7.4.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 83/1

---

Sdělení Komise – Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize

2009/C 83/01

1.   FINANČNÍ KRIZE, JEJÍ DOPAD NA REÁLNOU EKONOMIKU A POTŘEBA DOČASNÝCH OPATŘENÍ

1.1   Finanční krize a její dopad na reálné hospodářství

Dne 26. listopadu Komise schválila sdělení „Plán evropské hospodářské obnovy“ (1) (dále jen „Plán obnovy“), jehož cílem je překonat současnou finanční krizi v Evropě. Plán obnovy je založen na dvou hlavních prvcích, které se vzájemně posilují. Za prvé se jedná o krátkodobá opatření, jejichž účelem je podpořit poptávku, zachránit pracovní místa a napomoci k obnově důvěry v evropské hospodářství, a za druhé jde o takzvané chytré investování, které by v delším období vyústilo ve větší růst a udržitelnou prosperitu. Plán obnovy zintenzívní a urychlí reformy, které již probíhají na základě Lisabonské strategie.

V této souvislosti má Společenství úkol vyvarovat se takových veřejných zásahů, které by narušily plnění cíle dosáhnout cílenějších státních podpor a jejich nižšího počtu. Za určitých okolností je však zapotřebí poskytnout dočasnou státní podporu.

Plán obnovy také zahrnuje další iniciativy, na jejichž základě se uplatňují pravidla státní podpory způsobem, kterým se dosáhne maximální flexibility při vypořádání se s krizí, a zároveň se zachovají rovné podmínky pro všechny a zamezí se nepatřičným omezením hospodářské soutěže. Toto sdělení podrobně upravuje řadu dodatečných dočasných možností, aby členské státy mohly poskytnout státní podporu.

Finanční krize v první řadě nejvíce postihla bankovní sektor Společenství. Rada zdůraznila, že i když je o veřejné intervenci třeba rozhodnout na vnitrostátní úrovni, je třeba tak učinit v koordinovaném rámci a na základě řady společných zásad Společenství (2). Komise okamžitě reagovala přijetím různých opatření včetně Sdělení o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí (3) a řady rozhodnutí schvalujících podpory na záchranu finančních institucí.

Dostatečný a cenově dostupný přístup k financím je základní podmínkou investic, růstu a vytváření pracovních příležitostí soukromým sektorem. Členské státy musí používat páky, které získaly v důsledku poskytování rozsáhlé finanční podpory bankovnímu sektoru, aby zajistily, že tato podpora nepovede pouze ke zlepšení finanční situace bank bez přínosu pro celé hospodářství. Podpora finančnímu sektoru by proto měla být náležitě zacílená, aby zaručila, že banky budou pokračovat v běžných úvěrových činnostech. Komise to zohlední při přezkumu státních podpor poskytnutých bankám.

Zatímco se jeví, že se situace na finančních trzích zlepšuje, je nyní pociťován úplný dopad finanční krize na reálnou ekonomiku. Závažný hospodářský pokles ovlivňuje širší ekonomiku a zasáhne domácnosti, podniky a zaměstnanost. V důsledku krize na finančních trzích banky především snižují zadluženost a jsou mnohem méně než v předešlých letech ochotné podstupovat riziko, což vede k omezování úvěrů. Tato finanční krize může vyvolat omezení dostupnosti úvěrů, pokles poptávky a hospodářskou recesi.

Takovéto obtíže mohou ovlivnit nejen slabé společnosti, které nemají zásoby hotovosti, ale také zdravé společnosti, které budou muset čelit náhlému nedostatku nebo dokonce nedostupnosti úvěru. To se bude zejména týkat malých a středních podniků, které v každém případě čelí větším obtížím, pokud jde o přístup k financím, než větší společnosti. Takováto situace by mohla závažně ovlivnit nejen hospodářskou situaci mnoha zdravých společností a jejich zaměstnanců v krátkodobém a střednědobém výhledu, ale také by mohla mít dlouhotrvající nepříznivé účinky, protože se budoucí investice celého Společenství – zejména investice do trvale udržitelného růstu a dalších cílů Lisabonské strategie – mohou opozdit nebo od nich dokonce bude nutno upustit.

1.2   Nezbytnost úzké evropské koordinace vnitrostátních opatření podpory

V současné finanční situaci by se členské státy mohly nechat zlákat k individuálnímu postupu a zejména soupeřit o dotace na podporu svých společností. Minulé zkušenosti ukazují, že takové jednotlivé akce nemusí být účinné a závažným způsobem poškozují vnitřní trh. Pokud je poskytována podpora, je při úplném zohlednění současné specifické hospodářské situace zásadní zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže pro evropské společnosti a vyvarovat se toho, aby členské státy soupeřily o dotace, což by bylo neudržitelné a bylo by to na škodu Společenství jako celku. Úkolem politiky hospodářské soutěže je toto zajistit.

1.3   Nezbytnost dočasných opatření státní podpory

Zatímco státní podpora není zázračným lékem na současné obtíže, dobře cílená veřejná podpora společnostem by mohla představovat užitečnou součást celkového úsilí odblokovat poskytování úvěrů společnostem, tak i úsilí podpořit pokračující investice do nízkouhlíkové budoucnosti.

Dočasná dodatečná opatření, která jsou stanovena v tomto sdělení, sledují dva cíle: za prvé, s ohledem na výjimečné a přechodné problémy s financováním spojené s bankovní krizí, odblokovat poskytování úvěrů bankami společnostem, a tím zaručit kontinuitu, pokud jde o přístup těchto společností k financím. Jak vyplývá z nedávno přijatého Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Zelenou malým a středním podnikům – Small Business Act“ pro Evropu, ze dne 25. června 2008 (4), malé a střední podniky jsou obzvláště důležité pro celkové hospodářství v Evropě a zlepšení jejich finanční situace bude mít také pozitivní účinky na velké společnosti a tedy i na podporu celkového hospodářského růstu a na modernizaci v dlouhodobějším výhledu.

Druhým cílem je podpořit společnosti, aby pokračovaly v investicích do budoucnosti, zejména do trvale udržitelného hospodářského růstu. Kdyby se v důsledku současné krize měl zastavit nebo dokonce zvrátit výrazný pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti životního prostředí, mohlo by to případně mít dramatické následky. Z tohoto důvodu je zapotřebí poskytnout společnostem dočasnou podporu na investice do projektů v oblasti životního prostředí (které by průmyslu Společenství mohly mimo jiné poskytnout technický náskok), čímž by se spojila naléhavá a nezbytná finanční podpora s dlouhodobým prospěchem pro Evropu.

Toto sdělení nejprve shrnuje různorodé možnosti veřejné podpory, které již jsou členským státům k dispozici v rámci stávajících pravidel pro poskytování státní podpory, a poté stanoví dodatečná opatření státní podpory, která členské státy mohou dočasně poskytnout, aby odstranily obtíže, které v současné době mají některé společnosti, pokud jde o přístup k financím a o podporu investic sledujících cíle ochrany životního prostředí.

Komise se domnívá, že navržené nástroje podpory jsou pro dosažení uvedených cílů nejvhodnější.

2.   OBECNÁ OPATŘENÍ HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

Plán obnovy byl přijat jako reakce na současnou hospodářskou situaci. Vzhledem k rozsahu krize potřebuje Společenství koordinovaný přístup, který bude dostatečně rozsáhlý a smělý, aby obnovil důvěru spotřebitelů i podnikatelského sektoru.

Strategickými cíly Plánu obnovy jsou:

—	rychlá stimulace poptávky a důvěry spotřebitelů;

—

snížení lidských nákladů hospodářského poklesu a jeho dopadu na nejzranitelnější skupiny. Mnoho zaměstnanců a jejich rodin je zasaženo krizí nebo teprve budou. Mohou být přijata opatření, která lidem pomohou vyrovnat se se ztrátou zaměstnání a urychleně se navrátit na trh práce tak, aby nemuseli čelit dlouhodobé nezaměstnanosti;

—

pomoc Evropě, aby se připravila využít situace, když bude obnoven růst tak, aby evropské hospodářství bylo sladěno s požadavky konkurenceschopnosti, udržitelnosti a potřebami budoucnosti, jak je uvedeno v Lisabonské strategii. To znamená podporovat budování inovací, vytváření ekonomiky založené na znalostech a urychlení přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které účinně využívá zdroje.

Aby byly uvedené cíle dosaženy, mají již členské státy k dispozici řadu nástrojů, které nejsou považovány za státní podporou. Některé společnosti mohou například čelit naléhavějším obtížím, pokud jde o přístup k financím, než jiné, čímž dochází ke zpoždění nebo dokonce zastavení financování, které je nezbytné pro jejich růst a realizaci plánovaných investic. Za tímto účelem by členské státy mohly přijmout řadu obecných politických opatření, která by byla použitelná na všechny společnosti na jejich území, a v důsledku toho by se na ně nevztahovala pravidla pro poskytování státních podpor, s cílem dočasně zmírnit problémy s financováním v krátkodobém až střednědobém horizontu. Například by mohly být prodlouženy platební lhůty, pokud jde o sociální zabezpečení a podobné poplatky, nebo by mohla být zavedena opatření pro zaměstnance. Pokud se taková opatření vztahují na všechny podniky, v zásadě nepředstavují státní podporu.

Členské státy také mohou poskytnout finanční podporu přímo spotřebitelům, například na zbavení se starých produktů a/nebo na nákup ekologicky šetrných produktů. Pokud je takováto podpora poskytnuta bez diskriminace založené na původu produktu, nepředstavuje státní podporu.

Kromě toho mohou být také na podporu malých a středních, ale také velkých podniků co nejlépe využity obecné programy Společenství, jako Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006 (5) a Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) zavedený rozhodnutím Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 (6). To je zcela v souladu s dalšími evropskými iniciativami, jako je rozhodnutí Evropské investiční banky uvolnit 30 miliard EUR na podporu evropských malých a středních podniků a její závazek zvýšit svou schopnost intervence v projektech v oblasti infrastruktury.

3.   STÁTNÍ PODPORA PŘÍPUSTNÁ V RÁMCI STÁVAJÍCÍCH NÁSTROJŮ

Během posledních let Komise výrazně zmodernizovala pravidla pro poskytování státních podpor, aby podpořila členské státy v úsilí lépe zaměřit veřejnou podporu směrem k udržitelným investicím, čímž se přispívá k Lisabonské strategii. V této souvislosti se klade zvláštní důraz na malé a střední podniky a na více možností, jak jim poskytnout státní podporu. Pravidla pro poskytování státních podpor byla navíc značně zjednodušena a zefektivněna nedávno přijatým nařízením Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (7) (obecné nařízení o blokových výjimkách), které nyní členským státům nabízí širokou škálu opatření podpory s minimální administrativní zátěží. Za současné hospodářské situace jsou zejména významné tyto stávající nástroje státní podpory.

Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis  (8) (dále jen „nařízení de minimis“) upřesňuje, že opatření podpory v hodnotě do 200 000 EUR na společnost na období tří let nepředstavuje státní podporu ve smyslu Smlouvy. Totéž nařízení také stanoví, že záruky do výše 1,5 milionu EUR nepřesahují práh de minimis, a tedy nepředstavuje státní podporu. Členské státy tedy mohou poskytnout takové záruky bez výpočtu odpovídajícího ekvivalentu podpory a bez administrativních zatížení.

Obecné nařízení o blokových výjimkách představuje základní prvek pravidel pro poskytování státní podpory tím, že zjednodušuje postup poskytování státní podpory pro některá důležitá opatření podpory a posiluje směřování státní podpory na prioritní cíle Společenství. Všechny předešlé blokové výjimky byly spolu s novými oblastmi (inovace, životní prostředí, výzkum a vývoj pro velké společnosti, opatření týkající se rizikového kapitálu pro malé a střední podniky) sloučeny do jediného nástroje. Ve všech případech, na které se vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách, mohou členské státy poskytnout podporu bez předchozího oznámení Komisi. Rychlost takového postupu je tedy plně v rukou členských států. Obecné nařízení o blokových výjimkách je zejména důležité pro malé a střední podniky, protože stanoví zvláštní pravidla investiční podpory a podpory zaměstnanosti výlučně pro malé a střední podniky. Všech 26 zahrnutých opatření je navíc dostupných malým a středním podnikům, což členským státům umožňuje podpořit malé a střední podniky během různých stádií jejich rozvoje, pomoci jim, pokud jde o přístup k financím, výzkum a vývoj, inovace, vzdělávání a školení, zaměstnanost, opatření v oblasti životního prostředí atd.

Na začátku roku 2008 byly jako součást balíčku opatření týkajících se energie a změn klimatu schváleny nové pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (9). Podle těchto pokynů mohou členské státy poskytnout státní podporu mimo jiné takto:

—

podpora společnostem, které se řídí přísnějšími normami, než jsou normy Společenství, nebo které zvyšují úroveň ochrany životního prostředí v případě, že tato norma neexistuje, ve výši až 70 % dodatečných investičních nákladů (až 80 % v oblasti ekologických inovací) pro malé podniky a až 100 % dodatečných investičních nákladů, pokud je podpora poskytnuta ve skutečně konkurenčním nabídkovém řízení, což se vztahuje dokonce i na velké společnosti; je také povoleno poskytnout podporu na včasné přizpůsobení se budoucím normám Společenství a podporu pro environmentální studie;

—	v oblasti obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby tepla a elektrické energie mohou členské státy poskytnout provozní podporu na pokrytí všech dodatečných výrobních nákladů;

—

aby bylo možné dosáhnout ekologických cílů v oblasti úspory energie a v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, mohou členské státy poskytnout podporu, která podnikům umožní dosáhnout úspory energie, a podporu na obnovitelné zdroje energie a kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie ve výši až 80 % dodatečných investičních nákladů pro malé podniky a ve výši až 100 % dodatečných investičních nákladů, pokud je podpora poskytnuta ve skutečně konkurenčním nabídkovém řízení.

V prosinci 2006 schválila Komise nový rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (10). Uvedený dokument obsahuje nová ustanovení o inovacích, která jsou speciálně zaměřena na malé a střední podniky a která také lépe odpovídají zaměření podpory na tvorbu zaměstnanosti a růstu v souladu s Lisabonskou strategií. Zejména mohou členské státy poskytnout státní podporu mimo jiné takto:

—	podpora projektů v oblasti výzkumu a vývoje, zejména podpora základního výzkumu ve výši až 100 % způsobilých nákladů a podpora aplikovaného výzkumu ve výši až 80 % pro malé podniky;

—	podpora pro mladé inovativní podniky ve výši až 1 milionu EUR a v podporovaných oblastech dokonce i více, podpora na inovační seskupení, podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací;

—	podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků, podpora na studie technické proveditelnosti, podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách, podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví.

Vzdělávání je dalším základním prvkem konkurenceschopnosti. Je nezbytně důležité zachovat i v době rostoucí nezaměstnanosti investice do vzdělávání, aby se rozvíjely nové schopnosti. V souladu s obecným nařízením o blokových výjimkách mohou členské státy poskytnout jak obecnou, tak i specifickou podporu na vzdělávání společnostem v celkové výši až 80 % způsobilých nákladů.

V roce 2008 přijala Komise nové sdělení o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (11), které upřesňuje, za jakých podmínek nejsou veřejné záruky na půjčky státní podporou. V souladu s uvedeným sdělením nejsou záruky považovány za státní podporu zejména tehdy, je-li za ně zaplacena tržní cena. Kromě toho, že sdělení ujasňuje podmínky určující existenci podpory formou poskytnutí záruk, zavádí také poprvé zvláštní „safe-harbour“ prémie pro malé a střední podniky, což umožňuje snadnější, ale zároveň bezpečné použití záruk s cílem posílit financování malých a středních podniků.

V červenci 2006 Komise schválila nové pokyny Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (12). Uvedené pokyny se zaměřují na inovativní a rychle rostoucí malé a střední podniky, které jsou v centru pozornosti Lisabonské strategie. Komise zavedla novou povolenou mezní částku „safe-harbour“ ve výši 1,5 milionu EUR na cílový malý nebo střední podnik, což představuje 50 % nárůst. Pro částky nižší, než je uvedená mezní hodnota, Komise v zásadě souhlasí s tím, že chybí alternativní způsoby financování prostřednictvím finančních trhů (to znamená, že existuje selhání trhu). Podpora na rizikový kapitál byla navíc zahrnuta do obecného nařízení o blokových výjimkách.

Ve znevýhodněných regionech mohou členské státy poskytnout investiční podporu na založení nových provozoven, rozšíření stávajících provozoven nebo na diverzifikaci nových produktů podle pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (13), které se používají od ledna 2007.

Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 také zavádí novou formu podpory s cílem poskytnout motivaci k podpoře zakládání nových podniků a k podpoře počátečních a raných fází rozvoje malých podniků v podporovaných oblastech.

Podle stávajících pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (14) mohou členské státy také poskytnout podporu společnostem, které vyžadují veřejnou podporu. Za tímto účelem mohou členské státy oznámit režimy podpor na záchranu či restrukturalizaci malých a středních podniků.

Na základě stávajících možností v oblasti státní podpory již Komise schválila velké množství režimů podpor, které členské státy mohou využít jako reakci na současnou finanční situaci.

4.   POUŽITELNOST ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. B)

4.1   Obecné zásady

Podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy může Komise považovat za slučitelnou se společným trhem podporu, „která má napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“. V této souvislosti Soud prvního stupně Evropských společenství rozhodl, že porucha musí ovlivňovat hospodářství dotčeného členského státu jako celku a nikoliv pouze jeden z jeho regionů nebo část jeho území. To je navíc v souladu s nutností striktně vykládat ustanovení o výjimkách, jako je čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy (15).

Tento striktní výklad byl soustavně používán Komisí (16) v její rozhodovací praxi.

V této souvislosti má Komise za to, že současná globální krize vyžaduje kromě naléhavé podpory finančnímu systému výjimečné politické reakce.

Všechny členské státy budou krizí dotčeny, i když různými způsoby a v různé míře, a je pravděpodobné, že vzroste nezaměstnanost, poklesne poptávka a zhorší se fiskální situace.

Vzhledem k závažnosti současné finanční krize a jejímu dopadu na celkové hospodářství členských států má Komise za to, že jsou na omezenou dobu odůvodněné určité kategorie státní podpory, aby se odstranily tyto potíže, a že tyto podpory mohou být považovány za slučitelné se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

Členské státy proto musí prokázat, že opatření státní podpory oznámená Komisi podle tohoto rámce jsou nezbytná, vhodná a přiměřená k tomu, aby napravila vážnou poruchu v hospodářství členského státu, a že všechny podmínky jsou splněny.

4.2   Slučitelnost nižší částky podpory

4.2.1   Stávající právní rámec

Článek 2 nařízení de minimis stanoví:

4.2.2   Nové opatření

Finanční krize dopadá nejen na slabé společnosti, ale také na společnosti, které budou muset čelit náhlému nedostatku nebo dokonce nedostupnosti úvěru. Zlepšení finanční situace těchto společností bude mít příznivý dopad na celé evropské hospodářství.

Proto se s ohledem na stávající hospodářskou situaci považuje za nezbytné dočasně umožnit poskytování nižší částky podpory, která však spadá do oblasti působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy, neboť přesahuje mezní hodnotu uvedenou v nařízení o podporách de minimis.

Komise bude považovat takovouto státní podporu za slučitelnou se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

podpora nepřesáhne příspěvek vyplacený v hotovosti ve výši 500 000 EUR na podnik; u všech použitých částek se musí jednat o hrubé částky, to je před srážkou daně nebo jiných poplatků; je-li podpora poskytnuta jinak než formou příspěvku, stanoví se její výše podle hrubého ekvivalentu příspěvku podpory;

b)	podpora je poskytnuta v podobě režimu podpory;

c)	podpora je poskytnuta podnikům, které nebyly ke dni 1. července 2008 v obtížích (17); může být poskytnuta podnikům, které k tomuto datu v obtížích nebyly, ale nyní se v obtížích nacházejí v důsledku světové finanční a hospodářské krize;

d)	režim podpory se nevztahuje na podniky činné v odvětví rybolovu;

e)	podpora není podporou vývozu nebo podporou zvýhodňující domácí výrobky před dováženými;

f)	podpora je poskytnuta nejpozději 31. prosince 2010;

g)

dotčený podnik poskytne členskému státu před poskytnutím podpory písemné nebo elektronické prohlášení o všech ostatních podporách de minimis a o podporách odstavena základě tohoto opatření, které obdržel ve stávajícím fiskálním roce a ověří, že daná podpora nezvýší celkovou částku podpory, kterou dotčený podnik získá v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008, na částku přesahující mezní hodnotu 500 000 EUR;

h)

režim podpory se nevztahuje na podniky činné v prvovýrobě zemědělských produktů (18); může se použít na podniky činné v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh (19), pokud není částka podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů, které dotčený podnik získal od prvovýrobců nebo uvedl na trh, nebo pokud není podpora podmíněna tím, že se zcela nebo částečně předá prvovýrobcům.

4.3   Podpora ve formě záruk

4.3.1   Stávající právní rámec

Sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk má poskytnout členským státům podrobné pokyny, pokud jde o zásady, na kterých hodlá Komise založit svůj výklad článků 87 a 88 a jejich použití na státní záruky. Toto sdělení především upravuje podmínky pro předpoklad, že se nejedná o státní podporu. Neuvádí žádná kritéria slučitelnosti pro posuzování záruk.

4.3.2   Nové opatření

Aby se dále podpořil přístup k financování a snížila současná značná neochota bank riskovat, záruky subvencovaných půjček na omezenou dobu mohou představovat vhodné a dobře cílené řešení usnadňující přístup obchodních společností k financování.

Komise bude považovat takovouto státní podporu za slučitelnou se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	pokud jde o malé a střední podniky, členské státy poskytnou snížení roční prémie, která má být zaplacena za nové záruky, o 25 % v souladu s mezní hodnotou „safe-harbour“ stanovenou v příloze (20);

b)	pokud jde o velké společnosti, členské státy rovněž poskytnou snížení roční prémie až o 15 % za nové záruky vypočítané na základě stejné mezní hodnoty „safe-harbour“ stanovené v příloze;

c)

pokud je prvek podpory v režimech záruk vypočítán na základě metodologií, které již Komise schválila poté, co byly oznámeny v rámci nařízení přijatého Komisí v oblasti státní podpory (21), členské státy mohou také poskytnout podobné snížení až o 25 % roční prémie, která má být vyplacena na záruky malým a středním podnikům, a až o 15 % v případě velkých společností;

d)

maximální výše půjčky nepřekročí úhrnné roční mzdové náklady příjemce (včetně nákladů na sociální zabezpečení, jakož i náklady na zaměstnance, kteří pro společnost pracují, ale jsou na výplatní listině dodavatelů) za rok 2008; v případě společností, které byly založeny po dni 1. ledna 2008, nesmí maximální částka půjčky překročit odhadované roční mzdové náklady za první dva roky jejich činnosti;

e)	záruky se poskytnou do 31. prosince 2010;

f)	záruka nepřesáhne 90 % půjčky po dobu trvání půjčky;

g)	záruka se může vztahovat jak na půjčky na investice, tak na půjčky na provozní kapitál;

h)

snížení prémie za záruku lze uplatnit v období nejdéle 2 let následujících po poskytnutí záruky. Pokud trvání podpořené půjčky překročí 2 roky, mohou členské státy požádat o dodatečnou lhůtu v maximální délce 8 let pro poskytování prémií „safe-harbour“ vyplývajících z přílohy, a to bez jejich snížení;

i)	podpora je poskytnuta podnikům, které nebyly ke dni 1. července 2008 v obtížích (22); může být poskytnuta podnikům, které k tomuto datu v obtížích nebyly, ale nyní se v obtížích nacházejí v důsledku světové finanční a hospodářské krize.

4.4   Podpora ve formě subvencované úrokové sazby

4.4.1   Stávající právní rámec

Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (23) stanoví metodu pro výpočet referenčních sazeb založenou na roční mezibankovní nabídkové sazbě (IBOR) navýšené o marže od 60 do 1 000 bazických bodů v závislosti na úvěruschopnosti společnosti a úrovni nabízeného zajištění. Komise může změnit metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb tak, aby odrážela převládající podmínky na trhu. Pokud členské státy uplatňují metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb stanovenou ve sdělení Komise, které je platné v době poskytnutí půjčky, a splňují podmínky vyplývající z tohoto sdělení, úrokové sazby v zásadě neobsahují prvky státní podpory.

4.4.2   Nové opatření

Za současných tržních podmínek mohou mít společnosti problémy, pokud jde o přístup k financím. Komise proto bude uznávat, že veřejné nebo soukromé půjčky jsou poskytovány s úrokovou sazbou, která se přinejmenším rovná sazbě, kterou do druhého dne vyhlašuje centrální banka, a prémii odpovídající rozdílu mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008, včetně prémie na úvěrové riziko odpovídající rizikovému profilu příjemce, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb.

Bude se mít za to, že prvek podpory obsažený v rozdílu mezi úrokovou sazbou a referenční sazbou definovanou ve sdělení Komise o revizi metody stanovovaní referenčních a diskontních sazeb je na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) slučitelný se Smlouvou za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

tato metoda se uplatní na všechny smlouvy uzavřené do dne 31. prosince 2010; může se vztahovat na půjčky s libovolnou délkou trvání; snížená úroková sazba se může použít na platby úroků před dnem 31. prosince 2013 (24); po tomto datu se na půjčky uplatní úroková sazba odpovídající alespoň sazbě definované ve sdělení o referenční a diskontní sazbě;

b)	podpora je poskytnuta podnikům, které nebyly ke dni 1. července 2008 v obtížích (25); může být poskytnuta podnikům, které k tomuto datu v obtížích nebyly, ale nyní se v obtížích nacházejí v důsledku světové finanční a hospodářské krize.

4.5   Podpora na výrobu ekologicky šetrných produktů

4.5.1   Stávající právní rámec

Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (26) stanoví metodu pro výpočet referenčních sazeb založenou na roční mezibankovní nabídkové sazbě (IBOR) navýšené o marže od 60 do 1 000 bazických bodů v závislosti na úvěruschopnosti společnosti a úrovni nabízeného zajištění. Komise může změnit metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb tak, aby odrážela převládající podmínky na trhu. Pokud členské státy uplatňují metodu výpočtu referenčních a diskontních sazeb stanovenou ve sdělení Komise, které je platné v době poskytnutí půjčky, a splňují podmínky vyplývající z tohoto sdělení, úrokové sazby v zásadě neobsahují prvky státní podpory.

4.5.2   Nové opatření

Z důvodů současné finanční krize mají společnosti také více obtíží, pokud jde o přístup k financím na výrobu ekologicky šetrnějších výrobků. Podpora formou záruky nemusí postačovat k financování nákladných projektů, jejichž cílem je zvýšit ochranu životního prostředí tím, že se již dříve platné normy přizpůsobí předpisům, které mají platit do budoucna, nebo že se půjde nad rámec těchto norem.

Komise má za to, že tyto ekologické cíle by měly navzdory finanční krizi zůstat prioritou. Výroba ekologicky šetrnějších výrobků, včetně energetický účinnějších výrobků, je ve zájmu Společenství a je důležité, aby finanční krize neohrozila tento záměr.

Dodatečná opatření formou subvencovaných půjček by proto mohla podpořit výrobu ekologicky šetrných výrobků. Subvencované půjčky však mohou způsobovat závažné narušení hospodářské soutěže, a měly by tedy být omezeny na specifické situace a cílené investice.

Komise má za to, že by členské státy měly mít na omezenou dobu možnost poskytnout podporu formou snížení úrokové sazby.

Komise bude na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy považovat subvenci na úrokovou sazbu pro investiční půjčky za slučitelnou se společným trhem za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	podpora se vztahuje k investiční půjčce na financování projektů spočívajících ve výrobě nových výrobků, které výrazně zlepší ochranu životního prostředí;

b)	podpora je nezbytná k zahájení nového projektu; v případě již existujícího projektu může být podpora poskytnuta, pokud se to stane nezbytným k pokračování projektu z důvodů nové hospodářské situace;

c)	podpora je poskytnuta pouze projektům spočívajícím ve výrobě produktů, které zahrnují včasné přizpůsobení se budoucím normám Společenství pro výrobky (27), jež zvyšují úroveň ochrany životního prostředí a nejsou ještě platné, nebo jejich překonání;

d)	pokud jde o produkty zahrnující včasné přizpůsobení se budoucím normám Společenství na ochranu životního prostředí nebo jejich překonání, investování začíná nejpozději dne 31. prosince 2010 s cílem uvést produkt na trh nejméně dva roky před vstupem dané normy v platnost;

e)

půjčky se mohou týkat nákladů na investice do hmotného či nehmotného majetku (28), s výjimkou půjček na investice, které mají zvyšovat kapacitu výroby o více než 3 % podílu na trhu výrobků (29), pokud v posledních pěti letech před zahájením investice zůstala průměrná roční míra růstu zjevné spotřeby na trhu EHP, posuzovaná podle údajů o hodnotě, nižší než průměrná roční míra růstu HDP v Evropském hospodářském prostoru za stejné pětileté referenční období;

f)	půjčky jsou poskytnuty nejpozději dne 31. prosince 2010;

g)	výchozím bodem pro výpočet podpory by měla být individuální sazba příjemce, vypočítaná na základě metodologie uvedené v bodu 4.4.2 tohoto sdělení; na základě této metodologie může být společnosti poskytnuto snížení úrokové sazby o: — 25 % pro velké společnosti; — 50 % pro malé a střední podniky;

h)	subvencovaná úroková sazba se uplatní v po dobu nejdéle 2 let následujících po poskytnutí půjčky;

i)	snížení úrokové sazby se může použít na půjčky poskytnuté státem nebo veřejnými finančními institucemi, jakož i na půjčky poskytnuté soukromými finančními institucemi; měla by být zajištěna nediskriminace mezi veřejnými a soukromými subjekty;

j)	podpora je poskytnuta podnikům, které nebyly ke dni 1. července 2008 v obtížích (30); může být poskytnuta podnikům, které k tomuto datu v obtížích nebyly, ale nyní se v obtížích nacházejí v důsledku světové finanční a hospodářské krize;

k)	členské státy zajistí, že podpora není přímo nebo nepřímo převedena na finanční subjekty.

4.6   Opatření týkající se rizikového kapitálu

4.6.1   Stávající právní rámec

Pokyny Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků stanoví podmínky, za kterých může být státní podpora investice rizikového kapitálu považována za slučitelnou se společným trhem v souladu s čl. 87 odst. 3 Smlouvy.

Na základě zkušenosti získané při uplatňování pokynů pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků má Komise za to, že ve Společenství neexistuje obecné riziko selhání kapitálového trhu. Komise nicméně souhlasí s tím, že existují mezery trhu, pokud jde o některé typy investic a některá stádia vývoje podniků, jejichž důsledkem je nedokonalé sladění nabídky a poptávky po rizikovém kapitálu, což může být obecně popsáno jako nedostatek vlastního kapitálu.

Bod 4.3 uvedených pokynů stanoví, že pro finanční tranše nepřevyšující částku 1,5 milionu EUR na cílový malý nebo střední podnik na každé období dvanácti měsíců existuje za určitých podmínek domněnka selhání trhu, které členské státy nemusí prokazovat.

Bod 5.1 písm. a) těchto pokynů stanoví: „Komise si je vědoma stálých výkyvů na trhu rizikového kapitálu a nedostatku vlastního kapitálu v průběhu určitého časového období, jakož i různé míry, v jaké jsou podniky dotčeny selháním trhu v závislosti na jejich velikosti, fázi vývoje podniku a hospodářském odvětví. Komise je proto připravena zvážit, zda prohlásí opatření týkající se rizikového kapitálu, která umožňují investiční tranše překračující mezní částku ve výši 1,5 milionu EUR na podnik a rok, za slučitelná se společným trhem, za předpokladu, že jsou předloženy nezbytné důkazy o selhání trhu.“

4.6.2   Dočasná úprava stávajících pravidel

Otřesy na finančních trzích negativně ovlivnily trh s rizikovým kapitálem pro malé a střední podniky ve stadiu raného rozvoje tím, že se omezila dostupnost rizikového kapitálu. Vzhledem k tomu, že se v současné době značně zvýšilo vnímání rizika spojeného s rizikovým kapitálem, což souvisí i s nejistotou vyplývající z možnosti nižšího očekávaného výtěžku, investoři mají v současnosti tendenci investovat do bezpečnějších aktiv, jejichž rizika lze oproti aktivům souvisejícím s investicemi rizikového kapitálu lépe posoudit. V současné době se navíc ukázalo, že investory odrazuje také nelikvidní povaha investic rizikového kapitálu. Existují důkazy o tom, že následná omezená likvidita za současných podmínek na trhu zvýšila nedostatek vlastního kapitálu malých a středních podniků. Považuje se proto za vhodné dočasně zvýšit mezní hodnotu „safe-harbour“ pro investice rizikového kapitálu, aby se reagovalo na tento zvýšený nedostatek vlastního kapitálu a aby se dočasně snížil procentní podíl minimální účasti soukromých investorů na 30 % v případě opatření určených pro malé a střední podniky v nepodporovaných oblastech.

V souladu s tím se na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy dočasně, do dne 31. prosince 2010, upravují některé hranice stanovené v pokynech Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků takto:

a)	pro účely bodu 4.3.1 se nejvyšší přípustné finanční tranše zvyšují na 2,5 milionu EUR z 1,5 milionu EUR na cílový malý nebo střední podnik na každé období dvanácti měsíců;

b)	pro účely bodu 4.3.4 činí minimální výše financování investic zajištěného soukromými investory 30 % ve všech případech;

c)	ostatní podmínky upravené v pokynech zůstávají použitelné;

d)	tato dočasná úprava uvedených pokynů se nepoužije na opatření týkající se rizikového kapitálu, na která se vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách;

e)	členské státy mohou přizpůsobit schválené režimy s ohledem na dočasnou úpravu stávajících pravidel.

4.7   Kumulace

Stropy podpory stanovené tímto sdělením se budou uplatňovat bez ohledu na to, zda je podporovaný projekt zcela financován ze státních prostředků nebo zda je částečně financován z prostředků Společenství.

Dočasná opatření podpory upravená tímto sdělení nelze kumulovat s podporou spadající do působnosti nařízení de minimis, která se týká stejných způsobilých nákladů. Získal-li podnik podporu de minimis před vstupem tohoto dočasného rámce v platnost, částka obdržená v rámci opatření, na která se vztahuje bod 4.2 tohoto sdělení, a získaná podpora de minimis nesmí v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 přesáhnout částku 500 000 EUR. Částka podpory de minimis, která byla získána ode dne 1. ledna 2008, se odečte od částky slučitelné podpory poskytnuté za stejným účelem bodle bodů 4.3, 4.4, 4.5 nebo 4.6.

Dočasná opatření podpory lze kumulovat s jinou slučitelnou podporou nebo s dalšími formami financování Společenství za předpokladu, že je dodržena maximální míra podpory uvedená v příslušných pokynech nebo v nařízení o blokových výjimkách.

5.   ZJEDNODUŠUJÍCÍ OPATŘENÍ

5.1   Krátkodobé pojištění vývozních úvěrů

Sdělení Komise členským státům podle čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES o použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (31) stanoví, že obchodovatelná rizika nemohou být pokryta pojištěním vývozních úvěrů s podporou členských států. Obchodovatelná rizika jsou obchodní a politická rizika veřejných i neveřejných dlužníků, kteří mají sídlo v zemích zmíněných v příloze uvedeného sdělení, s maximální dobou trvání rizika kratší než dva roky. Rizika týkající se dlužníků, kteří mají sídlo v členských státech a v osmi dalších členských státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jsou považována za obchodovatelná.

Komise má za to, že v důsledku současné finanční krize neexistuje nedostatek kapacit v oblasti pojištění nebo zajištění ve všech členských státech, ale nelze vyloučit, že v některých zemích by mohlo být přechodně nedostupné pokrytí obchodovatelných rizik.

V bodu 4.4 uvedeného sdělení se konstatuje: „Za takovýchto okolností mohou být tato dočasně neobchodovatelná rizika pojištěna veřejným nebo veřejně podporovaným pojistitelem vývozních úvěrů, který kryje neobchodovatelná rizika na účet státu nebo s jeho zárukou. V takovém případě by měl pojistitel, pokud je to možné, sjednotit pojistné sazby pro takováto rizika s pojistnými sazbami, které si za srovnatelná rizika účtují soukromí pojistitelé vývozních úvěrů.

Každý členský stát, který má v úmyslu použít tuto únikovou doložku, by měl o tomto záměru neprodleně informovat Komisi. Oznámení by mělo obsahovat zprávu o trhu dokládající, že nezbytné krytí rizik není na soukromém trhu pojištění k dispozici, a zdůvodnit použití této únikové doložky důkazy předloženými dvěma velkými, známými mezinárodními soukromými pojistiteli vývozních úvěrů a jednoho vnitrostátního pojistitele úvěrů. Toto oznámení by mělo kromě toho obsahovat popis podmínek, které veřejný nebo veřejně podporovaný pojistitel vývozních úvěrů hodlá použít ke krytí daných rizik.

Komise do dvou měsíců od přijetí oznámení přezkoumá, zda je použití únikové doložky v souladu s výše uvedenými podmínkami a zda je slučitelné se Smlouvou.

Pokud Komise dospěje k závěru, že podmínky pro použití únikové doložky jsou splněny, je její rozhodnutí o slučitelnosti omezeno na dva roky od data vydání rozhodnutí za předpokladu, že tržní podmínky odůvodňující použití této únikové doložky zůstanou po tuto dobu nezměněny.

Kromě toho po konzultaci s ostatními členskými státy může Komise provést revizi podmínek pro použití únikové doložky; může rovněž rozhodnout o jejím přerušení nebo nahrazení jiným vhodným systémem.“

Uvedená ustanovení, použitelná na velké společnosti i malé a střední podniky, jsou v současné hospodářské situaci vhodným nástrojem, pokud mají členské státy za to, že krytí rizik není na soukromém trhu pojištění k dispozici, pokud jde o některá obchodovatelná úvěrová rizika a/nebo o některé zájemce o ochranu před riziky.

Aby se zrychlil postup pro členské státy, má Komise v této souvislosti za to, že do 31. prosince 2010 mohou členské státy prokázat mezeru na trhu tím, že poskytnou dostatečný důkaz o neexistenci krytí rizik na soukromém trhu pojištění. Použití únikové doložky bude v každém případě odůvodněno, pokud:

—	velký známý mezinárodní soukromý pojistitel vývozních úvěrů a vnitrostátní pojistitel úvěrů poskytnou důkazy o neexistenci takového krytí, nebo

—	alespoň čtyři zavedení vývozci z členských států poskytnou důkazy o tom, že pojistitelé tyto specifické operace odmítli pokrýt.

Komise v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy zajistí na základě oznámení urychlené přijetí rozhodnutí.

5.2   Zjednodušení postupů

Opatření státní podpory uvedená v tomto sdělení musí být oznámena Komisi. Komise je nad rámec hmotněprávních opatření stanovených v tomto sdělení zavázána zajistit v souladu s tímto sdělením rychlé schvalování opatření podpory, která se vztahují k současné krizi, za předpokladu, že jí příslušné členské státy poskytnou úzkou spolupráci a úplné informace.

Tento závazek doplňuje probíhající proces, kdy Komise v současnosti připravuje návrhy řady zlepšení obecných postupů týkajících se státních podpor, aby konkrétně umožnila rychlejší a účinnější rozhodování v úzké spolupráci s členskými státy. Tento obecný balíček zjednodušujících opatření by měl zejména zakotvit společný závazek Komise a členských států dosáhnout efektivnějších a předvídatelnějších postupů v každém stádiu vyšetřování v oblasti státních podpor a umožnit rychlejší schválení jednoznačných případů.

6.   SLEDOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (32) a nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (33) požaduje, aby členské státy předkládaly Komisi výroční zprávy.

Členské státy musí do 31. července 2009 poskytnout Komisi seznam režimů, které byly zavedeny na základě tohoto sdělení.

Členské státy musí zajistit vedení podrobné evidence o poskytování podpory upravené tímto sdělením. Tato evidence musí obsahovat všechny informace potřebné k ověření, že byly dodrženy všechny nezbytné podmínky, musí být uchovávána po dobu 10 let a předložena Komisi na základě její žádosti. Členské státy musí zejména získat informace o tom, že příjemcem podpory podle opatření stanovených v bodech 4.2, 4.3, 4.4 a 4.5 nebyly ke dni 1. července 2008 podniky v obtížích.

Dále by členské státy měly do 31. října 2009 předložit Komisi zprávu o opatřeních provedených na základě tohoto sdělení. Zpráva by především měla uvést indicie, že je zapotřebí, aby Komise ponechala v platnosti opatření stanovená v tomto sdělení i po dni 31. prosince 2009, jakož i podrobné informace o přínosech subvencovaných půjček pro životní prostředí. Členské státy musí poskytnout tyto informace pro každý následující rok, ve kterém se toto sdělení použije, a to vždy před dnem 31. října daného roku.

Komise může vyžadovat dodatečné informace týkající se poskytnuté podpory, aby zkontrolovala, zda byly splněny podmínky stanovené rozhodnutím Komise o schválení podpory.

7.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Komise uplatňuje toto sdělení ode dne 17. prosince 2008, kdy schválila co do zásad jeho obsah s ohledem na finanční a hospodářské okolnosti, které vyžadovaly okamžité kroky. Toto sdělení je odůvodněné současnými výjimečnými a přechodnými problémy v oblasti financování, které souvisí s krizí v bankovním sektoru, a nebude uplatňováno po dni 31. prosince 2010. Po konzultaci s členskými státy může Komise toto sdělení revidovat před tímto datem na základě závažných úvah týkajících se politiky hospodářské soutěže nebo ekonomických úvah. Pokud by to bylo užitečné, může Komise také poskytnout další objasnění jejího přístupu k jednotlivým otázkám.

Komise použije ustanovení tohoto sdělení na všechna oznámení týkající se rizikového kapitálu, o kterých musí rozhodnout po dni 17. prosince 2008, a to i když tato opatření byla oznámena před uvedeným datem.

V souladu se sdělením Komise o stanovení použitelných pravidel pro hodnocení nezákonné státní podpory (34) uplatní Komise při posuzování neoznámené podpory následující právní předpisy:

a)	toto sdělení, pokud podpora byla poskytnuta po dni 17. prosince 2008;

b)	použitelné pokyny, pokud byla podpora přiznána ve všech ostatních případech.

Komise v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy zajistí urychlené přijetí rozhodnutí, pokud je podáno úplné oznámení o opatřeních uvedených v tomto sdělení. Členské státy by měly informovat Komisi o svých záměrech a oznámit plány zavést takováto opatření co nejdříve a co nejsrozumitelnějším způsobem.

Komise chce připomenout, že jakékoli procedurální zjednodušení zcela závisí na předkládání jasných a úplných oznámení.

---

(1)  Sdělení Komise Evropské radě, KOM(2008) 800.

(2)  Závěry Rady ve složení pro hospodářství a finance (Ecofin) ze dne 7. října 2008.

(3)  Úř. věst. C 270, 25.10.2008, s. 8.

(4)  KOM(2008) 394 v konečném znění.

(5)  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

(6)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3.

(8)  Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5.

(9)  Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1.

(10)  Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

(12)  Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.

(13)  Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(14)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(15)  Spojené věci T-132/96 a T-143/96 Freistaat Sachsen a Volkswagen AG v. Komise [1999] Sb. rozh. II-3663, bod 167.

(16)  Rozhodnutí Komise 98/490/ES ve věci C 47/96 Crédit Lyonnais (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 28), bod 10.1, rozhodnutí Komise 2005/345/ES ve věci C 28/02 Bankgesellschaft Berlin (Úř. věst. L 116, 4.5.2005, s. 1), body 153 a násl., a rozhodnutí Komise 2008/263/ES ve věci C 50/06 BAWAG (Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 7), bod 166. Viz rozhodnutí Komise ve věci NN 70/07 Northern Rock (Úř. věst C 43, 16.2.2008, s. 1), rozhodnutí Komise ve věci NN 25/08 Rescue aid to WestLB (Úř. věst. C 189, 26.7.2008, s. 3), rozhodnutí Komise ze dne 4. června 2008 ve věci C 9/08 SachsenLB, dosud nezveřejněno.

(17)  „Podnikem v obtížích“ se pro účely tohoto sdělení rozumí:

—	pokud jde o velké podniky, podnik v obtížích definovaný v bodě 2.1 pokynů Společenství na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích;

—	pokud jde o malé a střední podniky, podnik v obtížích definovaný v čl. 1 odst. 7 obecného nařízení o blokových výjimkách.

(18)  Jak vyplývá z definice uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3).

(19)  Jak je definováno v čl. 2 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 1857/2006.

(20)  Prémie uvedené v příloze tím, že zohledňují různé úrovně zajištění, upřesňují ustanovení o mezní hodnotě „safe-harbour“ vyplývající ze sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (Úř. věst. C 155, 20.6.2008). Lze je rovněž použít jako referenční hodnotu pro výpočet slučitelných prvků podpory v opatřeních ve formě záruk, na něž se uplatní bod 4.2 tohoto rámce.

Výpočet prémií „safe-harbour“ vychází z rozpětí upravených ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6) a odráží další snížení o 20 bazických bodů (viz poznámka pod čarou č. 11 sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk). Pro jednotlivé ratingové kategorie však prémie „safe-harbour“, jak vyplývá ze sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruky (Úř. věst. C 155, 20.6.2008), nadále představují horní hranici použitelné prémie. Pokud jde o definici různých úrovní zajištění, viz poznámka pod čarou č. 2 sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6).

(21)  Jako například obecné nařízení o blokových výjimkách nebo nařízení (ES) č. 1628/2006 nebo nařízení (ES) č. 1857/2006 za předpokladu, že schválená metodologie se výslovně vztahuje na daný druh záruky a na daný druh podkladové transakce.

(22)  Viz poznámka pod čarou 17.

(23)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(24)  Členské státy, které hodlají využít tento nástroj, musí na internetu zveřejňovat denní sazby, které stanoví centrální banka, a zpřístupnit je Komisi.

(25)  Viz poznámka pod čarou 17.

(26)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(27)  Budoucí norma Společenství pro výrobky představuje závaznou normu Společenství určující úrovně, jež mají být z hlediska životního prostředí dodržovány u výrobků prodávaných v Evropské unii, která již byla schválena, ale zatím není platná.

(28)  Jak je definováno v bodě 70 pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí.

(29)  Jak je definován v bodě 69 pokynů k regionální podpoře pro období 2007–2013.

(30)  Viz poznámka pod čarou 17.

(31)  Úř. věst. C 281, 17.9.1997, s. 4.

(32)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(33)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

(34)  Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.

---

---