25.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 76/42

A.

vzhledem k tomu, že právo občanů EU usadit se nebo poskytovat služby v kterémkoli členském státě EU je jednou za základních svobod jednotného trhu, mezi něž patří právo vykonávat povolání, ať již jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako zaměstnanec, v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána odborná kvalifikace,

B.

vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy představuje odstranění překážek, jež brání volnému pohybu osob a služeb mezi členskými státy, jednu z činností Společenství,

C.

vzhledem k tomu, že větší mobilita osob a služeb mezi členskými státy a jednotlivými oblastmi je zásadním prvkem naplňování lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost a může výrazným způsobem zvýšit produktivitu, neboť přináší nové perspektivy, nápady a dovednosti,

D.

vzhledem k tomu, že mobilita v EU je stále nízká – v jiném členském státě někdy žila a pracovala pouze 4 % pracovníků, přičemž v současné době v jiném členském státě žijí a pracují pouze 2 % pracovníků (7),

E.

vzhledem k tomu, že pro osoby, které chtějí pracovat v jiném členském státě, stále existují významné překážky, přičemž 20 % stížností, s nimiž se občané v roce 2007 obrátili na centra SOLVIT, se týkalo uznání odborné kvalifikace, která je vyžadována k vykonávání regulovaného povolání,

F.

vzhledem k tomu, že Komise zahájila s několika členskými státy, které ji neinformovaly o opatřeních přijatých pro provedení směrnice 2005/36/ES, řízení pro neplnění povinností podle článku 226 Smlouvy,

G.

vzhledem k tomu, že v bodu 32 odůvodnění směrnice 2005/36/ES je uvedeno, že „zavedení profesního průkazu profesními sdruženími nebo organizacemi na evropské úrovni by mohlo usnadnit mobilitu pracovníků, a zejména urychlit výměnu informací mezi hostitelským členským státem a členským státem, ze kterého pocházejí. Tento profesní průkaz by měl umožnit sledovat profesní životopis příslušníků povolání, kteří se usazují v různých členských státech. Tyto průkazy by mohly obsahovat informace o odborném vzdělání příslušníka povolání (absolvovaná univerzita nebo vzdělávací zařízení, kvalifikace, praxe v povolání), jeho právní postavení, uložené sankce, jež se týkají jeho povolání, a údaje o příslušném oprávněném orgánu, vše při plném dodržení předpisů o ochraně osobních údajů“,

H

vzhledem k tomu, že ve svém výše zmíněném usnesení o dopadu a důsledcích vyjmutí zdravotnických služeb z působnosti směrnice o službách na vnitřním trhu Parlament požadoval „zavedení evropského průkazu, který poskytuje přístup k informacím o způsobilosti zdravotnického personálu a zpřístupňuje tyto informace pacientům“,

1.

podporuje všechny iniciativy, jejichž cílem je usnadnit přeshraniční mobilitu, která přispěje k účinnému fungování trhu služeb a pracovního trhu a k hospodářskému růstu v EU;

2.

zdůrazňuje odpovědnost EU za další zjednodušení geografické a pracovní mobility zlepšením transparentnosti uznávání a srovnatelnosti kvalifikací a za zajištění bezpečnosti pacienta a spotřebitele;

3.

upozorňuje však, že je zapotřebí, aby Komise účinněji koordinovala iniciativy, jejichž cílem je usnadnit a podnítit mobilitu pracovníků mezi jednotlivými členskými státy, mezi které patří EUROPASS (evropský životopis), EURES (portál pro mobilitu pracovníků) a evropský rámec kvalifikací (EQF), a také různé přidružené sítě financované nebo spolufinancované Společenstvím, které jsou do této problematiky zapojeny, např. SOLVIT, IMI, EUROGUIDANCE a ENIC/NARIC;

4.

podtrhuje spoluzodpovědnost občanské společnosti, včetně zaměstnavatelů, odborů, profesních organizací a příslušných orgánů, za zjednodušení a zlepšení mobility na vnitřním trhu;

5.

naléhavě vyzývá členské státy, které zaostávají s provedením směrnice 2005/36/ES, jež mělo být dokončeno do 20. října 2007, aby uvedly v platnost nezbytné právní a správní předpisy;

6.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření vůči členským státům, které směrnici 2005/36/ES dosud neprovedly;

7.

vyzývá Komisi, aby posoudila dopad uplatňování článku 7 směrnice 2005/36/ES na mobilitu ve zprávě vypracované podle čl. 60 odst. 2 této směrnice;

8.

naléhavě vyzývá členské státy, aby usilovaly o harmonizovanější přístup k uznávání kvalifikací a dovedností, aby zjednodušily příslušné správní postupy a snížily náklady, které v souvislosti s tím pracovníkům vznikají;

9.

zastává názor, že u většiny povolání je nutné posoudit, jaký přínos bude evropský profesní průkaz mít nad rámec stávajících opatření, jež mají zjednodušit a podpořit mobilitu;

10.

konstatuje, že v některých regulovaných a harmonizovaných povoláních, jako jsou právníci a pracovníci ve zdravotnictví, již evropský profesní průkaz existuje nebo se připravuje, avšak v jiných, neharmonizovaných nebo méně harmonizovaných povoláních, se zavedení profesních průkazů jeví jako obtížné, neboť v jednotlivých členských státech existují různé předpisy a nejprve je nutné potvrdit a vzájemně uznat údaje o kvalifikaci;

11.

připomíná, že evropský profesní průkaz by mohl být výhodou i pro neregulované a neharmonizované profese, protože by měl informativní úlohu zejména pro zaměstnavatele a spotřebitele, což by byl případ u většiny svobodných povolání;

12.

vyzývá Komisi, aby provedla soupis různých iniciativ týkajících se vytvoření profesních průkazů a aby o nich formou reprezentativního přehledu informovala Parlament;

13.

vyzývá Komisi, aby tyto iniciativy prověřila a vyhodnotila, zda by evropský profesní průkaz, nad rámec dalších opatření, mohl:

zastává názor, že mezi další veřejné kroky by mělo patřit řádně definované vymezení druhů povolání a konkrétních potřeb, jež má průkaz pokrývat;

14.

domnívá se, že jakýkoli profesní průkaz, bude-li dostatečná poptávka po jeho vytvoření, by měl být co nejjednodušší a nejliberálnější, bez jakékoli nové byrokratické zátěže a že by měl zavést „společný jazyk“ kvalifikací pro určitá povolání;

15.

důrazně upozorňuje na to, že evropský profesní průkaz by neměl mít negativní vliv na přeshraniční mobilitu a měl by být využíván pouze jako doklad, že pracovník má právo se stěhovat, nikoli být podmínkou pro uplatnění tohoto práva; zdůrazňuje, že možnost nabízet své služby v jiných členských státech by měly mít i specifické skupiny a že zejména pro pracovníky s nižší nebo méně konkrétní kvalifikací by neměl průkaz vytvářet nové překážky;

16.

poukazuje na to, že používání jednoho nebo více evropských profesních průkazů by mělo umožnit rozmanitost, například překlenutí rozdílů mezi jednotlivými povoláními nebo členskými státy; domnívá se, že vytvoření a zavedení evropského profesního průkazu, pokud bude shledán účelným, by měly financovat samotné profese;

17.

zdůrazňuje, že v případě, že určitá profesní skupina již vnitrostátním profesním průkazem disponuje, nabízí se z praktických důvodů integrace funkcí vnitrostátního průkazu do evropského profesního průkazu;

18.

zdůrazňuje, že údaje uvedené na evropském profesním průkazu by měly být spolehlivé, potvrzené a aktualizované příslušnými vnitrostátními orgány; domnívá se, že informace obsažené v životopisech EUROPASS-CV by mohly být případně zahrnuty také do evropského profesního průkazu;

19.

upozorňuje na to, že přístup k údajům uvedeným na průkazu by měl splňovat nejvyšší normy pro ochranu soukromí;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.