52009PC0126

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEčENSTVÍ |

Bruselu, dne 8.4.2009

KOM(2009) 126 v konečném znění

2009/0054 (COD)

Návrh

SMěRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích

(Přepracované znění) Provádění „Small Business Act“

{SEK(2009) 315}{SEK(2009) 316}

DůVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu Mnohé platby v obchodních transakcích mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci se uskutečňují až dlouho po dodání a často později, než bylo dohodnuto nebo stanoveno ve všeobecných obchodních podmínkách. Tyto zvyklosti mají dopad na likvidní aktiva a komplikují finanční řízení podniků. Opožděné platby postihují konkurenceschopnost a životaschopnost společností, zejména malých a středních podniků. Zpožděné platby mají negativní dopad i na obchodní transakce uvnitř Společenství. Mohou způsobit úpadek jinak životaschopných společností a v nejhorším případě spustit sérii úpadků v celém dodavatelském řetězci. Toto riziko se výrazně zvyšuje v dobách hospodářského propadu, kdy je přístup k financování obzvlášť obtížný. Určité signály naznačují, že k tomu v průběhu současné hospodářské krize již začíná docházet, a proto je třeba zásadní politické reakce. Ve sdělení o „Small Business Act“ [KOM(2008) 394] bylo poukázáno na klíčový význam malých a středních podniků pro konkurenceschopnost hospodářství EU a také to, že účinný přístup k financování byl jedním z velkých problémů, kterým malé a střední podniky musí čelit, a zároveň byla zdůrazněna nutnost lépe využívat příležitosti, které nabízí jednotný trh. V Plánu evropské hospodářské obnovy [KOM(2008) 800] bylo zdůrazněno, že dostatečný a cenově dostupný přístup k finančním zdrojům je předpokladem pro investice, růst a tvorbu pracovních míst v souvislosti s hospodářským zpomalením, a EU a členské státy byly vyzvány k zajištění toho, aby veřejné orgány hradily faktury za dodávky a služby do jednoho měsíce. Opožděné platby ze strany orgánů veřejné správy narušují důvěryhodnost politik a jsou v rozporu s proklamovanými cíli politik, tj. zajistit podnikům stabilní a předvídatelné provozní podmínky a podporovat růst a zaměstnanost. Vzhledem k důležitosti veřejných zakázek v EU (více než 1 943 miliardy EUR ročně) mají opožděné platby ze strany veřejných orgánů výrazně negativní dopad na podniky, zejména na malé a střední podniky. Mnohé veřejné orgány nemají tytéž problémy s financováním jako podniky a v jejich případě se opožděným platbám dá zabránit. Proto by sankce měly být přísnější, pokud k opožděným platbám dojde. Kromě toho mohou odlišné platební zvyklosti v EU komplikovat účast podniků ve veřejných nabídkových řízeních, což nejen narušuje soutěž a fungování vnitřního trhu, ale i snižuje kapacitu veřejných orgánů získat za peníze daňových poplatníků tu nejvýhodnější protihodnotu. Proto je cílem tohoto návrhu zlepšit peněžní tok evropských podniků, což má zásadní význam zejména v době hospodářského propadu. Dalším cílem je rovněž umožnit hladké fungování vnitřního trhu tím, že budou odstraněny související překážky v oblasti přeshraničních obchodních transakcí. Těchto cílů bude dosaženo tím, že věřitelům budou poskytnuty nástroje, jež jim umožní plně a účinně uplatňovat jejich práva v případě opožděných plateb, a že budou vytvořena taková opatření, která budou veřejné orgány od opožděných plateb odrazovat. |

120 | Obecné souvislosti Většina zboží a služeb v EU je dodávána podniky jiným podnikům a veřejným orgánům na základě odložených plateb, kdy dodavatel poskytne zákazníkovi čas na zaplacení. Tato lhůta je buď dohodnuta mezi stranami, nebo je uvedena na faktuře dodavatele, nebo je stanovena zákonem. Nejpozději v okamžiku uplynutí této lhůty očekává dodavatel platbu za dodané zboží nebo provedené služby. Platby provedené po této lhůtě jsou opožděnými platbami. Směrnice 2000/35/ES byla přijata s cílem stanovit postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci. Mimo jiné stanoví, že pokud nebyla platba provedena ve lhůtě stanovené ve smlouvě nebo zákonem, lze účtovat zákonný úrok. Existují velmi četné doklady o tom, že i přes vstup směrnice 2000/35/ES v platnost představují opožděné platby v obchodních transakcích v EU stále obecný problém. Kromě toho existují v několika členských státech i doklady o bezdůvodně dlouhých smluvních platebních lhůtách v transakcích, jichž se účastní orgány veřejné správy. Oba tyto problémy tvoří významnou překážku zdravému podnikatelskému prostředí a fungování jednotného trhu, která se v dobách hospodářského propadu stává ještě závažnější. Důvody opožděných plateb v obchodních transakcích a odpovídajícího pasivního přístupu mnohých věřitelů jsou různé a navzájem spolu souvisí: 1. Struktura trhu: úroveň soutěže na trhu, tržní síla účastníků trhu a související obavy z narušení obchodních vztahů se zákazníky jsou důležitými faktory, které určují to, zda věřitel přijme nebo odmítne opožděnou platbu a zda dlužník bude usilovat o prodloužení lhůty obchodního úvěru. 2. Měnící se makroekonomické podmínky: propad hospodářského cyklu pravděpodobně způsobí další opožděné platby, protože společnosti hradí své faktury se zpožděním. I důsledky opožděných plateb jsou v době hospodářského propadu závažnější, jelikož je obtížnější získat alternativní financování. 3. Přístup k financím a rozpočtová omezení: dostupnost úvěrů, měnová politika, tok a povaha informací o úvěrech, likvidita společnosti a dostupnost finančních zdrojů z bank mohou mít na opožděné platby rovněž vliv, zejména v případě podniků, které využívají bankovní úvěr pro financování dodavatelů. Mnohé dlužné podniky považují opožděné platby za účinný a levný způsob financování svého podnikání a svých činností. Pro orgány veřejné moci jsou opožděné platby věřitelům jednoduchým, ale neopodstatněným způsobem, jak překonat rozpočtová omezení tím, že platby odloží do příštího rozpočtového období. 4. Zvyklosti dlužníků týkající se finančního řízení (včetně orgánů veřejné moci) a zvyklosti věřitelů týkající se správy úvěru, jakož i kvality jejich výrobků a služeb a poprodejního servisu, jsou důležitým faktorem při opožděných platbách, resp. při zamezování opožděným platbám. 5. Nedostatek účinných prostředků nápravy: bez ohledu na směrnici 2000/35/ES neúčtují mnohé podniky, zejména malé a střední podniky, úroky, i když na ně mají právo, což naopak snižuje motivaci dlužníků k včasnému placení. Pro některé věřitele nejsou náklady na přijetí opatření proti opožděným platbám vyváženy jejich finančním přínosem. V mnoha případech nelze získat zpět náklady na administrativní práci navíc. Stíháním pozdě platících zákazníků nebo účtováním úroků za opožděné platby vznikají administrativní náklady, jimž se mnohé podniky chtějí vyhnout. Kromě toho jsou některá klíčová ustanovení směrnice nejasná nebo obtížně proveditelná v praxi. Přestože směrnice 2000/35/ES má některé nedostatky, základní pojmy jako úrok z prodlení v případě opožděné platby, výhrada vlastnictví a vymáhání nesporných pohledávek tvoří zásadní a obecně přijímané pilíře právního rámce postupu proti opožděným platbám. Ovšem i přes některá nedávná zlepšení zůstávají opožděné platby v EU obecným problémem, přičemž velmi špatné jsou zejména platební zvyklosti orgánů veřejné správy v mnohých členských státech. To má i nadále negativní vliv na fungování vnitřního trhu a vzniká tím riziko závažné hrozby pro přežití podniků v době hospodářské krize. Proto je nutné, při zachování zásadních prvků směrnice, zavést dodatečné nástroje ke snížení počtu opožděných plateb v obchodních transakcích, zkrátit platební lhůty pro orgány veřejné správy a výrazně posílit motivaci orgánů veřejné správy k včasnému placení, a sice tím, že tato směrnice bude přepracována a v jediném znění budou obsaženy jak zásadní změny této směrnice, tak její nezměněná ustanovení. Tímto návrhem by byla směrnice 2000/35/ES nahrazena a zrušena. Jakmile bude směrnice přijata zákonodárným orgánem, Komise ji samozřejmě vezme v úvahu při chystané revizi finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel (v roce 2010). Protože revize finančních pravidel zákonodárným orgánem je dlouhý proces, Komise mezitím přijala sdělení[1] obsahující pokyn pro její útvary, aby bez prodlení provedly soubor opatření, jejichž cílem je zjednodušení finančních pravidel a urychlení plnění rozpočtu na podporu hospodářské obnovy zejména tím, že zlepší provádění svých vlastních plateb a že si stanoví cíle pro zkrácení platebních lhůt. |

130 | Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Jediným platným předpisem je směrnice 2000/35/ES, která by byla tímto návrhem přepracována. |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tento návrh je součástí Lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost a provádí „Small Business Act“ [KOM(2008) 394] a sdělení Komise o Plánu evropské hospodářské obnovy [KOM(2008) 800]. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Zúčastněné strany byly dotazovány v průběhu konzultace se širokou veřejností prostřednictvím I.P.M. (Váš hlas v Evropě). Konzultován byl rovněž Evropský podnikatelský konzultační panel (EBTP). |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Valná většina respondentů se domnívá, že stávající zákonná sazba stanovená touto směrnicí je dostačující. Většina respondentů však vybízela Komisi k tomu, aby zavedla účinné prostředky nápravy v případě opožděných plateb a aby posílila úlohu zastupujících organizací. Tyto odpovědi byly velmi důležitým prvkem při posouzení dopadů. |

213 | Od 19. května do 31. srpna 2008 proběhla na internetu otevřená konzultace. Komise obdržela 510 odpovědí. Výsledky této konzultace jsou k dispozici na internetové adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/regulation/late_payments/index.htm. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

229 | Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. |

230 | Posouzení dopadů Posouzení dopadů a jeho souhrn poskytují přehled různých variant. Kritéria účinnosti a souladu splňují pouze varianty 3a/2 (legislativní – harmonizace lhůt pro platby ze strany orgánů veřejné moci podnikům), 3c (legislativní – zrušení hranice 5 EUR), 3d (legislativní – zavedení „poplatku za opožděné platby“) a 3e (legislativní – zavedení „náhrady za opožděné platby“). Základem návrhu proto jsou tyto 4 varianty. |

231 | Komise provedla posouzení dopadů uvedené v pracovním programu a zpráva o něm je k dispozici na internetové adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/regulation/late_payments/index.htm. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

305 | Shrnutí navrhovaných opatření Cílem přepracování směrnice 2000/35/ES je zlepšit účinnost prostředků nápravy u opožděných plateb tím, že bude stanoven nárok na náhradu administrativních nákladů a náhradu za interní náklady vzniklé v důsledku opožděných plateb. Pokud jde o orgány veřejné správy, cílem návrhu je zkrátit platební lhůty harmonizací lhůt pro platby ze strany orgánů veřejné moci podnikům a posílit opatření, která odrazují od opožděných plateb, tím, že kromě úroku z prodlení v případě opožděné platby a náhrady nákladů spojených s vymáháním bude zavedena paušální náhrada od prvního dne prodlení ve výši 5 % fakturované částky. Kromě toho návrh ruší možnost vyloučení pohledávek na úrok nižší než 5 EUR. |

310 | Právní základ Článek 95 Smlouvy o ES. |

320 | Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Společenství. |

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu / těchto důvodů. |

321 | Jelikož před provedením směrnice 2000/35/ES neexistovaly příslušné právní předpisy Společenství, opožděné platby v obchodních transakcích představovaly závažnou překážku obchodu uvnitř Společenství. Důvodem je to, že absence nebo neúčinnost vnitrostátních předpisů o postupu proti opožděným platbám nerovným způsobem chrání vnitrostátní hospodářské subjekty vůči výrobkům a službám z jiných členských států. Skutečnost, že členský stát nebrání překážkám volnému pohybu zboží nebo služeb pocházejících z jiných členských států, které představují opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci nebo podniků, narušuje obchod uvnitř Společenství stejně jako předpisy omezující obchod. Kromě toho mohou odlišné platební zvyklosti orgánů veřejné moci v EU komplikovat účast podniků ve veřejných nabídkových řízeních, což nejen narušuje soutěž a fungování vnitřního trhu, ale také snižuje schopnost orgánů veřejné moci získat za peníze daňových poplatníků tu nejvýhodnější protihodnotu. |

323 | Cílů návrhu bude lépe dosaženo prostřednictvím opatření na úrovni Společenství z tohoto důvodu / těchto důvodů. |

Cíle zajištění fungování vnitřního trhu tím, že budou odstraněny překážky obchodu uvnitř EU, které jsou způsobeny opožděnými platbami, by nemohlo být uspokojivě dosaženo členskými státy ani směrnicí 2000/35/ES. Proto se v souladu se zásadou subsidiarity a z důvodu šíře a dopadů tohoto problému považuje za vhodné dosáhnout uvedeného cíle dalším opatřením na úrovni Společenství. |

324 | Průzkumy a konzultace se zúčastněnými stranami potvrzují, že omezení opožděných plateb v obchodních transakcích vyžaduje opatření na úrovni EU prostřednictvím přepracování směrnice 2000/35/ES. Dostupné údaje naznačují, že většina podniků vnímá prodej zboží a služeb podnikům a orgánům v jiných členských státech jako prodej, u nějž existuje vyšší riziko opožděných plateb. Kromě jiných důvodů odrazuje toto riziko opožděných plateb podniky od prodeje výrobků a služeb v jiných členských státech, jelikož se tím zvyšuje nejistota a náklady podnikání. V tomto případě jsou náklady na transakce vyšší z důvodu nevyváženosti informací a nejistoty o pozici zákazníka usazeného mimo domácí trh na trhu a o jeho solventnosti. Pro mnohé dlužníky se riziko pro jejich dobrou pověst související s opožděnými platbami výrazně snižuje, když je věřitel usazen v jiném členském státě, jelikož poškození dobré pověsti se s geografickou vzdáleností snižuje. Kromě toho se v důsledku obchodu přes vnitrostátní hranice zvyšují náklady související s nabídkami obchodních úvěrů, protože jazyk, platné právní předpisy a přístup k údajům o solventnosti bývají odlišné, a náklady na monitorování tedy narůstají, zatímco šance na úspěšné vymáhání plateb jsou nižší. V důsledku toho se v přeshraničním obchodu často využívá pojištění obchodních úvěrů a jiné nástroje pro snížení obchodního rizika. Tyto nástroje snižují nejistotu ohledně příjmů, avšak mohou spotřebovat významný podíl ziskového rozpětí, zejména u malých podniků. |

325 | Během procesu posouzení dopadů byly zamítnuty mnohé nelegislativní varianty z důvodů, které souvisejí se subsidiaritou, jak je podrobně uvedeno v posouzení dopadů. |

326 | Návod je proto v souladu se zásadou subsidiarity. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: |

331 | Tato směrnice zůstává pro hospodářské subjekty nepovinným nástrojem do té míry, že je nenutí účtovat úrok za opožděnou platbu ani nárokovat náhradu nákladů spojených s vymáháním. Návrh navíc nebrání podnikům v tom, aby si dohodly jiné smluvní podmínky ohledně plateb i – v případě transakcí mezi podniky a ve výjimečných případech i mezi orgány veřejné moci a podniky – ohledně platební lhůty, v souladu se základní zásadou smluvní svobody ve vztazích mezi hospodářskými subjekty. Tento návrh je také dostatečně flexibilní, aby umožnil členským státům provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu s ohledem na hospodářské a obchodní podmínky na jejich území. Kromě toho není tímto návrhem dotčena stávající možnost členských států zachovat nebo uvést v účinnost předpisy, které jsou pro věřitele výhodnější, než je nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. |

332 | Tento návrh nepředstavuje pro hospodářské subjekty žádnou další administrativní zátěž. Finanční zátěž vyplývající z nového nároku na náhradu nákladů spojených s vymáháním bude přiměřená platebním zvyklostem podniků. Dopad na rozpočet pro vnitrostátní orgány bude přiměřený jejich kapacitě pro zajištění souladu s ustanoveními této směrnice. |

Volba nástrojů |

341 | Navrhované nástroje: směrnice. |

342 | Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: Vzhledem k tomu, že tento návrh představuje přepracované znění stávající směrnice, které členským státům poskytuje velký manévrovací prostor, náhradní možnosti by nebyly dostačující pro dosažení navrhovaných cílů. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

401 | Rozpočtové důsledky jsou omezeny na administrativní výdaje. |

DALšÍ INFORMACE |

510 | Zjednodušení |

511 | Návrh představuje zjednodušení právních předpisů. |

512 | Definice základních pojmů směrnice jsou rozšířeny a přeskupeny, aby se zabránilo rozdílným výkladům. Nejednoznačná ustanovení o právech věřitelů byla buď zrušena, nebo zcela přepracována tak, aby hospodářské subjekty přesně znaly svá práva vyplývající z této směrnice. Dalším prvkem zjednodušení je zavedení obecné povinnosti pro členské státy týkající se transparentnosti. Kromě toho je nejednoznačný pojem „náklady spojené s vymáháním“ nahrazen novým systémem, který tvoří částku určenou pro interní náklady spojené s vymáháním. |

515 | Návrh je součástí průběžného programu Komise pro aktualizaci a zjednodušování acquis communautaire a jejího pracovního a legislativního programu pod značkou 2009/ENTR/006. |

520 | Zrušení platných právních předpisů Přijetí tohoto návrhu povede ke zrušení stávajících právních předpisů. |

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti |

531 | Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu. |

540 | Přepracování Návrh zahrnuje přepracování znění právních předpisů. |

550 | Srovnávací tabulka Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních předpisů, jimiž se směrnice provádí, a rovněž srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. |

560 | Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor. |

570 | Podrobné vysvětlení návrhu Ustanovení směrnice 2000/35/ES týkající se oblasti působnosti (článek 1 tohoto návrhu), úroku z prodlení v případě opožděné platby (článek 3), výhrady vlastnictví (článek 8) a vymáhání nesporných pohledávek (článek 9) zůstávají v zásadě nezměněná. Různé definice a pojmy jsou zjednodušeny a sloučeny v článku 2. Důvody pro ostatní navrhované podstatné změny jsou tyto: Ustanovení čl. 1 odst. 2 odstraňuje možnost členských států vyloučit pohledávky na úrok z prodlení nižší než 5 EUR. Tím bude vyřešena překážka účtování úroku za opožděné platby, zejména pro malé a střední podniky, a za opožděné platby v menších transakcích, kdy úrok tvoří jen malá částka. Článek 4 stanoví, že v případě opožděné platby budou mít věřitelé nárok obdržet určitou částku za interní náklady spojené s vymáháním částky, která byla uhrazena pozdě. Účinek bude dvojí: za prvé bude moci věřitel získat náhradu za své interní administrativní náklady související s opožděnou platbou a za druhé to bude mít odstrašující účinek na dlužníky, stejně jako zákonný úrok. Článek 5 návrhu se týká opožděných plateb orgánů veřejné moci, které budou mít v zásadě povinnost hradit faktury za obchodní transakce, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb, do 30 dnů. Po uplynutí této lhůty bude mít věřitel kromě úroku z prodlení v případě opožděné platby a náhrady nákladů spojených s vymáháním v zásadě nárok na náhradu ve výši 5 % stanovené částky. Dopad na rozpočet pro vnitrostátní orgány bude přiměřený jejich kapacitě pro zajištění souladu s ustanoveními této směrnice. Očekávané zlepšení platebních zvyklostí orgánů veřejné moci kromě toho pomůže snížit počet úpadků podniků, a tím i následné sociální výdaje. Článek 6 návrhu posiluje ustanovení o hrubě nespravedlivých smluvních podmínkách. Obsahuje ustanovení o tom, že podmínka, která vylučuje úrok z prodlení v případě opožděné platby, bude vždy považována za hrubě nespravedlivou. Na základě článku 7 mají členské státy povinnost zajistit úplnou transparentnost, pokud jde o práva a povinnosti vyplývající z této směrnice, a zejména zveřejnit zákonnou úrokovou sazbu. Účelem je poskytnout podnikům, zejména malým a středním, praktické informace tím nejvhodnějším způsobem a umožnit jim přijmout opatření proti pozdě platícím dlužníkům. Článek 10 stanoví monitorovací systém a systém hodnocení, který ostatním evropským orgánům a zúčastněným stranám zprostředkuje přehled o skutečném provádění směrnice. |

2009/0054 (COD)

Návrh

SMěRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích

(Přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

ê 2000/35/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[2],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[4],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

1. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích[5] by měla být provedena řada podstatných změn. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

2. Většina zboží a služeb je v rámci vnitřního trhu dodávána hospodářskými subjekty jiným hospodářským subjektům a orgánům veřejné moci na základě odložených plateb, kdy dodavatel poskytne zákazníkovi čas na zaplacení faktury, jak bylo mezi stranami dohodnuto, nebo jak je uvedeno na faktuře, nebo jak je stanoveno zákonem.

3. Mnohé platby v obchodních transakcích mezi hospodářskými subjekty navzájem nebo mezi hospodářskými subjekty a orgány veřejné moci se uskutečňují později, než jak bylo dohodnuto ve smlouvě nebo stanoveno ve všeobecných obchodních podmínkách. Přestože zboží bylo dodáno nebo služby byly provedeny, mnohé příslušné faktury jsou placeny až dlouhou dobu po uplynutí lhůty. Tyto opožděné platby mají negativní dopad na likvidní aktiva a komplikují finanční řízení podniků. Postihují rovněž jejich konkurenceschopnost a ziskovost v případech, kdy věřitel potřebuje kvůli opožděné platbě získat vnější financování. Toto riziko se výrazně zvyšuje v dobách hospodářského propadu, kdy je přístup k financování obtížnější.

4. Žaloby týkající se opožděných plateb již byly zjednodušeny nařízením Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech[6], nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky[7], nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu[8], a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích[9]. Aby se zabránilo opožděným platbám v obchodních transakcích, je nezbytné stanovit doplňková ustanovení.

ê 2000/35/ES 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(1) V usnesení o jednotném programu ve prospěch malých a středních podniků a živnostenského sektoru[10] vybídl Evropský parlament Komisi, aby předložila návrhy zabývající se problematikou opožděných plateb.

ê 2000/35/ES 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(2) Dne 12. května 1995 přijala Komise doporučení o platebních lhůtách v obchodních transakcích[11].

ê 2000/35/ES 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(3) V usnesení o doporučení Komise o platebních lhůtách v obchodních transakcích[12] vyzval Evropský parlament Komisi, aby zvážila přeměnu svého doporučení na návrh směrnice Rady a předložila jej co nejdříve.

ê 2000/35/ES 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(4) Dne 29. května 1997 přijal Hospodářský a sociální výbor stanovisko k Zelené knize Komise o veřejných zakázkách v Evropské unii: Zkoumání cesty vpřed[13].

ê 2000/35/ES 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(5) Dne 4. června 1997 zveřejnila Komise akční plán pro jednotný trh, který zdůrazňuje, že opožděné platby stále více představují závažnou překážku pro úspěšné fungování jednotného trhu.

ê 2000/35/ES 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(6) Dne 17. července 1997 zveřejnila Komise zprávu o opožděných platbách v obchodních transakcích[14], která shrnuje výsledky hodnocení účinků doporučení Komise ze dne 12. května 1995.

ê 2000/35/ES 7. bod odůvodnění

(7) Podniky, zejména malé a střední, jsou zatíženy značnými administrativními a finančními břemeny, které jsou důsledkem nepřiměřeně dlouhých platebních lhůt a opožděných plateb. Tyto problémy jsou navíc hlavní příčinou platební neschopnosti, která je hrozbou životaschopnosti podniků a následně vede ke ztrátě mnoha pracovních míst.

ê 2000/35/ES 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(8) Smluvní platební lhůty se v některých členských státech výrazně liší od průměru Společenství.

ê 2000/35/ES 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(9) Rozdíly mezi pravidly platebních operací a jejich praktickým prováděním v členských státech představují překážku řádného fungování vnitřního trhu.

ê 2000/35/ES 10. bod odůvodnění (přizpůsobený)

5. Tyto skutečnosti vedou k podstatnému omezení obchodních transakcí mezi členskými státy. To je v rozporu s článkem 14 Smlouvy, protože Ppodnikům má být umožněno obchodovat v rámci celého vnitřního trhu za podmínek, které zajišťují, že přeshraniční operace nemají za následek vyšší rizika než v případě tuzemského prodeje. Jsou-li tuzemské a přeshraniční operace prováděny podle značně odlišných pravidel, může dojít k narušení hospodářské soutěže.

ê 2000/35/ES 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(11) Nejnovější statistické údaje naznačují, že od přijetí doporučení ze dne 12. května 1995 přinejlepším nedošlo v oblasti opožděných plateb v mnoha členských státech ke zlepšení.

ò nový

6. Ve svém sdělení „Zelenou malým a středním podnikům.“ „Small Business Act“ pro Evropu“[15] zdůraznila Komise, že přístup malých a středních podniků k financování by měl být usnadněn a mělo by být rozvinuto právní a podnikatelské prostředí podporující včasné úhrady v obchodních transakcích.

7. Jedním z prioritních opatření Plánu evropské hospodářské obnovy[16] je snížení administrativní zátěže a podpora podnikání mimo jiné tím, že se zajistí, aby orgány veřejné moci hradily faktury, i od malých a středních podniků, za dodávky a služby do jednoho měsíce, čímž by se snížily problémy s likviditou.

ê 2000/35/ES 12. bod odůvodnění

8. Cíle boje proti opožděným platbám v rámci vnitřního trhu nemůže být dosaženo uspokojivě jednotlivými členskými státy, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. Tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Tato směrnice je tedy zcela v souladu s požadavky zásady subsidiarity a proporcionality, jak jsou stanoveny v článku 5 Smlouvy.

ê 2000/35/ES 13. bod odůvodnění (přizpůsobený)

9. Tato směrnice by se měla omezovat na platby, které jsou úhradou za obchodní transakce, a neupravovat √ neměla by upravovat Õ transakce se spotřebiteli, úroky ve spojení s jinými platbami, např. platby podle právních předpisů upravujících šeky a směnky, platby představující náhradu škody, včetně plateb od pojišťovacích společností.

ê 2000/35/ES 22. bod odůvodnění

10. Tato směrnice musí upravovat veškeré obchodní transakce bez ohledu na to, zda jsou prováděny mezi soukromými nebo veřejnými podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, s ohledem na skutečnost, že orgány veřejné moci provádějí značný počet plateb podnikům. Tato směrnice proto musí rovněž upravovat veškeré obchodní transakce mezi hlavními smluvními stranami a jejich dodavateli a subdodavateli.

ê 2000/35/ES 14. bod odůvodnění

11. Skutečnost, že do oblasti působnosti této směrnice spadají svobodná povolání, neznamená, že je členské státy musí pro účely, které nespadají do oblasti působnosti této směrnice, považovat za podniky nebo podnikatele.

ê 2000/35/ES 16. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

12. Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým ð nebo žádným ï úrokům z prodlení √ účtovaným Õ za opožděné platby nebo pomalému řízení k dosažení náhrady. Je nezbytné změnit tento trend a zajistit takové důsledky opožděné platby, které od takového chování odrazují, a proto je nezbytná rozhodná změna včetně ð ustanovení, že vyloučení z práva na účtování úroků bude považováno za nepřiměřenou smluvní podmínku, a včetně stanovení ï náhrady nákladů, které věřitelům vzniknou.

ò nový

13. V zájmu soudržnosti právních předpisů Společenství by měla být pro účely této směrnice použita definice „veřejných zadavatelů“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby[17].

14. Výpočet zákonného úroku za opožděné platby by se měl provádět denně, stejně jako výpočet jednoduchého úroku, v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny[18].

ê 2000/35/ES 17. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

15. ðJe nezbytné, aby věřitelé získali spravedlivou náhradu nákladů spojených s vymáháním, které jim vznikly v důsledku opožděné platby, aby se zajistily takové důsledky opožděné platby, které od takového chování odrazují. Náklady spojené s vymáháním by měly zahrnovat rovněž náklady spojené s vymáháním administrativních nákladů a náhradu za interní náklady vzniklé v důsledku opožděné platby, pro něž by v této směrnici měla být stanovena možnost paušální minimální částky, kterou lze kumulovat s úrokem pro opožděnou platbu ï . O přiměřené náhradě nákladů spojených s vymáháním je třeba √ by se mělo Õ uvažovat bez dotčení vnitrostátních předpisů, na jejichž základě může soudce věřiteli přiznat jakoukoli další náhradu škody, která byla způsobena √ souvisí s Õ opožděnou platbou dlužníka, přičemž rovněž přihlédne ke skutečnosti, že vzniklé náklady mohou již být kompenzovány úroky z prodlení z opožděné platby.

ò nový

16. Průzkumy ukazují, že orgány veřejné moci často vyžadují u obchodních transakcí smluvní platební lhůty, jež jsou výrazně delší než 30 dní. Proto by platební lhůty u zakázek zadávaných orgány veřejné moci měly být v zásadě omezeny na maximální dobu 30 dní.

17. Opožděné platby jsou zvláště politováníhodné, dochází-li k nim i přes solventnost dlužníka. Průzkumy ukazují, že orgány veřejné moci často hradí faktury až dlouhou dobu po uplynutí platné platební lhůty. Orgány veřejné moci mohou čelit méně závažným finančním omezením, protože mohou mít výhodu jistějších, předvídatelnějších a trvalejších příjmů než soukromé podniky. Zároveň jsou při dosahování svých cílů méně závislé na budování stálých obchodních vztahů než soukromé podniky. Proto mohou mít orgány veřejné moci menší motivaci k včasné úhradě. Kromě toho mohou mnohé orgány veřejné moci získat financování za atraktivnějších podmínek než soukromé podniky. Opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci tedy soukromým podnikům způsobují nejen neopodstatněné náklady, ale vedou obecně k neefektivnosti. Proto je vhodné v případě opožděných plateb ze strany orgánů veřejné moci zavést odrazující náhrady, které budou odpovídajícím způsobem vyšší.

ê 2000/35/ES 18. bod odůvodnění

(18) Tato směrnice bere v úvahu dlouhé smluvní platební lhůty, a zejména existenci určitých kategorií smluv, v jejichž rámci mohou být opodstatněny delší platební lhůty v kombinaci s omezením smluvní svobody nebo vyššími úroky z prodlení.

ê 2000/35/ES 19. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

18. Tato směrnice by měla zakázat zneužití smluvní svobody v neprospěch věřitele. Pokud dohoda slouží především účelu dosažení další dlužníkovy likvidity na úkor věřitele ð , například prostřednictvím vyloučení možnosti pro věřitele, aby účtoval úroky za opožděnou platbu, nebo stanovení takové úrokové sazby v případě opožděné platby, která je podstatně nižší než zákonný úrok stanovený touto směrnicí ï, nebo pokud hlavní smluvní strana stanoví pro své dodavatele a subdodavatele platební podmínky, které nejsou opodstatněné ve srovnání s podmínkami, které stanovila sama pro sebe, lze takové počínání považovat za okolnosti zakládající zneužití. Touto směrnicí nejsou √ by neměly být Õ dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se způsobu uzavírání smluv nebo upravující platnost smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch dlužníka.

ê 2000/35/ES 21. bod odůvodnění

19. Je žádoucí zajistit, aby věřitelé mohli využít výhrady vlastnictví na nediskriminačním základě na celém území Společenství, jestliže je doložka výhrady vlastnictví platná podle vnitrostátního práva použitelného na základě mezinárodního práva soukromého.

ê 2000/35/ES 15. bod odůvodnění

20. Tato směrnice pouze definuje pojem „exekuční titul“, neupravuje však různé druhy výkonu rozhodnutí na základě tohoto titulu, ani podmínky, za nichž může být výkon rozhodnutí práva na základě tohoto titulu zastaven nebo odložen.

ê 2000/35/ES 20. bod odůvodnění

21. Důsledky opožděné platby mohou být odrazující pouze tehdy, jsou-li doprovázeny řízením k dosažení nápravy, které je z pohledu věřitele rychlé a účinné. V souladu se zásadou nediskriminace, která je uvedena v článku 12 Smlouvy, musí být tato řízení dostupná všem věřitelům usazeným ve Společenství.

ê 2000/35/ES 23. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

22. ðJe třeba zajistit, aby vymáhání nesporných pohledávek souvisejících s opožděnými platbami v obchodních transakcích ï Článek 5 této směrnice požaduje, aby vymáhání nesporných pohledávek bylo ukončeno v krátké době v souladu s vnitrostátními právními předpisy, nepožaduje však po členských státech, aby přijaly zvláštní řízení nebo konkrétním způsobem měnily své platné právní postupy.

ò nový

23. Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se směrnicí 2000/35/ES představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z uvedené směrnice.

24. Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice 2000/35/ES ve vnitrostátním právu,

ê 2000/35/ES

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se vztahuje na veškeré platby, které jsou úhradou za obchodní transakce.

ê 2000/35/ES Čl. 6 odst. 3 (přizpůsobený)

32. Při provedení této směrnice mohou členské státy vyloučit:

a) dluhy, které jsou předmětem úpadkového řízení vedeného proti dlužníkovi;

b) smlouvy, které byly uzavřeny před 8. srpnem 2002., a

c) pohledávky na úrok z prodlení nižší než 5 EUR.

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice √ se použijí tyto definice Õ:

1.1) „obchodní transakcí“ se rozumí transakce mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, která vede k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu;,

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

ð nový

2) „orgánem veřejné moci“ se rozumí jakýkoli smluvní orgán nebo subjekt , jak je definován směrnicemi o veřejných zakázkách (92/50/EHS[19], 93/36/EHS[20], 93/37/EHS[21] a 93/38/EHS[22]), √ směrnicí 2004/18/ES Õ;

3) „podnikem“ se rozumí jakákoli organizace ð jiná než orgán veřejné moci ï , která provozuje nezávislou hospodářskou nebo odbornou činnost, i když je prováděna jedinou osobou;

2.4) „opožděnou platbou“ se rozumí překročení smluvní nebo zákonné platební lhůty ð neprovedení platby v platební lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 2 nebo čl. 5 odst. 2 ï;

ò nový

5) „úrokem z prodlení v případě opožděné platby“ se rozumí zákonný úrok nebo úrok sjednaný mezi podniky;

6) „zákonným úrokem“ se rozumí jednoduchý úrok z prodlení v případě opožděné platby, jehož sazba činí součet referenční sazby plus nejméně sedm procentních bodů;

7) „referenční sazbou“ se rozumí jedna z těchto sazeb:

ê 2000/35/ES

ð nový

4.a) „úrokováou sazbaou používanáou Evropskou centrální bankou pro její ð poslední ï hlavní refinanční operace ð nebo marginální úroková sazba vyplývající z výběrového řízení s proměnlivou úrokovou sazbou pro tyto operace; ï “ úroková sazba používaná v případě nabídkových řízení s pevnou úrokovou sazbou. V případě, že hlavní refinanční operace proběhla podle pravidel pro nabídkové řízení s proměnlivou úrokovou sazbou, je výslednou sazbou marginální úroková sazba dosažená v tomto nabídkovém řízení. Toto platí v případě aukcí s jedinou sazbou i v případě aukcí s vícenásobnou sazbou;

ê 2000/35/ES Čl. 3 odst. 1 písm. d) druhá věta (přizpůsobený)

b) v členských státech, které se neúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie, odpovídá tato referenční sazba rovnocenné úrokové sazbě stanovené jejich centrální bankou;

ê 2000/35/ES

3.8) „výhradou vlastnictví“ se rozumí smluvní dohoda, na jejímž základě si prodávající ponechává vlastnické právo ke zboží až do úplného zaplacení kupní ceny;

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

ð nový

5.(9) „exekučním titulem“ se rozumí jakékoli rozhodnutí, rozsudek, příkaz nebo platební rozkaz vydaný soudem nebo jiným příslušným orgánem, ð včetně těch, které jsou předběžně vykonatelné, ï ať již k okamžité úhradě nebo platbě na splátky, který umožňuje věřiteli uplatnit svou pohledávku vůči dlužníkovi prostřednictvím výkonu rozhodnutí; zahrnuje rozhodnutí, rozsudek, příkaz nebo platební rozkaz, který je předběžně vykonatelný, a zůstává vykonatelný, i pokud proti němu dlužník uplatní opravný prostředek.

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 3

Úrok z prodlení v případě opožděné platby

c)1. √ Členské státy zajistí, že Õð v obchodních transakcích mezi podniky ï má věřitel právo na úrok z prodlení v případě opožděné platby √ bez nutnosti upomínky, pokud jsou splněny následující podmínky: Õ

ia) ? věřitel ï splnil své smluvní a zákonné povinnosti; a

iib) ð věřitel ï neobdržel splatnou částku včas, s výjimkou případu, kdy za takové prodlení není dlužník odpovědný.

12. ðPokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1,ï členské státy zajistí, že √ toto Õ:

a) úrok z prodlení podle písmene d) ð v případě opožděné platby ï se stává splatným dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí platební lhůty, které jsou stanoveny ve smlouvě;

b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení ð v případě opožděné platby ï splatným automaticky bez nutnosti upomínky √ v jakékoli z těchto lhůt Õ :

i) 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; nebo

ii) jestliže není datum obdržení faktury nebo jiného rovnocenného dokumentu vyzývajícího k provedení platby jednoznačné, 30 dnů po dni obdržení zboží nebo služeb; nebo

iii)ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 dnů po obdržení zboží nebo služeb; nebo

iv)iii) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 dnů po √ uvedeném Õ dni přejímky nebo prohlídky.

ð 3. Členské státy zajistí, že použitelnou referenční sazbou:

a) pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku;

b) pro druhé pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. července uvedeného roku. ï

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

d) výše úroku z prodlení v případě opožděné platby („zákonná sazba“), kterou je dlužník povinen zaplatit, je součtem úrokové sazby pro hlavní refinanční operace použité Evropskou centrální bankou během její poslední hlavní refinanční operace, provedené před prvním kalendářním dnem daného pololetí („referenční sazba“) a nejméně sedmi procentních bodů („navýšení“), pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V členských státech, které se neúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie, odpovídá tato referenční sazba rovnocenné úrokové sazbě stanovené jejich centrální bankou. V obou případech se referenční sazba platná první kalendářní den daného pololetí použije na období následujících šesti měsíců;

e) kromě případů, kdy dlužník není za prodlení odpovědný, je věřitel oprávněn požadovat na dlužníkovi přiměřenou náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním, které mu v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka vznikly. Tato náhrada nákladů musí ve vztahu k dluhu v daném případě dodržovat zásady průhlednosti a přiměřenosti. Při dodržení výše uvedených zásad mohou členské státy, pokud jde o náhradu nákladů vymáhání, stanovit pro různé výše dluhu pevnou maximální částku.

2. Pro některé kategorie smluv definovaných vnitrostátním právem mohou členské státy stanovit lhůtu nejvýše 60 dnů, po jejímž uplynutí se úrok z prodlení stává splatným, za předpokladu, že smluvním stranám zamezí v překročení této lhůty nebo stanoví závaznou úrokovou sazbu úroku z prodlení, která výrazně překračuje zákonnou sazbu.

3. Členské státy stanoví, že dohoda o dni splatnosti nebo o důsledcích opožděné platby, která není v souladu s odst. 1 písm. b) až d) a odstavcem 2, není vymahatelná nebo zakládá nárok na náhradu škody, jestliže při zvážení všech okolností případu, včetně poctivých obchodních zvyklostí a povahy zboží, je tato dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Při určení, zda se jedná o dohodu výrazně v neprospěch věřitele, bude mimo jiné vzato v úvahu, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od odst. 1 písm. b) až d) a odstavce 2. Je-li taková dohoda shledána hrubě nespravedlivou, použijí se zákonná ustanovení, pokud vnitrostátní soud nestanoví jiné podmínky, které jsou spravedlivé.

4. V zájmu věřitelů a soutěžitelů zajistí členské státy existenci odpovídajících a účinných opatření proti dalšímu používání smluvních podmínek, které jsou výrazně v neprospěch věřitele ve smyslu odstavce 3.

5. Opatření uvedená v odstavci 4 zahrnují předpis, podle nichž mohou organizace, které mají (případně úředně uznaný) oprávněný zájem na zastupování malých a středních podniků, v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem podat žalobu k příslušnému soudu nebo správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek navržených pro obecné použití, které jsou výrazně v neprospěch věřitele ve smyslu odstavce 3, a tak použít vhodné a účinné prostředky bránící dalšímu používání těchto smluvních podmínek.

ò nový

Článek 4

Náhrada nákladů spojených s vymáháním

1. Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení stane splatným v obchodních transakcích podle článků 3 a 5 a pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, věřitel je oprávněn obdržet od dlužníka některou z těchto částek:

a) v případě dluhu, který činí méně než 1 000 EUR, pevnou částku ve výši 40 EUR;

b) v případě dluhu, který činí více než 1 000 EUR, ale méně než 10 000 EUR, pevnou částku ve výši 70 EUR;

c) v případě dluhu, který činí 10 000 EUR nebo více, částku odpovídající 1 % částky, pro kterou se úrok z prodlení v případě opožděné platby stává splatným.

2. Členské státy zajistí, že částky uvedené v odstavci 1 jsou splatné bez nutnosti upomínky a představují náhradu vlastních nákladů věřitele spojených s vymáháním.

ê 2000/35/ES Čl. 3 odst. 1 písm. e) (přizpůsobený)

ð nový

e) 3. Kkromě případů, kdy dlužník není za prodlení odpovědný, je věřitel oprávněn získat od dlužníka ð kromě částek uvedených v odstavci 1 ï přiměřenou náhradu za veškeré příslušné ð zbývající ï náklady spojené s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou. Tato náhrada nákladů musí ve vztahu k dluhu v daném případě dodržovat zásady průhlednosti a přiměřenosti. Při dodržení výše uvedených zásad mohou členské státy, pokud jde o náhradu nákladů vymáhání, stanovit pro různé výše dluhu pevnou maximální částku.

ò nový

Článek 5

Platby orgánů veřejné moci

1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci, je věřitel oprávněn bez nutnosti upomínky nárokovat úrok z prodlení v případě opožděné platby ve stejné výši jako zákonný úrok, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti;

b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, s výjimkou případu, kdy za takové prodlení není dlužník odpovědný.

2. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, členské státy zajistí, že:

a) úrok z prodlení v případě opožděné platby se stává splatným dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí platební lhůty, které jsou stanoveny ve smlouvě;

b) jestliže den splatnosti ani platební lhůta nejsou ve smlouvě stanoveny, stává se úrok z prodlení v případě opožděné platby splatným automaticky v jakékoli z těchto lhůt:

i) 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby;

ii) jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 dnů po obdržení zboží nebo služeb;

iii) jestliže je přejímka nebo prohlídka zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, stanovena podle zákona nebo smlouvy a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 dnů po uvedeném datu.

3. Členské státy zajistí, že maximální doba trvání přejímky nebo prohlídky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě iii) nepřekročí dobu 30 dnů, pokud není v zadávací dokumentaci a smlouvě stanoveno jinak a řádně odůvodněno.

4. Členské státy zajistí, že lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě nepřekročí lhůty stanovené v odst. 2 písm. b), pokud se dlužník a věřitel výslovně nedohodnou jinak a pokud to není řádně odůvodněno s ohledem na zvláštní okolnosti, například v případě objektivní nutnosti rozvrhnout provádění plateb v průběhu delší doby.

5. Členské státy zajistí, že v okamžiku, kdy se úrok z prodlení v případě opožděné platby stane splatným, má věřitel nárok na paušální náhradu ve výši 5 % dlužné částky. Tato náhrada se platí navíc k úroku z prodlení v případě opožděné platby.

6. Členské státy zajistí, že použitelnou referenční sazbou v obchodních transakcích, které vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu orgánům veřejné moci:

a) pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku;

b) pro druhé pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. července uvedeného roku.

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

Článek 6

√ Hrubě nespravedlivé smluvní podmínky Õ

ê 2000/35/ES Čl. 3 odst. 3, 4 a 5 (přizpůsobený)

ð nový

31. Členské státy stanoví, že dohoda ð smluvní podmínka ï o dni splatnosti nebo ð , sazbě úroku z prodlení v případě opožděné platby nebo o nákladech spojených s vymáháním ï o důsledcích opožděné platby, která není v souladu s odst. 1 písm. b) až d) a odstavcem 2, není vymahatelná ð je buď nevymahatelná ï nebo zakládá nárok na náhradu škody, jestliže při zvážení všech okolností případu, včetně poctivých obchodních zvyklostí a povahy zboží, je tato dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Při určení, zda se jedná o ð podmínku ï dohodu výrazně v neprospěch věřitele, √ se zváží všechny okolnosti případu, včetně poctivých obchodních zvyklostí a povahy zboží Õ ð nebo služby. ï, bude mimo jiné vzato v úvahu, √ Přihlíží se Õ ð rovněž ï Ö k tomu Õ , zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od odst. 1 písm. b) až d) a odstavce 2 ð zákonné úrokové sazby nebo od čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 písm. b) ï. Je-li taková dohoda shledána hrubě nespravedlivou, použijí se zákonná ustanovení, pokud vnitrostátní soud nestanoví jiné podmínky, které jsou spravedlivé.

ðPro účely prvního pododstavce se podmínka, která vylučuje úrok z prodlení v případě opožděné platby, vždy považuje za hrubě nespravedlivou. ï

42. V zájmu věřitelů a soutěžitelů zajistí členské státy existenci odpovídajících a účinných opatření proti dalšímu používání smluvních podmínek a zvyklostí, které jsou výrazně v neprospěch věřitele ve smyslu odstavce 31.

53. Opatření uvedená v odstavci 24 zahrnují předpisy, podle nichž mohou ð zastupující ï organizace, které mají (případně úředně uznaný) oprávněný zájem na zastupování malých a středních podniků, v souladu s odpovídajícím vnitrostátním právem podat žalobu k příslušnému soudu nebo správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek navržených pro obecné použití, které jsou výrazně v neprospěch věřitele ve smyslu odstavce 3, a tak použít vhodné a účinné prostředky bránící ð jejich ï dalšímu používání těchto smluvních podmínek.

ò nový

Článek 7

Transparentnost

Členské státy zajistí úplnou transparentnost, pokud jde o práva a povinnosti vyplývající z této směrnice, zejména tím, že zveřejní platnou zákonnou úrokovou sazbu.

ê 2000/35/ES

Článek 48

Výhrada vlastnictví

1. Členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy použitelnými na základě mezinárodního práva soukromého stanoví, že si prodávající ponechává vlastnické právo ke zboží až do jeho úplného zaplacení, je-li doložka výhrady vlastnictví mezi kupujícím a prodávajícím výslovně dohodnuta před dodáním zboží.

2. Členské státy mohou přijmout nebo zachovat v platnosti ustanovení o zálohách v hotovosti, které již byly dlužníkem složeny.

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 59

Vymáhání nesporných pohledávek

1. Členské státy zajistí, aby exekuční titul, bez ohledu na výši dluhu, mohl být získán zpravidla ve lhůtě 90 kalendářních dnů od podání žaloby věřitelem nebo podání návrhu soudu nebo jinému příslušnému orgánu, za předpokladu, že dluh nebo okolnosti řízení nejsou předmětem sporu. Tuto povinnost musí členské státy splnit v souladu se svými vnitrostátními právními a správními předpisy.

2. Vnitrostátní právní a správní předpisy musí stanovit stejné podmínky pro všechny věřitele usazené vev Evropském Sspolečenství.

3. Lhůta 90 kalendářních dnů uvedená v odstavci 1 nezahrnuje √ Při výpočtu lhůty uvedené v odstavci 1 se nebere v úvahu Õ:

a) lhůtau pro doručení písemností;

b) žádné prodlení způsobené věřitelem, jako je doba věnovaná opravě žaloby nebo návrhu.

4. Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení Bruselské úmluvy o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech[23].

ð 4. Odstavci 1, 2 a 3 nejsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 1986/2006. ï

ò nový

Článek 10

Zpráva

1. Členské státy zašlou Komisi zprávu o provádění této směrnice do dvou let od data uvedeného v čl. 11 odst. 1 a poté každé tři roky.

2. Do tří let od data uvedeného v čl. 11 odst. 1 předloží Komise zprávu o provádění této směrnice Evropskému parlamentu a Radě. K této zprávě jsou připojeny veškeré související návrhy.

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

Článek 611

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 8. srpna 2002. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

ê . (přizpůsobený)

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1 až 7 a 9 do [posledního dne 12. měsíce po vyhlášení této směrnice v Úředním věstníku Evropské unie] . Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

ê 2000/35/ES (přizpůsobený)

ð nový

42. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

23. Členské státy mohou zachovat nebo uvést v účinnost předpisy, které jsou pro věřitele výhodnější, než je nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

4. Při provedení této směrnice mohou členské státy vyloučit smlouvy ð , které byly uzavřeny před datem uvedeným v odstavci 1. ï

3. Při provedení této směrnice mohou členské státy vyloučit:

a) dluhy, které jsou předmětem úpadkového řízení vedeného proti dlužníkovi;

b) smlouvy, které byly uzavřeny před 8. srpnem 2002, a

c) pohledávky na úrok z prodlení nižší než 5 EUR.

4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

5. Dva roky po 8. srpnu 2002 přezkoumá Komise mimo jiné zákonnou sazbu, smluvní platební lhůty a opožděné platby a vyhodnotí jejich dopad na obchodní transakce a účinnost této úpravy v praxi. Výsledky tohoto přezkumu i dalších přezkumů sdělí Evropskému parlamentu a Radě spolu s případnými návrhy na zdokonalení této směrnice.

ò nový

Článek 12

Zrušení

S výjimkou smluv uzavřených před [datem stanoveným v čl. 11 odst. 1] , na které se tato směrnice na základě čl. 11 odst. 4 nevztahuje, se směrnice 2000/35/ES zrušuje s účinkem od uvedeného data, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu a její používání.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

ê 2000/35/ES

ð nový

Článek 713

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

ê 2000/35/ES

Článek 814

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně […] […]

PřÍLOHA

Srovnávací tabulka

Směrnice 2000/35/ES | Tato směrnice |

Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 1 první pododstavec | Čl. 2 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 2 odst. 2 |

Čl. 2 odst. 1 třetí pododstavec | Čl. 2 odst. 3 |

Čl. 2 odst. 2 | Čl. 2 odst. 4 |

- | Čl. 2 odst. 5 |

- | Čl. 2 odst. 6 |

- | Čl. 2 odst. 7 úvodní slova |

Čl. 2 odst. 3 | Čl. 2 odst. 8 |

Čl. 2 odst. 4 | Čl. 2 odst. 7 písm. a) |

Čl. 2 odst. 5 | Čl. 2 odst. 9 |

Čl. 3 odst. 1 písm. a) | Čl. 3 odst. 2 písm. a) |

Čl. 3 odst. 1 písm. b) úvodní slova | Čl. 3 odst. 2 písm. b) |

Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod i) | Čl. 3 odst. 2 písm. b) bod i) |

Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod ii) | - |

Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod iii) | Čl. 3 odst. 2 písm. b) bod ii) |

Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod iv) | Čl. 3 odst. 2 písm. b) bod iii) |

Čl. 3 odst. 1 písm. c) | Čl. 3 odst. 1 |

Čl. 3 odst. 1 písm. d) první a třetí věta | - |

Čl. 3 odst. 1 písm. d) druhá věta | Čl. 2 odst. 7 písm. b) |

- | Čl. 4 odst. 1 |

- | Čl. 4 odst. 2 |

Čl. 3 odst. 1 písm. e) | Čl. 4 odst. 3 |

Čl. 3 odst. 2 | - |

- | Článek 5 |

Čl. 3 odst. 3 první a druhá věta | Čl. 6 odst. 1 první pododstavec |

Čl. 3 odst. 3 třetí věta | - |

- | Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec |

Čl. 3 odst. 4 | Čl. 6 odst. 2 |

Čl. 3 odst. 5 | Čl. 6 odst. 3 |

- | Článek 7 |

Článek 4 | Článek 8 |

Čl. 5 odst. 1, 2 a 3 | Čl. 9 odst. 1, 2 a 3 |

Čl. 5 odst. 4 | - |

- | Čl. 5 odst. 4 |

- | Článek 10 |

Čl. 6 odst. 1 | - |

- | Čl. 11 odst. 1 |

Čl. 6 odst. 2 | Čl. 11 odst. 3 |

Čl. 6 odst. 3 | Čl. 1 odst. 2 |

Čl. 6 odst. 4 | Čl. 11 odst. 2 |

Čl. 6 odst. 5 | - |

- | Čl. 11 odst. 4 |

- | Článek 12 |

Článek 7 | Článek 13 |

Článek 8 | Článek 14 |

- | Příloha |

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU

NÁVRH SMěRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O POSTUPU PROTI OPOžDěNÝM PLATBÁM V OBCHODNÍCH TRANSAKCÍCH (PřEPRACOVANÉ ZNěNÍ).

2. RÁMEC ABM / ABB

Hlava 02 – Podniky – Kapitola 02 03 Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky.

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technicko u a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

02.0301

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

vzhledem k tomu, že se jedná o legislativní návrh, je trvání akce neomezené.

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek do ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

02.0301 | Nepov. | Rozl.[24] | NE | ANO | NE | 1a |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 a násl. | Celkem |

Provozní výdaje[25] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Položky plateb (PP) | b | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[26] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | 0 | 0 | 0 | 0 | 0.3 | 0 | 0.3 |

CELKOVÁ REFERENčNÍ čÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,3 | 0 | 0,3 |

Položky plateb | b+c | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,3 | 0 | 0,3 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[27] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 1,464 |

Administrativní náklady kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,6 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 0,344 | 0,344 | 0,344 | 0,344 | 0,644 | 0,344 | 2,364 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 0,344 | 0,344 | 0,344 | 0,344 | 0,644 | 0,344 | 2,364 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy.

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 a násl. |

Celkový objem lidských zdrojů | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Viz důvodová zpráva.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Viz důvodová zpráva.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Viz důvodová zpráva.

5.4. Způsob provádění (orientační)

Centralizované řízení: přímo ze strany Komise.

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Organizaci spolehlivého monitorovacího systému a systému hodnocení komplikuje zásada, že pravidla stanovená v tomto návrhu nejsou pro podniky povinná, tj. podniky nebudou mít povinnost tato pravidla používat a nárokovat svá práva. Kromě toho doklady naznačují, že negativní hospodářský cyklus bude mít pravděpodobně negativní vliv na včasné platby, jelikož postihuje peněžní tok společností a jejich možnosti financování. Během období hospodářského růstu mají podniky prospěch z lepšího peněžního toku, kterého lze alespoň částečně využít k včasnějším platbám.

Monitorovací systém se skládá ze dvou pilířů:

- Transparentnost : na základě tohoto návrhu mají členské státy povinnost zajistit úplnou průhlednost, pokud jde o práva a povinnosti vyplývající z této směrnice.

- Podávání zpráv : na základě tohoto návrhu mají členské státy povinnost zaslat každé tři roky Komisi zprávu o provádění této směrnice. Komise tyto informace shromáždí a poté vypracuje zprávu o provádění této směrnice. Tato zpráva bude pravděpodobně vypracována mimo jiné s odkazem na informace a údaje stanovené v přílohách 1, 2 a 3 (částečně) posouzení dopadů, které budou sloužit jako doplňující ukazatele dosažení cílů. Organizace dalších podobných průzkumů umožní Komisi srovnat zvyklosti věřitelů před provedením směrnice a po něm.

7. Opatření proti podvodům

Nevztahuje se na tento návrh.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Nevztahuje se na tento návrh.

8.2. Administrativní výdaje

8.2.1. Počet a druh lidských zdrojů

Pracovní místa | Zaměstnanci využití k řízení akce ze stávajících a/nebo dodatečných zdrojů (počet pracovních míst / plných pracovních úvazků) |

2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[28] (XX 01 01) | A*/AD | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |

B*, C*/AST | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |

Zaměstnanci financovaní[29] podle čl. XX 01 02 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Ostatní zaměstnanci[30] financovaní podle čl. XX 01 04/05 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

CELKEM | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Úkoly představují administrativní správu směrnice včetně řešení stížností a jejího porušování, provádění opatření v zájmu transparentnosti a přípravu a vypracování zprávy uvedené v bodě 6.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

- externí (extra muros) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,3 | 0 | 0 |

Technická a administrativní pomoc celkem | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,3 | 0 | 0 |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 a násl. |

Úředníci a dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 |

Zaměstnanci financovaní dle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 | 0,244 |

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 a násl. | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,05 | 0,05 | 0,05 | 0,05 | 0,05 | 0,05 | 0,3 |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | 0,05 | 0,05 | 0,05 | 0,05 | 0,05 | 0,05 | 0,3 |

XX 01 02 11 03 – Výbory | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

XX 01 02 11 05 – Informační systémy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,6 |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,6 |

[1] SEK(2009) 477 v konečném znění ze dne 8. dubna 2009.

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35.

[6] Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

[7] Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 15.

[8] Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1.

[9] Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 1.

[10] Úř. věst. C 323, 21.11.1994, s. 19.

[11] Úř. věst. L 127, 10.6.1995, s. 19.

[12] Úř. věst. C 211, 22.7.1996, s. 43.

[13] Úř. věst. C 287, 22.9.1997, s. 92.

[14] Úř. věst. C 216, 17.7.1997, s. 10.

[15] KOM(2008) 394.

[16] KOM(2008) 800.

[17] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[18] Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

[19] Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 1.

[20] Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 1.

[21] Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 54.

[22] Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 84.

[23] Úplné znění v Úř. věst. C 27, 26.1.1998, s. 3.

[24] Rozlišené položky.

[25] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[26] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[27] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[28] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[29] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[30] Tyto náklady jsou zahrnuty v referenční částce.

[31] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.