This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011PC0822
Proposal for a DECISION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the Strategic Innovation Agenda of the European Institute of Innovation and Technology (EIT): the contribution of the EIT to a more innovative Europe
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu
/* KOM/2011/0822 v konečném znění - 2011/0387 (COD) */
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu /* KOM/2011/0822 v konečném znění - 2011/0387 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Evropský inovační a technologický
institut (dále jen „EIT“) byl zřízen nařízením (ES)
č. 294/2008 s cílem přispět k udržitelnému
hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti posílením
inovační kapacity EU a jejích členských států
prostřednictvím plného začlenění znalostního trojúhelníku. Podle
ustanovení uvedeného nařízení a na základě předlohy návrhu
EIT přijme Komise do konce roku 2011 návrhu strategického programu inovací
EIT, který bude předložen k přijetí Evropskému parlamentu
a Radě a bude definovat oblasti s dlouhodobou prioritou pro
EIT a bude zahrnovat přehled plánovaných činností v oblasti
vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací na dobu sedmi let. EIT předložil svůj první návrh
strategického programu inovací Komisi před 30. červnem 2011. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU Při přípravě návrhu byly
zohledněny reakce na otevřenou veřejnou konzultaci o EIT i
výsledky otevřené veřejné konzultace o společném strategickém
rámci pro financování výzkumu a inovací. Své názory vyjádřily
členské státy a široká škála zúčastněných subjektů
z průmyslu, akademické obce i občanské společnosti.
Z konzultací vyplynulo, že se poslání EIT, kterým je podněcovat
větší a lepší spolupráci mezi světy vysokoškolského
vzdělávání, podnikání, výzkumu a inovací, těší velké
podpoře. Podle respondentů by EIT měl hrát výraznou úlohu
v „Horizontu 2020“, budoucím programu EU pro výzkum a inovace,
a upevňovat užší vazby s ostatními evropskými a vnitrostátními
činnostmi. Většina respondentů ocenila způsob, jakým EIT
zajišťuje účast podniků na své práci, a naléhavě
institut vyzvala, aby zintenzivnil své činnosti v oblasti poskytování
informací. Kromě toho se respondenti domnívali, že zapojení podniků
má velmi zásadní význam pro budoucí úspěch EIT. Flexibilita, jasné
stanovení pravidel a jasné výnosy z investic jsou proto zásadní pro
získání účasti soukromého sektoru. Návrh se rovněž opírá o zprávu o externím
hodnocení, v níž jsou koncepce začlenění znalostního trojúhelníku,
jakož i témata, která jsou základem struktury EIT, považovány za vysoce
relevantní. Velkou podporu má model, který EIT vyvinul na základě
dlouhodobých vysoce integrovaných sítí středisek společného
umístění. Respondenti rovněž shodně prohlašovali, že přínos
znalostních a inovačních společenství spočívá v tom,
že mají působit jako katalyzátor umožňující vytvářet
přidanou hodnotu u činností, které již jednotlivé členové
provádějí v roztříštěnější podobě. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Návrh vychází z čl. 173 odst. 3
Smlouvy o fungování Evropské unie. Opírá se o ustanovení nařízení o EIT
a doplňuje návrhy začleněné do balíčku Horizont 2020. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Legislativní finanční výkaz
přiložený k tomuto návrhu, jímž se mění nařízení, kterým se
zřizuje Evropský inovační a technologický institut, stanoví
důsledky pro rozpočet, lidské a administrativní zdroje. 2011/0387 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o strategickém programu inovací Evropského
inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro
inovativnější Evropu (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března
2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický
institut[1], s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[2], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Nařízení (ES) č. 294/2008 vyžaduje,
aby Komise předložila návrh prvního strategického programu inovací na
základě návrhu, který předloží Evropský inovační a technologický
institut. (2)
Strategický program inovací by měl stanovit
oblasti s dlouhodobou prioritou pro Evropský inovační a technologický
institut (dále jen „EIT“) a zahrnout posouzení jeho hospodářského
dopadu a jeho kapacity pro vytvoření nejlepší přidané hodnoty
z hlediska inovací. Strategický program inovací by měl zohlednit
výsledky sledování a hodnocení EIT. (3)
První strategický program inovací by měl
zahrnovat podrobné specifikace a podmínky fungování EIT, způsoby
spolupráce mezi správní radou a znalostními a inovačními
společenstvími a způsoby financování znalostních a inovačních
společenství. PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Přijímá se strategický program inovací
Evropského inovačního a technologického institutu ve znění
uvedeném v příloze. Článek 2 Toto rozhodnutí
vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním
věstníku Evropské unie. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda PŘÍLOHA
STRATEGICKÝ PROGRAM INOVACÍ EIT
1.
Evropský inovační a technologický institut: aktér EU
v oblasti inovací
Strategický program inovací vymezuje priority Evropského
inovačního a technologického institutu (EIT) na období let 2014–2020,
jakož i způsoby jeho fungování. Proto je klíčovým nástrojem
evropských tvůrců politiky pro řízení strategického
směřování EIT, který přitom institutu ponechává značnou
autonomii při definování způsobů a prostředků pro
dosahování stanovených cílů. Strategický program inovací je výsledkem důkladného postupu, který
se snažil inventarizovat dosud získané zkušenosti EIT a plně
zohlednit realitu evropského inovačního prostředí. Vychází z prvního
návrhu strategického programu inovací, který vypracovala správní rada EIT
a který byl v souladu s požadavky nařízení o EIT
předložen Evropské komisi dne 15. června 2011. Rovněž se
opírá o výsledky nezávislého hodnocení počátečního období EIT i o
postup konzultací otevřený všem, kdo mají aktuální nebo potenciální zájem
na činnostech EIT, včetně podniků, vysokoškolských
institucí a výzkumných organizací i vnitrostátních a regionálních orgánů.
1.1.
EIT: řešení společenských výzev
prostřednictvím inovací ve znalostním trojúhelníku
V rychle se měnícím světě
je základem cesty Evropy k budoucnosti růst, který je inteligentní,
udržitelný a podporuje začlenění. Pro dosažení tohoto cíle
a udržení konkurenceschopnosti v celosvětové ekonomice založené
na znalostech byly za klíčové hnací síly uznány „znalostní trojúhelník“
výzkumu, vzdělávání a inovací a vzájemné působení mezi jeho
třemi stranami. V souladu s tím jednala Evropská unie, která
tyto oblasti ve své strategii Evropa 2020 určila za politické priority.
Tyto priority jsou prováděny zejména prostřednictvím stěžejních
iniciativ „Unie inovací“ a „Mládež v pohybu“, které tvoří
zastřešující rámec politiky pro opatření EU v těchto
oblastech. Doplňují je stěžejní iniciativy „Integrovaná
průmyslová politika pro éru globalizace“ a „Evropa účinněji
využívající zdroje“. Evropský inovační a technologický institut bude
k dosahování cílů uvedených stěžejních iniciativ v plné
míře přispívat. Důvody, proč se výzkum,
vzdělávání a inovace dostávají do centra pozornosti, jsou prosté.
V kontextu narůstající celosvětové hospodářské soutěže
a tváří v tvář domácí demografické výzvě se budoucí
hospodářský růst a pracovní místa Evropy budou ve stále
větší míře opírat o zásadní inovační průlomy v oblasti
produktů, služeb a modelů podnikání, jakož i o svou schopnost
vychovávat, lákat a udržet si talenty. Ačkoli v Evropě
nalezneme případy jednotlivých úspěchů, členské státy EU ve
srovnání s celosvětovými předními subjekty v oblasti
inovací v průměru zaostávají. Evropská unie navíc čelí
zvýšené konkurenci, pokud jde o talenty vycházející z nových center
excelence v rozvíjejících se ekonomikách. Je tedy nutná skutečná změna našich
systémů a paradigmat inovací. Špičková výkonnost v oblasti
vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací, ačkoli zcela
zjevně v celé Evropské unii existuje, zůstává příliš
často roztříštěná. Evropa musí překonat tento nedostatek
strategické spolupráce přesahující hranice zemí, odvětví i
oborů. Evropa si kromě toho potřebuje osvojit skutečnou
podnikatelskou kulturu, která je nezbytná pro využití hodnoty výzkumu a inovací,
pro zřizování nových projektů a pro skutečné tržní využití
inovací v odvětvích s potenciálním vysokým růstem. Evropa
musí podpořit úlohu vysokoškolských institucí jako motorů inovací,
protože nadaní lidé musí mít náležité dovednosti, znalosti a postoje, aby
inovace posunuli kupředu. Právě za tímto účelem byl
zřízen EIT – s cílem přispět k udržitelnému
hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti posilováním
inovační kapacity Unie a jejích členských států. Tím, že
plně začleňuje znalostní trojúhelník vysokoškolského
vzdělávání, výzkumu a inovací, bude institut výrazně
přispívat k řešení společenských výzev v rámci
programu Horizont 2020 a přinese systémovou změnu způsobu,
jakým evropští inovační aktéři spolupracují. Aby tohoto cíle dosáhl, kombinuje EIT
strategickou orientaci na úrovni EIT se zdola nahoru
vedeným přístupem prostřednictvím svých znalostních a inovačních
společenství. Znalostní a inovační společenství jsou vysoce
integrovaná partnerství, která dlouhodobě propojují vynikající univerzity,
výzkumná centra, malé a velké podniky a další aktéry inovací kolem
konkrétních témat společenských výzev. Každé znalostní a inovační
společenství je organizováno na základě malého počtu
vzájemně propojených středisek společného umístění, v nichž
partneři každodenně úzce spolupracují a která využívají dosud
netušenou míru společných strategických cílů. Střediska
společného umístění se opírají o stávající centra excelence, která
dále rozvíjejí do podoby místních inovačních ekosystémů a vzájemně
je propojují do širší sítě inovačních uzlů napříč
Evropou. V rámci EIT byl jednotlivým znalostním a inovačním
společenstvím přiznán vysoký stupeň autonomie při
definování jejich vnitřní organizace, složení, programu činnosti i
metod práce, což jim umožňuje zvolit si přístup, který je pro
dosahování jejich cílů nejvhodnější. Na strategické úrovni EIT
organizuje proces výběru znalostních a inovačních
společenství, flexibilně koordinuje tato společenství a šíří
jejich osvědčené modely řízení a financování. Prostřednictvím znalostních a inovačních
společenství tak EIT pomáhá vytvářet prostředí, kde se bude
inovacím s větší pravděpodobností dařit a kde dají
vznik průlomům ve způsobu spolupráce vysokých škol, výzkumu
a podniků. Tento přístup pomáhá holistickým způsobem
řešit stále složitější společenské výzvy stanovené v programu
Horizont 2020 a spojovat vynikající osobnosti z různých
odvětví, prostředí a oborů (které by se jinak nemusely
setkat), aby společně hledaly řešení dané výzvy. Úspěchy EIT dovršil svou počáteční fázi,
která byla věnována zahájení činnosti prostřednictvím
znalostních a inovačních společenství a zavedení
rozhodovacích a výkonných funkcí EIT (správní rady a ústředí).
EIT rovněž dosáhl úspěchu při naplňování svého hlavního
cíle – plné integrace celého inovačního řetězce, sbližování
vysokoškolských institucí, výzkumných organizací a podniků
prostřednictvím prvních tří znalostních a inovačních společenství,
jež byla zřízena v roce 2010 v oblastech, které Rada a Evropský
parlament určily jako zásadní pro budoucí vývoj Evropy. Těmito
oblastmi jsou udržitelná energie (KIC InnoEnergy), přizpůsobování se
změně klimatu a její zmírňování (Climate-KIC) a budoucí
informační a komunikační společnost (EIT ICT Labs). EIT navíc nyní prostřednictvím svého
ústředí v Budapešti upevňuje své postavení inovační
instituce. Zřídil také nadaci EIT, z právního hlediska nezávislou
organizaci, která má propagovat a podporovat práci a činnost EIT
a zvyšovat společenský dopad EIT. Znalostní a inovační
společenství na cestě k integrovaným partnerstvím světové
úrovně Stávajícím třem znalostním a inovačním
společenstvím se podařilo dosáhnout ve svých oblastech kritického
množství, včetně vyvážené účasti jednotlivých složek znalostního
trojúhelníku. Kombinovaná síla partnerů ve znalostním a inovačním
společenství – jak z hlediska počtu, tak váhy, kterou ve svých
příslušných oborech představují – jim dává potenciál dosáhnout
špičkové světové úrovně. Graf 1 – střediska společného
umístění znalostních a inovačních společenství Znalostní a inovační
společenství při budování svých strategií a správních struktur
uplatňovala různé přístupy, které odrážely odlišné tematické
oblasti. Jedno znalostní a inovační společenství bylo
zřízeno jako společnost, zatímco další dvě jsou nezisková
sdružení. Strukturu všech společenství tvoří přibližně
třicet klíčových partnerů a pět až šest středisek
společného umístění, která obvykle doprovází různý počet
dalších přidružených partnerů včetně malých a středních
podniků. Uspořádání znalostních a inovačních
společenství jako samostatných právních subjektů vedených generálním
ředitelem znamená jasný odklon od tradičního přístupu založeného
na více příjemcích. Všechna znalostní a inovační
společenství navíc při strategickém plánování svých činností
uplatňují podnikatelskou logiku a všechna znalostní a inovační
společenství zavedla koncepci společného umístění: spojení
různých týmů na jednom fyzickém místě, působení ve funkci
„zúčtovacího střediska“ pro mnoho činností znalostního a inovačního
společenství a kombinování schopností a dovedností rozvinutých
v různých oblastech specializace na celoevropské úrovni. Činnosti znalostních a inovačních
společenství postihují celý inovační řetězec a mimo
jiné zahrnují zřízení magisterských a doktorandských programů se
značkou EIT, které kombinují vynikající vědeckou práci s podnikatelským
vzděláváním, službami pro zřizování podniků a programy
mobility. Počáteční iniciativy znalostních a inovačních
společenství zaměřené na nadání a člověka dosáhly
prvních výsledků v oblasti vzdělávání a podnikání
včetně zřízení magisterských a doktorandských
programů. Dvě znalostní a inovační společenství
spojila své síly a spolupracují na společném magisterském programu
Inteligentních sítí. Výsledky
znalostních a inovačních společenství za první rok (2010–2011)
jsou slibné: Téměř
500 studentů dokončilo své studium v rámci letních kurzů
a do konkrétních magisterských kurzů pod značkou znalostních
a inovačních společenství je nyní zapsáno více než 200
studentů. A poptávka ze strany nadaných lidí je vysoká: například
znalostní a inovační společenství InnoEnergy obdrželo 950
přihlášek do svého magisterského studia, přičemž přijmout
lze 155 studentů. Studenti, kteří dokončili svá studia v kurzech
společenství Climate-KIC v letech 2010 a 2011, vytvořili
sdružení absolventů s cílem udržovat se znalostním a inovačním
společenstvím dlouhodobý vztah. Bylo
zřízeno již šest nových podniků za pomoci peněz do začátku,
které pocházely z cen a ocenění, nebo za podpory ze strany
znalostních a inovačních společenství. Více než 50 nových
podniků je nyní ve fázi přípravné činnosti. Společenství
EIT ICT Labs podporuje 18 malých podniků prostřednictvím podnikatelských
poradců. Vazby
v rámci znalostního trojúhelníku na regionální úrovni byly vybudovány
prostřednictvím mezioborových programů profesního rozvoje, jako je
program společenství Climate-KIC „Průkopníci v praxi“ (dosud se
tohoto programu mobility zúčastnilo 59 osob). Byla
stanovena nová pravidla týkající se práv duševního vlastnictví, která
určují rozdělení zisků u práv duševního vlastnictví mezi
zúčastněné společnosti a právní subjekt znalostního a inovačního
společenství. Graf 2 – Partneři znalostních a inovačních
společenství v roce 2011 (podniky, vysoké školy, výzkum)
1.2.
Přidaná hodnota EIT: charakteristické rysy
Přístup EIT se vyznačuje řadou
prvků, kterými na úrovni Unie přináší skutečnou přidanou
hodnotu: ·
Překonání roztříštěnosti
prostřednictvím dlouhodobých integrovaných partnerství a dosažení
kritického množství v celém jeho evropském rozměru: EIT se opírá o stávající iniciativy spolupráce a přenáší
vybraná partnerství ve znalostních a inovačních
společenstvích na trvalejší a strategičtější úroveň.
Znalostní a inovační společenství umožňují partnerům
světové úrovně sjednotit se do nových konfigurací, optimalizovat
existující zdroje, dostat se k novým příležitostem v podnikání
prostřednictvím nových hodnotových řetězců
zaměřených na výzvy s vyšším rizikem a větším
rozsahem. Kromě toho, ačkoli ve všech členských státech EU
existuje značný počet center excelence, jednotlivě často
nedosahují kritického množství pro celosvětovou hospodářskou
soutěž. Střediska společného umístění znalostních a inovačních
společenství nabízejí silným místním aktérům příležitost
těsnějšího propojení s ostatními špičkovými partnery bez
ohledu na hranice států, což jim umožňuje jednat a dosahovat
uznání v celosvětovém měřítku. ·
Zlepšení dopadu investic na vzdělávání,
výzkum a inovace a zkoušení nových způsobů správy inovací: EIT vystupuje jako katalyzátor a přidává hodnotu existující
výzkumné základně tím, že urychluje osvojování a využívání
technologií a výsledků výzkumu. Inovační činnosti naopak
přispívají ke sladění a využití účinků investic do
výzkumu a k tomu, aby činnosti v oblasti vzdělávání
a odborné přípravy více reagovaly na potřeby podniků. Proto
je EIT vybaven značným stupněm flexibility pro testování nových
inovačních modelů, které umožňují skutečné rozlišování správy
znalostních a inovačních společenství a financování
modelů znalostních a inovačních společenství, jakož i
rychlé přizpůsobování umožňující lépe se vyrovnat se
vznikajícími příležitostmi. ·
Výchova talentů bez ohledu na hranice
a podpora podnikání prostřednictvím začlenění znalostního
trojúhelníku: EIT podporuje inovace, jejichž hnací
silou jsou lidé, a do středu svých snah staví studenty, výzkumné
pracovníky a podnikatele. Zajišťuje nové kariérní cesty mezi
akademickou obcí a soukromým sektorem a inovativní programy pro
odborný rozvoj. Značka EIT připojená k inovativním magisterským
a doktorandským programům znalostních a inovačních
společenství přispěje k vytvoření mezinárodně
uznávané značky excelence, která bude pomáhat vzbuzovat zájem nadaných
lidí z Evropy i zahraničí. Podnikání je podporováno
prostřednictvím nové generace špičkových studentů, kteří
mají znalosti a postoje potřebné k tomu, aby měnili
myšlenky na nové podnikatelské příležitosti. ·
Inteligentní financování prostřednictvím
pákového efektu v kombinaci s přístupem zaměřeným na
výsledky a podnikání: EIT zajišťuje až
25 % rozpočtu znalostních a inovačních společenství
a ovlivňuje poskytnutí 75 % finančních
zdrojů od široké škály veřejných a soukromých partnerů,
čímž vytváří významný pákový efekt v podobě sdružování
rozsáhlých investic a usměrňování různých veřejných
a soukromých zdrojů ve prospěch společně dohodnutých
strategií. Svým zaměřením na tržní i společenské dopady navíc
institut EIT uplatňuje přístup zaměřený na výsledky.
Znalostní a inovační společenství vyvíjejí činnost podle
podnikatelské logiky, na základě ročních podnikatelských plánů,
které zahrnují náročné portfolio činností od vzdělávání po
zřizování podniků, s jasnými cíli, požadovanými výsledky a klíčovými
výkonnostními ukazateli, které slouží k jejich hodnocení.
1.3.
Součinnost a návaznost na jiné iniciativy
a politiky a financování
Vzájemným vztahům mezi výzkumem,
inovacemi a vzděláváním se v rámci iniciativ a programů
EU dostává stále většího uznání. Existuje velký potenciál pro vzájemně
se posilující akce na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Na
úrovni EU bude plné využívání této součinnosti dále zajišťovat
strategický rámec, který poskytuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum
a inovace (2014–2020). EIT bude významně přispívat k cílům
stanoveným v programu Horizont 2020, zejména prostřednictvím
řešení společenských výzev způsobem doplňujícím ostatní
iniciativy v těchto oblastech. V rámci programu Horizont 2020
bude EIT součástí priority „společenské výzvy“, bude však
uplatňovat přístup souvislé interakce mezi všemi cíli, rovněž
bude přispívat k „vedoucímu postavení průmyslu a rámcům
konkurenceschopnosti“ podněcováním výzkumu motivovaného výsledky a podporováním
zřizování inovativních malých a středních podniků s vysokým
růstem. A v neposlední řadě bude přispívat k budování
„vynikající vědecké základny“ podporováním mobility překračující
hranice – oborů, odvětví a zemí – a začleňováním
kultury podnikání a podstupování rizik do inovativního postgraduálního
vysokoškolského studia. EIT tak bude významně přispívat k prosazování
rámcových podmínek nutných pro realizaci inovativního potenciálu výzkumu EU
a podporu dokončení evropského výzkumného prostoru. Kromě toho EIT vnáší do politiky výzkumu
a inovací EU plnohodnotný rozměr vzdělávání. Pomocí inovativního
a na podnikání zaměřeného vzdělávání hraje důležitou
úlohu spočívající v propojení rámce pro výzkum a inovace s politikami
a programy v oblasti vzdělávání a zajišťuje dlouhodobé
úsilí potřebné k dosažení udržitelných změn ve vysokoškolském
vzdělávání. Zejména prostřednictvím nových, mezioborových
vysokoškolských titulů s označením EIT stojí institut EIT na
čele spolupráce usilující o vzdělávání pro inovace s jasnými
vedlejšími vlivy na širší evropskou agendu pro modernizaci institucí
vysokoškolského vzdělávání a tím podporuje evropský prostor
vysokoškolského vzdělávání. Existují i příležitosti pro vzájemně
se posilující působení s politikou soudržnosti Unie pomocí
řešení vazeb mezi místními a celosvětovými aspekty inovací.
Střediska společného umístění zajišťují
přeshraniční spolupráci a jejich postavení jim umožňuje
zhodnotit různé programy financování z jejich příslušných
regionů. Střediska společného umístění hrají zásadní úlohu
při posilování aspektu propojení místní a celosvětové
úrovně znalostního a inovačního společenství jako celku,
také pomocí úzké spolupráce s regionálními orgány, zejména s těmi,
které se podílejí na přípravě a provádění regionálních
inovačních strategií pro inteligentní specializaci (RIS3). Kromě toho
by bylo možné dále posílit vazby mezi znalostními a inovačními
společenstvími a místními klastrovými organizacemi, aby se zvýšilo
zapojení malých a středních podniků do činností znalostních
a inovačních společenství. Ačkoli příležitosti k součinnosti
se liší v závislosti na tematické oblasti znalostního a inovačního
společenství, zdá se, že řada iniciativ a programů na
úrovni EU pravděpodobně nabízí zejména přínosy ze spolupráce
a koordinace. Protože podstata koncepce institutu EIT / znalostních
a inovačních společenství spočívá v přidávání
hodnoty k stávající evropské excelenci, budou se znalostní a inovační
společenství – současná i budoucí – ze své definice snažit tuto
součinnost prozkoumat v nejvyšší možné míře. Znalostní a inovační
společenství budou přidávat hodnotu případným iniciativám
v příslušných oblastech včetně iniciativ společného
plánování, evropských inovačních partnerství a partnerství
veřejného a soukromého sektoru. Iniciativy společného plánování,
klíčový nástroj pro řešení roztříštěnosti výzkumu, by se
měly stát jádrem celoevropské výzkumné základny znalostních a inovačních
společenství. Znalostní a inovační společenství mohou
urychlit a podpořit využívání špičkového veřejného výzkumu,
který byl uskutečňován společně prostřednictvím
iniciativ společného plánování, a tím zmírnit roztříštěnost
v oblasti inovací. Společné technologické iniciativy a nově
zřízená partnerství veřejného a soukromého
sektoru poskytují platformy k prosazování rozsáhlého výzkumu
vycházejícího z potřeb průmyslu a zlepšují vývoj zásadních
technologií. Znalostní a inovační společenství mohou pomoci
urychlit tyto zásadní investice do výzkumu s cílem zintenzivnit
předávání a komerční využití technologií a vyvinout nové
projekty v rámci stávajících podniků pomocí talentů v oblasti
podnikání. Prostřednictvím svého přístupu opírajícího se o znalostní
trojúhelník bude EIT doplňovat investice Evropské rady pro výzkum (ERV) do
špičkového světového hraničního výzkumu tím, že se bude zabývat
celým inovačním řetězcem od nápadů po uplatnění
a využití a bude výzkumným pracovníkům v rámci akce „Marie
Curie“ a studentům v programu „Erasmus pro všechny“ poskytovat
další příležitosti v oblasti inovací a skutečné účasti
na podnikání. Budoucí evropská inovační partnerství
poskytnou zastřešující rámce s cílem usnadnit slaďování a součinnost
mezi výzkumem odvozeným od nabídky a poptávky a nástroji a politikami
pro inovace. Znalostní a inovační společenství mohou k evropským
partnerstvím pro inovace přispět prostřednictvím svého rozložení
a zkušeností z praxe, zejména pak rozvíjením potřebného lidského
kapitálu, vzděláváním klíčových aktérů, jako jsou podnikatelé
a výzkumní pracovníci, a určováním rámcových podmínek a osvědčených
postupů pro otázky politiky, regulace či normalizace ve svých
příslušných sektorech. V praxi budou příležitosti k součinnosti
vznikat různými způsoby, od jednoho znalostního a inovačního
společenství k druhému a od jednotlivé výzvy k další. Dnes
jsou na úrovni znalostních a inovačních společenství rozvíjeny
vazby s ostatními iniciativami, které se liší podle konkrétních rysů
každého znalostního a inovačního společenství a jeho
tematické oblasti. Příklady
součinnosti mezi znalostními a inovačními společenstvími
a ostatními iniciativami v praxi (v září 2011) ·
Znalostní a inovační společenství
EIT ICT Labs je ve spojení a úzce spolupracuje s budoucím
partnerstvím veřejného a soukromého sektoru na internetu,
společnou technologickou iniciativou Artemis a iniciativami EUREKA,
jako je iniciativa ITEA (informační technologie pro evropský pokrok),
a partnerství Trust in Digital Life (důvěra v digitální
život). Využitím „katalyzátorů“ znalostních a inovačních
společenství, jako je radar na inovace, podpora patentů a předávání
technologií po celou dobu životního cyklu výzkumných projektů
financovaných Evropskou unií, zvyšuje EIT ICT Labs dopad projektů na trh.
Tím, že nabízí přístup do svých středisek společného
umístění, může zvýšit mobilitu lidí a myšlenek v rámci celé
Evropy. ·
Znalostní a inovační společenství
InnoEnergy přispívá k plnění Strategického plánu pro energetické
technologie Evropské unie (plán SET), mimo jiné prostřednictvím své
účasti na platformě SETIS pro sledování a mapování technologií.
V současné době rovněž spolupracuje se Společným
výzkumným střediskem Komise ve věci možností simulace při
přípravě scénářů. ·
Znalostní a inovační společenství
Climate-KIC aktivně zajišťuje součinnost s iniciativami
společného plánování v dané oblasti, protože program inovací a plán
provádění Climate-KIC budou částečně vycházet ze
společného strategického programu určeného v iniciativě
společného plánování pro klima (klimatické služby a přizpůsobování).
Regionální inovační a prováděcí společenství v rámci
Climate-KIC poskytují původní celoevropský model regionálních inovací, který
regiony využívá jako zkušební stanoviště a propojuje rozvoj
manažerských schopností a regionálních silných stránek s celosvětovými
výzvami.
2.
Prohloubení úlohy EIT po roce 2013: priority
2.1.
Podněcovat růst, dopad a udržitelnost
prostřednictvím EIT
Poznatky získané z fáze
zřizování Proces zřizování prvních znalostních
a inovačních společenství byl spojen s významnou složkou
„učení praxí“. Ta ukázala, že znalostní a inovační
společenství představují novátorské koncepce a všechny strany,
které se na daném procesu podílely, podcenily náročný úkol
spočívající v právním uspořádání znalostního a inovačního
společenství a vybudování smluvních vztahů se znalostními
a inovačními společenstvími a jejich partnery.
Nedostatečné povědomí o vhodnosti jednotlivých forem právnické osoby
nepomohlo bezproblémovému procesu zřizování. Jakkoli je nutné zachovat
zdola nahoru vedený přístup, který každému znalostnímu a inovačnímu
společenství ponechává značný prostor pro uspořádání vlastních
partnerství, měly by být vydány další pokyny pro určení vhodných
právních forem uspořádání. Navíc nelze podceňovat náročný úkol
spočívající v propojování různých akademických a podnikatelských
kultur do jediného právního subjektu; z toho vyplývá význam sdílení
společných hodnot na úrovni znalostního a inovačního
společenství i institutu EIT. Znalostní a inovační
společenství kromě toho představují institucionální inovace ve
velkém měřítku a žádná dvě znalostní a inovační
společenství nejsou stejná. To sice nabízí bohatou škálu inovačních
modelů, ale zároveň to zvyšuje náročnost celkové koordinace
a monitorování znalostních a inovačních společenství. V budoucnosti je třeba poskytovat
jasnější pokyny v průběhu celého procesu výběru, aby
bylo zajištěno, že všechna znalostní a inovační
společenství budou sdílet zásadní strategické rysy a zároveň
budou možné odlišné přístupy, pokud jde o organizaci znalostních a inovačních
společenství, jejich výsledky a financování. A v neposlední
řadě, současný celkový počet tří znalostních a inovačních
společenství dosud institutu EIT nezajišťuje kritické množství pro
rozvinutí plného potenciálu jako předního inovačního institutu.
Při pouze třech znalostních a inovačních
společenstvích existují omezené příležitosti pro dosažení
přínosů ze souvisejících příležitostí k inovacím
napříč znalostními a inovačními společenstvími, jakož
i k využití úspor z rozsahu v oblasti správy a šíření
znalostí. Také to znamená, že EIT není dostatečně velký k tomu,
aby sám o sobě skutečně působil jako evropská instituce.
Aby mohl EIT dosáhnout kritického množství k tomu, aby se stal
něčím více než jen prostým „součtem svých částí“, jsou
nutná další znalostní a inovační společenství. Má-li EIT zkoumat
nové inovační modely správy a řízení prostřednictvím
znalostních a inovačních společenství, je třeba zřídit
omezený počet dalších partnerství s cílem zvětšit vzorek, na
němž jsou zkušenosti EIT založeny. EIT jako investor ve znalostním
trojúhelníku Na základě těchto poučení si
EIT klade za cíl upevňovat a dále rozvíjet svou úlohu „investora“,
který podporuje existující centra excelence v oblasti výzkumu, podnikání
a vysokoškolského vzdělávání v Evropě a umožňuje
jim, aby se spojila, a napomáhá jejich dlouhodobé systematické spolupráci
prostřednictvím znalostních a inovačních společenství. Přístup „EIT jako investora“ znamená
zaměřit se na určování nejlepších strategických
příležitostí a výběr portfolia partnerství světové
úrovně – znalostních a inovačních společenství – pro jejich
využívání. V rámci tohoto přístupu EIT poskytuje znalostním a inovačním
společenstvím roční granty podle předchozích výsledků
těchto znalostních a inovačních společenství a podle
činností navrhovaných v jejich podnikatelském plánu. Posouzení
podnikatelských plánů podpoří externí, nezávislí odborníci.
Z tohoto pohledu by EIT měl nejen vytyčovat obecné směry
a vize, ale musí znalostním a inovačním společenstvím
zajišťovat i odpovídající úroveň podpory a monitorovat jejich
výkonnost. Současně mají znalostní a inovační
společenství značnou míru volnosti pro definování svých
vnitřních strategií a organizace i pro uskutečňování své
činnosti a mobilizaci talentů a potřebných
zdrojů. Výnosy z investic EIT do znalostních
a inovačních společenství budou měřeny z hlediska
hmatatelných přínosů pro evropské hospodářství a společnost
obecně, například z hlediska tvorby nových podniků,
produktů a služeb na existujících a budoucích trzích, lépe
kvalifikovaných lidí s podnikatelským duchem, nových a lákavějších
pracovních příležitostí a lákání a zachycování talentů
z celé Evropské unie i ze zahraničí. To vyžaduje, aby byl pro EIT zřízen
důkladný systém monitorování a hodnocení zaměřující se na
výsledky, výkony a generování hospodářského i společenského
dopadu, který bude srovnáván s nejlepšími mezinárodními postupy.
V tomto směru je prioritou vybudování vyváženého systému monitorování
výkonnosti pro hodnocení dopadu EIT prostřednictvím daného znalostního
a inovačního společenství, vlastní výkonnosti EIT jako
organizace a příspěvku EIT k programu Horizont 2020. Významným prvkem v tomto ohledu je i
vybudovat společně se znalostními a inovačními
společenstvími skutečnou „firemní identitu“ EIT na základě
souboru společných hodnot. Ačkoli všechna znalostní a inovační
společenství a jejich jednotliví partneři mají své vlastní
firemní identity a hodnoty, všichni sdílejí hodnoty, které komunitu EIT
a znalostních a inovačních společenství sbližují.
Těmito hodnotami jsou: excelence v celém znalostním trojúhelníku,
kvalifikovaní a podnikaví lidé, dlouhodobá spolupráce
překračující hranice, obory a odvětví a zaměření
na společenský a hospodářský dopad. Tato identita bude
rovněž zvyšovat vnější viditelnost a pověst EIT a znalostních
a inovačních společenství.
2.1.1.
Upevňování a podpora růstu a dopadu
stávajících znalostních a inovačních společenství
EIT bude aktivně podporovat první
tři znalostní a inovační společenství s cílem zvyšovat
jejich potenciál a dopad a jejich přínos pro cíle programu
Horizont 2020. Tato znalostní a inovační společenství
postupně rozšíří své počáteční portfolio činností, aby
zachytila nové tržní nebo společenské příležitosti. Na podporu tohoto
vývoje bude EIT poskytovat poradenství a v těsné spolupráci
s každým jednotlivým znalostním a inovačním společenstvím
bude definovat na míru šité strategie spolufinancování, které
současně z pohledu EIT podpoří strategické činnosti. Znalostní a inovační
společenství by měla nadále představovat dynamická partnerství,
a tudíž by měla být otevřená novým partnerům, ale v případě
potřeby by měla stávající partnerství ukončit. Znalostní a inovační
společenství by měla využívat nové zdroje stávající a potenciální
excelence, kdykoli tím přinášejí přidanou hodnotu,
prostřednictvím zapojení nových partnerů do stávajících
středisek společného umístění, zvýšené spolupráce mezi
společnými umístěními v rámci každého znalostního a inovačního
společenství nebo i zřízení nového střediska společného
umístění, a současně zajistit, aby partnerství jejich
znalostního a inovačního společenství zůstalo nadále
konkrétně zaměřené, silné a ovladatelné. K tomu, aby znalostní a inovační společenství
dosáhla maximální výkonnosti, je stejně tak důležitá dobrá rovnováha
mezi spoluprací a konkurencí. EIT bude znalostní a inovační
společenství podněcovat k tomu, aby se zapojila do spolupráce
jednotlivých znalostních a inovačních společenství v oblastech,
jež nabízejí silný potenciál pro součinnost, např.
prostřednictvím společných kurzů odborného rozvoje,
společných výzkumných činností, magisterského nebo doktorandského
studia či mobility napříč znalostními a inovačními
společenstvími mezi akademickou obcí a podniky. Současně
bude EIT zajišťovat pobídky pro určitý stupeň hospodářské
soutěže s cílem povzbudit znalostní a inovační
společenství k tomu, aby se i nadále soustředila na výsledky
a dopad a přijímala vhodná opatření v případě
neuspokojivé výkonnosti. Znalostní a inovační
společenství nejen staví na stávající špičkové výzkumné základně
svých partnerů, ale jsou i průkopníky při prosazování a uskutečňování
mise EIT v oblasti vzdělávání. Cílem je poskytnout vzdělání
a odbornou přípravu nadaným lidem s dovednostmi, znalostmi
a myšlením potřebným v celosvětové znalostní ekonomice.
Proto EIT aktivně podporuje mimo jiné studium zakončené tituly se
značkou EIT tím, že sleduje jeho kvalitu a důsledné
provádění ve všech znalostních a inovačních společenstvích.
Při tomto úsilí bude rozsáhle využívat vzájemných a odborných
hodnocení a navazovat dialog s vnitrostátními orgány a orgány
zajišťujícími kvalitu. To zlepší vnitrostátní a mezinárodní uznávání
kvalifikací se značkou EIT a celosvětově zvýší jejich
atraktivitu a současně to poskytne platformu pro spolupráci na
mezinárodní úrovni. V budoucnosti budou znalostní a inovační
společenství povzbuzována k rozšiřování svých činností
v oblasti vzdělávání nad rámec postgraduálního studia k větší
různorodosti režimů studia, která by obsáhla širší škálu inovativních
činností odborného rozvoje a zahrnula vzdělávání vedoucích
pracovníků, na míru šité kurzy odborné přípravy a letní školy.
S cílem zvýšit dopad vzdělávacích činností znalostních a inovačních
společenství a oslovit širší cílovou skupinu mohou znalostní a inovační
společenství předjímat experimentální přípravu modulů
studia pro vysokoškolské studenty nebo balíčků cílených na školní
vzdělávání. Institut
EIT: ·
bude postupně budovat konkurenceschopné
přezkumné mechanismy pro rozdělování určité procentní části
grantu pro znalostní a inovační společenství, které budou
zohledňovat skutečnost, že růst znalostních a inovačních
společenství probíhá různou rychlostí, ·
bude motivovat znalostní a inovační
společenství k vývoji společných opatření
zaměřených na průřezové otázky, ·
zřídí systém vzájemných hodnocení pro
kvalifikace se značkou EIT a zapojí se do dialogu s vnitrostátními
a mezinárodními orgány pro zajišťování kvality, ·
bude povzbuzovat znalostní a inovační
společenství k vývoji širší škály vzdělávacích a školicích
činností.
2.1.2.
Zřizování nových znalostních a inovačních
společenství
S cílem dále zlepšit dopad a motivovat
inovace v nových oblastech společenských výzev bude EIT postupně
rozšiřovat své portfolio znalostních a inovačních
společenství. Cestou rozvoje zřizování narůstajícího počtu
nových znalostních a inovačních společenství EIT zajistí, aby
byly řádně zohledněny poznatky získané během
předešlých kol činnosti a aby byla znalostní a inovační
společenství zřizována pouze v oblastech, kde existuje jasný
inovační potenciál a špičková excelence, o něž se lze
opřít. V období let 2014–2020 budou proto nová znalostní a inovační
společenství zřizována ve dvou vlnách, tj. po třech nových
znalostních a inovačních společenstvích v letech 2014
a 2018, což bude v období let 2014–2020 znamenat portfolio devíti
znalostních a inovačních společenství (to se rovná zřízení
40 až 50 středisek společného umístění v celé EU).
Případný nový proces výběru znalostních a inovačních
společenství v roce 2018 bude důsledně vycházet z výsledků
důkladného externího hodnocení EIT a existujících znalostních a inovačních
společenství včetně posouzení hospodářského a společenského
dopadu znalostních a inovačních společenství a přínosu
EIT pro posilování inovační kapacity EU a členských států,
jakož i z výsledků hodnocení programu Horizont 2020. Nová znalostní a inovační společenství
budou zřizována v oblastech velkých společenských problémů,
které nabízejí skutečný inovační potenciál. EIT tak plně přispívá k cílům širší agendy politiky EU,
a zejména k úkolům programu Horizont 2020, který
určuje řadu velkých společenských výzev a klíčové
a průmyslové technologie. Cílem je zřídit
znalostní a inovační společenství v tematických oblastech,
na které lze z důvodu jejich důležitosti a komplexní povahy
uplatnit pouze mezioborový, přeshraniční a meziodvětvový
přístup. Výběr tematických oblastí proto musí
vycházet z pečlivé analýzy toho, zda znalostní a inovační
společenství může přinést skutečnou přidanou hodnotu
a mít pozitivní dopad na hospodářství a společnost. Evropská komise tuto analýzu provedla pomocí procesu
určeného k objektivnímu posouzení potenciálu budoucích témat
znalostních a inovačních společenství. Jedním výchozím bodem byl
návrh strategického programu inovací, který správní rada EIT předložila
Komisi v červnu 2011. Souběžně byl vytvořen soubor
důkladných kritérií, aby bylo možné objektivně posoudit inovační
potenciál, který nabízejí jednotlivá budoucí témata. Platnost těchto
kritérií byla zkontrolována s širším inovačním společenstvím
z celého znalostního trojúhelníku v otevřené veřejné
konzultaci. Výsledkem tohoto procesu je následující seznam kritérií: ·
zabývat se velkými
hospodářskými a společenskými výzvami, jimž Evropa čelí,
a přispět k plnění agendy Evropa 2020, ·
sladit a koordinovat postup
s prioritami příslušných politik EU i se stávajícími iniciativami
v rámci programů Horizont 2020 a Erasmus pro všechny, ·
mít schopnost mobilizovat
investice a dlouhodobý závazek podnikatelského sektoru; mít pro své
produkty existující trh nebo mít schopnost vytvořit nové trhy, ·
vytvořit udržitelný
a systémový vliv, měřený z hlediska nových vzdělaných
podnikatelů, nových technologií a nové podnikatelské činnosti, ·
spojit kritické množství
zúčastněných subjektů světové úrovně z oblasti
výzkumu, vzdělávání a inovací, které by se jinak nespojily, ·
požadovat mezioborové
přístupy a vývoj nových typů vzdělávání napříč
obory, ·
zkoumat významné
inovační mezery, jako je evropský paradox, tj. témata, v nichž má
Evropa silnou výzkumnou základnu, ale slabé výsledky z hlediska inovací. Posouzení témat předložených v návrhu
EIT i širší komunitou zúčastněných stran jasně ukázalo
určitou míru variace z hlediska potenciálního dopadu, jaký by
založení znalostního a inovačního společenství nabídlo.
V důsledku toho byla řada témat zcela vyřazena; jiná byla
přepracována, aby lépe reagovala na specifičnosti evropského a celosvětového
kontextu v této oblasti. Následující tematické oblasti byly
označeny za oblasti, kde má zřízení nového znalostního a inovačního
společenství největší potenciál přidat hodnotu stávajícím
činnostem a přinést skutečnou vzpruhu pro inovace: ·
výroba s přidanou
hodnotou, ·
Food4future – udržitelný
dodavatelský řetězec od zdrojů ke spotřebitelům, ·
inovace pro zdravý život
a aktivní stárnutí, ·
suroviny – udržitelný
průzkum, těžba, zpracování, recyklace a nahrazování, ·
inteligentní bezpečná
společnost, ·
městská mobilita. Podrobné informace o
jednotlivých tematických oblastech jsou uvedeny ve formě
přehledů na konci tohoto dokumentu[3]. Na základě těchto
témat bude institut EIT nezávislý, pokud jde o organizaci budoucího
výběrového procesu znalostních a inovačních společenství. Úspěch budoucích výzev ke zřízení znalostních a inovačních
společenství bude do velké míry záviset na jasných pokynech ve věci
očekávání a požadavků i z hlediska časového rámce,
který předkladatelům návrhů na znalostní a inovační
společenství umožní řádně se uspořádat z hlediska
právního i finančního již před podáním návrhu. Znalostní
a inovační společenství budou vybírána na základě
podrobných kritérií definovaných v nařízení o EIT a na
základě obecných zásad excelence a významu pro inovace. Každé vybrané
znalostní a inovační společenství bude muset prokázat, jak
v dané oblasti vyvine maximální vliv, a doložit životaschopnost své
strategie. Vzhledem k oběma předpokládaným vlnám
výběru znalostních a inovačních společenství v roce
2014, resp. 2018, byla pro první vlnu určena tři témata. Výběr
prvních tří témat, v němž se promítla potřeba postupného
přístupu ke zřizování nových znalostních a inovačních
společenství, vycházel ze zralosti dané oblasti, potenciálního
společenského a hospodářského vlivu, jakož i z příležitostí
k součinnosti s jinými iniciativami. Těmito tématy jsou: ·
inovace pro zdravý život
a aktivní stárnutí, ·
suroviny – udržitelný
průzkum, těžba, zpracování, recyklace a nahrazování, ·
Food4future – udržitelný
dodavatelský řetězec od zdrojů ke spotřebitelům. Pro druhou vlnu v roce 2018 budou zvážena
zbývající témata (městská mobilita, výroba s přidanou hodnotou
a inteligentní bezpečná společnost), přičemž budou
vzaty v úvahu nové a nepředvídané výzvy, které mohou vzniknout
v budoucnosti. Institut EIT: ·
včas připraví výběrový proces pro
druhou vlnu znalostních a inovačních společenství v roce
2014 a – po vyhodnocení programu Horizont 2020 včetně jeho
zvláštního programu a EIT – pro třetí vlnu v roce 2018, ·
zabezpečí, aby rámcové podmínky budoucích
postupů výběru znalostních a inovačních společenství
napomáhaly optimálnímu výsledku, zejména tak, že budou poskytovat jasné pokyny
týkající se požadavků a procesů a budou
předkladatelům návrhů poskytovat dostatek času na
organizaci daného partnerství.
2.2.
Zlepšování dopadu EIT
Podpora inovací v celé Unii V počátečním období se EIT soustředil
hlavně na svou snahu o zakládání znalostních a inovačních
společenství. Ačkoli je jasným cílem EIT posílit stávající centra
excelence, bude muset EIT zajistit, aby byl přínosný i pro oblasti Unie,
které se znalostních a inovačních společenství přímo
neúčastní. Proto je pro EIT zásadním úkolem aktivně podporovat
šíření osvědčených postupů pro začlenění
znalostního trojúhelníku s cílem vytvořit společnou
inovační kulturu a kulturu sdílení znalostí. V budoucnosti musí EIT usilovat o to, aby
byla zkušenost znalostních a inovačních společenství
pochopitelná a opakovatelná, a musí ji začlenit do kultury,
která může v Evropě i mimo ni působit jako vzor.
Prostřednictvím určování, analýzy a sdílení
osvědčených postupů i nových modelů řízení a financování
ze znalostních a inovačních společenství se institut EIT snaží
zajistit, aby znalosti generované v rámci EIT a jeho znalostních
a inovačních společenství byly šířeny a zhodnocovány
ve prospěch lidí a institucí včetně těch, které se
znalostních a inovačních společenství přímo neúčastní.
EIT může hrát rozhodující úlohu při
syntetizování nejrůznějších přístupů, které znalostní
a inovační společenství uplatňují, a při
zajišťování jejich přenositelnosti v oblastech, kde je
inovační kapacita slabá a kde by jinak nebylo možné získat
prospěch ze zkušeností získaných institutem EIT. Tento přesah
zajistí, aby přínosy zkušeností EIT podporovaly rozvoj inovační
kapacity v uvedených oblastech. Tato činnost může přinést
vysoké výnosy, bude-li vycházet z práce znalostních a inovačních
společenství. Hlavními hnacími silami učení na úrovni
EIT mohou být: z inovací vycházející výzkum pro zřizování nových
podniků a nových modelů podnikání, řízení portfolií
duševního vlastnictví a nové přístupy ke sdílení duševního
vlastnictví, podnikavost a nové integrované formy víceoborového
vzdělávání, inovativní modely řízení a financování založené na
koncepci otevřených inovací nebo zapojení veřejných orgánů. To
institutu EIT pomůže být vzorem a měnit evropské inovační
prostředí a stát se mezinárodně uznávanou inovační
institucí. Podpora a lákání talentů Nadaní lidé jsou ústředním prvkem
úspěšných inovací. Jednou z prvořadých úloh EIT je poskytovat
nadaným lidem příležitost plně využít svůj potenciál a vytvářet
prostředí, v němž se těmto lidem bude dařit.
Prostřednictvím znalostních a inovačních společenství EIT
taková prostředí buduje, musí je však doplňovat strategiemi pro
přilákání a zapojení špičkových talentů z prostředí
mimo znalostní a inovační společenství. EIT proto zavede zvláštní na lidské zdroje
zaměřený program s cílem zajistit, aby byli s danou
iniciativou plně propojeni nadaní lidé mimo střediska společného
umístění – studenti, výzkumní pracovníci, pedagogové a podnikatelé na
všech kariérních stupních. Takový program nejen poskytne špičkovým
talentům mimo znalostní a inovační společenství
příležitost těžit z inovačních prostředí
vytvořených ve střediscích společného umístění, ale
poskytne jim i pobídky k plnému využití znalostí a know-how získaných
v oblastech mimo znalostní a inovační společenství.
Významnou úlohu v této oblasti by mohla hrát nadace EIT. Kromě toho je jasným úkolem EIT lákat
talenty ze zemí mimo EU. Tím, že vytvoří silnou značku a bude
upevňovat strategické vztahy s klíčovými partnery z celého
světa, může EIT přidat na přitažlivosti partnerům
v rámci znalostních a inovačních společenství.
V těsné spolupráci se znalostními a inovačními
společenstvími by měl EIT vyvinout silnou mezinárodní strategii,
která bude určovat příslušné prostředníky a potenciální
partnery a která s nimi bude ve spojení. V této souvislosti by
EIT a jeho znalostní a inovační společenství měly
plně využít existující iniciativy EU v dané oblasti, například
program Erasmus pro všechny a akce Marie Curie. Kromě toho může
EIT podporovat sdílení znalostí, mentoring a spolupráci v rámci sítí
tak, že bude povzbuzovat zřizování sítě absolventů EIT. EIT své snahy o podporu nadaných lidí a vynikajících
myšlenek doplní o další opatření, například pořádání
soutěží o nejlepší nápady nebo udělování cen, a to z vlastního
podnětu nebo ve spolupráci s předními celosvětovými
partnery. Institut
EIT: ·
v těsné spolupráci se znalostními
a inovačními společenstvími zřídí program („spolupracovníci
EIT“), který umožní velmi nadaným lidem z celé EU a ze třetích
zemí zapojit se po omezenou dobu do činnosti středisek
společného umístění znalostních a inovačních
společenství, a tím dosáhne vzájemného prospěchu pro
účastníka i pro dané znalostní a inovační společenství, ·
zřídí/přizpůsobí internetový
nástroj, který bude sloužit jako platforma pro sdílení znalostí a spolupráci
v rámci sítí okolo EIT, ·
vybuduje a bude podporovat funkční
a silnou síť absolventů vzdělávacích a školicích
činností EIT / znalostních a inovačních společenství
(„absolventi EIT“), ·
bude poznatky a úspěchy
ze znalostních a inovačních společenství systematicky
zpřístupňovat širší inovační komunitě v EU i ve
třetích zemích. Tato činnost může zahrnovat vývoj archivu
otevřených výukových materiálů ze vzdělávací a školicí
činnosti EIT a znalostních a inovačních společenství.
2.3.
Nové mechanismy realizace a monitorování
zaměřené na výsledky
Řádně a odpovědně
provedené zjednodušení je nezbytně nutné k tomu, aby institut EIT
dosahoval efektivních výsledků, podporoval inovační průlomy
a zapojení podnikatelské sféry. Stále existuje prostor, v němž
může EIT v plné míře využít svou pružnost s cílem dosáhnout
dalšího zjednodušení. Jakožto „investor“ ve znalostních a inovačních
společenstvích považuje EIT zjednodušení za dynamický proces, který je
pevnou součástí činnosti EIT a nedílným prvkem jeho
podpůrné funkce ve vztahu ke znalostním a inovačním
společenstvím. Proto se bude EIT snažit upravovat, zlepšovat a zefektivňovat
své procesy monitorování, vykazování a financování a trvale usilovat
o zjednodušené přístupy, které mohou znalostním a inovačním
společenstvím pomoci vypořádat se s novými, vznikajícími
potřebami a podpořit jejich dopad. Znalostní a inovační
společenství poskytnou ideální zkušební prostředí pro nové
přístupy k financování a řízení inovací. Prostřednictvím
experimentů a zkušeností znalostních a inovačních
společenství zajistí EIT program zjednodušení v klíčových
oblastech, jako jsou smluvní ujednání, zjednodušené vykazování, paušální
částky a sazby. Komise bude pečlivě sledovat
schopnost EIT dosahovat co nejjednodušších dohod a zásad pro financování
a řízení činností znalostních a inovačních
společenství na základě vlastního programu zjednodušení EIT. Získané
poznatky včetně selhání budou sdíleny s budoucími znalostními
a inovačními společenstvími a s programy a projekty
EU v rámci programu Horizont 2020. Komise zesílila
své snahy podpořit EIT při zřizování řádného a na
kvalitní výsledky zaměřeného systému monitorování. Tento systém
monitorování zajistí plnou odpovědnost EIT a znalostních a inovačních
společenství, kvalitu výstupů, přínos pro priority programu
Horizont 2020, a současně umožní dostatečnou pružnost
podnikatelské dynamiky znalostních a inovačních společenství.
Systém dovolí EIT rozvíjet řádnou kapacitu pro shromažďování a analýzu
vstupů ze znalostních a inovačních společenství,
měřit výkonnost EIT na základě jeho vlastních cílů a porovnávat
EIT a znalostní a inovační společenství s osvědčenými
postupy na evropské i celosvětové úrovni. Systém bude navržen pružně
a v případě potřeby bude upravován tak, aby zohlednil
vyvíjející se a rostoucí portfolio činností EIT a znalostních
a inovačních společenství. Na základě doporučení
nezávislého externího hodnocení a obecných ustanovení pro monitorování
v rámci programu Horizont 2020 Komise ve spolupráci s EIT a znalostními
a inovačními společenstvími navrhla zřídit na výsledky
zaměřený systém monitorování výkonnosti pro EIT, který se
soustředí na čtyři úrovně činnosti: ·
Úroveň programu Horizont 2020: pravidelné monitorování přínosu EIT a znalostních a inovačních
společenství pro dosahování cílů programu Horizont 2020. ·
Úroveň EIT: posuzování
výkonnosti EIT jako účinného a efektivního subjektu EU; tato
výkonnost bude měřena z hlediska podpory poskytované znalostním
a inovačním společenstvím, intenzity a pokrytí
činnosti institutu v oblasti poskytování informací, šíření
znalostí a mezinárodní činnosti a jeho schopnosti
zajišťovat zjednodušené postupy. ·
Úroveň napříč znalostními a inovačními
společenstvími: monitorování přínosu všech
znalostních a inovačních společenství k plnění
strategických cílů EIT určených ve zvláštním nástroji, například
přehledu výsledků EIT. ·
Úroveň jednotlivých znalostních a inovačních
společenství: monitorování výkonnosti
jednotlivých znalostních a inovačních společenství na
základě individuálních cílů a klíčových ukazatelů
výkonnosti stanovených v podnikatelských plánech jednotlivých znalostních
a inovačních společenství. Znalostní a inovační
společenství mají různé podnikatelské modely a trhy, a tudíž
i různé odvětvové klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou
zásadní pro úspěšné řízení jednotlivého znalostního a inovačního
společenství. Institut
EIT: ·
vypracuje program zjednodušení včetně
srovnávacích měřítek pro hodnocení pokroku a podá Komisi zprávu
o jeho provádění prostřednictvím výroční zprávy o činnosti;
zajistí, aby byly nové modely zjednodušení šířeny v celé EU, a bude
informovat ostatní iniciativy EU, ·
ve spolupráci s Komisí a znalostními
a inovačními společenstvími zřídí komplexní systém pro
monitorování: přínosu EIT k programu Horizont 2020, dopadu EIT
prostřednictvím jeho vlastních činností a činností
znalostních a inovačních společenství a výsledků
znalostních a inovačních společenství. EIT bude všechny své
činnosti v oblasti monitorování vykazovat ve své výroční
zprávě o činnosti.
3.
Efektivní rozhodovací a pracovní procesy
Řídicí struktura EIT kombinuje zdola
nahoru vedený přístup znalostních a inovačních společenství
se strategickým vedením z úrovně EIT. Rozhodování na úrovni EIT se
proto musí vyznačovat skutečně strategickým výhledem
kombinovaným s účinnými prováděcími mechanismy a systematickým
zapojením aktérů znalostního trojúhelníku v celé Evropě. Model správy EIT prokázal svou obecnou
hodnotu. Zkušenosti z počátků však ukazují, že lze učinit
víc pro zvýšení efektivity rozhodovacích a prováděcích
mechanismů EIT. Je třeba jasněji definovat a zefektivnit
vztah mezi správní radou EIT, která odpovídá za strategická rozhodnutí, a ústředím
EIT, které odpovídá za provádění. Ústředí EIT bude muset definovat
kritické oblasti, v nichž by EIT měl poskytovat znalostním a inovačním
společenstvím podporu, a dosáhnout vhodné rovnováhy mezi funkcemi
podpory a monitorování. Správní rada musí lépe zajistit, aby strategická
rozhodnutí využívala řádných informací založených na zkušenostech znalostních
a inovačních společenství a širší inovační komunity.
3.1.
Zefektivnění a vyjasnění
rozhodovacích procesů v EIT
Správní rada EIT vymezuje strategický
směr EIT a rámcové podmínky pro znalostní a inovační
společenství a prostřednictvím svých členů propojuje
EIT s jednotlivými společenstvími zúčastněných
subjektů v daném oboru. V souladu s přístupem EIT
orientovaným na podnikání je třeba, aby rozhodování bylo účinné,
rychlé a konkrétně zaměřené. Určujícími faktory v tomto smyslu
jsou velikost, složení a postupy správní rady. Zásada nezávislých
členů kombinovaná s omezeným počtem volených
členů zastupujících znalostní a inovační společenství
prokázala svou hodnotu a umožňuje shromažďovat odborné znalosti
z celého znalostního trojúhelníku. Prvotní model s osmnácti volenými
členy a nedávné doplnění dalších čtyř zástupců
znalostních a inovačních společenství však ukázaly svá omezení.
Zmenšená správní rada povede k účinnějšímu rozhodování a ke
snížení správních režijních nákladů. A v neposlední řadě
lze další účinnosti dosáhnout změnou zaměření správní rady
EIT na její klíčovou úlohu spočívající v zajišťování
strategického vedení. Kromě toho bude soulad s ostatními iniciativami
EU dále posilován prostřednictvím posílených konzultací s Evropskou
komisí o tříletém pracovním programu EIT. Informace o EIT a o
znalostních a informačních společenstvích uvedené v tříletém
pracovním programu EIT umožní posoudit a zajistit návaznost na další
části Horizontu 2020 a na další politiky a nástroje Unie.
Všechny tyto změny byly začleněny do upraveného nařízení o
EIT, které je přílohou strategického programu inovací. Rozhodnutí správní rady EIT provádí
ústředí EIT pod vedením ředitele, který nese odpovědnost za
činnost EIT. Přitom ústředí zohledňuje na výsledky
zaměřenou povahu EIT a jeho znalostních a inovačních
společenství a je hnací silou postupů zjednodušování.
Současně ústředí EIT vyvíjí kapacitu pro systematické zpracování
poznatků ze znalostních a inovačních společenství a jejich
zpřístupňování ve prospěch širší inovační obce.
Postupně se ústředí EIT stane bohatým zdrojem postupů správné
praxe a skutečným znalostním partnerem pro tvůrce politik. Náročným úkolem pro ústředí EIT je
přilákat a udržet nadané odborníky. Aby ústředí získalo pro EIT
nejlepší talenty a kvalifikaci, bude definovat jasnou strategii lidských
zdrojů včetně možností přesahujících rámec přímého
pracovního poměru, například vyslání nebo dočasných
přidělení, která bude podporovat pravidelné výměny pracovníků
a stáže u vynikajících inovačních, výzkumných a vzdělávacích
institucí z EU i zbytku světa. Institut
EIT: ·
prostřednictvím inteligentní strategie
lidských zdrojů včetně systematického využívání interních i
externích odborných znalostí a vnitřních postupů řízení
zajistí, aby se EIT vyvinul v referenční instituci pro inovativní
řízení, ·
přijme konkrétní opatření pro další
prosazování kultury otevřenosti a transparentnosti.
3.2.
Investice do znalostních a inovačních
společenství: vztahy EIT a znalostních a inovačních
společenství
Vzájemné vztahy mezi EIT a znalostními
a inovačními společenstvími poskytují nejen rámec pro
úspěšnou činnost znalostních a inovačních
společenství, ale jsou i ústředním prvkem procesu vzájemného
učení, který institutu EIT umožňuje, aby plnil svou úlohu zkušebního
stanoviště pro nové inovační modely. Aby znalostním a inovačním
společenstvím zajistil řádné rámcové podmínky, musí EIT ve všech
fázích procesu poskytovat jasné a jednotné pokyny, aniž by však tyto
pokyny byly příliš normativní. Vzájemné působení mezi ústředím
EIT a znalostními a inovačními společenstvími musí být
systematické a založené na důvěře, aby bylo dosaženo
maximální účinnosti. K tomu by měly přispět jak
smluvní vztahy mezi EIT a znalostními a inovačními
společenstvími, tak organizační uspořádání ústředí EIT. Při odklonu od úlohy pouhého správce bude
ústředí EIT optimalizovat své operativní funkce, aby znalostní a inovační
společenství dovedlo k maximální výkonnosti a zajistilo širokou
dostupnost dobrých výsledků. Existují zisky v oblasti účinnosti,
kterých lze dosáhnout poskytováním řady centralizovaných služeb a funkcí
a nikoli jen na úrovni jednotlivých znalostních a inovačních
společenství. Ačkoli všechna znalostní a inovační
společenství pracují na konkrétních tématech, řada prvků má
průřezovou povahu, a právě v těchto
případech může EIT zajistit hmatatelnou přidanou hodnotu. Tyto
funkce poskytovatele znalostí mohou souviset s tím, že se ústředí EIT
stane zprostředkovatelem informací a na zdroje bohatým
prostředníkem, např. při podpoře výměny a vzájemného
učení napříč znalostními a inovačními
společenstvími, při usnadňování vztahů s orgány EU
a ostatními klíčovými organizacemi, jako je Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), nebo pokud jde o konkrétní
průřezové otázky, například poradenství v oblasti duševního
vlastnictví, předávání znalostí a technologií, srovnávání s mezinárodními
osvědčenými postupy nebo provádění prognostických a do
budoucnosti zaměřených studií s cílem určit budoucí
směry činnosti EIT a znalostních a inovačních
společenství. EIT a znalostní a inovační společenství
by měly společně rozhodovat o tom, kde bude možné tyto úkoly
nejefektivněji řešit. V tomto ohledu bude pro EIT a znalostní
a inovační společenství mimořádně důležité
zřídit životaschopné mechanismy pro systematickou spolupráci v oblasti
průřezových témat. Institut
EIT: ·
bude poskytovat jasné a důsledné
pokyny ve věci očekávání, povinností a odpovědností po celý
životní cyklus znalostních a inovačních společenství, ·
v těsné spolupráci se znalostními
a inovačními společenstvími vyvine v rámci ústředí EIT
kapacitu pro usnadnění výměny a učení mezi znalostními
a inovačními společenstvími, ·
bude znalostním a inovačním
společenstvím poskytovat řadu služeb v oblasti horizontálních
témat, kde lze dosáhnout zisků v účinnosti, a bude za tímto
účelem provádět i další firemní politiky.
3.3.
Spolupráce se zúčastněnými subjekty
Aktivní výměna a vzájemné učení
s ostatními iniciativami by měly být základním kamenem snahy EIT
při zkouškách nových inovačních modelů. EIT tedy musí využít
existující správnou praxi a externí odborné zkušenosti, aby se stal
referenčním orgánem pro inovace, jak je jeho cílem. Je proto nezbytné, aby
správní rada přijímala informovaná rozhodnutí na základě chápání
a potřeb inovačních aktérů v praxi a v kontextu
širšího evropského rámce. Tím, že EIT přijme kulturu otevřenosti
a externí angažovanosti, může aktivně prosazovat osvojování
a akceptování nových inovací ze strany společnosti jako celku. Proto bude EIT přímo spolupracovat
s členskými státy a ostatními zúčastněnými subjekty
z celého inovačního řetězce, což povede k přínosům
na obou stranách. Pro zajištění větší systematičnosti takového
dialogu a výměny by mohlo být zřízení fóra
zúčastněných subjektů EIT, které by spojilo širší obec zúčastněných
subjektů na základě průřezových témat, vhodným nástrojem,
který by usnadnil dvousměrnou a interaktivní komunikaci.
K zúčastněným subjektům budou patřit zástupci
vnitrostátních a regionálních orgánů, zájmových skupin a jednotlivé
subjekty z oblasti podnikání, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu,
klastrové organizace, jakož i další zainteresované subjekty z celého
znalostního trojúhelníku. Organizace fóra zúčastněných subjektů
byla začleněna do upraveného nařízení o EIT, které je
přílohou strategického programu inovací. Kromě toho aktivní konzultace s ostatními
institucemi EU, zejména s příslušnými útvary Komise, od rané fáze
celého procesu pomohou maximalizovat součinnost a vzájemné učení
s ostatními iniciativami EU. Institut
EIT: ·
vybuduje řádné fórum zúčastněných
subjektů EIT s cílem usnadnit vzájemné působení a učení
s širším inovačním společenstvím z celého znalostního
trojúhelníku a se zapojením vnitrostátních a regionálních
orgánů. V této souvislosti může podpoře vzájemného
působení jednotlivých účastníků dále napomoci internetová
platforma, ·
bude systematicky využívat existující sdružení
univerzit, podniků a výzkumných organizací a klastrových
organizací jako platformy pro výměnu znalostí a šíření
výsledků, ·
zřídí mechanismus pro další usnadnění
součinnosti mezi EIT a znalostními a inovačními
společenstvími a ostatními iniciativami EU, například
výroční setkání EIT, znalostních a inovačních společenství
a příslušných útvarů Evropské komise.
4.
Odhad finančních potřeb a zdrojů financování
v období 2014–2020
4.1.
Upevnění modelu inteligentního financování
vůči znalostním a inovačním společenstvím
Institut EIT navrhl původní model
financování, který se opírá o společné silné stránky a zdroje
existujících špičkových organizací; financování EIT působí jako
katalyzátor pro získání a sdružení dodatečných finančních
zdrojů od široké škály veřejných a soukromých partnerů. Na
tomto základě EIT poskytuje v průměru až 25 %
celkového financování znalostních a inovačních společenství,
zatímco zbývajících nejméně 75 % by mělo pocházet ze zdrojů
mimo EIT. Ty zahrnují vlastní příjmy a zdroje partnerů
znalostních a inovačních společenství, ale též veřejné
financování na vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni EU,
zejména (současné a budoucí) strukturální fondy a rámcový
program pro výzkum a inovace. V posledním uvedeném případě
znalostní a inovační společenství (nebo některý z jejich
partnerů) podávají žádosti o financování v souladu s příslušnými
pravidly programů a za stejných podmínek jako ostatní žadatelé.
Příspěvek partnerů znalostních a inovačních
společenství není klasickým požadavkem na grantové „spolufinancování“, ale
je předpokladem minimální úrovně zapojení existujících organizací
a jejich finančního závazku vůči znalostnímu a inovačnímu
společenství. Tento zdola nahoru vedený přístup zaručuje silný
závazek partnerů znalostního a inovačního společenství,
pobízí k investicím a podněcuje strukturální a organizační
změnu mezi partnery znalostního a inovačního společenství,
jakož i v širším měřítku. Zkušenosti prvních znalostních a inovačních
společenství naznačují, že průmysl má finanční zájem na
plnění podnikatelských plánů znalostních a inovačních
společenství a že podíl partnerů z průmyslu na
rozpočtu znalostního a inovačního společenství se pohybuje
mezi 20 % a 30 % celkového ročního rozpočtu
znalostního a inovačního společenství. Kromě toho se
znalostním a inovačním společenstvím podařilo sladit
a sdružit další toky vnitrostátního financování, které by jinak nebyly
k dispozici (například německá vláda se rozhodla
pověřit řízením vzdělávací iniciativy „Software Campus“
znalostní a inovační společenství ICT Labs s rozpočtem
ve výši 50 milionů EUR na období pěti let, který pochází z veřejných
i soukromých zdrojů). Financování EIT je předpokládáno pouze
pro „činnosti znalostních a inovačních společenství
s přidanou hodnotou“, zejména pro činnosti, které
umožňují integraci politik a partnerů znalostního trojúhelníku
(vzdělávání, výzkum a inovace) v rámci znalostních a inovačních
společenství a napříč jimi, v souladu s cíli
a prioritami stanovenými v podnikatelských plánech znalostních
a inovačních společenství. Zahrnuje zejména projekty znalostních
a inovačních společenství v oblasti vzdělávání,
podnikání a zřizování podniků, které doplňují investice do
zavedených činností (např. existujících projektů výzkumu).
Příspěvek EIT by měl pokrýt i činnosti v oblasti
správy, řízení a koordinace znalostního a inovačního
společenství. Znalostní a inovační
společenství procházejí před dosažením optimálního provozu
různými fázemi vývoje, které se projevují různými charakteristikami
celkových rozpočtů. Absorpční kapacita znalostního a inovačního
společenství je na samém počátku poměrně omezená, v následujících
letech však významně roste. Po počáteční fázi zřizování
v délce dvou let rozpočty znalostních a inovačních
společenství exponenciálně rostou a mohou v poměrně
krátké době mobilizovat značné množství nových zdrojů od
stávajících i nových partnerů. Aby dosáhly dostatečného kritického
množství a dopadu na evropské úrovni, budou roční rozpočty
znalostních a inovačních společenství při optimálním
provozu činit 250 až 450 milionů EUR, v závislosti na strategii,
partnerství a tržním potenciálu každého jednotlivého znalostního a inovačního
společenství. Ačkoli znalostní a inovační
společenství nebudou na EIT plně finančně nezávislá, ve
střednědobém výhledu budou povzbuzována k tomu, aby dosáhla
udržitelnosti, tzn. aby snížila svou závislost na financování z EIT
v zájmu svého dalšího upevnění a rozšíření. Financování EIT
bude nadále poskytováno pro určité hodnotu přidávající činnosti
znalostních a inovačních společenství, kde investice EIT
přináší podstatné výnosy, například v oblasti vzdělávání,
tvorby podniků, společného umístění, externích činností
a šíření znalostí. V současné době probíhá
financování EIT pro znalostní a inovační společenství
výhradně formou grantů. V příštím víceletém finančním
rámci (VFR 2014–2020) může dojít i ke zřízení nových finančních
mechanismů prostřednictvím dluhopisových nebo kapitálových
nástrojů. Jakožto „investor“ do znalostních a inovačních
společenství bude EIT tento vývoj pečlivě sledovat a bude
podporovat přístup znalostních a inovačních společenství,
aby společenství tento vývoj plně využila, a bude jejich
přístup dle potřeby usnadňovat a koordinovat.
4.2.
Rozpočtové potřeby EIT
Rozpočtové potřeby EIT v období
let 2014–2020 činí 3,1 miliardy EUR a vycházejí ze tří hlavních
prvků: nezbytné výdaje na upevnění tří existujících znalostních
a inovačních společenství, postupný vývoj k novým
znalostním a inovačním společenstvím v letech 2014, resp.
2018, a výdaje na činnosti v oblasti šíření znalostí
a poskytování informací a správní výdaje. Přibližně 1,69 miliardy EUR
(53,15 % celkového rozpočtu EIT) se předpokládá na financování
znalostních a inovačních společenství určených v roce
2009, která již dosáhla optimálního provozu; 1,01 miliardy EUR (31,81 %)
se předpokládá pro znalostní a inovační společenství druhé
vlny (v době zahájení provozu a vývoje) a 259,75
milionů EUR (8,1 %) pro znalostní a inovační
společenství zřízená v rámci třetí vlny. Proto plánovaný rozpočet EIT pro
znalostní a inovační společenství v období let 2014–2020
činí 2,9 miliardy EUR (93,13 % celkového rozpočtu EIT na
období 2014–2020) Očekává se, že prostřednictvím silného pákového
efektu EIT znalostní a inovační společenství zmobilizují dalších
8,890 miliardy EUR z ostatních veřejných a soukromých
zdrojů. EIT se bude angažovat v řadě
činností souvisejících se šířením znalostí a poskytováním
informací, například v programu stipendií EIT, který značně
zvýší dopad činností EIT v celé Evropě. Kromě toho
četné průřezové služby podpory a monitorování zajistí
přidanou hodnotu a přínosy v oblasti účinnosti
činností znalostních a inovačních společenství. Při
provádění a rozvoji těchto činností bude EIT muset sledovat
strategii zaměřenou na vysoký koeficient účinnosti, tzn.
maximální dopad dosahovaný prostřednictvím nezatěžujících
mechanismů. Provádění těchto činností vyžaduje
přibližně 141,76 milionů (4,4 %) z rozpočtu EIT. Má-li být EIT průkopníkem nových
modelů otevřených inovací a zjednodušení, mělo by se to
odrazit v jeho přístupu ke správním činnostem. Ústředí EIT
musí být štíhlou organizací, která bude uplatňovat strategický
přístup zaměřený na využití odborných zkušeností všude tam, kde
to bude potřebné, aniž by však vytvářela zbytečně
zatěžující a trvalé struktury. Náklady na správní výdaje kryjící
potřebné náklady na zaměstnance, administrativu, infrastrukturu
a provoz, nikdy nepřesáhnou 2,4 % rozpočtu EIT. Část
správních výdajů hradí hostitelská země, Maďarsko, bezplatným
poskytováním kancelářských prostor do konce roku 2030, jakož i ročním
příspěvkem ve výši 1,5 milionu EUR na personální náklady do
konce roku 2015. S tímto základem bude proto částka potřebná na
správní výdaje činit v období let 2014–2020 přibližně 77
milionů EUR. Graf 3: Členění rozpočtových
potřeb Přesné členění je uvedeno ve
finančním výkazu, který je přílohou návrhu, kterým se mění
nařízení o EIT. V příštím VFR bude EIT financován
především prostřednictvím příspěvku z programu
Horizont 2020, kde se předpokládá částka 2,8 miliardy EUR.
Kromě toho EIT získá příspěvek ve výši zhruba 2,5 %
celkového rozpočtu EIT z Norska, Islandu a Lichtenštejnska, což
jsou zúčastněné státy na základě rozhodnutí o Evropském
hospodářském prostoru. Přehled 1: Výroba s přidanou
hodnotou 1.
VÝZVA Jednou z hlavních výzev definovaných
v Evropském programu inovací, která musela být rovněž řešena
v rámci programu Horizont 2020, je konkurenceschopnost členských
států EU na celosvětovém trhu. Jedním z odvětví, kde je
tento problém obzvláště naléhavý, je výroba. Výroba v evropských
zemích je pod značným tlakem: větší konkurence z jiných
rozvinutých ekonomik, výroba s nízkými náklady v rozvojových zemích
a vzácnost surovin vyvíjejí na evropské výrobní závody tlak.
Souběžně s tím působí na změnu ve výrobním
odvětví i další činitelé: nové potřeby trhu a společnosti,
rychlý pokrok v oblasti vědy a technologií, požadavky
ohledně životního prostředí a udržitelnosti. Jednou z možných odpovědí, pokud jde
o řešení těchto výzev, je vytvoření odvětví „výroby s vysokou
hodnotou (neboli přidanou hodnotou)“. Tato koncepce definuje integrovaný
systém, který zahrnuje celý cyklus výroby, distribuce a zpracování zboží
a produktů/služeb na konci jejich životnosti, s uplatněním
systému inovací, jejichž hnací silou jsou zákazníci/uživatelé. Výrobci
produktů s přidanou hodnotou nesoutěží primárně
v oblasti nákladů, nýbrž spíše přinášejí hodnotu tím, že
dodávají inovace produktů/služeb, vytvářejí excelenci procesů,
dosahují vysokého uznání značky a/nebo přispívají k udržitelné
společnosti[4]. Výrobní
odvětví má značný hospodářský, sociální a environmentální
význam. V roce 2010 výrobní odvětví
představovalo 15,4 % HDP Evropské unie a více než 33
milionů pracovních míst[5]. Tento údaj vzroste na
37 %, jsou-li zahrnuty i výroba elektřiny, stavebnictví a související
podnikatelské služby. Současně výroba také přispěla ke
zhruba 25 % odpadu, 23 % skleníkových plynů a 26 % Box
vygenerovaných v Evropě. Vzhledem k tomu je zcela jasné, že
celkovými cíli v oblasti výroby musí být vyšší konkurenceschopnost Evropy
na světovém trhu, jakož i vývoj udržitelnějších výrobních
procesů příznivějších pro životní prostředí. 2.
VÝZNAM A VLIV Znalostní a inovační
společenství pro výrobu s přidanou hodnotou pomůže splnit
priority programu Horizont 2020 z hlediska
pokročilé výroby a zpracování a jeho konkrétní cíl
„přeměnit dnešní průmyslové formy výroby na znalostně
intenzivnější, udržitelné a nízkouhlíkové meziodvětvové
technologie výroby a zpracování za účelem vytvoření inovativních
produktů, procesů a služeb“. Toto
společenství bude schopno mobilizovat investice a dlouhodobý závazek
podnikatelského sektoru a rozšířit a vytvořit
nové trhy. Mohlo by mít především funkci při podpoře
opatření, která jsou definována ve strategickém plánu výzkumu Evropské
technologické platformy „Manufuture“: ·
vývoj produktů a služeb s přidanou
hodnotou, ·
vývoj nových podnikatelských modelů, ·
vývoj pokročilých výrobních inženýrských
procesů, ·
nové vznikající výrobní vědy a technologie, ·
transformace stávajících výzkumných a vzdělávacích
infrastruktur na podporu špičkové světové výroby. Při
podpoře vývoje nových produktů, služeb, podnikatelských modelů
a výrobních procesů by měl být důraz kladen na
udržitelnost, se snížením neúčinnosti zdrojů a energie, maximalizací
pozitivních vlivů na životní prostředí, ale též s příspěvkem
k posilování pozitivních hospodářských a sociálních dopadů.
Konkrétně to znamená, že tento čistý přístup bude znamenat
procesy a strojní zařízení účinné z hlediska energie
a materiálu, využití obnovitelných zdrojů energie a/nebo
uplatnění inteligentního řízení energie, a povede tak k výraznému
snížení odpadů a emisí. Díky svému přínosu k rozvoji
a uplatňování udržitelnější, z hlediska zdrojů
účinnější a konkurenceschopnější výroby by znalostní
a inovační společenství mohlo být impulzem pro změnu
chování průmyslu a spotřebitelů a vytvářet
systematický vliv. Znalostní
a inovační společenství pro výrobu s přidanou hodnotou
by mohlo též mít velmi důležitou úlohu a vliv na regionální úrovni: podpora tvorby propojených regionálních klastrů s místními
převody a spoluprací, rozvoj schopností ve špičkových výrobních
technologiích a rozvoj excelence ve výrobních technologiích by byly
klíčovým posláním znalostního a inovačního společenství na
regionální úrovni. V této souvislosti by bylo možné věnovat
zvláštní pozornost těm regionům, které jsou ve větší míře
postiženy klesající výrobní kapacitou, jakož i malým a středním
podnikům. Jednou z velkých
výzev k dosažení výše uvedených cílů je dostupnost vysoce kvalifikovaných
pracovních sil, které jsou dostatečné jak z hlediska kvality, tak
z hlediska počtu. Znalostní a inovační
společenství by tudíž mělo mít velmi důležitou úlohu při
přetváření prostředí vzdělávání v této oblasti. Vytvořením
těsnějších vazeb mezi těmi, kdo požadují dovednosti, a poskytovateli
vzdělávání by znalostní a inovační společenství podporovalo
společné postgraduální tituly, postgraduální profesní odborné
vzdělávání a průmyslové kurzy „z reálného života“. Ústředním
prvkem znalostního a inovačního společenství při
výrobě s přidanou hodnotou bude také budování kapacit. To
se týká nejen přísunu vysoce kvalifikovaných pracovních sil, ale také
možnosti zřídit znalostní a inovační společenství jakožto
fórum pro interakci a podporu mezioborových dovedností a schopností,
zejména pro kombinaci vícenásobných klíčových technologií, jak je navrhuje
skupina pro klíčové technologie[6]. Znalostní a inovační
společenství pro tuto oblast bude mít potenciál k tomu, aby v tomto
velmi mezioborovém odvětví svedlo dohromady různé aktéry a zúčastněné
subjekty, včetně klíčových předcházejících a následných
částí hodnotového řetězce. Patří sem zpracovatelská
odvětví (např. ocelářský nebo chemický průmysl), která jsou
bezprostředně spojená s hodnotovým řetězcem pro výrobu
s přidanou hodnotou. 3.
SOUČINNOST A NÁVAZNOST NA STÁVAJÍCÍ
INICIATIVY Znalostní a inovační
společenství popsané výše by představovalo doplněk pro celou
řadu jiných iniciativ EU, jakož i iniciativ na úrovni členských
států a průmyslových sdružení. Kromě již
zmíněné evropské technologické platformy „Manufuture“ by mohlo navázat
vztahy i s evropskou technologickou platformou pro integraci
inteligentních systémů a se společnou technologickou iniciativou
pro vestavěné počítačové systémy. Přirozenými spolupracujícími
partnery by byla rovněž partnerství veřejného a soukromého
sektoru pro výrobní závody budoucnosti, jakož i řada rámcových
programů. Znalostní a inovační společenství by rovněž
bralo v úvahu priority výzkumu a akční plány definované v rámci
evropských technologických platforem a výzkumné práce, které dosud
provádějí společné technologické iniciativy, partnerství
veřejného a soukromého sektoru a rámcové programy v této
oblasti. Podobnou
měrou by také spolupracovalo s projekty tržních replikací ekologických
inovací v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, v nichž
se rozvinuly zkušenosti v oblasti udržitelnější výroby. Tyto
zkušenosti budou nadále využívány i v programu Horizont 2020, a sice
v kontextu společenských výzev týkajících se opatření v oblasti
klimatu, účinnosti zdrojů a surovin. Lze zvážit také součinnost
s pilotním programem ověřování environmentálních technologií,
jehož cílem je prosazovat environmentální technologie s vysokou hodnotou
tím, že zajistí ověření jejich výkonnosti třetími subjekty. Znalostní a inovační
společenství pro výrobu s přidanou hodnotou by mohlo být
rovněž spojovacím bodem pro účinky součinnosti s Evropskou
radou pro technologický výzkum, kterou skupina pro klíčové technologie na
vysoké úrovni doporučuje pro účely podpory excelence v oblasti technologického
výzkumu a inovací. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti by tyto aktivity doplňovalo, jelikož
by se soustředilo na mezioborové činnosti ve znalostním trojúhelníku
se silným důrazem na vzdělávání podnikatelů. 4.
ZÁVĚR Pro řešení výzev nastíněných výše by
bylo velmi vhodné znalostní a inovační společenství, které se
soustředí na integraci všech zúčastněných subjektů
dotčených výrobou a které klade velký důraz na
přetvoření programu vzdělávání v této oblasti. Splňuje
též kritéria předložená pro výběr témat znalostních a inovačních
společenství ve strategickém programu inovací: ·
Soustředí se na významnou hospodářskou
a společenskou výzvu, jíž Evropa čelí (zvyšovat
konkurenceschopnost členských států EU na celosvětovém trhu
a přispívat k rozvoji udržitelnějšího výrobního procesu
příznivějšího pro životní prostředí), a přispívá
k plnění agendy Evropa 2020 v oblasti inteligentního a udržitelného
růstu. ·
Pozornost tohoto znalostního a inovačního
společenství je sladěná s prioritami, kterou jsou definovány
v programu Horizont 2020, a doplňuje se vzájemně s dalšími
činnostmi EU v této oblasti. ·
Může se opřít o silné průmyslové
odvětví, které znalostní a inovační společenství
přiláká. ·
Nabízí možnosti pro různé vznikající produkty,
služby a podnikatelské modely a – především – bude velmi vhodné
pro řešení naléhavé potřeby kvalifikovaných osob v tomto
odvětví. ·
Jeho přístup je systémový a vyžaduje tak
mezioborové úsilí a rozvoj nového vzdělávání napříč
různými obory. ·
Spojí kritické množství vynikajících
zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu, inovací,
vzdělávání a odborné přípravy v hodnotovém
řetězci, které by se jinak nespojily. ·
Zaměří se na evropský paradox, protože
zhodnotí silnou výzkumnou základnu EU a najde nové inovativní
přístupy k zajištění konkurenceschopnějšího,
udržitelnějšího a z hlediska zdrojů účinnějšího
výrobního odvětví. Přehled 2: Food4Future – udržitelný
dodavatelský řetězec od zdrojů ke spotřebitelům 1.
VÝZVA Celosvětový potravinový řetězec
čelí komplexnímu souboru výzev. Na straně poptávky situaci charakterizuje
rostoucí světová populace, zvyšující se životní úroveň (zejména
v nových rozvíjejících se zemích), která vytváří poptávku po
rozmanitější, vysoce kvalitní stravě vyžadující další produkci potravin.
V důsledku toho OSN předpověděla, že poptávka po
potravinách vzroste do roku 2050 o 70 %[7].
Současně rychlá expanze odvětví bioenergie dále
zdůrazňuje poptávku po vedlejších produktech získávaných z procesu
produkce potravin. Na straně dodávky bude celosvětová
změna klimatu zhoršovat tlaky na produkci potravin a jejich dodávku.
Kromě toho řada systémů produkce potravin ve světě
není udržitelná. Beze změny bude celosvětový potravinový systém stále
zhoršovat životní prostředí a ohrožovat schopnost světa produkovat
v budoucnosti potraviny. Na tyto problémy je zapotřebí zejména
pohlížet v souvislosti s postoji spotřebitelů a jejich
obavami, protože hnací silou výroby jsou spotřebitelé a trhy.
Během posledních dvou desetiletí se dramaticky zvýšila složitost spotřeby
potravin. Spotřebitelé požadují dostupné, diverzifikované, vysoce kvalitní
a vhodné potravinářské produkty, které odpovídají jejich chuti
a potřebám. Obavy týkající se různých problémů,
počínaje bezpečností potravin a ochranou životního
prostředí až po etické úvahy, jako jsou postupy „fair trade“ nebo dobré
životní podmínky zvířat, nepřetržitě narůstají a výsledkem
je stále vyšší počet žádostí spotřebitelských skupin o politické
opatření. A konečně, návyky při spotřebě potravin
(včetně plýtvání potravinami) mohou mít výrazný dopad na zdraví
a pohodu spotřebitelů, jakož i na primární produkci a životní
prostředí. Celým problémem se zabývá program Horizont
2020, který definuje výzvy související s tímto sektorem: „Výzva
spočívá v zajištění dodávek bezpečných a vysoce
kvalitních potravin a bioproduktů a v zajištění
udržitelného řízení biologických zdrojů, které tak přispívá
k rozvoji venkova a přímořských oblastí a ke
konkurenceschopnosti evropských biotechnologických odvětví a které
tak zachovává suchozemské a mořské ekosystémy, snižuje závislost na
fosilních palivech, zmírňuje změnu klimatu a zajišťuje
přizpůsobení na tuto změnu a propaguje nulové odpady.“ 2.
VÝZNAM A VLIV Znalostní
a inovační společenství pro udržitelný dodavatelský
řetězec pomůže splnit priority podle programu Horizont 2020,
a sice priority definované v kontextu
společenské výzvy „Zajišťování potravin, udržitelné
zemědělství a biohospodářství“. Tato tematická
oblast je navíc vysoce relevantní z hlediska hospodářského a společenského
dopadu. Otázky zabezpečení a bezpečnosti
potravin mají souvislost s téměř všemi odvětvími našeho
hospodářství a společnosti a velmi často vyzývají
k regulačnímu zásahu. Potravinářské
odvětví je největším výrobním odvětvím v Evropě
a hraje zásadní úlohu v širším hospodářském rozvoji Evropy.
Navzdory jeho příslušné úloze je zpochybňována konkurenceschopnost
evropského odvětví výroby potravin a nápojů. V posledním
desetiletí podíl Evropy na celosvětovém trhu klesl v reakci na
konkurenci z rozvíjejících se ekonomik, jakými jsou Čína, Indie
a Brazílie, z 25 % na 21 %. Má-li být tento pokles zvrácen,
musí být evropský potravinářský průmysl, stále více neschopný
konkurovat jen z hlediska nákladů, schopen přidat hodnotu
vytvářením zdravějších, udržitelnějších a z hlediska
zdrojů účinnějších produktů. Je nutné
přijmout opatření pro zajištění klimatu odolného a udržitelného
celosvětového potravinového systému a současně uspokojit
rostoucí poptávku po potravinách v mezích možností daných dostupnou
půdou a úbytkem populací ryb, chránit přirozené životní
prostředí a ochraňovat lidské zdraví. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti se bude soustředit na potravinový
řetězec. Toto zaměření se hodí obzvláště dobře
k holistickému přístupu znalostního a inovačního společenství.
Zahrnuje vstup zdrojů na úplném začátku řetězce (hnojiva
apod.), výrobu potravin, zpracování, balení a distribuci a končí
u spotřebitelů, což může být specifickou prioritou znalostního
a inovačního společenství (menší plýtvání potravinami, zdravá výživa
atd.). Cílem je zajistit účinnější a efektivnější systém
potravinového řetězce a současně zlepšit udržitelnost
a sledovatelnost všech částí tohoto řetězce. Zkoumání
potravinového řetězce přes znalostní a inovační
společenství tak dává možnost zkoumat nejen některé významné
hospodářské a společenské výzvy, jimž Evropa čelí, ale též mobilizovat
investice a dlouhodobý závazek ze strany podnikatelského sektoru,
a sice při využívání nových a inovativních technologií,
procesů a znalostí pro zvýšení udržitelné produkce potravin, jejich
zpracování, balení a distribuci, pro snížení odpadů a propagaci
lepší výživy. Prostřednictvím svého sjednocujícího přístupu bude
znalostní a inovační společenství v této oblasti schopno
ovlivnit přístup průmyslu, aby se zaměřil více na inovace
motivované spotřebiteli. To půjde ruku v ruce s potenciálem
nových podnikatelských modelů a tržních strategií, které se
zaměřují na potřeby a trendy spotřebitelů a staví
na lepším povědomí o potravinovém řetězci, což může mít
potenciál sladit inovace a technologické možnosti se zájmy
spotřebitelů, a vytvořit tak nové podnikatelské
příležitosti. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti bude velmi důležité pro
překonání vysoké míry roztříštěnosti celého potravinového
řetězce. Spojí kritické množství vynikajících
zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu, inovací,
vzdělávání a odborné přípravy v celém řetězci.
Všechny prvky řetězce (primární sektor, výroba potravin, zpracovatelé
potravin, maloobchodníci, kanály potravinových služeb a – v neposlední
řadě – spotřebitel) jsou pro účely pojetí budoucích inovací
neoddělitelně propojeni. Znalostní a inovační
společenství zajistí pro vyřešení těchto otázek nezbytný systémový
a mezioborový přístup. Významnou
přidanou hodnotou znalostního a inovačního společenství
v této oblasti bude jeho úloha při řešení současného
nedostatku dovedností a lidských zdrojů. V současné
době čelí pravděpodobně až polovina evropských odvětví
výroby potravin a nápojů nedostatku vědeckých a kvalifikovaných
pracovníků. Je to překážka pro inovace v tomto sektoru.
Znalostní a inovační společenství se bude touto problematikou
zabývat tak, že vzdělávání začlení do ostatních sektorů
znalostního trojúhelníku. Současně bude nabízet příležitost ke
stimulování nových vzdělaných podnikatelů, kteří budou schopni
vyvíjet nové inovativní technologie a podnikání. Tato orientace na
podnikání by byla obzvláště relevantní v potravinářském
odvětví, které je charakterizováno vysokým počtem malých a středních
podniků. Velká rizika
spojená s úspěchem znalostního a inovačního
společenství v rámci tohoto tématu souvisejí zejména s nezbytnými
průvodními podmínkami inovačního rámce, jimiž se znalostní a inovační
společenství nezabývají přímo. Pro zvýšení udržitelnosti v celém
potravinovém řetězci budou možná nutné určité změny
regulace, aby byly například internalizovány náklady na výrobu potravin.
Znalostní a inovační společenství musí tudíž v těchto
záležitostech úzce spolupracovat s průběžnými unijními a vnitrostátními
inovačními a politickými aktivitami (viz další oddíl). 3.
SOUČINNOST A NÁVAZNOST NA STÁVAJÍCÍ
INICIATIVY Evropská unie se
v této oblasti plně angažuje. Znalostní a inovační
společenství by přispělo k řešení společenské
výzvy programu Horizont 2020 nazvané „Zajišťování potravin, udržitelné
zemědělství a biohospodářství“. Zejména by spolupracovalo
s navrženým evropským inovačním partnerstvím v oblasti
zemědělské produktivity a udržitelnosti. Zatímco evropské
inovační partnerství bude klást důraz na budování mostů mezi
špičkovým výzkumem a praktickou inovací, znalostní a inovační
společenství by zejména tvořilo prvek doplňující vzdělávání
klíčových subjektů, např. podnikatelů a spotřebitelů.
Zapotřebí je též koordinace s iniciativou společného plánování
„Zemědělství, zajišťování potravin a změna klimatu“,
která sloučí vnitrostátní úsilí v oblasti výzkumu, aby integrovala
přizpůsobení, zmírnění a bezpečnost potravin v odvětví
zemědělství, lesnictví a využití půdy. Evropský
námořní a rybářský fond podpoří environmentální a sociální
udržitelnost rybolovu a akvakultury, a zdůrazní tak potřebu
technického vývoje v souvislosti s novými podnikatelskými
přístupy v těchto oblastech a s vývojem chování
spotřebitelů a poskytnou příležitost k součinnosti.
Podobně bude koordinace také možná u nedávno zahájených iniciativ
společného plánování „Zdravé potraviny pro zdravý život“ a „Propojování
znalostí z oblasti klimatu v zájmu Evropy“ a s evropskými
technologickými platformami v příbuzných oblastech (zejména platforma
Potraviny pro život) nebo v četných projektech 7. rámcového
programu. Podobnou měrou by také spolupracovalo s projekty tržních
replikací ekologických inovací v rámci programu pro konkurenceschopnost
a inovace, v nichž jsou jednou z prioritních oblastí potraviny
a nápoje. Tyto zkušenosti budou nadále využívány i v programu
Horizont 2020, a sice v kontextu společenské výzvy týkající
klimatu a účinnosti zdrojů. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti by tyto aktivity doplňovalo, jelikož
by se soustředilo na mezioborové činnosti ve znalostním trojúhelníku
se silnou orientací na inovativní produkty a služby a vzdělávání
podnikatelů, jakož i na problematiku spotřebitelů. 4.
ZÁVĚR Pro řešení výzev nastíněných výše je
nejvhodnější znalostní a inovační společenství, které se
soustředí na potravinový řetězec. Splňuje též kritéria
předložená pro výběr témat znalostních a inovačních
společenství: ·
Soustředí se na významnou hospodářskou
a společenskou výzvu (potřebu zajistit spolehlivý a udržitelný
potravinový systém a současně uspokojit rostoucí poptávku po
potravinách v mezích možností daných dostupnou půdou, chránit
přirozené životní prostředí a ochraňovat lidské zdraví)
a přispívá k plnění agendy Evropa 2020 a jejích
cílů týkajících se klimatu a energie, zaměstnanosti, inovací
a vzdělávání. ·
Zaměření tohoto znalostního a inovačního
společenství je v souladu s prioritami, které jsou definovány
v programu Horizont 2020 a doplňují další aktivity EU v potravinářském
odvětví, zejména s evropským inovačním partnerstvím v oblasti
zemědělské produktivity a udržitelnosti. ·
Je schopno mobilizovat investice a dlouhodobý
závazek podnikatelského sektoru a nabízí možnosti pro různé
vznikající produkty a služby, a sice při využívání nových
a inovativních technologií, procesů a znalostí pro zvýšení
udržitelné výroby potravin, jejich zpracování, balení a distribuci, pro
snížení odpadů a propagaci lepší výživy. ·
Vytváří udržitelný a systémový vliv,
měřený z hlediska nových vzdělaných podnikatelů,
nových technologií a nové podnikatelské činnosti. Bude podporovat
nový technologický vývoj a účinnější a udržitelnější
výrobní systémy. ·
Jeho cílem je překonání vysoké míry
roztříštěnosti celého potravinového řetězce, podpora
sledovatelnosti a spojí kritické množství vynikajících
zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu, inovací, vzdělávání
a odborné přípravy v celém řetězci. ·
Vyžaduje tak mezioborovou činnost zahrnující
různé obory vědění, např. agronomii, ekologii, biologii,
chemii, dietetiku a socioekonomii. ·
Zaměří se na evropský paradox, protože
najde nové inovativní přístupy k zajištění udržitelnějšího
a efektivnějšího dodavatelského řetězce a ke zlepšení
bezpečnosti potravin. Přehled 3: Inovace pro zdravý život a aktivní
stárnutí 1.
VÝZVA Mezi významné společenské výzvy, které
budou řešeny v rámci programu Horizont 2020, patří zdraví,
demografická změna a dobré životní podmínky. Zastřešujícími cíli
jakéhokoli opatření pro řešení této výzvy by mělo být zlepšení
kvality života evropských občanů v každém věku a zachování
ekonomické udržitelnosti systémů zdravotní a sociální péče
v reakci na rostoucí náklady, ztenčující se lidské zdroje a očekávání
občanů ohledně nejlepší možné péče. Výzvy související se sektorem zdravotní
a sociální péče jsou četné a úzce propojené. Sahají od
chronických onemocnění (kardiovaskulární choroby, rakovina, cukrovka)
společně s nadváhou a obezitou, infekčních (HIV/AIDS,
tuberkulóza) a neurodegenerativních onemocnění (zhoršených stále více
stárnoucí populací) až po sociální izolaci, nižší životní podmínky, zvýšenou
závislost pacientů na formální a neformální péči a několikanásobnou
expozici environmentálním faktorům s neznámými dlouhodobými
zdravotními důsledky. Kromě toho překážky pro uplatňování,
zužitkování a využívání nových zjištění, produktů a služeb
brání efektivním reakcím na tyto výzvy. Reakce na tyto výzvy byla definována v programu
Horizont 2020 jako snaha o „zajištění lepšího zdraví, kvality života
a obecných životních podmínek pro všechny prostřednictvím podpory
činností v oblasti výzkumu a inovací. Tyto činnosti se
zaměří na zachování a podporu zdraví po celou dobu našeho života
a na prevenci nemocí, na zlepšování naší schopnosti léčit,
ošetřovat a zvládat nemoc a postižení, na podporu aktivního
stárnutí a na příspěvek k dosažení sektoru udržitelné
a efektivní péče“. 2.
VÝZNAM A VLIV Znalostní
a inovační společenství pro inovace v oblasti zdravého
života a aktivního stárnutí pomůže splnit priority programu Horizont
2020, a sice priority definované v kontextu
společenské výzvy „Zdraví, demografická změna a dobré životní
podmínky“. Tato tematická
oblast je vysoce relevantní z hlediska společenského i z hlediska
veřejné politiky. Otázky zdravého života a aktivního
stárnutí mají souvislost s téměř všemi odvětvími našeho
života a společnosti a velmi často vyzývají k regulačnímu
zásahu. Sektor zdravotní a sociální péče je také vysoce relevantní
z hlediska sociálně-hospodářského, protože je jedním ze
sektorů, na který je vydávána většina peněz (veřejných i
soukromých)[8]; a tento sektor nenabízí pouze příležitosti pro
hospodářské a technologické inovace, ale má i významný potenciál pro
sociální inovace. Sociálně-hospodářský
význam může dále podtrhnout skutečnost, že Evropa těží z přítomnosti
silného farmaceutického odvětví a rozvinutých systémů zdravotní
a sociální péče, které v celé EU dávají práci milionům
lidí. Toto odvětví je rovněž jedním z největších výrobních
odvětví se špičkovými technologiemi v EU. Potenciál pro
růst v těchto oblastech je velmi vysoký, protože stárnoucí
společnost znamená růst souhrnné poptávky po produktech a službách
v oblasti péče a nezávislého života. Do hry vstupují i
další odvětví, například cestovní ruch. Stárnoucí obyvatelstvo do
velké míry tvoří generace, která je zvyklá cestovat a stále cestovat
chce, má vysoké nároky na kvalitu, a tudíž i rostoucí potřebu
dostupných služeb (doprava, hotely, zábava atd.). Dostupnější služby
cestovního ruchu mohou zlepšit konkurenceschopnost celého odvětví a podpořily
by další začleňování stárnoucích obyvatel. V neposlední
řadě má EU prospěch ze špičkové světové úrovně
výzkumu a vzdělávání v této oblasti. V mnoha zemích EU
existují vynikající infrastruktury a instituce pro výzkum, které poskytují
atraktivní základnu pro zapojení průmyslu do plánovaných činností
institutu EIT. Výzvy související
se zdravým životem jsou platné napříč Evropou. Reakce, které
může zajistit znalostní a inovační společenství, požadují intenzivní
spolupráci mezi vynikajícími, víceoborovými a víceodvětvovými týmy
s účastníky ze všech sektorů znalostního trojúhelníku
(výzkum, podnikání a vzdělávání). Znalostní a inovační
společenství na toto téma by mělo přidanou hodnotu v podobě
propojení činností inovací a vysokoškolského vzdělávání s již
existující vynikající výzkumnou základnou. Přitom bude klást
zvláštní důraz na vysokoškolské učební plány, rozvoj nových
dovedností (které jsou potřebné např. při technologickém
rozvoji, ale i v péči o seniory), posilování podnikatelských
aspektů s cílem podpořit rozvoj vysoce podnikavých
pracovních sil v této oblasti, podpořit vývoj nových produktů
a služeb a posílit stávající hodnotové řetězce, nebo
dokonce vytvořit nové. Příklady potenciálních produktů
a služeb, které by mohly vzniknout prostřednictvím znalostního
a inovačního společenství, jdou za hranice technologických
aplikací (například aplikace, které ošetřují, kódují, normalizují
a interpretují údaje v oblastech, jako je rakovina či
kardiovaskulární onemocnění, nebo nástroje pro posuzování rizik a včasné
odhalení) a mohly by se stát spouštěčem sociálních inovací
s novými koncepcemi, které zlepšují například řízení životního
stylu a výživu, podporují aktivní a nezávislý život v prostředí
příznivém pro stárnutí nebo udržují ekonomicky udržitelné systémy
péče. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti, zaměřující se na systémové
aspekty evropských systémů zdravotní a sociální péče a podporu
aktivního stárnutí, by v zájmu většího oběhu znalostí zahrnovalo
též intenzivnější spolupráci mezi velkými a menšími
specializovanějšími firmami. Kromě toho specifickou přidanou
hodnotou, kterou by znalostní a inovační společenství v této
oblasti mohlo poskytovat, by mohlo být vytvoření inovativních partnerství
na místní úrovni, která jsou pro sektor služeb obzvláště důležitá. Svým sjednocujícím
přístupem ke znalostnímu trojúhelníku by znalostní a inovační
společenství pro zdravý život a aktivní stárnutí proto mohlo být klíčovým
přispěvatelem k řešení tzv. evropského paradoxu:
přidání hodnoty vynikající pozici EU ve vědeckém výzkumu a přeměna
tohoto aktiva na inovativní produkty a služby a nové podnikatelské
příležitosti a trhy. Velká rizika spojená
s úspěchem znalostního a inovačního společenství
v rámci tohoto tématu souvisejí zejména s nezbytnými průvodními
podmínkami inovačního a politického regulačního rámce, který by
mohl vyžadovat určité úpravy, jimiž se znalostní a inovační
společenství nezabývají přímo[9]. Proto znalostní a inovační společenství v těchto
záležitostech potřebují úzce spolupracovat s průběžnými
unijními a vnitrostátními inovačními a politickými aktivitami
(viz další oddíl). 3.
SOUČINNOST A NÁVAZNOST NA STÁVAJÍCÍ
INICIATIVY Otázky související
se zdravím a aktivním stárnutím výrazně podporuje mnoho iniciativ EU.
Tyto iniciativy zahrnují vedle zdravotnictví širokou řadu domén politiky,
např. hospodářství, bezpečnost a životní prostředí.
Přispívají tudíž nepřímo k takovým cílům programu Evropa
2020, jako je výzkum, vývoj a inovace, zaměstnanost a sociální
začlenění. Znalostní a inovační
společenství pro inovace v oblasti zdravého života a aktivního
stárnutí bude úzce spolupracovat s pilotním evropským inovačním
partnerstvím pro aktivní a zdravé stárnutí. Bude přihlížet ke
konkrétním akcím uvedeným ve strategickém plánu inovací evropského
inovačního partnerství a bude přispívat k plnění jeho
cílů. Vytvoří doplňující prvek v klíčových subjektech
vzdělávání a odborné přípravy, ale též při poskytování
jedinečné strukturované sítě odborníků z praxe, kterým
jejich pozice umožní určit rámcové podmínky a osvědčené
postupy v otázkách politiky, regulace či normalizace majících v daném
sektoru vliv. V kontextu evropského inovačního partnerství bude
znalostní a inovační společenství v této oblasti moci
přispívat i k iniciativě rozhodujících trhů –
elektronickému zdravotnictví, které usiluje o stimulaci trhu pro inovativní
řešení elektronického zdravotnictví prostřednictvím své orientace na
nástroje politiky (normalizace, certifikační systémy a zadávání
veřejných zakázek). Koordinaci bude
také podporovat iniciativa společného plánování pro zintenzívnění
výzkumu Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních
onemocnění a iniciativa společného plánování „delší a lepší
život – potenciál a výzvy spojené s demografickými změnami“.
Znalostní a inovační společenství v této oblasti urychlí
a podpoří využívání vynikajícího veřejného výzkumu, který tyto
iniciativy společného plánování slučují, čímž vyřeší roztříštěnost
inovačního prostředí. Znalostní a inovační
společenství bude rovněž intenzivně stavět na významných
výsledcích výzkumu společné technologické iniciativy pro inovativní
léčiva a na výsledcích četných výzkumných projektů
rámcového programu, které se touto tematickou oblastí zabývají (například
program zdravotního výzkumu o zdraví a stárnutí) s cílem povzbudit
předávání a komerční využití technologií prostřednictvím
špičkového talentu na podnikání. Stejným způsobem se bude koordinovat
s prací společného programu Asistované žití v domácím
prostředí a programu pro konkurenceschopnost a inovace. Závěrem lze
uvést, že znalostní a inovační společenství v této oblasti
by tyto aktivity doplňovalo, jelikož by se soustředilo na mezioborové
činnosti ve znalostním trojúhelníku se silnou orientací na inovativní
produkty a služby a vzdělávání podnikatelů. 4.
ZÁVĚR Znalostní a inovační
společenství, které se soustředí na širší problematiku inovací pro
zdravý život a aktivní stárnutí, splňuje kritéria stanovená pro
výběr témat znalostních a inovačních společenství: ·
Soustředí se na významnou hospodářskou
a společenskou výzvu (celoživotní zdraví a dobré životní
podmínky pro všechny při zachování hospodářsky udržitelných
systémů péče) a přispívá k plnění agendy Evropa 2020
a jejích cílů týkajících se zaměstnanosti, inovací,
vzdělávání a sociálního začleňování. ·
Zaměření tohoto znalostního a inovačního
společenství je v souladu s prioritami, které jsou definovány
v programu Horizont 2020, a doplňují další aktivity EU v oblastech
zdravotní a sociální péče, zejména s evropským inovačním
partnerstvím pro aktivní a zdravé stárnutí. ·
Může se opřít o silnou výzkumnou základnu
a o silné průmyslové odvětví, které znalostní a inovační
společenství přiláká. Je schopno zmobilizovat investice a dlouhodobý
závazek podniků a nabízí možnosti různých vznikajících
produktů a služeb. ·
Bude se zabývat evropským paradoxem, protože
zhodnotí silnou výzkumnou základnu EU a najde nové inovativní
přístupy ke zlepšení kvality života evropských občanů a udržení
ekonomické udržitelnosti systémů zdravotní a sociální péče. ·
Vytváří udržitelný a systémový vliv,
měřený z hlediska nových vzdělaných podnikatelů,
nových technologií a nové podnikatelské činnosti. Bude podporovat
nový technologický vývoj a sociální inovace. ·
Jeho cílem je překonání vysoké míry
roztříštěnosti celého sektoru zdravotní a sociální péče
a spojí kritické množství vynikajících zúčastněných
subjektů z oblasti výzkumu, inovací, vzdělávání a odborné
přípravy v celém sektoru. ·
Zaujme systémový přístup, a bude tak
vyžadovat mezioborovou činnost, jejíž součástí budou různé obory
vědění, např. medicína, biologie, psychologie, ekonomie,
sociologie, demografie, IKT. Přehled 4: Suroviny[10] – udržitelný průzkum, těžba,
zpracování, recyklace a nahrazování 1.
VÝZVA Moderní společnost je zcela závislá na
přístupu k surovinám. Přístup k finančně
dostupným materiálům je zásadní pro účinné fungování
hospodářství EU. Avšak triptych poklesu neobnovitelných přírodních
zdrojů, stále rostoucí lidské populace a rychle narůstající míry
spotřeby v rozvojovém světě kladou na suroviny a přírodní
zdroje planety stále se stupňující požadavky. Tyto faktory patří
k těm, které odpovídají za předvídaný nárůst spotřeby
přírodních zdrojů během příštích desetiletí. Jak upozorňuje plán pro Evropu
účinněji využívající zdroje a program Horizont 2020, měli
bychom usilovat o zajištění přístupnosti a dostupnosti surovin,
která je nutná pro evropské hospodářství a pro uspokojení potřeb
našich životních podmínek, a současně dosahovat z hlediska
zdrojů účinnějšího hospodářství, které uspokojuje
potřeby rostoucí populace v ekologických mezích planety, jejíž trvání
nebude nekonečné. 2.
VÝZNAM A VLIV Tato tematická
oblast je vysoce relevantní z hlediska hospodářského a společenského
dopadu. Suroviny jsou zásadní pro světové hospodářství a kvalitu
života; klíčem pro zabezpečení růstu a pracovních míst pro
Evropu bude zvýšení účinnosti zdrojů. Přinese velké
hospodářské příležitosti, zlepší produktivitu, sníží náklady a povzbudí
konkurenceschopnost. I když EU má
vynikající zázemí pro výzkum a různá centra excelence, mohlo by být
učiněno mnohem více kroků k zužitkování této
skutečnosti v rámci této prioritní oblasti.
Pro tento účel by bylo obzvláště vhodné znalostní a inovační
společenství. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti by se v souladu s jinými
činnostmi EU mělo soustředit na podporu znalostního centra
a centra odborných znalostí v akademickém, technickém a praktickém
vzdělávání a výzkumu v udržitelné povrchové, podpovrchové
a podmořské těžbě, správě materiálů,
recyklačních technologiích, náhradě materiálu a geopolitickém
obchodu se surovinami. Působilo by jako zprostředkovatel a zúčtovací
středisko pro evropská centra excelence pro tato související témata
a řídilo by výzkumný program strategického významu pro průmysl
EU. Z tohoto důvodu a s cílem maximalizovat dopad
opatření a vyhnout se jakékoli duplicitě s činnostmi
EU včetně evropského inovačního partnerství v oblasti
surovin zajistí znalostní a inovační společenství potřebný
doplněk v oblastech lidského kapitálu (tj. odbornou přípravu,
vzdělávání) pro technologické inovativní pilotní akce (např.
demonstrační zařízení) pro průzkum země a moře,
těžbu a zpracování, sběr a recyklaci. Současně by
sem mohly patřit takové cíle, jako je stát se technologickým
průkopníkem vytvořením pilotních programů a demonstrátorů
inovativních procesů a řešení, zapojením například použití
hospodářsky atraktivních a udržitelných alternativních materiálů
strategického významu pro EU. V důsledku toho může centrum
iniciovat rozšiřování stávajících trhů a tvorbu nových,
a sice v oblastech udržitelné těžby a zpracování,
správy materiálů, recyklačních technologií a nahrazování
materiálů. Bude nezbytné posoudit dopady a vypracovat inovativní
a nákladově efektivní opatření pro úpravy a předcházení
rizikům pro značně citlivá prostředí, jako je Arktida. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti bude velmi důležité pro
překonání překážky v podobě chybějící technologie.
Technické inovace jsou vyžadovány pro vývoj hostitele doplňkových
technologií, které by mohly změnit podobu tradičních hodnotových
řetězců nerostů a surovin. Jedná se o oblast, která
vyžaduje další práci pro vývoj nových procesů a pro optimalizaci
a komerční využití stávajících znalostí v této oblasti.
K řešení této problematiky by se obzvláště hodil podnikatelský
přístup znalostního a inovačního společenství. Dalším prvkem
s přidanou hodnotou u znalostního a inovačního
společenství pro suroviny je jeho přínos k řešení
omezených příležitostí sektoru ke spolupráci v rámci sítí.
Nesourodá povaha různých zapojených výzkumných oblastí ve skutečnosti
znamená, že existují omezené příležitosti k setkáním s výzkumnými
pracovníky v různých tematických oblastech a k získání
výhod z šíření myšlenek a spolupráce, která bude vyžadována na
podporu nákladově efektivních nízkouhlíkových ekologicky vhodných
řešení. K překonání této slabé stránky by přispěla
spolupráce v rámci sítí ve znalostním a inovačním
společenství, sdružující zúčastněné subjekty ze všech tří
proudů znalostního trojúhelníku napříč celým hodnotovým
řetězcem. Dá příležitost ke zlepšení přenosu
technologií, znalostí a know-how, jakož i poskytne výzkumným
pracovníkům, studentům a podnikatelům znalosti a dovednosti,
které jsou nezbytné k tvorbě inovativních řešení a k jejich
přeměně na nové podnikatelské příležitosti. 3.
SOUČINNOST A NÁVAZNOST NA STÁVAJÍCÍ
INICIATIVY EU určila
tuto prioritní oblast jako jednu z velkých výzev. Znalostní a inovační
společenství by přispívalo k programu Horizont 2020, a sice
ke společenské výzvě týkající se dodávky surovin a účinnosti
zdrojů. Bylo by přínosem pro navrhované evropské inovační
partnerství týkající se surovin. Evropské inovační partnerství týkající se
surovin poskytne zastřešující rámce s cílem usnadnit slaďování
a součinnost mezi výzkumem odvozeným od stávající nabídky a poptávky
a nástroji a politikami pro inovace v dané oblasti. To zahrne
činnosti zaměřené na technologie, ale i určení rámcových
podmínek a osvědčených postupů v otázkách politiky,
regulace a normalizace majících v daném sektoru nebo pro danou výzvu
určitý vliv na inovace. Znalostní a inovační společenství
v této oblasti by vytvořilo doplňující prvek při
vzdělávání klíčových subjektů, ale též při poskytování
strukturované sítě odborníků z praxe. Poskytlo by pevný základ
podpory jiných opatření spojených s inovacemi, která budou
prováděna v rámci evropského inovačního partnerství a pro
jejichž úspěch je lidský kapitál naprostou nezbytností. Rovněž by mu
jeho pozice umožňovala podporu evropského inovačního partnerství
při určování rámcových podmínek a osvědčených
postupů v otázkách politiky, regulace či normalizace majících
v daném sektoru vliv. Znalostní a inovační společenství by
také důrazně stavělo na výsledcích četných výzkumných
projektů 7. rámcového programu řešících dané téma, zejména
projektů financovaných v rámci nanověd, nanotechnologií,
materiálů a nových výrobních technologií, a témata životního
prostředí a tyto výsledky by zužitkovalo. Podobnou
měrou by také spolupracovalo s projekty tržních replikací
ekologických inovací v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace,
v nichž je jednou z prioritních oblastí recyklace materiálů.
Tyto zkušenosti budou nadále využívány i v programu Horizont 2020, a sice
v kontextu společenských výzev týkajících se opatření v oblasti
klimatu, účinnosti zdrojů a udržitelné dodávky surovin. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti by tyto aktivity doplňovalo, jelikož
by se soustředilo na mezioborové činnosti ve znalostním trojúhelníku
se silnou orientací na inovativní produkty a služby a vzdělávání
podnikatelů. 4.
ZÁVĚR K řešení výzev nastíněných výše
je nejvhodnější znalostní a inovační společenství v této
oblasti. Splňuje též kritéria předložená pro výběr témat
znalostních a inovačních společenství ve strategickém programu
inovací: ·
Soustředí se na významnou hospodářskou
a společenskou výzvu, jíž Evropa čelí (potřeba rozvíjet
inovativní řešení pro nákladově efektivní, nízkouhlíkový
a k životnímu prostředí příznivější průzkum,
těžbu, zpracování a recyklaci surovin), a přispívá k plnění
agendy Evropa 2020 a jejích cílů týkajících se klimatu a energie,
zaměstnanosti, inovací a vzdělávání. ·
Zaměření tohoto znalostního a inovačního
společenství je v souladu s prioritami, které jsou definovány
v programu Horizont 2020 a doplňují další aktivity EU v oblasti
surovin, zejména s evropským inovačním partnerstvím
zaměřeným na suroviny. ·
Je schopné zmobilizovat investice ze strany
podnikatelského sektoru a nabízí možnosti pro různé vznikající
produkty a služby, a sice v oblastech udržitelné těžby
a zpracování, správy materiálů, recyklačních technologií a nahrazování
materiálu. ·
Vytváří udržitelný a systémový vliv,
měřený z hlediska nových vzdělaných podnikatelů,
nových technologií a nové podnikatelské činnosti. Nabízí zejména
příležitosti k tvorbě sociální hodnoty tím, že usiluje o
řešení cíle spočívajícího v udržitelnosti celého životního cyklu
produktu: účinnější využívání surovin a efektivní zlepšení
recyklace a obnova surovin. ·
Zahrnuje silnou vzdělávací složku, která chybí
v jiných iniciativách, a spojí kritické množství vynikajících
zúčastněných subjektů ve výzkumu a inovacích. ·
Vyžaduje mezioborovou činnost, jejíž
součástí budou různé obory vědění, např. geologie,
ekonomie, ekologické vědy, chemie, mechanika a četné průmyslové
oblasti (stavebnictví, automobilový průmysl, letecký průmysl, strojní
zařízení a vybavení a obnovitelné energie). ·
Bude se zabývat evropským paradoxem, protože Evropa
počítá se silnou výzkumnou základnou a slabými inovačními výkony
v této oblasti. Nabízí příležitosti pro inovace při udržitelné
těžbě a správě materiálů. Nahrazování materiálů
a jejich recyklace mohou prosazovat další změnu v odvětví
a zvýšit investiční činnosti tvorbou nových produktů,
služeb a přístupů k dodavatelskému řetězci. Přehled 5: Inteligentní
bezpečné společnosti 1.
VÝZVA Jednou z hlavních výzev, které je v rámci
programu Horizont 2020 třeba řešit, je v kontextu rostoucí
celosvětové vzájemné závislosti a přechodu na digitální
společnosti potřeba podporovat bezpečné evropské společnosti.
Dnešní společnosti čelí vážným
bezpečnostním výzvám, které narůstají co do rozsahu a sofistikovanosti.
Spouštěcím momentem těchto výzev je vývoj sahající od organizované
trestné činnosti, terorismu až po přeshraniční nezákonné
aktivity a přírodní a lidmi způsobené katastrofy, které
ohrožují a destabilizují základní principy našich společností. Navíc
kybernetické útoky a narušení soukromí ohrožují celé fungování internetu
a všech na něm provozovaných služeb. Na podporu politik EU pro
řešení těchto výzev je nutné podniknout kroky pro zajištění
inovací v bezpečnostním sektoru. Zvláště jsou nutná
opatření k využití potenciálu informačních a komunikačních
technologií a souvisejících služeb pro zvládnutí bezpečnostních
výzev. Cílem je řešit bezpečnostní mezery v Evropě
prostřednictvím vývoje a uplatňování inovativních řešení
IKT, která bojují se závažnou a organizovanou trestnou činností
(včetně kyberkriminality) a terorismem, zmírňují je a předcházejí
jim, posilují správu našich vnějších pozemních a námořních
hranic a vytvářejí odolnost vůči přírodním a lidmi
způsobeným katastrofám, jako jsou lesní požáry, zemětřesení,
povodně a bouře. Tento cíl bude zahrnovat i vývoj technologií,
zařízení a služeb IKT pro prevenci, řízení a zotavení se
z kybernetických útoků a poruch infrastruktury IKT, zvyšování
důvěry a bezpečnosti v on-line prostředí a ochranu
soukromí, totožnosti a soukromých údajů. Jakožto příčná
priorita by tyto cíle měly být dosaženy při současném
respektování etiky a soukromí a dodržování základních práv
občanů. 2.
VÝZNAM A VLIV Bezpečnost má z hlediska politiky
a sociálně-hospodářského hlediska velký význam. Z pohledu veřejné politiky lze zachování
přiměřené úrovně bezpečnosti v jakékoli
společnosti považovat za základní předpoklad/podmínku pro vytvoření
prostředí, v němž jsou jednotlivec a společnost
motivováni k výkonu svých činností. Zejména rozšiřování
digitálního jednotného trhu závisí na důvěře uživatele v bezpečnost
transakcí, integritu jeho údajů a ochranu jeho soukromí a totožnosti.
Události související s „globálním terorismem“ a zvýšené škody na
lidských životech a majetku způsobené přírodními a lidmi
způsobenými katastrofami v průběhu uplynulých let
ještě více zvýšily politický význam této oblasti. Vedle těchto veřejných obav je tato
oblast významná i ze sociálně-hospodářského hlediska. Odhaduje
se, že světový bezpečnostní trh pro bezpečnostní řešení
(vyjma obrany) měl v roce 2009 hodnotu 45 miliard EUR, a očekává
se, že poroste ještě dále na více než 87 miliard EUR v roce 2020
(průměrný růst větší než 6 % ročně)[11].
Zaměstnává zhruba 250 000 pracovníků na světové úrovni
a zhruba 50 000 v Evropě. Z hlediska nepřímé
zaměstnanosti tvoří trh bezpečnostních služeb v EU více než
1 700 000 soukromých strážců[12]. Kromě
velikosti trhu s bezpečností informačních služeb některé
odhady naznačily, že přímé náklady na kyberkriminalitu činí ve
světě 350 miliard EUR ročně a v EU
přibližně 80 miliard EUR. Znalostní a inovační
společenství pro inteligentní bezpečnou společnost bude schopno
zmobilizovat investice a dlouhodobý závazek podnikatelského sektoru, jakož i rozšiřovat a vytvářet nové trhy pro produkty
a služby. V rámci znalostního a inovačního
společenství by mohl být podnikatelský sektor zaujat příležitostmi na
trhu pro inovativní produkty a služby v oblasti IKT podporující mimo
jiné inteligentnější řešení pro prevenci trestné činnosti, vyšší
úrovně bezpečnosti pomocí elektronické identifikace a ověřování,
inteligentněji chráněné hranice a systémy varování pro lepší
ochranu kritických infrastruktur. V důsledku
průřezové povahy bezpečnostních technologií budou mít
činnosti tohoto znalostního a inovačního společenství dopad
nejen na odvětví bezpečnosti IKT, ale i na celý trh IKT pro výrobce
vybavení a přístupových zařízení a poskytovatele služeb.
Společenský rozměr
bezpečnosti by mohl být dále rozšířen
sjednocujícím přístupem znalostního a inovačního
společenství k inovacím a jeho potenciálem k propagaci
sociálních inovací. Znalostní a inovační společenství v této
oblasti, stavějící na pevných výzkumných a vědeckých základech,
bude schopno spojit zúčastněné subjekty z oblasti
vzdělávání a inovací, které by se jinak nespojily, za účelem
rozvoje nových znalostí, koncepcí, podnikatelských modelů,
přístupů a strategií k řešení výzev týkajících se
bezpečnosti společností a k prosazování pohody
občanů. Cíl spočívá v tom, aby tyto nové inovativní
produkty, služby, procesy, modely a přístupy vyvinuté v rámci
znalostního a inovačního společenství uspokojovaly naléhavé
potřeby bezpečnějších evropských společností, v nichž
se občané cítí ve svém každodenním životě bezpečně
(včetně občanů ve zranitelnějších pozicích). Mohla
by se věnovat pozornost ochraně soukromí jednotlivých osob,
ochraně dětí na internetu a ochranným opatřením proti
zneužití totožnosti a profilování při současném zvyšování
přívětivosti k uživateli a přijetí. Společenský rozměr znalostního
a inovačního společenství pro bezpečnou společnost by
mohly dále posilovat modely společného umístění znalostních a inovačních
společenství, jejichž prostřednictvím úzce spolupracují regionální
subjekty, přičemž dochází ke spojování schopností a dovedností
vyvinutých v různých oblastech specializace. Významným prvkem s přidanou hodnotou
u znalostního a inovačního společenství pro inteligentní
bezpečnou společnost bude jeho přínos k pomoci
překonat současné úrovně roztříštěnosti a rozčlenění,
jimž tento sektor čelí v celé Evropě. Prostřednictvím
své sjednocující povahy a mezioborového přístupu vytvoří
příležitost k navázání užší spolupráce mezi subjekty znalostního
trojúhelníku (podnikání, výzkum a univerzity), jednotlivými osobami
a veřejnými orgány působícími v různých oborech
vědění, a zajistí tak větší porozumění mezi
technologickými, společenskými, politickými a regulačními
aspekty a potenciálem trhu. Znalostní a inovační
společenství pro inteligentní bezpečnou společnost pomůže
rovněž řešit potřebu kvalifikovaných pracovních sil. Bude
mít velmi důležitou úlohu při přetváření prostředí
vzdělávání v této oblasti. Současně bude nabízet
příležitost ke stimulování nových vzdělaných podnikatelů,
kteří budou schopni vyvíjet nové inovativní technologie, služby a podnikání.
Tato orientace na podnikání by byla v tomto odvětví, které má
potenciál zapojit vysoký počet malých a středních podniků,
obzvláště relevantní. V souvislosti s cíli znalostního
a inovačního společenství v oblasti inovací a vzdělávání
může znalostní inovační společenství rovněž nepřímo
podnítit zvýšené povědomí občanů, soukromého sektoru a institucionálních
konečných uživatelů (civilní ochrana, policejní složky, pohraniční
stráž apod.), jakož i ovlivnit jejich postoje k novým inovativním
řešením. Ačkoli znalostní a inovační
společenství pro inteligentní bezpečnou společnost má potenciál pro
vytvoření udržitelného a systematického vlivu měřeného
z hlediska nových vzdělaných podnikatelů, nových technologií,
podnikání, modelů a přístupů, nabízí též možnost vlivu
na celosvětové úrovni. Bezpečnostní výzvy jsou
celosvětového charakteru a měly by být řešeny ve spolupráci
se třetími zeměmi. Hlavní rizika pro úspěch znalostního
a inovačního společenství v této oblasti souvisejí
hlavně s nedostatkem nezbytných inovačních rámcových podmínek,
jako jsou jasné regulační podmínky, normalizace a zadávání
veřejných zakázek. Ve skutečnosti byla absence jasné
veřejné politiky a strategie v souvislosti s bezpečností
v některých evropských zemích zdůrazněna jako činitel,
který snižuje jasnost z hlediska vývoje na straně poptávky a nabídky.
Dalším problémem souvisejícím se sektorem bezpečnosti je vymezení jeho
hranic pro požadavky na obranu. Zatímco obrana nebude do rámce znalostního
a inovačního společenství pro inteligentní bezpečnou
společnost zahrnuta, hranice mezi bezpečností a obranou z hlediska
požadavků na související technologie a systémy jsou nejasné. Předpokladem
úspěchu tohoto znalostního a inovačního společenství je
zapojení konečných uživatelů, zejména veřejných orgánů.
Jedná se o těžký úkol, který bude vyžadovat úzkou spolupráci s příslušnými
politickými iniciativami Komise v této oblasti.Očekává se, že tato
rizika budou řešena prostřednictvím úzké spolupráce znalostního
a inovačního společenství v těchto záležitostech
s průběžnými unijními a vnitrostátními inovačními
a politickými aktivitami (viz další oddíl). 3.
SOUČINNOST A NÁVAZNOST NA STÁVAJÍCÍ
INICIATIVY Znalostní a inovační
společenství tak, jak je popsáno výše, by představovalo doplněk
pro řadu iniciativ EU v této tematické oblasti. Znalostní a inovační
společenství pro inteligentní bezpečnou společnost by
přispělo k cílům programu Horizont 2020. Bude stavět
na výsledcích četných výzkumných projektů rámcového programu, které
se zabývají daným tématem – zejména těmi, které jsou financovány v rámci
bezpečnosti, důvěry a bezpečnosti IKT, budoucnosti
internetu a sociálně-hospodářských a humanitních věd.
Bude brát v úvahu významné činnosti Společného výzkumného
střediska. Bude rovněž
spolupracovat s příslušnými agenturami EU, například FRONTEX (v
oblasti bezpečnosti hranic), Europol (v boji proti závažné mezinárodní
trestné činnosti a terorismu), ENISA (v oblasti bezpečnosti
sítí a informací) a CEPOL (Evropská policejní akademie). Znalostní a inovační
společenství v této oblasti by tyto aktivity doplňovalo, jelikož
by se soustředilo na mezioborové činnosti ve znalostním trojúhelníku
se silnou orientací na inovativní produkty a služby a vzdělávání
podnikatelů. 4.
ZÁVĚR Pro řešení výzev nastíněných výše by
bylo velmi vhodné znalostní a inovační společenství, které se
soustředí na úlohu IKT pro zajišťování inovací pro bezpečnou
společnost a které klade velký důraz na přeformování programu
vzdělávání v této oblasti. Splňuje též kritéria předložená
pro výběr témat znalostních a inovačních společenství ve
strategickém programu inovací: ·
Soustředí se na významnou hospodářskou
a společenskou výzvu (potřebu zmenšit bezpečnostní mezery
a vést k předcházení bezpečnostním hrozbám a současně
začleňovat společenské aspekty) a přispívá k plnění
agendy Evropa 2020 a jejích cílů týkajících se zaměstnanosti,
inovací, vzdělávání a sociálního začleňování. ·
Pozornost tohoto znalostního a inovačního
společenství je v souladu s prioritami, které jsou definovány
v programu Horizont 2020, a doplňuje se vzájemně s dalšími
činnostmi EU v této oblasti. ·
Je schopno zmobilizovat investice a dlouhodobý
závazek podniků a nabízí možnosti různých vznikajících
produktů a služeb. ·
Vytváří udržitelný a systémový vliv,
měřený z hlediska nových vzdělaných podnikatelů,
nových technologií, podniků a služeb. Bude podporovat nový
technologický vývoj a sociální inovace. ·
Bude stavět na pevných výzkumných a vědeckých
základech a spojí zúčastněné subjekty z oblasti
vzdělávání a inovací, které by se jinak nespojily, za účelem
získání nových znalostí, koncepcí, podnikatelských modelů,
přístupů a strategií k řešení výzev týkajících se
bezpečnosti společnosti. ·
Přispívá k překonání současných
úrovní roztříštěnosti a rozčlenění, jimž tento sektor
čelí v celé Evropě. ·
Uplatňuje systémový přístup, a vyžaduje
tak mezioborovou činnost zahrnující různé obory vědění,
jako jsou mimo jiné IKT, sociálně-ekonomické a humanitní vědy,
civilní ochrana, zdraví, doprava, energetika. Přehled 6: Městská mobilita 1.
VÝZVA Jako jedna z významných
společenských výzev, které budou řešeny v rámci programu
Horizont 2020, bylo identifikováno téma inteligentní, zelené a integrované
dopravy. Bílá kniha o dopravě z roku 2011 dále posiluje význam
opatření v této oblasti během příštího desetiletí. Obzvláště
náročným úkolem je městská mobilita. Zabývá se celou
řadou témat, jako je doprava (včetně nových koncepcí mobility,
organizace dopravy, logistiky, bezpečnosti a zabezpečení
dopravních systémů), otázek životního prostředí (omezení skleníkových
plynů, znečištění ovzduší a hluku), územní plánování (nové
koncepce pro přiblížení pracovního a soukromého života), a má
důležitý vliv na hospodářské i sociální úrovni (tvorba nových podniků,
zaměstnanost, sociální začlenění, strategie bydlení a polohy).
Zastřešujícím cílem je zlepšit kvalitu života evropských občanů,
kteří – stále ve větším počtu – žijí ve velkých městských
konglomeracích, kde vzniká velká část evropských hospodářských výkonů[13]. Udržitelné městské mobility lze dosáhnout
pouze v případě, že budou nalezeny průkopnické inovace
vedoucí k zelenějším, bezpečnějším a inteligentnějším
řešením podporujícím ve větší míře začlenění.
Nebude-li toho dosaženo, vzrostou v dlouhodobém horizontu
společenské, ekologické a ekonomické náklady. Občané by však
měli nové inovativní koncepce mobility akceptovat – zejména pak tehdy,
když individuální dopravní prostředky mají být nahrazeny veřejnou
a hromadnou dopravou. Vyvolání změn chování bez jakýchkoli nevýhod
pro kvalitu života a životní náklady v městských oblastech bude
jednou z velkých výzev, které se mají v této oblasti řešit. 2.
VÝZNAM A VLIV Klíčovým
úkolem znalostního a inovačního společenství pro městskou
mobilitu bude zajistit zelenější, bezpečnější a inteligentnější
systém městské mobility podporující ve větší míře
začlenění. Jak již bylo
nastíněno výše, toto téma je vysoce relevantní ze společenského
hlediska i z hlediska veřejné politiky. Je rovněž vysoce
relevantní i ze sociálně-hospodářského pohledu, protože z hlediska
HDP a zaměstnanosti se dotýká důležitých hospodářských
odvětví, např. automobilového odvětví a stavebnictví. Městská
mobilita je navíc spojena se strategiemi ochrany životního prostředí
a je plně zakomponována do politik sociálního začlenění,
polohy, bydlení a projektové podoby měst. Znalostní a inovační
společenství pro městskou mobilitu je v souladu jak s prioritami
definovanými v programu Horizont 2020, tak s cíli strategie Evropa
2020 spočívajícími v dosažení inteligentnějšího,
udržitelnějšího a nízkouhlíkového rozvoje měst podporujícího ve
větší míře začlenění. Znalostní a inovační
společenství v této tematické oblasti by mohlo přispívat k cílům
strategie Evropa 2020 například tím, že bude prosazovat ekologicky
účinná řešení, inteligentní programy IKT pro řízení dopravy
a poskytovat účinnější a finančně dostupné
dopravní služby. Jelikož
městská mobilita je ze své podstaty systémová, znalostní a inovační
společenství v této oblasti by ve skutečnosti mohlo
nabídnout mnoho možností v celém řetězci inovací,
například rozvoj multimodálních dopravních systémů a inteligentnějších
a udržitelnějších dopravních řešení. Znalostní a inovační
společenství pro městskou mobilitu čerpá z pevných
technologických a odvětvových základů a nabízí potenciál
pro nové produkty a služby[14], zejména v oboru
udržitelného plánování a ekoprůmyslu. Dále bude rozvoj
inovativních modelů městské mobility také těžit ze silné
pozornosti politiky a podpory, z níž tato tematická priorita
profituje. Kromě toho mohou mít tyto inovativní městské modely
celosvětový vliv, pokud budou převedeny do masivně se
rozrůstajících městských konglomerací v jiných částech
světa, zvláště v Africe, Asii a Latinské Americe. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti postaví městskou mobilitu a plánování
městské dopravy do širšího kontextu udržitelného městského a územního
plánování na místní a regionální úrovni. Znalostní a inovační
společenství by tak mělo výhodu práce ve víceoborové a meziodvětvové
oblasti a přínosu k překonání současných úrovní
organizační roztříštěnosti, jíž tento sektor čelí. Vytvořilo
by příležitost k navázání užší spolupráce mezi veřejnými orgány
(zejména na místní a regionální úrovni), místními sdruženími a soukromým
sektorem (například developery a subjekty v oblasti
infrastruktury), výzkumnými ústavy a univerzitami (začlenění
znalostního trojúhelníku). Spojení špičkových světových
partnerů v nových konfiguracích dá znalostnímu a inovačnímu
společenství pro městskou mobilitu možnost optimalizace stávajících
zdrojů a využívání podnikatelských příležitostí vytvořených
prostřednictvím těchto nových hodnotových řetězců. Znalostní a inovační
společenství pro městskou mobilitu se bude zaměřovat na ty
činnosti znalostního trojúhelníku, které mohou těžit z dodatečné
podpory EU poskytované konkrétně prostřednictvím EIT. Ve
skutečnosti bude hlavní přidanou hodnotou znalostního a inovačního
společenství v této oblasti jeho úloha při integraci tří
proudů znalostního trojúhelníku a při vedení systémové
změny způsobu, jakým inovační subjekty spolupracují. Podobně
bude základem pro řešení výzev nastíněných výše orientace znalostního
a inovačního společenství na inovace, jejichž hnací silou
jsou lidé, přičemž tato orientace staví studenty, výzkumné
pracovníky a podnikatele do centra úsilí znalostního a inovačního
společenství. V důsledku toho bude kladen velký důraz na
vzdělávání / odbornou přípravu, podnikání a využití
výsledků, např. rozvoj dovedností a znalostí odborníků
v oboru městské dopravy v místní a regionální správě
(celoživotní učení / programy výměny zaměstnanců / odborná
příprava), na navrhování zvláštních programů vysokoškolského
vzdělávání v oboru městské mobility (letní školy / programy
výměn), úspěšné uvádění inovativních dopravních koncepcí na trh
(podpora ze strany univerzit a výzkumných institucí pro podniky založené
jako vedlejší produkt činnosti a nové podniky atd.). Kromě toho
by bylo možné v rámci znalostního a inovačního společenství
na toto téma posílit koncepci společného umístění, protože tato
tematická oblast má přirozeně silný místní a regionální
rozměr. 3.
SOUČINNOST A NÁVAZNOST NA STÁVAJÍCÍ
INICIATIVY Problematika
související s mobilitou je výrazně podporována mnoha iniciativami EU.
Evropská unie se v této oblasti plně angažuje. Existují vazby na
další činnosti EU a tyto vazby budou vylepšovány. Znalostní a inovační
společenství pro městkou mobilitu bude přihlížet k opatřením
vypracovaným v rámci akčního plánu pro městskou mobilitu a akčního
plánu pro inteligentní dopravu. Bude zejména spolupracovat
s plánovanými evropskými iniciativami pro inteligentní města a obce,
zahrnujícím energetickou účinnost, IKT a městskou dopravu.
Znalostní a inovační společenství by zejména vytvořilo
doplňující prvek při vzdělávání klíčových subjektů,
ale též při poskytování strukturované sítě odborníků z praxe,
kterým bude jejich pozice umožňovat určit rámcové podmínky a osvědčené
postupy v otázkách politiky a regulace majících v daném sektoru
vliv. Je zapotřebí
i koordinace s iniciativou společného plánování „Městská
Evropa“, která spojí vnitrostátní úsilí ve výzkumu s cílem
přeměnit městské oblasti na centra inovací a technologií,
realizovat ekologicky příznivé a inteligentní vnitřní
meziměstské dopravní logistické systémy, snížit ekologickou stopu a zlepšit
neutralitu z hlediska klimatu. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti urychlí a podpoří využívání
vynikajícího veřejného výzkumu, který tyto iniciativy společného
plánování slučují, čímž vyřeší roztříštěnost
inovačního prostředí. Přirozenými
spolupracujícími iniciativami znalostního a inovačního
společenství pro městskou mobilitu bude též iniciativa CIVITAS, která
podporuje demonstrační a výzkumné projekty pro provedení inovativních
opatření v čisté městské dopravě, a evropská
průmyslová iniciativa pro inteligentní města a obce usilující o
udržitelnější a účinnější produkci a využívání energie
v městech. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti by mohlo též vytvořit vazby s evropskými
technologickými platformami souvisejícími s dopravou a energií,
s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru pro evropské
zelené automobily a četnými projekty rámcového programu v této
oblasti. Znalostní a inovační společenství by rovněž bralo
v úvahu priority výzkumu a akční plány definované v rámci
evropských technologických platforem a výzkumné práce, které dosud
provádějí projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru
a rámcových programů s cílem zlepšit a zrychlit
přijímání a využívání těchto výsledků výzkumu. Společenství
bude usilovat o vzájemné doplňování s „evropskou aliancí mobilního
průmyslu a odvětví mobility“. Evropská aliance mobilního
průmyslu a odvětví mobility, která je spolufinancována v rámci
programu pro konkurenceschopnost a inovace, se snaží spojit regionální
a vnitrostátní tvůrce politik podporující inovativní řešení
služeb v mobilním průmyslu a odvětví mobility s cílem
mobilizovat a lépe podpořit malé a střední podniky
poskytující inovativní služby v těchto odvětvích. Koordinace bude
též probíhat s programem Inteligentní energie – Evropa, tržní replikací
ekologických inovací a službami vycházejícími z IKT a pilotními
projekty pro inteligentní městskou mobilitu v rámci programu pro
konkurenceschopnost a inovace. Znalostní a inovační
společenství v této oblasti by tyto aktivity doplňovalo, jelikož
by se soustředilo na mezioborové činnosti ve znalostním
trojúhelníku se silnou orientací na inovativní produkty a služby a vzdělávání
podnikatelů. Znalostní a inovační
společenství pro městskou mobilitu by rovněž
představovalo doplněk pro některé ze specifických činností,
které již vykonávají dvě existující společenství. Konkrétně
pro činnosti znalostního a inovačního společenství
Climate-KIC v rámci tématu přechodu na nízkouhlíková odolná
města a práce iniciativy EIT ICT Labs v rámci tematických
oblastí inteligentních dopravních systémů a digitálních měst
budoucnosti. Znalostní a inovační společenství pro městskou
mobilitu se ujme práce prováděné v rámci těchto znalostních
a inovačních společenství a postaví ji do širšího kontextu
zelenějšího, bezpečnějšího a inteligentnějšího systému
městské mobility podporujícího ve větší míře
začlenění. 4.
ZÁVĚR K řešení výzev nastíněných výše
je nejvhodnější znalostní a inovační společenství pro
městskou mobilitu. Splňuje též kritéria předložená pro
výběr témat znalostních a inovačních společenství: ·
Soustředí se na významnou hospodářskou
a společenskou výzvu (dosáhnout evropského dopravního systému, který
je z hlediska zdrojů účinný, příznivý pro životní
prostředí, bezpečný a dokonalý ve prospěch
občanů, hospodářství a společnosti) a přispívá
k plnění agendy Evropa 2020 a jejích cílů týkajících se
klimatu a energie, zaměstnanosti, inovací a vzdělávání. ·
Pozornost tohoto znalostního a inovačního
společenství je v souladu s prioritami, které jsou definovány
v programu Horizont 2020 v oblasti dopravy, životního prostředí
a energie, a doplňuje se vzájemně s dalšími
činnostmi EU v této oblasti. ·
Posilováním podnikatelského myšlení integruje
vznikající technologie s novými hodnotovými řetězci a podporuje
převod akademického výzkumu na produkty a služby. ·
Zaměří se tak na evropský paradox,
protože zhodnotí silnou výzkumnou základnu EU a najde nové inovativní
přístupy k zajištění zelenějšího, bezpečnějšího
a inteligentnějšího systému mobility podporujícího ve větší
míře začlenění. ·
Spojí kritické množství vynikajících
zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu, inovací,
vzdělávání a odborné přípravy, které by se jinak nespojily. ·
Přijímá mezioborový přístup, a spojuje
tudíž různé úrovně odpovědnosti soukromých subjektů
vůči veřejné správě, zejména na místní úrovni, a vůči
jednotlivým občanům. ·
Vyžaduje mezioborovou činnost zahrnující
různé oblasti vědění a vývoj nových typů
vzdělávání napříč obory. [1] Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1. [2] Úř. věst. , , s. . [3] Přehledy jsou syntézou analýz provedených
v otázce relevantnosti a přidané hodnoty vytvoření
znalostního a inovačního společenství pro daná témata. Poskytují
informace o tom, co by znalostní a inovační společenství
v konkrétní oblasti mohlo dělat, avšak nezabývá se budoucími
činnostmi a pracovními metodami znalostních a inovačních
společenství. [4] Koncepce představená v Sainsburyho
přezkumu: The Race to the Top – Lord Sainsbury’s review of the UK
Government’s Science and Innovation Policies (Závod do vrchu – přezkum
politiky vědy a inovací vlády Spojeného království provedený lordem
Sainsburym), 5. října 2007. [5] Eurostat. [6] http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/hlg_report_final_en.pdf. [7] Organizace OSN pro výživu a zemědělství
(FAO). 2009. Global agriculture towards 2050 (Celosvětové
zemědělství směřující k roku 2050). [8] Výdaje na zdraví se
v jednotlivých zemích liší. Podíl
na HDP se pohybuje od 1,1 do 9,7 % a od 4 % do více než
18 % celkových veřejných výdajů. Odvětví související se zdravím mají vysokou intenzitu výzkumu
a vývoje: farmaceutický
průmysl a biotechnologie zdaleka předčí jakýkoli jiný
sektor (15,9 %); velmi vysoké údaje jsou udávány i u zdravotnických
zařízení a služeb (6,8 %). [9] Například z hlediska
přístupu pacienta k vysoce kvalitním lékům, který je zdlouhavý
z důvodu právních předpisů pro schvalování nových
léčiv na trhu, kde se více času věnuje zkouškám
a certifikaci, a pro stanovení cen a možností úhrady. [10] V tomto dokumentu se budou
používat užší definice „neenergetických, nezemědělských surovin“, aby
se omezila možnost překrývání se stávajícími znalostními
a inovačními společenstvími, jakož i s jinými budoucími
prioritními oblastmi znalostního a inovačního společenství
(např. potraviny). [11] Údaje z Evropské organizace pro
bezpečnost. [12] Údaje z Konfederace evropských
bezpečnostních služeb. [13] Více než 70 % Evropanů žije
v městských oblastech, které představují více než 25 %
území EU. Zhruba 85 % HDP EU je
vytvářeno v městských oblastech. Očekává se, že urbanizace v Evropě vzroste do roku 2050
zhruba o 83 %. [14] Několik příkladů
nových potenciálních trhů: nové
služby pro cestovatele, údržba a řízení dopravních pohybů
a přetížení silniční sítě; nové aplikace ve vozidlech;
imerzivní komunikační služby pro podporu komunikace a omezení
cestování (JRC 65426 EN).