(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu pozbude dne 31. prosince 2010 platnosti.

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu pozbude dne 31. prosince 2010 platnosti a nebude-li po uvedeném datu existovat nový právní rámec povolující určité konkrétní druhy státní podpory uhelnému průmyslu, budou členské státy moci podporu poskytovat pouze v mezích stanovených obecnými pravidly pro státní podporu, která se vztahují na všechna odvětví .

(1a)

Uhlí je využíváno nejen jako palivo, ale rovněž jako surovina pro chemický průmysl, a toto využití bude v budoucnu stále významnější.

(1b)

Uzavření těžebních kapacit uhelného průmyslu Unie bude kompenzováno dovozem uhlí do Unie, což povede k tomu, že Unie bude zásobována uhlím z třetích zemí.

(2)

Malé přispění dotovaného uhlí k celkové skladbě zdrojů energie již neodůvodňuje zachování těchto dotací k zabezpečení zásobování energií na úrovni Unie .

(2)

Malé přispění dotovaného uhlí k celkové skladbě zdrojů energie Unie znamená, že dotace poskytované na těžbu uhlí mohou přerušení dodávek energie vyrovnávat pouze v omezeném rozsahu . Státní podpora v odvětví těžby uhlí je nyní však na tak nízké úrovni, že nemůže narušovat hospodářskou soutěž. Minimální objem těžby uhlí v Unii by vytvořil strategickou rezervu a zachoval přístup k domácím zdrojům.

(2a)

Skončení platnosti nařízení (ES) č. 1407/2002 některé členské státy donutí k rychlému uzavření uhelných dolů a k následnému řešení značných sociálních a regionálních důsledků.

(2b)

Vzhledem k tomu, že uzavírání dolů má především v řídce osídlených regionech mimořádně závažné sociální a hospodářské dopady, je třeba zvážit případné začlenění cílené podpory ze strukturálních fondů EU do budoucích rozpočtů, a to i tehdy, nachází-li se postižené regiony v členských státech s méně závažnými hospodářskými problémy.

(2c)

Podle čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie má členský stát právo stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, volit mezi různými energetickými zdroji a stanovit základní skladbu svého zásobování energií.

(3)

Politiky Unie podporující obnovitelná nízkouhlíková fosilní paliva při výrobě elektrické energie neodůvodňují časově neomezenou podporu pro nekonkurenceschopné uhelné doly. Kategorie podpory povolené nařízením (ES) č. 1407/2002 by proto neměly pokračovat po neomezeně dlouhou dobu .

(3)

Co se týče politik Unie na podporu používání obnovitelných nízkouhlíkových fosilních paliv při výrobě elektrické energie , měly by členské státy předložit plán opatření zaměřených na zmírnění environmentálního dopadu využívání uhlí, například v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie nebo zachycování a ukládání uhlíku. To se týká všech druhů uhlí a všech druhů zdrojů. Je třeba připustit, že nahrazení dotovaného uhlí uhlím nedotovaným nebude mít žádný přínos pro životní prostředí.

(3a)

Jelikož jsou domácí zdroje energie v Unii nedostatečné, lze podporu uhelného průmyslu odůvodnit politikou Unie na podporu využívání obnovitelných paliv a fosilních paliv s nízkým obsahem uhlíku pro výrobu energie. Kategorie podpory povolené nařízením (ES) č. 1407/2002 by neměly být ponechány v platnosti po neomezeně dlouhou dobu. Rozhodně by však měla být zachována státní podpora určená na snížení míry znečištění pocházejícího z uhlí. Ukončení dotací by se nemělo vztahovat na doly, které po uplynutí desetiletého období budou schopny dosáhnout konkurenceschopnosti, ale budou i nadále potřebovat státní podporu na investice do technologií v oblasti ochrany životního prostředí.

(5)

Aniž jsou dotčena obecná pravidla pro státní podporu, měly by mít členské státy možnost přijmout opatření k zmírnění sociálních a regionálních důsledků uzavření těchto dolů, tj. náležité ukončení činností v rámci neodvolatelného plánu na uzavření podniku a/nebo financování mimořádných nákladů, zejména zděděných závazků.

(5)

Aniž jsou dotčena obecná pravidla pro státní podporu, měly by mít členské státy možnost přijmout opatření k zmírnění sociálních a regionálních důsledků případného uzavření těchto dolů, tj. náležité ukončení činností v rámci neodvolatelného plánu na uzavření podniku a/nebo financování mimořádných nákladů, zejména zděděných závazků.

(5a)

Pracovníkům, jichž se týkají plány na uzavření dolů, by měla být okamžitě poskytována možnost rekvalifikace a za tímto účelem je třeba prozkoumat všechny možnosti čerpání finančních prostředků na regionální a vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

(5b)

Opatření na ochranu životního prostředí a náklady související s dlouhodobým uzavíráním dolů bude třeba financovat i po roce 2014. Předčasné ukončení dotací poskytovaných uhelnému průmyslu ze strany členských států by v postižených regionech způsobilo zásadní ekologické a finanční problémy a nakonec by bylo podstatně dražší než jejich postupné ukončování.

(6)

Toto nařízení vyznačuje přechod odvětví těžby uhlí z odvětvových pravidel na obecná pravidla pro státní podporu vztahující se na všechna odvětví.

(7)

V zájmu omezení hospodářské soutěže na vnitřním trhu plynoucího z podpory na co nejnižší míru by se tato podpora měla postupně snižovat a být důsledně omezena na výrobní jednotky, u nichž se neodvolatelně plánuje ukončení činnosti.

(7)

V zájmu omezení hospodářské soutěže na vnitřním trhu plynoucího z podpory na co nejnižší míru by tato podpora měla mít klesající tendenci a měla by být omezena na výrobní jednotky, u nichž se neodvolatelně plánuje ukončení činnosti , pokud se k plánovanému datu na ukončení činnosti nestanou konkurenceschopnými .

(7a)

K obnově bývalých těžebních lokalit je zapotřebí celé řady opatření, jako je odstranění těžebního zařízení z dolu a jeho zabezpečení, vyčištění lokality a odvedení odpadních vod. Financování této obnovy vyžaduje dlouhodobé plánování.

(8)

V zájmu zmírnění negativního environmentálního dopadu podpory pro odvětví těžby uhlí by měl členský stát zpracovat plán vhodných opatření, například v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie nebo zachycování a ukládání CO2.

(8a)

Minimální úroveň těžby uhlí spolu s dalšími opatřeními, zejména k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, pomůže udržovat určitou část domácích zdrojů primární energie, což významně zvýší zabezpečení dodávek energie v Unii. Kromě toho bude určitý podíl domácích zdrojů primární energie rovněž podporovat plnění environmentálních cílů v rámci udržitelného rozvoje. V kontextu podpory domácích zdrojů energie Unie, jejímž cílem je vytvořit protiváhu podstatné závislosti Unie na dovozu, je třeba uvažovat o doplnění domácích nefosilních zdrojů zdroji fosilními, neboť v některých členských státech je jediným domácím fosilním zdrojem energie uhlí.

(8b)

U elektráren sdružených za účelem výroby elektrické energie z uhlí bude domácí uhlí pravděpodobně nahrazeno uhlím dováženým, což povede ke značným nákladům na přepravu a k negativní uhlíkové stopě, aniž ve skutečnosti dojde ke změně v množství emisí CO2 z výroby energie.

(8c)

Podmínky pro těžbu uhlí se liší jak z geologického hlediska v závislosti na lokalitě, tak co se týče sociálních, bezpečnostních a environmentálních norem (týkajících se poklesu půdy a dalších škod na životním prostředí) v závislosti na politických okolnostech. Tyto rozdíly vedou k nerovným podmínkám hospodářské soutěže, především mezi uhlím pocházejícím z Unie a uhlím dováženým, což mělo v posledních desetiletích za následek značná restrukturalizační opatření v uhelném průmyslu Unie včetně velkého omezení těžby.

(8d)

Minimální úroveň těžby dotovaného uhlí bude také napomáhat udržování předního postavení technologií Unie v oblasti těžby a čistého spalování uhlí, což zejména umožní, aby byly tyto technologie poskytovány oblastem s významným objemem těžby uhlí v třetích zemích; tato skutečnost pak přispěje ke značnému celosvětovému snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů.

(8e)

Uhlí se v Unii využívá převážně k výrobě elektrické energie a z menší části k výrobě koksu určeného pro ocelářský průmysl. Z důvodů ochrany životního prostředí je třeba výrobu elektrické energie z uhlí co nejrychleji opustit a přejít na výrobu udržitelnou. Pro ocelářský průmysl však uhlí v dohledné době nejspíš zůstane nepostradatelné. Vzhledem ke stále omezenějším zásobám ropy („ropný vrchol“) je pravděpodobné, že uhlí bude stále významnější náhradní surovinou pro chemický průmysl. Z dlouhodobého hlediska by proto nemělo být vyloučeno zachování přístupu k ložiskům uhlí v Unii, který by umožňoval pokračovat z technických důvodů v minimální úrovni těžby nenarušující hospodářskou soutěž, a to ani pokud by si tento krok vyžádal dlouhodobé poskytování státní podpory.

(9a)

Podniky by v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a vzhledem k nutnosti internalizovat externí náklady měly být povinny nést náklady na nápravu krátkodobých i dlouhodobých škod na životním prostředí způsobených jejich činností.

(10)

Při plnění tohoto úkolu musí Evropská komise zajistit , aby vytvoření, zachování a dodržování běžných podmínek hospodářské soutěže. Pokud jde jmenovitě o trh s elektřinou, povaha podpory uhelnému průmyslu nesmí ovlivňovat výrobce elektřiny při volbě zdrojů zásobování primární energií. Ceny a množství uhlí proto musí být určovány svobodnou dohodou smluvních stran na základě podmínek převládajících na světovém trhu.

(10)

Při plnění tohoto úkolu by Komise měla zajistit vytvoření, zachování a dodržování běžných podmínek hospodářské soutěže. Pokud jde jmenovitě o trh s elektřinou, povaha podpory uhelnému průmyslu nesmí ovlivňovat výrobce elektřiny při volbě zdrojů zásobování primární energií. Ceny a množství uhlí proto musí být určovány svobodnou dohodou smluvních stran na základě podmínek převládajících na světovém trhu. Vzhledem k pravděpodobnému nárůstu cen energií by Komise měla pravidelně vyhodnocovat možné přispění uhlí z Unie k zabezpečení dodávek energie.

a)

provoz dotyčných výrobních jednotek je zahrnut do plánu na uzavření podniku, jehož konečný termín je stanoven nejpozději na 1. října 2014 ;

a)

provoz dotyčných výrobních jednotek je zahrnut do plánu na uzavření podniku, jehož konečný termín je stanoven nejpozději na 31. prosince 2018 ;

b)

dotyčné výrobní jednotky musí být definitivně uzavřeny v souladu s plánem na uzavření podniku;

b)

dotyčné výrobní jednotky musí být definitivně uzavřeny v souladu s plánem na uzavření podniku , pokud se k datu v něm uvedeném nestanou konkurenceschopnými a pokud energetické potřeby Unie nevyžadují, aby jejich činnost pokračovala;

f)

celková výše podpory na uzavření, kterou členský stát poskytne konkrétnímu podniku , musí mít klesající tendenci , přičemž snížení mezi jednotlivými po sobě jdoucími patnáctiměsíčními obdobími nesmí být nižší než 33 procent podpory poskytnuté v prvním patnáctiměsíčním období stanoveném v plánu na uzavření podniku ;

f)

celková výše podpory na uzavření, kterou členský stát poskytne, musí mít klesající tendenci;

(h)

Členský stát musí zpracovat plán přijetí opatření zaměřený na zmírnění environmentálního dopadu využívání uhlí, například v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie nebo zachycování a ukládání CO2. Začlenění opatření představujících státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 do tohoto plánu nemá vliv na ohlašovací povinnost a povinnost zachovat status quo, které ukládá čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, ani na slučitelnost těchto opatření s vnitřním trhem.