52010DC0495

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 21.9.2010

KOM(2010) 495 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Posouzení opatření přijatých Litvou a Rumunskemv odpovědi na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Posouzení opatření přijatých Litvou a Rumunskemv odpovědi na doporučení Rady ze dne 16. února 2010 s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí

1. Uplatňování Paktu o stabilitě a růstu v situaci současné krize

Převážná většina členských států Evropské unie se v současné době potýká se schodkem veřejných financí překračujícím referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Původ tohoto v mnoha případech podstatného zhoršení schodku i dluhové pozice je třeba hledat v kontextu bezprecedentní celosvětové finanční krize a zhoršení hospodářské situace v letech 2008 a 2009. Svou roli zde hraje několik faktorů. Zaprvé, hospodářský útlum způsobil pokles daňových příjmů a zvýšení výdajů na sociální dávky (např. dávky v nezaměstnanosti). Zadruhé, členské státy, vědomy si důležitosti, jakou v současné výjimečné situaci má rozpočtová politika, provedly Plán evropské hospodářské obnovy. Podle uvedeného plánu by tento stimul měl být diferencovaný podle situace, v níž se s ohledem na udržitelnost veřejných financí a konkurenceschopnost nacházejí jednotlivé členské státy. Rovněž je třeba uvést, že několik členských států přijalo opatření ke stabilizaci finančního sektoru a některá z nich ovlivnila stav dluhu nebo představují riziko vyšších schodků a dluhu v budoucnosti, i když částečné náklady podpory z veřejných prostředků by mohly být později získány zpět.

Vzhledem k prvním známkám oživení podpořila Evropská rada v říjnu 2009 strategii ústupu od fiskální angažovanosti založenou na těchto zásadách: i) Strategie ústupu od angažovanosti by měla být mezi zeměmi koordinována v rámci důsledného plnění Paktu o stabilitě a růstu. ii) Ve vhodnou dobu je třeba od fiskální stimulace upustit. Pokud budou prognózy Komise i nadále vypovídat ve smyslu úspěšně pokračující hospodářské obnovy a její udržitelnosti, měla by konsolidace veřejných financí ve všech členských státech EU započít nejpozději v roce 2011. V úvahu by se měly brát specifické situace v jednotlivých zemích a v řadě zemí by konsolidace měla proběhnout dříve. iii) S ohledem na tyto problémy by plánované tempo fiskální konsolidace mělo být usilovné a ve většině členských států bude muset podstatně přesahovat doporučenou hodnotu 0,5 % HDP ročně ve strukturálním vyjádření. iv) K důležitým politikám, které budou ústup od fiskální angažovanosti doprovázet, patří posílené vnitrostátní rozpočtové rámce, jejichž cílem je podpora důvěryhodnosti konsolidačních strategií, a opatření na podporu dlouhodobé fiskální udržitelnosti, jak se zdůrazňuje v Paktu o stabilitě a růstu. Navíc by se mělo zintenzivnit úsilí v oblasti strukturálních reforem, aby se zvýšila produktivita a podpořily dlouhodobé investice. Tyto principy ústupu od fiskální angažovanosti byly zavedeny v doporučeních vydaných v souvislosti s postupy při nadměrném schodku a v posledním každoročním hodnocení programů stability a konvergenčních programů. Lhůty pro korekci a požadované strukturální úsilí se lišily podle členských států při zohlednění konkrétních podmínek každé země.

Stimulační opatření v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy spolu s opatřeními přijatými za účelem stabilizace finančního sektoru zabránila hospodářskému kolapsu a položila základ oživení. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 a zejména také průběžná prognóza ze září 2010 potvrzují vyhlídky na postupné oživení, bude-li upuštěno od fiskální stimulace.

Rada dne 2. prosince 2009 adresovala Litvě a Rumunsku (revidovaná) doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit nadměrný schodek do roku 2012[1]. Tato doporučení se zakládají na prognóze útvarů Komise z podzimu 2009 a na schválených zásadách strategie ústupu od fiskální angažovanosti. Jako lhůtu pro přijetí účinných opatření v reakci na tato doporučení Rada stanovila datum 16. srpna 2010.

Podle nařízení (ES) č. 1467/97[2] a revidovaného souboru pravidel[3] je nutno mít za to, že členský stát přijal účinná opatření, pokud jednal podle doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU. Soubor pravidel stanoví, že při posuzování účinných opatření by mělo být zejména zohledněno, zda dotyčný členský stát dosáhl ročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, jak původně doporučila Rada. Pokud se ukáže, že zjištěná korekce nedosahuje doporučené výše, měl by být proveden pečlivý rozbor příčin tohoto nesplnění. V případě víceleté korekce soubor pravidel stanoví, že by se posouzení mělo hlavně zaměřit na opatření přijatá k zajištění odpovídající fiskální korekce v roce následujícím po zjištění nadměrného schodku.

Na tomto základě Komise posoudila opatření přijatá Litvou a Rumunskem v reakci na doporučení Rady[4].

Konkrétně v případě Rumunska se díky provedení dodatečných opatření fiskální konsolidace v každoroční výši zhruba 5 % HDP může podařit dosáhnout cílového schodku veřejných financí pro rok 2010 schváleného v rámci programu vícestranné finanční pomoci. Velké částky převedené z konsolidačních opatření roku 2010 a plánované dodatečné úspory na straně výdajů by měly v roce 2011 umožnit další snížení schodku pod hranici 5 % HDP. Přijatá opatření jsou významným krokem v úsilí o obnovení udržitelné fiskální pozice a makroekonomické stability. Zároveň však existují významná rizika. Zejména bude důležité, aby opatření fiskální konsolidace zůstala v platnosti a aby jejich účinky nebyly oslabeny jinými politikami. Rumunské orgány by měly rovněž pokračovat v důsledném provádění reforem schválených v rámci programu vícestranné finanční pomoci.

Litva provedla významná nápravná fiskální opatření uvedená v rozpočtu na rok 2010, která by podle odhadu měla přinést úspory více než 3 % HDP. Litevské orgány rovněž přijaly několik opatření na rok 2011 a vypracovaly značně podrobnou konsolidační strategii nezbytnou pro korekci nadměrného schodku do roku 2012, jak bylo doporučeno Radou. Výrazná korekce však bude nutná i v příštích letech. Rozpočet na rok 2011 by měl obsahovat další významná opatření, která nahradí dočasná opatření trvalejšími a strukturálnějšími opatřeními. Jestliže se ukáže, že hospodářské a rozpočtové podmínky jsou lepší, než se původně očekávalo, bylo by důležité se zaměřit na zrychlení konsolidace a dosažení vyšších cílů. Vítané jsou zejména návrhy jak zlepšit prosazování střednědobého fiskálního rámce a sledování plnění rozpočtu, jakož i strukturální reformy (zejména systému sociálního zabezpečení), bylo by však žádoucí, aby litevské orgány v této oblasti zvýšily své úsilí.

Na základě výše uvedeného posouzení Komise zastává názor, že v současné době nejsou v postupu při nadměrném schodku zapotřebí žádné další kroky.

2. Litva

2.1. Postup při nadměrném schodku a nejnovější doporučení

V souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství Rada dne 7. července 2009 rozhodla o existenci nadměrného schodku v Litvě. Dne 16. února 2010 bylo podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU přijato nejnovější doporučení Rady[5].

Rada doporučila Litvě, aby do roku 2012 současný nadměrný schodek odstranila. Litevské orgány by měly schodek veřejných financí snížit pod hodnotu 3 % HDP důvěryhodným a udržitelným způsobem tak, že přijmou opatření ve střednědobém rámci. Za tímto účelem by litevské orgány zejména měly: a) důkladně provést nápravná opatření plánovaná v rozpočtu na rok 2010 a v případě nutnosti přijmout další opatření s cílem dosáhnout plánované konsolidace; b) zajistit v období 2010–2012 průměrné roční fiskální úsilí ve výši alespoň 2¼ % HDP, zejména omezováním primárních běžných výdajů; c) konkretizovat a přijmout další opatření nezbytná k dosažení nápravy nadměrného schodku do roku 2012, pokud to podmínky hospodářského cyklu dovolí, a pro rychlejší snižování schodku, pokud se ukáže, že hospodářské nebo rozpočtové podmínky jsou příznivější, než se v současné době předpokládá; za tímto účelem přijmout a urychleně provést plánované strukturální reformy, které povedou k významným rozpočtovým úsporám.

Aby bylo možné snížit rizika ohrožující korekci, měly by litevské orgány zlepšit střednědobý rozpočtový rámec, posílit fiskální řízení a transparentnost a upevnit výdajovou kázeň prostřednictvím vymahatelných stropů a dále zlepšit sledování plnění rozpočtu během roku. Střednědobý rozpočtový rámec je třeba posílit zavedením nezbytných výhledových prvků a mechanismů, jejichž cílem je zamezit procykličnosti.

Rada stanovila pro litevskou vládu lhůtu do 16. srpna 2010 pro přijetí účinných opatření k provedení doporučené fiskální konsolidace v roce 2010, jež jsou obsažena v rozpočtu na rok 2010, a vypracování konsolidační strategie, která bude nezbytná k dosažení pokroku při nápravě nadměrného schodku. Při posuzování účinných opatření se přihlédne k hospodářskému vývoji ve srovnání s hospodářským výhledem uvedeným v prognóze útvarů Komise z podzimu 2009.

2.2. Posouzení přijatých účinných opatření

Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 je perspektiva skutečné činnosti v Litvě příznivější, než se očekávalo v únoru 2010, kdy Rada vydala svá doporučení. Po velice prudké recesi v roce 2009, kdy reálný HDP poklesl o 14,8 %, se v roce 2010 očekává pokles HDP o 0,6 % a v roce 2011 růst o 3,2 %,, zatímco útvary Komise na podzim roku 2009 předpovídaly pokles o 3,9 a růst o 2,5 %. Očekávané oživení litevského hospodářství bylo nedávno potvrzeno a roční růst by měl ve druhé čtvrtině roku 2010 dosáhnout pozitivních hodnot (+1,3 %).

V důsledku velkého hospodářského útlumu a přes významná konsolidační opatření přijatá v roce 2009 ve výši 8 % HDP dosáhl schodek veřejných financí v roce 2009 hodnoty 8,9 % HDP, což byl přesto lepší výsledek než 9,8 % HDP, který očekávaly útvary Komise a litevské orgány na podzim roku 2009. To se vysvětluje skutečností, že poměr výdajů byl o téměř 3 procentní body HDP nižší, což bylo částečně vyváženo poměrem příjmů, který byl oproti očekávání nižší o 2 procentní body.

V roce 2010 litevské orgány na doporučení Rady provedly ve velkém rozsahu fiskální opatření ke snížení schodku plánovaná v rozpočtu na rok 2010. V průběhu roku provedly litevské orgány balíček významných úspor v hodnotě více než 3 % HDP, s nímž počítal rozpočet na rok 2010. Podle plánu tak byly provedeny značné škrty ve výdajích, zejména v běžných výdajích veřejného sektoru (1,7 % HDP), především ve mzdových nákladech veřejného sektoru, a pokud jde o sociální dávky, mimo jiné důchody a dávky v mateřství (1,3 % HDP). Na straně příjmů se změny omezují na celoroční účinek zvýšení sazby DPH v září 2009 (0,7 % HDP), snížení sazby daně z příjmu právnických osob a zvýšení některých nedaňových příjmů. V důsledku spolufinancování fondů EU z vnitrostátních prostředků se zvýší některé další výdajové položky, např. platby úroků a kapitálové výdaje. Cílový schodek na rok 2010, jenž podle původních předpokladů v rozpočtu na rok 2010 činil 9,5 %, byl v konvergenčním z února 2010 změněn na 8,1 % HDP, a odrážel tak jasně příznivější hospodářský vývoj ve srovnání s tím, co bylo uvedeno v rozpočtu. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 předpokládá poněkud vyšší schodek 8,4% HDP. Rozdíl oproti novému oficiálnímu cíli je způsoben nižším nominálním růstem, který jarní prognóza předpovídá. Celkově se zdá, že rozpočtové výsledky jsou lepší, než se předpokládalo, a rozpočtový cíl stanovený litevskými orgány v konvergenčním programu z února 2010 je dosažitelnější.

Výpočet fiskálního úsilí litevských orgánů je silně ovlivněn velkými revizemi potenciálního růstu vycházejícího z mohutného růstu litevského hospodářství před krizí. Nejnovější odhady s použitím standardních metodik pravděpodobně výrazně podhodnocují strukturální úsilí v těchto výjimečných podmínkách, protože vedou k relativně malému zhoršení v mezeře výstupu v roce 2010 a pravděpodobně plně neodrážejí chování složek rozpočtu v tomto velice extrémním cyklu. To znamená, že pouze nepatrná část pokračujícího zhoršení veřejných příjmů a výdajů se přisuzuje cyklické složce. Vzhledem k malému zlepšení nominálního salda rozpočtu, jež se očekává v roce 2010, účinky popsané výše vyvolávají změny strukturálního salda v roce 2010 pouze o ⅓ % HDP. Nejnovější odhady vývoje příjmů však naznačují, že v roce 2010 zhoršení dosáhne téměř 2 % HDP, přestože vláda přijala řadu diskrečních opatření ke zvýšení příjmů, aby omezila jejich pokles. Současně se vládě i přes cyklické zvýšení výdajů na nezaměstnanost podařilo snížit celkové výdaje. Ze shora uvedených úvah a z odhadovaného fiskálního dopadu konsolidačních opatření (za použití metody zdola nahoru) přijatých v rozpočtu na rok 2010 a v současnosti prováděných vyplývá, že strukturální úsilí v roce 2010 by mohlo podle doporučení Rady v letech 2010–2012 dosáhnout průměrné hodnoty téměř 2¼ %, ne-li vyšší.

Přes poměrně rozsáhlou fiskální konsolidaci v letech 2009 a 2010 bude v následujících letech zapotřebí dalších výrazných změn, aby do roku 2012 bylo dosaženo nápravy nadměrného schodku. V tomto ohledu je důležitým krokem k realizaci podstatné části nezbytné konsolidace rozpočet na rok 2011. Litevské orgány již několik opatření na rok 2011 přijaly, ještě před přípravami rozpočtu na rok 2011, nicméně většina z nich je jen pokračováním opatření stávajících a některá mají jen dočasnou platnost. Snižování platů zaměstnanců veřejné správy, k němuž v roce 2009 došlo několikrát a při němž byl snížen základ i koeficienty, bylo prodlouženo do roku 2011 a umožnilo pokračovat v odhadovaných úsporách ve výši 0,5 % HDP, jichž bylo dosaženo v předchozím roce, zanechalo však pochyby o dalším pokračování v budoucnosti, jestliže se hospodářské podmínky zlepší. Také omezení transferů do penzijních fondů druhého pilíře, jež se předtím vztahovalo pouze na období 2009–2010, bylo prodlouženo, dokud se nezlepší hospodářská situace. To v krátkodobém horizontu představuje úspory ve výši zhruba 0,6 % HDP, přestože to negativně ovlivňuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, a protože se jedná o dočasné opatření, nepřispívá ke strukturální konsolidaci. Prodlouženo bylo dále snížení nemocenských dávek (0,1 % HDP). Kromě prodloužených opatření, o nichž bylo rozhodnuto již v předchozích letech, povedou k rozpočtovým úsporám i některé strukturální změny, např. snížení příspěvků v mateřství od července 2011. V roce 2011 by tato změna v plném rozsahu měla podle odhadu přinést úspory zhruba ve výši 0,35 % HDP a přibližně 0,7 % HDP v letech následujících. Protože výše uvedená opatření prodlužující platnost předchozích změn byla již obsažena v jarní prognóze útvarů Komise, s výjimkou omezení transferů do penzijních fondů druhého pilíře, nedochází v projekcích schodku, jak je na rok 2011 vypracovala Komise, v důsledku dosud přijatých opatření k žádným významným změnám. Zdá se, že bude zapotřebí ještě dalších opatření přibližně ve výši 1⅔ % HDP, aby bylo možné v roce 2011 dosáhnout nezbytné konsolidace. Rozpočet na rok 2011 by proto měl obsahovat další konsolidační opatření s cílem dosáhnout schodku nižšího než 6 % HDP podle cílů stanovených v konvergenčním programu z února 2010 a v souladu s doporučením Rady.

Nahrazení dočasných opatření trvalejšími a strukturálními opatřeními by přispělo ke zvýšení kvality konsolidace a tím i k posílení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. S ohledem na velké změny v nadcházejících letech by pro vládu bylo navíc důležité zaměřit se na zrychlení konsolidace a dosažení vyšších cílů, pokud se ukáže, že hospodářské a rozpočtové podmínky jsou lepší, než se původně očekávalo. Příští konvergenční program by měl obsahovat základní údaje o fiskální strategii s cílem podpořit nutnou konsolidaci do roku 2012.

Konvergenční program z února 2010 stanoví cíl postupného snížení schodku na 3 % HDP ve lhůtě stanovené Radou, tj. do roku 2012. K dosažení tohoto cíle je nezbytné zesílené konsolidační úsilí na straně příjmů i výdajů v rozpočtu, je však třeba ,aby ho provázela konkrétní opatření podle doporučení Rady.

Pokud jde o doporučení Rady k posílení rozpočtového rámce ve střednědobém horizontu, byl vypracován nový koncepční dokument o reformě rámce pro plánování a plnění rozpočtu, který je v současnosti projednáván a má být předložen na podzim roku 2010. Zejména se jedná o řadě opatření ke zvýšení transparentnosti a sledování rozpočtového procesu na základě předkládání a zveřejňování ukazatelů veřejného rozpočtu založených na klasifikaci ESA 95. Do procesu přípravy rozpočtu budou zavedeny ukazatele koncepce fiskální politiky a fiskálního impulsu. V zájmu lepší vymahatelnosti je navržena automatická povinnost provádět protiinflační fiskální politiku na základě ukazatelů mezery výstupu. Aby bylo v příštích letech možné zajistit soulad s doporučením Rady, je třeba zlepšit provádění těchto opatření, zejména pokud jde o sledování plnění rozpočtu a posílení víceletého rozpočtového rámce.

Litva podle doporučení také pokračuje s prováděním strukturálních reforem. V červnu 2010 byl přijat koncepční dokument o reformě sociálního zabezpečení; reforma by měla proběhnout ve dvou etapách. První etapa je téměř dokončena a vedle dalších opatření zahrnuje postupné zvyšování důchodového věku od roku 2012 s cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. O tomto opatření bude ještě na podzim hlasovat parlament.

Dne 27. srpna 2010 litevské orgány předložily z vlastní iniciativy zprávu o účinných opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady z února 2010. Zpráva se zabývá opatřeními prováděnými v roce 2010, která by umožnila dosáhnout plánované konsolidace, obsahuje návrhy opatření připravovaných pro přijetí rozpočtu na rok 2011 a potvrzuje závazek přijmout další opatření k nápravě schodku do roku 2012. Obsahuje rovněž informace o pokroku ve strukturálních reformách a posílení střednědobého rozpočtového rámce.

2.3. Závěry

Na základě současných informací se zdá, že Litva přijala opatření představující přiměřený pokrok směrem k nápravě nadměrného schodku ve lhůtách stanovených Radou. Litva především v roce 2010 provedla významná nápravná fiskální opatření uvedená v rozpočtu na rok 2010, která by podle odhadu měla přinést úspory vyšší než 3 % HDP.

Vzhledem tomu, že v příštích letech bude zapotřebí provést další podstatné změny, má-li se schodek do roku 2012 snížit pod 3 % HDP, bude v následujících letech nutno podpořit plánovanou konsolidaci dalšími opatřeními. Litevské orgány již přijaly několik opatření na rok 2011 a předložily podrobný popis konsolidační strategie nezbytné k dosažení pokroku při odstranění nadměrného schodku do roku 2012, tj. v rámci lhůty doporučené Radou. Rozpočet na rok 2011, který má být přijatý na podzim, by měl obsahovat další významná a trvalá opatření nezbytná pro dosažení fiskálních cílů předložených v konvergenčním programu. Nahrazení dočasných opatření trvalejšími a strukturálními opatřeními by přispělo ke zvýšení kvality konsolidace a tím i k posílení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

V souladu s doporučením Rady a s ohledem na velké změny v nadcházejících letech by pro vládu bylo navíc důležité zaměřit se na zrychlení konsolidace a dosažení vyšších cílů tak, aby se hospodářské a rozpočtové podmínky lepšily více, než se původně očekávalo. Litevské orgány již začaly pracovat na posílení provádění střednědobého fiskálního rámce a sledování plnění rozpočtu. Vláda rovněž přikročila k provádění strukturálních reforem, zejména systému sociálního zabezpečení, které by měly vést ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Tato opatření jsou vítaná a litevské orgány by měly své úsilí v těchto oblastech ještě zvýšit.

S ohledem na výše uvedené posouzení má Komise za to, že ve věci nadměrného schodku Litvy nejsou v současné době nutné žádné další kroky. Komise bude nadále sledovat vývoj rozpočtu v Litvě v souladu se Smlouvou a Paktem stability a růstu, zejména z hlediska citlivé situace v oblasti veřejných financí.

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových projekcí

2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |

Reálný HDP (změna v %) | KOM | 9,8 | 2,8 | –15,0 | –0,6 | 3,2 | neuv. |

KP | neuv. | 2,8 | –15,0 | 1,6 | 3,2 | 1,2 |

Mezera výstupu1 (% potenciálního HDP) | KOM | 10,1 | 9,0 | –8,2 | –8,6 | –6,4 | neuv. |

KP | neuv. | 8,8 | –7,7 | –5,9 | –2,9 | –1,7 |

Saldo veřejných financí (% HDP) | KOM | –1,0 | –3,3 | –8,9 | –8,4 | –8,5 | neuv. |

KP | neuv. | –3,2 | –9,1 | –8,1 | –5,8 | –3,0 |

Primární saldo (% HDP) | KOM | –0,3 | –2,6 | –7,9 | –6,8 | –6,6 | neuv. |

KP | neuv. | –2,6 | –7,8 | –6,2 | –3,6 | –0,6 |

Cyklicky očištěné saldo1 (% HDP) | KOM | –3,7 | –5,7 | –6,7 | –6,1 | –6,8 | neuv. |

KP | neuv. | –5,6 | –7,0 | –6,5 | –5,0 | –2,6 |

Strukturální saldo2 (% HDP) | KOM | –3,1 | –5,6 | –7,1 | –6,8 | –6,8 | neuv. |

KP | neuv. | –6,0 | –7,2 | –6,8 | –4,8 | –2,3 |

Hrubý veřejný dluh (% HDP) | KOM | 16,9 | 15,6 | 29,3 | 38,6 | 45,4 | neuv. |

KP | neuv. | 15,6 | 29,5 | 36,6 | 39,8 | 41,0 |

Poznámky: 1 Mezery výstupu a cyklicky očištěná salda podle programů přepočítávají útvary Komise na základě údajů obsažených v programech. 2 Cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření. Zdroje: Prognóza útvarů Komise z jara 2010 (KOM) a aktualizovaný konvergenční program (KP) z ledna 2010. |

3. Rumunsko

3.1. Postup při nadměrném schodku a nejnovější doporučení

V souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o ES Rada dne 7. července 2009 rozhodla o existenci nadměrného schodku v Rumunsku. Dne 16. února 2010 bylo podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU přijato nejnovější doporučení Rady[6].

Rada doporučila Rumunsku, aby do roku 2012 současný nadměrný schodek odstranilo. Rumunské orgány by měly ve střednědobém rámci přijmout taková opatření, aby bylo možné věrohodným a udržitelným způsobem snížit schodek veřejných financí pod hodnotu 3 % HDP. Za tímto účelem by Rumunsko zejména mělo: a) v roce 2010 provést fiskální opatření podle zákona o státním rozpočtu a pokračovat v konsolidaci i v letech 2011 a 2012; b) zajistit v letech 2010–2012 průměrné roční fiskální úsilí ve výši 1¾ % HDP; c) specifikovat opatření nezbytná k nápravě nadměrného schodku do roku 2012 v případě, že to podmínky hospodářského cyklu dovolí, a k rychlejšímu snižování schodku, pokud se ukáže, že hospodářské nebo rozpočtové podmínky jsou lepší, než se v současnosti očekává.

Za účelem omezení rizik ohrožujících korekci Rada rovněž rumunským orgánům doporučila, aby pokračovaly v provádění opatření, jež jim umožní zlepšit fiskální řízení schválené v rámci programu vícestranné finanční pomoci. Rada zastává názor, že důvěryhodnost veřejných financí a předvídatelnost jejich vývoje by posílilo zejména přijetí a provedení zákona o fiskální odpovědnosti, který mimo jiné počítá se zřízením fiskální rady, vytvořením závazného střednědobého fiskálního rámce, zajištěním opatrnějších prognóz příjmů a stanovením omezení týkajících se změn rozpočtu v průběhu roku. Rada Rumunsku doporučila, aby přijalo a provedlo návrh důchodové reformy, která zlepší dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň zabezpečí přiměřený poměr náhrad.

Rada stanovila datum 16. srpna 2010 jako lhůtu, do níž má Rumunsko v roce 2010 přijmout účinná opatření k provedení fiskální konsolidace, jež jsou plánována v rozpočtu na rok 2010, a vypracovat konsolidační strategii, která bude nezbytná k dosažení pokroku při nápravě nadměrného schodku. Rovněž uvedla, že při posuzování účinných opatření se přihlédne k hospodářskému vývoji ve srovnání s hospodářským výhledem uvedeným v prognóze útvarů Komise z podzimu 2009.

3.2. Posouzení přijatých účinných opatření

V červenci 2010 útvary Komise aktualizovaly svoji makroekonomickou prognózu pro Rumunsko v souvislosti s prováděním programu vícestranné finanční pomoci (EU/MMF/Světová banka). Podle nové prognózy se reálný HDP v letošním roce sníží o 1,9 %, což je podstatná změna směrem dolů ve srovnání s 0,5% růstem HDP, jak ho ve své prognóze z podzimu 2009 předpokládaly útvary Komise, a s 1,3% nárůstem očekávaným v době, kdy bylo v únoru 2010 vydáno doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU. Horší hospodářské podmínky, než se původně očekávalo, jsou odrazem negativního dopadu finančních otřesů v regionu v prvních dvou čtvrtletích roku 2010, povodní v severní části Rumunska na jaře a očekávaných krátkodobých účinků požadavků dodatečných fiskálních konsolidačních opatření prováděných vládou v červenci roku 2010. V červenci 2010 útvary Komise rovněž upravily prognózu růstu na rok 2011 směrem dolů na 1,5 % z 2,6 % odhadovaných v době, kdy bylo vydáno doporučení podle čl. 126 odst. 7.

Fiskální konsolidační opatření obsažená v zákoně o rozpočtu na rok 2010 byla provedena podle plánu. Tato opatření však nepřinesla očekávané úspory a se zhoršujícími se hospodářskými podmínkami se dále zhoršovala i fiskální situace. Při kontrolní návštěvě v rámci vícestranné finanční pomoci v květnu 2010 bylo konstatováno, že pokud se nezmění politiky, nebude cíle schodku veřejných financí na rok 2010 ve výši 6,4 % ani zdaleka dosaženo (o 3 procentní body HDP), především v důsledku podstatného propadu příjmů. Cílový schodek veřejných financí na rok 2010 byl zvýšen na 7,3% HDP. Aby bylo možné změněného cíle dosáhnout, přijaly rumunské orgány další konsolidační opatření, včetně 25% snížení mezd ve veřejném sektoru, 15% snížení výdajů na sociální účely s výjimkou důchodů a zvýšení základní sazby DPH z 19 % na 24 %. Dále se rumunské orgány rozhodly snížit o 10 % výdaje na zboží a služby a od 1. června 2010 byly pozastaveny předčasné odchody do důchodu až do 1. ledna 2011, kdy nabude účinnosti důchodová reforma. Rozšířily se příspěvky na sociální zabezpečení a základy daně z příjmu fyzických osob a byla zavedena daň z obratu pro dodavatele a distributory ve zdravotnictví. Rumunské orgány se rovněž zavázaly, že po zrušení více než 25 000 pracovních míst v první polovině roku 2010 budou i v následujících měsících stavy zaměstnanců dále snižovat. Díky konsolidačním opatřením v každoroční výši 5 % HDP schváleným po přijetí doporučení Rady v únoru 2010 nastoupilo Rumunsko cestu k dosažení revidovaného cílového schodku veřejných financí na rok 2010 za předpokladu důsledného plnění rozpočtu.

Rumunské orgány usilují o další snížení schodku veřejných financí v roce 2011 pod hranici 5 % HDP. Jestliže balíček fiskálních úspor provedený v roce 2010 bude uplatňován i nadále, měly by převedené částky získané díky fiskálním konsolidačním opatřením v roce 2010 (zhruba 2½ %) a plánované další úspory na straně výdajů (v roce 2011 rumunské orgány plánují reformu systému sociální pomoci, snížení dotací v energetice, zmrazení nominálních důchodů a další snižování počtu zaměstnanců ve veřejné správě) při důsledném plnění rozpočtu k dosažení tohoto cíle stačit. Celkově, pokud nedojde ke změnám politik, by konsolidační opatření přijatá a chystaná rumunskými orgány měla v roce 2010 i 2011 vést ke zlepšení strukturálního salda o přibližně 3 % HDP, nad průměr 1¾ % doporučený Radou.

Střednědobá rozpočtová strategie rumunských orgánů na roky 2011–2013 stanoví v souladu s doporučením Rady cílový schodek na rok 2012 ve výši 3 %. Bude-li důsledně proveden fiskální konsolidační balíček na roky 2010–2011 a výdaje v roce 2012 přiměřeně omezeny, zdá se, že tohoto cíle může být dosaženo. Má-li se celkový schodek veřejných financí snížit na 3 % HDP, bude za výše uvedených předpokladů v roce 2012 zapotřebí fiskálního úsilí – měřeno zlepšením strukturálního salda – ve výši přibližně 1 % HDP.

Zároveň s fiskální konsolidací učinilo Rumunsko velký pokrok v provádění strukturálních reforem. Dne 30. května 2010 přijal parlament zákon o fiskální zodpovědnosti. Byla vytvořena fiskální rada, která již plní svoje úkoly – v létě přezkoumala střednědobou rozpočtovou strategii na roky 2011–2013. Vláda přijala návrh důchodové reformy, která by měla být schválena parlamentem v polovině září. Reformou by se velmi zlepšila dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, minimální sociální standardy však zůstanou zachovány. Bylo rovněž dosaženo pokroku ve mzdové reformě ve veřejném sektoru, zbývá však ještě přijmout důležité související právní předpisy.

Rumunské orgány dále mezi své nejdůležitější úkoly zařadily potřebu zvýšit čerpání prostředků z fondů EU, a zlepšit tak jeho nedostatečnou míru (1,5 %). Byla přijata opatření k posílení správní kapacity příslušných struktur, zjednodušení správních postupů, zvýšení účinnosti veřejných zakázek a usnadnění přístupu ke spolufinancování projektu prostřednictvím zvláštních možností záruk. Účinnost těchto opatření je však třeba ještě ověřit.

3.3. Závěry

Na základě současných informací se zdá, že Rumunsko přijalo opatření představující přiměřený pokrok směrem k nápravě nadměrného schodku ve lhůtách stanovených Radou.

Zejména díky provedení dodatečných fiskálních konsolidačních opatření v každoroční výši zhruba 5 % HDP (včetně 25% snížení platů ve veřejném sektoru, 15% snížení dávek sociálního zabezpečení včetně důchodů a zvýšení sazby DPH z 19 % na 24 %) nastoupilo Rumunsko cestu k dosažení cílového schodku veřejných financí pro rok 2010 schváleného v rámci programu vícestranné finanční pomoci (7,3 % HDP). Kromě toho by velké částky převedené z fiskálních konsolidačních opatření roku 2010 a plánované dodatečné úspory na straně výdajů měly v roce 2011 umožnit další snížení schodku pod hranici 5 % HDP. Rumunsko je navíc i nadále odhodláno snížit svůj schodek v roce 2012 pod 3 % HDP a zdá se, že je to cíl dosažitelný.

Opatření, která Rumunsko přijalo na základě doporučení Rady, jsou významným krokem v úsilí o obnovení udržitelné fiskální pozice a makroekonomické stability. Zároveň však existují i významná rizika. Zejména bude důležité zajistit, aby provedená fiskální konsolidační opatření zůstala v platnosti i nadále a aby jejich účinky nebyly oslabeny jinými politikami. Rumunské orgány by také měly pokračovat v důsledném provádění reforem schválených v rámci vícestranného programu finanční pomoci. Je třeba vyhnout se prohlášením o nových nákladných politických iniciativách a nedopustit změny konsolidačního balíčku. To obvykle vyvolává nejistotu, a to v době, kdy Rumunsko potřebuje uklidnit investory, pokud jde o předvídatelnost jeho politik.

S ohledem na výše uvedené posouzení má Komise za to, že ve věci nadměrného schodku Rumunska nejsou v současné době nutné žádné další kroky. Komise bude nadále sledovat vývoj rozpočtu v Rumunsku v souladu se Smlouvou a Paktem stability a růstu, zejména z hlediska citlivé situace v oblasti veřejných financí.

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových projekcí

[1] Přehled všech minulých i současných postupů při nadměrném schodku je dispozici na adrese:http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

[2] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

[3] „Technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecné zásady pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci schválila dne 7. září 2010, k dispozici na adrese:http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/legal_texts/index_en.htm.

[4] V případě Malty, která dne 16. února 2010 rovněž obdržela doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU, bylo posouzení odloženo, dokud nebude předložen rozpočet na rok 2011, s ohledem na doporučení Rady Maltě, jehož cílem je odstranit současný nadměrný schodek do roku 2011.

[5] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Litvy jsou k dispozici na této internetové stránce:http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

[6] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Rumunska jsou k dispozici na internetové stránce:http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.