7.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 377/23

—

s ohledem na zelenou knihu Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu (KOM2010)0066),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. června 2010 o přípravě lesů na změnu klimatu,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 15. března 2010 o biologické rozmanitosti po roce 2010,

—

s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147) a na své usnesení k tomuto tématu ze dne 6. května 2010 (1),

—

s ohledem na ministerskou konferenci o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) – FOREST EUROPE, její jednotlivá usnesení a odbornou činnost při přípravě pokynů, kritérií a ukazatelů pro udržitelné lesní hospodářství (ULH),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 26. února 1999 o strategii EU v oblasti lesního hospodářství (2) a zprávu Komise o jejím provádění (KOM(2005)0084),

—

s ohledem na akční plán EU pro lesnictví na období 2006-2011 (KOM(2006)0302) a na externí hodnocení jeho provádění v polovině období (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (4), na souhrnnou zprávu o stavu typů přírodních stanovišť a druhů z hlediska ochrany podle článku 17 směrnice o stanovištích (KOM(2009)0358) a na svá usnesení ze dne 21. září 2010 o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti (5) a ze dne 3. února 2009 o volné přírodě v Evropě (6),

—

s ohledem na závěry konference UNEP COP10 o biologické rozmanitosti konané v Nagoji v říjnu 2010 a na cíle v oblasti biologické rozmanitosti z Aichi, zejména na závazek k ochraně 17 % oblastí povrchových a sladkých vod prostřednictvím účinných ochranářských opatření integrovaných do širší krajiny,

—

s ohledem na studii nazvanou „Utváření komunikace o lesích v Evropské unii: vnímání lesů a lesnictví ze strany veřejnosti“ (7),

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC), Kjótský protokol a zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o správné praxi při využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF),

—

s ohledem na akční plán EU pro biomasu (KOM(2005)0628),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (směrnice o obnovitelných zdrojích energie) (8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi) (9), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 (rozhodnutí o sdílení úsilí) (10), zprávu Komise o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení (KOM(2010)0011), 4. hodnotící zprávu IPCC kapitolu 9: lesnictví a výsledky veřejné konzultace k přípravě zprávy o udržitelném režimu pro energetické využívání biomasy,

—

s ohledem na Evropský program pro změnu klimatu a činnost vykonanou odbornou skupinou pro změnu klimatu pro LULUCF (11),

—

s ohledem na své studie č. 449.292 hodnotící zelenou knihu o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU, č. 440.329 o lesnictví a systému EU pro obchodování s emisemi a č. 449.237 o evropské strategii pro prevenci lesních požárů a boj proti nim i na závěry ze zasedání podskupiny pro lesy, která je součástí meziskupiny pro změnu klimatu, biologickou rozmanitost a udržitelný rozvoj, které se konalo dne 13. července 2010 v Bruselu,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o krajině z roku 2000 (Florentská úmluva),

—

s ohledem na směrnici Rady 1999/105/ES o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (12) a přezkum systému rostlinolékařské péče EU,

—

s ohledem na souhrnnou zprávu TEEB (ekonomická hodnota ekosystémů a biologické rozmanitosti) o „začleňování ekonomie přírodních zdrojů“ a na aktuální otázky týkající se problematiky klimatu vydané TEEB,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. dubna 2010 o prevenci lesních požárů v Evropské unii,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 8. a 9. listopadu 2010 o inovativních řešeních financování činností zaměřených na předcházení katastrofám,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (13),

—

s ohledem na zprávu o konečném provádění nařízení „Forest Focus“ (KOM(2010)0430),

—

s ohledem na technickou zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 9/2006 „Typy evropských lesů – kategorie a typy pro podávání zpráv o udržitelném lesním hospodářství a související politiku“,

—

s ohledem na zprávu pro GŘ Komise pro zemědělství a rozvoj venkova nazvanou „Dopady změny klimatu na evropské lesy a možnosti přizpůsobení se“ (14);

—

s ohledem na zprávu GŘ Komise pro životní prostředí z roku 2009 nazvanou „Možnosti politiky EU v oblasti ochrany lesů proti škodlivým dopadům“ (15),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 9/2004 o lesnických opatřeních v rámci politiky rozvoje venkova (spolu s odpověďmi Komise),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (16),

—

s ohledem na doporučení sítě odborníků FAO/EHK OSN/MOP pro uplatňování udržitelného lesního hospodářství,

—

s ohledem na usnesení H1 Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, v němž se ULH definuje jako „hospodaření s lesy a lesními plochami a jejich využívání takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita i potenciál plnit v současnosti i v budoucnosti příslušné ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, státní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy“,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0113/2011),

A.

vzhledem k tomu, že lesy a zalesněné plochy pokrývají více než 42 % území EU a průmyslová odvětví založená na lesnictví mají obrat přes 300 miliard EUR, vytvářejí více než 2 miliony pracovních míst, zejména na venkově, přispívají k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a prosperitě tím, že poskytují dřevo a příležitosti pro cestovní ruch,

B.

vzhledem k tomu, že lesy v EU představují ucelené biosféry, které neobsahují pouze stromy, a poskytují nedocenitelné ekosystémové služby včetně skladování uhlíku, regulace průtoku vodních toků, zachování krajiny a úrodnosti půdy, ochrany půdy před erozí a desertifikací a ochrany před přírodními katastrofami a tyto služby jsou velmi významné pro zemědělství, rozvoj venkova i kvalitu života evropských občanů,

C.

vzhledem k tomu, že přibližně 40 % lesů EU je vlastněno státem a zbylých asi 60 % lesů patří více než 10 milionům soukromých vlastníků, takže za ochranu lesů a udržitelné využívání lesů prostřednictvím uplatňování udržitelného lesního hospodářství (ULH) na místě jsou odpovědné jak soukromé, tak veřejné subjekty,

D.

vzhledem k tomu, že přes alarmující míru odlesňování v různých částech světa je dlouhodobý trend rozšiřování zalesněných ploch v EU stabilní, a odhaduje se, že objem uhlíku v dřevní biomase roste; vzhledem k tomu, že přes tento obecně pozitivní trend zůstává skladování uhlíku v evropských lesích daleko za přírodní kapacitou a lesy by se dokonce mohly změnit ve zdroj uhlíku, jelikož tlak na zvyšování výtěžnosti roste a přibližně 500 000 hektarů lesa v EU ročně zmizí v důsledku lesních požárů a nezákonné těžby,

E.

vzhledem k tomu, že 30 % lokalit sítě NATURA 2000 tvoří lesy a ostatní zalesněná stanoviště, která plní důležitou funkci při propojování biotopů, a vzhledem k tomu, že stav ochrany 66 % „lesních stanovišť v oblasti zájmu Společenství“ je nepříznivý,

F.

vzhledem k tomu, že horské lesy představují třetinu celkové lesní plochy EU a jsou zásadním prvkem přírodní krajiny, neboť přispívají k ochraně půdy a regulaci zásobování vodou; vzhledem k tomu, že tyto lesy hrají klíčovou úlohu v místní hospodářské činnosti,

G.

vzhledem k tomu, že ochrana posledních zbytků volné přírody může přispět k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémových služeb v EU do roku 2020;

H.

vzhledem k tomu, že se plánuje, že výroba energie z pevné biomasy a biologického odpadu bude do roku 2020 představovat 58 % obnovitelných zdrojů EU, a zatímco se očekává relativní pokles podílu lesní biomasy, poptávka po dřevu jakožto zdroji energie dlouhodobě roste; je proto nezbytné se mít na pozoru před nelegální těžbou dřeva a intenzivnějšími lesnickými metodami, které by v některých členských státech mohly zvýšit poměr mýcení a přírůstu na více než 100 %, což by odporovalo cílům v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že by energie z biomasy měla být méně závislá na lesní biomase,

I.

vzhledem k tomu, že ochrana lesů a jejich funkcí by měla být začleněna do všech politik EU, které souvisejí s lesy,

J.

vzhledem k tomu, že lesy představují živé a vyvíjející se ekosystémy, které často přesahují státní hranice a mohou být klasifikovány různými způsoby, např. podle bioklimatických pásem a typů lesů, a vzhledem k tomu, že aby EEA mohla lépe usměrňovat politická rozhodnutí EU, vytvořila specifickou nomenklaturu týkající se lesů; vzhledem k tomu, že politiky EU, které souvisejí s lesy, by měly zohledňovat nejnovější vědecké poznatky ze všech oblastí, jako je například „kontinentální rozvodí“, a neměly by být příliš obecné, a tudíž neužitečné,

K.

vzhledem k tomu, že různé typy lesů mohou v souvislosti se změnou klimatu čelit různým a nepředvídatelným biotickým i abiotickým hrozbám, jako jsou škůdci, bouře, vichřice a požáry, a proto je odolnost lesů základem veškerého úsilí o jejich ochranu,

L.

vzhledem k tomu, že kvalitní a srovnatelné informace o stavu lesů EU, dopadech změny klimatu a modelech produkce v lesích jsou důležitým předpokladem pro politiku a plánování, a to i pokud jde o příspěvek lesů k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích důsledků,

M.

vzhledem k tomu, že lesní požáry a žhářství, k němuž často dochází s postranními úmysly, zničí více než 400 000 hektarů lesa ročně, zejména ve Středomoří, ale nejenom tam, a jejich následkem dochází k vysokým ztrátám na lidských životech, majetku, pracovních místech, biologické rozmanitosti a ochranných funkcích lesů; vzhledem k tomu, že obnova po požárech je velmi náročná u všech lesů a v případě sítě NATURA 2000 také brání dosažení cílů této sítě,

N.

vzhledem k tomu, že výše uvedená bílá kniha o přizpůsobení se změně klimatu zahrnuje lesy jako jednu z klíčových akčních oblastí, a zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesního hospodářství by měla být aktualizována, aby zahrnovala aspekty související se změnou klimatu,

O.

vzhledem k tomu, že pouze na 5 % evropské lesní plochy rostou staré primární lesy nenarušené lidskou činností; vzhledem k tomu, že malý podíl tohoto typu lesů v kombinaci se zvýšenou fragmentací zbylých stavů všech typů lesů zvyšuje citlivost lesů vůči hrozbám vyplývajícím ze změny klimatu a částečně vysvětluje přetrvávající špatný stav ochrany mnoha lesních druhů v Evropě,

P.

vzhledem k tomu, že posilování ochranných funkcí lesa by mělo být součástí strategií EU a členských států v oblasti civilní ochrany, zejména proto, že čelíme extrémním jevům souvisejícím s klimatem, jako jsou požáry a záplavy,

Q.

vzhledem k tomu, že zpráva TEEB předložila přesvědčivé srovnání nákladů a výnosů, pokud jde o veřejné investice do ekosystémových metod přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích důsledků zejména s ohledem na ekologickou infrastrukturu, jako je obnova a zachování lesů,

R.

vzhledem k tomu, že je třeba respektovat různé státní, regionální a místní systémy lesního hospodářství a že je třeba jim poskytnout asistenci při zvyšování jejich adaptability,

S.

vzhledem k tomu, že kapacita evropských lesů účinně pohlcovat CO2, NH3 a oxidy dusíku je dosud málo využívána a dřevo pocházející z udržitelně obhospodařovaných lesů může mít z hlediska zmírňování změny klimatu trvalé pozitivní přínosy, protože je recyklovatelné, bohaté na uhlík a nahrazuje energeticky náročné materiály, jako jsou slitiny kovů, plasty a beton, které se běžně používají ve stavebnictví a dalších odvětvích,

T.

vzhledem k tomu, že na základě údajů shromážděných Komisí bude oteplování v jižní Evropě v letním období dvakrát rychlejší než ve zbytku Evropy a že srážky na jihu Evropy poklesnou v každém desetiletí o 5 %,

U.

vzhledem k tomu, že akční plán EU pro lesnictví má čtyři cíle: zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti, ochranu životního prostředí, zvýšení kvality života a posílení koordinace, a vzhledem k tomu, že významný pokrok byl učiněn zejména při plnění prvního cíle,

V.

vzhledem k tomu, že iniciativa pro ochranu lesů v Evropě (Forest Europe) dosáhla celoevropské shody na udržitelném lesním hospodářství, a to na dobrovolném základě; vzhledem k tomu, že za stávajících podmínek chybí ULH plné uznání a jednotné uplatňování,

W.

vzhledem k tomu, že v rámci iniciativy pro ochranu lesů v Evropě (Forest Europe) byly provedeny rozsáhlé přípravné práce pro jednání o právně závazném nástroji a že na příští konferenci, která proběhne v červnu 2011 v Oslu, lze očekávat přijetí příslušných rozhodnutí,

X.

vzhledem k tomu, že platnost nařízení o prevenci lesních požárů (17) a nařízení „Forest Focus“ (18) již vypršela, což má za následek podávání zpráv ad hoc a nedostatečné financování,

Y.

vzhledem k tomu, že genetická selekce by měla být zaměřena na zlepšení adaptability lesních ekosystémů,

Z.

vzhledem k tomu, že je potřeba získat více informací o vlivu lesů na povětrnostní podmínky na evropské úrovni,

AA.

vzhledem k tomu, že výše uvedená studie vypracovaná v roce 2009 pro Komisi „Možnosti politiky EU v oblasti ochrany evropských lesů proti škodlivým dopadům“ určila a prostudovala čtyři možnosti politiky, zahrnující pokračování ve stávajícím přístupu, otevřenou metodu koordinace, posílené monitorování a přijetí rámcové směrnice o lesích,

1.

vítá zelenou knihu Komise o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU: příprava lesů na změnu klimatu; domnívá se, že by strategie EU týkající se lesů měla být posílena s cílem zlepšit udržitelné lesní hospodářství (ULH) a ochranu v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

2.

zdůrazňuje však, že podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii může EU jednat pouze v oblastech, v nichž se zjevně prokáže, že cílů zamýšlené činnosti nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy;

3.

vítá názor Komise, že by lesy měly být považovány za hlavní nástroj řešení klimatické krize; zdůrazňuje, že udržitelné lesní hospodářství má zásadní význam pro to, aby EU splnila své cíle v oblasti ochrany klimatu a zajistila nezbytné ekosystémové služby, jako je biologická rozmanitost, ochrana před přírodními katastrofami a zachycování CO2 z atmosféry;

4.

připomíná, že lesy utvářejí biosféry zahrnující mnohem více než stromy a jejich odolnost tudíž závisí na biologické rozmanitosti nejen stromů, ale všech lesních organismů, zejména divokých zvířat žijících v lese, a že lesy jsou nezbytné k tomu, aby se evropské společnosti přizpůsobily změně klimatu;

5.

připomíná, že lesy jsou hlavním úložištěm uhlíku a mají zásadní úlohu v boji proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je tudíž životně důležité, aby EU posílila svou strategii zaměřenou na boj proti faktorům, jež způsobují zhoršování kvality lesů, jako jsou požáry a znečištění ovzduší;

6.

je přesvědčen, že ekologická udržitelnost je základním předpokladem pro to, aby lesy v EU mohly i nadále plnit své hospodářské a společenské funkce;

7.

zdůrazňuje úlohu, jakou hraje biologická rozmanitost lesů při přizpůsobování se změně klimatu, a potřebu zlepšit znalosti o ukazatelích biologické rozmanitosti lesů, včetně zejména genetické kapacity lesů, v zájmu lepší adaptability;

8.

blahopřeje Komisi k vyčerpávající analýze biotických a abiotických hrozeb v její zelené knize a upozorňuje na potřebu přezkoumat i další faktory, jež přímo souvisejí s dopadem změny klimatu na lesy, jako je například ztráta listů, a připomíná, že plocha charakterizovaná ztrátou listů korun stromů v lesích jižní Evropy se během posledních dvaceti let zdvojnásobila, což má přímý vliv na sníženou kapacitu a účinnost postupů zachycování uhlíku a na omezení zmírňujícího účinku v obdobích sucha či vln veder v důsledku předčasné ztráty listí;

9.

uznává významné příspěvky ke stávajícím globálním systémům certifikace, jako je Rada pro lesnictví (FSC) a Program na podporu systémů certifikace lesů pro udržitelné lesnictví (PEFC);

10.

zdůrazňuje, že výše uvedená strategie EU v oblasti lesního hospodářství a akční plán EU pro lesnictví by měly být aktualizovány tak, aby zahrnovaly problematiku změny klimatu a širší otázky týkající se ochrany lesů; připomíná, že každé revizi musí předcházet komplexní diskuse o politice týkající se lesů s členskými státy a všemi zúčastněnými stranami, jichž se provádění navrhovaných opatření dotýká;

11.

vítá úspěch snahy EU o dosažení globální konkurenceschopnosti průmyslových odvětví EU založených na lesnictví;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí o dosažení cílů akčního plánu v oblasti životního prostředí a kvality života, jejichž provádění je v současné době opožděno;

13.

vyzývá Komisi, aby provedla analýzu politik EU majících dopad na lesy EU s cílem zjistit, zda jsou tyto politiky koherentní a zaručují ochranu lesů;

14.

vyzývá Komisi, aby provedla analýzu finančních prostředků, jež jsou v současné době vyčleněny pro lesy a lesnictví, a aby přesměrovala stávající finanční prostředky, jež mají negativní dopad na biologickou rozmanitost lesů, v souladu s výše uvedenými závěry Rady z března 2010;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění činností uvedených ve sdělení Komise ze dne 27. února 2008 o inovaci a udržitelnosti průmyslových odvětví EU založených na lesnictví (KOM(2008)0113), a vzaly přitom v úvahu, že nadměrná regulace může vést k nižší konkurenceschopnosti dřevařských výrobků ve srovnání s neobnovitelnými a energeticky náročnými materiály;

16.

zdůrazňuje, že opatření na ochranu lesů by měla odrážet přeshraniční povahu biotických a abiotických hrozeb podle jejich typu, bioklimatického pásma a regionálních podmínek; dále zdůrazňuje, že by měla být přijata opatření na podporu, koordinaci a doplnění politických iniciativ ze strany členských států a regionů v případě, že EU může poskytnout přidanou hodnotu, a to v souladu s nomenklaturou týkající se lesů, kterou vytvořila EEA;

17.

zdůrazňuje, že ochrana lesů závisí na dlouhodobé snaze členských států, regionů, průmyslových odvětví založených na lesnictví a veřejných i soukromých vlastníků lesů;

18.

domnívá se, že lesy v severském pásmu (tajga) a lesy ve středomořské oblasti mají pro evropskou biologickou rozmanitost nesmírnou hodnotu a jakožto úložiště atmosférického uhlíku by měly být předmětem zvýšené ochrany;

19.

domnívá se, že dlouhodobé plánování v oblasti lesnictví by mělo být flexibilní, přizpůsobivé a participativní, mělo by zohledňovat veškeré přijatelné scénáře, umožňovat posuzování více variant budoucího vývoje a poskytovat realistický a spolehlivý základ pro podporu rozhodování v oblasti řízení; dále se domnívá, že by na úrovni EU mělo vzniknou stálé „Fórum pro lesy“, které by zajišťovalo dlouhodobou ochranu lesů;

20.

vítá úspěch iniciativy Forest Europe při posilování udržitelného lesního hospodářství a dosažení celoevropského konsenzu o pokynech, kritériích a ukazatelích v této oblasti; konstatuje však, že stávající rámec pro udržitelné lesní hospodářství není prováděn jednotně;

21.

připomíná, že cílem udržitelného lesního hospodářství je sladit výrobní a ochranné aspekty lesů a zajistit přitom kontinuitu jejich hospodářských, sociálních i environmentálních funkcí v souladu s prioritami stanovenými na celostátní, regionální a místní úrovni; se znepokojením konstatuje, že v současnosti sílí trend pohlížet na lesy pouze z ekonomického hlediska a zapomínat na jejich environmentální a sociální aspekty, což je v rozporu s principy ULH;

22.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na doplnění výše uvedeného nařízení (EU) č. 995/2010 o dřevu s cílem zajistit, aby veškeré dřevo či dřevařské výrobky uvedené na evropský trh pocházely z udržitelně obhospodařovaných lesů;

23.

vybízí členské státy a Komisi k tomu, aby nadále usilovaly o odstranění nezákonné těžby dřeva a obchodu s takto vyprodukovaným dřevem, čímž přispějí k boji proti odlesňování, znehodnocování lesů a úbytku biologické rozmanitosti;

24.

vyzývá k tomu, aby byla prostřednictvím strukturovaného vykazování zpráv Stálému lesnickému výboru posílena vazba mezi národními lesnickými programy a akčním plánem;

25.

domnívá se, že ULH má zásadní význam pro zachování schopnosti lesů EU plnit hospodářské, ekologické a sociální funkce; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyjádřily svou podporu iniciativě Forest Europe tím, že učiní plnění ULH povinným v celé EU; dále se domnívá, že tento závazek by pomohl začlenit do lesnictví zásady udržitelnosti a sloužil by jako nejlepší možná podpora procesu Forest Europe a právně závazných dohod, které jsou nyní zvažovány v rámci Forest Europe a Fóra OSN pro lesy;

26.

vyslovuje se pro plné začlenění aktivního ULH do kontextu dlouhodobých národních lesnických programů, které by obsahovaly celostátní a regionální priority, měřitelné cíle a hodnotící kritéria a zohledňovaly zvýšené ohrožení lesů v důsledku změny klimatu;

27.

zdůrazňuje, že plány rozvoje venkova a operační programy by neměly být chápány jako ekvivalenty náročných lesnických programů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že národní lesnické plány budou zohledňovat závěry a doporučení studií o dopadech změny klimatu na vodní zdroje, ekosystémy a biologickou rozmanitost a že strategie a programy rozvoje venkova budou v souladu s lesnickými programy, strategiemi pro zachování biologické rozmanitosti a akčními plány v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

28.

připomíná, že genetická rozmanitost, přirozená regenerace a rozmanitost struktury a směsi druhů organismů žijících v lese jsou běžné prvky adaptability lesů ve všech bioklimatických pásmech, systémech udržitelného hospodářství i typech lesů; dále konstatuje, že ULH zaručuje ekonomickou životaschopnost komerčních lesů, avšak neklade ji jako podmínku v případě lesů s jinými primárními funkcemi, než je produkce dřeva;

29.

domnívá se, že dlouhodobá ochrana lesů závisí na vytvoření či udržení lesních ekosystémů s vysoce rozmanitým složením, věkem a strukturou stromů;

30.

vyzývá Komisi, aby předložila doporučení o možnostech, jak by se vnitrostátní systémy civilní ochrany mohly přizpůsobit dopadu změny klimatu na lesy; zejména naléhá na Komisi, aby přijala opatření pro rozšíření evropské taktické rezervy pro boj s lesními požáry, pokud jde o zdroje a kapacitu;

31.

varuje před neomezeným komerčním využíváním lesních zdrojů, které velmi často vede k jejich nenávratnému zničení, zejména v případě přirozených lesních porostů;

32.

domnívá se, že kvůli významu, který mají agrolesnické stromy z hlediska sekvestrace CO2, by měly být tyto stromy ve vztahu ke změně klimatu posuzovány stejně jako veškeré tradiční neproduktivní lesní porosty;

33.

vyzývá Komisi, aby pokročila při přípravě bílé knihy o ochraně lesů v EU a vzala přitom v potaz výsledky veřejných konzultací o bílé knize a rozšířené přesvědčení o nutnosti připravit se na změnu klimatu, stejně jako studie o politických alternativách a o možnostech adaptace; domnívá se, že bílá kniha by měla nejen potvrzovat příspěvek lesů k ekonomice prostřednictvím dřeva a jiných lesních produktů a služeb, ale také se soustředit na zachování a rozšiřování evropských lesů, neboť lesy pomáhají evropským společnostem zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jejím účinkům; dále se domnívá, že je třeba zvýšit úroveň ochrany vysoce kvalitních stanovišť a lesů, které plní funkci ochrany před záplavami, sesuvy půdy, požáry, desertifikací, úbytkem biologické rozmanitosti a extrémními povětrnostními pohromami; soudí, že nepostradatelnými aspekty návrhů Komise jsou adekvátní finanční zdroje, výměna informací a podpora výzkumu a šíření informací;

34.

opakuje svůj názor, že je třeba zvyšovat úroveň financování opatření EU na ochranu lesů prostřednictvím pilíře rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky (SZP); zdůrazňuje, že nové výzvy, které přináší změna klimatu, jasně ukazují, že je třeba na ochranu lesů vynakládat více finančních prostředků a že možná budou zapotřebí nové formy pomoci;

35.

žádá Komisi, aby pečlivě zkoumala možnosti plateb za ekosystémové služby, které by odpovídaly jejich ekonomické hodnotě a odměňovaly zachování biologické rozmanitosti lesů a obnovu lesních ekosystémů, a aby o tom podala zprávu Evropskému parlamentu a Radě; poukazuje na to, že je důležité, aby soukromý sektor uznal, že zapojením do ochrany biologické rozmanitosti a lesů získá důvěryhodnost, publicitu a jiný finanční prospěch;

36.

naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se prevence lesních požárů, jehož součástí by bylo financování plánu prevence a hodnocení rizik, financování evropského systému informací o lesních požárech (EFFIS), detekce požárů, infrastruktury, školení a vzdělávání a obnovy lesů po požárech, včetně úvah o zákazu výstavby na místě, kde byl les zničen požárem, po dobu 30 let;

37.

naléhá na Komisi, aby předložila legislativní návrh zakazující výstavbu na půdě, na které došlo k vyhoření lesa, pokud se prokáže, že požár byl založen úmyslně;

38.

vyzývá k odstranění právních překážek udržitelného řízení zdrojů;

39.

upozorňuje, že je třeba stanovit finanční rámec, který je nutný na podporu boje s lesními požáry, a vyzývá rovněž k větší flexibilitě, pokud jde o mobilizaci Fondu solidarity;

40.

naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se informování o lesích, který by zohlednil klimatické hrozby a potřebu standardního systému shromažďování a šíření relevantních, harmonizovaných a srovnatelných údajů o pokrytí lesním porostem, biologické rozmanitosti, biotických a abiotických rizicích a využití půdy v souladu s UNFCCC, Úmluvou o biologické rozmanitosti a environmentálními účty; dále Komisi vyzývá, aby zkompilovala a monitorovala indikátory týkajících ochranných funkcí lesů, jako je schopnost zadržovat půdu a vodu;

41.

vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum v oblasti vlivu lesů na regionální povětrnostní podmínky v EU s cílem poskytnout pro účely strategií lesního hospodářství informace týkající se změn rozlohy, složení a místa výskytu lesů a dopadu těchto změn;

42.

žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a šířily pokyny o osvědčených postupech založené na zásadách udržitelného hospodaření za účelem naplnění potřeb soukromých a státních vlastníků a místních komunit s cílem zajistit odolnost vůči změně klimatu; dále zdůrazňuje, že je důležité si vyměňovat zkušenosti s tím, jak společnosti a jednotlivá průmyslová odvětví mohou přispívat k plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti prostřednictvím koncepcí životního cyklu a jak mohou vytvářet vazby mezi ochranou biologické rozmanitosti a vytvářením zisku; zdůrazňuje, že v zájmu udržitelného řízení lesů, informování veřejnosti a podpory užívání dřeva vyprodukovaného udržitelným způsobem je nutné posílit komunikační a informační činnost;

43.

zdůrazňuje, že ochranu lesů je třeba více koordinovat a je třeba poskytovat více informací; zastává názor, že je třeba více usilovat o to, aby vnitřní opatření byly v souladu s prohlášeními učiněnými v rámci zahraniční politiky (spolupráce, rozvoj, obchod s exotickým dřevem atd.);

44.

soudí, že lesy jsou součástí společného kulturního a environmentálního dědictví lidstva a že je třeba chránit pozoruhodné stromy, ať už se nacházejí v lesích nebo mimo ně; v tomto ohledu žádá Komisi a členské státy, aby formulovaly vhodné strategie jejich ochrany, včetně případné „observatoře pro lesní bohatství“; dále vybízí členské státy, aby v rámci svých národních politik podporovaly rovný veřejný přístup k lesům a přírodním oblastem, uznaly, že právo na veřejný přístup k lesům a přírodním oblastem (allemansrätten), které je praktikováno v některých členských státech, přináší mnohé benefity ve smyslu demokratického přístupu za účelem rekreace, návštěvy zajímavých ekosystémů a úcty k národnímu přírodnímu bohatství;

45.

za účelem dosažení cílů strategie EU 2020 s ohledem na národní akční plány v oblasti lesnictví požaduje, aby každý členský stát a region vypracoval lesní strategii, jejíž součástí by bylo opětovné zalesňování říčních břehů, zachycování dešťové vody, zemědělská činnost a výsledky výzkumu za účelem výběru tradičních odrůd rostlin a stromů a druhů nejlépe přizpůsobených suchu;

46.

zdůrazňuje, že ačkoli Evropa nesporně disponuje know-how v oblasti lesnictví, které pramení z dlouhodobých tradičních lesnických postupů, je nutné zvýšit finanční zdroje na výzkum dopadů změny klimatu na lesy; zastává názor, že vzhledem k tomu, že z vědeckého hlediska je časový horizont a rozsah ohrožení lesů v různých oblastech nejasný, je nezbytné vyčlenit finanční prostředky na výzkum v oblasti klimatu v závislosti na konkrétních potřebách a řešeních pro různé bioklimatické zóny a rozšířit tak příslušné poznatky;

47.

žádá členské státy, aby vypracovaly společné dlouhodobé výzkumné programy s cílem rozšířit znalosti o dopadech a o zranitelnosti a podpořit adaptační opatření v oblasti lesního hospodářství; vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění projektů týkajících se znalosti lesních ekosystémů a jejich schopnosti přizpůsobit se následkům změny klimatu do víceletého rámce pro výzkum a technologických rozvoj;

48.

vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán na ochranu lesů Evropské unie s cílem předvídat negativní dopady šíření hmyzu a chorob v důsledku změn klimatu;

49.

vyzývá členské státy, aby urychlily výzkum v oblasti změny klimatu a jeho dopadů na lesy a dbaly o vytváření širokého povědomí o nejrůznějších přínosech lesa a významu udržitelného lesního hospodářství a podporovaly odborné vzdělávání a přípravu pracovníků v lesním hospodářství, se zvláštním zřetelem na odborné oblasti, které bude třeba rozvíjet v souvislosti se změnou klimatu (podpora rozmanitosti, předcházení vzniku škod a odstraňování následků), a napomáhaly výměně znalostí a zkušeností;

50.

domnívá se, že vzhledem k potřebě efektivního výzkumu „obranného potenciálu“ lesních ekosystémů, prognostického výzkumu a zkoumání strategií ke zmírňování dopadů změny klimatu na celé odvětví lesního hospodářství a dřevařství je zapotřebí koordinace a financování na úrovni EU;

51.

zdůrazňuje, že v diskusích o budoucnosti SZP po roce 2013 by měla být zohledněna skutečnost, že lesy poskytují základní environmentální funkce a přispívají k dosažení sociálních a ekonomických cílů rozvoje venkova a národních ekonomik; vyzývá proto členské státy a regiony, aby plně spolupracovaly s lesnickými orgány a s širokou veřejností na přípravě programů venkovského rozvoje v zájmu zajištění vzájemné soudržnosti politik EU, přičemž je třeba vzít v úvahu to, že lesy mohou být v některých případech nezávislým sektorem venkovské ekonomiky;

52.

připomíná, že lesy hrají klíčovou úlohu při poskytování socioekonomických a environmentálních veřejných statků pro blaho společnosti a pro rozvoj, zejména ve venkovských oblastech; vyzývá Komisi, aby formulovala politický přístup, který tuto úlohu lesů uzná, přičemž ovšem bude respektovat vlastnická práva jejich majitelů;

53.

vítá, že nejnovější sdělení Komise o reformě SZP (19) uznává významnou úlohu, již hrají zemědělci jakožto nezastupitelní aktéři prevence požárů, správci lesních ekosystémů, kteří je chrání před hrozbami biologické rozmanitosti, např. škůdci, a zejména územní opory, neboť zachování jejich zdrojů obživy je nejúčinnějším způsobem, jak odvrátit odliv obyvatelstva;

54.

trvá na tom, že venkovští výrobci, skupiny výrobců a veřejné orgány by měli mít možnost využívat opatření v oblasti lesnictví v rámci druhého pilíře SZP; domnívá se, že EU by měla nadále poskytovat pomoc na zalesňování prováděné v rámci národních programů rozvoje venkova, přičemž by měla zajistit, aby tyto iniciativy nenarušovaly trh a aby se při zalesňování používal místně dostupný materiál odolný proti škůdcům a ohni a aby zalesňování přispívalo k zachování biologické rozmanitosti; dále zdůrazňuje, že při zalesňování je třeba dávat přednost druhům stromů, které výrazně zlepšují kvalitu půdy a biologickou rozmanitost, přičemž je ovšem nutné respektovat charakteristické rysy daného místa, místní druhy a nutnost vysazovat smíšené porosty;

55.

upozorňuje, stejně jako to učinila Rada ve svých závěrech z 11. června 2010, na skutečnost, že závažné problémy mohou vyvstat následkem opuštění lesa, a to z toho důvodu, že by takový les mohl ztratit schopnost nadále plnit své funkce;

56.

považuje za nezbytné podněcovat a podporovat zřizování sdružení výrobců a orgánů působících v oblasti lesního hospodářství, které praktikují ULH, zejména v oblastech, pro něž jsou typické malé lesy, neboť tím se pomůže dosáhnout rovnováhy v nabídce mnoha produktů a služeb, které lesy mohou poskytovat; soudí, že tato sdružení a orgány by měly posilovat vyjednávací pozici výrobců v dodavatelském řetězci dřeva, měly by pomáhat zajišťovat a přímo vytvářet rovné podmínky a současně přispívat k řešení problémů spojených s hospodářskou krizí, mezinárodní soutěží a změnou klimatu a k boji proti nezákonné těžbě dřeva;

57.

trvá na tom, že pomoc poskytovaná veřejným a soukromým subjektům, které chrání biologickou rozmanitost lesů, přírodních stanovišť a ekosystémových služeb, se musí zvýšit a musí zahrnovat dobrovolné metody a oblasti ochrany spojující oblasti Natura 2000, neboť biologická rozmanitost má zásadní význam pro zachování, rozvoj a adaptaci zemědělství;

58.

požaduje, aby byl systém odměn založený na fakturách nahrazen systémem standardních nákladů nebo systémem nákladů podle oblastí;

59.

vyzývá k vytvoření normy pro osvědčené lesnické postupy, jež budou používány jako základ pro podporu veškerých opatření v rámci politiky týkající se lesů;

60.

vyzývá k povinnému začlenění lesnicko-environmentálních opatření a opatření v rámci sítě Natura 2000 do programů rozvoje venkova a k plošné podpoře sítě Natura 2000 na základě přímých plateb;

61.

vyzývá k tomu, aby do SZP bylo začleněno nové opatření „ochrana in situ a ex situ lesního genetického materiálu z identifikovaného zdroje“;

62.

důrazně odmítá uplatňování práv duševního vlastnictví na lesní genetické zdroje;

63.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily dlouhodobé výhledy lesnictví a projektů na ochranu lesů ve veškerém financování EU;

64.

je přesvědčen, že prevence lesních požárů je mnohem hospodárnější než boj s nimi;

65.

upozorňuje na to, že je třeba okamžitě provést doporučení týkající se prevence přírodních či lidmi způsobených katastrof, která nedávno přijal (20), zejména ta, která se týkají podpory zalesňování, v jejímž rámci jsou upřednostňovány místní druhy a smíšené lesy, a to v zájmu biologické rozmanitosti a lepší odolnosti vůči požárům, bouřím a chorobám; rovněž upozorňuje na další problémy, s nimiž se potýkají ostrovy a nejvzdálenější regiony při boji proti lesním požárům; žádá, aby se těmto regionům dostalo zvláštního zacházení prostřednictvím různých finančních nástrojů, které jsou k dispozici, mj. Fondu solidarity;

66.

domnívá se, že prevence lesních požárů prostřednictvím krajinné architektury a konektivity, infrastruktury a odborné přípravy by měla být pevně zakotvena v politikách EU v oblasti ochranu lesů, adaptace a civilní ochrany;

67.

zdůrazňuje, že v suchých oblastech a regionech, kterým hrozí desertifikace, bude obnova lesních porostů s produktivními druhy ku prospěchu obyvatel a povede k jejich zapojení do úkolů ochrany a boje proti požárům;

68.

poukazuje na to, že zalesněné oblasti mají nesporný význam pro veřejnou bezpečnost, neboť chrání lidská obydlí před negativními dopady přírodních jevů;

69.

domnívá se, že systém obchodování s emisemi (ETS) je ve své současné podobně neslučitelný s účetnictvím LULUCF, a to zejména kvůli rozdílu mezi ročními požadavky na shodu průmyslových zařízení v rámci ETS a dlouhodobějším časovým obdobím nezbytným k tomu, aby se mohly uskutečnit a sledovat změny v ukládání uhlíku v zemědělských podnicích, a proto by mezi těmito systémy neměla vznikat žádná vazba; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zvážila, jak nejlépe poskytnout financování na úspory uhlíku z činností LULUCF;

70.

uznává, že úvahy o začlenění LULUCF do cílů členských států v rámci rozhodnutí o „sdílení úsilí“ jsou vždy spojeny s určitými problémy; zejména vyjadřuje obavu, že rozdíly v exaktnosti účetnictví a velká přírodní variabilita by mohly ohrozit režim souladu s tímto rozhodnutím; vyzývá proto ke stanovení oddělených cílů pro oblast LULUCF;

71.

vyjadřuje svůj závazek k splnění cíle EU v oblasti obnovitelných energií do roku 2020 a klimatický cíl 2 °C; je nicméně znepokojen tím, že dosažení těchto cílů by mohlo být ohroženo krátkodobým rámcem používaným v současné metodologii výpočtu skleníkových plynů a výsledným předpokladem uhlíkové neutrality lesní biomasy; vyzývá Komisi, aby konzultovala IPCC a stanovila novou metodologii výpočtu skleníkových plynů, kontrolovala dlouhodobější horizonty a emise z biomasy pocházející z užívání půdy, změn v užívání půdy a lesního hospodářství, posuzovala přesuny uhlíku na národní úrovni a integrovala do lesnictví různé fáze (výsadba, průseky, těžba);

72.

prohlašuje, že současná kritéria pro biopaliva stanovená Komise nejsou vhodná v případě biomasy, a vyzývá ke stanovení nových právně závazných kritérií udržitelnosti biomasy pro energetické účely; prohlašuje, že Komise by měla konzultovat činnost a závěry Forest Europe za účelem stanovení kritérií pro určení faktorů, které mohou deformovat trh s obnovitelnými energiemi, neměla by vycházet z předpokladu uhlíkové neutrality, měla by se zabývat nepřímými emisemi a neměla by ohrožovat dosažení cílů EU 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a biologické rozmanitosti; konstatuje, že podrobná implementace kritérií by měla být ponechána na místní úrovni s ohledem na konkrétní podmínky daného místa;

73.

vyzývá k používání definic lesů založených na klasifikaci ekologického lesa, jako je klasifikace, již navrhla EEA v roce 2007, které by byly schopny rozlišit mezi starými lesy bohatými na uhlík, intenzivně obhospodařovanými monokulturami a ostatními typy lesů, včetně středomořských druhů keřů, podle biomů a fází posloupnosti;

74.

zdůrazňuje význam ochrany rozmanitosti lesů ve všech fázích posloupnosti v rámci EU s cílem zajistit biologickou rozmanitost lesů a v rámci lesů, neboť každá fáze posloupnosti vytváří podmínky pro fázi následující a protože bez společné ochrany všech fází bude posloupnost pozdějších fází vážně ohrožena;

75.

vyzývá Komisi a členské státy, aby na mezinárodní úrovni usilovaly o to, aby OSN stanovila novou definici lesů, která by vyjasnila definice přirozeného lesa na základě biomu a která by rozlišovala mezi nativními lesy a lesy, v nichž převládají monokultury a nepůvodní druhy; v této souvislosti konstatuje, že je-li EU největším dárcem veřejné pomoci rozvojovým zemím (lesnický sektor dostával v roce 2003 více než 600 milionů EUR), tato definice by značně zvýšila koherentnost politik a nákladovou efektivitu; lituje, že zelená kniha nehovoří o tom, jakého pokroku bylo dosaženo při koordinaci činnosti EU v Unii a mimo ni a v úsilí o globální právně závaznou dohodu v rámci Fóra OSN o lesích;

76.

upozorňuje na význam celosvětové spolupráce ve správě i výzkumu při stanovování norem, osvědčených postupů a přenosu technologií a vědeckých poznatků, zejména v souvislosti se systémem snižování emisí v důsledku odlesňování v rozvojových zemích (REDD); rovněž zdůrazňuje, že pozitivní přínos systému REDD nebude možné spravedlivě sdílet bez aktivní spolupráce a výměny osvědčených postupů; zdůrazňuje, že program globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) má velký význam pro mapování, monitorování a záznam zalesněných území na evropské a mezinárodní úrovni a že takto shromážděné informace mohou významně přispět k jednáním o změně klimatu v rámci OSN;

77.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.