31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/21

A.

vzhledem k tomu, že investování do mladých lidí je klíčové pro budoucnost evropských společností, zejména v době, kdy procento mladých lidí v poměru k celkové populaci stále klesá,

B.

vzhledem k tomu, že všichni mladí lidé jsou důležitým přínosem pro společnost a musí tak být vnímáni,

C.

vzhledem k tomu, že současné generace mají při vytváření dnešních politik velkou odpovědnost vůči mladým lidem a budoucím generacím; vzhledem k tomu, že tvůrci politiky a badatelé musí brát v úvahu názory mladých lidí, a dát jim tak možnost ovlivňovat dění,

D.

vzhledem k tomu, že Evropská unie má k dispozici důležité nástroje pro politiky týkající se mládeže, tyto nástroje však musí členské státy plně využívat, informovat o nich a začlenit je mezi své politické nástroje,

E.

vzhledem k tomu, že zaměstnání znamená více než jen práci, za kterou člověk pobírá mzdu; je činitelem socializace a může být důležitým zdrojem podpory, strukturace a formování osobnosti,

F.

vzhledem k tomu, že nejistota ohledně pracovního místa může vést mladé lidi k tomu, že nechtějí založit rodinu nebo její založení odkládají, což má dopad na demografický vývoj,

G.

vzhledem k tomu, že je dnešní evropská mládež vystavena vzrůstající míře nezaměstnanosti a je vážně ohrožena hospodářskou krizí, že nezaměstnanost více hrozí zejména mladým lidem s nízkou kvalifikací, a že je proto důležité zajistit, aby se mladým lidem dostalo co nejlepšího vzdělání, které jim zaručí snadný přístup na trh práce a schopnost se na něm dlouhodobě udržet,

H.

vzhledem k tomu, že by měl být na všech úrovních podporován rovný přístup všech mladých lidí k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě a měly by být více prosazovány možnosti v oblasti celoživotního učení,

I.

vzhledem k tomu, že by měl být usnadněn přechod mladých lidí z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce,

J.

vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné, aby se naprostou prioritou staly problémy předčasného ukončování školní docházky a negramotnosti, zejména mezi dospívajícími a mladými lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody,

K.

vzhledem k tomu, že otázky týkající se zdraví, bydlení a životního prostředí mají pro mladé lidí velký význam a mohou mít závažný dopad na jejich život a budoucnost; vzhledem k tomu, že by mělo být podporováno příznivé prostředí, pokud jde o vzdělávání, zaměstnávání, sociální začleňování a zdraví,

L.

vzhledem k tomu, že mladí lidé, i když musí mít možnost se opřít o zdravé rodinné prostředí, potřebují podporu při naplňování své potřeby být samostatní a nezávislí,

M.

vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise a v usnesení Rady nejsou explicitně obsažena hlediska životního prostředí, přestože jsou pro mladé lidi zásadní a mají závažný dopad na zdraví, kvalitu života a blaho budoucích generací; vzhledem k tomu, že ve strategii EU pro mládež by proto měla být hlediska životního prostředí jednoznačně uvedena mezi oblastmi činnosti,

N.

vzhledem k tomu, že aktivní účast ve společnosti není pouze důležitým prostředkem posilování postavení mladých lidí, ale přispívá také k jejich osobnímu rozvoji, k jejich lepšímu začlenění do společnosti, k získávání dovedností a rozvoji smyslu pro zodpovědnost,

O.

vzhledem k tomu, že práce mládeže má v rámci strategie EU pro mládež význam jako hodnotná volnočasová aktivita, které by se měli mladí lidé věnovat, ale která také slouží k získávání dovedností a k osobnímu rozvoji,

P.

vzhledem k tomu, že zjištění a poznání toho, co to znamená mít pevné místo ve společnosti, podporuje porozumění demokracii a jejím procesům a aktivní účast v nich,

Q.

vzhledem k tomu, že by mladí lidé měli být lépe informováni o existenci evropských programů, které pomáhají mládeži, aby se zvýšila jejich účast v těchto programech,

R.

vzhledem k tomu, že politika mládeže může přispět k rozvoji evropského způsobu myšlení,

1.

vítá sdělení Komise o „Strategii EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení“;

2.

vítá usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018);

3.

upozorňuje, že definice pojmu „mládež“ se v jednotlivých členských státech liší; poznamenává, že obsah tohoto pojmu ovlivňují různé sociální okolnosti a že z této skutečnosti vyplývá možnost různého přístupu v každém členském státě;

4.

zastává názor, že programy Společenství a finanční prostředky by měly odrážet to, jak si Evropa přeje, aby mladí lidé žili;

5.

vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly ustanovení Lisabonské smlouvy v oblasti politiky mládeže, jako je podpora účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv;

6.

uznává, že posílená otevřená metoda koordinace je s řádným ohledem na zásadu subsidiarity vhodným nástrojem pro spolupráci v oblasti politiky mládeže, a to i navzdory jejím slabým stránkám, omezené použitelnosti, nedostatku legitimity a skutečnosti, že neprobíhá efektivní spolupráce mezi „experty“ a volenými politiky, nedochází k patřičné integraci s vnitrostátními prioritami a hrozí riziko, že mezi různými úrovněmi vznikne zmatek v tom, kdo za co odpovídá; domnívá se, že v zájmu dosažení dlouhodobých výsledků by otevřená metoda koordinace měla být posilována;

7.

zdůrazňuje, že pokud má otevřená metoda koordinace přinést maximální výsledky, musí být aplikována se silnou politickou vůlí ze strany všech zúčastněných; má za to, že nedostatky v jejím uplatňování jsou zásadní překážkou pro splnění stanovených cílů;

8.

uznává důležitost spolupráce mezi institucemi na místní, regionální, státní a evropské úrovni v zájmu dosažení cílů této strategie a vyzývá Komisi, členské státy a zástupce mládeže, aby při naplňování strategie pro mládež hráli aktivní roli;

9.

naléhavě vyzývá k užší spolupráci Evropského parlamentu, Komise a Rady v otázkách mládeže a zdůrazňuje nutnost integrovanější spolupráce s vnitrostátními parlamenty a mezi nimi v rámci otevřené metody koordinace;

10.

vítá jasnou definici dvojího přístupu, předložení pracovních postupů a zejména přehledný seznam nástrojů provádění, tak jak je stanovila Rada; žádá účast Evropského parlamentu při definování priorit pracovních cyklů; vyzývá k tomu, aby evropská spolupráce v oblasti mládeže byla fakticky podložená, věcná a konkrétní;

11.

zdůrazňuje potřebu rozvíjet jasné a vůči uživatelům vstřícné ukazatele, jak na evropské, tak na národní úrovni, které umožní zdokonalit, rozšířit a aktualizovat naše znalosti o situaci mladých lidí a měřit a srovnávat pokrok v provádění obecně stanovených cílů; zdůrazňuje důležitost stálého sledování a hodnocení;

12.

upozorňuje na důležitost hodnocení stavu provádění strategie EU pro mládež; zdůrazňuje, že zprávy členských států o pokroku v oblasti mládeže by měly být veřejně dostupné, má-li se zvýšit povědomí veřejnosti; zdůrazňuje potřebu sledovat, jak se vyvíjí a mění způsob života mladých lidí v Evropě, aby bylo možné vyhodnotit, jakého pokroku bylo skutečně dosaženo;

13.

domnívá, že by mělo být více rozvíjeno vzájemné učení jako prostředek usnadňující výměnu osvědčených postupů a přispívající ke konzistentnosti činností prováděných na vnitrostátní úrovni;

14.

domnívá se, že pokud má být strategie EU pro mládež dokončena, vytváření politik mládeže by mělo jít ruku v ruce s programy a činnostmi EU, a to vhodným a transparentním způsobem; zejména se domnívá, že výsledky vyplývající z provádění programů EU by měly poskytnout zpětnou vazbu pro vytváření politik mládeže a obecně strategie EU a naopak;

15.

dále zdůrazňuje potřebu zevrubné analýzy stávajících programů, které již byly zahájeny, s cílem umožnit efektivní řízení kvality a na jejím základě navrhnout jakákoli zlepšení, která může být v budoucnu třeba v programech provést;

16.

zdůrazňuje potřebu mobilizovat a přizpůsobit programy a sociální fondy EU pro mládež, aby se zajistila jejich jednodušší přístupnost a zjednodušily se postupy pro jejich získávání; zdůrazňuje, že je důležité koncipovat praktický, nebyrokratický přístup v této oblasti s cílem uskutečnit integrovanou strategii směřující ke zlepšení života mladých lidí; upozorňuje na to, že je důležité, aby byli mladí lidé zapojeni do provádění programů pro mládež, aby bylo možné lépe zohlednit jejich potřeby;

17.

zdůrazňuje důležitou roli programů Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci při vytváření evropských politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; znovu opakuje, že jeho politickou prioritou je považovat tyto programy za základní kámen při vytváření strategie EU pro mládež, zejména pro příští generaci víceletých programů;

18.

domnívá se, že by mělo být vyvinuto ještě větší úsilí s cílem podporovat mobilitu mladých lidí v rámci Evropy a že v programech mobility musí být dostatečný prostor pro to, aby byla věnována pozornost i výměnám mladých lidí mimo rámec formálního vzdělávání;

19.

vyzývá Komisi, aby v nových programech mobility věnovala zvláštní pozornost mobilitě pracovníků s mládeží, a za tímto účelem požaduje, aby byl zvláštní vízový režim, který v současnosti existuje pro studenty, rozšířen i na pracovníky s mládeží;

20.

upozorňuje na potřebu zapojit masové sdělovací prostředky do popularizace programů pro mladé lidi;

21.

uvědomuje si, že zlepšení života mladých lidí je průřezovým úkolem, na který je třeba brát zřetel v každé oblasti politiky; vybízí evropské orgány a členské státy, aby usilovaly o to, aby ve všech administrativních útvarech a na ministerstvech byl vytvořen úsek pro mládež, který pomůže posílit vypracovávání odpovídajících politik týkajících se mládeže; zároveň žádá Komisi, aby jmenovala na svých generálních ředitelstvích „styčné důstojníky pro otázky mládeže“ a poskytla jim školení zaměřené na tuto problematiku; domnívá se, že cílem by mělo být posuzování dokumentů Komise z hlediska cílů politiky mládeže; s nadšením proto vítá meziodvětvový přístup, který představuje nezbytný faktor k dosažení maximální úrovně účinnosti; domnívá se, že zohlednění otázek týkajících se mládeže ve všech oblastech politiky je klíčovým faktorem pro úspěch strategie pro mládež;

22.

zdůrazňuje, že je třeba institucionalizovat mezigenerační spravedlnost na evropské úrovni a je nutno, aby tento princip přijaly členské státy v zájmu spravedlivé regulace vztahů mezi generacemi;

23.

zdůrazňuje, že celosvětová ekonomická krize má největší dopad zejména na mladé lidi a že tato skutečnost by tedy měla hluboce ovlivnit priority v rámci oblastí činnosti; domnívá se, že by se mělo postupovat tak, že bude stanoven okruh opatření, která podpoří strategii východiska z krize v sociální oblasti, a zvláštní pozornost by měla být věnována přezkumu záchranných sociálních sítí a systémů sociálního zabezpečení;

24.

zdůrazňuje, že je důležité odstranit všechny typy diskriminace mezi mladými lidmi, jako je diskriminace založená na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání, zdravotním postižení, věku a sexuální orientaci;

25.

zdůrazňuje, že je důležité v rámci sociální vize EU považovat mladé lidi za prioritní skupinu;

26.

důrazně poukazuje na potřebu poskytnout mladým lidem se zdravotním postižením účinnou a vhodnou podporu a skutečné a rovné příležitosti, pokud jde o fyzický, senzorický a kognitivní přístup ke vzdělávání, zaměstnání, kultuře, volnočasovým aktivitám, sportu, společenským aktivitám a zapojení do veřejné činnosti a řešení občanských záležitostí;

27.

vyzývá k opatřením, která zajistí respektování rozmanitosti a úspěšnou integraci mladých lidí a dětí;

28.

vyzývá členské státy, aby identifikovaly průřezové vazby mezi různými oblastmi, které spojují politiky mládeže a vzdělávání, odbornou přípravu, zaměstnanost, kulturu a další politiky;

29.

zdůrazňuje nutnost silných vazeb mezi politikami týkajícími se mládeže a dětí;

30.

vyzývá členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci mezi stranami znalostního trojúhelníku (vzdělávání – výzkum – inovace), neboť se jedná o klíčový prvek pro růst a vytváření pracovních míst; výrazně doporučuje podporovat společná kritéria pro vzájemné uznávání neformálního a odborného vzdělávání, např. urychlením přijetí systému ERK pro uznávání kvalifikací, transparentnost a uznávání dovedností;

31.

vyzývá členské státy, aby rozvíjely více iniciativ a investovaly do správných dovedností pro profese, po kterých je poptávka, a vybízí je, aby propojily vzdělávací programy s požadavky trhu práce, aby přijaly právní předpisy pro krátkodobé odborné vzdělávání (tam, kde je to ještě stále zapotřebí) a v co největší možné míře využívaly uznávání dovedností a uznávání kvalifikací;

32.

upozorňuje na problém předčasného ukončování školní docházky a potřebu přijmout opatření s cílem zajistit, aby co největší procento mladých lidí řádně ukončilo povinnou školní docházku;

33.

důrazně vyzývá členské státy, aby v rámci zvýšeného financování propagovaly studijní a vzdělávací mobilitu všech mladých lidí, která je klíčovým faktorem pro získávání studijních a pracovních zkušeností; zdůrazňuje důležitost mobility mládeže rovněž v regionech hraničících s EU, tím že se zajistí široká účast v evropských programech, které podporují mládež;

34.

naléhavě vyzývá členské státy, aby se vynasnažily dosáhnout strategických cílů a splnit hodnotící kritéria stanovená v rámci strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“), zejména pokud jde o osoby, které dosáhly jen nízké úrovně základních dovedností, žáky a studenty, kteří předčasně opustili vzdělávací systém;

35.

vyzývá členské státy, aby vytvořily dostatečné možnosti a způsoby, které umožní lidem, kteří opustili vzdělávací systém, aby se do něj mohli vrátit, a aby zajistili, aby pro ty, kteří navštěvovali výuku odborného vzdělávání, bylo k dispozici vhodné přemostění, aby mohli dále pokračovat na vyšších stupních vzdělávání, a naléhavě je žádá, aby přijaly opatření a nabízely cílené programy pro mladé lidi, kteří ve studiu zaostali, protože se ocitli v obtížné situaci nebo se špatně rozhodli;

36.

zdůrazňuje, že je důležité poskytnout mladým lidem přístup ke konzultacím a poradenství ve věci přechodu ze vzdělávání do pracovního procesu;

37.

vyzývá členské státy, aby zajistily, aby děti a mladí lidé, bez ohledu na právní postavení jejich rodin, měli právo studovat v rámci státního vzdělávacího systému, a aby jim pomohly s řádným přihlédnutím k jejich kultuře a jazyku získat nezbytné jazykové znalosti hostitelského členského státu a znalost jeho kultury, která poslouží jako nástroj k jejich začlenění;

38.

vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup mladých lidí ke vzdělávání bez ohledu na jejich sociální původ a finanční situaci a zaručily rovný přístup ke vzdělávání i znevýhodněným mladým lidem z rodin s nízkými příjmy;

39.

vyzývá členské státy k provedení Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením a ke skutečné realizaci inkluzivního vzdělávání, které bude zahrnovat formální i neformální vzdělávání;

40.

zdůrazňuje důležitost nového, efektivního a kontinuálního systému odborné přípravy pro učitele s cílem pomoci mladým studentům lépe se vyrovnat s nároky rychle se měnící společnosti;

41.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat mediální gramotnost;

42.

poukazuje na to, že vzdělávání hraje v pozitivním vývoji osobních postojů zásadní úlohu;

43.

je silně znepokojen vzrůstajícím počtem mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní, nedostatečně zaměstnaní nebo nemají jistotu pracovního místa, a to zejména v současné ekonomické krizi; rozhodně podporuje výzvu určenou Evropské radě, aby v Lisabonské strategii na období po roce 2010 a strategii EU 2020 zajistila začlenění perspektivy mládeže a aby podpořila pokračování iniciativ vyvíjených v souladu s celkovými cíli Evropského paktu pro mládež; rozhodně podporuje návrh, aby do plánů obnovy navrhovaných v rámci plánů boje proti hospodářské a finanční krizi byla zapracována i vhodná opatření zaměřená na mladé lidi;

44.

zdůrazňuje zásadní nutnost dosáhnout cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, kterou si Evropa vytyčila, a domnívá se, že nově formulovaná agenda EU 2020 by měla EU umožnit plně se zotavit z krize tak, že se bude rychleji vyvíjet směrem k inovativní ekonomice vytvářející pracovní místa; v této souvislosti naléhavě vyzývá k tomu, aby byla nově formulovaná agenda více zaměřena na mladé lidi;

45.

vyzývá členské státy, aby učinily opatření proti nejistotě zaměstnání a špatným pracovním podmínkám, se kterými se mladí lidé setkávají na trhu práce, a aby aktivně podporovaly sladění světa zaměstnání a světa osobního a rodinného života;

46.

naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých politikách na podporu zaměstnanosti zohledňovaly také mezigenerační rozměr;

47.

vyzývá členské státy, aby zjednodušily přístup mladých lidí k různým druhům zaměstnání s dobrými pracovními podmínkami, aby se zabránilo nepoměru mezi dovednostmi a pracovními příležitostmi, který představuje mrhání talentem; doporučuje v tomto ohledu zlepšit kvalitu poskytovaných stáží i práv stážistů zajištěním toho, aby většina interních programů vybavila mladé lidi dovednostmi a vedla k získání placeného místa;

48.

zároveň vyzývá členské státy, aby nabízely více pracovních příležitostí, prováděly politiky sociální ochrany pro znevýhodněné mladé lidi a zajistily rovné příležitosti pro mladé lidi v okrajových oblastech i v centru měst a poskytly zvláštní podporu mladým matkám;

49.

připomíná nebezpečí odlivu mozků a jeho nepříznivých důsledků pro země původu mladých lidí; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly a vypracovaly strategie, které pomohou udržet mladé lidi v zemích a oblastech s potenciálním úbytkem obyvatelstva, který se projevuje v různých formách, např. jako odliv mozků, náhrada nedostatku kvalifikovaných pracovníků a levná, flexibilní, nekvalifikovaná a často jen sezonní pracovní síla;

50.

vyzývá členské státy, aby odstranily případy, kdy jsou registrovány rozdíly ve výši příjmů mezi mladými muži a mladými ženami na základě pohlaví;

51.

vyzývá členské státy, aby v době globalizace zajistily práva na důstojné zaměstnání a sociální jistotu tím, že bude dosažena rovnováha mezi flexibilitou a jistotou;

52.

vyzývá členské státy, aby zajistily úplnou převoditelnost získaných sociálních výhod, aby nebyla ohrožena sociální ochrana mladých pracovníků, kteří se rozhodli pro mobilitu;

53.

zdůrazňuje význam praktické přípravy v podnicích a institucích v průběhu studia, která může následně usnadnit hledání zaměstnání;

54.

navrhuje propagovat podnikatelskou kulturu mezi mladými lidmi zlepšením osvěty týkající se podnikání, podporováním rozvoje evropských struktur a sítí za tímto účelem, vybízením mladých lidí k zahájení podnikatelské činnosti a využitím nástrojů mikroúvěrů a mikrofinancování; zdůrazňuje význam celoživotního učení;

55.

souhlasí s tím, že je zapotřebí součinnosti mezi světem vzdělávání a světem průmyslu a pokročilejších forem integrace mezi vysokými školami a podniky;

56.

vybízí členské státy, aby podporovaly soukromé iniciativy pro mladé lidi, mj. prostřednictvím pomoci vnitrostátních programů, které doplňují programy na evropské úrovni;

57.

upozorňuje na to, že je potřeba vytvořit politiky, jejichž cílem bude sladit pracovní a soukromý život a vést mladé lidi k zakládání rodin; upozorňuje také, že je třeba zajistit, aby mladí lidé měli dostatečný příjem, který jim umožní přijímat nezávislá rozhodnutí, včetně rozhodnutí založit rodinu;

58.

zdůrazňuje, že dopad změn klimatu a životního prostředí a zhoršujícího se životního prostředí má negativní vliv na životy mladých lidí a vyzývá k udržitelným opatřením v této oblasti;

59.

vyzývá členské státy, aby do svých plánů zařadily vhodné formy vzdělávání v oblasti předcházení zdravotním rizikům a prevence rizik spojených s ochranou životního prostředí;

60.

vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že rámec spolupráce neodkazuje na spotřebitelské politiky; zastává názor, že některé zdravotní problémy mohou souviset s výrobou nezdravých potravin a jejich uváděním na trh;

61.

zdůrazňuje, že při vytváření politik v oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí je zapotřebí zohlednit zvláštní zranitelnost mladých lidí a dětí; zdůrazňuje, že je nutné pomocí opatření, jako jsou informativní a vzdělávací kampaně, zajistit vysokou míru ochrany mladých spotřebitelů;

62.

zdůrazňuje, že je nezbytné pokračovat v boji proti užívání drog a alkoholu, újmy na zdraví v důsledku kouření a dalším formám závislosti, včetně hazardních her, zejména pomocí prevence a opětovného začlenění; vyzývá členské státy, aby co nejlépe využily protidrogového akčního plánu EU a strategie EU na podporu členských států v boji proti poškození spojenému s požíváním alkoholu a dalším formám závislosti;

63.

připomíná rovněž, že děti a mladí lidé jsou vystavováni velkému množství násilných scén v médiích; navrhuje, aby tato otázka byla dále prozkoumána a aby byla přijata veškerá opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby nedocházelo k podobnému působení na jejich duševní zdraví;

64.

doporučuje, aby mladí lidé byli při využívání nových technologií vedeni pomocí politik mediálního vzdělávání a politik ke zvýšení informovanosti o nebezpečích, která s sebou nekontrolované využívání nových technologií přináší;

65.

zdůrazňuje, že při ochraně zdraví mladých lidí hraje svou úlohu jejich osvěta v oblasti sexuální výchovy;

66.

upozorňuje na přetrvávající vysokou míru těhotenství nezletilých dívek a vyzývá Komisi a členské státy, aby mladé lidi o tomto problému informovaly a prováděly osvětu zaměřenou na tuto problematiku;

67.

vyzývá členské státy, aby zajistily přístup dětí a mladých lidí z řad přistěhovalců k základní zdravotní péči bez ohledu na právní postavení jejich rodiny;

68.

zdůrazňuje úlohu sportu, jakožto celého souboru činností, které podporují zdravý životní styl mladých lidí, týmovou práci, smysl pro čestné jednání a odpovědnost a také úlohu osvěty mladých lidí v oblasti boje proti násilí na stadionech a ve sportovních areálech; vyzývá k zavedení speciálních programů pro zdravotně postižené mladé lidi;

69.

vyzývá členské státy, aby ve svém úsilí povzbuzovat mladé lidi k účasti na sportovní činnosti zohledňovaly otázky týkající se rovnosti pohlaví a aby podporovaly také méně populární sporty;

70.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat kampaně ke vzdělávání mládeže s cílem bojovat proti dopingu a podporovat čistý sport;

71.

zdůrazňuje význam trvalého strukturovaného dialogu a konzultací s mladými lidmi; důrazně vyzývá členské státy, aby na všech úrovních (místní, vnitrostátní a mezinárodní) prosazovaly účast mladých lidí a mládežnických organizací na vytváření obecných politik a zejména, nikoli však pouze, politiky mládeže, a to prostřednictvím probíhajícího strukturovaného dialogu;

72.

zdůrazňuje, že k tomu, aby byla zohledněna co nejširší škála názorů mladých lidí, je důležité zvážit metodu konzultace s mládeží; vyslovuje se pro vytvoření struktur, v jejichž rámci budou všichni aktéři moci spolupracovat, ovlivňovat ve stejné míře politiky a rozhodnutí a také poskytovat prostředky, které jsou k vytvoření těchto struktur zapotřebí;

73.

vybízí členské státy, aby zapojily mládežnické organizace do procesu tvorby politiky, a to i na místní úrovni;

74.

zdůrazňuje důležitost reprezentativních zástupců mládeže ve strukturovaném dialogu a doporučuje Komisi, aby konzultovala se zástupci národních rad mládeže témata, která jsou pro mladé lidi prioritou;

75.

souhlasí s tím, že je nutné častěji vyjadřovat uznání a podporu mládežnickým organizacím a jejich velkému přínosu k neformálnímu vzdělávání; vyzývá Komisi a Radu, aby vybízely členské státy ke zřízení a podpoře místních parlamentů a rad mládeže a aby zavedly příslušné programy;

76.

zdůrazňuje potřebu většího a různorodějšího zapojení mladých lidí s cílem posílit jejich zastoupení; prosazuje podporování účasti mladých lidí již od raného věku; v tomto ohledu vybízí ke zvážení posílení vztahů mezi školami, mládežnickými organizacemi a jinými organizacemi občanské společnosti a důrazně doporučuje, aby bylo více uznáváno neformální vzdělávání;

77.

navrhuje, aby pro mladé lidi, kteří se aktivně účastní života společnosti, byly vytvořeny systémy vyznamenání, jejichž hlavním účelem bude vybudování kultury práv i povinností;

78.

zdůrazňuje, že je zapotřebí vynaložit zvláštní úsilí na povzbuzování mladých lidí, kteří žijí v okrajových a venkovských oblastech a v chudých čtvrtích, aby se aktivně účastnili činností na evropské úrovni; lituje v tomto ohledu, že v rámci pro spolupráci nejsou navržena žádná konkrétní opatření, která zlepší proces informování mladých lidí o programech EU, zejména těch, kteří žijí na odlehlých místech a těch, kteří nejsou organizováni v politických, společenských nebo nevládních organizacích; žádá Komisi, aby v této oblasti přijala jednoznačný závazek;

79.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zvýšit úsilí o zajištění účinné výměny názorů a informací probíhající třemi směry – mezi akademickou, podnikatelskou a politickou komunitou – na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni;

80.

vyzývá členské státy, aby zajistily jednoduchý přístup k novým technologiím s cílem rozvíjet tvořivost mladých lidí a jejich schopnost inovace a vzbudily u nich zájem o kulturu, umění a vědu;

81.

je překvapen, že ve sdělení Komise není jakýkoli přímý odkaz na kulturní otázky; dodává, že tyto otázky nemohou být zúženy pouze na podnikání a využívání nových technologií;

82.

vítá skutečnost, že usnesení Rady bere v úvahu úlohu sociálních a kulturních činností, které doplňují činnosti vyvíjené v rámci vzdělávacího systému a rodin; bere na vědomí, že tyto činnosti rovněž přispívají rozhodujícím způsobem k boji proti diskriminaci a nerovnostem a umožňují mladým lidem přístup k volnočasovým aktivitám, kultuře a sportu;

83.

zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy při přidělování finančních prostředků podporovaly a uznávaly kulturu mládeže, neboť má pro rozvoj kreativity mladých lidí zásadní význam;

84.

vítá návrh na podporu odborného vzdělávání pracovníků s mládeží v oblasti kultury, nových médií a mezikulturních schopností obsažený v usnesení Rady;

85.

navrhuje, aby do politik, programů a činností v oblasti kultury a médií byla začleněna perspektiva mládeže;

86.

zastává názor, že kulturní instituce (např. muzea, knihovny a divadla) by měly být povzbuzovány k většímu zapojení dětí a mladých lidí;

87.

vyzývá Komisi a Radu, aby koncipovaly evropský pas mládeže, aby byl mladým lidem umožněn přístup do kulturních institucí v celé EU za velmi nízké ceny;

88.

vítá rozhodnutí Rady, která vyhlásila rok 2011 Evropským rokem dobrovolnictví, a opatření stanovená v doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie;

89.

je toho názoru, že dobrovolná činnost mládeže by měla být podporována, mimo jiné také rozšířením programu Evropské dobrovolné služby, a poskytnutím pomoci znevýhodněným mladým lidem, aby se také mohli věnovat dobrovolné činnosti;

90.

domnívá se, že podle toho, jaké budou výsledky hodnocení přípravné akce Amicus, by měly být naplánovány další podobné akce;

91.

zastává názor, že dobrovolné činnosti nenahrazují profesionální, placené pracovní příležitosti, ale jsou pro společnost přínosem;

92.

vyzývá k tomu, aby byl jako doplněk ke stávajícímu evropskému pasu mládeže zaveden a vzájemně uznáván „evropský pas dobrovolníků“; tento pas by poskytoval evidenci dobrovolné činnosti, kterou vykonávají děti a mladí lidé, a mohl by být potenciálním zaměstnavatelům předkládán jako doklad určité kvalifikace;

93.

vítá fakt, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí, která mladé lidi postihuje zvlášť těžce;

94.

zastává názor, že v kontextu stárnoucí populace je mezigenerační spravedlnost klíčovou výzvou; vyzývá členské státy, aby při vytváření svých politik braly v úvahu zájmy mladých lidí a budoucích generací, zejména v době hospodářské a finanční krize;

95.

zdůrazňuje také potřebu rozvíjet víc široce zaměřené programy pro okrajové skupiny obyvatelstva, jako jsou mladí přistěhovalci a také všichni lidé se zvláštními potřebami (lidé se zdravotním postižením, mladí lidé, které je třeba znovu začlenit do společnosti poté, co strávili určitou dobu ve vězení, lidé bez domova, lidé s příležitostným zaměstnáním a další);

96.

uznává, že je nutné zlepšit informovanost o zdravotně postižených mladých lidech, a vyzývá evropské orgány, aby přijaly opatření, která zajistí, že v budoucnosti budou postižení mladí lidé plně integrováni;

97.

opakuje svůj požadavek zajišťovat ve všech oblastech života rovnost mezi pohlavími již od raného věku; vítá proto zejména skutečnost, že cílem usnesení Rady je zlepšit péči o děti a prosazovat rozdělení povinností mezi rodiče, aby bylo sladění pracovního a soukromého života umožněno mladým ženám i mladým mužům;

98.

zdůrazňuje, že je důležité informovat děti a mladé lidi o tom, že diskriminaci nelze akceptovat v žádné formě a v žádné oblasti, a že je důležité učinit důrazná opatření, jejichž cílem je boj proti všem formám extremismu;

99.

doporučuje, aby prioritou ve všech členských státech bylo zajištění toho, aby žádné nezletilé osobě nebyl odepřen přístup k sociální péči;

100.

zdůrazňuje význam inkluzivního digitálního prostředí; vybízí členské státy, aby jako součást svých systémů formálního i neformálního vzdělávání vypracovaly koncepce, které budou zaručovat přístup k informacím, vzdělávání a kultuře a budou zlepšovat mediální dovednosti mladých lidí;

101.

doporučuje přímou rozvojovou pomoc na opatření ve prospěch mladých lidí a pro boj proti užívání drog a obchodu s nimi v rozvojových zemích;

102.

je nakloněn podpoře činností ve veřejném zájmu, které utvářejí smysl pro zodpovědnost mezi mladými lidmi, jako je např. dobrovolná činnost v rámci boje proti změně klimatu, dobrovolná činnost v zájmu rozvoje nebo humanitární pomoci; vítá v tomto ohledu příležitosti, které nabídne zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mladým lidem, pokud jde o jejich účast na humanitární činnosti EU, a vyzývá členské státy, aby zajistily plnou informovanost mladých lidí o existenci tohoto sboru;

103.

vybízí Komisi k dalšímu prozkoumání možnosti posílit činnosti mezinárodní spolupráce, pokud jde o dobrovolnou činnost mládeže;

104.

vyzývá členské státy, aby vytvořily programy výměn a partnerství s třetími zeměmi a jejich společenstvími s cílem propagovat mezikulturní dialog a podporovat mladé lidi v tom, aby se angažovali ve společných projektech;

105.

vyzývá ke zlepšení a rozsáhlejšímu provádění programu Erasmus Mundus;

106.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.