This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011PC0753
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL establishing, as part of the Internal Security Fund, the instrument for financial support for police cooperation, preventing and combating crime, and crisis management
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí
/* KOM/2011/0753 v konečném znění - 2011/0368 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí /* KOM/2011/0753 v konečném znění - 2011/0368 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V posledních letech neustále roste význam
politik týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tyto politiky
tvoří jádro evropského projektu vytváření prostoru bez vnitřních
hranic, na jehož území mohou občané EU a státní příslušníci
třetích zemí vstupovat a v němž se mohou pohybovat, žít a pracovat,
přinášet do něj nové myšlenky, kapitál, znalosti a inovace a
vyplňovat v něm mezery na vnitrostátních trzích práce s důvěrou,
že jsou plně respektována jejich práva a zajištěna jejich
bezpečnost. Rostoucí význam politik v oblasti vnitřních věcí byl
potvrzen i ve Stockholmském programu[1]
z roku 2009. Vnitřní věci patří rovněž k oblastem, jež
prošly významnými změnami v rámci Lisabonské smlouvy. V oblasti vnitřní bezpečnosti je v
klíčových dokumentech, mezi něž patří např. sdělení
Komise o strategii vnitřní bezpečnosti[2], jasně uveden směr, kterým se
budou činnosti v příštích letech ubírat. Vnitřní bezpečnost
je oblastí, v níž bude Unie čelit významným výzvám. Vážnou hrozbu bude i
nadále představovat terorismus, organizovaná trestná činnost, obchod
s drogami, kyberkriminalita, obchodování s lidmi a nedovolený obchod se
zbraněmi. Předpokládá se, že celková míra kriminality sice
zůstane na stejné úrovni, ale tím, jak zločinci využívají při
páchání trestné činnosti nové technologie, se změní její povaha. Lze
očekávat, že zesílí přeshraniční a organizovaná trestná
činnost a že její povaha bude důmyslnější a bude mít ve větší
míře mezinárodní charakter. Očekává se, že nárůst zaznamenají
některé typy trestné činnosti, např. podvody, praní peněz a
kyberkriminalita. Bude rovněž nutné přijmout další opatření
zaměřená na účinnější ochranu kritické infrastruktury Unie
proti teroristickým útokům a na rozvinutí integrovaného přístupu Unie
k řízení rizik a řešení krizí. Všechny tyto budoucí výzvy si žádají
posílená opatření na úrovni Unie, bez nichž se neobejde jak účinná
ochrana občanů proti rostoucím nadnárodním hrozbám, tak podpora
operativních činností vykonávaných příslušnými orgány členských
států, a to mj. prostřednictvím odpovídajícího financování z
prostředků Unie. Stockholmský program výslovně v tomto ohledu
vyzval k vytvoření fondu, jenž by podporoval provádění strategie
vnitřní bezpečnosti a soudržný a komplexní přístup při spolupráci
v oblasti vymáhání práva, včetně správy vnějších hranic Unie. V tomto kontextu Komise ve svém návrhu ze dne
29. června 2011 týkajícím se víceletého finančního rámce na období
2014–2020[3]
navrhla zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost, jenž bude spolu s
Azylovým a migračním fondem tvořit zjednodušenou dvoufondovou
strukturu pro budoucí výdaje v oblasti vnitřních věcí. Fond pro
vnitřní bezpečnost bude disponovat celkovým rozpočtem ve výši 4
648 milionů EUR (v běžných cenách) určených na podporu provádění
pěti strategických cílů, jež byly stanoveny ve strategii vnitřní
bezpečnosti: zničit mezinárodní zločinecké sítě,
předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro
občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit
bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy
vůči krizím a katastrofám. Vzhledem k tomu, že se tato široká škála
strategických cílů opírá o různé právní základy ve Smlouvě, není
z právního hlediska možné zřídit Fond pro vnitřní bezpečnost
jako jediný finanční nástroj. Proto se navrhuje koncipovat fond jako
komplexní rámec financování, jenž bude zahrnovat dva návrhy pro konkrétní
oblasti (tento návrh je jedním z nich) a který bude doplněn horizontálním
nástrojem o společných ustanoveních. Právní struktura je podrobněji
vysvětlena v oddíle 3. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ V souladu s přístupem, v němž se
větší důraz klade na hodnocení jakožto nástroj informované tvorby
politik, vychází tento návrh z výsledků hodnocení, konzultací se
zúčastněnými stranami a posouzení dopadů. Přípravy budoucích finančních
nástrojů pro oblast vnitřních věcí započaly v roce 2010 a
pokračovaly v roce 2011. Součástí přípravných prací byla
hodnotící studie / studie posouzení dopadů, jež byla ve spolupráci s
externím smluvním partnerem zahájena v prosinci 2010. V této studii,
dokončené v červenci 2011, byly shrnuty dostupné výsledky hodnocení u
stávajících finančních nástrojů a představeny problémy, cíle a
možnosti politiky (včetně jejich pravděpodobného dopadu), které
byly v posouzení dopadů analyzovány. Na základě této studie
vypracovala Komise zprávu o posouzení dopadů, k níž dne 9. září 2011
vydal stanovisko výbor pro posouzení dopadů. V souladu s
přístupem, v němž se větší důraz klade na hodnocení jakožto
nástroj informované tvorby politik, bylo rovněž v tomto legislativním
návrhu plně zohledněno formální hodnocení obecného programu
„Bezpečnost a ochrana svobod“ v polovině období[4], jež se
týká provádění programu ISEC (Předcházení trestné činnosti a boj
proti ní) a programu CIPS (Prevence, připravenost a zvládání následků
teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností) v období
2007–2009. Ve své zprávě ze dne 16. června 2011 Komise zhodnotila
kvalitativní a kvantitativní aspekty provádění těchto programů a
dosažené výsledky, včetně přesného zmapování činností
programů, analýzy výsledků financovaných projektů a
přezkumu nástrojů a prováděcích mechanismů s cílem stanovit
případná nápravná opatření. Při vypracovávání tohoto návrhu byly
vzaty do úvahy i výsledky veřejné konzultace on-line věnované
budoucímu financování v oblasti vnitřních věcí[5], jež
probíhala od 5. ledna do 20. března 2011 a v níž se mohly vyjádřit
zainteresované subjekty v rámci Unie i ze třetích zemí. Od jednotlivců
či jménem organizací bylo obdrženo 115 odpovědí, včetně
osmi pozičních dokumentů. Konzultace se zúčastnili respondenti
ze všech členských států i z některých třetích zemí. V dubnu 2011 se konala konference „Budoucnost
financování vnitřních věcí z prostředků EU: aktuální
pohled“, na níž měly hlavní zúčastněné strany (členské
státy, mezinárodní organizace, organizace občanské společnosti atd.)
možnost vyměnit si svá stanoviska ohledně této problematiky. Konference
byla rovněž příležitostí k potvrzení výsledků hodnocení a
veřejné konzultace. Budoucí financování EU v oblasti
vnitřních věcí bylo při mnoha příležitostech
předmětem interinstitucionálních diskusí. Příkladem je diskuse
během neformálního pracovního oběda v rámci zasedání Rady pro spravedlnost
a vnitřní věci dne 21. ledna 2011, neformální pracovní snídaně s
politickými koordinátory Evropského parlamentu dne 26. ledna 2011, slyšení
komisařky Malmströmové před Výborem pro politické výzvy dne 10.
března 2011 a výměna stanovisek mezi generálním ředitelem
GŘ pro vnitřní věci a Výborem Evropského parlamentu pro
občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 17.
března 2011. Konkrétní odborné poradenství ohledně
budoucích finančních nástrojů v oblasti vnitřní bezpečnosti
bylo poskytnuto během diskusí při zasedání Stálého výboru pro
operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI) dne 5.
října 2010, na němž proběhla předběžná výměna
stanovisek se zástupci členských států a agentur (Eurojust, Europol,
CEPOL a Frontex) a během konference o průmyslu a bezpečnosti,
kterou dne 9. února 2011 uspořádala Evropská organizace pro
bezpečnost. Na zasedáních obou výborů v rámci obecného programu
„Bezpečnost a ochrana svobod“ (ISEC a CIPS) konaných dne 15. února a
18. července 2011 byly s odborníky z členských států rovněž
projednány technické aspekty související s prováděním budoucího
finančního nástroje v oblasti vnitřní bezpečnosti. V průběhu těchto konzultací,
konferencí a odborných diskusí se potvrdilo, že mezi hlavními
zúčastněnými stranami panuje všeobecná shoda ohledně
potřeby rozšířit působnost financování Unie v oblasti
vnitřní bezpečnosti, a to i pokud jde o její vnější rozměr,
a potřeby pracovat na zjednodušení prováděcích mechanismů a na větší
flexibilitě nutné zejména při mimořádných událostech. Unijní
výdaje by v zájmu zajištění přidané hodnoty měly lépe odrážet
priority a strategické závazky na úrovni Unie a podporovat provádění
jejího acquis v oblasti vnitřních věcí. V oblasti vnitřní
bezpečnosti měly zúčastněné strany za to, že široké
tematické priority jsou již stanoveny ve Stockholmském programu z roku 2009 a
ve strategii vnitřní bezpečnosti z roku 2010. Budoucí mechanismus
financování je proto třeba vymezit komplexně – se zahrnutím
donucovacích a celních orgánů a pohraniční stráže. Rovněž bylo
uznáno, že je třeba lépe využít příslušné unijní agentury, jako je
Europol a Frontex. Širokou podporu získalo snížení počtu finančních
nástrojů do dvoufondové struktury pod podmínkou, že to povede ke
zjednodušení. Podle zúčastněných stran je také zapotřebí pružný
mechanismus reakcí na mimořádné události. Obecně bylo shledáno, že
sdílené řízení v kombinaci s přechodem k víceletému programování je
vhodným způsobem řízení výdajů v oblasti vnitřních
věcí. Nevládní organizace však zastávaly názor, že by se mělo
pokračovat i v přímém řízení. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Právo konat vychází z čl. 3 odst. 2
Smlouvy o Evropské unii, podle něhož „Unie poskytuje svým
občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních
hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými
opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu,
přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.“ Opatření Unie jsou oprávněna na
základě cílů stanovených v článku 67 Smlouvy o fungování
Evropské unie (SFEU) (dále jen „Smlouva“) ohledně prostředků
vytvářejících prostor svobody, bezpečnosti a práva. Nařízení vychází z více právních
základů hlavy V Smlouvy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva
(čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 SFEU). Tyto
články představují kompatibilní právní základy s ohledem na právní
specifika, jež se k rozhodování v rámci této hlavy váží. Vzhledem k různým pravidlům
hlasování v Radě vyplývajícím z proměnné geometrie podle protokolu 19
(o schengenském acquis), 21 (o postavení Spojeného království a Irska s
ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva) a 22 (o postavení Dánska,
mj. s ohledem na část třetí hlavu V Smlouvy) není z právního hlediska
možné vypracovat jediný souborný legislativní návrh upravující Fond pro vnitřní
bezpečnost, a to ani navzdory vzájemné provázanosti příslušných
politických cílů. Fond pro vnitřní bezpečnost je proto
koncipován jako komplexní rámec financování sestávající ze dvou samostatných
aktů, kterými se upravují různé složky fondu a kterými se u každé
složky stanoví cíle, způsobilá opatření a finanční krytí: ·
nařízení, kterým se jako součást fondu
zřizuje složka pro policejní spolupráci, předcházení trestné
činnosti, boje proti trestné činnosti a pro řešení krizí; ·
nařízení, kterým se jako součást fondu
zřizuje složka pro správu hranic a vízovou politiku. Na základě tohoto nařízení –
jakožto součásti komplexního rámce Fondu pro vnitřní bezpečnost
– se bude finančně podporovat policejní spolupráce, výměna
informací, přístup k informacím, předcházení trestné činnosti a
boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti
včetně terorismu, ochrana osob a kritické infrastruktury proti
událostem souvisejícím s bezpečností a účinné řízení
bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí,
přičemž se zohlední společné politiky Unie (strategie, programy
a akční plány), právní předpisy, praktická spolupráce a posouzení
hrozeb a rizik. Oba programy (ISEC a CIPS), v jejichž rámci je v současné
době poskytována finanční podpora pro tuto oblast politiky, by proto
měly být s účinkem od 1. ledna 2014 zrušeny, s výhradou
přechodných pravidel. V případě programu CIPS (rozhodnutí Rady
2007/124/ES, Euratom) to nelze provést v rámci tohoto nařízení, nýbrž je s
ohledem na různá pravidla hlasování daná dvojím právním základem (ES,
Euratom) potřeba samostatný právní akt. Celkově se jedná o oblast, v níž zásahy
Unie ve srovnání se samostatně jednajícími členskými státy
přinášejí zjevnou přidanou hodnotu. Evropská unie je lépe než
členské státy s to reagovat na přeshraniční situace a
zajišťovat platformu pro společný přístup; finanční podpora
poskytovaná podle tohoto nařízení přispívá zejména k posílení
vnitrostátních a evropských kapacit i k přeshraniční spolupráci a
koordinaci, snadnější a bezpečné komunikaci, vytváření sítí, vzájemné
důvěře a k výměně informací a osvědčených
postupů. Plně se však uznává, že k zásahům by mělo docházet
v odpovídající míře a že úloha Unie by neměla překračovat
rámec toho, co je nezbytné. Jak bylo zdůrazněno v přezkumu
rozpočtu, „rozpočet EU by se měl využívat k financování
veřejných statků EU a opatření, které členské státy a
regiony nemohou financovat samy a u nichž dokáže EU zajistit lepší výsledky“[6]. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY V návrhu Komise na příští víceletý rámec
se v období 2014–2020 u Fondu pro vnitřní bezpečnost počítá se 4
648 miliony EUR (v běžných cenách). Prostředky, jež jsou v rámci
tohoto celkového finančního krytí orientačně k dispozici pro
provádění tohoto zvláštního nařízení, dosahují 1 128 milionů
EUR. Podle předpokladů by 50 % této částky (564 milionů
EUR) mělo být použito na národní programy členských států a
zbývajících 50 % by mělo být centrálně řízeno k financování
opatření Unie, mimořádných opatření a technické pomoci. v
milionech EUR Fond pro vnitřní bezpečnost včetně nových systémů IT || || 4 648 – nástroj pro policejní spolupráci || || 1 128 – nástroj pro správu hranic || || 3 520 5. HLAVNÍ PRVKY NÁVRHU ·
Jasné zaměření na strategické priority V zájmu dosažení dostatečného a
prokazatelného dopadu toto nařízení pro období 2014–2020 navrhuje
zaměřit finanční podporu Unie na pět hlavních strategických
priorit (uvedených ve strategii vnitřní bezpečnosti Unie): –
předcházet přeshraniční, závažné a
organizované činnosti a bojovat proti ní, –
zvýšit pro občany a podniky úroveň
bezpečnosti v kyberprostoru, –
předcházet terorismu a řešit radikalizaci
a nábor, –
zvýšit kapacity k ochraně kritické
infrastruktury ve všech ekonomických odvětvích a –
zlepšit odolnost Evropy vůči krizím
a katastrofám. Tyto strategické priority, jež jsou
podrobněji stanoveny v příloze tohoto nařízení, budou muset
členské státy brát v potaz při vypracovávání svých víceletých
národních programů. Objeví-li se nová rizika či hrozby, lze dané
priority kdykoliv změnit zjednodušeným postupem prostřednictvím aktu
v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění dalších pobídek lze míru
spolufinancování EU u vnitrostátních opatření provádějících
některou z těchto strategických priorit Unie zvýšit – v souladu s
horizontálním nařízením – ze 75 % až na 90 %. Prostřednictvím tohoto nařízení jsou
v prvé řadě podporována konkrétní opatření, jež posilují
operativní kapacity členských států a mezi něž patří
společné přeshraniční operace, výměna osvědčených
postupů, testování a validace nových metod a technologií (s cílem
odstranit mezery ve výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaném Unií),
pořizování technického vybavení a infrastruktury, odborná příprava a
výměna personálu, analytické činnosti, jako je např. posouzení
rizik a hrozeb, jakož i vytváření sítí. V zájmu účelnějšího využití
schopností a odborných kapacit příslušných agentur Unie v oblasti
vnitřních věcí Komise rovněž plánuje využít možností, jež skýtá
finanční nařízení[7],
a pověřit v rámci zdrojů, jež jsou v rámci tohoto nařízení
k dispozici, dané agentury plněním konkrétních úkolů, jež spadají do
jejich úlohy a doplňují jejich pracovní program. Úkoly, na které se
vztahuje tento nástroj, se týkají zejména Evropského policejního úřadu
(Europol) – např. při organizaci společných vyšetřovacích
týmů nebo ohledně prümské asistenční služby, a Evropské
policejní akademie – např. při rozvoji a realizaci evropských
systémů odborné přípravy, společných tematických plánů
odborné přípravy a modulů, mj. pro personál donucovacích orgánů
z příslušných třetích zemí. ·
Rozdělení dostupných zdrojů Celková částka pro tento nástroj na
období 2014–2020 sestává ze dvou částí: prostředky z rozpočtu
Unie (1 128 milionů EUR v běžných cenách) a – zatím neurčené –
příspěvky zemí přidružených k provádění, uplatňování a
rozvoji schengenského acquis (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko),
které se na nástroji budou podílet. Pokud jde o členské státy, v souladu s
příslušnými protokoly se Dánsko tohoto nařízení neúčastní a
Irsko a Spojené království se mohou pro účast na tomto nařízení
rozhodnout. Celková částka 1 128 milionů EUR je
rovnoměrně (v poměru 50:50) rozdělena: členské státy
obdrží orientační částku 564 milionů EUR (v běžných cenách)
na své národní programy (sdílené řízení) a na opatření Unie,
mimořádnou a technickou pomoc; Komise bude spravovat stejnou
orientační částku v rámci přímého i nepřímého řízení. Kritéria pro přidělování dostupných
prostředků členským státům se odvíjejí od toho, co mají
členské státy chránit: jedná se o obyvatelstvo daného státu, jeho území,
osoby a náklad odbavované na jeho letištích a námořních přístavech a
evropskou kritickou infrastrukturu označenou v souladu s právem Unie.
Jelikož musí být v tomto kontextu zohledněny i odlišné finanční
kapacity členských států, platí (nepřímo úměrně) jako
páté kritérium pro přidělování prostředků i jejich hrubý
domácí produkt. ·
Mimořádná pomoc a opatření ve
třetích zemích nebo ve vztahu k těmto zemím Toto nařízení stejně jako
horizontální nařízení zavádí zvláštní ustanovení, jež Unii umožňují
přijmout rychlá a účinná opatření v případě, kdy dojde
k události související s bezpečností nebo se objeví nová hrozba, jež má
nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů
v jednom či více členských státech (mimořádná situace). O takové
mimořádné pomoci vždy rozhoduje Komise, ale mohou ji navrhnout i
členské státy, agentury Unie, mezinárodní organizace či výbor podle
článku 71 (COSI) zastoupený členským státem, který předsedá
Radě. Mimořádná pomoc se neomezuje jen na Unii, ale může
zahrnovat i opatření ve třetích zemích nebo opatření ve vztahu k
těmto zemím. Mezi opatření ve třetích zemích nebo
k těmto zemím, jež jsou způsobilá podle tohoto nařízení,
obecně patří zejména krátkodobá operativní opatření, která mají
přímý dopad na vnitřní bezpečnost Unie, jako jsou společné
přeshraniční operace, pořizování technického vybavení,
výměna a odborná příprava, posouzení hrozeb a rizik a financování
podpory informovanosti a činností v oblasti komunikace. Opatření ve
třetích zemích provádí v prvé řadě Komise prostřednictvím
přímého nebo nepřímého řízení v souladu s finančním
nařízením. Tato opatření nemají být přímo orientovaná na rozvoj,
nýbrž mají ve vhodných případech doplňovat finanční pomoc
poskytnutou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci Unie, jež zůstávají
hlavním zdrojem finančních prostředků určených na pomoc
třetím zemím při budování jejich příslušných kapacit. Při
provádění těchto opatření se bude dbát na plný soulad se
zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politikou
Unie, jež se k dané zemi či regionu váží. Doplňkovost bude
zajištěna pomocí posílené koordinace s Evropskou službou pro vnější
činnost a příslušnými útvary Komise. 2011/0368 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY kterým se jako součást Fondu pro
vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu
policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti
trestné činnosti a řešení krizí EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87
odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise[8], po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[9], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[10], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Cíle Unie, jímž je
zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody,
bezpečnosti a práva (čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské
unie), by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím opatření
pro předcházení trestné činnosti a boje proti ní, jakož i
prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi
donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími
zeměmi. (2) V zájmu dosažení tohoto cíle
by měla být na úrovni Unie přijata posílená opatření na ochranu
osob a veřejných statků proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní
charakter, a na podporu činností prováděnými příslušnými orgány
členských států. Terorismus
a organizovaná trestná činnost, obchod s drogami, korupce,
kyberkriminalita, obchodování s lidmi, obchod se zbraněmi
a další trestná činnost představují i nadále výzvu pro
vnitřní bezpečnost Unie. (3) Strategie
vnitřní bezpečnosti Evropské unie, kterou Rada přijala v únoru
2010[11],
tvoří sdílený program pro řešení těchto společných
bezpečnostních výzev. Sdělení Komise z listopadu 2010 nazvané
„Strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti“[12]
proměňuje zásady a pokyny strategie v konkrétní kroky tím, že
stanovuje pět strategických cílů: zničit mezinárodní
zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci
a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v
kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a
zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám. (4) Klíčovými zásadami,
kterými se provádění strategie vnitřní bezpečnosti řídí, by
měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení
úkolů, respektování základních práv a právního státu, silné
zaměření na globální perspektivu a neoddělitelná spojitost s
vnější bezpečností. (5) Na podporu provádění
strategie vnitřní bezpečnosti a pro zajištění jejího praktického
využívání by měla být členským státům poskytnuta adekvátní
finanční podpora Unie v podobě zřízení Fondu pro vnitřní
bezpečnost. (6) Vzhledem k právním
specifikům, jež se váží k hlavě V Smlouvy, nelze Fond pro
vnitřní bezpečnost zřídit jako jediný finanční nástroj. (7) Fond by měl být proto
zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu EU v oblasti
vnitřní bezpečnosti, který bude zahrnovat nástroj zřízený tímto
nařízením, jakož i nástroj zřízený nařízením (EU) č. XXX/2012,
kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje
nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz[13].
Komplexní rámec by mělo doplňovat nařízení (EU) č. XXX/2012[14] o
obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně
nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení
trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí. (8) Celkové zdroje
vyčleněné pro toto nařízení a nařízení (EU) č.
XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost
zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a
víz, by měly společně tvořit finanční krytí po celou
dobu trvání fondu, které by mělo představovat pro rozpočtový
orgán během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční
hodnotu v souladu s bodem 17 interinstitucionální dohody. (9) Prostřednictvím tohoto
nástroje, jenž spadá do komplexního rámce Fondu pro vnitřní
bezpečnost, by měla být finančně podporována policejní
spolupráce, výměna informací, přístup k informacím, předcházení
trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované
trestné činnosti včetně terorismu, ochrana osob a kritické
infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a účinné
řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí,
přičemž se zohlední společné politiky (strategie, programy a
akční plány), právní předpisy a praktická spolupráce. (10) Finanční pomoc v
těchto oblastech by měla být zejména určena na opatření,
jež podporují přeshraniční společné operace, přístup k
informacím, výměnu informací, výměnu osvědčených
postupů, snadnější a bezpečnou komunikaci a koordinaci, odbornou
přípravu a výměnu personálu, analytické, monitorovací a hodnotící
činnosti, komplexní posuzování hrozeb a rizik, zvyšování informovanosti,
testování a validace nových technologií, výzkum v oblasti forenzních věd a
pořizování technického interoperabilního vybavení. (11) Opatření ve třetích
zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná prostřednictvím tohoto
nástroje by měla být přijímána v součinnosti a souladu s ostatními
opatřeními mimo Unii, jež jsou podporována prostřednictvím
zeměpisných i tematických nástrojů vnější pomoci Unie. Při
provádění těchto opatření by se mělo zejména dbát na plný
soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční
politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu váží. Tato opatření,
jejichž účelem by neměla být podpora opatření přímo
orientovaných na rozvoj, by měla případně doplňovat
finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější
pomoci. Rovněž bude zajištěn soulad s humanitární politikou Unie,
zejména pokud jde o mimořádná opatření. (12) Při provádění tohoto
nástroje by měla být plně respektována práva a zásady zakotvené v
Listině základních práv Evropské unie. (13) V zájmu jednotného
provádění Fondu pro vnitřní bezpečnost by prostředky z
rozpočtu Unie přidělené na tento finanční nástroj měly
být vynakládány v režimu sdíleného řízení s výjimkou opatření, jež
mají pro Unii zvláštní význam (opatření Unie), a mimořádné a
technické pomoci, jež jsou prováděny v režimu přímého a
nepřímého řízení. (14) Členským státům by
měly být prostředky určené na provádění jejich národních
programů přidělovány na základě jasných a objektivních
kritérií, jež se odvíjejí od veřejných statků chráněných členskými
státy a od finančních možností členských států k zajištění
vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti a mezi něž patří
počet obyvatel, velikost území, počet cestujících a nákladu
odbavených na mezinárodních letištích a v námořních přístavech,
počet evropských infrastruktur a hrubý domácí produkt. (15) V zájmu posílení solidarity a
sdílení odpovědnosti za společné politiky, strategie a programy Unie
by členské státy měly být podporovány v tom, aby část celkových
zdrojů, jež jsou k dispozici pro národní programy, využily k plnění
strategických priorit Unie stanovených v příloze tohoto nařízení. U
projektů, jež jsou na plnění těchto priorit zaměřeny,
by příspěvek Unie k jejich celkovým způsobilým nákladům
měl být v souladu s nařízením (EU) č. XXX/2012 [horizontální
nařízení] zvýšen až na 90 %. (16) Horní limit
prostředků, které má Unie k dispozici, by měl odpovídat výši
prostředků přidělených členským státům na
provádění jejich národních programů. Tím bude zajištěno, aby
Unie v daném rozpočtovém roce mohla podporovat opatření, na nichž má
Unie zvláštní zájem, jako jsou studie, testování a validace nových technologií,
nadnárodní projekty, vytváření sítí a výměna osvědčených
postupů, monitorování provádění příslušného práva a politik Unie
a opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím. Podporovaná
opatření by měla být v souladu s prioritami vytyčenými v
příslušných unijních strategiích, programech, akčních plánech a
posouzeních rizik a hrozeb. (17) V zájmu posílení kapacity EU k
okamžité reakci na události související s bezpečností nebo na nově se
objevující hrozby by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc, a to
v souladu s mechanismem rychlé reakce stanoveným v nařízení (EU) č.
XXX/2012 [horizontální nařízení]. (18) Financování z rozpočtu
Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může být
zásah Unie prospěšnější ve srovnání s opatřením na úrovni
samotných členských států. Jelikož je Evropská unie lépe než
členské státy s to reagovat na přeshraniční situace a
zajišťovat platformu pro společný přístup, opatření
způsobilá pro podporu v rámci tohoto nařízení by měla
přispět zejména k posílení kapacit členských států a Unie,
jakož i k přeshraniční spolupráci a koordinaci, vytváření sítí,
vzájemné důvěře a k výměně informací a
osvědčených postupů. (19) Pro doplnění nebo
změnu ustanovení v tomto nástroji, jež se týkají vymezení strategických
priorit Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat
akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,
přičemž Komise by v rámci přípravné činnosti měla vést
odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě
a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla
zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně,
včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (20) Za účelem zajištění
jednotného, účinného a včasného uplatňování ustanovení tohoto
nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí
pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s
nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16.
února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým
členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích
pravomocí. (21) Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV
ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program
„Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ jakožto součást
obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod[15] by
mělo být s výhradou přechodných ustanovení tohoto nařízení
zrušeno. (22) Jelikož cílů tohoto
nařízení, totiž posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány,
předcházení trestné činnosti a boj proti ní, ochrany osob a kritické
infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a posílení
kapacity členských států a Unie k účinnému řízení
bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, nemůže
být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale může jich být lépe
dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu
se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V
souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto
nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení
těchto cílů. (23) Pokud jde o Island a Norsko,
rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, která
spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodě H rozhodnutí Rady
1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních
pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou
republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k
provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[16]. (25) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí
toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody
mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o
přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a
rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v
čl. 1 bodě H rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3
rozhodnutí Rady 2008/146/ES o uzavření uvedené dohody jménem
Evropského společenství[17]. (26) Pokud jde o Lichtenštejnsko,
rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu
Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou
konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského
knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a
Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k
provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která
spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu H rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve
spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/349/EU o uzavření Protokolu
jménem Evropské unie[18]. (27) V souladu
s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska,
připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě
o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto
nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani
použitelné. (28) V souladu s článkem 3
Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor
svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské
unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen
článek 4 uvedeného protokolu, [Irsko se neúčastní přijímání
tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné / Irsko
oznámilo své přání účastnit se přijímání a používání tohoto
nařízení]. (29) V souladu s článkem 3
Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor
svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské
unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen
článek 4 uvedeného protokolu, [se Spojené království neúčastní
přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani
použitelné / Spojené království oznámilo své přání účastnit se
přijímání a používání tohoto nařízení], PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Účel a oblast
působnosti 1. Tímto
nařízením se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost
(dále jen „fond“) zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní
spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné
činnosti a řešení krizí (dále jen „nástroj“). Společně
s nařízením (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro
vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v
oblasti vnějších hranic a víz, se tímto nařízením zřizuje Fond
pro vnitřní bezpečnost na období od 1. ledna 2014 do
31. prosince 2020. 2. Toto
nařízení stanoví a) cíle, způsobilá opatření a
strategické priority pro finanční podporu, která má být v rámci nástroje
poskytována; b) obecný rámec k provádění
způsobilých opatření; c) zdroje dostupné v rámci nástroje od
1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a jejich
rozdělování. 3. Tímto
nařízením se upravuje uplatňování pravidel stanovených v
nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení]. 4. Nástroj
se nepoužije na záležitosti, na které se vztahuje program Spravedlnost, jak
stanoví nařízení (EU) č. XXX/2012[19]. Nástroj však může zahrnovat akce
zaměřené na posílení spolupráce mezi soudními orgány a donucovacími
orgány. Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) „policejní spoluprací“ konkrétní
opatření a typy spolupráce definované v článku 87 Smlouvy o fungování
Evropské unie; b) „výměnou informací a přístupem
k informacím“ shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a
výměna informací relevantních pro donucovací orgány při
předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování
a stíhání, zejména pokud jde o přeshraniční, závažnou a organizovanou
trestnou činnost; (c) „předcházením trestné činnosti“
veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit
nejistoty občanů nebo k tomuto snižování přispět, jak
vymezuje rozhodnutí Rady 2009/902/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení
Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUPCN)[20]; d) „organizovanou trestnou činností“
trestné jednání, jehož se po určitou dobu dopouští strukturovaná skupina
tří a více osob, která existuje po určitou dobu a jedná ve shodě
za účelem získání, přímo či nepřímo, finanční výhody
nebo jiné hmotné výhody; e) „terorismem“ úmyslná jednání a trestné
činy definované v rámcovém rozhodnutí 2002/475/SVV ze dne 13. června
2002 o boji proti terorismu[21]
ve znění rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008[22]; f) „řízením rizik a řešením
krizí“ opatření týkající se posouzení, prevence, připravenosti a
zvládání následků terorismu a jiných bezpečnostních rizik; g) „prevencí a připraveností“
opatření zaměřená na prevenci a/nebo omezení rizik spojených s
možnými teroristickými útoky a jinými událostmi souvisejícími s bezpečností; (h) „zvládáním následků“ účinná
koordinace kroků podniknutých za účelem reakce a snížení dopadů
teroristického útoku nebo jiné události související s bezpečností, aby
byla zajištěna řádná koordinace opatření na úrovni
členských států a/nebo EU; i) „kritickou infrastrukturou“ věcné
zdroje, služby, zařízení informační technologie, sítě a
infrastrukturní zařízení, jejichž narušení nebo zničení by mělo
vážný dopad na zásadní společenské funkce, včetně dodavatelského
řetězce, zdraví, bezpečnosti, ekonomického nebo sociálního
blahobytu občanů nebo na fungování Unie a jejích členských
států. j) „mimořádnou situací“ událost
související s bezpečností nebo nová hrozba, jež má nebo může mít
významný negativní dopad na bezpečnost občanů v jednom či
více členských státech. Článek 3 Cíle 1. Obecným cílem nástroje je
přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v
Evropské unii. 2. V rámci obecného cíle stanoveného v
odstavci 1 nástroj přispívá v souladu s prioritami stanovenými v
příslušných unijních strategiích, programech a posouzeních hrozeb a rizik
k plnění následujících konkrétních cílů: a) předcházení
přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti
včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a
spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s
příslušnými třetími zeměmi; Plnění tohoto cíle se měří
pomocí ukazatelů, k nimž mimo jiné patří počet
přeshraničních společných operací a počet dokumentů
popisujících osvědčené postupy a počet pořádaných akcí. b) posílení kapacity členských
států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a
připravenost na teroristické útoky a jiné události související s
bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury
před těmito útoky a událostmi. Plnění tohoto cíle se měří
pomocí ukazatelů, k nimž mimo jiné patří počet nástrojů,
jež byly zavedeny a/nebo modernizovány, aby v členských státech
přispěly k ochraně kritické infrastruktury ve všech
hospodářských odvětvích, jakož i počet posouzení hrozeb a rizik
vypracovaných na úrovni Unie. 3. Pro dosažení těchto cílů
nástroj přispěje k plnění následujících operačních
cílů tím, že bude podporovat a rozvíjet: a) opatření (metody, nástroje,
struktury) posilující kapacitu členských států k předcházení
přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti
včetně terorismu a boje proti nim, a to zejména prostřednictvím
partnerství veřejného a soukromého sektoru, výměny informací a
osvědčených postupů, přístupu k údajům,
interoperabilních technologií, porovnatelných statistik, aplikované
kriminologie, komunikace s veřejností a zvyšování informovanosti; b) administrativní a operativní koordinaci,
spolupráci, vzájemné porozumění a výměnu informací mezi donucovacími
orgány členských států, jinými vnitrostátními orgány,
příslušnými subjekty Unie a případně se třetími zeměmi; c) systémy odborné přípravy při
provádění evropských politik odborné přípravy, mimo jiné
prostřednictvím unijních výměnných programů zaměřených
na vymáhání práva v zájmu podpory opravdové evropské kultury v oblasti justice
a vymáhání práva; d) opatření a osvědčené
postupy na ochranu a podporu svědků a obětí trestné
činnosti; e) opatření posilující administrativní
a operativní kapacitu členských států k ochraně kritické
infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, a to mimo jiné
prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a lepší
koordinace, spolupráce, výměny a šíření know-how a zkušeností v rámci
Unie a s příslušnými třetími zeměmi; f) zabezpečené spojení a účinnou
koordinaci mezi stávajícími subjekty v oblasti včasného varování a krizové
spolupráce v rámci jednotlivých odvětví na unijní a vnitrostátní úrovni,
včetně situačních center, s cílem umožnit rychlé vyhotovení
souhrnných a přesných přehledů v krizových situacích,
koordinovat protiopatření a vyměňovat si volně
přístupné, důvěrné a utajované informace. g) opatření (metody, nástroje,
struktury) posilující administrativní a operativní kapacitu členských
států a Unie při vypracovávání komplexních posouzení hrozeb a rizik,
aby Unie mohla rozvíjet integrované přístupy založené na společném a
sdíleném vyhodnocení krizových situací a aby se zvýšilo vzájemné
porozumění různě definovaným stupňům ohrožení v
členských státech a partnerských zemích. 4. Nástroj přispívá
k financování technické pomoci z podnětu členských
států a Komise. Článek 4 Způsobilá opatření 1. V rámci cílů definovaných v
článku 3 a s ohledem na sjednané závěry politického dialogu v souladu
s článkem 13 nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální
nařízení] jsou prostřednictvím nástroje podporována opatření v
členských státech, a to zejména tato: a) opatření ke zlepšení policejní
spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnuje společné
vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraniční spolupráce,
přístup k informacím, výměna informací a interoperabilní technologie; b) vytváření sítí, vzájemná
důvěra, porozumění a učení, určování, výměna a
šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení
informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování
pro nepředvídané události a interoperabilita; c) analytické, monitorovací a hodnotící
činnosti, včetně studií a posuzování hrozeb, rizik a
dopadů; d) činnosti v oblasti zvyšování
informovanosti, šíření informací a komunikace; e) pořizování a/nebo modernizace
technického vybavení, zabezpečeného zařízení, infrastruktury,
souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a
komunikačních technologií a součástí těchto systémů, mimo
jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kyberkriminality, a to
zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě; f) výměna, odborná příprava a
vzdělávání zaměstnanců a odborníků různých
orgánů, včetně jazykové přípravy a společných
cvičení a programů; g) opatření určená na využívání,
převod, testování a validaci nových metod a technologií, včetně
pilotních projektů a opatření následujících po projektech výzkumu v
oblasti bezpečnosti financovaných Unií. 2. V rámci cílů uvedených v
článku 3 jsou z tohoto nástroje podporována rovněž opatření ve
třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, a to zejména tato: a) opatření ke zlepšení policejní
spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnuje společné
vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraniční spolupráce,
přístup k informacím, výměna informací a interoperabilní technologie; (b) vytváření sítí, vzájemná
důvěra, porozumění a učení, určování, výměna a
šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení
informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování
pro nepředvídané události a interoperabilita; c) pořizování a/nebo modernizace
technického vybavení, včetně systémů informačních a
komunikačních technologií a součástí těchto systémů; d) výměna, odborná příprava a
vzdělávání zaměstnanců a odborníků příslušných
orgánů, včetně jazykové přípravy; e) činnosti v oblasti zvyšování
informovanosti, šíření informací a komunikace; f) posouzení hrozeb, rizik a dopadů; g) studie a pilotní projekty. Článek 5 Celkové zdroje a provádění 1. Celkové zdroje na provádění
tohoto nařízení činí 1 128 milionů EUR. 2. Roční rozpočtové
prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce. 3. Celkové zdroje jsou čerpány
následujícími způsoby: a) v rámci národních programů podle
článku 6; b) v rámci opatření Unie podle
článku 7; c) v rámci technické pomoci podle
článku 8. d) v rámci mimořádné pomoci podle
článku 9; 4. Rozpočet přidělený v
rámci nástroje je plněn v rámci sdíleného řízení v souladu s
čl. 55 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. XXXX/2012
[novelizované finanční nařízení][23], s výjimkou opatření Unie uvedených v
článku 7, technické pomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 a mimořádné
pomoci uvedené v článku 9. 5. Celkové zdroje se použijí
orientačně takto: a) 564 milionů EUR na národní programy
členských států; b) 564 milionů EUR na opatření
Unie, mimořádnou pomoc a technickou pomoc z podnětu Komise. 6. Společně s celkovými
zdroji stanovenými pro nařízení (EU) č. XXX/2012, kterým se jako
součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro
finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, představují
celkové zdroje, jež jsou k dispozici pro toto nařízení, jak stanoví
odstavec 1, finanční krytí pro Fond vnitřní bezpečnosti a
představují pro rozpočtový orgán během ročního
rozpočtového procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 17
interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o
rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[24]. 7. Země zapojené do
provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis se
účastní nástroje v souladu s tímto nařízením. 8. Budou uzavřena ujednání
týkající se finančních příspěvků placených těmito
zeměmi do tohoto nástroje a doplňková pravidla nezbytná pro takovou
účast, včetně ustanovení na zajištění ochrany
finančních zájmů Unie a pravomoci auditu Účetního dvora. Finanční příspěvky z
těchto zemí se připočtou k celkovým zdrojům dostupným z
rozpočtu Unie, jak stanoví odstavec 1. Článek 6 Národní programy 1. Národní programy, které mají být
připraveny v rámci tohoto nástroje, a ty, které mají být připraveny
podle nařízení (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu
pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu
v oblasti vnějších hranic a víz, vypracují členské státy
společně a předloží je Komisi jako jediný národní program pro
fond, a to v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č.XXX/2012
[horizontální nařízení]. 2. V rámci národních programů,
které má Komise přezkoumat a schválit podle článku 14 nařízení
(EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení], se členské státy
zaměří na projekty, jež mají naplňovat strategické priority Unie
uvedené v příloze tohoto nařízení. 3. Komise je zmocněna
přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu
s článkem 11 s cílem upravit přílohu uvedenou v odstavci 2,
a to pozměněním, přidáním nebo zrušením strategických priorit
Unie. Článek
7 Opatření Unie 1. Z podnětu Komise může být
nástroj využíván k financování nadnárodních opatření nebo opatření,
na nichž má Unie zvláštní zájem (dále jen „opatření Unie“) a jež se týkají
obecných, konkrétních a operačních cílů uvedených v článku 3. 2. Opatření Unie jsou
způsobilá k financování, pokud jsou v souladu s prioritami stanovenými v
příslušných unijních strategiích, programech a posouzeních hrozeb a rizik
a podporují zejména: a) přípravnou, monitorovací,
administrativní a technickou podporu, vývoj hodnotícího mechanismu nutného k
provádění politik v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné
činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí; b) nadnárodní projekty, do nichž jsou
zapojeny dva nebo více členských států či alespoň jeden
členský stát a jedna třetí země; c) analytické, monitorovací a hodnotící
činnosti, včetně posouzení hrozeb, rizik a dopadů a
projektů monitorujících provádění práva Unie a plnění cílů
politiky Unie v členských státech; d) projekty zaměřené na
vytváření sítí, vzájemnou důvěru, porozumění a učení,
určování, výměnu a šíření osvědčených postupů a
inovativních přístupů na úrovni Unie, vzdělávací a výměnné
programy; e) projekty zaměřené na rozvoj
metodických, zejména statistických nástrojů, postupů
a společných ukazatelů; f) pořizování a/nebo modernizaci
technického vybavení, zabezpečeného zařízení, infrastruktury,
souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a
komunikačních technologií a součástí těchto systémů na
úrovni Unie, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti
kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;
g) projekty zaměřené na zvyšování
informovanosti o politikách a cílích Unie mezi zúčastněnými stranami
a širokou veřejností, včetně institucionální komunikace týkající
se politických priorit Unie; h) mimořádně inovativní projekty,
jež rozvíjejí nové metody a/nebo využívají nové technologie s potenciálem
jejich převedení do ostatních členských států, zejména
projekty zaměřené na testování a validaci výsledků výzkumu v
oblasti bezpečnosti financovaného Unií; i) studie a pilotní projekty; j) opatření ve třetích zemích a
ve vztahu k těmto zemím, jak stanoví čl. 4 odst. 2. 3. Opatření Unie se
provádějí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. XXX/2012
[horizontální nařízení]. Článek 8 Technická pomoc 1. Z podnětu a/nebo jménem Komise
může být z nástroje poskytnut příspěvek ve výši až 800 000
EUR ročně na technickou pomoc pro Fond pro vnitřní
bezpečnost v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. XXX/2012
[horizontální nařízení]. 2. Z podnětu členského státu
může být z nástroje poskytnut příspěvek ve výši až 5 %
celkové částky přidělené členskému státu na technickou
pomoc v rámci národního programu v souladu s článkem 20 nařízení (EU)
č. XXX/2012 [horizontální nařízení]. Článek 9 Mimořádná pomoc 1. Tento nástroj poskytuje
finanční pomoc na řešení naléhavých a specifických potřeb v
případě mimořádné situace ve smyslu definice v čl. 2 písm.
j). 2. Mimořádná pomoc se provádí v
souladu s mechanismem stanoveným v článku 8 nařízení (EU) č.
XXX/2012 [horizontální nařízení]. Článek 10 Zdroje na způsobilá opatření
v členských státech 1. 564 milionů EUR je
přiděleno členským státům orientačně takto: a) 30 % v poměru k celkovému počtu
jejich obyvatel; b) 10 % v poměru k rozloze jejich
území; c) 10 % v poměru k počtu
cestujících a tunám nákladu odbavených na mezinárodních letištích a v
námořních přístavech; d) 10 % v poměru k počtu
evropských kritických infrastruktur označených v souladu se směrnicí
2008/114/ES; (e) 40 % nepřímo úměrně k
jejich hrubému domácímu produktu (standard kupní síly na obyvatele). 2. Referenčními hodnotami pro
údaje uvedené v odstavci 1 jsou nejaktuálnější statistické údaje
zveřejněné Komisí (Eurostatem) na základě údajů
poskytnutých členskými státy v souladu s právem Unie, jakož i údaje, jež
Komisi poskytly členské státy v souladu se směrnicí 2008/114/ES..
Referenčním dnem je 30. červen 2013. Článek 11 Výkon
přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v
přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným
v tomto článku. 2. Přenesení pravomoci uvedené
v tomto nařízení se svěřuje Komisi na dobu sedmi let [ode
dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Přenesení pravomocí
se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský
parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději
tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou
přenesení pravomocí uvedených v tomto nařízení kdykoli zrušit.
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm
blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po
vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo
k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká
se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené
pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému
parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci
přijatý v souladu s tímto nařízením vstoupí
v platnost, jen pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada
nevyslovily námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne
oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě, nebo před
uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí
Komisi o svém záměru námitky nevyslovit. Z podnětu
Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva
měsíce. Článek 12 Postup
projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen Výbor pro azyl,
migraci a bezpečnost zřízený čl. 55 odst. 1 nařízení EU
č. XXX/2012 [horizontální nařízení]. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec,
použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Článek 13 Použitelnost
nařízení (EU) č. XXX/2012 Pro
tento nástroj se použijí ustanovení nařízení (EU) č. XXX/2012
[horizontální nařízení]. Článek 14 Zrušení Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV se zrušuje s
účinkem ode dne 1. ledna 2014. Článek 15 Přechodná
ustanovení 1. Tímto
nařízením není dotčeno pokračování nebo změna,
včetně úplného nebo částečného zrušení projektů až do
jejich uzavření nebo finanční pomoci schválené Komisí na základě
rozhodnutí Rady 2007/125/SVV ani žádného jiného právního předpisu, který
se na tuto pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013. 2. Při
rozhodování o spolufinancování z tohoto nástroje Komise přihlíží k
opatřením, která mají finanční dopady v období tohoto
spolufinancování a která byla přijata na základě rozhodnutí
2007/125/SVV před [datum zveřejnění v Úředním
věstníku]. 3. Částky
přidělené na závazky pro spolufinancování schválené Komisí mezi 1.
lednem 2011 a 31. prosincem 2013, k nimž nejsou doklady
požadované pro uzavření operací zaslány Komisi ve lhůtě pro
předložení závěrečné zprávy, Komise automaticky uvolní ze
závazku do 31. prosince 2017, přičemž vzniká povinnost
neoprávněně vyplacené částky vrátit. K částkám na
operace, která byla pozastavena z důvodu soudních řízení nebo
správních řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem, se
při výpočtu výše částky, která se automaticky uvolňuje ze
závazku, nepřihlíží. 4. Členské
státy předloží Komisi do 30. června 2015 hodnotící zprávu
o výsledcích a dopadech opatření spolufinancovaných v rámci
rozhodnutí Rady 2007/127/SVV v období 2011 až 2013. 5. Komise
předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2015 zprávu o
dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech
provádění rozhodnutí Rady 2007/125/SVV v období 2011 až 2013. Článek 16 Přezkum Na základě návrhu Komise
přezkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení nejpozději do
30. června 2020. Článek 17 Vstup
v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním
věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu
se Smlouvami. V Bruselu dne . Za Evropský parlament Za
Radu Předseda předseda PŘÍLOHA Seznam
strategických priorit Unie (čl. 6 odst. 2) ·
Opatření zaměřená na
předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné
činnosti, obchodu s drogami, obchodování s lidmi, sexuálnímu
vykořisťování dětí, a boj proti nim, dále projekty na
odhalování a rozbíjení zločineckých sítí, ochranu hospodářství
před pronikáním trestné činnosti a na snižování finanční
motivace prostřednictvím zajištění, zmrazení a konfiskace majetku
pocházejícího z trestné činnosti. ·
Opatření zaměřená na zvyšování
bezpečnosti pro občany a podniky v kyberprostoru, zejména
projekty na budování kapacit v oblasti vymáhání práva a soudnictví, projekty
spolupráce s příslušným odvětvím na posílení postavení
občanů a jejich ochranu a projekty na posilování kapacit čelit
kybernetickým útokům. ·
Opatření zaměřená na prevenci
terorismu a řešení radikalizace a náboru, zejména projekty na posílení
příslušných společenství k rozvíjení lokálních přístupů a
politiky prevence, projekty, jejichž cílem je umožnit příslušným
orgánům zamezit přístupu teroristů k financování a k
materiálům a sledovat jejich transakce, projekty na ochranu přepravy
osob a nákladu a projekty na zvýšení bezpečnosti výbušnin a chemických, biologických,
radiologických a jaderných materiálů. ·
Opatření zaměřená na zvyšování
administrativní a operativní kapacity členských států k ochraně kritické
infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích včetně
odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2008/114, zejména projekty
na podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež mají za cíl
budovat důvěru, usnadňovat spolupráci, koordinaci, plánování pro
nepředvídané události a výměnu a šíření informací a
osvědčených postupů mezi veřejnými a soukromými subjekty. ·
Opatření zaměřená na posílení odolnosti
EU vůči krizím a katastrofám, zejména projekty na podporu
soudržné politiky Unie v oblasti řízení rizik, jež propojuje posouzení
hrozeb a rizik s rozhodovacím procesem, jakož i projekty na podporu
účinné a koordinované reakce na krize, jež propojí stávající kapacity (v
rámci jednotlivých odvětví), odborné znalosti a informační
střediska pro různé situace, jež se týkají mimo jiné zdraví, civilní
ochrany a terorismu. LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ
VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle
1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný
dopad na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný
dopad na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad
se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.
RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.
Název návrhu/podnětu
Sdělení
„Budování otevřené a bezpečné Evropy: rozpočet pro oblast
vnitřních věcí na období 2014–2020“; návrh
nařízení o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního
fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce,
předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a
řešení krizí; návrh
nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní
bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní
spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné
činnosti a řešení krizí; návrh
nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní
bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti
vnějších hranic a víz.
1.2.
Příslušné oblasti politik podle
členění ABM/ABB[25]
Aktuálně
okruh 3, hlava 18 – Vnitřní věci Budoucí
víceletý finanční rámec: Okruh 3 (Bezpečnost a občanství) –
„Vnitřní bezpečnost“ Povaha návrhu/podnětu þ Návrh/podnět se týká nové akce (financování politiky
vnitřních věcí v období 2014–2020) ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[26] ¨ Návrh/podnět se
týká prodloužení stávající akce ¨ Návrh/podnět se
týká akce přesměrované na jinou akci
1.3.
Cíle
1.3.1.
Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
Konečným
cílem politik v oblasti vnitřních věcí je vytvořit prostor bez
vnitřních hranic, kam mohou občané EU a státní příslušníci
třetích zemí vstupovat a v němž se mohou volně pohybovat,
žít, pracovat a přinášet s sebou nové nápady, kapitál, znalosti a
inovace či zaplňovat mezery na trhu práce členských států,
s důvěrou, že jejich práva budou plně respektována a jejich
bezpečnost zaručena. Pro dosažení tohoto cíle má zcela zásadní význam
spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Tento rostoucí
význam politik v oblasti vnitřních věcí potvrdil rovněž
Stockholmský program a jeho akční plán, jejichž realizace je pro Unii
strategickou prioritou. Tematicky sem spadají např. oblast migrace
(legální migrace a integrace, azyl; nelegální migrace a navracení osob),
bezpečnost (předcházení terorismu a organizované trestné
činnosti a boj proti nim, jakož i policejní spolupráce), řízení
vnějších hranic (včetně vízové politiky) a vnější
rozměr uvedených politik. Lisabonská smlouva Unii umožňuje, aby v
reakci na každodenní starosti občanů v prostoru svobody,
bezpečnosti a práva projevila větší ambice. Na priority politik v
oblasti vnitřních věcí, zejména na integraci státních
příslušníků třetích zemí, by mělo být nahlíženo i v
kontextu všech sedmi stěžejních iniciativ, jež představila strategie
Evropa 2020 a jež mají EU pomoci překonat stávající finanční a
ekonomickou krizi a dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu, který
podporuje začlenění. Z Fondu pro
vnitřní bezpečnost bude plynout finanční pomoc potřebná k
tomu, aby byly cíle unijní politiky vnitřních věcí naplněny do
podoby hmatatelných výsledků.
1.3.2.
Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
FOND PRO
VNITŘNÍ BEZPEČNOST Nástroj
pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné
činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí V souladu s
prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech,
posouzeních hrozeb a rizik bude tento nástroj přispívat k plnění
následujících konkrétních cílů: a) předcházení
přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti
včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a
spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s
příslušnými třetími zeměmi; b) posílení
kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání
bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a
jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů
a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi. Stávající
dotčené aktivity ABB: 18.05 Nástroj
pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz V souladu s
prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech,
posouzeních hrozeb a rizik bude tento nástroj přispívat k plnění
následujících konkrétních cílů: a) podpora
společné vízové politiky na usnadnění legálního cestování,
zajišťování rovného zacházení se státními příslušníky třetích
zemí a řešení nelegální migrace; b) podpora
správy hranic pro zajištění ochrany vnějších hranic na vysoké úrovni
na jedné straně a plynulého překračování vnějších hranic v
souladu s schengenským acquis na straně druhé. Stávající
dotčená aktivita ABB: 18.02 (co se týče
Fondu pro vnější hranice).
1.3.3.
Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové
skupiny. Účinky,
jež bude návrh z pohledu příjemců / cílových skupin mít, jsou
podrobně popsány v oddílu 4.1.2 posouzení dopadů. Obecně
lze konstatovat, že zamýšlené zjednodušení všech úrovní financování a
způsobů řízení bude mít výrazně příznivý dopad na
procesy řízení finanční podpory. Policejní
spolupráce, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné
činnosti a řešení krizí Hlavními
příjemci finanční podpory budou členské státy a jejich
donucovací orgány, jakož i další orgány, jež se specializují na ochranu
kritické infrastruktury a řešení krizí, a případně také
příslušné mezinárodní a nevládní organizace (například v oblasti
politiky týkající se předcházení trestné činnosti, boje proti
radikalizaci a boje proti obchodování s lidmi). Cílovou skupinou, jež bude ze změn profitovat,
bude veškeré obyvatelstvo. Jde zejména o
dosažení 1) posílené administrativní a operativní kapacity členských
států k odhalování a úspěšnému stíhání přeshraniční,
závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu s cílem
oslabit bezpečnostní hrozby vyplývající z této trestné činnosti a 2)
silnější odolnosti EU vůči krizím a katastrofám jednak díky
soudržnější strategii EU v oblasti řízení rizik, v níž je posuzování
hrozeb a rizik propojeno s tvorbou politiky, jednak díky efektivnější a
koordinovanější reakci EU na krize, v níž se pojí stávající kapacity s
odborným know-how. Dalším důležitým výstupem bude zlepšení kapacity
členských států k předcházení teroristickým útokům a jiným
bezpečnostním hrozbám, připravenosti na ně a k ochraně osob
a kritické infrastruktury proti těmto útokům a hrozbám. Vnější
hranice a víza Hlavními
příjemci finanční podpory v oblasti hranic a víz budou útvary
provádějící acquis EU, Schengenský hraniční kodex a vízový
kodex v členských státech: pohraniční stráž, policie a konzulární
služby. Cílovou skupinou, která bude moci využívat těchto změn, budou
všechny osoby cestující přes vnější hranice do EU. Mezi výsledky bude
patřit zlepšení kapacit těchto služeb: 1) ostraha hranic a propojení
s ostatními donucovacími orgány v rámci evropského systému ostrahy hranic
(EUROSUR); 2) řízení migračních toků na konzulárních
úřadech (žádosti o víza) a 3) zlepšování řízení toků cestujících
na hraničních přechodech s cílem zajistit vysokou a jednotnou
úroveň ochrany ve spolupráci s ostatními donucovacími orgány na jedné
straně a plynulé překračování hranic v souladu s acquis a
se zásadou zacházení založeného na vzájemné úctě a důstojnosti na
straně druhé. Důležitým konkrétním výsledkem bude zřídit dva
nové unijní systémy informačních technologií určené pro řízení
pohybu státních příslušníků třetích zemí přes hranice
(unijní systém vstupu/výstupu a program registrovaných cestujících).
1.3.4.
Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte
ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu
sledovat. Vzhledem k
tomu, že zpracování národních programů musí předcházet politický
dialog, nelze v této fázi vymezit konečný soubor ukazatelů, s jejichž
pomocí bude dosahování výše uvedených specifických cílů měřeno.
Nicméně – pokud jde o policejní
spolupráci a předcházení trestné činnosti a boj proti ní, k
ukazatelům by patřil počet přeshraničních
společných operací, počet dokumentů popisujících
osvědčené postupy a počet pořádaných akcí. V
případě řešení krizí a ochrany kritické infrastruktury by
mezi příslušnými ukazateli byl počet nástrojů, jež byly zavedeny
a/nebo modernizovány, aby v členských státech přispěly k
ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských
odvětvích, jakož i počet posouzení hrozeb a rizik vypracovaných na
úrovni Unie. – v oblasti hranic
a víz by mezi ukazatele patřil počet vybavených, zajištěných
a/nebo vylepšených konzulárních úřadů pro účinné zpracovávání
žádostí o víza a poskytování kvalitních služeb žadatelům o víza a vývoj
vybavení pro ochranu hranic a zadržení státních příslušníků
třetích zemí vstupujících do země neoprávněně na
vnějších hranicích v závislosti na riziku příslušné části
vnějších hranic. Podle ukazatelů dopadů se bude hodnotit
zlepšení bezpečnosti hranic, kapacita pro vydávání víz a kapacita pro
bezpečný a plynulý tok cestujících přes hranice.
1.4.
Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.
Potřeby, které mají být uspokojeny v
krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
V oblasti
vnitřních věcí se EU v období 2014–2020 bude i nadále potýkat se
značnými výzvami. Nezbytným
předpokladem i stimulujícím prvkem pro hospodářský, kulturní a
sociální růst EU je bezpečné a zabezpečené prostředí. Na EU
v této souvislosti připadá rozhodující úloha – ať už jde o reakci na
hrozby závažné a organizované trestné činnosti, kyberkriminality a terorismu,
zajištění řízení na vnějších hranicích EU nebo pohotovou reakci
na krize, jež nastanou v důsledku přírodních nebo člověkem
způsobených katastrof. V éře globalizace, kdy hrozby jsou stále
větší a stále více mají nadnárodní rozměr, není žádný členský stát
schopen účinně reagovat sám. Je zapotřebí zaujmout soudržný a
komplexní přístup na úrovni EU a tímto způsobem zajistit účinnou
spolupráci donucovacích orgánů přes hranice a napříč
jurisdikcemi. Pro dosažení
těchto cílů má zcela zásadní význam spolupráce s třetími
zeměmi a mezinárodními organizacemi. Nedávné události v severní Africe
ukazují, jak je důležité, aby EU disponovala komplexním a koordinovaným
přístupem k migraci, hranicím a bezpečnosti. Stále
důležitější vnější rozměr politik EU v oblasti vnitřních
věcí se musí proto posílit plně v souladu se zahraniční
politikou Unie.
1.4.2.
Přidaná hodnota ze zapojení EU
Řízení
migračních toků a bezpečnostní hrozby představují problémy,
které nemohou členské státy řešit samostatně. Jde o oblasti, pro
které je jednoznačně přínosné využít rozpočet EU. Některé
členské státy nesou vzhledem ke své specifické zeměpisné poloze a
délce vnějších hranic Unie, kterou musejí spravovat, větší
zátěž. Zrušení ochrany vnitřních hranicí musí doprovázet
společná opatření pro účinnou kontrolu a ostrahu na
vnějších hranicích Unie. Proto v centru společných politik týkajících
se azylu, přistěhovalectví a vnějších hranic stojí zásada
solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy.
Rozpočet EU má k dispozici prostředky na řešení finančních
důsledků této zásady. V oblasti bezpečnosti má závažná a
organizovaná trestná činnost, terorismus a jiné hrozby související
s bezpečností svou povahou stále více přeshraniční charakter.
Nadnárodní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány je zásadní pro
úspěšné předcházení těmto trestným činům a pro boj s
nimi, např. formou výměny informací, společného
vyšetřování, interoperabilních technologií a společného posouzení
hrozeb a rizik. K řešení
otázky migračních toků, k řízení vnějších hranic EU a
bezpečnosti EU jsou nutné značné zdroje a kapacity členských
států. Zlepšená operativní spolupráce a koordinace, jejíž součástí je
slučování zdrojů v oblastech jako např. odborná příprava a
vybavení, vytváří úspory z rozsahu a synergie, a tím zaručuje
účinnější využívání veřejných prostředků
a posiluje solidaritu, vzájemnou důvěru a sdílení
odpovědnosti v oblasti společných politik EU mezi členskými
státy. To je mimořádně důležité v oblasti bezpečnosti, kde
je finanční podpora všech forem přeshraničních společných
operací zásadní pro zlepšení spolupráce mezi policií, celními úřady,
pohraniční stráží a soudními orgány. V souvislosti
s vnějším rozměrem oblasti vnitřních věcí je jasné, že
pokud budou přijata opatření a sdruženy zdroje na úrovni EU, zvýší se
významně vliv EU nezbytný k přesvědčení třetích zemí,
aby s EU navázaly vztahy za účelem řešení otázek spojených s migrací
a bezpečností, které jsou v prvé řadě v zájmu EU a členských
států. Právo EU
jednat v oblasti vnitřních věcí vyplývá z hlavy
V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU”) nazvané „Prostor
svobody, bezpečnosti a práva“, a zejména z čl. 77 odst. 2, čl.
78 odst. 2, čl. 79 odst. 2 a 4, čl. 82 odst. 1, článku 84 a
čl. 87 odst. 2 SFEU. Na spolupráci s třetími zeměmi a
mezinárodními organizacemi se vztahuje čl. 212 odst. 3 SFEU. Návrhy
respektují zásadu subsidiarity, jelikož většina finančních
prostředků bude použita v souladu se zásadou sdíleného řízení s
ohledem na institucionální pravomoci členských států.
1.4.3.
Závěry vyvozené z podobných zkušeností v
minulosti
Přestože
se má o stávajících finančních nástrojích v oblasti vnitřních
věcí všeobecně za to, že plní své cíle a fungují účelně,
ukázal přezkum v polovině období a konzultace se
zúčastněnými stranami, že je zapotřebí: – budoucí nástroje v oblasti vnitřních věcí zjednodušit a
racionalizovat tím způsobem, že bude počet
finančních programů zredukován na dva, a to vytvořením Azylového
a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Tento krok
Unii umožní využívat svých nástrojů strategičtějším
způsobem, tak aby citlivěji reagovaly na politické priority a
potřeby EU; – posílit úlohu EU jakožto globálního hráče.
Za tímto účelem by měly budoucí fondy reflektovat vnější
rozměr, tak aby byl v souvislosti se zahraničněpolitickou
dimenzí politik v oblasti vnitřních věcí posílen vliv EU; – sdílené řízení pokud možno preferovat
před řízením centralizovaným, aby odpadla zbytečná byrokratická
zátěž; – u sdíleného řízení prosazovat přístup, který více akcentuje
výsledky; související přechod na víceleté
programování v kombinaci s politickým dialogem na vysoké úrovni zajistí, aby
byly národní programy členských států v plném souladu s politickými
cíli a prioritami EU a byly orientovány na konkrétní výsledky; – zkvalitnit centralizované řízení, tak aby bylo při realizaci
činností vázaných na konkrétní politiku k dispozici celé spektrum
nástrojů; bude se přitom jednat mj. o
podporu mezinárodních opatření, zejména opatření inovativních a
opatření ve třetích zemích a vůči těmto zemím
(vnější rozměr), jakož i o podporu mimořádných opatření,
studií a akcí; – vytvořit společný regulační rámec, jehož součástí bude společná úprava programování, podávání
zpráv, finančního řízení a kontroly; tento rámec by se měl co
nejvíce podobat rámci, který upravuje ostatní fondy EU spravované v režimu
sdíleného řízení; cílem je, aby byly s touto úpravou všechny
zúčastněné strany lépe obeznámeny a aby byly oba rámce vzájemně
co nejlépe sladěny; – upravit rychlou a účelnou reakci na mimořádné situace a za tímto účelem koncipovat fondy tak, aby mohla EU
náležitě reagovat na rychlý vývoj událostí; – posílit úlohu agentur v oblasti vnitřních věcí s cílem podpořit praktickou spolupráci mezi členskými státy;
těmto agenturám by mělo být svěřeno provádění
specifických opatření s tím, že jejich činnost by měla
současně podléhat náležité politické kontrole. Další
podrobnosti jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodových zprávách k
jednotlivým nařízením.
1.4.4.
Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními
nástroji
Z
několika dalších nástrojů EU budou podporovány činnosti, které
budou vůči činnostem financovaným z Fondu pro vnitřní
bezpečnost komplementární. Dělicí
čára mezi Fondem pro vnitřní bezpečnost a finančním
nástrojem pro civilní ochranu zůstává nadále vymezena tak, jak stanoví
článek 3 stávajícího programu CIPS: přírodní katastrofy, jakož i
katastrofy neúmyslně způsobené člověkem (havárie) spadají
do civilní ochrany, naopak katastrofy úmyslně způsobené
člověkem souvisejí s bezpečností, a bude se proto na ně
vztahovat Fond pro vnitřní bezpečnost. Teroristické
útoky a jiné události související s bezpečností zůstanou i nadále
mimo oblast působnosti Fondu solidarity EU. Pevně dán není
zatím přesný rozsah, ve kterém by podle článku 222 SFEU (doložka
solidarity) mohly být podpořeny členské státy, jež jsou cílem
teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem
způsobené pohromy. Je totiž třeba formálně přijmout
prováděcí ustanovení, jež nebyla zatím navržena. Prostředky na mimořádnou
pomoc v případě velkého teroristického útoku nebo jiných událostí
souvisejících s bezpečností bude proto možné čerpat z Fondu pro
vnitřní bezpečnost. Mezera mezi
výzkumem v oblasti bezpečnosti v rámci programu Horizont 2020 a
praktickým uplatňováním výsledků tohoto výzkumu zmizí, jelikož Fond
pro vnitřní bezpečnost stanoví konkrétní cíle a způsobilá
opatření, jež umožní financování testování a validace výsledků
vědeckého výzkumu („prototypů“) s cílem jejich sériového použití v
praxi („zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“). S Fondem pro
vnitřní bezpečnost se bude vzájemně úzce doplňovat budoucí program
Spravedlnost, zejména jeho složka Trestní soudnictví. Uvedený program se
však více zaměřuje na justiční spolupráci, harmonizaci
postupů a vzájemné uznávání a v praxi tak nebude docházet k významnějšímu
překrývání obou nástrojů. Ze složky
vnějšího rozměru Fondu pro vnitřní bezpečnost půjde
podpora na opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto
zemím, jež slouží především zájmům a cílům EU, mají přímý
dopad v EU a jejích členských státech a zajišťují kontinuitu
s opatřeními prováděnými na území EU. Financování bude navrženo
a prováděno v souladu s vnější činností a zahraniční
politikou EU. Nemělo by se zaměřovat na podporu opatření
orientovaných na rozvoj a mělo by se případně doplňovat
s finanční pomocí poskytovanou prostřednictvím nástrojů
vnější pomoci. V tomto smyslu bude mít nástupce tematického
programu v oblasti migrace a azylu a nástroje stability zvláštní
význam pro oblast vnitřních věcí. Zatímco se nástroje vnější
pomoci zaměřují buď na podporu rozvojových potřeb
přijímajících zemí nebo na podporu obecných politických zájmů EU u
jejích strategických partnerů, půjde podpora z fondů
v oblasti vnitřních věcí na ta konkrétní opatření ve
třetích zemích, jež jsou v zájmu cílů EU v oblasti vnitřní
bezpečnosti. Vyplní tak konkrétní mezeru a doplní soubor nástrojů,
jež má EU k dispozici.
1.5.
Doba trvání akce a finanční dopad
þ Časově omezený návrh/podnět –
þ Návrh/podnět v platnosti od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 –
þ Finanční dopad od roku 2014 do roku 2023 ¨ Časově neomezený návrh/podnět –
Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR
do roku RRRR, –
poté plné fungování.
1.6.
Předpokládaný způsob řízení[27]
þPřímé centralizované řízení Komisí þ Nepřímé centralizované řízení,
při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny: –
þ výkonným agenturám –
þ subjektům zřízeným Společenstvími[28] –
þ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům
pověřeným výkonem veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení þ Sdílené řízení s členskými
státy þDecentralizované řízení s třetími zeměmi þ Společné řízení s mezinárodními
organizacemi (upřesněte) Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. Poznámky: Předkládané
návrhy budou prováděny především v režimu sdíleného řízení a za
pomoci víceletých národních programů. Cíle, které si
tyto národní programy vytknou, budou doplněny „opatřeními Unie“ a
mechanismem rychlé reakce na mimořádné situace. Tato opatření budou
mít především podobu grantů a veřejných zakázek, jež budou
spravovány v režimu přímého centralizovaného řízení, a patřit k
nim budou i opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto
zemím. K tomu,
aby nedocházelo k tříštění úsilí, budou využity všechny dostupné
prostředky; zdroje tak budou soustředěny na dosažení vybraných
cílů EU a na využití odborného zázemí hlavních zúčastněných
stran. Tento postup se bude případně opírat o partnerské a rámcové
dohody. Technická pomoc
poskytovaná z podnětu Komise bude realizována v režimu přímého
centralizovaného řízení. Na používání
obou nástrojů Fondu pro vnitřní bezpečnost, jimiž je rozvíjeno
schengenské acquis (jedná se o nástroj v oblasti hranic a víz a v
oblasti policejní spolupráce), se budou podílet i země, jež jsou do
uplatňování, provádění a rozvoje schengenského acquis zapojeny.
Tyto země budou na základě schengenských dohod o přidružení
jednat, jako by byly v postavení členských států, a používání
těchto nástrojů se budou účastnit v souladu s předkládaným
nařízením: budou provádět své vlastní víceleté národní programy, mít
možnost žádat o finanční podporu na opatření Unie atd. Jako
v případě Fondu pro vnější hranice budou za účelem
zapojení těchto zemí do aplikace obou nástrojů uzavřena zvláštní
ujednání o doplňující úpravě (odvozené z finančního
nařízení, jeho prováděcích pravidel a Smluv včetně
pravomoci Účetního dvora provádět audit). Vzhledem k tomu, že
budou tyto státy na činnost obou nástrojů do unijního rozpočtu
přispívat podle výše svého HDP, určí tato ujednání rovněž výši
těchto příspěvků. Tyto státy je budou odvádět
v rámci sdílené odpovědnosti za správu Schengenu, a to bez ohledu na
objem prostředků, jež jim budou v rámci obou nástrojů
přidělovány. K dnešnímu dni jsou těmito přidruženými státy
Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
2.
SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.
Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte
četnost a podmínky. U režimu sdíleného
řízení je navržen jednotný a efektivní rámec pro podávání zpráv, monitorování
a hodnocení. Pokud jde o národní programy, budou členské státy povinny
zřídit monitorovací výbor, jehož činnosti se bude moci účastnit
Komise. O
provádění víceletých programů budou členské státy podávat
každoročně zprávu, která bude podmínkou pro úhradu roční platby.
V roce 2017 budou členské státy požádány, aby k pokroku při
dosahování stanovených cílů předložily další údaje, jež budou využity
při přezkumu v polovině období. Podobný postup proběhne
v roce 2019 s cílem umožnit v posledním rozpočtovém roce
(2020) případné modifikace. Díky
fondům bude v oblasti vnitřních věcí rozvíjena zásada
opírat se o vyhodnocená fakta. Oba fondy budou používat společný hodnotící
a monitorovací rámec, který bude pracovat s obecnými politickými
ukazateli. Tyto ukazatele budou zdůrazňovat orientaci na výstup a
význam úlohy, kterou by fondy mohly sehrávat v kombinaci politik při
dosahování cílů utváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
Uvedené indikátory budou sledovat dopad, který by fondy mohly mít: rozvoj společné
kultury bezpečnosti hranic, policejní spolupráce a řešení krizí,
solidaritu a spolupráci mezi členskými státy při řešení otázek
migrace a vnitřní bezpečnosti a dále společný přístup EU
v otázkách migrace a bezpečnosti vůči třetím zemím. V zájmu
náležitého uplatňování zásad pro hodnocení a s ohledem na související
praktické zkušenosti, které členské státy získaly se stávajícím
financováním vnitřních věcí na úrovni EU, bude Komise na vývoji
společného hodnotícího a monitorovacího rámce s členskými státy
spolupracovat. Za tímto účelem budou mj. vytvořeny šablony a vymezeny
společné výstupové a výsledkové ukazatele. Všechna
opatření budou vymezena na počátku programového období, tak aby mohly
členské státy nastavit své systémy pro podávání zpráv a hodnocení podle
dohodnutých zásad a požadavků. V zájmu
omezení administrativy a posílení synergií mezi podáváním zpráv a hodnocením
budou údaje požadované v hodnotících zprávách vycházet z údajů, které
budou členské státy předkládat ve svých každoročních zprávách o
provádění národních programů, a budou tyto údaje doplňovat. V roce 2018
Komise předloží zprávu o přezkumu národních programů v
polovině období. Obecnější
záběr pak bude mít průběžná zpráva o
čerpání fondů, kterou Komise předloží do 30. června 2018, a
následná hodnotící zpráva o celkové realizaci (jejímž předmětem tak
nebudou jen národní programy spravované v režimu sdíleného řízení), kterou
Komise podá do 30. června 2024.
2.2.
Systém řízení a kontroly
2.2.1.
Zjištěná rizika
Výdajové
programy GŘ HOME nejsou zatíženy významným rizikem chyb. Potvrzením je
skutečnost, že o nich výroční zprávy Účetního dvora
nepřinášejí významná zjištění a že míra zbytkových chyb uváděná
ve výročních zprávách GŘ HOME (a dřívějšího GŘ JLS) o
činnosti nepřesáhla v uplynulých dvou letech 2 %. V
případě sdíleného řízení spadají obecná rizika spojená s
prováděním stávajících programů zejména do tří kategorií: – riziko neefektivního či nedostatečně adresného využívání
finančních prostředků; – chyby dané složitostí pravidel a slabinami v systémech řízení a
kontroly; – neefektivní využívání administrativních zdrojů (menší
přiměřenost požadavků). Za zmínku
stojí i specifické rysy čtyřfondového systému v rámci obecného
programu „Solidarita a řízení migračních toků“. – Systém ročních programů zajišťuje, aby byly konečné
platby hrazeny pravidelně na základě certifikace a auditu
výdajů. Období způsobilosti těchto ročních programů
však není vázáno na rozpočtový rok EU, a postup získávání jistoty
v jednotlivých fázích tak není navzdory velmi přísnému systému zcela
uspokojivý. – Tím, že podrobná pravidla způsobilosti stanoví Komise, jsou
financované výdaje v zásadě homogenní. Vnitrostátní orgány a Komise jsou
však těmito pravidly způsobilosti zbytečně zatěžovány
a v důsledku nesprávné interpretace unijních pravidel roste riziko
chyb na straně příjemců či členských států. – Stávající systémy řízení a kontroly se velmi blíží systémům,
jež se používají při čerpání strukturálních fondů. Vykazují však
mírné odlišnosti, zejména pokud jde o řetězec odpovědnosti
certifikačních a auditních orgánů. Tyto odlišnosti působí na
straně členských států matoucím dojmem (zejména pokud jejich
orgány pracují s oběma druhy fondů), zvyšují riziko chyb a vyžadují
intenzivnější monitorování. Předkládaný
návrh vyjmenované skutečnosti výrazně mění: – Systémy řízení a kontroly budou splňovat obecné požadavky,
jež jsou stanoveny v případě fondů SSR, a budou plně
vyhovovat novým požadavkům novelizovaného finančního nařízení.
Dosavadní tři orgány budou nahrazeny orgány dvěma (orgánem
odpovědným a auditním), jejichž úloha byla v zájmu větší jistoty
upřesněna. – Víceleté programování v kombinaci s každoročním schvalováním
účetních závěrek, které bude vycházet z plateb, jež provedl
odpovědný orgán, sladí období způsobilosti s ročními
účetními závěrkami Komise, aniž by oproti stávajícímu stavu zvyšovalo
administrativní zátěž. – V rámci kontrol první úrovně bude odpovědný orgán
provádět kontroly na místě, z nichž bude vycházet ve svém
každoročním prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti. – Zpřesnění a zjednodušení pravidel způsobilosti a jejich
harmonizace s ostatními unijními nástroji finanční podpory omezí
výskyt chyb u příjemců, kteří využívají pomoc
z různých zdrojů. Tato pravidla způsobilosti budou stanovena
na úrovni členských států; výjimkou budou některé obecné zásady
podobné zásadám aplikovaným v případě fondů SSR. – Zejména v případě malých grantů budou podporovány
možnosti zjednodušeného financování nákladů. V
případě centralizovaného řízení jsou hlavní rizika
následující: – riziko nedostatečné provázanosti projektů a politických
priorit GŘ HOME; – riziko horší kvality vybraných projektů a nedostatků v jejich
technické realizaci, které zeslabují dopad programů; nedostatek know-how
či nedostatečné monitorování v důsledku neadekvátních
výběrových postupů; – riziko neefektivního či nehospodárného využívání
přidělených finančních prostředků; toto riziko je dáno
jak v případě grantů (vlivem složitých pravidel pro kompenzaci
skutečných způsobilých nákladů a omezené možnosti tyto náklady
kontrolovat „od stolu“), tak v případě veřejných zakázek (v
důsledku někdy omezeného počtu dodavatelů, kteří
nabízejí požadované odborné znalosti, a z toho plynoucí nedostatečné
možnosti porovnat cenové nabídky); – riziko spojené se schopností (zejména) menších organizací
účelně kontrolovat výdaje a postarat se o transparentnost
prováděných operací; – riziko poškození pověsti Komise v případě odhalení
podvodu či trestné činnosti; skutečnost, že systémy vnitřní
kontroly u třetích stran nabízejí pouze dílčí jistotu, neboť
svůj vlastní, rozsahem nezřídka omezený systém kontroly provozuje
relativně mnoho nejrůznějších dodavatelů a
příjemců. U většiny
těchto rizik se očekává, že budou omezena díky větší adresnosti
návrhu a díky využití možností ke zjednodušení, jež nabízí novelizované
finanční nařízení.
2.2.2.
Předpokládané metody kontroly
Sdílené
řízení: Navrhovaná
architektura systémů řízení a kontroly na úrovni členských
států je výsledkem dalšího vývoje konceptu uplatňovaného
v období 2007–2013 a zachovává většinu funkcí prováděných
v současném období, včetně správy a ověřování na
místě, auditů systémů řízení a kontroly a auditů
projektů. Struktura těchto funkcí je však změněna, tak aby
kontroly na místě byly jednoznačnou povinností odpovědného
orgánu a nedílnou součástí přípravy na každoroční schvalování
účetní závěrky. V zájmu
posílení odpovědnosti by odpovědnému orgánu uděloval akreditaci
národní akreditační orgán, který by byl pověřen i
průběžným dohledem nad ním. Očekává se, že snížení počtu
orgánů – zrušení certifikačního orgánu a omezení počtu
fondů – sníží administrativní zátěž, umožní posilovat administrativní
kapacitu a zpřehlední rozdělení kompetencí. K
nákladům, které si vyžádá kontrola činnosti fondů v oblasti
vnitřních věcí v režimu sdíleného řízení, doposud nebyl proveden
spolehlivý odhad. Jediný dostupný odhad se týká EFRR a Fondu soudržnosti, podle
nějž mají náklady na kontrolní funkce (na vnitrostátní úrovni, bez
zahrnutí nákladů Komise) činit zhruba 2 % celkových
finančních prostředků spravovaných v období 2007–2013. Tyto
náklady jsou spojeny s těmito oblastmi kontroly: 1 %
nákladů vzniká v důsledku koordinace na vnitrostátní úrovni a
přípravy programu, 82 % v souvislosti s řízením programu,
4 % s certifikací a 13 % s auditem. Náklady na
kontrolu zvyšují tyto návrhy: – vznik a činnost akreditačního orgánu a změna systému
obecně; – předkládání prohlášení řídícího subjektu jako přílohy k
roční účetní závěrce; – kontroly na místě, jež bude provádět odpovědný orgán; – další auditní funkce, jež bude vykonávat auditní orgán při auditu
prohlášení řídícího subjektu. Jsou však i
návrhy, které náklady na kontrolu snižují: – Již nebude existovat certifikační orgán. Jeho funkce však budou
zčásti převedeny na odpovědný orgán, a členské státy tak
budou moci ušetřit značnou část svých nákladů na certifikaci,
neboť se zefektivní administrativa, nebude tolik nutné se koordinovat a
omezí se i rozsah auditů. – Kontroly, za něž bude odpovědný auditní orgán, budou více
spočívat v opakování administrativních kontrol a kontrol na místě
první úrovně, jež bude provádět odpovědný orgán (na stejném
kontrolním vzorku). Díky tomuto postupu se urychlí kontradiktorní řízení a
bude zajištěno, aby všechny potřebné kontroly proběhly před
předložením ročních účetních závěrek. – Díky využití zjednodušených možností financování nákladů klesnou
na všech úrovních jak u správních orgánů, tak u příjemců správní
náklady i administrativní zátěž. – Díky každoročním uzávěrkám a omezení lhůty pro schválení
souladu na 36 měsíců bude v případě příjemců a
veřejné správy limitována doba, po niž bude možno zadržovat doklady pro
kontrolní účely. – Mezi Komisí a členskými státy bude muset být povinně zavedena
elektronická komunikace. Vedle
uvedených kroků je třeba uvést zjednodušující opatření
vyjmenovaná v bodu 2.2.1 výše, která rovněž přispějí ke snížení
administrativy na straně příjemců, a omezí tak i riziko chyby a
byrokratickou zátěž. Celkově
se tedy očekává, že náklady na kontrolu budou na základě těchto
návrhů přerozděleny, nikoli navýšeny či zredukovány.
Počítá se však s tím, že toto přerozdělení nákladů (v
rámci všech funkcí a vzhledem k přiměřeným kontrolním
opatřením i v rámci všech členských států a programů)
umožní účelněji mírnit rizika a lépe a rychleji získávat jistotu. U Komise
se neočekává, že by náklady na řízení a kontrolu v případě
sdíleného řízení v první polovině programového období klesly. Je tomu
tak jednak proto, že oproti stávajícímu stavu vzroste objem
prostředků spravovaných v režimu sdíleného řízení a že pod tento
druh řízení bude nově spadat více oblastí politiky. Stávající objem
zdrojů tak bude možno udržet jen za předpokladu zvýšení efektivity. V
prvních letech navíc dojde k souběhu řady důležitých úkolů:
uzavírání programů z období 2007–2013 (termín předložení posledních
zpráv o uzavření programů je 31. března 2016), vedení
politických dialogů, schvalování víceletých národních programů na
období 2014–2020 a zavádění nového systémů pro schvalování
účetních závěrek. V druhé polovině tohoto období budou
případně dostupné zdroje použity na zkvalitnění hodnocení a
monitorování. Centralizované
řízení Pokud jde o
centralizované řízení, bude Komise nadále uplatňovat svůj
stávající systém kontroly, který tvoří následující prvky: dohled nad
operacemi, který budou vykonávat operační ředitelství, kontroly ex
ante, které budou příslušet oddělení pro rozpočet a
kontrolu, dále interní výbor pro zadávání veřejných zakázek, kontroly ex
post prováděné v případě grantů či audity, za
něž odpovídá pracoviště interního auditu či útvar interního
auditu. Při kontrolách ex post je uplatňována „detekční
strategie“, jež má odhalovat co nejvíce nesrovnalostí s cílem získat zpět
neoprávněně vyplacené platby. V jejím rámci jsou audity
prováděny na vzorku projektů vybíraném téměř
výlučně na základě analýzy rizik. Díky této
kombinaci kontrol ex ante a ex post, dokumentárních kontrol a
auditů na místě se podařilo v uplynulých letech udržet
měřitelnou průměrnou míru zbytkových chyb pod 2 %. GŘ
HOME tedy pokládá svůj systém vnitřní kontroly i náklady s ním spojené
z hlediska cíle nižší chybovosti za adekvátní. V tomto rámci
však bude GŘ HOME nadále zkoumat možnosti, jak zkvalitnit řízení a
nalézat další zjednodušení. Zejména hodlá v maximální míře využít všech
možností ke zjednodušení, jež nabízí novelizované finanční nařízení,
neboť očekává, že přispějí ke snížení byrokratické
zátěže příjemců, a Komisi tak přinesou současně
redukci administrativní zátěže i rizika chyb. Nové úkoly Pro
financování v oblasti vnitřních věcí z prostředků EU
počítají předkládané návrhy s novými úkoly, k nimž patří
např. lepší využití odborného zázemí unijních agentur a posílení
vnějšího rozměru a mechanismů pro mimořádné situace.
Tyto kroky si na straně GŘ HOME vyžádají nové metody řízení a
kontroly.
Částky vyčleněné na tyto nové úkoly dosud nebyly stanoveny,
pravděpodobně však nebudou v rámci rozpočtu vnitřních
věcí dosahovat významné výše. Bude nicméně velmi důležité zavést
interní prostředky a pracovní opatření k tomu, aby mohly být tyto
nové úkoly co nejdříve v tomto období realizovány, a to při plném
dodržení zásad řádného finančního řízení. Z výše uvedené
analýzy jednoznačně vyplývá, že navzdory veškerému zavedenému
zjednodušení bude nutno posílit lidské zdroje nutné k plnění vyššího
rozpočtu GŘ HOME.
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů
GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení opatření nebo
byly v rámci GŘ vnitřně přeobsazeny,
a případně doplněny z dodatečného přídělu,
který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního
přídělu a s ohledem na rozpočtová omezení.
2.3.
Opatření k zamezení podvodů a
nesrovnalostí
Upřesněte
stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Kromě
uplatňování všech regulačních kontrolních mechanismů vypracuje
GŘ HOME strategii boje proti podvodům. Tento materiál bude vycházet z
nové víceleté strategie pro boj proti podvodům (CAFS), kterou Komise
přijala dne 24. června 2011. Cílem mj. bude, aby byly interní
kontroly GŘ HOME, jež mají detekovat případné podvodné jednání, v
plném souladu se strategií CAFS a aby byl systém řízení rizika podvodu
koncipován tak, aby oblasti zatížené tímto rizikem identifikoval a dokázal
adekvátně reagovat. V případě potřeby budou zřízeny
skupiny k navazování a udržování kontaktů a budou vyvinuty vhodné nástroje
IT, jež budou analyzovat případy podvodů v souvislosti s fondy. Pokud jde o
sdílené řízení, stanoví strategie CAFS jednoznačný požadavek, aby
návrhy Komise na nařízení, jež mají platit v období 2014–2020, ukládaly
členským státům povinnost zavést preventivní opatření proti
podvodům, která jsou účelná a přiměřená
identifikovaným rizikům podvodu. Stávající návrh obsahuje v článku 5
jednoznačný požadavek, aby členské státy předcházely
nesrovnalostem a aby je odhalovaly, napravovaly a hlásily Komisi.
Podrobnější úprava těchto povinností bude zahrnuta v úpravě funkcí
odpovědného orgánu, jak předvídá čl. 24 odst. 5
písm. c). Článek 41
zase jednoznačně stanoví, že finanční prostředky
uvolněné po finančních opravách, jež budou prováděny na
základě zjištění Komise či Účetního dvora, mají být
opětovně použity.
3.
ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.
Okruhy víceletého finančního rámce a
dotčené výdajové rozpočtové linie
· Stávající výdajové rozpočtové linie V pořadí okruhů víceletého finančního rámce
a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo || RP[29] || zemí ESVO[30] || kandidátských zemí[31] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 3 || || RP || NE || NE || NE || NE · Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje V pořadí okruhů víceletého finančního rámce
a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo Okruh 3 || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 3 || 18 01 04 bb – Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost – Technická pomoc || NRP || NE || NE || ANO || NE 3 || 18 02 bb – Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || RP || NE || NE || ANO || NE 3 || 18 01 04 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza – Technická pomoc || NRP || NE || NE || ANO || NE 3 || 18 02 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || RP || NE || NE || ANO || NE Třetí země budou přispívat na
obě složky Fondu pro vnitřní bezpečnost. Kritéria a metoda výpočtu těchto
příspěvků budou muset EU a tyto přidružené státy vyjednat
zvláštním postupem. Pokud bychom předpokládali, že by byl procentní podíl
účasti těchto přidružených států podobný jako v
případě Fondu pro vnější hranice, znamenalo by to, že by byly
tyto státy v případě složky pro hranice a víza vyzvány, aby
poskytly na její fungování příspěvek ve výši 210 milionů EUR a v případě
složky pro policejní spolupráci pak příspěvek 50 milionů
EUR.
3.2.
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.
Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 3 || Bezpečnost a občanství GŘ HOME || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM Operační prostředky (běžné ceny) || || || || || || || || || 18 02 bb Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || Závazky || (1a) || 135,076 || 143,047 || 151,283 || 159,791 || 168,578 || 177,653 || 187,022 || || 1 122,450 Platby || (2a) || 15,714 || 43,881 || 71,419 || 111,709 || 147,854 || 156,248 || 164,918 || 410,707 || 1 122,450 18 02 cc Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || Závazky || (1a) || 422,310 || 447,186 || 472,886 || 499,435 || 526,856 || 555,173 || 584,412 || - || 3 508,258 Platby || (2a) || 59,999 || 120,794 || 223,204 || 350,813 || 461,098 || 487,256 || 514,275 || 1 290.818 || 3 508,258 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[32] || || || || || || || || || 18 01 04 bb Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || || || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || || 5,600 18 01 04 cc Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || || || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || || 11,900 CELKEM prostředky pro GŘ HOME || Závazky || =1+1a +3 || 559,886 || 592,733 || 626,669 || 661,726 || 697,934 || 735,326 || 773,934 || || 4 648,208 Platby || =2+2a +3 || 78,213 || 167,174 || 297,123 || 465,023 || 611,452 || 646,004 || 681,693 || 1 701,525 || 4 648,208 Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správa / správní náklady“ Rozdělit
správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní
bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění
Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se
objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým
členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME
v zájmu zajištění řízení nových fondů (jakož i
dokončení programů, jež v současnosti řídí) může
rozrůst. Číselné údaje
spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním
nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ
považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.
v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM GŘ: HOME || Lidské zdroje || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || || 145,887 Ostatní správní výdaje || 0,156 || 0,159 || 0,162 || 0,165 || 0,168 || 0,172 || 0,175 || || 1,157 GŘ HOME CELKEM || Prostředky || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || || 147,044 CELKEM prostředky pod OKRUHEM 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || || 147,044 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || CELKEM CELKEM prostředky pod OKRUHY 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || Platby || || || || || || || || ||
3.2.2.
Odhadovaný dopad na operační prostředky
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních
prostředků –
þ Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je
vysvětleno dále:
Politika v oblasti vnitřních věcí je realizována především za
pomoci sdíleného řízení. Výdajové priority jsou stanovovány na úrovni EU,
avšak praktickým řízením jsou pověřeny odpovědné orgány na
národní úrovni. O společných výstupových ukazatelích a cílech rozhodnou
společně Komise a odpovědné orgány v národních programech s tím,
že tyto ukazatele budou podléhat schválení Komisí. Dokud nebudou programy v
období 2013–2014 navrženy, projednány a schváleny, lze tak jen stěží uvést
cílové hodnoty výstupů.
Pokud jde o centralizované řízení, nemůže GŘ HOME podat ani
vyčerpávající seznam všech výstupů, jež mají být realizovány
finančními intervencemi fondů, ani jejich průměrné náklady
a počet, jak vyžaduje tento oddíl finančního výkazu. Momentálně
nejsou k dispozici statistické nástroje, jež by umožňovaly určit na
základě aktuálních programů pravděpodobné průměrné náklady;
navíc by byla takto přesná kvantifikace v rozporu se zásadou, podle níž by
měly být budoucí programy dostatečně flexibilní, aby
umožňovaly adaptaci podle politických priorit v období 2014–2020. Uvedené
platí zejména pro mimořádnou pomoc a opatření ve třetích zemích
a ve vztahu k těmto zemím. Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[33] || Průměrné náklady výstupu || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[34]… || || || || || || || || || || || || || || || || - Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || - Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || - Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || || SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || || - Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || || NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||
3.2.3.
Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.
Shrnutí
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
þ Návrh vyžaduje využití správních prostředků, jak je
vysvětleno dále: Rozdělit
správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní
bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění
Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se
objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým
členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME
v zájmu zajištění řízení nových fondů (jakož i
dokončení programů, jež v současnosti řídí) může
rozrůst. Číselné údaje
spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním
nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ
považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.
v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) HOME OKRUH 5 víceletého finančního rámce[35] || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM Lidské zdroje HOME || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 145,887 Ostatní správní výdaje || 0,156 || 0,159 || 0,162 || 0,165 || 0,168 || 0,172 || 0,175 || 1,157 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || 147,044 Mimo OKRUH 5[36] víceletého finančního rámce[37] || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM Lidské zdroje HOME || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 4,480 Ostatní výdaje administrativního charakteru || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 13,020 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 17,500 CELKEM || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv.
3.2.3.2.
Odhadované
potřeby v oblasti lidských zdrojů
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
þ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno dále: U částek uvedených za rok n se jedná o částky
za rok 2011. Rozdělit
správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní
bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění
Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se
objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým
členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME v zájmu
zajištění řízení nových fondů (jakož i dokončení
programů, jež v současnosti řídí) může rozrůst. Číselné údaje
spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním
nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ
považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.
Odhad vyjádřete v celých číslech
(nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) HOME || || 18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || XX 01 01 02 (při delegacích) || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 18 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[38] || || 18 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || XX 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 18 01 04 bb [39] || – v ústředí[40] || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || – při delegacích || * || * || * || * || * || * || * || 18 01 04 cc [41] || – v ústředí[42] || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || – při delegacích || * || * || * || * || * || * || * || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || || Ostatní 13 01 04 02) || || || || || || || || CELKEM || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. XX je
dotčená oblast politiky nebo hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti lidských zdrojů
budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na
řízení opatření nebo byly v rámci GŘ vnitřně
přeobsazeny, a případně doplněny z dodatečného
přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci
ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Uváděné částky a způsob jejich účtování budou upraveny,
bude-li prováděním určitých činností pověřena výkonná
agentura. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci v ústředí || Předpokládané úkoly zahrnují veškeré činnosti, jichž je k řízení finančního programu zapotřebí, např.: – předkládání údajů pro účely rozpočtového procesu; – vedení politického dialogu s členskými státy; – příprava ročních pracovních programů a rozhodnutí o financování, určování priorit na daný rok a schvalování národních programů; – řízení národních programů, administrace výzev k předkládání návrhů a oznámení o veřejných zakázkách a provádění následných výběrových řízení; – komunikace se zúčastněnými stranami (potenciálními či skutečnými příjemci, členskými státy atd.); – tvorba doporučení pro členské státy; – operativní a finanční řízení projektů; – kontroly podle výše uvedeného zadání (ověřování ex ante, výbor pro zadávání veřejných zakázek, audity ex post, interní audit a schvalování účetních závěrek); – účetnictví; – vývoj a správa nástrojů IT k řízení grantových a národních programů; – monitorování a podávání zpráv o plnění cílů, mj. v rámci výročních zpráv o činnosti a zpráv dále pověřených schvalujících osob. Externí zaměstnanci || Tito zaměstnanci budou mít podobnou pracovní náplň jako úředníci a dočasní zaměstnanci. Výjimkou budou úkoly, jimiž nemohou být externí pracovníci pověřováni. Pracovníci při delegacích || Delegace EU budou muset mít dostatečné odborné zázemí v oblasti vnitřních věcí, aby mohly adekvátně reagovat na vývoj provádění politiky v této oblasti, a zejména pak vývoj její vnější dimenze. Toto odborné zázemí by mohli poskytnout zaměstnanci Evropské komise či Evropské služby pro vnější činnost.
3.2.4.
Soulad se stávajícím víceletým finančním
rámcem
–
þ Návrh/podnět je v souladu s příštím víceletým
finančním rámcem. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné
rozpočtové linie a odpovídající částky. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu
víceletého finančního rámce[43]. Upřesněte potřebu, příslušné
okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.
3.2.5.
Příspěvky třetích stran
–
Návrh/podnět nepočítá se
spolufinancováním od třetích stran. –
þ Návrh počítá s tím, že evropské prostředky budou muset
být doplněny spolufinancováním. Přesnou částku nelze
vyčíslit. Předkládané nařízení stanoví maximální sazby
spolufinancování, jež jsou rozlišeny podle druhu daného opatření: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3
desetinná místa) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || Spolufinancované prostředky CELKEM || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno ||
3.3.
Odhadovaný dopad na příjmy
–
þ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: –
¨ dopad na vlastní zdroje –
¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[44] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek ………… || || || || || || || || U účelově
vázaných různých příjmů upřesněte dotčené
výdajové rozpočtové linie. Upřesněte
způsob výpočtu dopadu na příjmy. [1] Úř.
věst. C 115 ze dne 4.5.2010, s. 1. [2] KOM(2010) 673
v konečném znění. [3] KOM(2011) 500
v konečném znění. [4] KOM(2011)
318 v konečném znění ze dne 16. června 2011: sdělení o
hodnocení rámcového programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ (2007–2013) v
polovině období. [5] Příslušné
dokumenty a zpráva o jejích výsledcích jsou k dispozici na internetových
stránkách GŘ pro vnitřní věci: http://ec.europa.eu/home-affairs/news/consulting_public/consulting_0020_cs.htm
[6] „Přezkum
rozpočtu EU“, KOM(2010) 700, 19.10.2010. [7] Návrh
Komise – nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční
rozpočet Evropské unie (KOM(2010) 815 v konečném znění,
22.12.2010). Tímto návrhem Komise formálně stáhla své předchozí
legislativní návrhy KOM(2010) 71 v konečném znění a KOM(2010) 260 v
konečném znění. [8] Úř.
věst. C… [9] Úř.
věst. C… [10] Úř.
věst. C… [11] Dokument
Rady 7120/10. [12] KOM(2010) 673
v konečném znění. [13] Úř.
věst. L … [14] Úř.
věst. L … [15] Úř.
věst. L 58, 24.2.2007, s.7. [16] Úř.
věst. L 176, 10.7.1999, s.31. [17] Úř.
věst. L 53, 27.2.2008, s.1. [18] Úř.
věst. L 160, 18.6.2011, s.1. [19] Úř.
věst. L … . [20] Úř.
věst. L 321, 8.12.2009, s.44. [21] Úř.
věst. L 64, 22.6.2002, s.3. [22] Úř.
věst. L 330, 9.12.2008, s.21. [23] Úř.
věst. L … [24] KOM(2011) 403
v konečném znění. [25] ABM:
řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování
rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting). [26] Uvedené v
čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení. [27] Vysvětlení
způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení
jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [28] Uvedené
v článku 185 finančního nařízení. [29] RP =
rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky. [30] ESVO:
Evropské sdružení volného obchodu. [31] Kandidátské
země a případně potenciální kandidátské země západního
Balkánu. [32] Technická
a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů
a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum. [33] Výstupy se
rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet
financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). [34] Popsaný v
části 1.4.2. „Specifické cíle…“. [35] Globální
finanční krytí, založené na konečném přídělu prostředků
na lidské zdroje na rok 2011, včetně úředníků a externích
pracovníků. [36] Technická
a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů
a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum. [37] Externí
pracovníci financovaní z bývalých linií „BA“ na základě
konečného přidělení prostředků na lidské zdroje na rok
2011, včetně externích pracovníků v ústředí a při
delegacích. [38] SZ =
smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý
odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní
odborník. [39] Dílčí
strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé
linie „BA“). [40] V
podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro
rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond. [41] Dílčí
strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé
linie „BA“). [42] V
podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro
rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond. [43] Viz body
19 a 24 interinstitucionální dohody. [44] Pokud jde
o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést
čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů
na výběr.