Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52010DC0634

    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o konsolidaci vztahů EU a Afriky: 1,5 miliardy lidí, 80 zemí, dva kontinenty, jedna budoucnost

    /* KOM/2010/0634 konečném znení */

    52010DC0634




    [pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

    V Bruselu dne 10.11.2010

    KOM(2010) 634 v konečném znění

    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

    o konsolidaci vztahů EU a Afriky:1,5 miliardy lidí, 80 zemí, dva kontinenty, jedna budoucnost

    1. Evropa – Afrika: Přizpůsobení partnerství novým podmínkám

    1. Třetí summit EU a Afriky, na němž se setká 80 hlav států a vlád, proběhne koncem listopadu 2010. Bude příležitostí k upevnění vztahů mezi EU a Afrikou, čímž poskytne vyhlídky na lepší budoucnost a větší prosperitu pro 1,5 miliardy lidí v 80 zemích. Dá rovněž možnost přizpůsobit partnerství EU a Afriky významným změnám, k nimž došlo v Evropě, Africe i na mezinárodní úrovni od posledního summitu EU a Afriky a od přijetí společné strategie Afrika–EU v roce 2007[1].

    2. Pokud jde o Evropu, Lisabonská smlouva a vytvoření evropské služby pro vnější činnost, která úzce spolupracuje s útvary Evropské komise, Evropské unii umožní lépe provázat svou vnější politickou a hospodářskou agendu. Zajistí se tak větší soudržnost mezi politikou EU týkajícími se Afriky a ostatními politikami EU obecně. Také to oběma partnerům umožní lépe koordinovat své postoje a vydávat společné poselství na globální úrovni.

    3. Pokud jde o Afriku, je úspěšné řešení problémů důkazem trvalého pokroku směrem k míru, stabilitě a demokracii. Chudoba, špatná správa věcí veřejných, spory a porušování lidských práv však stále ještě na mnoha místech existují. Pokrok je v důsledku toho pomalý a nerovnovážný. Afrika však jasně vyjádřila, že je připravena převzít odpovědnost za svůj osud, méně spoléhat na vnější pomoc a řešit globální výzvy. Politická a hospodářská integrace pokročila na regionální i kontinentální úrovni. Afrika se na globální úrovni projevuje stále jednotněji, přičemž se jako klíčový aktér jeví Africká unie.

    4. Hospodářský růst Afriky je ohromující: v letech 2006 až 2008 dosahoval její průměrný roční růst 6 %. Tento trend v roce 2009 zpomalil o polovinu, a to mimo jiné v důsledku celosvětové hospodářské a finanční krize, fluktuace cen komodit a vývozu, poklesu peněžních prostředků a značného omezení přímých zahraničních investic. Podle odhadů je však pravděpodobné, že africký kontinent rychle využije přínosu hospodářského vzestupu a vrátí se na vysokou úroveň růstu.

    5. Evropská unie a Afrika dohromady představují čtvrtinu světové populace a více než jednu třetinu členů Organizace spojených národů. Jak Evropa, tak Afrika zaujímají čelní postavení, pokud jde o podporu mezinárodního regulačního rámce a institucí s širší oblastí působnosti. Evropa podpořila to, aby G-8 a G-20 přizvaly Afriku a daly jí možnost být vyslyšena. Evropská unie rovněž podpořila reformu mezinárodních finančních institucí a pomohla zajistit pro Afriku další křeslo v radě Světové banky.

    6. Evropská unie zůstává nejvýznamnějším politickým spojencem Afriky a spolehlivým partnerem v oblasti obchodu a rozvoje. Na posledním summitu EU a Afriky v roce 2007 v Lisabonu se obě strany dohodly na tom, že své vztahy postaví na nových, vyvážených a strategických základech. Obě by nyní měly postupovat dále, aby tuto ambici naplnily, mimo jiné také prostřednictvím účinného provádění společné strategie Afrika–EU. Zároveň se v Africe zvyšuje zastoupení nových globálních aktérů a sílí spolupráce po linii „jih-jih“. Tyto nové trendy jsou pro vztahy Afriky a EU zdravým podnětem, který vyžaduje opětovné zaměření na rozpoznané silné stránky a přínosy a zlepšení spolupráce a určení situací, které jsou výhodné pro všechny.

    7. Dosahování rozvojových cílů tisíciletí sice zůstane v jádru společné strategie Afrika–EU, ale je potřeba podpořit Afriku při posilování politického a hospodářského vedení a při upevňování regulačního, finančního i podnikatelského prostředí, které tomuto kontinentu umožní lépe využívat vlastní prostředky udržitelným způsobem. Zásahy v soukromém sektoru a zajištění finančního pákového účinku rozvojové pomoci bude v tomto ohledu rozhodující. Strategie 2020 poskytuje inspiraci pro naše vztahy s Afrikou a vytváří rámec, jenž umožní dát našim politickým cílům podobu konkrétních kroků, o něž se budou vztahy Afriky a EU opírat v příštím desetiletí.

    8. Evropa a Afrika musí stavět na úspěších[2] společné strategie s cílem zvýšit její dopad na globální, kontinentální i regionální úrovni. Poznatky a zkušenosti nabyté v posledních třech letech ukazují, že společná strategie musí více využívat svého potenciálu a lépe reagovat na současné i budoucí problémy. Pro společné řešení globálních otázek je nezbytné, aby vztahy skutečně překonaly rámec institucí a roztříštěný přístup orientovaný na rozvoj, jež byl uplatňován v minulosti. Obě strany musí překonat svou nejednotnost a vytvořit cesty pro účinnou interakci. Pokud jde o Afriku, je i nadále významným úkolem posílení subsidiarity na základě racionalizace překrývajících se mandátů a programů, jež by si mohly vzájemně odporovat. Pokud jde o Evropu, snižují viditelnost a politický dopad konkurující vnitrostátní zájmy, nekoordinované dvoustranné iniciativy a nástroje.

    2. EU – Afrika: společné řešení společných úkolů

    (9) Partnerství EU a Afriky je jediným strategickým partnerstvím mezi kontinenty, v němž je Evropská unie zapojena. Nejde o partnerství mezi dárcem a příjemcem; jde o skutečné komplexní partnerství založené na společných zájmech a na nastolování vzájemně prospěšných situací.

    (10) Specifický přínos partnerství Afriky a EU spočívá v jeho politické povaze, širokém záběru a jeho schopnosti společně řešit globální záležitosti a veřejné statky v době, kdy rychlost globalizace vyžaduje koordinované politické reakce v rámci mnohostranné diplomacie. Evropa a Afrika sdílejí v klíčových oblastech hodnoty i zájmy a je třeba, aby svou vizi přetvořily v konkrétní výsledky.

    (11) Dosahování rozvojových cílů tisíciletí: Plenární zasedání OSN na vysoké úrovni, jež se konalo v září v New Yorku, opět potvrdilo, že rozvojové cíle tisíciletí jsou dosažitelné, bude-li k tomu odpovídající vůle, dojde-li ke změnám politik a budou-li k dispozici zdroje od všech partnerů. Zvláštní pozornost bude věnována cílům a zemím, které nejvíce zaostávají (většina z nich se nachází v Africe), a lidem, kteří jsou nejzranitelnější a ocitají se na okraji společnosti. Partnerství pro rozvojové cíle tisíciletí, nedávno posílené iniciativou v této oblasti v hodnotě 1 miliardy EUR zaměřenou jednak na konsolidaci pokroku v zemích, které dosáhly největšího pokroku, a jednak na pomoc nejpotřebnějším zemím, bude i nadále působit jako katalyzátor a bude stimulovat politické reformy a využívání nezbytných zdrojů pro společně dohodnuté oblasti přednostního zájmu, a to na základě vlastních iniciativ Afriky.

    (12) Potírání hrozeb pro mír a bezpečnost : Toto partnerství bylo dosud nejúspěšnějším partnerstvím společné strategie Afrika–EU, ať už jde o spolupráci a koordinaci geografických otázek, o demokracii a neústavní změny vlád v Africe či o rozvoj africké struktury pro mír a bezpečnost. Afrika a EU budou nadále pracovat na svých současných prioritách. Budou však zároveň muset zajít dále například tím, že zformulují společná stanoviska v rámci systému OSN. Bude důležité pokračovat ve společné práci věnované globálním hrozbám pro bezpečnost, jako je terorismus a nadnárodní organizovaná trestná činnost, mimo jiné včetně různých forem obchodování (zejména s lidmi a drogami), a pirátství. Pokud jde o specifické oblasti řízení a prevence krizí, měly by oba kontinenty společně vytvořit systém, jenž umožní stálé konzultace v průběhu celého cyklu krize, počínaje včasným varováním a konče opatřeními obnovy. Co se týče spolupráce s Organizací spojených národů, měly by také spolupracovat na zlepšení finanční a operační schopnosti Africké unie, regionálních hospodářských společenství a regionálních mechanismů bránit konfliktům a plánovat, realizovat a řídit operace na podporu míru.

    (13) Podpora správy věcí veřejných, demokracie, právního státu a lidských práv z politického i hospodářského hlediska na všech úrovních. Závazek EU, pokud jde o dodržování a podporu lidských práv, je klíčovou zásadou, na níž jsou vztahy EU a Afriky založeny a bude se dále odrážet v dohodách těchto dvou stran. Občanská společnost a soukromý sektor by měly být stále více zapojovány do posilování programů správy věcí veřejných ve všech odvětvích, což zase pomůže vytvořit lepší podmínky pro udržitelný růst podporující začlenění. V tomto ohledu je užitečným nástrojem nová platforma Afrika–EU pro dialog o správě věcí veřejných. Spolupráce v oblasti hospodářské a globální správy by měla být prohloubena a měla by se zabývat mimo jiné transparentní a udržitelnou správou přírodních zdrojů a příjmů a také bojem proti podvodům, korupci a nedovoleným kapitálovým operacím. Obě strany by se rovněž měly zabývat reformou jednak mnohostranného systému pro demokratickou správu věcí veřejných a lidská práva a jednak mezinárodních organizací.

    (14) Posílení legitimity a účinnosti mnohostranných institucí : Oba kontinenty by měly vyvinout jednotnou vizi, pokud jde o to, jak si mohou být vzájemně nápomocny při podpoře společných zájmů, jak posilovat své postavení na světové úrovni a spolupracovat při probíhajících a budoucích mezinárodních jednáních tak, aby jejich výsledky odpovídaly jejich politickým a strategickým prioritám. Evropská unie bude nadále podporovat politické iniciativy usilující o vhodnou úlohu Afriky v klíčových mezinárodních organizacích, institucích a fórech v souvislosti s nadcházejícími reformami (jako je OSN, mezinárodní finanční instituce, G-8 a G-20, Světová obchodní organizace nebo Světová zdravotní organizace). Evropská unie bude i nadále spolupracovat se svými africkými partnery, aby zajistila přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN, která by novým zástupcům EU v souladu s Lisabonskou smlouvou umožnila účinný podíl na práci Valného shromáždění OSN.

    (15) Boj proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí , a to s uznáním významné úlohy, jež v této souvislosti náleží biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám. V situaci po kodaňské konferenci bude dialog EU a Afriky zásadní při budování společné vize pro jednání Rámcové úmluvy Organizace spojených národů a zároveň umožní propojit stanoviska přijatá v Cancúnu a poté, a to s cílem dosáhnout právně závazné dohody. Intenzivnější úsilí o koordinaci mezi Africkou unií, jejími členskými státy, regionálními hospodářskými společenstvím a Novým partnerstvím pro rozvoj Afriky (NEPAD) bude v tomto ohledu zásadní. Partnerství v oblasti změny klimatu bude i nadále platformou pro sledování realizace hlavních společných iniciativ, jako je globální aliance pro změnu klimatu, Africká koncepce Informace o klimatu pro rozvoj v Africe (CLIMDEV Africa), Velká zelená zeď pro Saharu a iniciativa Sahel v součinnosti s dalšími partnerstvími. Bude se také pokračovat v dialogu ohledně udržitelného řízení přírodních zdrojů, dohod týkajících se právních předpisů a projektů v oblasti lesnictví a také ohledně politiky v oblasti snižování rizika katastrof.

    3. EU – AFRIKA: VIZE PRO BUDOUCNOST

    (16) Společná strategie Afrika–EU tedy vytvořila úspěšné acquis , které je třeba zachovat. Vzhledem k rozsahu úkolů, jimž oba kontinenty čelí, je třeba, aby se naše partnerství vyvíjelo dále.

    (17) Pro zajištění dlouhodobého rozvoje bude více pozornosti věnováno tomu, jak by měla spolupráce v oblasti rozvoje pomáhat při nastolování podmínek pro všeobecný a udržitelný růst. Hlavní téma třetího summitu EU a Afriky nazvaného „Růst, investice a tvorba pracovních míst“ udá směr spolupráce těchto dvou kontinentů a zajistí v těchto oblastech dlouhodobou orientaci. Toto téma je dobře sladěno s prioritami stanovenými v rámci strategie EU 2020 a také se zelenou knihou věnovanou „Zvyšování dopadu rozvojové politiky EU“, jež je předkládána současně s tímto sdělením.

    (18) V zájmu zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění by se spolupráce v nadcházejícím desetiletí měla zaměřit mimo jiné na činnosti s velkým dopadem, které mohou mít pákový účinek na investice, s cílem naplnit obrovský potenciál partnerství EU a Afriky. Ve zmíněné zelené knize Komise uvádí, že by EU měla posuzovat nové společné strategie pro udržitelný růst podporující začlenění v partnerství s jednotlivými či regionálními uskupeními zemí a zapojovat také účastníky ze soukromého sektoru a organizace občanské společnosti. Tato otázka je zvláště významná s ohledem na partnerství EU a Afriky.

    (19) Cíl spočívající v růstu podporujícím začlenění by měl být základem pro iniciativy EU a Afriky v zájmu všeobecného a vyváženého růstu a investic, které pomáhají snižovat chudobu a nerovnost.

    - V zájmu pokroku směrem k ekonomikám s vysokou zaměstnaností, které napomáhají sociální soudržnosti , budou podporovány iniciativy zaměřené na rozšíření sociální ochrany na nejzranitelnější osoby, na vytvoření víceúrovňového dialogu, a to zejména ohledně otázek stínové ekonomiky, na zlepšení správy trhu práce a na podporu procesu harmonizace rámců pro pracovní a sociální ochranu na regionální úrovni v Africe.

    - Zdokonalení poskytovaných služeb a infrastruktury jsou dalšími významnými záležitostmi pro lepší činnost soukromého sektoru, a také zdroj růstu a zaměstnanosti. Přístupnost, dostupnost a spolehlivost základních služeb v oblasti dopravy, zdravotní péče, komunikací a zejména financí jsou nezbytným předpokladem pro růst a rozvoj všech odvětví hospodářství. Partnerství Afriky a EU v oblasti infrastruktury poskytuje strategický rámec pro řešení chybějících článků v Africe. Je podporováno Svěřeneckým fondem EU pro infrastrukturu, tedy nástrojem, který kombinuje granty a půjčky. Evropská unie bude i nadále řešit mezery v infrastruktuře tím, že zesílí své zaměření na energetiku, informační a komunikační technologie, zásobování vodou a dopravu, a zároveň bude podporovat úlohu soukromého sektoru jakožto hlavní hnací síly pro růst a financování infrastruktury. Jako doplněk budou dále podporovány iniciativy usilující o zdokonalení regulačních a právních rámců na vnitrostátní a regionální úrovni s cílem nastolit podmínky pro investice a řádné fungování trhu.

    - Spolupráce věnovaná kvalifikaci, inovaci a podnikání by měla být zesílena vzhledem ke svému jedinečnému potenciálu urychlit rozvoj Afriky a zajistit hmatatelný dopad napříč všemi socioekonomickými sektory. V oblasti vědy a techniky bude hlavním cílem rozvoj informačních a komunikačních technologií a dostupných elektronických služeb. V oblasti vesmíru budou dále podporovány iniciativy, jako je GMES a Afrika nebo satelitní navigace (EGNOS a Gallileo). Pokud jde o vyšší vzdělávání a odbornou přípravu, očekává se přínos k agendě inteligentního růstu podporujícího začlenění u programů, jako je Erasmus Mundus, Media Mundus, Edulink Nyerere, Youth in Action, Marie Curie nebo iniciativy „Slaďování vzdělávací struktur “, a také u spolupráce mezi profesionály v odvětví kultury. V rámci procesu zakládání panafrické univerzity bude EU podněcovat sdílení osvědčených postupů s EIT ohledně toho, jak plně integrovat znalostní trojúhelník (vzdělávání – výzkum – inovace).

    - Spolupráce v oblasti migrace a mobility se zaměří na způsoby, jak zajistit legální migraci, včetně kruhové migrace, a to v přímé souvislosti s požadavky trhu práce a pracovními příležitostmi na obou kontinentech. Bude rovněž usilovat o omezení nedovolené migrace a o řešení otázky zvláště zranitelných skupin, jako jsou uprchlíci, žadatelé o azyl a nezletilé osoby bez doprovodu. Bude se zabývat tím, jak zapojit africké diaspory účinněji do procesu rozvoje. V této souvislosti budou podporovány iniciativy, jako je Africký institut pro převody pracovních příjmů, středisko pro sledování migrace, iniciativa pro dosah na diaspory (Diaspora Outreach Initiative) a iniciativa proti obchodování s lidmi.

    (20) Cíl udržitelného růstu by měl být základem pro iniciativy EU a Afriky zaměřené na rozvoj výkonného, ekologického a konkurenceschopného hospodářství.

    - Regionální integrace je po všech stránkách účinnou hnací silou pro stabilitu, růst a rozvoj. Mnohé africké země sdílejí společné zdroje, např. přírodní zdroje, a čelí stejně společným problémům, jako je nepřítomnost infrastruktury či nízká zemědělská produktivita. Integrace může být vzájemně prospěšná a může podnítit příznivý program reforem, intenzivnější spolupráci a zlepšení bezpečnosti. Regionální integrace může africkým zemím pomoci, aby mohly využívat přínosů z úspor z rozsahu, silnější konkurence a větších domácích i zahraničních investic. Obchod je rovněž katalyzátorem pro činnost soukromého sektoru a investice tím, že přispívá k příznivému investičnímu prostředí a poskytuje přístup k trhům a nezbytným vkladům. Řízené otevírání trhů, které přihlíží k potřebám a možnostem rozvíjejících se hospodářství a je kombinováno s vhodnými vnitrostátními politikami a podporou, již přineslo prokazatelné výsledky na globální úrovni. V tomto ohledu lze pomoci zlepšit správu hospodářských záležitostí prostřednictvím dohod o obchodu, které přispívají k vytvoření stabilního regulačního rámce pro hospodářství. Evropská unie je proto stále odhodlána dále prohlubovat své dlouhodobé vztahy s Afrikou, aby přispěla k trvalé prosperitě a blahobytu tohoto kontinentu, a to zejména uzavíráním dohod o hospodářském partnerství.

    - Oblast surovin může zcela jasně být prostorem pro vzájemně výhodnou spolupráci na udržitelném rozvoji a zajištění dodávek surovin . Vzájemnou spolupráci lze pěstovat a rozšířit na soukromý sektor s cílem vytvořit vzájemně výhodné příležitosti pro oba kontinenty, například na základě sdělení Komise o surovinách a Mining Vision (vizi pro těžební odvětví) 2050 Komise Africké unie. Zvláštní kroky se zaměří na správu (včetně iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu, EITI), infrastrukturu a investice a také na znalosti a dovednosti v oblasti geologie. Udržitelná spotřeba a výroba se opírá také o malé a střední podniky, aby zajistily účinné využívání zdrojů pro ekologičtější výrobu a budovaly konkurenceschopnější podniky. Na podporu dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu a konkurenceschopnosti lze uvažovat o vytvoření programu SWITCH Africa na základě afrických iniciativ, jako je desetiletý rámcový program pro udržitelnou spotřebu a výrobu Africké unie.

    - Pokud jde o zemědělství , bude spolupráce EU a Afriky pokračovat v rámci souhrnného programu rozvoje zemědělství v Africe (Comprehensive Africa Agricultural Development Programme). Prioritou budou takové intenzifikační přístupy pro drobné zemědělce, které jsou udržitelné, ekologicky účinné a respektují různé funkce zemědělství. Zeměpisná označení a ekologické zemědělství jsou oblastmi pro další diskuse s Komisí Africké unie. Bylo by možné produkovat vysoce hodnotné plodiny, což by zlepšilo udržitelnou produkci drobných zemědělců, kteří mají potenciál tvořit pracovní místa a příjmy pro venkovské obyvatelstvo a zároveň poskytovat ekologické služby a přispívat k přizpůsobování se změně klimatu a jejímu zmírňování. Stejný přístup bude uplatňován v oblasti rybolovu. Evropská unie by navíc měla podporovat rozvoj mezinárodně dohodnutých zásad pro zodpovědné investice do zemědělské půdy. Měla by rovněž motivovat vlády v partnerských zemích, zemědělské organizace a další zúčastněné subjekty k tomu, aby v zájmu maximalizace sociálních, hospodářských a environmentálních výhod pro danou zemi přijímaly fundovaná rozhodnutí, která zajistí udržitelnost zahraničních investic. Spolupráce EU a Afriky bude rovněž pokračovat, pokud jde o harmonizaci roztříštěných rámců pro oblast hygieny a rostlinolékařskou oblast. Podobně je třeba věnovat náležitou pozornost podpoře zodpovědných postupů a řízení rybolovu , zavedení opatření k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a zajištění plné vysledovatelnosti produktů rybolovu.

    - V souvislosti s udržitelnou energií a jejím účinným využíváním upozorňuje zelená kniha, která je předkládána současně s tímto sdělením, na to, že EU a rozvojové země a/nebo regionální uskupení by měly jednat v kontextu existujících partnerství společně a zavést konkrétní společné programy, jejichž cílem by bylo poskytovat postupně udržitelnou energii všem občanům. Takové programy, využívající značných finančních prostředků, které EU věnuje na rozvoj a boj proti změně klimatu, do nichž je zapojena EU a rozvojové země, energetický průmysl i finanční instituce EU, by měly usilovat o stanovení časového rozvrhu pro společné kroky a měly by zahrnovat reformy, a to z hlediska ochrany investic, zdanění i spolupráce regionů v oblasti energie. Tyto programy by měly vycházet ze stávajících iniciativ, jako je partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti energetiky nebo program Afriky a EU pro spolupráci v oblasti obnovitelné energie.

    4. Závěr: Konsolidace partnerství EU a Afriky

    (21) Rychlost změn v Africe dosud nemá obdoby. Naším společným úkolem pro nadcházející desetiletí tedy bude posun ke skutečnému partnerství mezi EU a Afrikou, jež nebude založeno pouze na rozvojové spolupráci, nýbrž na takové pomoci, jež bude stimulovat udržitelný růst bez sociálního vyloučení.

    (22) Evropská unie a Afrika se v Lisabonu dohodly na tom, že budou postupovat společně na základě sdílených hodnot, společných programů a cílů. Obě strany nyní musí usilovat o to, aby tomuto cíli daly podobu koordinovaných postupů, konkrétní spolupráce a tam, kde je to možné, vzájemně sladěných postupů v rámci orgánů OSN, mezinárodních finančních institucí i při významných mezinárodních jednáních. Evropská unie bude v tomto ohledu vůči Africe aktivnější a očekává, že Afrika tuto nabídku přijme a bude s ní nakládat konstruktivně a v duchu vzájemnosti.

    (23) V tomto ohledu musí obě strany více usilovat o překonání stávající roztříštěnosti politických rámců a finančních nástrojů, aby bylo možno podnítit vyšší účinnost a viditelnost jejich spolupráce. Je nutné dosáhnout lepší součinnosti politik EU, aby byla zajištěna „soudržnost politik v zájmu rozvoje“. Je třeba zajistit, aby se politiky EU orientované na subsaharskou Afriku a oblast Středomoří lépe vzájemně doplňovaly. Je třeba prozkoumat možnosti, jak dosáhnout lepší souhry mezi stávajícími nástroji EU a vnitrostátními nástroji úpravou příslušných politik a právních a finančních rámců (v současné době jde o Evropských rozvojový fond, Evropský nástroj sousedství a partnerství a nástroj pro rozvojovou spolupráci). Správu a účinnost našeho partnerství je třeba posílit, mimo jiné prostřednictvím intenzivnějšího dialogu o politikách a opatřeních, pomocí účinné struktury provádění, aktivního zapojení klíčových zainteresovaných subjektů a také poskytnutím odpovídajících finančních prostředků, a to včetně postupného budování panafrického programu finanční podpory. Je nezbytná lepší vnitřní koordinace s členskými státy a účinnější spolupráce s africkými partnery a s novými dárci. Je rovněž nutná účinnější komunikace, aby se zlepšilo povědomí občanů a aby se zúčastněné strany v partnerství odhodlaněji zhostily svých úkolů. To by zlepšilo poznání i vnímání kolektivního úsilí obou kontinentů.

    (24) Pro dosažení lepších výsledků se v příštím akčním plánu dostane přednostního zájmu činnostem, které:

    - mají jasný regionální, kontinentální či globální rozměr, což je hledisko, v němž spočívá přínos společných strategií,

    - mají jednoznačný přínos, jsou účinně zaměřeny a posilují komplementaritu a soudržnost se stávajícími iniciativami a fóry, jsou v souladu s africkými strategickými prioritami, jejich organizacemi a strukturami a jejich mechanismy na kontinentální i regionální úrovni,

    - jsou prokazatelně přijímány kritickou většinou příslušných aktérů na obou stranách, včetně nezbytných politických, lidských a finančních zdrojů.

    (25) V průběhu příštího summitu musí jak Evropa, tak Afrika vyvinout realistickou vizi své spolupráce v nadcházejících letech a dát heslu „od dárcovství k partnerství“ podobu příštího akčního plánu. Společně s Evropskou investiční bankou a Africkou rozvojovou bankou musí určit oblasti pro projekty se silným dopadem. Oba kontinenty musí využít vzájemně přínosné situace, v nichž dochází ke sladění afrických a evropských politických zájmů a hospodářských priorit. To by mělo 1,5 miliardě našich občanů přinést obrovské příležitosti.

    [1] Společná strategie Afrika–EU je formulována na základě osmi tematických partnerství, tedy: mír a bezpečnost; demokratická správa věcí veřejných a lidská práva; obchod, regionální integrace a infrastruktura; rozvojové cíle tisíciletí energetika; změna klimatu; migrace, mobilita a práce; věda, informační společnost a vesmír.

    [2] http://www.africa-eu-partnership.org/

    Top