This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011PC0416
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the common organisation of the markets in fishery and aquaculture products
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury
/* KOM/2011/0416 v konečném znění - 2011/0194 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury /* KOM/2011/0416 v konečném znění - 2011/0194 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Společná
organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury je zavedena od
roku 1970. Je jedním z pilířů společné rybářské
politiky. Jejím platným právním základem je nařízení
č. 104/2000, jež bylo přijato v roce 1999. Reforma
společné rybářské politiky představuje vynikající
příležitost k přezkumu a případné revizi cílů a
nástrojů společné organizace trhu s produkty rybolovu a
akvakultury. Zjištěné
problémy a cíle reformy Od roku 2008
provádí Komise rozsáhlá hodnocení a konzultace s cílem posoudit fungování
stávajícího právního rámce, ohodnotit a analyzovat vývoj trhu a tendence v EU v
posledním desetiletí a vyslechnout si názory dotčených stran. Analýzy vedly k
určení pěti hlavních problematických oblastí, jež lze shrnout
následovně. Společná
organizace trhu EU nepřispěla dostatečně k udržitelné
produkci: ačkoliv mnoho oblastí rybolovu v EU není využíváno udržitelným
způsobem, až donedávna existovaly velmi omezené tržní prémie za udržitelné
postupy nebo za potenciálně či skutečně neudržitelné
postupy nebyly ukládány žádné tržní sankce. Stávající politika neposkytuje
dostatečně náležité politické signály. Postavení produkce
EU na trhu se zhoršilo: producenti v EU se potýkají s omezenými či menšími
možnostmi produkce (rybolov a akvakultura). Strana produkce je mimoto
roztříštěná kvůli mnoha druhům ryb a místům vykládky a
prodeje, zatímco strana poptávky je silně koncentrovaná. Kromě toho
není produkce EU na stále globalizovanějším trhu dostatečně
konkurenceschopná. Nebyli jsme
schopni předvídat ani zvládat výkyvy na trhu: rybolov se více než
kterékoli jiné odvětví výroby potravin vyznačuje nejistotou, pokud
jde o podmínky produkce a přístup ke zdrojům. Objem a jakost nabídky
v EU, jež požaduje strana poptávky, však lze jen velmi těžko
předvídat. Producenti v EU naopak při plánování produkce do velké
míry tržní poptávku nepředjímají. To vede k velké nestálosti cen při
prvním prodeji. Tržní potenciál EU
je do značné míry nevyužitý: rostoucí spotřeba v celé EU nabízí
producentům v EU zjevné hospodářské příležitosti. Náklady
na poskytování informací a transakční náklady jsou však v celém
marketingovém řetězci vysoké. Z hlediska spotřebitele
neumožňují omezené informace, které jsou poskytovány, přijmout
informacemi podložená a odpovědná rozhodnutí. Provádění
společné organizace trhu brání obtížný, příliš složitý rámec. V tomto kontextu
se návrh na reformu společné organizace trhu zaměřuje na tyto
cíle: Zlepšení tržních
pobídek na podporu udržitelných produkčních postupů: producenti v EU
(rybolov a akvakultura) v organizacích producentů zaujímají přední
postavení, pokud jde o produkci, každodenní řízení zdrojů a
otázky týkající se trhu. Jejich úlohu, odpovědnost
a pověření je nutno revidovat v souladu s cíli reformy
společné rybářské politiky za účelem zaměření
produkčních činností na udržitelnost. Je třeba se
zaměřit rovněž na navazující hospodářské subjekty
v daném odvětví, aby se více zajímaly o udržitelnost svých
zdrojů dodávek a nesly za ni větší odpovědnost. Zlepšení postavení
produkce EU na trhu: odstranění nedostatků trhu, vysokých
nákladů na poskytování informací a transakčních nákladů, jakož i
vyřešení organizačních záležitostí povede k zaměření se na
produkční činnosti (seskupování nabídky a lepší uvádění
produktů na trh při prvním prodeji), zvýšení konkurenceschopnosti
produkce EU (jakost, inovace a přidaná hodnota), posílení vyjednávací
síly producentů a zajištění rovných podmínek pro všechny produkty
uváděné na trh v Unii. Ve strategiích
producentů by měla být více zohledněna lepší vazba mezi produkcí
EU a strukturálními změnami na trhu EU a krátkodobé výkyvy. To
podpoří rozvoj znalostí trhu a analýzu strany poptávky a
konkurenčních nabídek. Větší transparentnost trhů v celém marketingovém
řetězci by měla usnadnit přizpůsobení nabídky poptávce
a zlepšit politické rozhodování. Nestálost cen při prvním prodeji lze
omezit zlepšením podmínek pro uvádění produktů organizací
producentů na trh a zajištěním plánování a přizpůsobení
produkce v souladu s poptávkou, pokud jde o jakost, množství a obchodní
úpravu. Zvýšení tržního
potenciálu produktů EU: fungování vnitřního trhu s produkty rybolovu
a akvakultury není optimální zejména kvůli nedostatku informací.
Komparativní výhody produkce EU (čerstvost, místní původ, rozmanitost
atd.) by mohly být lépe využity pomocí většího rozlišování produktů a
reklamního prodeje. Spotřebitelé EU mají mimoto právo obdržet
přesnější a spolehlivější informace, aby se zvýšila
důvěra v produkty rybolovu a akvakultury. Podpora lepšího
řízení, snížení administrativní zátěže a zjednodušení právního rámce:
platné předpisy a nástroje je nutno přezkoumat, zjednodušit a
objasnit. Společná organizace trhu by měla být podporována
prostřednictvím nového finančního fondu, jenž má být vytvořen v
rámci reformované společné rybářské politiky. Vzájemný vztah
s reformou společné rybářské politiky Hlavním cílem
reformy společné rybářské politiky je prosazování udržitelného
řízení rybolovných zdrojů prostřednictvím ekonomicky
životaschopného odvětví, jež je v rostoucí míře zmocněno k
vlastnímu řízení. Posouzení dopadů společné rybářské
politiky dospělo k závěru, že vzhledem k novým cílům a
nástrojům společné rybářské politiky je nezbytná dalekosáhlá
reforma společné organizace trhu: k splnění hlavních cílů
společné rybářské politiky by měly přímo či
nepřímo přispět tržně orientované nástroje. V zájmu
odstranění nadměrného rybolovu a neudržitelných postupů a
upuštění od strategií produkce, které jsou založeny výhradně na
objemu, nová společná organizace trhu podpoří: zlepšení postavení
organizací producentů a jejich spoluřízení přístupových práv,
jakož i činností v oblasti produkce a uvádění produktů na trh; tržní
opatření, která zvýší vyjednávací sílu producentů (v odvětví
rybolovu a akvakultury), zlepší předvídání krizí na trhu, předcházení
takovýmto krizím a jejich zvládání a podpoří transparentnost a
účinnost trhu; tržní pobídky a
prémie na podporu udržitelných postupů; partnerství pro udržitelnou
produkci, pořizování dodávek a spotřebu; osvědčování
(ekoznačky), propagaci, informování spotřebitelů; dodatečná
tržní opatření týkající se výmětů. Platné
předpisy EU vztahující se na oblast návrhu Platným právním
rámcem je nařízení Rady (ES) č. 104/2000 o společné
organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury. Návrh má toto
nařízení nahradit. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ
ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ Od roku 2008
probíhaly na různých úrovních konzultace se zúčastněnými
stranami: Internetová
veřejná konzultace týkající se tržních a obchodních záležitostí se
uskutečnila od 9. dubna 2009 do 31. prosince 2009 v
rámci zelené knihy o reformě společné rybářské politiky
(KOM(2009) 163 v konečném znění). Téměř všechny z celkem
400 příspěvků k zelené knize se zabývaly otázkami
souvisejícími s reformou společné organizace trhu. To je shrnuto ve
zvláštní kapitole (3.4) v pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem
„Shrnutí konzultace o reformě společné rybářské politiky“
SEK(2010) 428 v konečném znění z dubna 2010. V rámci poradních
orgánů zřízených na základě společné rybářské politiky
a tematických seminářů proběhla rozsáhlá konzultace s
odvětvím (producenti, dovozci, zpracovatelé, maloobchodníci)
a s nevládními subjekty (nevládní organizace působící v oblasti
rozvoje a ochrany životního prostředí, spotřebitelské
organizace). Uskutečnil se rozsáhlý dialog s členskými státy,
včetně dvoustranných schůzek se zástupci daného odvětví z
jednotlivých členských států, celostátními a regionálními správními
orgány a řídícím výborem. Na těchto konzultacích a událostech se úzce
podílel Evropský parlament, zejména Výbor pro rybolov. Posouzení
dopadů V rámci Komise
byla zřízena meziútvarová řídící skupina, která v průběhu
posuzování dopadů poskytovala vstupní údaje. Po analýze stávajícího
politického rámce a vývoje trhu EU s produkty rybolovu a akvakultury byly
stanoveny předběžné cíle reformované společné organizace trhu.
Na základě těchto cílů byly v souvislosti s reformou uváženy
různé možnosti politiky: Zachování
stávající společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury. To
znamená zaměření se především na tržní intervence na podporu
cenové stability. Revize stávající
společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury omezením
mechanismů intervence na jednotnou podporu skladování pro produkty
rybolovu určené k lidské spotřebě a zajištěním toho,
aby byly ostatní nástroje jednodušší, vhodnější a pružnější (obchodní
normy a informace pro spotřebitele). Zlepšení
společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury
pověřením organizací producentů a meziodvětvových
organizací novými cíli a poskytováním finanční podpory těmto
organizacím na vypracování a provádění plánů udržitelné produkce a
uvádění produktů na trh. Je rozšířen obsah a rozsah povinných
informací poskytovaných spotřebitelům. Zvažuje se možnost kontroly
údajů v rámci dobrovolného označování a jejich správnosti. Deregulace
stávající společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury. Tato
možnost ruší veškerou finanční podporu (intervenci a podporu
společných činností) a veškeré zvláštní právní nástroje pro produkty
rybolovu a akvakultury. Možnost zachování
stávající situace byla vyhodnocena jako částečně neúčinná
a příliš složitá, pokud jde o splnění stávajících cílů. Po
12 letech od přijetí stávající společné organizace trhu se zdá, že není
vzhledem k problémům trhu EU vhodná. Vedla by k ještě větší
neúčinnosti a případně by byla v rozporu s cíli reformované
společné rybářské politiky. Náprava hlavních
nedostatků stávající společné organizace trhu navržením úprav
a zjednodušení by zlepšila její fungování. Význam pro hlavní cíle reformy
společné rybářské politiky by však zůstal omezený. Úplné zrušení
společné organizace trhu EU by i s přihlédnutím k tomu, že vývoj je
nyní více poháněn trhem a zvýšily se pobídky k udržitelnosti, zcela
nevyřešilo hlavní zjištěné problémy, kterými jsou složitá a
roztříštěná nabídka v EU a riziko zavádějících nebo matoucích
informací pro spotřebitele. Komise proto
podporuje zlepšení společné organizace trhu v odvětví rybolovu a
akvakultury při současném přechodu na udržitelné produkční
postupy. Pokud jde o organizaci a uvádění produktů na trh, lze k
zvýšení předvídatelnosti nabídky a snížení transakčních nákladů
učinit mnohé. Tato možnost zdůrazňuje úlohu všech hlavních
zúčastněných stran při podpoře udržitelných postupů.
Společná organizace trhu by měla pomoci zvýšit přidanou hodnotu
produktů rybolovu a akvakultury v situaci, kdy se finanční
podpora přesouvá od loďstva (zejména vrakování a dočasné
zastavení rybolovných činností) ve prospěch inteligentních,
ekologických, inovativních a tržně orientovaných řešení pro
odvětví rybolovu a akvakultury. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Právní základ Ustanovení čl. 43 odst. 2
Smlouvy o fungování Evropské unie. Zásada subsidiarity Návrh spadá do sdílené pravomoci, a proto se
zásada subsidiarity uplatní. Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: Společná rybářská politika je společnou politikou, a měla by být proto prováděna na základě nařízení přijatého Evropským parlamentem a Radou. K dosažení základního cíle spočívajícího v zajištění odvětví rybolovu a akvakultury, které poskytuje dlouhodobě udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky a přispívá k dostupnosti dodávek potravin, je nezbytné a vhodné stanovit pravidla pro ochranu a využívání mořských biologických zdrojů. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. 2011/0194 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o společné organizaci trhu s produkty
rybolovu a akvakultury EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této
smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[1], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[2], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Oblast působnosti společné rybářské
politiky se vztahuje na opatření na trzích s produkty rybolovu a
akvakultury v Unii. Společná organizace trhu s produkty rybolovu a
akvakultury (dále jen „společná organizace trhu“) je nedílnou
součástí společné rybářské politiky a měla by
přispívat k naplnění jejích cílů. Jelikož společná
rybářská politika prochází revizí, měla by být odpovídajícím
způsobem upravena i společná organizace trhu. (2)
Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze
dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty
rybolovu a akvakultury[3] je
nutno revidovat, aby se zohlednily nedostatky, které byly zjištěny
při uplatňování ustanovení, jež platí v současnosti,
nejnovější vývoj na trhu Unie a světových trzích a vývoj
činností v oblasti rybolovu a akvakultury. (3)
Ustanovení společné organizace trhu by
měla být prováděna v souladu s mezinárodními závazky Unie, zejména
pokud jde o předpisy Světové obchodní organizace. (4)
Společná organizace trhu by měla
přispět k dosažení cílů společné rybářské politiky. (5)
Jelikož těchto cílů nemůže být
vzhledem k společné povaze trhu s produkty rybolovu a akvakultury
uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich lze
z důvodu potřeby další společné činnosti lépe dosáhnout na
úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou
subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V
souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku
nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro
dosažení těchto cílů. (6)
Je důležité, aby řízení společné
organizace trhu probíhalo v souladu se zásadami řádné správy společné
rybářské politiky. (7)
Organizace producentů jsou klíčovými
subjekty, pokud jde o náležité uplatňování společné rybářské
politiky a společné organizace trhu. Proto je nezbytné posílit jejich
cíle, aby bylo zajištěno, že jejich členové vykonávají činnosti
v oblasti rybolovu a akvakultury udržitelným způsobem, zlepšují
uvádění produktů na trh a shromažďují ekonomické informace
o akvakultuře. Při naplňování těchto cílů by měly
organizace producentů zohlednit různé podmínky odvětví rybolovu
a akvakultury, které v Unii existují, a zejména zvláštnosti
rybolovu v malém měřítku. (8)
Meziodvětvové organizace zahrnující různé
kategorie hospodářských subjektů mohou pomoci zlepšit koordinaci
marketingových činností v rámci hodnotového řetězce
a vypracovat opatření v zájmu celého odvětví. (9)
Je vhodné stanovit společné podmínky pro
uznávání organizací producentů a meziodvětvových organizací
členskými státy, pro rozšíření pravidel přijatých organizacemi
producentů a meziodvětvovými organizacemi a pro sdílení nákladů vyplývajících
z tohoto rozšíření. Postup rozšíření pravidel by měl
podléhat povolení Komisí. (10)
Aby mohly organizace producentů
nasměrovat své členy k udržitelným činnostem v oblasti
rybolovu a akvakultury, měly by vypracovat a předložit
příslušným orgánům členských států plán produkce a uvádění
produktů na trh s potřebnými opatřeními k splnění
jejich cílů. (11)
Vzhledem k nepředvídatelnosti rybolovných
činností je vhodné vytvořit mechanismus pro skladování produktů
rybolovu určených k lidské spotřebě, a to na podporu větší
stability trhu a vyšších výnosů z produktů, zejména vytvořením
přidané hodnoty. Tento mechanismus by měl přispět ke
stabilizaci a sbližování místních trhů v Unii v zájmu dosažení
jednotného trhu. (12)
Organizace producentů mohou vytvořit
společný fond pro financování plánů produkce a uvádění
produktů na trh a mechanismu skladování. (13)
K zohlednění různých cen v Unii by
měla být každá organizace producentů oprávněna navrhnout cenu za
účelem spuštění mechanismu skladování. Tato spouštěcí cena by
neměla vést k stanovování minimálních cen, jež by mohly bránit hospodářské
soutěži. (14)
Protože populace ryb jsou sdílené zdroje, mohou
jejich udržitelného a účinného využívání v určitých případech
lépe dosáhnout organizace složené z členů z různých
členských států. Je proto nutné také
stanovit možnost zřízení nadnárodních organizací producentů a
sdružení organizací producentů, na něž se rovněž vztahují
pravidla hospodářské soutěže stanovená v tomto nařízení. (15)
Používání společných obchodních norem by
mělo umožnit zásobování trhu udržitelnými produkty, plné využití potenciálu
vnitřního trhu s produkty rybolovu a akvakultury a snazší obchodování
založené na spravedlivé hospodářské soutěži, a tak pomoci zvýšit
ziskovost produkce. (16)
Vzhledem k zvyšující se pestrosti nabídky
produktů rybolovu a akvakultury je nutné poskytovat spotřebitelům
minimální povinné informace o základních vlastnostech produktů. Na podporu
rozlišování produktů je rovněž nezbytné zohlednit doplňkové
informace, které mohou být uváděny dobrovolně. (17)
Na produkci nebo uvádění produktů
rybolovu a akvakultury na trh by se měla vztahovat pravidla
hospodářské soutěže týkající se dohod, rozhodnutí a jednání ve
vzájemné shodě podle článku 101 Smlouvy, pokud jejich
uplatňování nebrání fungování společné organizace trhu nebo neohrožuje
dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy. (18)
Je vhodné stanovit pravidla hospodářské
soutěže, která se vztahují na produkci a uvádění produktů
rybolovu a akvakultury na trh, s přihlédnutím ke specifickým aspektům
odvětví rybolovu a akvakultury, k nimž patří roztříštěnost
odvětví, skutečnost, že ryby jsou sdíleným zdrojem, a velká míra
dovozů. V zájmu zjednodušení by se měla příslušná ustanovení
nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne
24. července 2006 o použití některých pravidel hospodářské
soutěže na produkci některých zemědělských produktů a obchod
s nimi[4]
začlenit do tohoto nařízení. Nařízení (ES)
č. 1184/2006 by se proto již na produkty rybolovu a akvakultury
nemělo vztahovat. (19)
Je nutné zlepšit ekonomické informace o trzích s
produkty rybolovu a akvakultury v Unii. (20)
Aby bylo možno doplnit nebo pozměnit podmínky
a požadavky na uznávání organizací producentů, doplnit nebo pozměnit
obsah plánu produkce a uvádění produktů na trh, stanovit a
změnit společné obchodní normy, doplnit nebo změnit povinné
informace a stanovit minimální kritéria týkající se informací, které
hospodářské subjekty poskytují spotřebitelům dobrovolně,
měla by být pravomoc přijímat akty v souladu
s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s ohledem
na články 24, 33, 41 a 46 přenesena na Komisi. (21)
Je důležité, aby Komise v průběhu
přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně
konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání
aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit
souběžné, včasné a náležité předávání příslušných
dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (22)
V zájmu zajištění jednotných podmínek pro
provádění článků 25, 31, 34 a 37 tohoto nařízení
by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto
pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011,
kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské
státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. (23)
Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 by
mělo být zrušeno, články 9, 10, 11, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23,
24, 25, 26, 27, 34, 35, 36, 37, 38 a 39 by však měly zůstat
použitelné do té doby, než vstoupí v platnost nařízení o Evropském
rybářském a námořním fondu, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola I
Obecná ustanovení Článek 1
Předmět 1.
Zřizuje se společná organizace trhu s
produkty rybolovu a akvakultury, dále jen „společná organizace trhu“. 2.
Společná organizace trhu zahrnuje tyto
nástroje: a) profesní organizace; b) obchodní normy; c) informace pro spotřebitele; d) pravidla hospodářské soutěže; e) informace o trhu. Článek 2
Oblast působnosti Společná organizace trhu se vztahuje na
produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I tohoto
nařízení, které jsou uváděny na trh v Unii. Článek 3
Cíle Společná organizace trhu
přispěje k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 3
nařízení o společné rybářské politice. Článek 4
Zásady Společná organizace trhu se řídí
zásadami řádné správy, které jsou stanoveny v článku 4
nařízení o společné rybářské politice. Článek 5
Definice Pro účely tohoto nařízení se použijí
definice uvedené v článku 3 nařízení o společné
rybářské politice. Použijí se rovněž tyto definice: a) „produkty rybolovu“ se rozumí vodní
organismy získané rybolovnou činností nebo produkty z nich odvozené, jak
je uvedeno v příloze I; b) „produkty akvakultury“ se rozumí vodní
organismy v jakékoli fázi jejich životního cyklu získané činností v
oblasti akvakultury nebo produkty z nich odvozené, jak je uvedeno v
příloze I; c) „producentem“ se rozumí fyzická nebo
právnická osoba, která používá výrobní prostředky, aby získala produkty
rybolovu nebo akvakultury za účelem jejich uvádění na trh; d) „odvětvím rybolovu nebo akvakultury“
se rozumí odvětví hospodářství, včetně veškerých
činností v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů
rybolovu nebo akvakultury na trh; e) „dodáním na trh“ se rozumí dodání
produktu rybolovu nebo akvakultury k distribuci, spotřebě nebo
použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo
bezplatně; f) „uvedením na trh“ se rozumí první dodání
produktu rybolovu nebo akvakultury na trh Unie. Kapitola II
Profesní organizace Oddíl I
Zřizování, cíle a opatření Článek 6
Zřízení organizací producentů v odvětví rybolovu Je možno zřizovat organizace
producentů v odvětví rybolovu jako skupiny založené
z podnětu producentů produktů rybolovu v jednom či více
členských státech a uznané v souladu s oddílem II. Článek 7
Cíle organizací producentů v odvětví rybolovu Organizace producentů v odvětví
rybolovu sledují tyto cíle: a) podporu životaschopných rybolovných
činností svých členů v plném souladu s politikou zachování
zdrojů stanovenou v nařízení o společné rybářské politice
a s právními předpisy v oblasti ochrany životního
prostředí; b) nakládání s nežádoucími úlovky
komerčních populací; c) zlepšení podmínek pro uvádění
produktů rybolovu pocházejících od členů těchto organizací
na trh; d) stabilizaci trhů; e) zvýšení ziskovosti producentů. Článek 8
Opatření přijímaná organizacemi producentů v odvětví
rybolovu Organizace producentů v odvětví
rybolovu mohou k dosažení cílů stanovených v článku 7
využít tato opatření: a) plánování rybolovných činností svých
členů; b) co nejlepší využití nežádoucích
úlovků komerčních populací prostřednictvím: - odprodeje vyložených produktů,
které nevyhovují minimálním velikostem při uvádění na trh podle
čl. 39 odst. 2 písm. a), pro jiná užití než k lidské
spotřebě, - uvádění vyložených produktů,
které vyhovují minimálním velikostem při uvádění na trh podle čl. 39
odst. 2 písm. a), na trh, - bezplatného rozdělení vyložených
produktů pro dobročinné nebo charitativní účely; c) přizpůsobení produkce
požadavkům trhu; d) usměrňování nabídky a
uvádění produktů svých členů na trh; e) spravování dočasného skladu pro
produkty rybolovu v souladu s články 35 a 36; f) kontrolování, zda jsou činnosti
členů organizace v souladu s pravidly stanovenými dotyčnou
organizací producentů, a přijímání příslušných opatření. Článek 9
Zřízení organizací producentů v odvětví akvakultury Je možno zřizovat organizace
producentů v odvětví akvakultury jako skupiny založené
z podnětu producentů produktů akvakultury v jednom či
více členských státech a uznané v souladu s oddílem II. Článek 10
Cíle organizací producentů v odvětví akvakultury Organizace producentů v odvětví
akvakultury sledují tyto cíle: a) podporu udržitelných činností svých
členů v oblasti akvakultury poskytováním příležitostí k jejich
rozvoji; b) přispívání k zásobování potravinami
a k zaměstnanosti v pobřežních a venkovských oblastech; c) zajištění toho, aby byly
činnosti členů v souladu s vnitrostátními strategickými plány
uvedenými v článku 51 nařízení o společné rybářské
politice; d) zlepšení podmínek pro uvádění
produktů akvakultury pocházejících od členů těchto
organizací na trh; e) zvýšení ziskovosti producentů. Článek 11
Opatření přijímaná organizacemi producentů v odvětví
akvakultury Organizace producentů v odvětví
akvakultury mohou k dosažení cílů stanovených v článku 10 využít
tato opatření: a) prosazování odpovědné a udržitelné
akvakultury, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí, zdraví a
dobré životní podmínky zvířat; b) přizpůsobení produkce
požadavkům trhu; c) usměrňování nabídky a
uvádění produktů členů na trh; d) kontrolování, zda jsou činnosti
členů organizace v souladu s pravidly stanovenými dotyčnou
organizací producentů, a přijímání příslušných opatření; e) shromažďování informací o produktech
uváděných na trh, včetně ekonomických informací o prvním prodeji
a o odhadech produkce. Článek 12
Zřízení sdružení organizací producentů 1.
Je možno zřizovat sdružení organizací
producentů v odvětví rybolovu nebo akvakultury jako skupiny založené
z podnětu organizací producentů uznaných v jednom či více
členských státech. 2.
Není-li stanoveno jinak, platí pro sdružení
organizací producentů ustanovení tohoto nařízení vztahující se na
organizace producentů. Článek 13
Cíle sdružení organizací producentů Sdružení organizací producentů v
odvětví rybolovu nebo akvakultury sledují tyto cíle: a) účinnější plnění
některého z cílů organizací producentů, které jsou členy
sdružení, podle článků 7 a 10; b) koordinaci a rozvoj činností ve
společném zájmu organizací producentů, které jsou členy
sdružení. Článek 14
Zřízení meziodvětvových organizací Je možno zřizovat meziodvětvové
organizace jako skupiny založené z podnětu producentů produktů
rybolovu a akvakultury v jednom či více členských státech a uznané v
souladu s oddílem II. Článek 15
Cíle meziodvětvových organizací Meziodvětvové organizace sledují tyto
cíle: a) zlepšení podmínek pro dodávání
produktů rybolovu a akvakultury pocházejících z Unie na trh; b) pomoc při lepší koordinaci
uvádění a dodávání produktů rybolovu a akvakultury pocházejících
z Unie na trh. Článek 16
Opatření přijímaná meziodvětvovými organizacemi K dosažení cílů uvedených v
článku 15 mohou meziodvětvové organizace využít tato
opatření: a) vypracování vzorových smluv
slučitelných s právem Unie; b) propagace produktů rybolovu a
akvakultury pocházejících z Unie nediskriminačním způsobem s využitím
potenciálu osvědčování, zejména označení původu,
značek ověřené kvality, zeměpisných označení a významu
pro udržitelnost; c) stanovení pravidel týkajících se produkce
a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, která jsou
přísnější než pravidla obsažená v právních předpisech Unie nebo
členských států; d) zlepšení jakosti, znalosti a
transparentnosti produkce a trhu; e) provádění výzkumů a studií trhu
a rozvíjení metod, které optimalizují fungování trhu, včetně
informačních a komunikačních technologií; f) poskytování informací a provádění
výzkumu potřebného k zajištění udržitelných dodávek v množství,
jakosti a ceně, které odpovídají požadavkům trhu a očekáváním
spotřebitelů; g) kontrolování, zda jsou činnosti
členů organizace v souladu s pravidly stanovenými dotyčnou
meziodvětvovou organizací, a přijímání příslušných
opatření. Oddíl II
Uznávání Článek 17
Uznání organizací producentů Členské státy mohou za organizace
producentů v odvětví rybolovu nebo akvakultury uznat veškerá
seskupení producentů v odvětví rybolovu nebo akvakultury, která
požádají o toto uznání, za podmínky, že: a) na jejich území či jeho části
vykonávají dostatečnou ekonomickou činnost, zejména s ohledem na
počet členů a objem obchodovatelné produkce; b) mají právní subjektivitu podle
vnitrostátního práva daného členského státu a mají své úřední
sídlo a jsou usazena na jeho území; c) jsou schopna sledovat cíle stanovené v
článcích 7 a 10; d) dodržují pravidla hospodářské
soutěže stanovená v kapitole VI; e) nezaujímají dominantní postavení na daném
trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených
v článku 39 Smlouvy. Článek 18
Uznání meziodvětvových organizací Členské státy mohou za meziodvětvové
organizace uznat veškerá seskupení usazená na jejich území, která podají
příslušnou žádost, s přihlédnutím k pravidlům Unie,
zejména pokud jde o hospodářskou soutěž, za podmínky, že: a) v dané oblasti či oblastech mají významný
podíl na nejméně dvou z těchto činností: produkci,
uvádění na trh a zpracování produktů rybolovu a akvakultury nebo
výrobků zpracovaných z produktů rybolovu a akvakultury; b) sama neprodukují, neuvádějí na trh
nebo nezpracovávají produkty rybolovu a akvakultury nebo výrobky
zpracované z produktů rybolovu a akvakultury; c) mají právní subjektivitu podle
vnitrostátního práva daného členského státu a mají své úřední
sídlo a jsou usazena na území tohoto členského státu; d) mohou plnit cíle stanovené v článku 15; e) přihlížejí k zájmům
spotřebitelů; f) nebrání řádnému provádění
společné organizace trhu. Článek 19
Kontroly a odnětí uznání členskými státy Členské státy provádějí v
pravidelných intervalech kontroly, aby se ujistily, zda organizace
producentů a meziodvětvové organizace dodržují podmínky pro uznání
uvedené v článcích 17 a 18, a případně organizacím
producentů nebo meziodvětvovým organizacím uznání odejmou. Článek 20
Nadnárodní organizace producentů, sdružení organizací producentů a
meziodvětvové organizace Členské státy, jejichž státní
příslušníci jsou členy organizace producentů nebo
meziodvětvové organizace usazené na území jiného členského státu, a
členské státy, v nichž se nachází úřední sídlo sdružení organizací
producentů uznaných v různých členských státech, navážou
společně s příslušnými členskými státy správní spolupráci,
která je nezbytná k provádění kontrol činností dotyčných organizací
nebo sdružení. Článek 21
Přidělování rybolovných práv
Organizace producentů, jejímiž členy
jsou státní příslušníci různých členských států, nebo
sdružení organizací producentů uznaných v různých členských
státech, plní své úkoly, aniž jsou dotčeny předpisy upravující
přidělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu s
článkem 16 nařízení o společné rybářské politice. Článek 22
Informování Komise Členské státy sdělují Komisi
elektronickými prostředky veškerá rozhodnutí o udělení nebo
odnětí uznání. Článek 23
Kontroly prováděné Komisí Aby bylo zajištěno dodržování podmínek
pro uznání organizací producentů nebo meziodvětvových organizací,
které jsou stanoveny v článcích 17 a 18, může Komise
provádět kontroly a případně členské státy požádat, aby odňaly
uznání organizací producentů nebo meziodvětvových organizací. Článek 24
Akty v přenesené pravomoci Komise je v souladu s článkem 50
zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem a) pozměnění nebo doplnění
podmínek uznání uvedených v článcích 17 a 18. Tato pravidla se
mohou týkat vnitřního fungování organizace producentů nebo
meziodvětvových organizací, jejich stanov, finančních a
rozpočtových předpisů, povinností jejich členů a
prosazování uplatňování pravidel včetně sankcí; b) stanovení pravidel týkajících se
četnosti, obsahu a praktických metod kontrol, které mají provádět
členské státy v souladu s články 20 a 21. Článek 25
Prováděcí akty 1.
Komise přijímá prováděcí akty týkající se a) lhůt a postupů
uplatňovaných členskými státy při uznávání organizací
producentů a meziodvětvových organizací podle článků
17 a 18 nebo při odnětí tohoto uznání podle článku 19; b) formátu, lhůt a postupů
uplatňovaných členskými státy při informování Komise
o rozhodnutích o udělení nebo odnětí uznání podle
článku 22. 2.
Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto
článku se přijímají přezkumným postupem podle
článku 51. Oddíl III
Rozšíření pravidel Článek 26
Rozšíření pravidel organizací producentů 1. Členský stát může
stanovit pravidla dohodnutá v rámci určité organizace producentů jako
závazná pro producenty, kteří nejsou členy této organizace a
kteří uvádějí jakékoli produkty na trh v oblasti, v níž je daná
organizace producentů reprezentativní, za podmínky, že: a) organizace producentů je v jednom
členském státě považována za reprezentativní s ohledem na produkci a
uvádění produktů na trh a podá žádost příslušným vnitrostátním
orgánům; b) pravidla, která mají být rozšířena,
se týkají kteréhokoli z opatření pro organizace producentů, jež jsou
stanovena v čl. 8 písm. a), b), c), d) a e). 2. Pro účely odst. 1 písm.
a) se organizace producentů v odvětví rybolovu považuje za
reprezentativní, pokud na ni připadá alespoň 65 % množství
příslušného produktu uvedeného na trh v předchozím roce v oblasti, v
níž se navrhuje rozšíření pravidel; 3. Pro účely odst. 1 písm.
a) se organizace producentů v odvětví akvakultury považuje za
reprezentativní, pokud pokrývá alespoň 40 % množství příslušného
produktu uvedeného na trh v předchozím roce v oblasti, v níž se
navrhuje rozšíření pravidel; 4. Pravidla, která mají být
rozšířena na nečleny, platí po dobu 90 dnů až
12 měsíců. Článek 27
Rozšíření pravidel meziodvětvových organizací 1.
Členský stát může stanovit některé
dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, jež byly dohodnuty v
rámci určité meziodvětvové organizace, jako závazné v určité
oblasti nebo určitých oblastech pro ostatní hospodářské subjekty,
které nepatří do této organizace, za podmínky, že: a) na meziodvětvovou organizaci
připadá alespoň 65 % z nejméně dvou z těchto činností:
produkce, uvádění na trh nebo zpracování příslušného produktu
v předchozím roce v dotyčné oblasti nebo oblastech daného
členského státu a tato organizace podá žádost příslušným
vnitrostátním orgánům; b) pravidla, která se mají rozšířit na
ostatní hospodářské subjekty, se týkají kteréhokoli z opatření pro
meziodvětvové organizace, jež byla stanovena v čl. 16
písm. a), b), c), d), e) a f), a ostatním hospodářským
subjektům v dotyčném členském státě nebo v Unii
nezpůsobují škodu. 2.
Rozšíření pravidel může být závazné po
dobu nejvýše tří let. Článek 28
Finanční závazky Jsou-li podle článků 26 a 27
pravidla rozšířena na nečleny, může dotyčný členský
stát rozhodnout, že nečlenové uhradí organizaci producentů nebo
meziodvětvové organizaci ekvivalent části či veškerých
nákladů hrazených členy, které vyplývají z uplatňování
rozšíření pravidel. Článek 29
Povolení Komisí 1.
Členské státy oznámí Komisi pravidla, která
podle článků 26 a 27 stanovily jako závazná pro všechny producenty
nebo hospodářské subjekty v určité oblasti nebo určitých
oblastech. 2.
Komise přijme rozhodnutí o povolení
rozšíření pravidel oznámených členskými státy, pokud: a) jsou dodržena ustanovení
článků 26 a 27; b) je dodržena kapitola VI o pravidlech
hospodářské soutěže; c) rozšíření neohrožuje volný obchod; d) nejsou ohroženy cíle článku 39
Smlouvy. 3.
Do dvou měsíců od přijetí oznámení
Komise přijme rozhodnutí, kterým rozšíření pravidel povolí nebo
zamítne, a uvědomí o tom členské státy. Nepřijme-li Komise
rozhodnutí ve dvouměsíční lhůtě, má se za to, že Komise
rozšíření pravidel povolila. Článek 30
Zrušení povolení Komise může provádět kontroly a
zrušit povolení rozšíření pravidel, pokud zjistí, že není splněn
některý z požadavků pro povolení. Komise o tom informuje členské
státy. Článek 31
Prováděcí akty Pravidla týkající se formátu a postupu
oznamování uvedená v čl. 29 odst. 1 stanoví Komise
prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným
postupem podle článku 51. Oddíl IV
Plánování produkce a uvádění produktů na trh Článek 32
Plán produkce a uvádění produktů na trh 1. Každá organizace producentů předloží svým
příslušným vnitrostátním orgánům za účelem splnění
cílů stanovených v článku 3 plán produkce a uvádění
produktů na trh. 2. Členský stát plán schválí. Po schválení organizace
producentů plán neprodleně provede. 3. Organizace producentů mohou plán produkce a
uvádění produktů na trh revidovat a revidovaný plán
předkládají příslušným orgánům členského státu ke
schválení. 4. Organizace producentů vypracovává výroční zprávu
o svých činnostech na základě plánu produkce a uvádění
produktů na trh uvedeného v odstavci 1 a předkládá ji
příslušným orgánům členského státu. 5. Členské státy provádějí kontroly, aby zajistily,
že každá organizace producentů plní povinnosti stanovené v tomto
článku. Článek 33
Akty v přenesené pravomoci Komise je v souladu s článkem 50
zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem
stanovení pravidel týkajících se obsahu plánu produkce a uvádění
produktů na trh podle čl. 32 odst. 1. Článek 34
Prováděcí akty Komise prostřednictvím prováděcích
aktů přijatých přezkumným postupem podle článku 51 stanoví
pravidla postupu a lhůty pro předkládání plánů produkce a
uvádění produktů na trh podle článku 32 organizacemi
producentů a pro jejich schvalování členskými státy. Oddíl V
Stabilizace trhů Článek 35
Mechanismus skladování Organizace producentů mohou financovat
skladování produktů rybolovu uvedených v příloze II tohoto
nařízení, pokud: a) produkty byly dány organizacemi
producentů do prodeje, avšak při spouštěcí ceně uvedené
v článku 36 se nenašel žádný kupující; b) produkty splňují obchodní normy
přijaté podle článku 39 a jejich jakost vyhovuje lidské
spotřebě; c) produkty jsou konzervovány nebo
zpracovány a uskladněny prostřednictvím zmrazení na palubě
plavidla nebo v zařízeních na pevnině, solení, sušení, nakládání a
případně vaření nebo pasterace. Jeden z výše uvedených
postupů může být spojen s filetováním nebo porcováním
a případně odstraněním hlav; d) skladované produkty jsou později
znovu uvedeny na trh k lidské spotřebě. Článek 36
Ceny spouštějící mechanismus skladování 1. Před začátkem
každého roku může každá organizace producentů sama předložit
návrh ceny, kterou se spustí mechanismus skladování podle článku 35 pro
produkty rybolovu uvedené v příloze II. 2. Spouštěcí cena nesmí
překročit 80 % vážené průměrné ceny zaznamenané
u dotyčného produktu v oblasti činnosti dané organizace
producentů během tří let bezprostředně
předcházejících roku, pro nějž je spouštěcí cena stanovena. 3. Při stanovení
spouštěcí ceny se berou v úvahu tyto faktory: a) vývoj produkce a poptávky; b) stabilizace tržních cen; c) sbližování trhů; d) příjmy producentů; e) zájmy spotřebitelů. 4. Členské státy po přezkoumání návrhů
organizací producentů, jež jsou uznány na jejich území, stanoví spouštěcí
ceny, které organizace producentů použijí. Tyto ceny se stanovují na
základě kritérií uvedených v odstavcích 2 a 3. Ceny se
zveřejňují. Článek 37
Prováděcí akty Pravidla týkající se formátu
zveřejňování spouštěcích cen členskými státy podle
čl. 36 odst. 4 stanoví Komise prostřednictvím
prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle
článku 51. Oddíl VI Společný fond Článek 38
Společný fond Každá organizace producentů může
vytvořit společný fond, který se využívá k financování pouze
těchto opatření: a) plánů produkce a uvádění
produktů na trh schválených členskými státy podle
článku 32; b) mechanismu skladování podle
článků 35 a 36. Kapitola III
Obchodní normy Článek 39
Stanovení obchodních norem 1.
Pro produkty uvedené v příloze I, které
jsou určeny k lidské spotřebě, lze stanovit společné
obchodní normy. 2.
Normy uvedené v odstavci 1 se mohou týkat
zejména: a) minimálních velikostí při
uvádění na trh s přihlédnutím k nejlepším dostupným
vědeckým stanoviskům a v souladu s referenčními velikostmi
produktů rybolovu pro zachování zdrojů, jak jsou stanoveny v
čl. 15 odst. 3 nařízení o společné rybářské
politice; b) specifikací pro konzervované produkty v
souladu s požadavky týkajícími se konzervace a mezinárodními závazky. 3.
Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž je dotčeno: a) nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla
pro potraviny živočišného původu[5]; b) nařízení Rady (ES)
č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro
předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a
neregulovaného rybolovu[6]; a c) nařízení Rady (ES)
č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k
zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky[7]. Článek 40
Dodržování obchodních norem 1. Produkty, pro něž byly
stanoveny obchodní normy, lze v Unii uvádět na trh k lidské
spotřebě pouze v souladu s těmito normami. 2. Členské státy
kontrolují, zda výrobky, na něž se vztahují společné obchodní normy,
těmto normám vyhovují. Kontroly se mohou uskutečnit ve všech fázích
uvádění produktů na trh a během přepravy. 3. V rámci odpovědnosti
členských států mohou být veškeré vyložené produkty rybolovu,
včetně těch, které nevyhovují obchodním normám, bezplatně
rozděleny dobročinným nebo charitativním organizacím usazeným v Unii
nebo osobám, které jsou vnitrostátními právními předpisy dotčeného
členského státu uznány jako osoby oprávněné obdržet veřejnou
pomoc. Článek 41
Akty v přenesené pravomoci Komise je v souladu s článkem 50
zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem
stanovení společných obchodních norem uvedených v čl. 39
odst. 1, pokud jde o jakost, velikost nebo hmotnost, balení, obchodní
úpravu a označování, a vyžadují-li to zkušenosti získané při
uplatňování norem, za účelem jejich změny, přičemž zajistí,
aby byly normy stanoveny spravedlivě a transparentně. Kapitola IV
Informace pro spotřebitele Článek 42
Povinné informace 1.
Produkty rybolovu a akvakultury uvedené v
příloze I písm. a), b), c) a e), které jsou uváděny na trh v Unii,
mohou být bez ohledu na svůj původ nabízeny k maloobchodnímu
prodeji konečnému spotřebiteli pouze tehdy, pokud příslušná
etiketa nebo štítek uvádějí: a) obchodní označení druhu; b) způsob produkce, vyjádřený
především slovy „…odlov…“ nebo „…odlov ve sladkých vodách …“ nebo „…
chov…“; c) oblast odlovu nebo odchovu produktu; d) datum odlovu produktů rybolovu nebo
získání produktů akvakultury; e) zda je produkt čerstvý, nebo zda
byl rozmražen. 2.
Produkty rybolovu a akvakultury uvedené v
příloze I písm. h) a i), které jsou uváděny na trh v Unii, mohou být
bez ohledu na svůj původ nabízeny k maloobchodnímu prodeji
konečnému spotřebiteli pouze tehdy, pokud příslušná etiketa nebo
štítek uvádějí: a) obchodní označení druhu; b) způsob produkce, vyjádřený
především slovy „…odlov…“ nebo „…odlov ve sladkých vodách …“ nebo
„…chov…“; c) oblast odlovu nebo odchovu produktu. 3.
Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se
uvádějí jasně a zřetelně. 4.
Odstavce 1, 2 a 3 se použijí, aniž je dotčena: a) směrnice 2000/13/ES ze dne
20. března 2000 o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se označování potravin, jejich
obchodní úpravy a související reklamy[8]; b) nařízení Rady (EHS) č. 2136/89
ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro
konzervované sardinky[9]; c) nařízení Rady (EHS) č. 1536/92
ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro
konzervované pravé a nepravé tuňáky[10]. Článek 43
Obchodní označení Pro účely čl. 42 odst. 1
písm. a) a odst. 2 písm. a) členské státy vyhotoví a
zveřejní seznam obchodních označení, která jsou povolena na jejich
území. V seznamu se uvádějí tyto údaje: a) vědecký název každého druhu podle
informačního systému FishBase; b) jeho název v úředním jazyce nebo
jazycích daného členského státu; c) případně jiný název či
názvy uznávané nebo povolené na místní či regionální úrovni. Článek 44
Uvedení oblasti odlovu nebo produkce 1. Údaje o oblasti odlovu nebo
produkce podle čl. 42 odst. 1 písm. c) a odst. 2
písm. c) sestávají z těchto informací: a) v případě produktů
rybolovu ulovených v moři název jedné z oblastí, podoblastí nebo divizí,
které jsou uvedeny v oblastech rybolovu FAO; b) v případě produktů
rybolovu ulovených ve sladkých vodách odkaz na členský stát nebo
třetí zemi původu produktu; c) v případě produktů
akvakultury odkaz na členský stát nebo třetí zemi, v níž produkt
prochází závěrečnou fází chovu nebo pěstování v délce
nejméně tří měsíců. 2. Kromě informací
uvedených v odstavci 1 mohou hospodářské subjekty uvést
přesnější údaje o oblasti odlovu nebo produkce. Článek 45
Doplňkové dobrovolné informace 1.
Vedle povinných informací vyžadovaných podle
článku 42 lze dobrovolně poskytnout tyto informace: a) informace o životním prostředí; b) etické nebo sociální informace; c) informace o způsobech produkce; d) informace o produkčních
postupech; e) informace o nutričním obsahu
produktu. 2.
Dobrovolné informace nesmí být uváděny na úkor
prostoru na etiketě nebo štítku, který je vyhrazen pro povinné informace. 3.
Odstavec 1 se použije, aniž je dotčena: a) směrnice 2000/13/ES; b) směrnice 90/496/EHS ze dne 24.
září 1990 o nutričním označování potravin[11]; c) nařízení (ES) č. 1924/2006
ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při
označování potravin[12]; d) nařízení Rady (ES) č. 510/2006
o ochraně zeměpisných označení a označení původu
zemědělských produktů a potravin[13]; e) nařízení Rady (ES) č. 509/2006
o zemědělských produktech a potravinách, jež představují
zaručené tradiční speciality[14];
a f) nařízení č. 834/2007 o
ekologické produkci a označování ekologických produktů. Článek 46
Akty v přenesené pravomoci Komise je v souladu s článkem 50
zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem a) doplnění nebo pozměnění
požadavků týkajících se povinných informací, které jsou uvedeny
v čl. 42 odst. 1 a 2 a v článku 43 a 44,
přičemž zajistí, aby byly povinné informace poskytovány správně
a transparentně; b) stanovení minimálních kritérií pro
informace poskytované hospodářskými subjekty dobrovolně podle
čl. 45 odst. 1, přičemž zajistí, aby byly podmínky pro
uvádění dobrovolných informací správné, transparentní a
nediskriminační. Kapitola V
Pravidla hospodářské soutěže Článek 47
Uplatňování pravidel hospodářské soutěže Na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné
shodě podle čl. 101 odst. 1 a článku 102
Smlouvy, které se týkají produkce nebo uvádění produktů rybolovu a
akvakultury na trh, se vztahují články 101 až 106 Smlouvy a
jejich prováděcí předpisy. Článek 48
Výjimky z uplatňování pravidel hospodářské soutěže 1. Aniž je dotčen
článek 47 tohoto nařízení, čl. 101 odst. 1 Smlouvy se
nevztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání organizací producentů, které se
týkají produkce nebo prodeje produktů rybolovu a akvakultury či
využívání společných zařízení pro skladování, zacházení s produkty
rybolovu a akvakultury nebo jejich zpracování a u nichž platí, že a) jsou nezbytné k dosažení cílů
stanovených v článku 39 Smlouvy; b) nevyplývá z nich povinnost účtovat
stejné ceny; c) nevedou k rozdělování trhů
uvnitř Unie v jakékoli formě; d) nevylučují hospodářskou
soutěž; e) neohrožují dosahování cílů
článku 39 Smlouvy. 2. Aniž je dotčen
článek 47 tohoto nařízení, čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje
na dohody, rozhodnutí a jednání meziodvětvových organizací, u nichž platí,
že a) jsou nezbytné k dosažení cílů
stanovených v článku 39 Smlouvy; b) nevyplývá z nich povinnost
uplatňovat stanovenou cenu; c) nevedou k rozdělování trhů
uvnitř Unie v jakékoli formě; d) neuplatňují při rovnocenných
obchodech s ostatními obchodními partnery rozdílné podmínky, čímž je
znevýhodňují v hospodářské soutěži; e) nevylučují hospodářskou
soutěž u podstatné části dotyčných produktů; f) neomezují hospodářskou soutěž
způsoby, které nejsou nezbytné k dosažení cílů společné
rybářské politiky. Kapitola VI
Informace o trhu Článek 49
Informace o trhu 1.
Komise: a) shromažďuje, analyzuje a šíří
ekonomické poznatky a znalosti týkající se trhu Unie s produkty rybolovu a
akvakultury v celém dodavatelském řetězci s přihlédnutím k
mezinárodním souvislostem; b) pravidelně zkoumá ceny produktů
rybolovu a akvakultury v celém dodavatelském řetězci Unie a provádí
analýzy vývoje trhu; c) poskytuje ad hoc studie trhu a
stanoví metodiku pro průzkumy tvorby cen. 2.
K dosažení cílů uvedených v odstavci 1
využívá Komise tato opatření: a) usnadnění přístupu k dostupným
údajům o produktech rybolovu a akvakultury, které byly shromážděny
podle právních předpisů Unie; b) zpřístupnění informací o trhu
na přiměřené úrovni zúčastněným stranám. 3.
Členské státy přispívají k dosažení
cílů uvedených v odstavci 1. Kapitola VII
Procesní ustanovení Článek 50
Výkon přenesení pravomoci 1.
Pravomoc přijímat akty v přenesené
pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto
článku. 2.
Přenesení pravomoci uvedené
v článcích 24, 33, 41 a 46 platí na dobu neurčitou od
[…]. 3.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení
pravomoci uvedené v článcích 24, 33, 41 a 46 kdykoli zrušit.
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm
blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem po vyhlášení
v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu
datu, které je v něm upřesněno. Nedotýká se platnosti již
platných aktů v přenesené pravomoci. 4.
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise
neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle
článků 24, 33, 41 a 46 vstoupí v platnost pouze tehdy,
pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou
měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě žádné
námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této
lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského
parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 51
Provádění 1.
Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem
ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se
článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Kapitola VIII
Závěrečná ustanovení Článek 52
Změna nařízení (ES) č. 1184/2006 V článku 1 nařízení (ES)
č. 1184/2006 se doplňují tato slova: „
, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. … ze dne … o
společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (*). (*) Úř. věst. …“ Článek 53
Zrušení Nařízení (ES) č. 104/2000 se
zrušuje. Články 9, 10, 11, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26,
27, 34, 35, 36, 37, 38 a 39 se však použijí do
31. prosince 2013. Odkazy na zrušené nařízení se považují za
odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou
v příloze III. Článek 54
Přezkum Do konce roku 2022 předloží Komise
Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích uplatňování
tohoto nařízení. Článek 55
Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2013
kromě článků 32, 35 a 36, které se použijí ode dne
1. ledna 2014. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu
a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za
Radu předseda/předsedkyně […] předseda/předsedkyně
[…] PŘÍLOHA I
Kód KN || Popis zboží a) 0301 0302 0303 0304 || Živé ryby Ryby, čerstvé nebo chlazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304 Ryby, zmrazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304 Rybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé, chlazené nebo zmrazené b) 0305 || Ryby sušené, solené nebo ve slaném nálevu; uzené ryby, též vařené před nebo během uzení; rybí moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání c) 0306 0307 || Korýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; korýši v krunýřích, vaření ve vodě nebo v páře, též chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z korýšů, způsobilé k lidskému požívání Měkkýši, též v lasturách nebo ulitách, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; vodní bezobratlí, jiní než korýši a měkkýši, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z vodních bezobratlých, jiných než korýšů, způsobilé k lidskému požívání d) 0511 91 10 0511 91 90 || Výrobky živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání: - Ostatní - - Výrobky z ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých; mrtvá zvířata kapitoly 3: - - - Odpad z ryb - - - Ostatní e) 1212 20 00 || - Chaluhy a jiné řasy f) 1504 10 1504 20 || Tuky a oleje a jejich frakce z ryb, též rafinované, avšak chemicky neupravené: - Oleje z rybích jater a jejich frakce - Tuky a oleje a jejich frakce z ryb, jiné než oleje z jater g) 1603 00 || Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých h) 1604 || Přípravky nebo konzervy z ryb; kaviár a kaviárové náhražky připravené z rybích jiker i) 1605 || Korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, upravení nebo v konzervách j) 1902 20 1902 20 10 || Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený - Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené: - - Obsahující více než 20 % hmotnostních ryb, korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých k) 2301 20 00 || Moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky: - Moučky, šroty a pelety, z ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých l) 2309 90 ex 2309 90 10 || Přípravky používané k výživě zvířat - Ostatní: - - Rozpustné výrobky z ryb PŘÍLOHA II Kód KN || Popis zboží 0302 22 00 || Platýs velký (Pleuronectes platessa) ex 0302 29 90 || Limanda obecná (Limanda limanda) 0302 29 10 || Kambala (Lepidorhombus spp.) ex 0302 29 90 || Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) 0302 31 10 a 0302 31 90 || Tuňák bílý (křídlatý) (Thunnus alalunga) ex 0302 40 || Sleď druhu Clupea harengus 0302 50 10 || Treska druhu Gadus morhua 0302 61 10 || Sardinky druhu Sardina pilchardus 0302 62 00 || Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) 0302 63 00 || Treska tmavá (Pollachius virens) ex 0302 64 || Makrela (Scomber scombrus a Scomber japonicus) 0302 65 20 a 0302 65 50 || Ostrouni a máčky (Squalus acanthias a Scyliorhinus spp.) 0302 69 31 a 0302 69 33 || Okouníci (Sebastes spp.) 0302 69 41 || Treska merlan (bezvousá) (Merlangius merlangus) 0302 69 45 || Mník (Molva spp.) 0302 69 55 || Sardele (ančovičky) (Engraulis spp.) ex 0302 69 68 || Štikozubec druhu Merluccius merluccius 0302 69 81 || Mořský ďas (Lophius spp.) ex 0307 41 10 || Sépie (Sepia officinalis a Rossia macrosoma) ex 0306 23 10 ex 0306 23 31 ex 0306 23 39 || Garnát obecný (Crangon crangon) a kreveta severní (Pandalus borealis) 0302 23 00 || Jazyk (Solea spp.) 0306 24 30 || Krab německý (Cancer pagurus) 0306 29 30 || Humr severský (Nephrops norvegicus) 0303 31 10 || Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides) 0303 78 11 0303 78 12 0303 78 13 0303 78 19 a 0303 29 55 0304 29 56 0304 29 58 || Štikozubci rodu Merluccius 0303 79 71 || Zubatec obecný (Dentex dentex) a růžichy rodu Pagellus spp. 0303 61 00 0304 21 00 0304 91 00 || Mečoun obecný (Xiphias Gladius) 0306 13 40 0306 13 50 ex 0306 13 80 || Krevety čeledi Penaeidae 0307 49 18 0307 49 01 || Sépie druhu Sepia officinalis, Rossia macrosoma a Sepiola rondeletti 0307 49 31 0307 49 33 0307 49 35 a 0307 49 38 || Olihně (Loligo spp.) 0307 49 51 || Olihně (Ommastrephes sagittatus) 0307 59 10 || Chobotnice (Octopus spp.) 0307 99 11 || Illex spp. 0303 41 10 || Tuňák bílý (křídlatý) (Thunnus alalunga) 0302 32 10 0303 42 12 0303 42 18 0303 42 42 0303 42 48 || Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) 0302 33 10 0303 43 10 || Skipjack nebo tuňák pruhovaný (bonito) (Euthynnus (Katsuwonus) pelamis) 0303 45 10 || Tuňák obecný (Thunnus thynnus) 0302 39 10 0302 69 21 0303 49 30 0303 79 20 || Jiné druhy rodů Thunnus a Euthynnus ex 0302 29 90 || Platýs červený (Microstomus kitt) 0302 35 10 a 0302 35 90 || Tuňák obecný (Thunnus thynnus) ex 0302 69 51 || Treska evropská (Pollachius pollachius) 0302 69 75 || Pražmy (Brama spp.) ex 0302 69 82 || Treska modravá (Micromesistius poutassou nebo Gadus poutassou) ex 0302 69 99 || Treska příčnopruhá (Trisopterus luscus) a treska malá (Trisopterus minutus) ex 0302 69 99 || Očnatec štíhlý (Boops boops) ex 0302 69 99 || Modrák ostronosý (Spicara smaris) ex 0302 69 99 || Úhořovec mořský (Conger conger) ex 0302 69 99 || Štítník (Trigla spp.) ex 0302 69 91 ex 0302 69 99 || Kranas (Trachurus spp.) ex 0302 69 99 || Cípal (Mugil spp.) ex 0302 69 99 a ex 0304 19 99 || Rejnok (Raja spp.) ex 0302 69 99 || Tkaničnice (Lepidopus caudatus a Aphanopus carbo) ex 0307 21 00 || Hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus) ex 0307 91 00 || Surmovka vlnitá (Buccinum undatum) ex 0302 69 99 || Parmice pruhovaná nebo nachová (Mullus surmuletus, Mullus barbatus) ex 0302 69 99 || Mořan tmavý (Spondyliosoma cantharus) PŘÍLOHA III SROVNÁVACÍ TABULKA Nařízení (ES) č. 104/2000 || Toto nařízení Článek 1 || Články 1, 2, 3, 4, 5 Články 2, 3 || Články 39, 40, 41 Článek 4 || Články 42, 43, 44, 45, 46 Čl. 5 odst. 1 || Články 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 Čl. 5 odst. 2, 3 a 4, článek 6 || Články 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25 Článek 7 || Články 26, 28, 29, 30, 31 Článek 8 || - Články 9, 10, 11, 12 || Články 32, 33, 34, 38 Článek 13 || Články 14, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25 Článek 14 || Čl. 48 odst. 2 Článek 15 || Článek 27 Článek 16 || Články 28, 29, 30, 31 Články 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27 || Články 35, 36, 37, 38 Články 28, 29, 30, 31, 32, 33 || - Článek 34 || Články 22, 25, 37 Článek 35 || - Článek 36 || - Článek 37 || Články 50, 51 Články 38, 39 || Článek 51 Článek 40 || - Článek 41 || Článek 54 Článek 42 || Články 52, 53 Článek 43 || Článek 55 - || Článek 47 - || Čl. 48 odst. 1 - || Článek 49 [1] Úř. věst. C , , s. . [2] Úř. věst. C , , s. . [3] Úř. věst. L 17, 21.1.2000,
s. 22. [4] Úř. věst. L 214, 4.8.2006,
s. 7. [5] Úř. věst. L 139, 30.4.2004,
s. 55. [6] Úř. věst. L 286, 29.10.2008,
s. 1. [7] Úř. věst. L 343, 22.12.2009,
s. 1. [8] Úř. věst. L 109, 6.5.2000,
s. 29. [9] Úř. věst. L 212, 22.7.1989,
s. 79. [10] Úř. věst. L 163, 17.6.1992, s. 1. [11] Úř. věst. L 276, 6.10.1990,
s. 40. [12] Úř. věst. L 404, 30.12.2006,
s. 9. [13] Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. [14] Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.