52009PC0546

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 19.10.2009

KOM(2009)546 v konečném znění

2009/0154 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vysokofrekvenčním rušení (elektromagnetické kompatibilitě) vozidel (Kodifikované znění)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. V souvislosti s konceptem „Evropa občanů“ přikládá Komise značnou důležitost zjednodušení a přehlednějšímu uspořádání práva Společenství, aby se stalo srozumitelnějším a přístupnějším pro řadového občana, který pak může lépe uplatňovat jednotlivá práva, které mu přiznává.

Tohoto cíle nelze dosáhnout, dokud zůstanou jednotlivá ustanovení, která byla často několikrát podstatným způsobem změněna, roztroušena jak v původním předpisu, tak v pozdějších novelách. Je nutno proto vynaložit notné úsilí při vyhledávání a porovnávání jednotlivých předpisů, aby bylo lze nalézt právě platná ustanovení.

Z tohoto důvodu je rovněž kodifikace často měněné právní úpravy nutná pro zachování její srozumitelnosti a průhlednosti.

2. Komise proto svým rozhodnutím ze dne 1. dubna 1987[1] uložila svým útvarům, aby přistoupily ke kodifikaci jakéhokoli právního aktu nejpozději po jeho desáté změně, přičemž zdůraznila, že se jedná o minimální pravidlo a jednotlivé útvary by se měly v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti předpisů Společenství snažit kodifikovat akty, za něž nesou odpovědnost, i v kratších intervalech.

3. Závěry předsednictví Evropské rady z Edinburku (prosinec 1992) toto potvrdily[2] a zdůraznily význam kodifikace , neboť skýtá právní jistotu ohledně otázky, která právní norma se v určitém okamžiku použije na daný právní vztah.

Kodifikace musí proběhnout v plném souladu s obvyklým legislativním postupem Společenství.

S ohledem na skutečnost, že v aktech podrobených kodifikaci nemohou být prováděny žádné podstatné změny, se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly prostřednictvím interinstitucionální dohody ze dne 20. prosince 1994 na zkráceném postupu pro rychlé přijímání kodifikovaných aktů.

4. Účelem tohoto návrhu je provedení kodifikace směrnice Rady 72/245/EHS ze dne 20. června 1972 o vysokofrekvenčním rušení (elektromagnetické kompatibilitě) vozidel[3]. Směrnice nahradí různé akty, které jsou do ní začleněny[4]; zcela zachovává jejich obsah, a omezuje se tak pouze na jejich spojení a zapracování pouze takových formálních změn , které vyžaduje samotná kodifikace.

5. Tento kodifikační návrh byl vypracován na základě předchozího konsolidovaného znění směrnice 72/245/EHS a jejích následných změn vyhotoveného ve všech úředních jazycích Úřadem pro úřední tisky Evropských společenství pomocí systému na zpracování dat . V případech, že bylo změněno číslování článků, je vztah mezi dřívějším a novým číslováním představen ve srovnávací tabulce uvedené v příloze XII kodifikované směrnice.

ê 95/54/ES čl. 1 bod 1

2009/0154 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vysokofrekvenčním rušení (elektromagnetické kompatibilitě) vozidel (kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

ê 72/245/EHS (přizpůsobený)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek Ö 95 Õ této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[6],

vzhledem k těmto důvodům:

ê

1. Směrnice Rady 72/245/EHS ze dne 20. června 1972 o vysokofrekvenčním rušení (elektromagnetické kompatibilitě) vozidel[7] byla několikrát podstatně změněna[8]. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

ê 2005/49/ES bod odůvodnění 1 (přizpůsobený)

2. Ö Směrnice 72/245/ES je jednou ze samostatných směrnic systému ES pro schvalování typu stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice)[9] a která stanoví technická pravidla týkající se vysokofrekvenčního rušení (elektromagnetické kompatibility) vozidel. Tato technická pravidla se týkají sbližování právních předpisů členských států, které má umožnit, aby byl postup ES pro schvalování typu stanovený směrnicí 2007/46/ES použit na každý typ vozidla. Proto se ustanovení směrnice 2007/46/ES týkající se systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vozidel použijí na tuto směrnici. Õ

ê 72/245/EHS bod odůvodnění 3 (přizpůsobený)

3. Ö Je žádoucí vzít v úvahu technické požadavky přijaté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (OSN/EHK) v odpovídajícím předpisu, který je přílohou Dohody Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel (Revidovaná dohoda z roku 1958)[10]. Õ

ê

4. Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy XI ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost.

ê 72/245/EHS

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

ê 95/54/ES čl. 1 bod 2

Článek 1

Pro účely této směrnice se «vozidlem» rozumí každé vozidlo odpovídající definici vozidla ve směrnici 2007/46/ES.

Článek 2

ê 2004/104/ES čl. 2 (přizpůsobený)

1. V případě vozidel, Ö konstrukčních částí Õ nebo samostatných technických Ö celků Õ, které vyhovují požadavkům Ö stanoveným Õ v přílohách I až X, nemůže žádný členský stát Ö z důvodů týkajících se elektromagnetické kompatibility Õ :

a) odmítnout Ö udělit ES Õ schválení typu, nebo národní schválení typu; nebo

b) zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu.

2. V případě typu vozidla, Ö konstrukční části Õ nebo samostatného technického Ö celku Õ, u kterých požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu Ö stanovené Õ v přílohách I až X nejsou splněny, členské státy Ö z důvodů týkajících se elektromagnetické kompatibility Õ:

a) Ö nadále neudělí Õ ES schválení typu;

b) Ö mohou odmítnout udělit Õ národního schválení typu.

ê 2005/49/ES čl. 3 (přizpůsobený)

3. Pokud Ö nejsou splněny požadavky stanovené touto směrnicí Õ, členské státy z důvodů týkajících se elektromagnetické kompatibility:

a) považují prohlášení o shodě doprovázející nová vozidla podle směrnice 2007/46/ES nadále za neplatná pro účely čl. 26 odst. 1 uvedené směrnice; a

b) mohou odmítnout registraci nových vozidel, jejich prodej nebo první uvedení do provozu.

Schválení pro vozidla, která nejsou vybavena radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz nebo 79 GHz, udělená před 1. červencem 2006 zůstávají nezměněna.

ê 2000/104/ES čl. 2 (přizpůsobený)

4. Ö Požadavky stanovené v přílohách I až X týkající se Õ elektromagnetické kompatibility Ö se použijí Õ na Ö konstrukční části Õ nebo samostatné technické Ö celky Õ pro účely čl. 28 směrnice 2007/46/ES.

ê 95/54/ES čl. 2 (přizpůsobený)

5. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 4, členské státy Ö v případě náhradních dílů Õ nadále udělují ES schválení typu a Ö povolují Õ prodej a uvádění do provozu konstrukčních částí nebo samostatných technických celků určených pro užití na typech vozidel, Ö kterým bylo uděleno schválení Õ y před 1. lednem 1996 podle směrnice 72/245/EHS nebo podle směrnice 72/306/EHS, Ö včetně případných následných rozšíření Õ těchto schválení.

ê 2005/49/ES čl. 3 (přizpůsobený)

6. S Ö účinností Õ od 1. července 2013 zakážou členské státy registraci vozidel vybavených radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz, jejich prodej nebo první uvedení do provozu.

7. V případě, že bude referenční datum v čl. 2 odst. 5 rozhodnutí Komise 2005/50/ES[11] změněno v souladu s článkem 5 uvedeného rozhodnutí, zakážou členské státy registraci vozidel vybavených radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz, jejich prodej nebo první uvedení do provozu po tomto změněném referenčním datu.

ê 95/54/ES čl. 1 bod 4 (přizpůsobený)

Článek 3

1. Tato směrnice je «zvláštní směrnicí» ve smyslu čl. Ö 1 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES[12] Õ .

2. Vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky schválené podle této směrnice se považují za vyhovující ustanovením ostatních směrnic uvedených v příloze IV směrnice Rady 92/53/EHS[13], která se týkají elektromagnetické kompatibility.

ê 72/245/EHS (přizpůsobený)

Článek 4

Ö Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh I až X s ohledem na technický pokrok se přijímají postupem podle čl. 40 odst. 2 směrnice 2007/46/ES. Õ

Článek 5

Ö Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Õ

ê

Článek 6

Směrnice 72/245/EHS ve znění aktů uvedených v části A přílohy XI se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy XI ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XII.

Článek 7

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne […]

ê 72/245/EHS

Článek 8

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

[…] […]

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha (přizpůsobený)

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I | Požadavky, které musí splňovat vozidla a elektrické/elektronické podsestavy montované do vozidla |

Dodatek 1: | Seznam norem, na které odkazuje tato směrnice |

Dodatek 2: | Širokopásmové referenční limity vozidel Vzdálenost anténa – vozidlo: 10 m |

Dodatek 3: | Širokopásmové referenční limity vozidel Vzdálenost anténa – vozidlo: 3 m |

Dodatek 4: | Úzkopásmové referenční limity vozidel Vzdálenost anténa – vozidlo: 10 m |

Dodatek 5: | Úzkopásmové referenční limity vozidel Vzdálenost anténa – vozidlo: 3 m |

Dodatek 6: | Elektrická/elektronická podsestava Širokopásmové referenční limity |

Dodatek 7: | Elektrická/elektronická podsestava Úzkopásmové referenční limity |

Dodatek 8: | Vzor pro značku ES schválení typu |

Příloha II A | Informační dokumentace související s ES schválením typu vozidla |

Příloha II B | Informační dokumentace související s ES schválením typu elektrické/elektronické podsestavy |

Příloha III A | Vzor certifikátu ES schválení typu |

Příloha III B | Vzor certifikátu ES schválení typu |

Příloha IV | Metoda měření širokopásmových elektromagnetických emisí vyzařovaných z vozidel |

Příloha V | Metoda měření úzkopásmových elektromagnetických emisí vyzařovaných z vozidel |

Příloha VI | Metoda zkoušení odolnosti vozidel vůči elektromagnetickému vyzařování |

Příloha VII | Metoda měření širokopásmových elektromagnetických emisí vyzařovaných z elektrických/ elektronických podsestav |

Dodatek 1 — Obrázek 1: | Otevřená zkušební plocha: Hranice zkušební oblasti elektrické/elektronické podsestavy. Stupeň čistoty oblasti bez elektromagnetických odrazných ploch |

Příloha VIII | Metoda měření úzkopásmových elektromagnetických emisí vyzařovaných z elektrických/elektronických podsestav |

Příloha IX | Metoda (metody) zkoušení odolnosti elektrických/elektronických podsestav proti elektromagnetickému záření |

Dodatek 1 — Obrázek 1: | Zkoušení páskovým vedením 800 mm |

Dodatek 1 — Obrázek 2: | Rozměry páskového vedení 800 mm |

Dodatek 2: | Typické rozměry článku s příčnou elektromagnetickou vlnou |

Příloha X | Metoda (metody) zkoušení odolnosti proti vyzařování přechodných svodů elektrických/elektronických podsestav |

Ö Příloha XI Õ | Ö Část A: Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn Õ |

Ö Část B: Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost Õ |

Ö Příloha XII Õ | Ö Srovnávací tabulka Õ |

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha (přizpůsobený)

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA VOZIDLA A ELEKTRICKÉ/ELEKTRONICKÉ PODSESTAVY MONTOVANÉ DO VOZIDLA

1. ROZSAH

Tato směrnice platí pro elektromagnetickou kompatibilitu vozidel zahrnutých v článku 1, považovaných za vozidla nebo přípojná vozidla (zde dále uváděny jako vozidla) v provedení dodávaném výrobcem vozidla a k součástem nebo samostatným technickým jednotkám určeným pro umístění ve vozidlech.

To zahrnuje:

- požadavky týkající se odolnosti vůči rušení vyzařováním a vedením funkcí, které se vztahují k přímé kontrole nad vozidlem, souvisejících s ochranou řidiče, spolujezdce a dalších účastníků silničního provozu a vztahujících se k poruchám, které by mohly způsobit zmatek řidiče nebo dalších účastníků silničního provozu,

- požadavky na kontrolu nežádoucích emisí způsobených vyzařováním a vedením pro ochranu při zamýšleném použití elektrické nebo elektronické výstroje ve vlastních nebo sousedních či jim blízkých vozidlech a kontroly poruch pocházejících z příslušenství, která mohou být dodatečně namontována do vozidla.

2. DEFINICE

2.1. Pro účely této směrnice:

2.1.1. «Elektromagnetická kompatibilita» znamená schopnost vozidla nebo Ö konstrukční části Õ nebo samostatného technického Ö celku Õ fungovat uspokojivě ve vlastním elektromagnetickém prostředí bez vyvolání nepřípustných elektromagnetických poruch čehokoliv v daném prostředí.

2.1.2. «Elektromagnetické rušení» znamená každý elektromagnetický jev, který může snížit funkčnost vozidla nebo Ö konstrukční části Õ nebo samostatného technickho Ö celku Õ nebo jiného zařízení, jednotku výstroje nebo systému provozovaného v okolí vozidla. Elektromagnetické rušení může mít formu elektromagnetického šumu, nežádoucího signálu nebo změny šíření samotného prostředí.

2.1.3. «Elektromagnetická odolnost» znamená schopnost vozidla nebo součásti nebo samostatné technické jednotky pracovat bez snížení výkonu za přítomnosti (specifikovaného) elektromagnetického rušení, které zahrnuje žádané vysokofrekvenční signály z rozhlasových vysílačů nebo vyzařovaných v hovorovém pásmu vyslání z průmyslových-vědeckých-lékařských (ISM) přístrojů, umístěných uvnitř vozidla nebo mimo něj.

2.1.4. «Elektromagnetické prostředí» znamená úhrn elektromagnetických jevů existujících v daném místě.

2.1.5. «Širokopásmová emise» znamená emisi, které má šířku pásma větší, než je hodnota jednotlivého měřicího zařízení nebo přijímače (Mezinárodní zvláštní výbor pro radiové interference (CISPR)) č. 25, druhé vydání).

2.1.6. «Úzkopásmová emise» znamená vysílání, které má šířku pásma menší, než je hodnota jednotlivého měřicího zařízení nebo přijímače (CISPR č. 25, druhé vydání).

2.1.7. «Elektrický/elektronický systém» znamená elektrické a/nebo elektronické zařízení nebo sadu společných zařízení bez přidružených elektrických připojení, která tvoří součást vozidla, ale která nejsou pro schválení typu oddělena od vozidla.

2.1.8. «Elektrická/elektronická podsestava» (ESA) znamená elektrické a/nebo elektronické zařízení nebo sadu zařízení určených jako součást vozidla, společně se všemi přidruženými elektrickými připojeními a kabelovými vedeními, které vykonává jednu nebo více specializovaných funkcí. ESA může být schválena na základě žádosti výrobce nebo jeho oprávněného zástupce buď jako « Ö konstrukční část Õ » nebo jako « Ö samostatný technický celek Õ » (viz čl. 3 odst. 24 a 25 směrnice 2007/46/ES).

2.1.9. «Typ vozidla» ve vztahu k elektromagnetické kompatibilitě znamená vozidla, která se podstatně neodlišují v hlediscích jako:

2.1.9.1. celková velikost a tvar prostoru pro motor;

2.1.9.2. dispoziční uspořádání elektrických a/nebo elektronických součástí a uspořádání hlavního vedení;

2.1.9.3. základní materiál, ze kterého je zkonstruována kostra nebo karoserie (pokud je to použitelné) vozidla (například ocel, hliník nebo karoserie ze skelných vláken). Přítomnost panelů z různého materiálu nemění typ vozidla za předpokladu, že základní materiál kostry je nezměněn. Nicméně, takové odchylky musí být oznámeny.

2.1.10. «Typ ESA» ve vztahu k elektromagnetické kompatibilitě znamená typ elektrických/elektronických podsestav, který se neliší v takových základních hlediscích jako:

2.1.10.1. funkce vykonávané elektrickou/elektronickou podsestavou;

2.1.10.2. dispoziční uspořádání elektrických a/nebo elektronických součástí, pokud je to použitelné.

2.1.11. «Svazek vodičů vozidla» znamená systém napájení napětím, sběrnicový systém (např. datová sběrnice místní sítě), přijímací nebo vysílací anténní kabely, které jsou nainstalovány výrobcem vozidla.

2.1.12. Funkce související s odolností jsou:

a) funkce mající vztah k přímé kontrole nad vozidlem:

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 1 písm. a)

- zhoršení vlastností nebo změnu např. v motoru, převodovce, brzdném systému, odpružení, aktivním řízení, zařízení pro omezení rychlosti,

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

- ovlivňující polohu řidičů: například sedadlo nebo nastavení polohy volantu,

- ovlivňující viditelnost řidičů: například tlumené světlo, stěrač předního skla;

b) funkce související s ochranou řidiče, cestujících a dalších účastníků silničního provozu:

- např. nafukovací vak a bezpečnostní zádržné systémy;

c) funkce, jejichž případné narušení, způsobí zmatek řidiče nebo dalších účastníků silničního provozu:

- optické poruchy, nesprávná funkce např. směrových světel, brzdových světel, koncových obrysových světel, osvětlení značky, polohy zadní svítilny, světelné lišty nouzového systému, špatné informace z výstražných indikátorů, světel nebo zobrazení související s funkcemi v písmeně a) nebo b), která by mohla být pozorována v přímém pohledu řidiče,

- zvukové poruchy: nesprávná funkce např. výstrahy proti zlodějům, houkačky;

d) funkce související s provozuschopností datové sběrnice vozidla:

- blokování přenosu dat na systémech datových sběrnic vozidla, které jsou užívány pro přenos dat, vyžadovaných pro zajištění správné provozuschopnosti dalších funkcí souvisejících s odolností;

e) funkce, které, jsou-li narušeny, ovlivní povinné údaje vozidla, např. rychloměr, měřidlo vzdálenosti.

ê 2005/49/ES čl. 1 bod 1

2.1.13. «Radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz» se rozumí radar, jak je vymezen v čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 2005/50/ES, a splňující požadavky na výkon uvedené v článku 4 tohoto rozhodnutí.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha (přizpůsobený)

è1 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 1 písm. b)

è2 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 1 písm. c)

è3 2006/96/ES příloha bod A.8

3. Ö ŽÁDOST O Õ ES SCHVÁLENÍ TYPU

3.1. Schválení typu vozidla

3.1.1. Žádost o schválení typu vozidla s ohledem na jeho elektromagnetickou kompatibilitu podle čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 2007/46/ES Ö předkládá Õ výrobce vozidla.

3.1.2. Vzor informační dokumentace je uveden v příloze IIA.

3.1.3. Výrobce vozidla musí vyhotovit seznam popisující všechny související elektrické/elektronické systémy vozidla nebo elektrické/elektronické podsestavy, provedení konstrukce[14], odchylky v materiálu tělesa[15], obecné uspořádání kabelového vedení, varianty motoru, verze levostranného/pravostranného řízení a verze rozvoru. Příslušné elektrické/elektronické systémy vozidla nebo elektrické/elektronické podsestavy jsou takové, které mohou vysílat významné širokopásmové nebo úzkopásmové záření a/nebo takové, které mají vztah k odolnosti souvisejících funkcí vozidla (viz bod 2.1.12 ).

3.1.4. Z tohoto seznamu musí být ve vzájemné shodě mezi výrobcem a příslušným orgánem pro zkoušení vybráno Ö vzorové Õ vozidlo. Toto vozidlo bude představovat typ vozidla (viz dodatek 1 přílohy IIA). Volba vozidla musí být založená na elektrických/elektronických systémech nabízených výrobcem. Z tohoto seznamu smí být pro zkoušení vybráno jedno nebo více vozidel, pokud je uvažováno, po vzájemné dohodě mezi výrobcem a příslušným orgánem, s použitím různých elektrických/elektronických systémů, které pravděpodobně budou mít významný účinek na elektromagnetickou kompatibilitu vozidla v porovnání s prvním představitelem vozidla.

3.1.5. Volba vozidla (vozidel) ve shodě s bodem 3.1.4 je omezena na kombinace vozidlo/elektrický/elektronický systém zamýšlené pro skutečnou výrobu.

3.1.6. Výrobce může doplnit žádost o zprávu s výsledky zkoušek, které byly provedeny. Jakékoliv takové poskytnuté údaje mohou být použity schvalovacím orgánem pro účely formulace certifikátu ES schválení typu.

3.1.7. Pokud technická služba odpovědná za ES schválení typu provede zkoušení sama, pak musí být poskytnuto vozidlo reprezentující schvalovaný typ v souladu s bodem 3.1.4.

3.1.8. Výrobce vozidla musí poskytnout přehled kmitočtových pásem, hladin výkonu, umístění antény a instalačních opatření pro montáž rádiových vysílačů, dokonce i když vozidlo v době provádění ES typových zkoušek těmito vysílači vybaveno není. Přehled musí zahrnovat všechny mobilní rádiové služby normálně užívané ve vozidlech. Tato informace musí být provedena jako veřejně dostupná následně po ES schválení typu.

Výrobci vozidla musí poskytnout důkaz, že provozuschopnost vozidla není nepříznivě ovlivněna instalacemi takových vysílačů.

3.2. Schválení typu elektrické/elektronické podsestavy (ESA)

3.2.1. Použitelnost této směrnice pro ESA:

[pic]

3.2.2. Žádost o schválení typu elektrické/elektronické podsestavy týkající se jeho elektromagnetické kompatibility podle čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 2007/46/ES předkládá výrobce vozidla nebo výrobce elektrické/elektronické podsestavy nebo jeho oprávněný zástupce.

3.2.3. Vzor informační dokumentace je uveden v příloze II B.

3.2.4. Výrobce může doplnit žádost zprávou s výsledky zkoušek, které byly provedeny. Takové poskytnuté údaje mohou být použity schvalovacím orgánem pro formulaci certifikátu ES schválení typu. Pro vybavení určené k instalaci do vozidla může výrobce doplnit žádost prohlášením shody výrobce v souladu s Ö ustanoveními Õ směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES[16] nebo směrnice 2004/108/ES, protokolem o zkoušce elektromagnetické kompatibility a návodem pro uživatele na instalaci takového vybavení ve vozidlech.

3.2.5. Pokud technická služba odpovědná za ES schválení typu provede zkoušení sama, pak musí být poskytnut vzorek systému elektrické/elektronické podsestavy reprezentující typ určený ke schválení a dále, bude-li to nezbytné, po projednání s výrobcem například možné změny v uspořádání, počtu součástí, počtu snímačů. Pokud to bude technická služba považovat za nezbytné, může vybrat další vzorek.

3.2.6. Vzorek (vzorky) musí být zřetelně a nesmazatelně označen (označeny) obchodním názvem výrobce nebo značkou a označením typu.

3.2.7. Kde to lze použít, musí být popsána jakákoliv omezení použití. Taková omezení musí být zahrnuta v přílohách IIB a/nebo IIIB.

3.2.8. Pro elektrické/elektronické podsestavy, které jsou dodávány na trh jako náhradní díly, se nevyžaduje ES schválení typu, pokud jsou řádně označeny jako náhradní díl identifikačním číslem a pokud jsou identické a od stejného výrobce jako je výrobce příslušného dílu originálu přístroje (OEM) pro vozidlo již typově schválené.

3.2.9. Součásti prodávané na trhu s autopříslušenstvím a zamýšlené pro instalaci v motorových vozidlech nepotřebují žádné ES typové schválení, pokud nemají vztah k funkcím vázaným na odolnost (bod 2.1.12). V tomto případě musí být vydáno prohlášení shody v souladu s postupy podle směrnic 2004/108/ES nebo 1999/5/ES. Součástí tohoto prohlášení musí být konstatování, že elektrické/elektronické podsestavy vyhovují limitům definovaným v bodech 6.5, 6.6, 6.8 a 6.9 přílohy I této směrnice.

4. ES SCHVÁLENÍ TYPU

4.1. Postupy ES schválení typu

4.1.1. ES schválení typu vozidla

Následující alternativní postupy schválení typu vozidla mohou být použity podle uvážení výrobce vozidla.

4.1.1.1. Schválení montáže vozidla

Montáž vozidla může být podrobena ES schválení typu přímo podle opatření formulovaných v příslušných částech bodu 6. Pokud výrobce vozidla zvolí tento postup, pak žádné další samostatné zkoušení elektrických/elektronických systémů nebo elektrických/elektronických podsestav není požadováno.

4.1.1.2. Schválení typu vozidla zkoušením jednotlivých elektrických/elektronických podsestav

Výrobce vozidla může získat schválení pro vozidlo poskytnutím důkazu schvalovacímu orgánu, že všechny příslušné (viz bod 3.1.3) elektrické/elektronické systémy nebo elektrické/elektronické podsestavy byly jednotlivě schváleny v souladu s touto směrnicí a byly instalovány v souladu s dalšími podmínkami přiloženými k tomuto dokumentu.

4.1.1.3. Výrobce, pokud si bude přát, může získat schválení podle této směrnice, jestliže vozidlo nemá žádné vybavení takového typu, které podléhá zkouškám odolnosti nebo emisí. Taková schválení nepožadují zkoušení.

4.1.2. ES schválení typu elektrické/elektronické podsestavy

ES schválení typu může být uděleno elektrické/elektronické podsestavě pro montáž buď do každého typu vozidla (schválení Ö konstrukční části Õ), nebo do specifického typu vozidla, nebo do typů požadovaných výrobcem elektrické/elektronické podsestavy (schválení samostatného technického Ö celku Õ).

4.1.3. Elektrické/elektronické podsestavy, které jsou rádiovými vysílači, které neobdržely ES schválení typu ve vazbě na výrobce vozidla, musí být dodány s vhodnými instalačními návody.

4.2. Udělení ES schválení typu

4.2.1. Vozidlo

4.2.1.1. Pokud Ö vzorové Õ vozidlo vyhoví požadavkům této směrnice, udělí se ES schválení typu podle čl. 9 odst. 3, případně podle čl. 10 odst. 4 směrnice 2007/46/ES.

4.2.1.2. Vzor pro certifikát ES schválení typu je uveden v příloze IIIA.

4.2.2. Elektrická/elektronická podsestava (ESA)

4.2.2.1. Pokud Ö vzorový Õ systém(y) elektrické/elektronické podsestavy vyhoví požadavkům této směrnice, udělí se ES schválení typu podle čl. 9 odst. 3, popřípadě podle čl. 10 odst. 4 směrnice 2007/46/ES.

4.2.2.2. Vzor pro certifikát ES schválení typu je uveden v příloze IIIB.

4.2.3. Pro vystavení certifikátu podle bodu 4.2.1.2 nebo 4.2.2.2 může příslušný orgán členského státu poskytující schválení využít zprávu připravenou zkušební laboratoří autorizovanou dle ISO 17025 a uznávanou schvalovacím orgánem.

4.3. Ö Změny Õ schválení

4.3.1. V případě Ö změn Õ schválení udělených podle této směrnice se použijí Ö ustanovení Õ článků 13 až 16 směrnice 2007/46/ES.

4.3.2. Ö Změna Õ schválení typu vozidla s ohledem na doplnění nebo náhrady elektrické/elektronické podsestavy.

4.3.2.1. Tam, kde výrobce vozidla získal schválení pro montáž vozidla a přeje si zabudovat další nebo náhradní elektrický/elektronický systém nebo elektrickou/elektronickou podsestavu, která již obdržela schválení podle této směrnice a která bude nainstalována v souladu s dalšími podmínkami připojenými k tomuto dokumentu, může být schválení vozidla provedeno bez dalšího zkoušení. Dodatečný nebo náhradní elektrický/elektronický systém nebo elektrická/elektronická podsestava musí být považována za součást vozidla pro shodu s výrobními účely.

4.3.2.2. Tam, kde další nebo náhradní část neobdržela schválení ve shodě s touto směrnicí, a jestliže zkoušení je považované za nezbytné, pak celé vozidlo musí být považováno za vyhovující, pokud může být doloženo, že nová nebo revidovaná část vyhovuje příslušným požadavkům podle bodu 6 nebo když v porovnávací zkoušce nový díl může prokázat, že je nepravděpodobné, že by nepříznivě ovlivnil shodu typu vozidla.

4.3.3. Dodání použitých elektrických/elektronických podsestav, které nemají schválení typu podle této směrnice, protože v době jejich první instalace žádné schválení typu nebylo požadováno, neruší platnost schválení typu, pokud instalace takových elektrických/elektronických podsestav je provedena v souladu s doporučeními výrobce elektrických/elektronických podsestav a výrobce vozidla.

5. ZNAČENÍ

5.1. Každá elektrická/elektronická podsestava vyhovující typovému schválení podle této směrnice musí nést značku ES schválení typu.

5.2. Značka ES schválení typu musí sestávat z:

Ö obdélníku, ve kterém je vepsáno Õ malé písmeno «e» následované rozlišujícím číslem členského státu, který udělil ES schválení typu Ö pro konstrukční části Õ :

1 | pro Německo |

2 | pro Francii |

3 | pro Itálii |

4 | pro Nizozemsko |

5 | pro Švédsko |

6 | pro Belgii |

7 | pro Maďarsko |

8 | pro Českou republiku |

9 | pro Španělsko |

11 | pro Spojené království |

12 | pro Rakousko |

13 | pro Lucembursko |

17 | pro Finsko |

18 | pro Dánsko |

è3 19 ç | è3 pro Rumunsko ç |

20 | pro Polsko |

21 | pro Portugalsko |

23 | pro Řecko |

24 | pro Irsko |

26 | pro Slovinsko |

27 | pro Slovensko |

29 | pro Estonsko |

32 | pro Lotyšsko |

è3 34 ç | è3 pro Bulharsko ç |

36 | pro Litvu |

49 | pro Kypr |

50 | pro Maltu. |

V nejbližším okolí Ö obdélníku Õ musí být uvedeno «základní číslo Ö schválení typu Õ » obsažené ve čtvrté části čísla ES schválení typu uvedeného v příloze VII směrnice 2007/46/ES, kterému předchází dvě čísla udávající pořadové číslo přidělené poslední významnější technické změně této směrnice. Pořadová čísla dodatku a číslo ES schválení typu Ö konstrukční části Õ zobrazená na certifikátu musí být oddělena jednou mezerou.

5.3. Značka schválení typu musí být připevněna k hlavní části elektrické/elektronické podsestavy (například elektronické řídicí jednotce) takovým způsobem, aby byla zřetelně čitelná a nesmazatelná.

5.4. Příklad značky ES schválení typu je uveden v dodatku 8.

5.5. Žádné označení není požadováno pro elektrické/elektronické systémy obsažené ve vozidlech s ES schválením typu podle této směrnice ani pro náhradní díly ve smyslu ustanovení bodu 3.2.8.

5.6. Označení na elektrických/elektronických podsestavách v souladu s bodem 5.3 nemusí být viditelné, pokud je elektrická/elektronická podsestava instalována ve vozidle.

6. TECHNICKÉ PODMÍNKY

6.1. Všeobecná specifikace

6.1.1. Vozidlo a jeho elektrické/elektronické systémy nebo elektrické/elektronické podsestavy musí být navrženy, konstruovány a montovány tak, aby za normálních podmínek použití umožnily vozidlu vyhovět požadavkům této směrnice.

6.1.1.1. Vozidlo musí být zkoušeno na radiové emise a na odolnost vůči radiovému rušení. Pro ES schválení typu vozidla nejsou požadovány žádné zkoušky na emise svodů nebo na odolnost vůči rušení šířeného svodem.

6.1.1.2. Elektrická/elektronická podsestava musí být zkoušena na emise vyzařované a svodem a na odolnost vůči rušení šířeného vyzařováním a svodem.

6.1.2. Před zkoušením musí technická služba připravit plán zkoušení ve spolupráci s výrobcem, který bude obsahovat minimálně provozní režim, podpůrnou funkci, kontrolní funkci, kritéria pro přijetí/zamítnutí a určené emise.

6.2. Technické podmínky vztahující se k širokopásmovému elektromagnetickému záření z vozidel

6.2.1. Metoda měření

Elektromagnetické záření generované vozidlem reprezentujícím svůj typ, musí být měřeno za použití metod popsaných v příloze IV. Metoda měření musí být definována výrobcem vozidla ve shodě s technickou službou.

6.2.2. Širokopásmové limity schválení typu vozidla

6.2.2.1. Pokud jsou měření provedena s použitím metod popsaných v příloze IV a použitím vzdušné vzdálenosti vozidlo-anténa v rozsahu 10,0 ± 0,2 m, pak limity musí činit 32 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 30 až 75 MHz a 32 až 43 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 75 až 400 MHz, tento limit logaritmicky vzrůstá s kmitočty nad 75 MHz, jak je zobrazeno v dodatku 2 k této příloze. V kmitočtovém pásmu 400 až 1 000 MHz zůstává limit konstantní na úrovni 43 dB mikrovoltů/m.

6.2.2.2. Pokud jsou měření provedena s použitím metod popsaných v příloze IV a použitím vzdušné vzdálenosti vozidlo-anténa v rozsahu 3,0 ± 0,05 m, pak limity musí činit 42 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 30 až 75 MHz a 42 až 53 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 75 až 400 MHz, tento limit logaritmicky vzrůstá s kmitočty nad 75 MHz, jak je zobrazeno v dodatku 3 k této příloze. V kmitočtovém pásmu 400 až 1 000 MHz zůstává limit konstantní na úrovni 53 dB mikrovoltů/m.

6.2.2.3. Na vozidle reprezentujícím svůj typ, hodnoty naměřené a vyjádřené v dB mikrovoltech/m, musí ležet pod hodnotami limitů schválení typu.

6.3. Technické podmínky vztahující se k úzkopásmovému elektromagnetickému záření z vozidel.

6.3.1. Metoda měření

Elektromagnetické záření generované vozidlem reprezentujícím svůj typ musí být měřeno za použití metod popsaných v příloze V. Tyto musí být definovány výrobcem vozidla ve shodě s technickou službou.

6.3.2. Úzkopásmové limity schválení typu vozidla

6.3.2.1. Pokud jsou měření provedena s použitím metod popsaných v příloze V a použitím vzdušné vzdálenosti vozidlo-anténa v rozsahu 10,0 ± 0,2 m, pak limity musí činit 22 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 30 až 75 MHz a 22 až 33 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 75 až 400 MHz, tento limit logaritmicky vzrůstá s kmitočty nad 75 MHz, jak je zobrazeno v dodatku 4 k této příloze. V kmitočtovém pásmu 400 až 1 000 MHz zůstává limit konstantní na úrovni 33 dB mikrovoltů/m.

6.3.2.2. Pokud jsou měření provedena s použitím metod popsaných v příloze V a použitím vzdušné vzdálenosti vozidlo-anténa v rozsahu 3,0 ± 0,05 m, pak limity musí činit 32 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 30 až 75 MHz a 32 až 43 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 75 až 400 MHz, tento limit logaritmicky vzrůstá s kmitočty nad 75 MHz, jak je zobrazeno v dodatku 5 k této příloze. V kmitočtovém pásmu 400 až 1 000 MHz zůstává limit konstantní na úrovni 43 dB mikrovoltů/m.

6.3.2.3. Na vozidle reprezentujícím svůj typ musí ležet naměřené hodnoty vyjádřené v dB mikrovoltech/m pod hodnotami limitů schválení typu.

6.3.2.4. Bez ohledu na limity definované v bodech 6.3.2.1, 6.3.2.2 a 6.3.2.3 této přílohy, pokud během počátečního kroku popsaného v bodu 1.3 přílohy V bude intenzita signálu změřeného na anténě pro rádiové vysílání na vozidle menší než 20 dB mikrovoltů nad kmitočtovým rozsahem 76 až 108 MHz změřeným průměrným detektorem, pak vozidlo musí být považováno za vyhovující limitům pro úzkopásmové vyzařování a žádné další zkoušení není požadováno.

6.4. Technické podmínky vztahující se k odolnosti vozidel vůči elektromagnetickému záření.

6.4.1. Metoda zkoušení

Imunita vůči elektromagnetickému záření pro vozidlo reprezentujícího svůj typ musí být zkoušena metodou popsanou v příloze VI.

6.4.2. Limity odolnosti schválení typu vozidla.

6.4.2.1. Pokud budou zkoušky provedeny za použití metody popsané v příloze VI, intenzita pole musí být 30 V/m rms ve více než 90 % kmitočtového pásma 20 až 2 000 MHz a minimálně 25 V/m rms nad celý rozsah kmitočtového pásma 20 až 2 000 MHz.

6.4.2.2. Vozidlo reprezentující svůj typ musí být považováno za vyhovující z hlediska respektování požadavků na odolnost, pokud během testů vykonaných v souladu s přílohou VI nedojde k žádnému snížení výkonu «funkcí se vztahem k odolnosti».

6.5. Technické podmínky vztahující se k širokopásmovému elektromagnetickému rušení generovanému elektrickými/elektronickými podsestavami

6.5.1. Metoda měření

Elektromagnetické záření generované elektrickou/elektronickou podsestavou představující svůj typ musí být měřeno metodou popsanou v příloze VII.

6.5.2. Širokopásmové limity schválení typu elektrické/elektronické podsestavy

6.5.2.1. Pokud jsou měření provedena za použití metod popsaných v příloze VII, musí být dodržen limit 62 až 52 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 30 až 75 MHz, tento limit se snižuje logaritmicky s kmitočty nad 30 MHz, a limit 52 až 63 dB mikrovoltů/m v pásmu 75 až 400 MHz, tento limit vzrůstá logaritmicky s kmitočty nad 75 MHz, jak je zobrazeno v dodatku 6 k této příloze. V kmitočtovém pásmu 400 až 1 000 MHz zůstává limit konstantní na úrovni 63 dB mikrovoltů/m.

6.5.2.2. Na elektrické/elektronické podsestavě představující svůj typ naměřené údaje, vyjádřené v hodnotách dB mikrovolt/m, musí ležet pod limity schválení typu.

6.6. Technické podmínky vztahující se k úzkopásmovému elektromagnetickému rušení generovanému elektrickými/elektronickými podsestavami

6.6.1. Metoda měření

Elektromagnetické záření generované elektrickou/elektronickou podsestavou představující svůj typ musí být měřeno metodou popsanou v příloze VIII.

6.6.2. Úzkopásmové limity schválení typu elektrické/elektronické podsestavy.

6.6.2.1. Pokud jsou měření provedena za použití metod popsaných v příloze VIII, musí být dodržen limit 52 až 42 dB mikrovoltů/m v kmitočtovém pásmu 30 až 75 MHz, tento limit se snižuje logaritmicky s kmitočty nad 30 MHz, a limit 42 až 53 dB mikrovoltů/m v pásmu 75 až 400 MHz, tento limit vzrůstá logaritmicky s kmitočty nad 75 MHz, jak je zobrazeno v dodatku 7 k této příloze. V kmitočtovém pásmu 400 až 1 000 MHz zůstává limit konstantní na úrovni 53 dB mikrovoltů/m.

6.6.2.2. Na elektrické/elektronické podsestavě představující svůj typ naměřené údaje, vyjádřené v hodnotách dB mikrovolt/m, musí ležet pod limity typového schválení.

6.7. Technické podmínky vztahující se k odolnosti elektrické/elektronické podsestavy vůči elektromagnetickému vyzařování

6.7.1. Metoda (metody) zkoušení

Odolnost elektrické/elektronické podsestavy reprezentující svůj typ vůči elektromagnetickému vyzařování musí být zkoušena metodou (metodami) vybranou (vybranými) z těch, které jsou popsány v příloze IX.

6.7.2. Limity odolnosti pro schválení typu elektrické/elektronické podsestavy

6.7.2.1. Pokud jsou testy provedeny za použití metod popsaných v příloze IX, pak úrovně při zkoušce odolnosti musí být 60 V/m pro zkušební metodu páskového vedení 150 mm, 15 V/m pro zkušební metodu páskového vedení 800 mm, 75 V/m pro zkušební metodu článku s příčnou elektromagnetickou vlnou (TEM), 60 mA pro zkušební metodu celkového proudového nárazu (BCI) a 30 Voltů/m pro zkušební metodu volného pole v rozsahu nad 90 % kmitočtového pásma 20 až 2 000 MHz a minimálně 50 Voltů/m pro zkušební metodu páskového vedení 150 mm, 12,5 Voltů/m pro zkušební metodu páskového vedení 800 mm, 62,5 Voltů/m pro zkušební metodu článku s příčnou elektromagnetickou vlnou, 50 mA pro zkušební metodu celkového proudového nárazu (BCI) a 25 voltů/m pro zkušební metodu volného pole v celém rozsahu kmitočtového pásma 20 až 2 000 MHz.

6.7.2.2. Elektrická/elektronická podsestava představující svůj typ, musí být považována za vyhovující z hlediska respektování požadavků na odolnost, jestliže během zkoušek provedených v souladu s přílohou IX nedojde k žádnému snížení výkonu «funkcí se vztahem na odolnost».

6.8. Technické podmínky vztahující se k odolnosti vůči krátkodobým poruchám vznikajícím svody podél napájecích vedení

6.8.1. Metoda zkoušení

Odolnost elektrické/elektronické podsestavy představující svůj typ musí být zkoušena metodou (metodami) v souladu s è1 ISO 7637-2: 2. vydání, 2004 ç, jak je popsáno v příloze X, se zkušebními úrovněmi uvedenými v tabulce 1.

Tabulka 1: Odolnost elektrické/elektronické podsestavy

Počet zkušebních impulzů | Zkušební úroveň odolnosti | Funkční stav systémů |

Vazba na funkce se vztahem k odolnosti | Bez vazby na funkce se vztahem k odolnosti |

1 | III | C | D |

2a | III | B | D |

2b | III | C | D |

3a/3b | III | A | D |

4 | III | B (pro elektrickou/elektronickou podsestavu, která musí být v provozu během spouštění motoru) C (pro ESA) | D |

6.9. Technické podmínky vztahující se k emisi rušení šířeného svodem

6.9.1. Metoda zkoušení

Emise elektrické/elektronické podsestavy představující svůj typ musí být zkoušena metodou(metodami) v souladu s è2 ISO 7637-2: 2. vydání, 2004 ç jak je popsáno v příloze X s úrovněmi uvedenými v tabulce 2.

Tabulka 2: Maximální povolené amplitudy impulsu

Polarita amplitudy pulsu | Maximum povolené výšky impulsu pro |

vozidla se systémy 12 V | vozidla se systémy 24 V |

Positivní | + 75 | + 150 |

Negativní | – 100 | – 450 |

7. Ö SHODNOST VÝROBY Õ

7.1 . Opatření k zajištění Ö shodnosti výroby Õ musí být zavedena v souladu s opatřeními stanovenými v článku 12 směrnice 2007/46/ES.

7.2. Shoda ve výrobě s ohledem na elektromagnetickou kompatibilitu vozidla nebo Ö konstrukční části Õ nebo samostatného technického Ö celku Õ, musí být kontrolována na základě údajů obsažených v certifikátu ES schválení typu vydaném podle příslušnosti dle přílohy IIIA a/nebo IIIB této směrnice.

7.3. Jestliže orgán není spokojený s prověřovaným postupem výrobce, pak musí být použity body 2.4.2 a 2.4.3 přílohy X směrnice 2007/46/ES a body 7.3.1 a 7.3.2 této přílohy.

7.3.1. Jestliže je ověřována shoda vozidla, Ö konstrukční části Õ nebo samostatného technického Ö celku Õ odebrané ze sérií, pak produkce musí být považována za vyhovující požadavkům této směrnice ve vztahu na vyzařované širokopásmové emise a vyzařované úzkopásmové emise, pokud naměřené úrovně nejsou přesahovány o více než 4 dB (60 %) limitů schválení typu stanovených v příslušných bodech 6.2.2.1, 6.2.2.2, 6.3.2.1, 6.3.2.2, 6.3.2.4, 6.5.2.1 a 6.6.2.1.

7.3.2. Jestliže je ověřována shoda vozidla, Ö konstrukční části Õ nebo samostatného technického Ö celku Õ odebrané ze série, pak produkce musí být považována za vyhovující požadavkům odolnosti vůči elektromagnetickému záření podle této směrnice, pokud vozidlo, Ö konstrukční část Õ nebo samostatný technický Ö celek Õ nevykazuje žádné snížení výkonu funkcí majících vztah k odolnosti, když vozidlo, Ö konstrukční část Õ nebo samostatný technický Ö celek Õ je ve stavu definovaném v bodu 2 přílohy VI a bylo vystaveno intenzitě pole nebo proudu, vyjádřeným ve Voltech/m nebo mA, až do 80 % limitů schválení typu stanoveného v bodech 6.4.2.1 a 6.7.2.1 této přílohy podle příslušnosti.

7.3.3. Jestliže je ověřována shoda součásti nebo samostatné technické jednotky odebrané ze série, považuje se produkce za vyhovující požadavkům odolnosti vůči rušení šířeného svodem a vyzařováním podle této směrnice, pokud Ö konstrukční část Õ nebo samostatný technický Ö celek Õ a nevykazuje žádné snížení výkonu «funkcí majících vztah k odolnosti» až do úrovní daných v bodu 6.8.1 a nepřesahuje úrovně dané v bodu 6.9.1.

8. VÝJIMKY

8.1. Pokud vozidlo nebo elektrický/elektronický systém nebo elektrická/elektronická podsestava neobsahuje elektronický oscilátor s pracovním kmitočtem větším než 9 kHz, považuje se za vyhovující požadavkům bodu 6.3.2 nebo 6.6.2 této přílohy a přílohám V a VIII.

8.2. Vozidla, která nemají elektrické/elektronické systémy s «funkcí mající vztah k odolnosti» nemusí být testována na odolnost vůči rádiovému rušení a považují se za vyhovující bodu 6.4 této přílohy a příloze VI.

8.3. Elektrické/elektronické podsestavy bez «funkcí se vztahem k odolnosti» nemusí být testovány na odolnost vůči rádiovému rušení a považují se za vyhovující bodu 6.7 této přílohy a příloze IX.

8.4. Elektrostatické vybíjení

U vozidel vybavených pneumatikami může být karoserie vozu/podvozek považována za elektricky izolovanou konstrukci. Významné elektrostatické síly vůči vnějšímu prostředí vozidla se vyskytují jen v okamžiku nástupu nebo výstupu uživatele do/z vozidla. Protože v těchto okamžicích vozidlo stojí, není považována žádná zkouška schválení typu na elektrostatický výboj za nutnou.

8.5. Emise svodem

Elektrické/elektronické podsestavy, které nejsou spínány, neobsahují žádné spínače nebo indukční zátěže, nemusí být zkoušeny na emise svodem a musí být považovány za vyhovující bodu 6.9 této přílohy.

8.6. Ztráta funkce přijímačů během zkoušky na odolnost, kdy se měřicí signál nachází uvnitř šířky pásem (kromě rádiového pásma) přijímače, jak je specifikováno pro charakteristickou rádiovou službu/produkt v harmonizované normě elektromagnetické kompatibility (EMC) a jehož odkaz je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie , nevede nutně k nesplnění kritérií.

8.7. Radiofrekvenční vysílače musí být testovány v režimu vysílání. Hledané emise (například z rádiových přenosových systémů) uvnitř požadované šířky pásma a mimo pásma emisí jsou z hlediska účelu této směrnice zanedbávány. Rušivá vyzařování jsou předmětem této směrnice, ale nemusí být testována, pokud rádiový vysílač má prohlášení shody v souladu se směrnicí 1999/5/ES při použití harmonizované normy.

8.7.1. «Požadovaná šířka pásma»: pro danou třídu vyslání je taková šíře kmitočtového pásma, která právě dostačuje k tomu, aby zaručila přenos informací v míře a kvalitě požadované podle předepsaných podmínek (článek 1 nařízení o vysílání č. 1152).

8.7.2. «Emise mimo pásmo»: vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech bezprostředně sousedících s požadovanou šířkou pásma, která vyplývají z modulačního procesu, ale nezahrnují rušivá vysílání (článek 1 nařízení o vysílání č. 1144).

8.7.3. «Rušivé emise»: v každém modulačním procesu existují dodatečné nežádoucí signály. Jsou zahrnovány pod pojem «rušivé vysílání». Rušivá vysílání jsou vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech, které leží mimo požadovanou šířku pásma a na úrovni, která může být snížena bez ovlivnění příslušného přenosu informací. Rušivá vysílání zahrnují harmonická vysílání, parazitní vysílání, intermodulační jevy a jevy kmitočtové přeměny, ale nezahrnují emise mimo pásmo (článek 1 nařízení o vysílání č. 1145).

Dodatek 1

Seznam norem uvedených v této směrnici

1. CISPR 12 «Charakteristiky rádiového rušení vozidel, motorových člunů a zařízení poháněných zážehovým motorem – limity a metody měření», 5. vydání, 2001.

2. CISPR 16-1 «Technické podmínky pro rušivá vysílání a přístroje a metody na měření odolnosti – část 1: Rušivá vysílání a přístroje na měření odolnosti», 2. vydání, 2002.

3. CISPR 25 «Limity a metody měření charakteristik rušivého vysílání pro ochranu přijímačů používaných na palubách vozidel», 2. vydání, 2002.

4. ISO 7637-1 «Silniční vozidla – elektrické rušení z vedení a vazby – část 1: Definice a všeobecná hodnocení», 2. vydání, 2002.

5. ISO 7637-2 «Silniční vozidla – elektrické rušení z vedení a vazby – část 2: Elektrické přechodné svody podél přívodních vedení jen na vozidlech se jmenovitým napájecím napětím 12 V nebo 24 V», 2. vydání, 2004.

6. ISO-EN 17025 «Všeobecné požadavky pro způsobilost laboratoří ke zkoušení a kalibraci», 1. vydání, 1999.

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 1 písm. d)

7. ISO 11451 «Silniční vozidla – elektrická rušení elektromagnetické energie vyzařované v úzkém pásmu – metody zkoušky vozidla»

Část 1: | Všeobecné a definice | (ISO 11451-1: 3. vydání, 2005) |

Část 2: | Zdroj vyzařování mimo vozidlo | (ISO 11451-2: 3. vydání, 2005) |

Část 4: | Proudový náraz (BCI) | (ISO 11451-4: 1. vydání, 1995) |

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 1 písm. e) (přizpůsobený)

8. ISO 11452 «Silniční vozidla – elektrická rušení úzkopásmovými elektromagnetickými sílami – metody zkoušky Ö konstrukční části Õ »

Část 1: | Všeobecně a definice | (ISO 11452-1: 3. vydání, 2005) |

Část 2: | Tlumící komora | (ISO 11452-2: 2. vydání, 2004) |

Část 3: | Článek s příčnou elektromagnetickou vlnou (TEM) | (ISO 11452-3: 2. vydání, 2001) |

Část 4: | Proudový náraz (BCI) | (ISO 11452-4: 3. vydání, 2005) |

Část 5: | Páskové vedení | (ISO 11452-5: 2. vydání, 2002) |

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

9. ITU nařízení o vysílání, vydání, 2001.

Dodatek 2

Širokopásmové referenční limity vozidla

Vzdálenost anténa–vozidlo: 10 m

Limit E (dBμV/m) pro kmitočet F (MHz) |

30–75 MHz | 75–400 MHz | 400–1 000 MHz |

E = 32 | E = 32 + 15,13 log (F/75) | E = 43 |

Limity vyzařovaných emisí pro vozidloŠirokopásmové limity schválení typu – 10 mKvazi-špičkový detektor – šířka pásma 120 kHz

[pic]Kmitočet – megahertz – logaritmická

Viz bod 6.2.2.1 přílohy I

Dodatek 3

Širokopásmové referenční limity vozidla

Vzdálenost anténa–vozidlo: 3 m

Limit E (dBμV/m) pro kmitočet F (MHz) |

30–75 MHz | 75–400 MHz | 400–1 000 MHz |

E = 42 | E = 42 + 15,13 log (F/75) | E = 53 |

Limity vyzařovaných emisí pro vozidloŠirokopásmové limity schválení typu – 3 mKvazi-špičkový detektor – šířka pásma 120 kHz

[pic]Kmitočet – megahertz – logaritmická

Viz bod 6.2.2.2 přílohy I

Dodatek 4

Úzkopásmové referenční limity pro vozidlo

Vzdálenost anténa–vozidlo: 10 m

Limit E (dBμV/m) pro kmitočet F (MHz) |

30–75 MHz | 75–400 MHz | 400–1 000 MHz |

E = 22 | E = 22 + 15,13 log (F/75) | E = 33 |

Limity vyzařovaných emisí pro vozidloÚzkopásmové limity schválení typu – 10 mPrůměrný detektor – šířka pásma 120 kHz

[pic]Kmitočet – megahertz – logaritmická

Viz bod 6.3.2.1 přílohy I

Dodatek 5

Úzkopásmové referenční limity pro vozidlo

Vzdálenost anténa–vozidlo: 3 m

Limit E (dBμV/m) pro kmitočet F (MHz) |

30–75 MHz | 75–400 MHz | 400–1 000 MHz |

E = 32 | E = 32 + 15,13 log (F/75) | E = 43 |

Limity vyzařovaných emisí pro vozidloÚzkopásmové limity schválení typu – 3 mPrůměrný detektor – šířka pásma 120 kHz

[pic]Kmitočet – megahertz – logaritmická

Viz bod 6.3.2.2 přílohy I

Dodatek 6

Elektrická/elektronická podsestava

Širokopásmové referenční limity

Limit E (dBμV/m) pro kmitočet F (MHz) |

30–75 MHz | 75–400 MHz | 400–1 000 MHz |

E = 62 – 25,13 log (F/30) | E = 52 + 15,13 log (F/75) | E = 63 |

Limity vyzařovaných emisí pro ESAŠirokopásmové limity schválení typu – 1 mKvazi-špičkový detektor – šířka pásma 120 kHz

[pic]Kmitočet – megahertz – logaritmický

Viz bod 6.5.2.1 přílohy I

Dodatek 7

Elektrická/elektronická podsestava

Úzkopásmové referenční limity

Limit E (dBμV/m) pro kmitočet F (MHz) |

30–75 MHz | 75–400 MHz | 400–1 000 MHz |

E = 52 – 25,13 log (F/30) | E = 42 + 15,13 log (F/75) | E = 53 |

Limity vyzařovaných emisí pro ESAÚzkopásmové limity schválení typu – 1 mPrůměrný detektor – šířka pásma 120 kHz

[pic]Kmitočet – megahertz – logaritmická

Viz bod 6.6.2.1 přílohy I

Dodatek 8

Vzor pro značku ES schválení typu

[pic]

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha (přizpůsobený)

Elektrická/elektronická podsestava nesoucí výše uvedenou značku ES schválení typu je zařízení, které bylo schváleno v Německu (e1) pod základním registračním číslem 0148. První dvě číslice (03) označují, že zařízení vyhovuje požadavkům směrnice 72/245/EHS ve smyslu úprav podle směrnice Ö 2004/104/ES Õ .

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha (přizpůsobený)

è1 Oprava 2004/104/ES (Úř. věst. L 56, 2.3.2005, s. 35)

Použitá čísla jsou pouze Ö orientační Õ.

_____________

PŘÍLOHA IIA

Informační dokument č. … podle přílohy I směrnice 2007/46/ES[17] vztahující se k ES schválení typu vozidla pokud jde o elektromagnetickou kompatibilitu (směrnice [72/245/EHS]) è1 ç

Následující informace, pokud jsou použity, musí být dodány v trojím vyhotovení a musí zahrnovat seznam položek. Jakékoliv výkresy musí být dodány v přiměřeném měřítku a v dostatečném detailu ve velikosti A4 nebo složené do formátu A4. Fotografie, pokud existují, musí zobrazovat dostatečný detail. Pokud systémy, Ö konstrukční části Õ nebo Ö samostatné technické celky Õ mají elektronické ovládání, pak musí být dodány informace vztahující se k jejich provedení. |

0. VŠEOBECNĚ

0.1. Výrobek (obchodní název výrobce):

0.2. Typ:

0.4. Kategorie vozidla (c):

0.5. Název a adresa výrobce:

Jméno a adresa oprávněného představitele, pokud je určen:

0.8. Adresa(adresy) montážního(montážních) závodu(závodů):

1. VŠEOBECNÉ CHARAKTERISTICKÉ RYSY KONSTRUKCE VOZIDLA

1.1. Fotografie a/nebo výkres(výkresy) reprezentujícího vozidla:

1.6. Umístění a uspořádání motoru:

3. SYSTÉM NAPÁJENÍ ( Q )

3.1. Výrobce:

3.1.1. Kód výrobce motoru, jak je vyznačený na motoru:

3.2. Motor s vnitřním spalováním

3.2.1.1. Princip činnosti: pozitivní zapalování/vznícení kompresí, čtyřtaktní/dvoutaktní[18]

3.2.1.2. Počet a uspořádání válců:

3.2.4. Přívod paliva

3.2.4.2. Vstřikem paliva (vznícení jen kompresí): ano/ne[19]

3.2.4.2.9. Elektronická ovládací jednotka

3.2.4.2.9.1. Výrobek (výrobky):

3.2.4.2.9.2. Popis systému:

3.2.4.3. Vstřikem paliva (jen pozitivní vznícení): ano/ne[20]

3.2.5. Elektrický systém

3.2.5.1. Jmenovité napětí: … V, pozitivní/negativní uzemnění[21]

3.2.5.2. Generátor

3.2.5.2.1. Typ:

3.2.6. Zapalování

3.2.6.1. Výrobek(výrobky):

3.2.6.2. Typ (typy):

3.2.6.3. Princip činnosti:

3.2.15. Palivový systém LPG: ano/ne[22]

3.2.15.2. Ovládací jednotka elektronického řízení motoru na palivo LPG

3.2.15.2.1. Výrobek (výrobky):

3.2.15.2.2. Typ (typy):

3.2.16. Palivový systém NG: ano/ne[23]

3.2.16.2. Ovládací jednotka elektronického řízení motoru pro palivo NG

3.2.16.2.1. Výrobek (výrobky):

3.2.16.2.2. Typ (typy):

3.3. Elektrický motor

3.3.1. Typ (vinutí, buzení):

3.3.1.2. Provozní napětí:

3.9. PLYNEM POHÁNĚNÉ STROJE (v případě systémů s odlišnou konstrukcí nutno dodat odpovídající informace)

3.9.7. Elektronická ovládací jednotka (ECU)

3.9.7.1. Výrobek (výrobky):

3.9.7.2. Typ (typy):

4. PŘEVODY ( V )

4.2. Typ (mechanický, hydraulický, elektrický apod.):

4.2.1. Stručný popis elektrických/elektronických součástí (pokud existuje):

6. ODPRUŽENÍ

6.2.2. Stručný popis elektrických/elektronických součástí (pokud existuje):

7. ŘÍZENÍ

7.2.2.1. Stručný popis elektrických/elektronických součástí (pokud existuje):

8. BRZDY

8.5. Antiblokový brzdný systém: ano/ne/volitelný[24]

8.5.1. Pro vozidla s antiblokovými systémy, popis činnosti systému (včetně jakýchkoliv elektronických součástí), elektrické blokové schéma, plán hydraulického nebo vzduchového okruhu:

9. KAROSERIE

9.1. Typ karoserie:

9.2. Použité materiály a způsoby konstrukce:

9.5. Čelní sklo a další okna

9.5.2.3. Stručný popis elektrických/elektronických součástí (pokud existuje) zařízení pro spouštění okna:

9.9. Zpětná zrcadla (stav pro každé zrcadlo)

9.9.7. Stručný popis elektronických součástí (pokud existuje) systému seřizování:

9.12. Bezpečnostní pásy a/nebo další zádržné systémy:

9.12.4. Stručný popis elektrických/elektronických součástí (pokud existuje):

9.18. Potlačení rádiového rušení

9.18.1. Popis a výkresy/fotografie tvarů a základních materiálů částí karoserie tvarujících prostor motoru a jemu nejbližší přiléhající části kabiny cestujících:

9.18.2. Výkresy nebo fotografie polohy kovových součástí umístěných v prostoru pro motoru (např. vyhřívací zařízení, náhradní kolo, vzduchový filtr, řídící ústrojí atd.):

9.18.3. Tabulka a nákres regulačního zařízení pro rušení cizím vysílačem:

9.18.4. Podrobnosti o jmenovité hodnotě odporu stejnosměrného proudu a v případě použití odporových zapalovacích kabelů hodnotu jejich jmenovitého odporu na metr:

10. OSVĚTLENÍ A SVĚTELNÁ SIGNALIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ

10.5. Stručný popis elektrických/elektronických součástí jiných než světla (pokud existují):

12. RŮZNÉ

12.2. Zařízení zabraňující neoprávněnému použití vozidla

12.2.3. Stručný popis elektrických/elektronických součástí (pokud existuje):

12.7. Tabulka pro instalaci a použití radiofrekvenčních vysílačů ve vozidle(ch), pokud jsou použity (viz Dodatek I, bod 3.1.8.):

kmitočtová pásma (Hz) | max. výstupní výkon (W) | poloha antény ve vozidle, charakteristické podmínky pro instalaci a/nebo použití |

Žadatel o ES schválení typu musí, v případě potřeby, také dodat:

Dodatek 1

Seznam (se zapojeními a typy všech elektrických a/nebo elektronických součástí dotčených touto směrnicí (viz body 2.1.9 a 2.1.10 přílohy I)) a dříve neuvedené.

Dodatek 2

Schéma nebo nákres dispozičního uspořádání elektrických a/nebo elektronických součástí (dotčených touto směrnicí) a uspořádání hlavního svazku vodičů.

Dodatek 3

Popis vozidla vybraného pro reprezentaci typu:

Základní styl karosérie:

Řízení na levé nebo pravé straně:

Rozvor:

Dodatek 4

Příslušný zkušební protokol dodávaný výrobcem ze zkušební laboratoře autorizované dle ISO 17025 a uznávané schvalovacím orgánem za účelem sestavení certifikátu ES schválení typu.

ê 2006/28/ES čl. 1 bod 2 písm. a)

12.7.1. Vozidlo vybavené radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz: ano/ne (nehodící se škrtněte)

_____________

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha (přizpůsobený)

è1 Oprava 2004/104/ES (Úř. věst. L 56, 2.3.2005, s. 35)

PŘÍLOHA IIB

Informační dokument č. … vztahující se k ES schválení typu elektrické/elektronické podsestavy pokud jde o elektromagnetickou kompatibilitu (směrnice [72/245/EHS]) è1 ç

Následující informace, pokud jsou použitelné, musí být dodány v trojím vyhotovení a musí zahrnovat seznam položek. Jakékoliv výkresy musí být dodány ve vhodném měřítku a v dostatečném detailu ve velikosti A4 nebo složené do formátu A4. Fotografie, pokud existují, musí zobrazovat dostatečný detail. Pokud systémy, Ö konstrukční části Õ nebo samostatné technické Ö celky Õ mají elektronická ovládání, pak musí být dodány informace vztahující se k jejich provedení. |

0. VŠEOBECNĚ

0.1. Výrobek (obchodní název výrobce):

0.2. Typ:

0.3. Způsob identifikace typu, pokud je vyznačený na Ö konstrukční části Õ/Ö samostatném technickém celku Õ[25]:

0.3.1. Umístění tohoto označení:

0.5. Název a adresa výrobce:

Jméno a adresa oprávněného představitele, pokud je určen:

0.7. V případě součástí a samostatných technických jednotek, umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

0.8. Adresa (adresy) montážního (montážních) závodu (závodů):

1. Tato elektrická/elektronická podsestava musí být schválena jako Ö konstrukční část Õ/samostatný technický Ö celek Õ (STC)[26]

2. Jakákoliv omezení použití a podmínek pro montáž:

3. Jmenovité napětí elektrického systému: … V, poz./neg.[27] uzemnění

Dodatek 1

Popis elektrické/elektronické podsestavy vybrané pro reprezentaci typu (elektrické blokové schéma a seznam hlavních součástí představujících elektrickou/elektronickou podsestavu (např. výrobek a typ mikroprocesoru, krystalu apod.)).

Dodatek 2

Příslušný (příslušné) zkušební protokol (protokoly) dodávaný (dodávané) výrobcem ze zkušební laboratoře autorizované dle ISO 17025 a uznávané schvalovacím orgánem pro sestavení certifikátu ES schválení typu.

_____________

PŘÍLOHA IIIA

VZOR

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

Úřední razítko |

Sdělení vztahující se k:

- ES schválení typu[28]

- rozšíření ES schválení typu[29]

- zamítnutí ES schválení typu[30]

- stažení ES schválení typu[31]

vozidla podle směrnice …/…/ES naposledy pozměněné směrnicí …/…/ES.

Číslo ES schválení typu:

Důvod pro rozšíření:

ČÁST I

0.1. Výrobek (obchodní název výrobce):

0.2. Typ

0.4. Kategorie vozidla (c):

0.5. Název a adresa výrobce:

Jméno a adresa oprávněného představitele, pokud je určen:

0.8. Adresa (adresy) montážního(montážních) závodu (závodů):

ČÁST II

1. Dodatečná informace (kde je to vhodné): viz dodatek

2. Technická služba odpovědná za provedení zkoušek:

3. Datum zkušebního protokolu:

4. Počet zkušebních protokolů:

5. Poznámky (pokud existují): viz dodatek

6. Místo:

7. Datum:

8. Podpis:

9. Soubor ES schválení typu deponovaný ve správní službě, která ES schválení typu doručila, může být získán na požádání.

Dodatek ES schválení typu vozidla podle směrnice [72/245/EHS] è1 ç

1. Dodatečné informace

1.1. Jmenovité napětí elektrické instalace: … V, pozitivní/negativní uzemnění

1.2. Typ karoserie:

1.3. Seznam všech elektronických funkcí (dotčených touto směrnicí) nainstalovaných ve vozidle

ê 2006/28/ES čl. 1 bod 3 písm. a)

1.3.1. Vozidlo vybavené radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz: ano/ne/volitelné (nehodící se škrtněte)

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

è1 Oprava 2004/104/ES (Úř. věst. L 56, 2.3.2005, s. 35)

1.4. Laboratoř autorizovaná dle ISO 17025 a uznávaná schvalovacím orgánem (pro potřeby této směrnice) odpovědná za provedení zkoušek:

5. Poznámky:

(např. platné jak pro vozidla s levostranným, tak pravostranným řízením)

_____________

PŘÍLOHA IIIB

VZOR

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

Úřední razítko |

Sdělení vztahující se k:

- ES schválení typu[32]

- rozšíření ES schválení typu[33]

- zamítnutí ES schválení typu[34]

- stažení ES schválení typu[35]

součásti/samostatné technické jednotky[36] podle směrnice …/…/ES naposledy pozměněné směrnicí …/…/ES.

Číslo ES schválení typu:

Důvod pro rozšíření:

Značka ES schválení typu musí být připevněna na elektrické/elektronické podsestavě:

ČÁST I

0.1. Výrobek (obchodní název výrobce):

0.2. Typ:

0.3. Způsoby identifikace typu, pokud je označení na součásti/samostatné technické jednotce[37] [38]:

0.3.1. Umístění takového označení:

0.5. Název a adresa výrobce:

Jméno a adresa oprávněného představitele, pokud je určen:

0.7. V případě součástí a samostatných technických jednotek, umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

0.8. Adresa (adresy) montážního (montážních) závodu (závodů):

ČÁST II

1. Dodatečné informace (kde je to vhodné): viz příloha

2. Technická služba odpovědná za provedení zkoušek:

3. Datum zkušebního protokolu:

4. Počet zkušebních protokolů:

5. Poznámky (pokud existují): viz příloha

6. Místo:

7. Datum:

8. Podpis:

9. Soubor ES typového schválení deponovaný ve správní službě, která ES typové schválení doručila, může být získáno na požádání.

Dodatek k ES schválení typu č. … vztahující se k ES schválení typu elektrické/elektronické podsestavy podle směrnice [72/245/EHS] è1 ç

1. Dodatečné informace:

1.1. Jmenovité napětí elektrické instalace:

1.2. Tato elektrická/elektronická podsestava může být použita pro libovolný typ vozidla s následujícími omezeními:

1.2.1. Podmínky instalace, pokud existují:

1.3. Tato elektrická/elektronická podsestava může být použita pouze na následujících typech vozidel:

1.3.1. Podmínky instalace, pokud existují:

1.4. Použitá specifická zkušební metoda (metody) a pokryté kmitočtové rozsahy pro vymezení odolnosti byly: (prosíme, uveďte přesnou metodu použitou dle přílohy IX)

1.5. Laboratoř autorizovaná dle ISO 17025 a uznávaná schvalovacím orgánem (pro potřeby této směrnice) odpovědná za provedení zkoušek:

5. Poznámky:

_____________

PŘÍLOHA IV

METODA MĚŘENÍ Z VOZIDEL VYZAŘOVANÝCH ŠIROKOPÁSMOVÝCH ELEKTROMAGNETICKÝCH EMISÍ

1. Všeobecně

1.1. Zkušební metoda popsaná v této příloze může být použita pouze na vozidla.

1.2. Zkušební metoda

Tato zkouška má za cíl změřit širokopásmové emise generované elektrickými nebo elektronickými systémy montovanými do vozidla (například systém zapalování nebo elektromotory).

Pokud není v této příloze uvedeno jinak, musí být zkouška provedena v souladu s CISPR 12 (5. vydání, 2001).

2. Stav vozidla během zkoušek

2.1. Motor

Motor musí být provozován podle CISPR 12 (5. vydání, 2001) bod 5.3.2.

2.2. Ostatní systémy vozidla

Všechna zařízení schopná generování širokopásmových emisí, která mohou být zapnuta trvale řidičem nebo cestujícím, by měla být v provozu s maximálním zatížením, například motory stěračů nebo ventilátory. Houkačka a elektrické okenní motory atd. jsou vyloučeny, protože se neužívají trvale.

3. Požadavky zkoušek

3.1. Limity platí v celém kmitočtovém rozsahu 30 až 1 000 MHz pro měření provedená v komoře s částečným potlačením odrazu nebo na otevřené zkušební ploše.

3.2. Měření mohou být provedena buď s kvazi-špičkovými, nebo se špičkovými detektory. Limity uvedené v bodech 6.2 a 6.5 přílohy I platí pro kvazi-špičkové detektory. Jestliže se použijí špičkové detektory, pak musí být použit opravný součinitel 20 dB stanovený v CISPR 12 (5. vydání, 2001).

3.3. Měření

Technická služba musí provést zkoušku v termínech předepsaných v normě CISPR 12 (5. vydání, 2001) pro celý kmitočtový rozsah 30 až 1 000 MHz.

Alternativně, jestliže výrobce poskytne údaje naměřené pro celé kmitočtové pásmo ze zkušební laboratoře autorizované podle příslušných statí ISO17025 (1. vydání, 1999) a uznávané schvalovacím orgánem, může technická služba rozdělit kmitočtový rozsah na 14 kmitočtových pásem 30–34, 34–45, 45–60, 60–80, 80–100, 100–130, 130–170, 170–225, 225–300, 300–400, 400–525, 525–700, 700–850, 850-1 000 MHz a vykonat zkoušky na 14 kmitočtech, které poskytují nejvyšší úrovně vysílání v daném rádiovém pásmu za účelem potvrzení, že vozidlo vyhovuje požadavkům této přílohy.

V případě, že je limit v průběhu zkoušky překročen, musí být provedeno šetření za účelem zjištění, zda překročení bylo způsobené vozidlem a nikoliv na základě vysílání okolí.

3.4. Naměřené hodnoty

Maximum naměřených hodnot vztažených k limitu (horizontální a vertikální polarizace a umístění antény na levé a pravé straně vozidla) pro každé ze 14 kmitočtových pásem musí být považovány za charakteristické údaje kmitočtu, na kterém bylo měření provedeno.

_____________

PŘÍLOHA V

METODA MĚŘENÍ Z VOZIDEL VYZAŘOVANÝCH ÚZKOPÁSMOVÝCH ELEKTROMAGNETICKÝCH EMISÍ

1. Všeobecně

1.1. Zkušební metoda popsaná v této příloze může být použita pouze na vozidla.

1.2. Zkušební metoda

Tato zkouška má za cíl změřit úzkopásmové elektromagnetické emise, jaké by mohly pocházet ze systémů založených na mikroprocesorech nebo dalších úzkopásmových zdrojích.

Pokud není v této příloze uvedeno jinak, musí být zkouška provedena v souladu s CISPR 12 (5. vydání, 2001) nebo CISPR 25 (2. vydání, 2002).

ê Oprava 2004/104/ES (Úř. věst. L 56, 2.3.2005, s. 35)

1.3 Nejprve se průměrným detektorem změří úrovně záření u rádiové antény motorového vozidla v kmitočtovém pásmu FM (76–108 MHz). Pokud není úroveň uvedená v bodu 6.3.2.4 přílohy I překročena, je motorové vozidlo shledáno jako vyhovující požadavkům uvedené přílohy, pokud jde o kmitočtové pásmo, a celý test se nemusí provádět.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

è1 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 2 písm. a)

è2 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 2 písm. b)

2. Stav vozidla během zkoušek

2.1. Spínač zapalování musí být zapnut. Motor nesmí být v provozu.

2.2. Všechny elektronické systémy vozidla musí být v normálním pracovním režimu se stojícím vozidlem.

2.3. Všechna zařízení s vnitřními oscilátory > 9 kHz nebo opakované signály, které mohou být zapnuty permanentně řidičem nebo cestujícím, by měly být v normálním provozu.

3. Požadavky zkoušek

3.1. Limity se použijí v celém kmitočtovém rozsahu 30 až 1 000 MHz pro měření provedená v komoře s částečným potlačením odrazu nebo na otevřené zkušební ploše.

3.2. Měření musí být provedena průměrným detektorem.

3.3. Měření

Technická služba musí provést zkoušku v intervalech předepsaných v normě CISPR 12 (5. vydání, 2001) pro celý kmitočtový rozsah 30 až 1 000 MHz.

Alternativně, jestliže výrobce poskytne údaje naměřené pro celé kmitočtové pásmo ze zkušební laboratoře autorizované podle příslušných statí ISO 17025 (1. vydání, 1999) a uznávané schvalovacím orgánem, může technická služba rozdělit kmitočtový rozsah na 14 kmitočtových pásem 30–34, 34–45, 45–60, 60–80, 80–100, 100–130, 130–170, 170–225, 225–300, 300–400, 400–525, 525–700, 700–850, 850-1 000 MHz a vykonat zkoušky na 14 kmitočtech, které poskytují nejvyšší úrovně vysílání v daném pásmu za účelem potvrzení, že vozidlo vyhovuje požadavkům této přílohy.

V případě, že dojde k překročení limitu v průběhu zkoušky, musí být provedeno šetření za účelem ověření, zda překročení bylo způsobené vozidlem a nikoliv vysíláním okolí včetně širokopásmového vysílání z nějaké elektrické/elektronické podsestavy.

3.4. Naměřené hodnoty

Maximum naměřených hodnot vztažených k limitu (horizontální a vertikální polarizace a umístění antény na levé a pravé straně vozidla) pro každé ze 14 kmitočtových pásem, musí být považováno za charakteristické údaje kmitočtu, ve kterém bylo měření provedeno.

_____________

PŘÍLOHA VI

METODA ZKOUŠENÍ ODOLNOSTI VOZIDEL VŮČI ELEKTROMAGNETICKÉMU ZÁŘENÍ

1. Všeobecně

1.1. Zkušební metoda popsaná v této příloze může být aplikována pouze na vozidla.

1.2. Zkušební metoda

Tato zkouška má za cíl prokázat odolnost elektronických systémů vozidla. Vozidlo bude vystaveno účinkům elektromagnetických polí tak, jak je popsáno v této příloze. Vozidlo musí být v průběhu zkoušky monitorováno.

Pokud není v této příloze uvedeno jinak, musí být zkouška provedena podle è1 ISO 11451-2: 3. vydání, 2005 ç.

1.3. Alternativní zkušební metody

Zkouška může být alternativně provedena na otevřené zkušební ploše pro všechna vozidla. Zkušební zařízení musí vyhovovat (národním) zákonným požadavkům vysílání elektromagnetických polí.

Jestliže je vozidlo delší než 12 m a/nebo širší než 2,60 m a/nebo vyšší než 4,00 m, pak metoda proudového nárazu (BCI) v souladu s ISO 11451-4 (1. vydání, 1995) může být použita pro kmitočtové pásmo 20–2 000 MHz s úrovněmi stanovenými v bodu 6.7.2.1 přílohy I.

2. Stav vozidla během zkoušek

2.1. Vozidlo musí být ve stavu bez nákladu s výjimkou zatížení nezbytým testovacím zařízením.

2.1.1. Motor musí normálně otáčet hnací kola rovnoměrnou rychlostí 50 km/h, pokud kvůli vozidlu není žádný technický důvod pro vymezení jiné podmínky. Vozidlo musí být na vhodném zatíženém dynamometru, nebo alternativně podepřeno na izolovaných podpěrných stolicích s minimální vzdáleností od povrchu země, pokud žádný dynamometr není k dispozici. V případě potřeby mohou být spojovací hřídele odpojeny (například nákladní vozidla).

2.1.2. Základní podmínky vozidla

Tento bod definuje minimální podmínky zkoušky a kritéria chyb pro vozidla při zkoušce odolnosti. Ostatní systémy vozidla, které mohou ovlivnit funkce «se vztahem k odolnosti», musí být zkoušeny způsobem, který byl odsouhlasen mezi výrobcem a technickou službou.

Podmínky zkoušky vozidla pro «cyklus 50 km/h» | Chybová kritéria |

Rychlost vozidla 50 km/h ± 20 % (vozidlo pohánějící válce). Pokud je vozidlo vybaveno taxametrem, musí být v provozu | Kolísání otáček větší než ± 10 % z jmenovitých otáček V případě automatické převodovky: změna převodového poměru navozující odchylky rychlosti větší než ± 10 % jmenovitých otáček |

Tlumená světla ZAPNUTA (ruční režim) | Světla VYPNUTA |

Čelní stěrač ZAPNUT (ruční režim) na nejvyšší rychlost | Úplné zastavení čelního stěrače |

Ukazatel směru na straně řidiče ZAPNUT | Změna kmitočtu (nižší než 0,75 Hz nebo větší než 2,25 Hz) Očekávaná změna cyklu (nižší než 25 % nebo větší než 75 %) |

Nastavitelné odpružení v normální poloze | Neočekávaná významná odchylka |

Sedadlo řidiče a volant ve střední poloze | Neočekávaná odchylka větší než 10 % z celkového rozsahu |

Alarm nenastaven | Neočekávaná aktivace alarmu |

Zvukové znamení VYPNUTO | Neočekávaná aktivace zvukového znamení |

Bezpečnostní vak a zádržné bezpečnostní systémy funkční s potlačením osobního bezpečnostního vaku, pokud je tato funkce instalována | Neočekávaná aktivace |

Automatické dveře uzavřeny | Neočekávané otevření |

Nastavitelná zátěž brzdové páky v normální poloze | Neočekávaná aktivace |

Podmínky zkoušky vozidla pro «Brzdný cyklus» | Chybová kritéria |

Musí být stanoveny v plánu testování brzdného cyklu. Ten musí obsahovat činnost pedálu brzd (pokud neexistují technické důvody proč tak neučinit), ale činnost antiblokovacího brzdného systému není nutně vyžadována | Brzdová světla během cyklu vyřazena Výstražná brzdová světla ZAPNUTA se ztrátou funkce Neočekávaná aktivace |

2.1.3. Všechno vybavení, které může být trvale zapnuto řidičem nebo cestujícím, by mělo být v normálním provozu.

2.1.4. Všechny další systémy, které ovlivňují kontrolu řidiče nad vozidlem, musí být nastaveny jako za normálního provozu vozidla.

2.2. Pokud existují elektrické/elektronické systémy vozidla tvořící nedílnou součást přímé kontroly nad vozidlem, které nebudou fungovat za podmínek popsaných v bodu 4.1, bude výrobci umožněno poskytnout zprávu nebo dodatečný důkaz zkušebnímu orgánu, že elektrický/elektronický systém vozidla vyhovuje požadavkům této směrnice. Takový důkaz musí být uložen společně s dokumentací ES schválení typu.

2.3. Při monitorování vozidla musí být použito pouze nerušící zařízení. Vnější části vozidla a kabina cestujících musí být sledovány za účelem zjištění, zda požadavky této přílohy jsou splněny (například použitím videokamery, mikrofonu atd.).

3. Požadavky zkoušek

3.1. Kmitočtový rozsah, doby prodlevy, polarizace

Vozidlo musí být vystaveno elektromagnetickému záření v kmitočtovém rozsahu 20 až 2 000 MHz při vertikální polarizaci.

Zkušební modulace signálu musí být:

- AM (amplitudová), s modulací 1 kHz a hloubkou modulace 80 % v kmitočtovém rozsahu 20–800 MHz a

- PM (fázová), čas «t» na 577 μs, perioda 4600 μs v kmitočtovém rozsahu 800-2 000 MHz,

pokud není mezi technickou službou a výrobcem vozidla odsouhlaseno jinak.

Velikost kmitočtového kroku a doby prodlevy musí být zvoleny v souladu s è2 ISO 11451-1: 3. vydání, 2005 ç.

3.1.1. Technická služba musí vykonat zkoušku v termínech předepsaných v ISO è2 ISO 11451-1: 3. vydání, 2005 ç v celém kmitočtovém rozsahu 20 až 2 000 MHz.

Alternativně, jestliže výrobce poskytne údaje z měření pro celé kmitočtové pásmo ze zkušební laboratoře autorizované podle příslušných částí ISO 17025 (1. vydání, 1999) a uznávané schvalovacím orgánem, pak může technická služba zvolit snížený počet pevných kmitočtů v rozsahu, například 27, 45, 65, 90, 120, 150, 190, 230, 280, 380, 450, 600, 750, 900, 1 300 a 1 800 MHz za účelem potvrzení, že vozidlo vyhovuje požadavkům této směrnice.

Jestliže vozidlo nevyhoví zkoušce definované touto směrnicí, pak musí být ověřeno, že k selhání došlo za příslušných zkušebních podmínek a nikoli následkem generování nekontrolovaných polí.

4. Generace požadované síly pole

4.1. Postup zkoušky

4.1.1. Náhradní metoda v souladu s è2 ISO 11451-1: 3. vydání, 2005 ç musí být použita pro nastavení podmínek zkušebního pole.

4.1.2. Kalibrace

Pro systémy přenosového vedení (TLS) musí být provedena zkouška jednoho pole v laboratorním referenčním bodu.

Pro antény musí být provedeny zkoušky čtyř polí v laboratorních referenčních bodech.

4.1.3. Etapa zkoušení

Vozidlo musí být umístěno osou vozidla na referenčním bodě nebo čáře zařízení. Vozidlo musí normálně stát čelem k pevné anténě. Nicméně, tam kde jednotky elektronického ovládání a přiřazené svazky vodičů jsou umístěny převážně na zádi vozidla, měla by zkouška být provedena s vozidlem odvráceným čelní stranou od antény. V případě dlouhých vozidel (t. j. vyjma vozů a lehkých dodávkových automobilů), které mají jednotky elektronického ovládání a přidružené svazky vodičů umístěné převážně směrem ke středu vozidla, může být referenční bod stanovený na povrchu vozidla buď z pravé strany, nebo z levé strany. Tento referenční bod musí být určen ve středu délky vozidla nebo v jednom bodě na straně vozidla, který byl určen výrobcem ve spolupráci s příslušným orgánem po posouzení rozložení elektronických systémů a rozvržení každé/ho svazku vodičů.

Takové zkoušení se může uskutečnit, jen pokud to fyzická konstrukce komory umožní. Umístění antény musí být zaznamenáno ve zkušebním protokolu.

_____________

PŘÍLOHA VII

METODA MĚŘENÍ VYZAŘOVANÝCH ŠIROKOPÁSMOVÝCH ELEKTROMAGNETICKÝCH EMISÍ Z ELEKTRICKÝCH/ELEKTRONICKÝCH PODSESTAV

1. Všeobecně

1.1. Zkušební metoda popsaná v této směrnici může být použita pro elektrické/elektronické podsestavy, které mohou být následně montovány do vozidel vyhovujícím příloze IV.

1.2. Zkušební metoda

Tato zkouška má za cíl změřit širokopásmová elektromagnetická vyzařování z elektrických/elektronických podsestav (například zapalovací soustavy, elektromotor atd.).

Pokud není v této příloze uvedeno jinak, musí být zkouška provedena podle CISPR 25 (2. vydání, 2002).

2. Stav elektrické/elektronické podsestavy během zkoušek

2.1. Elektrická/elektronická podsestava musí být ve stadiu zkoušení v normálním pracovním režimu, nejlépe při maximálním zatížení.

3. Uspořádání zkoušek

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 3

3.1. Zkouška musí být provedena podle CISPR 25 (2. vydání, 2002) odstavec 6.4, metodou ALSE.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

3.2. Alternativní poloha měření

Jako alternativa k měření pomocí stíněné tlumicí komory (ALSE) může být použita metoda měření na otevřeném prostoru (OATS), která vyhovuje požadavkům CISPR 16-1 (2. vydání, 2002) (viz dodatek 1 k této příloze).

3.3. Okolí

Pro zajištění toho, aby byl vyloučen vnější hluk nebo signál s hodnotou dostačující k podstatnému ovlivnění měření, musí být před nebo při hlavní zkoušce přijata opatření. Při tomto měření musí být vnější hluk nebo signál nejméně 6 dB pod limity rušení daného v bodu 6.5.2.1 přílohy I, s výjimkou úzkopásmových přenosů v okolí.

4. Požadavky zkoušek

4.1. Limity platí pro celý kmitočtový rozsah 30 až 1 000 MHz pro měření provedená v komoře s částečným potlačením odrazů nebo při měření na otevřeném prostoru.

4.2. Měření mohou být provedena buď s kvazi-špičkovými nebo špičkovými detektory. Limity uvedené v bodech 6.2 a 6.5 přílohy platí pro kvazi-špičkové detektory. Jestliže se použijí špičkové detektory, pak musí být použit opravný součinitel o velikosti 20 dB stanovený dle CISPR 12 (5. vydání, 2001).

4.3. Měření

Technická služba musí vykonat zkoušku v termínech předepsaných normou CISPR 25 (2. vydání, 2002) pro celý kmitočtový rozsah 30 až 1 000 MHz.

Alternativně, jestliže výrobce poskytne naměřená data pro celé kmitočtové pásmo ze zkušební laboratoře autorizované podle příslušných ustanovení ISO 17025 (1. vydání, 1999) a uznávané schvalovacím orgánem, může technická služba rozdělit kmitočtový rozsah na 13 kmitočtových pásem 30–50, 50–75, 75–100, 100–130, 130-165, 165–200, 200–250, 250–320, 320–400, 400–520, 520–660, 660–820, 820-1 000 MHz a provést zkoušky na 13 kmitočtech poskytujících nejvyšší úrovně emisí v daném pásmu za účelem potvrzení, že elektrická/elektronická podsestava splňuje požadavky této směrnice.

V případě, že dojde k překročení limitu v průběhu zkoušky, musí být provedeno šetření pro ověření, že překročení bylo způsobeno elektrickou/elektronickou podsestavou a nikoliv vysíláním z okolí.

4.4. Naměřené hodnoty

Maximum naměřených hodnot vztažených k limitu (horizontální/vertikální polarizace) pro každé ze 13 kmitočtových pásem musí být považováno za charakteristickou hodnotu kmitočtu, na kterém bylo měření provedeno.

Dodatek 1

Obrázek 1

Měření na otevřeném prostoru: Hranice zkušební oblasti elektrické/elektronické podsestavy

Úroveň čisté oblasti bez elektromagnetických odrazných ploch

[pic]_____________

PŘÍLOHA VIII

METODA MĚŘENÍ VYZAŘOVANÝCH ÚZKOPÁSMOVÝCH ELEKTROMAGNETICKÝCH EMISÍ Z ELEKTRICKÉ/ELEKTRONICKÉ PODSESTAVY

1. Všeobecně

1.1. Zkušební metoda popsaná v této příloze může být aplikována na elektrické/elektronické podsestavy, které mohou být následně montovány do vozidel vyhovujících příloze IV.

1.2. Zkušební metoda

Tato zkouška má za cíl změřit taková úzkopásmová elektromagnetická vyzařování, jaká pocházejí ze systému založeného na bázi mikroprocesoru.

Pokud není v této příloze uvedeno jinak, musí být zkouška provedena v souladu s CISPR 25 (2. vydání, 2002).

2. Stav elektrické/elektronické podsestavy během zkoušek

Elektrická/elektronická podsestava ve stadiu zkoušení musí být v normálním pracovním režimu.

3. Uspořádání zkoušek

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 4

3.1. Zkouška musí být provedena podle CISPR 25 (2. vydání, 2002) odstavec 6.4, metodou ALSE.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

3.2. Alternativní poloha měření

Jako alternativa k měření pomocí stíněné tlumicí komory (ALSE) může být použita metoda měření na otevřeném prostoru (OATS), která vyhovuje požadavkům CISPR 16-1 (2. vydání, 2002) (viz dodatek 1 k příloze VII).

3.3. Okolí

Pro zajištění toho, aby byl vyloučen vnější hluk nebo signál o velikosti dostačující k významnému ovlivnění měření, musí být přijata opatření před nebo při hlavní zkoušce. Při tomto měření musí být vnější hluk nebo signál nejméně 6 dB pod limity rušení daného v bodu 6.5.2.1 přílohy I, s výjimkou záměrných úzkopásmových přenosů v okolí.

4. Požadavky zkoušek

4.1. Limity platí pro celý kmitočtový rozsah 30 až 1 000 MHz pro měření provedená v komoře s částečným potlačením ozvěny nebo při měření na otevřeném prostoru.

4.2. Měření musí být provedena průměrným detektorem.

4.3. Měření

Technická služba musí vykonat zkoušku v termínech předepsaných v normě CISPR12 (5. vydání, 2001) pro celý kmitočtový rozsah 30 až 1 000 MHz.

Alternativně, jestliže výrobce poskytne naměřená data pro celé kmitočtové pásmo ze zkušební laboratoře autorizované podle příslušných ustanovení ISO 17025 (1. vydání, 1999) a uznávané schvalovacím orgánem, může technická služba rozdělit kmitočtový rozsah na 13 kmitočtových pásem 30–50, 50–75, 75–100, 100–130, 130-165, 165–200, 200–250, 250–320, 320–400, 400–520, 520–660, 660–820, 820-1 000 MHz a provést zkoušky na 13 kmitočtech poskytujících nejvyšší úrovně emisí v daném rádiovém pásmu za účelem potvrzení, že elektrická/elektronická podsestava splňuje požadavky této přílohy. V případě, že dojde k překročení limitu v průběhu zkoušky, musí být provedeno šetření za účelem ověření, zda překročení bylo způsobeno elektrickou/elektronickou podsestavou a nikoliv na základě vysílání z okolí včetně širokopásmového vysílání elektrické/elektronické podsestavy.

4.4. Naměřené hodnoty

Maximum naměřených hodnot vztažených k limitu (horizontální/vertikální polarizace) pro každé ze 13 kmitočtových pásem musí být považováno za charakteristickou hodnotu kmitočtu, na kterém bylo měření provedeno.

_____________

PŘÍLOHA IX

METODA(METODY) ZKOUŠENÍ ODOLNOSTI ELEKTRICKÝCH/ELEKTRONICKÝCH PODSESTAV VŮČI ELEKTROMAGNETICKÉMU ZÁŘENÍ

1. Všeobecně

1.1. Zkušební metoda popsaná v této příloze smí být aplikována na elektrické/elektronické podsestavy.

1.2. Zkušební metody

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 5 písm. a)

1.2.1. Elektrické/elektronické podsestavy mohou vyhovovat požadavkům libovolné kombinace z následujících zkušebních metod podle uvážení výrobce za předpokladu, že tyto výsledky pokrývají plný kmitočtový rozsah předepsaný bodem 3.1 :

- Zkouška absorpční komorou: podle ISO 11452-2: 2. vydání, 2004

- Zkouška pomocí článku TEM: podle ISO 11452-3: 2. vydání, 2001

- Zkouška proudivým nárazem: podle ISO 11452-4: 3. vydání, 2005

- Zkoušení páskového vedení: podle ISO 11452-5: 2. vydání, 2002

- Páskové vedení 800 mm: podle bodu 4.5.

Kmitočtový rozsah a hlavní podmínky zkoušení musí být založeny na ISO 11452-1: 3. vydání, 2005.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

2. Stav elektrické/elektronické podsestavy během zkoušek

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 5 písm. b)

2.1. Zkušební podmínky musí být ve shodě s ISO 11452-1: 3. vydání, 2005.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

2.2. Elektrická/elektronická podsestava ve stadiu zkoušení musí být zapnuta a musí být nastavena na podmínky normálního provozu. Uspořádání musí být provedeno, jak je stanoveno v této příloze, pokud jednotlivé zkušební metody nepředepisují jinak.

2.3. Žádné vnější zařízení vyžadující provoz elektrické/elektronické podsestavy ve stadiu zkoušení nesmí být na místě během kalibrační fáze. Žádné vnější zařízení nesmí být během kalibrace blíže než 1 m od referenčního bodu.

2.4. Pro zajištění dostatečné reprodukovatelnosti výsledků měření získaných při opakování zkoušek a měření, musí odpovídat zařízení generující zkušební signál a jeho rozložení takové specifikaci, jaká byla použita během každé příslušné fáze kalibrace.

2.5. Pokud ve stadiu zkoušení elektrická/elektronická podsestava sestává z více než jedné jednotky, pak vzájemné propojení pomocí kabelů by mělo, v ideálním případě, být pomocí svazků vodičů tak, jak je zamýšleno jejich použití ve vozidle. Jestliže nejsou k dispozici, pak vzdálenost mezi elektronickou řídicí jednotkou a anténou musí odpovídat hodnotě předepsané normou. Svorkové zapojení všech vodičů ve svazku musí co nejvíce odpovídat skutečnosti a pokud možno s reálným zatížením a akčními členy.

3. Všeobecné zkušební požadavky

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 5 písm. c)

3.1. Kmitočtový rozsah, doby prodlevy

Měření musí být provedeno v kmitočtovém rozsahu 20 až 2 000 MHz s jednotlivými kroky kmitočtu podle ISO 11452-1: 3. vydání, 2005.

Modulace zkušebního signálu musí být:

- AM (amplitudová), s modulací 1 kHz a hloubkou modulace 80 % v rozsahu kmitočtu 20–800 MHz,

- PM (fázová), čas "t" na 577 μs, perioda 4600 μs v kmitočtovém rozsahu 800-2 000 MHz,

pokud není mezi technickou službou a výrobcem elektrické/elektronické podsestavy odsouhlaseno jinak.

Velikost kroku kmitočtu a doba prodlevy musí být zvoleny v souladu s ISO 11452-1: 3. vydání, 2005.

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 5 písm. d)

3.2. Technická služba musí vykonat zkoušku v termínech předepsaných v ISO 11452-1: 3. vydání, 2005 v celém kmitočtovém rozsahu 20 až 2 000 MHz.

Alternativně, jestliže výrobce poskytne údaje z měření pro celé kmitočtové pásmo ze zkušební laboratoře autorizované podle příslušných částí ISO 17025: první vydání, 1999 a uznávané schvalovacím orgánem, pak může technická služba zvolit snížený počet pevných kmitočtů v řadě, např. 27, 45, 65, 90, 120, 150, 190, 230, 280, 380, 450, 600, 750, 900, 1 300, a 1 800 MHz za účelem potvrzení, že elektrická/elektronická podsestava vyhovuje požadavkům této přílohy

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

3.3. Pokud elektrická/elektronická podsestava nevyhoví požadavkům zkoušek definovaným v této příloze, musí být ověřeno, že k selhání došlo vlivem významných zkušebních podmínek a nikoliv následkem generování nekontrolovaných polí.

4. Zvláštní zkušební požadavky

4.1. Zkouška absorpční komorou

4.1.1. Zkušební metoda

Tato zkušební metoda umožňuje zkoušení elektrických/elektronických systémů vozidla vystavením elektrické/elektronické podsestavy elektromagnetickému záření generovanému anténou.

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 5 písm. e)

4.1.2. Postup zkoušky

"Náhradní metoda" musí být použita pro vytvoření podmínek zkušebního pole podle ISO 11452-2: 2. vydání, 2004.

Zkouška musí být provedena s vertikální polarizací.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

4.2. Zkouška pomocí TEM článku

4.2.1. Zkušební metoda

Článek TEM (s příčnou elektromagnetickou vlnou) generuje homogenní pole mezi vnitřním vodičem (přepážkou) a krytem (uzemněnou plochou).

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 5 písm. f)

4.2.2. Postup zkoušky

Zkouška musí být provedena podle ISO 11452-3: 2. vydání, 2001.

V závislosti na elektrické/elektronické podsestavě určené ke zkoušení musí technická služba zvolit metodu maximálního buzení vazby vůči elektrické/elektronické podsestavě nebo svazku vodičů uvnitř TEM článku s příčnou elektromagnetickou vlnou.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha

4.3. Zkouška proudovým nárazem

4.3.1. Zkušební metoda

Toto je metoda provádějící zkoušku odolnosti pomocí indukce proudů přímo do svazku vodičů použitím sondy pro přivedení proudu.

ê 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 5 písm. g)

4.3.2. Postup zkoušky

Zkouška musí být provedena podle ISO 11452-4: 3. vydání, 2005 na zkušební stolici.

Alternativně může být elektrická/elektronická podsestava ověřena po instalaci ve vozidle podle ISO 11451-4: 1. vydání, 1995.

- Sonda pro přivedení proudu musí být umístěna ve vzdálenosti 150 mm od zkoušené elektrické/elektronické podsestavy.

- Pro výpočet injektovaných proudů z napájecí energie musí být použita referenční metoda.

- Kmitočtový rozsah metody je omezen technickými parametry sondy na měření proudů.

ê 2004/104/ES čl. 1 a příloha (přizpůsobený)

è1 2005/83/ES čl. 1 a příloha bod 6

4.4. Zkouška páskového vedení

4.4.1. Zkušební metoda

Tato zkušební metoda spočívá ve vystavení kabelového svazku spojujícího Ö konstrukční části Õ s elektrickou/elektronickou podsestavou definovaným silovým polím.

4.4.2. Postup zkoušky

Zkouška musí být provedena podle ISO 11452-5 (2. vydání, 2002).

4.5. Zkoušení páskového vedení 800 mm

4.5.1. Zkušební metoda

Páskové vedení se skládá ze dvou paralelních kovových pásků vzdálených od sebe 800 mm. Zařízení je během zkoušky umístěno uprostřed mezi pásky a je vystaveno účinkům elektromagnetického pole (viz dodatek 1 této přílohy).

Tato metoda může být použita k testování ucelených elektronických systémů zahrnujících čidla a akční členy, stejně tak jako ovladač a kabelovou siť. Metoda je vhodná pro zařízení jejichž největší rozměr je menší než jedna třetina vzdálenosti pásků.

4.5.2. Postup zkoušky

4.5.2.1. Umístění páskového vedení

Páskové vedení musí být umístěno ve stíněné místnosti (pro zamezení externích emisí) a ve vzdálenosti 2 m od stěn a jakýchkoliv kovových pouzder za účelem potlačení odrazů elektromagnetického záření. Pro utlumení těchto odrazů smí být použit radiofrekvenční absorbér. Páskové vedení musí být umístěno na nevodivých podporách nejméně 0,4 m nad podlahou.

4.5.2.2. Kalibrace páskového vedení

Sonda na měření pole musí být umístěna v místě jedné třetiny podélného, vertikálního a příčného rozměru prostoru mezi paralelními pásky a s odstraněným zkoušeným systémem.

Připojené měřicí zařízení musí být umístěno vně stíněné místnosti. Pro každý požadovaný zkušební kmitočet, musí být páskové vedení napájeno takovou úrovní, aby došlo v anténě k produkci pole požadované intenzity. Tato úroveň napájení, nebo další parametr přímo související s úrovní napájení požadovaného k formování pole, musí být použita pro zkoušky ES schválení typu, pokud si změny vyskytující se v přístrojích nebo zařízení nevyžádají opakování této procedury.

4.5.2.3. Umístění elektrické/elektronické podsestavy při zkoušce

Hlavní řídicí jednotka musí být umístěna ve středu jedné třetiny podélného, vertikálního a příčného rozměru prostoru mezi paralelními pásky. Sestava musí být uložena na podstavci vyrobeném z nevodivého materiálu.

4.5.2.4. Hlavní smyčka vedení a kabely čidla/akčního členu

Hlavní smyčka vedení a jakékoliv kabely čidla/akčního členu se musí vést svisle nahoru od řídicí jednotky k vrchní uzemňovací desce (toto uspořádání pomáhá maximalizovat vazbu s elektromagnetickým polem). Pak musí být kabely vedeny podél spodní strany pásku k jednomu z jeho volných konců, kde musí být přes něj ovinuty a pokračují k vrchní uzemňovací desce až ke spojům s napájením páskového vedení. Kabely pak musí být vedeny k přidruženému zařízení, které musí být umístěno v prostoru mimo dosah elektromagnetického pole, například: na podlaze stíněné místnosti ve vzdálenosti 1 m od páskového vedení.

Dodatek 1

Obrázek 1

Zkouška páskového vedení 800 mm

[pic]

Obrázek 2

Rozměry páskového vedení 800 mm

[pic]

Dodatek 2

Typické rozměry článku TEM

Následující tabulka ukazuje rozměry pro konstrukci článku s předepsanými horními limity kmitočtu:

Horní kmitočet (MHz) | Tvarový koeficient článku W/b | Tvarový koeficient článku L/W | Vzdálenost pásků b (cm) | Přepážka S (cm) |

200 | 1,69 | 0,66 | 56 | 70 |

200 | 1,00 | 1 | 60 | 50 |

_____________

PŘÍLOHA X

METODA (METODY) ZKOUŠENÍ ODOLNOSTI A EMISE PŘECHODOVÝCH JEVŮ ELEKTRICKÝCH/ELEKTRONICKÝCH PODSESTAV

1. Všeobecně

Tato zkušební metoda musí zajistit odolnost elektrické/elektronické podsestavy vůči přechodným svodům na napájení vozidla a omezit přechodné svody z elektrické/elektronické podsestavy do systému napájení vozidla.

2. Odolnost proti poruchám svodů podél přívodních vedení

Použijí se testovací pulsy 1, 2a, 2b, 3a, 3b a 4 v souladu s mezinárodní normou è1 ISO 7637-2: 2004 ç pro přívodní vedení stejně tak, jako dalších spojů elektrických/elektronických podsestav, které by mohly být za provozu připojeny k napájecím vodičům.

3. Emise rušení svodem podél napájecích vedení

Měření v souladu s mezinárodní normou è1 ISO 7637-2: 2004 çna přívodních vedeních, stejně tak, jako dalších spojů elektrických/elektronických podsestav, které by mohly být za provozu připojeny k napájecím vodičům.

_____________

é

PŘÍLOHA XI

Část A

Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn (uvedené v článku 6)

Směrnice Rady 72/245/EHS (Úř. věst. L 152, 6.7.1972, s. 15) |

Směrnice Komise 89/491/EHS (Úř. věst. L 238, 15.8.1989, s. 43) | Pouze článek 1 třetí odrážka a příloha III |

Směrnice Komise 95/54/ES (Úř. věst. L 266, 8.11.1995, s. 1) | Kromě článku 3 |

Akt o přistoupení z r. 2003 příloha II bod 1.A.8 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 56) |

Směrnice Komise 2004/104/ES (Úř. věst. L 337, 13.11.2004, s. 13) | Kromě článku 3 |

Směrnice Komise 2005/49/ES (Úř. věst. L 194, 26.7.2005, s. 12) | Kromě článku 2 |

Směrnice Komise 2005/83/ES (Úř. věst. L 305, 24.11.2005, s. 32) |

Směrnice Komise 2006/28/ES (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 27) |

Směrnice Rady 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81) | pouze příloha bod A.8 |

Směrnice Rady 2009/19/ES (Úř. věst. L 70, 14.3.2009, s. 17) |

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost (uvedené v článku 6)

Směrnice | Lhůta pro provedení | Datum použitelnosti |

72/245/EHS | 22. prosince 1973 | - |

89/491/EHS | 1. ledna 1990 | - |

95/54/ES | 30. listopadu 1995 (*) | - |

2004/104/ES | 31. prosince 2005 | 1. ledna 2006 (**) |

2005/49/ES00 | 30. června 2006 | 1. července 2006 (***) |

2005/83/ES | 30. září 2006 | 1. října 2006 |

2006/28/ES | 30. června 2006 | 1. července 2006 |

2006/96/ES | 1. ledna 2007 | - |

2009/19/ES | 1. října 2009 | 2. října 2009 |

_____________________

(*) V souladu s článkem 2 směrnice 95/54/ES:

„1. Od 1. prosince 1995 nesmějí členské státy z důvodů týkajících se elektromagnetické kompatibility

- odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla, ani

- odmítnout udělit EHS schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku pro konstrukční část nebo samostatný technický celek, ani

- zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu vozidla, ani

- zakázat prodej nebo užití konstrukční části nebo samostatného technického celku,

pokud vozidlo, konstrukční část nebo samostatný technický celek splňují požadavky směrnice 72/245/EHS ve znění této směrnice.

2. Od 1. ledna 1996 členské státy

- nesmějí již udělit EHS schválení typu vozidla, EHS schválení typu konstrukční části nebo EHS schválení typu samostatného technického celku a

- mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu

pro typ vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku z důvodů týkajících se elektromagnetické kompatibility, pokud nejsou splněny požadavky směrnice 72/245/EHS ve znění této směrnice.

3. Odstavec 2 se nevztahuje na typy vozidel schválené před 1. lednem 1996 podle směrnice 72/306/EHS, ani na následná prodloužení těchto schválení typu.

4. Od 1. října 2002 členské státy

- považují prohlášení o shodě doprovázející nová vozidla podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice a

- mohou odmítnout registraci, prodej nebo uvedení do provozu nových vozidel, která nejsou doprovázena prohlášením o shodě podle směrnice 70/156/EHS, a

- mohou odmítnout prodej a uvedení do provozu nových elektrických nebo elektronických montážních podskupin jako konstrukčních částí nebo jako samostatných technických celků,

- pokud nejsou splněny požadavky této směrnice.

5. Od 1. října 2002 se na elektrické nebo elektronické montážní podskupiny použité jako konstrukční části nebo jako samostatné technické celky pro účely čl. 7 odst. 2 směrnice 70/156/EHS vztahují požadavky směrnice 72/245/EHS ve znění této směrnice.

6. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 5, udělují členské nadále EHS schválení typu a dovolují prodej a uvádění do provozu konstrukčních částí nebo samostatných technických celků určených jako náhradní díly pro užití na typech vozidel, které byly schváleny před 1. lednem 1996 buď podle směrnice 72/245/EHS, nebo podle směrnice 72/306/EHS a popřípadě následným prodloužením těchto schválení typu.“

(**) V souladu s článkem 2 směrnice 2004/104/ES:

„1 S účinností od 1. ledna 2006 platí pro vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vyhovují požadavkům formulovaným v přílohách I až X směrnice 72/245/EHS ve smyslu příloh podle této směrnice, ve vztahu k elektromagnetické kompatibilitě, že žádný členský stát nesmí:

a) odmítnout uznání EES schválení typu, nebo národní schválení typu nebo

b) zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu.

2. S účinností od 1. července 2006 pro typ vozidla, konstrukční část nebo samostatný technický celek, u kterých požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu formulované v přílohách I až X směrnice 72/245/EHS ve smyslu úprav podle této směrnice nejsou splněny, členské státy:

a) nemusí již nadále uznávat ES schválení typu a

b) smí odmítat uznání národního schválení typu.

3. S účinností od 1. ledna 2009, pokud opatření formulovaná v přílohách I až X směrnice 72/245/EHS ve smyslu úprav podle této směrnice nejsou splněna, pak ve vztahu k elektromagnetické kompatibilitě, členské státy:

a) musí vzít v úvahu prohlášení shody, která doprovázejí nová vozidla v souladu s opatřeními podle směrnice 70/156/EHS a jež pozbyla platnosti pro účely čl. 7 odst. 1 této směrnice;

b) může odmítnout registraci, prodej nebo uvedení do provozu nových vozidel.

4. Opatření formulovaná v přílohách I až X směrnice 72/245/EHS, ve smyslu úprav podle této směrnice, která se vztahují k elektromagnetické kompatibilitě, se počínaje 1. lednem 2009 použijí na konstrukční části nebo samostatné technické celky pro účely čl. 7 odst. 2 směrnice 70/156/EHS.“

(***) souladu s článkem 3 směrnice 2005/49/ES:

„Přechodná ustanovení

1. S účinkem od 1. července 2006, pokud nebudou do té doby splněna ustanovení uvedená ve směrnici 72/245/EHS ve znění této směrnice, z důvodů týkajících se elektromagnetické kompatibility členské státy:

a) považují prohlášení o shodě doprovázející nová vozidla podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice a

b) mohou odmítnout registraci nových vozidel, jejich prodej nebo první uvedení do provozu.

Stávající schválení pro vozidla, která nejsou vybavena radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz nebo 79 GHz zůstávají nezměněna.

2. S účinkem od 1. července 2013 zakážou členské státy registraci vozidel vybavených radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz, jejich prodej nebo první uvedení do provozu.

3. V případě, že bude referenční datum v čl. 2 odst. 5 rozhodnutí 2005/50/ES změněno v souladu s článkem 5 uvedeného rozhodnutí, zakážou členské státy registraci vozidel vybavených radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz, jejich prodej nebo první uvedení do provozu po tomto změněném referenčním datu.“

_____________

PŘÍLOHA XII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 72/245/EHS | Tato směrnice |

Článek 1 | Článek 1 |

Článek 2 | - |

Směrnice 95/54/ES | - |

Článek 2 odst. 6 | Článek 2 odst. 5 |

Směrnice 2004/104/ES |

Článek 2 odst. 1 | Článek 2 odst. 1 |

Článek 2 odst. 2 | Článek 2 odst. 2 |

Článek 2 odst. 4 | Článek 2 odst. 4 |

Směrnice 2005/49/ES |

Článek 3 odst. 1 | Článek 2 odst. 3 |

Článek 3 odst. 2 | Článek 2 odst. 6 |

Článek 3 odst. 3 | Článek 2 odst. 7 |

Článek 3 a 4 | Článek 3 a 4 |

Článek 5 odst. 1 | - |

Článek 5 odst. 2 | Článek 5 |

- | Článek 6 a 7 |

Článek 6 | Článek 8 |

Přílohy I až X | Přílohy I až X |

- | Příloha XI |

- | Příloha XII |

________

[1] KOM(87) 868 PV.

[2] Viz část A přílohy 3 uvedených závěrů.

[3] Prováděno v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu a Radě – Kodifikace acquis communautaire , KOM(2001) 645 v konečném znění.

[4] Viz část A přílohy XI tohoto návrhu.

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. L 152, 6.7.1972, s. 15.

[8] Viz část A přílohy XI.

[9] Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

[10] Zveřejněná jako příloha I rozhodnutí Rady 97/836/ES (Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 78).

[11] Úř. věst. L 21, 25.1.2005, s. 15.

[12] Ö Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 24. Õ

[13] Úř. věst. L 225, 10.8.1992, s. 1.

[14] Pokud je použito.

[15] Pokud je použito.

[16] Úř.věst. L 91, 7.4.1999, s. 10.

[17] Čísla položek a poznámky pod čarou použité v tomto informačním dokumentu odpovídají těm, které byly stanoveny v příloze I směrnice 2007/46/ES. Položky, které nejsou relevantní pro účely této směrnice, jsou vynechány.

[18] Škrtněte, co se nehodí.

[19] Škrtněte, co se nehodí.

[20] Škrtněte, co se nehodí.

[21] Škrtněte, co se nehodí.

[22] Škrtněte, co se nehodí.

[23] Škrtněte, co se nehodí.

[24] Škrtněte, co se nehodí.

[25] Jestliže prostředky identifikace typu obsahují znaky, které nejsou relevantní pro popis komponenty nebo samostatné technické jednotky dotčené tímto informačním dokumentem, pak takové znaky musí být v dokumentaci nahrazovány symbolem «?» (např. ABC??123??).

[26] Škrtněte, co se nehodí.

[27] Škrtněte, co se nehodí.

[28] Škrtněte, co se nehodí.

[29] Škrtněte, co se nehodí.

[30] Škrtněte, co se nehodí.

[31] Škrtněte, co se nehodí.

[32] Škrtněte, co se nehodí.

[33] Škrtněte, co se nehodí.

[34] Škrtněte, co se nehodí.

[35] Škrtněte, co se nehodí.

[36] Škrtněte, co se nehodí.

[37] Škrtněte, co se nehodí.

[38] Jestliže prostředky identifikace typu obsahují znaky, které nejsou relevantní pro popis komponenty nebo samostatné technické jednotky dotčené tímto informačním dokumentem, pak takové znaky musí být v dokumentaci nahrazovány symbolem «?» (např. ABC??123??).

.../.../ES

.../.../ES