončení šetření v povinné
lhůtě stanovené v základním nařízení. Dále se předpokládá,
že výpočet váženého průměrného rozpětí na základě
dumpingového rozpětí vývozců zařazených do vzorku je
reprezentativní pro dumpingové rozpětí spolupracujících vývozců
nezařazených do vzorku. Tak tomu může být pouze v případě,
jestliže se takový výpočet provádí na základě dumpingových
rozpětí, které se vztahují ke stejnému časovému období. V
případě částečného prozatímního přezkumu omezeného
původně na jednu společnost ve vzorku, jako je stávající
šetření, však žádná z výše uvedených okolností nenastala. V důsledku
toho byl učiněn závěr, že faktické okolnosti současného
částečného prozatímního přezkumu jsou takové, že se ustanovení
čl. 9 odst. 6 jednoznačně nepoužijí. (39)
Je třeba připomenout, že prohlášením v
oznámení o zahájení přezkumu, podle něhož „bude-li stanoveno, že by
opatření v případě tohoto žadatele měla být zrušena nebo
změněna, může být nezbytné změnit celní sazbu, která se v
současnosti uplatňuje na dovoz dotčeného výrobku od jiných společností
v Indii“, se rozumí, že v důsledku přezkumu může být
zbytkové clo zvýšeno, aby se zabránilo obcházení[16].
Vzhledem k tomu, že se clo žadatele snižuje, není výše uvedené ustanovení
oznámení o zahájení přezkumu relevantní. (40)
S ohledem na důvody popsané v 37. až 39.
bodě odůvodnění je nutno zamítnout tvrzení, že by
průměrné dumpingové rozpětí vzorku mělo být
přepočítáno. (41)
Zúčastněné strany byly informovány o
základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí
navrhnout změnu celní sazby uplatňované na žadatele, a bylo jim
umožněno vyjádřit své připomínky. (42)
Žadatel zopakoval své požadavky ohledně
zařazení výrobku uvedeného v 29. bodě odůvodnění,
jakož i své požadavky ohledně úpravy vývozní ceny související s vrácením
cla v důsledku subvencí v režimu DEPB, EPCG a „Export Credit“, jak je
popsáno v 30. a 31. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že
nebyly poskytnuty žádné nové informace, které by mohly změnit
zjištění Komise, však tyto požadavky musely být zamítnuty. (43)
Žadatel dále zpochybnil metodu výpočtu hodnoty
CIF transakcí, které byly provedeny na základě FOB. Při stanovení
jednotkové hodnoty CIF Komise vztáhla celkové náklady na přepravu placené
společností na všechny vývozní transakce včetně transakcí FOB.
Společnost uvedla, že by se celkové náklady na přepravu měly
týkat pouze transakcí CIF. Toto tvrzení bylo přijato. (44)
Žadatel dále uvedl, že ne všechny prodeje vzorku
byly vyloučeny ze stanovení dumpingového rozpětí. Toto tvrzení bylo
rovněž přijato. (45)
V návaznosti na přezkumné šetření
činí navržené revidované dumpingové rozpětí a sazba antidumpingového
cla, které by byly použitelné pro dovoz dotčeného výrobku vyráběného
společností Ester Industries Limited, 8,3 %, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 V tabulce v čl. 2 odst. 2 nařízení
Rady (ES) č. 1292/2007 se položka týkající se společnosti Ester
Industries Limited nahrazuje tímto: Ester Industries Limited, DLF City, Phase II, Sector 25, Gurgaon, Haryana - 122022, Indie || 8,3 || A026 Článek 2 Toto nařízení
vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku
Evropské unie. Toto nařízení je závazné
v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských
státech. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51. [2] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51. [3] Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 1. [4] Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 56. [5] Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 37. [6] Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 6. [7] Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 15. [8] Úř. věst. L 270, 29.9.2006, s. 1. [9] Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 1. [10] Úř.
věst. L 242, 15.9.2010. [11] Úř. věst. L 6, 10.1.2009, s. 1. [12] Úř. věst. L 129, 17.5.2011, s. 1. [13] Oznámení o
pozbytí platnosti (Úř. věst. C 68, 3.3.2011, s. 6). [14] Úř. věst. C 294, 29.10.2010, s. 10. [15] Rozsudek
Tribunálu ze dne 17. prosince 2010, EWRIA a další v. Komise, věc T-369/08,
bod 7 a 79 a citovaná judikatura. [16] Prováděcí
nařízení Rady (EU) č. 270/2010 ze dne 29. března 2010
(Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 13), kterým se mění nařízení
(ES) č. 452/2007 (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 12) o
uložení konečného antidumpingového cla z dovozů žehlicích prken
pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky.