52009PC0439

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.9.2009

KOM(2009) 439 v konečném znění

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2010 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

110

- Cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu je stanovit pro rok 2010 rybolovná práva členských států na populace ryb v Baltském moři, které z obchodního hlediska patří mezi nejvýznamnější.

120

- Obecné souvislosti

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky musí společná rybářská politika zajistit využívání živých vodních zdrojů za udržitelných hospodářských, environmentálních a sociálních podmínek. Významným nástrojem je v této souvislosti roční stanovení rybolovných práv ve formě celkových přípustných odlovů (TAC), kvót a omezení intenzity rybolovu.

V zájmu zjednodušení a vyjasnění rozhodnutí o ročních TAC a kvótách se rybolovná práva v Baltském moři od roku 2006 stanovují ve zvláštním nařízení, a to v nařízení Rady (ES) č. 52/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři.

Vědecká doporučení týkající se rybolovných práv v Baltském moři pro rok 2010 byla vydána v květnu 2009 Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) a v červnu 2009 Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (STECF).

Návrh obsahuje tři oddíly, které jsou důležité z hlediska řízení rybolovu v Baltském moři v roce 2010: první oddíl se týká stanovení TAC a kvót, druhý oddíl se vztahuje na omezení intenzity rybolovu a třetí oddíl se zabývá stanovením souvisejících technických opatření.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Rybolovná práva a jejich rozdělení mezi členské státy jsou předmětem každoročních nařízení. Posledním je nařízení Rady (ES) č. 1322/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se pro rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři.

Pro řízení rybolovu v Baltském moři je také významné nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98.

Nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97, stanoví opatření pro kontrolu a sledování za účelem obnovy dotyčné populace tresky obecné. Rovněž zavádí pravidla pro stanovení TAC pro západní a východní populaci tresky obecné a související omezení intenzity rybolovu.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Navrhovaná opatření jsou v souladu s cíli společné rybářské politiky a s politikou Společenství v oblasti udržitelného rozvoje.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Hlavní konzultované organizace/odborníci

Byly konzultovány tyto vědecké organizace: Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (STECF).

Společenství každoročně požaduje, aby ICES a STECF poskytly vědecké stanovisko o stavu důležitých populací ryb. Poskytnuté stanovisko se týká všech populací v Baltském moři, pro které byly navrženy TAC, s výjimkou platýse velkého a sledě obecného v subdivizi 31, v jejichž případě letos stanovisko poskytnuto nebylo. Navržené TAC z tohoto stanoviska vycházejí, ale nemusejí se ho důsledně držet. V souladu se záměrem Komise zajistit udržitelné využívání rybolovných zdrojů současně s udržením stability rybolovných práv dosahují meziroční změny TAC maximálně 15 %, pokud stav populace nevyžaduje přísnější opatření. Pokud se na populaci vztahuje plán řízení, jsou navrhované TAC v souladu s tímto plánem.

V případě populací tresky obecné odrážejí navrhované TAC postupný přístup, který byl zvolen ve víceletém plánu pro populace tresky obecné v Baltském moři a pro loviště těchto populací. Ústředním prvkem tohoto plánu je postupné snižování intenzity rybolovu na dlouhodobě udržitelnou úroveň, která zaručí obnovu populací a stálé a bohaté úlovky.

V případě populací lososa obecného v Baltském moři se v zájmu účinné obnovy populace podle potřeby požadují dodatečná řídící opatření v mořských a vnitrozemských vodách. Plán řízení pro populace lososa obecného se připravuje.

- Konzultace zúčastněných stran

Oddíly týkající se omezení intenzity rybolovu a stanovení souvisejících technických opatření jsou v souladu s rozhodnutími přijatými Radou v prosinci 2006 o nařízení Rady (ES) č. 1941/2006 ze dne 11. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři, a nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací. Obě nařízení jsou výsledkem konzultací vedených v letech 2005 a 2006 se zúčastněnými stranami, mezi něž patří odvětví rybolovu, nevládní organizace zabývající se otázkami rybolovu a dotčené členské státy.

Regionální poradní sbor pro Baltské moře (BSRAC) byl konzultován na zasedáních pracovní skupiny pro druhy žijící u dna a pelagické druhy a na zasedání svého výkonného výboru v červnu 2009 na základě sdělení Komise o konzultaci k rybolovným právům pro rok 2010. Vědecké podklady k návrhu poskytly ICES a STECF. Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE) představilo pravidla, která použije pro stanovení TAC a kvót na rok 2010 na základě politického prohlášení. Předběžné názory vyjádřené během uvedených zasedání a následně poskytnutá písemná doporučení týkající se všech dotyčných populací byla zvážena, shledána vhodnými a jako taková zahrnuta do návrhu.

BSRAC podporuje použití víceletého plánu pro populace tresky obecné, nesouhlasí však s úpravou TAC směrem k dlouhodobě udržitelné úrovni v případech, kdy považuje stav populací za stálý, nebo v případech, kdy lze očekávat, že zachování TAC na současné úrovni či zvýšení TAC nad úroveň vyplývající z uplatňování pravidel kontroly odlovu stanovených ve sdělení o konzultaci k rybolovným právům pro rok 2010 by mohlo být pro dotčenou populaci či jiné populace přínosem.

- Posouzení dopadů

Budou-li navržená opatření zavedena, bude jejich výsledkem celkové snížení rybolovných práv v Baltském moři pro plavidla Společenství o 10 % (počítáno v objemu odlovů), a to pro všechny dotyčné druhy. U několika populací sledě obecného a u šprota obecného dochází ke snížení v důsledku skutečnosti, že stav populace není přesně znám, a v důsledku nižší míry dorůstání v těchto populacích. Nejvýznamnější hospodářský dopad má snížení TAC u populací sledě obecného v západní části Baltského moře z důvodu nadměrného odlovu populace a rychlého snížení stavu, které se očekává v důsledku nedostatečné míry dorůstání v posledních letech. TAC pro populace tresky obecné v západní a východní části Baltského moře byly zvýšeny v souladu s víceletým plánem.

Návrh neodráží pouze krátkodobá rozhodnutí, ale je i součástí dlouhodobějšího přístupu spočívajícího v postupném snižování míry rybolovu na dlouhodobě udržitelnou úroveň.

Přístup přijatý v návrhu proto ve střednědobém až dlouhodobém období sice vyústí ve snížení intenzity rybolovu, nicméně bude znamenat stabilní nebo v dlouhodobém horizontu narůstající kvóty. Mezi očekávané dlouhodobé výsledky tohoto přístupu patří zmenšení dopadu na životní prostředí díky snížení intenzity rybolovu, omezení v lovném odvětví z hlediska počtu plavidel a/nebo průměrné intenzity rybolovu na plavidlo a neměnné nebo zvýšené vykládky. Z dlouhodobého hlediska udržitelnost rybolovné činnosti poroste.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

- Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je nařízení Rady (ES) č. 2371/2002, a zejména článek 20 uvedeného nařízení; nařízení Rady (ES) č. 847/1996, a zejména článek 2 uvedeného nařízení a nařízení rady (ES) č. 1098/2007, a zejména článek 5 a čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Návrh nemá důsledky pro rozpočet Společenství.

5. DALšÍ INFORMACE

- Podrobnosti

Návrh stanoví pro rok 2010 pro členské státy lovící v Baltském moři rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb nebo skupiny populací ryb.

TAC a kvóty přidělené členským státům jsou uvedeny v příloze I. Navržené číselné hodnoty odrážejí vědecké doporučení, konzultace s Regionálním poradním sborem pro Baltské moře a rámec pro stanovení TAC a kvót uvedený ve sdělení Komise o konzultaci k rybolovným právům pro rok 2010. TAC a kvóty pro obě populace tresky obecné jsou úzce spjaty s omezeními intenzity rybolovu stanovenými v příloze II. Technická opatření v příloze III jsou přechodnými opatřeními pro řízení rybolovu platýse bradavičnatého a pakambalu velkou.

Zavádí se zákaz maximalizace hodnot vykládek (tzv. high-grading) pro všechny druhy podléhající kvótě. Celkovým cílem tohoto zákazu je snížení výmětů. Na základě uvedeného zákazu není povoleno provádět výmět u druhů podléhajících kvótě, které mohou být zákonně odloveny a vyloženy podle práva Společenství v oblasti rybolovu.

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2010 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[1], a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 847/1996 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót[2], a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací[3], a zejména na článek 5 a čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 má Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (STECF), jakož i s ohledem na každé doporučení získané od Regionálního poradního sboru pro Baltské moře (BSRAC), přijmout nezbytná opatření, aby zaručila přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.

(2) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 má Rada stanovit omezení rybolovných práv podle lovišť nebo skupin lovišť a přidělit tato práva členským státům.

(3) Za účelem zajištění účinného řízení rybolovných práv by měly být stanoveny zvláštní podmínky, jimiž se rybolovné činnosti řídí.

(4) Je nutné stanovit zásady a některé postupy řízení rybolovu na úrovni Společenství, aby členské státy mohly zajistit řízení činností plavidel plujících pod jejich vlajkou.

(5) Článek 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví definice použitelné pro přidělování rybolovných práv.

(6) V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 je třeba určit populace, na něž se vztahují různá opatření uvedeného článku.

(7) Rybolovná práva by měla být užívána v souladu s právem Společenství, a zejména v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel[4], nařízením Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států[5], nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku[6], nařízením Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel[7], nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel[8], nařízením Rady (EHS) č. 3880/91 ze dne 17. prosince 1991 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku[9], nařízením Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu[10], nařízením Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací[11], a nařízením Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu[12].

(8) Aby byla roční rybolovná práva stanovena na úrovni, které je v souladu s udržitelným využíváním zdrojů z environmentálního, hospodářského a sociálního hlediska, byly zohledněny hlavní zásady pro stanovení TAC, které jsou uvedeny v bodech 4, 5 a 7 až 9 sdělení Komise o konzultaci k rybolovným právům pro rok 2010[13].

(9) S cílem snížit výměty je vhodné zavést zákaz maximalizace hodnot vykládek (tzv. high-grading) u druhů podléhajících kvótě, na jehož základě není povoleno provádět výmět u druhů podléhajících kvótě, které mohou být zákonně odloveny a vyloženy podle práva Společenství v oblasti rybolovu.

(10) S cílem přispět k zachování populací ryb by měla být v roce 2010 provedena některá doplňková opatření týkající se technických podmínek rybolovných činností.

(11) Za účelem zajištění obživy rybářů ve Společenství je důležité otevřít tato loviště ode dne 1. ledna 2010. Vzhledem k naléhavosti situace je nutné udělit výjimku ze lhůty osmi týdnů podle části I bodu 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a smlouvám o založení Evropského společenství, Evropského společenství uhlí a oceli a Evropského společenství pro atomovou energii,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Oblast působnosti a definice

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví pro rok 2010 rybolovná práva a související podmínky pro využívání těchto rybolovných práv pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři.

Článek 2 Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Společenství (plavidla Společenství) působící v Baltském moři.

Článek 3 Definice

Kromě definic stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 se pro účely tohoto nařízení použijí tyto definice:

a) „oblastmi Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES)“ se rozumí oblasti vymezené v nařízení (ES) č. 2187/2005;

b) „Baltským mořem“ se rozumí subdivize ICES 22–32;

c) „celkovými přípustnými odlovy (TAC)“ se rozumí množství, které lze každoročně odlovit z každé populace;

d) „kvótou“ se rozumí část TAC přidělená Společenství, členskému státu nebo třetí zemi;

e) „dnem nepřítomnosti v přístavu“ se rozumí každé nepřetržité období 24 hodin nebo jeho část, během něhož je plavidlo nepřítomno v přístavu.

KAPITOLA IIRybolovná práva a související podmínky

Článek 4 Omezení odlovu a rozdělení

Omezení odlovů, rozdělení těchto omezení mezi členské státy a další podmínky v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 847/96 se stanoví v příloze I tohoto nařízení.

Článek 5 Zvláštní ustanovení o rozdělování

1. Rozdělením omezení odlovů mezi členské státy stanoveným v příloze I nejsou dotčeny:

a) výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b) přerozdělení provedená podle čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93;

c) dodatečné vykládky podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d) množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e) odpočty provedené podle čl. 23 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 a článku 2 nařízení (ES) č. 338/2008.

2. Pro účely převedených kvót, které mají být převedeny do roku 2011, lze použít čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96 odchylně od uvedeného nařízení na všechny populace, na které se vztahují analytické TAC.

Článek 6 Podmínky pro úlovky a vedlejší úlovky

1. Ryby z populací, pro které jsou stanovena omezení odlovu, mohou být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze v těchto případech:

a) odlovy byly provedeny plavidly členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána; nebo

b) druhy, kromě sledě obecného a šprota obecného, jsou smíchány s ostatními druhy, úlovky byly odloveny vlečnými sítěmi, dánskými nevody nebo podobnými zařízeními o velikosti oka sítě menší než 32 mm a úlovky nejsou tříděny ani na palubě, ani při vykládce.

2. Všechna vyložená množství se odpočítají od kvóty nebo, pokud podíl Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy, od podílu Společenství s výjimkou odlovů provedených podle odst. 1 písm. b).

3. Je-li kvóta přidělená členskému státu na sledě obecného vyčerpána, nesmí plavidlo plující pod vlajkou tohoto členského státu, registrované ve Společenství a činné v lovištích, na které se uplatňuje příslušná kvóta, vykládat neroztříděné úlovky, v nichž je obsažen sleď obecný.

4. Je-li kvóta přidělená členskému státu na šprota obecného vyčerpána, nesmí plavidlo plující pod vlajkou tohoto členského státu, registrované ve Společenství a činné v lovištích, na které se uplatňuje příslušná kvóta, vykládat neroztříděné úlovky, v nichž je obsažen šprot obecný.

Článek 7 Zákaz maximalizace hodnot vykládek

Jakékoli druhy podléhající kvótě, které jsou odloveny během rybolovných činností, se vytáhnou na palubu plavidla a poté vyloží, pokud to není v rozporu s povinnostmi stanovenými v právu Společenství v oblasti rybolovu, kterými se zavádí technická, kontrolní a ochranná opatření, a zejména v tomto nařízení a v nařízeních (ES) č. 2187/2005, (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 2371/2002.

Článek 8 Omezení intenzity rybolovu

1. Omezení intenzity rybolovu jsou stanovena v příloze II.

2. Omezení, na něž odkazuje odstavec 1, se vztahují na subdivize ICES 27 a 28.2, pokud Komise nerozhodla v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1098/2007 o vynětí těchto subdivizí ICES z omezení podle čl. 8 odst. 1 písm. b), odst. 3, 4 a 5 a článku 13 uvedeného nařízení.

3. Omezení, na něž odkazuje odstavec 1, se nevztahují na subdivizi ICES 28.1, pokud Komise nerozhodla v souladu s čl. 29 odst. 4 nařízení (ES) č. 1098/2007 o tom, že se omezení podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1098/2007 vztahují na uvedenou subdivizi.

Článek 9 Přechodná technická opatření

Přechodná technická opatření jsou stanovena v příloze III.

KAPITOLA IIIZávěrečná ustanovení

Článek 10 Předávání údajů

Zasílají-li členské státy podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací, používají kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Článek 11 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se od 1. ledna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne [...].

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

Omezení odlovů a související podmínky pro meziroční řízení omezení odlovů vztahující se na plavidla Společenství v oblastech, ve kterých jsou stanovena omezení odlovů podle druhu a oblasti

Níže uvedené tabulky stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace, rozdělení mezi členské státy a související podmínky pro meziroční řízení kvót.

V rámci každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Pro účely těchto tabulek jsou kódy jednotlivých druhů tyto:

Vědecký název | Třípísmenný kód | Obecný název |

Clupea harengus | HER | Sleď obecný |

Gadus morhua | COD | Treska obecná |

Platichthys flesus | FLX | Platýs bradavičnatý |

Pleuronectes platessa | PLE | Platýs velký |

Psetta maxima | TUR | Pakambala velká |

Salmo salar | SAL | Losos obecný |

Sprattus sprattus | SPR | Šprot obecný |

Druh: | Sleď obecný | Oblast: | Subdivize 30–31 |

Clupea harengus | HER/3D30.; HER/3D31. |

Finsko | 84 721 | Analytický TAC. Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Švédsko | 18 615 |

ES | 103 336 |

TAC | 103 336 |

Druh: | Sleď obecný | Oblast: | Subdivize 22–24 |

Clupea harengus | HER/3B23.; HER/3C22.; HER/3D24. |

Dánsko | 3 009 | Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Německo | 11 845 |

Finsko | 2 |

Polsko | 2 793 |

Švédsko | 3 820 |

ES | 21 469 |

TAC | 21 469 |

Druh: | Sleď obecný | Oblast: | Subdivize 25–27, 28.2, 29 a 32 |

Clupea harengus | HER/3D25.; HER/3D26.; HER/3D27.; HER/3D28.; HER/3D29.; HER/3D32. |

Dánsko | 2 685 | Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Německo | 712 |

Estonsko | 13 714 |

Finsko | 26 769 |

Lotyšsko | 3 384 |

Litva | 3 564 |

Polsko | 30 412 |

Švédsko | 40 828 |

ES | 122 068 |

TAC | Nepoužije se |

Druh: | Sleď obecný | Oblast: | Subdivize 28.1 |

Clupea harengus | HER/03D.RG |

Estonsko | 16 809 | Analytický TAC. Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Lotyšsko | 19 591 |

ES | 36 400 |

TAC | 36 400 |

Druh | Treska obecná | Oblast: | Vody ES subdivizí 25–32 |

Gadus morhua | COD/3D25.; COD/3D26.; COD/3D27.; COD/3D28.; COD/3D29.; COD/3D30.; COD/3D31.; COD/3D32. |

Dánsko | 11 777 | Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Německo | 4 685 |

Estonsko | 1 148 |

Finsko | 901 |

Lotyšsko | 4 379 |

Litva | 2 885 |

Polsko | 13 561 |

Švédsko | 11 932 |

ES | 51 267 |

TAC | Nepoužije se |

Druh: | Treska obecná | Oblast: | Vody ES subdivizí 22–24 |

Gadus morhua | COD/3B23.; COD/3C22.; COD/3D24. |

Dánsko | 7 726 | Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Německo | 3 777 |

Estonsko | 171 |

Finsko | 152 |

Lotyšsko | 639 |

Litva | 415 |

Polsko | 2 067 |

Švédsko | 2 753 |

ES | 17 700 |

TAC | 17 700 |

Druh: | Platýs velký | Oblast: | Vody ES subdivizí 22–32 |

Pleuronectes platessa | PLE/3B23.; PLE/3C22.; PLE/3D24.; PLE/3D25.; PLE/3D26.; PLE/3D27.; PLE/3D28.; PLE/3D29.; PLE/3D30.; PLE/3D31.; PLE/3D32. |

Dánsko | 2 179 | Preventivní TAC. Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Německo | 242 |

Polsko | 456 |

Švédsko | 164 |

ES | 3 041 |

TAC | 3 041 |

Druh: | Losos obecný | Oblast: | Vody ES subdivizí 22–31 |

Salmo salar | SAL/3B23.; SAL/3C22.; SAL/3D24.; SAL/3D25.; SAL/3D26.; SAL/3D27.; SAL/3D28.; SAL/3D29.; SAL/3D30.; SAL/3D31. |

Dánsko | 54 556 | (1) | Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Německo | 6 070 | (1) |

Estonsko | 5 545 | (1) |

Finsko | 68 028 | (1) |

Lotyšsko | 34 700 | (1) |

Litva | 4 079 | (1) |

Polsko | 16 550 | (1) |

Švédsko | 73 745 | (1) |

ES | 263 273 | (1) |

TAC | Nepoužije se |

__________ |

(1) Vyjádřeno v počtu kusů ryb. |

Druh: | Losos obecný | Oblast: | Vody ES subdivize 32 |

Salmo salar | SAL/3D32. |

Estonsko | 1 581 | (1) | Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Finsko | 13 838 | (1) |

ES | 15 419 | (1) |

TAC | Nepoužije se |

_________ |

(1) Vyjádřeno v počtu kusů ryb. |

Druh: | Šprot obecný | Oblast: | Vody ES subdivizí 22–32 |

Sprattus sprattus | SPR/3B23.; SPR/3C22.; SPR/3D24.; SPR/3D25.; SPR/3D26.; SPR/3D27.; SPR/3D28.; SPR/3D29.; SPR/3D30.; SPR/3D31.; SPR/3D32. |

Dánsko | 33 535 | Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |

Německo | 21 245 |

Estonsko | 38 941 |

Finsko | 17 555 |

Lotyšsko | 47 032 |

Litva | 17 013 |

Polsko | 99 810 |

Švédsko | 64 829 |

ES | 339 960 |

TAC | Nepoužije se |

PŘÍLOHA II

Omezení intenzity rybolovu

1. Členské státy zajistí, aby v případě plavidel plujících pod jejich vlajkou byl rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů a podobného zařízení o velikosti ok sítě 90 mm nebo vyšší nebo pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí o velikosti ok sítě 90 mm nebo vyšší nebo nástražných lovných šňůr pro lov při dně, dlouhých lovných šňůr s výjimkou unášených lovných šňůr, ručních lovných šňůr a přívlačí povolen na nejvýše:

a) 181 dní nepřítomnosti v přístavu v subdivizích 22–24 s výjimkou období od 1. do 30. dubna, kdy se použije čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1098/ 2007; a

b) 160 dní nepřítomnosti v přístavu v subdivizích 25–28 s výjimkou období od 1. července do 31. srpna, kdy se použije čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1098/ 2007.

PŘÍLOHA III Přechodná technická opatření

Omezení rybolovu pro platýse bradavičnatého a pakambalu velkou

1. Následující druhy ryb ulovené v zeměpisných oblastech a v obdobích uvedených níže se nesmějí uchovávat na palubě:

Druh | Zeměpisná oblast | Období |

Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) | Subdivize 26, 27, 28 a 29 jižně od 59º30' s.š. Subdivize 32 | Od 15. února do 15. května Od 15. února do 31. května |

Pakambala velká (Psetta maxima) | Subdivize 25, 26 a 28 jižně od 56º50' s.š. | Od 1. června do 31. července |

2. Odchylně od bodu 1 mohou být uchovávány na palubě a vykládány vedlejší úlovky platýse bradavičnatého a pakambaly velké do výše 10 % živé hmotnosti celkového úlovku uchovávaného na palubě a vykládaného během období zákazu uvedeného ve zmíněném odstavci, pokud je rybolovná činnost prováděna pomocí vlečných sítí, dánských nevodů a podobných zařízení o velikosti ok 105 mm nebo větší nebo pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí o velikosti ok 100 mm nebo větší.

[…]

[1] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[2] Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3.

[3] Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1.

[4] Úř. věst. L 132, 21.5.1987, s. 9.

[5] Úř. věst. L 276, 10.10.1983, s. 1.

[6] Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

[7] Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.

[8] Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1.

[9] Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1.

[10] Úř. věst. L 16, 20.1.2005, s. 184.

[11] Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1.

[12] Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

[13] KOM(2009) 224.