52009DC0013

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 26.1.2009

KOM(2009) 13 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva Radě a Evropskému parlamentu o činnostech ústřední jednotky systému EURODAC za rok 2007

SDĚLENÍ KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚVýroční zpráva Radě a Evropskému parlamentu o činnostech ústřední jednotky systému EURODAC za rok 2007

1. ÚVOD

1.1. Oblast působnosti

Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (dále jen „nařízení EURODAC“)[1] stanoví, že Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o činnostech ústřední jednotky[2]. Tato pátá výroční zpráva obsahuje informace o řízení a výkonu systému v roce 2007. Posuzuje výsledky a nákladovou efektivnost systému EURODAC, jakož i kvalitu služeb poskytovaných ústřední jednotkou.

1.2. Právní a politický vývoj

V červnu 2007 zveřejnila Komise na základě předchozích výročních zpráv[3] a konzultací s členskými státy zprávu o hodnocení dublinského systému[4] (dále jen „hodnotící zpráva“), která se vztahuje na první 3 roky fungování systému EURODAC (2003–2005). Ve zprávě byly uvedeeny některé záležitosti týkající se účinnosti stávajících právních předpisů a oznámených opatření, která mají být přijata k tomu, aby systém EURODAC napomáhal snazšímu uplatňování dublinského nařízení.

Komise v reakci na tyto záležitosti předložila dne 3. prosince 2008 návrh na změnu nařízení EURODAC[5].

V roce 2007 došlo k významným změnám v územním rozsahu působnosti nařízení EURODAC: Bulharsko a Rumunsko přistoupily k Evropské unii a (poté, co Komisi oznámily, že jsou v souladu s čl. 27 odst. 2 písm. a) nařízení EURODAC připraveny začlenit se do systému) a dne 1. ledna 2007 se připojily k systému EURODAC[6].

2. ÚSTřEDNÍ JEDNOTKA EURODAC [7]

2.1. Řízení systému

S ohledem na rostoucí počet údajů, které mají být spravovány (některé kategorie transakcí musí být uchovávány po dobu 10 let), přirozené zastarávání technické platformy (vytvořené v roce 2001) a s ohledem na nepředvídatelný vývoj v počtu transakcí systému EURODAC v důsledku přistoupení nových členských států[8], je zapotřebí provést aktualizaci systému EURODAC, která by měla být dokončena v druhé polovině roku 2009. Nutná modernizace však již byla provedena. Zdokonalen byl zejména záložní systém EURODAC (Business Continuity System), aby v případě delší nedostupnosti ústřední jednotky mohl členským státům poskytovat úplnou podporu. Komise v roce 2006 podepsala smlouvu o „celoevropské síti pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (s-TESTA)“. V průběhu roku 2007 byl zahájen přechod členských států z dříve používané sítě TESTA II na síť s-TESTA a 18 členských států již na tento nový systém poskytující vyšší úroveň bezpečnosti a spolehlivosti přešlo.

2.2. Kvalita služby a nákladová efektivnost

Komise se v nejvyšší míře snaží poskytovat členským státům, které jsou konečnými uživateli ústřední jednotky EURODAC, vysoce kvalitní služby[9]. V roce 2007 nedošlo k žádnému neplánovanému výpadku systému, ale na konci dubna byl systém odstaven kvůli výpadku sítě TESTA II, který trval 50 hodin. Nová síť s-TESTA (nahrazující síť TESTA II) poskytuje vyšší úroveň bezpečnosti a dostupnosti. Ústřední jednotka EURODAC byla v roce 2007 dostupná celkem 99,43 % času.

V roce 2007 byla oznámena jedna „falešná shoda“, tj. nesprávná identifikace provedená systémem AFIS, která byla první falešnou shodou zaznamenanou při vyhledávání v otiscích deseti prstů v systému EURODAC od zahájení jeho činnosti. Ačkoli mají členské státy podle čl. 4 odst. 6 nařízení EURODAC (2725/2000/ES) povinnost všechny shody ihned zkontrolovat, nemají v současné době povinnost oznámit falešné shody Komisi[10]. S jednou falešnou shodou, která byla zaznamenána z více než 1,1 milionu vyhledávání a více než 200 000 shod, však lze systému i nadále považovat za velmi přesný.

Po pěti letech fungování systému představují celkové výdaje Společenství na vnější činnosti související se systémem EURODAC, 8,1 milionu EUR. V roce 2007 dosáhly výdaje na údržbu a provoz ústřední jednotky celkem 820 791,05 EUR. Nárůst těchto výdajů je oproti předchozím letům způsoben především rostoucími náklady na údržbu systému a výrazným zvětšením kapacity záložního systému (Business Continuity System).

Účinné využívání stávajících zdrojů a infrastruktury spravované Komisí, např. využívání sítě TESTA, umožnilo úspory na výdajích systému EURODAC.

Společenství (prostřednictvím programu IDA) také poskytovalo komunikační a bezpečnostní služby při výměně údajů mezi ústřední jednotkou a vnitrostátními jednotkami. Tyto náklady, které měly původně podle čl. 21 odst. 2 a 3 nařízení nést členské státy, nakonec pokrylo Společenství tím, že využilo společné infrastruktury, které byly k dispozici, čímž ušetřilo prostředky z vnitrostátní rozpočtů.

2.3. Ochrana a bezpečnost údajů

Ačkoli statistiky jasně dokládají, že došlo ke snížení počtu případů, kdy členské státy využily jedinečnou vyhledávací funkci „zvláštních vyhledávání“, Komise má i nadále obavy ohledně jejího využívání a domnívá se, že je počet těchto vyhledávání (195 za rok 2007, který se pohybuje v rozmezí 0–88 na členský stát) i nadále příliš vysoký. Jak již bylo uvedeno v předchozích výročních zprávách, jakož i v hodnotící zprávě, tato kategorie transakcí je upravena v čl. 18 odst. 2 nařízení EURODAC. Toto ustanovení zohledňuje předpisy o ochraně údajů zaručující práva subjektu údajů na přístup k údajům o jeho osobě a upravuje možnost provádět tato „zvláštní vyhledávání“ na žádost osoby, jejíž údaje jsou uchovávány v ústřední databázi. Komise za účelem dokonalejšího monitorování tohoto jevu zapracovala do svého návrhu na změnu nařízení EURODAC požadavek, aby členské státy zasílaly kopii žádosti subjektu údajů o přístup do databáze příslušnému vnitrostátnímu kontrolnímu orgánu.

Komise je po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů (EDPS) zavázána učinit kroky proti členským státům, které i nadále porušují toto důležité ustanovení týkající se ochrany údajů.

EDPS navrhl v listopadu 2007 podle čl. 20 odst. 2 nařízení hloubkový audit bezpečnosti IT ústřední jednotky EURODAC[11]. Bezpečnostní politika a bezpečnostní pojetí budou znovu vymezeny v souladu s doporučeními vyplývajícími z tohoto auditu a metodologií, která při něm byla využita.

3. ČÍSELNÉ ÚDAJE A ZJIšTěNÍ

Příloha připojená k této výroční zprávě obsahuje tabulky s faktickými údaji, které ústřední jednotka zpracovala v období od 1. 1. 2007 – 31. 12. 2007. Statistiky systému EURODAC vycházejí ze záznamů otisků prstů všech fyzických osob starších 14 let, které v členských státech požádaly o azyl, které byly zadrženy při neoprávněném překročení vnější hranice členského státu nebo u kterých byl zjištěn nelegální pobyt na území členského státu (v případě, že příslušné úřady považují za nezbytné zkontrolovat případnou předběžnou žádost o azyl).

Je zapotřebí uvést, že údaje EURODAC o žádostech o azyl nejsou srovnatelné s údaji zpracovanými Eurostatem, které vycházejí z měsíčních statistických údajů poskytovaných ministerstvy spravedlnosti a vnitra. Rozdíly existují díky řadě metodologických důvodů. Definice Eurostatu obsahují všechny žadatele o azyl (libovolného věku) a rozlišují první a opakované žádosti. Členské státy v praxi rozlišují, zda jsou osoby, které žadatel o azyl vyživuje, uvedeny v údajích týkajících se azylu. Existují rovněž rozdíly v tom, jak jsou do statistik zapracovávány opakované žádosti.

3.1. Úspěšné transakce

„Úspěšnou transakcí“ je transakce, která byla náležitě zpracována ústřední jednotkou a nebyla zamítnuta z důvodu platnosti údajů, chyb v otiscích prstů nebo jejich nedostatečné kvality[12].

Ústřední jednotka v roce 2007 obdržela celkový počet 300 018 úspěšných transakcí, což v porovnání s rokem 2006 (270 611) představuje celkový nárůst. Ze statistiky EURODAC za rok 2007 vyplývá, že po poklesu zaznamenanému v letech 2005 a 2006 došlo k nárůstu počtu transakcí s údaji žadatelů o azyl („ kategorie 1 “[13]) o 19 % (197 284 oproti 165 958 v roce 2006). Tento nárůst odráží celkový nárůst počtu žádostí o azyl v EU v roce 2007.

V roce 2007 se rovněž změnila tendence vývoje, pokud jde o počet osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice („ kategorie 2 “[14]). Po značném nárůstu v období let 2004 (16 183), 2005 (25 162) a 2006 (41 312) došlo v roce 2007 k 8% poklesu (38 173). Je třeba uvést, že velkou většinu otisků prstů kategorie 2 vkládají Itálie (15 053), Řecko (11 376) a Španělsko (9 044), za nimiž následuje Maďarsko (894), Spojené království (480) a Malta (384). Nadále však přetrvává problém spočívající v neochotě členských států systematicky zasílat transakce „kategorie 2“ uvedené v hodnotící zprávě. V roce 2007 celkem 8 členských států (Česká republika, Dánsko, Estonsko, Island, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Portugalsko) nezaslalo v rozporu s povinností vyplývající z čl. 8 odst. 1 nařízení EURODAC žádnou transakci „kategorie 2“.

V roce 2007 nedošlo k žádným zásadním změnám ve využívání možnosti zasílat[15] transakce „ kategorie 3 [16]“ (údaje o zadržených osobách nelegálně pobývajících na území členského státu). Lze vysledovat pouze 2% nárůst: 64 561 oproti 63 341 v roce 2006. Irsko a Malta nezaslaly žádné transakce „kategorie 3“.

3.2. „Shody“

3.2.1. Shody „kategorie 1 v porovnání s kategorií 1“

Tabulka 3 v příloze uvádí u každého členského státu počet žádostí o azyl, což odpovídá počtu žádostí o azyl, které byly již dříve zaevidovány v jiném členském státě („cizí shody“) nebo v tomtéž členské státě („místní shody“[17]). Tabulka rovněž obsahuje údaje o sekundárním pohybu žadatelů o azyl v EU. Vedle „logických“ cest mezi sousedními členskými státy lze vysledovat, že vysoký počet žadatelů o azyl (1 116[18]) ve Francii již dříve podalo žádost v Polsku nebo že nejvíce cizích shod v Řecku (177) a v Itálii (287) bylo zjištěno v porovnání s údaji žadatelů o azyl zaznamenanými ve Spojeném království. V posledním uvedeném případě jsou toky symetrické a většina shod týkajících se transakcí „kategorie 1“ vložených Spojeným královstvím souvisela s údaji předloženými Itálií (370). Je zarážející, že 44,37 % následných žádostí bylo předloženo v tomtéž členském státě jako žádosti předcházející. Na Kypru (87 %), v Polsku (82 %), Maďarsku (75 %) a v České republice (61 %) byla více než polovina následných žádostí o azyl předána v témže členském státě.

3.2.2. Vícenásobné žádosti o azyl

Z celkového počtu 197 284 žádostí o azyl, které byly v roce 2007 zaevidovány v sytému EURODAC, bylo 31 910 žádostí „vícenásobných žádostí o azyl“, což znamená, že v 31 910 případech byly otisky prstů téže osoby již zaznamenány jako transakce „kategorie 1“ (v tomtéž nebo jiném členském státě). Z prvního čtení statistik systému by tedy vyplynulo, že 16 % žádostí o azyl byly v roce 2007 následné žádosti (tj. druhé nebo další), což v porovnání s minulým rokem představuje pokles o 1 %. Předávání transakcí „kategorie 1“ však neznamená, že daná osoba podala v každém jednotlivém případě novou žádost o azyl. Praxe některých členských států snímat otisky prstů při přijetí zpět podle dublinského nařízení ve skutečnosti narušuje statistiky o vícenásobných žádostech. Snímání otisků prstů a jejich opětovné předávání při příjezdu poté, co bylo provedeno přemístění podle dublinského nařízení, nesprávně naznačuje, že žadatel znovu požádal o azyl. Komise hodlá tento problém vyřešit a do svého návrhu na změnu nařízení EURODAC zapracovala požadavek, aby přemístění nebyla evidována jako nové žádosti o azyl.

3.2.3. Shody „kategorie 1 v porovnání s kategorií 2“

Tyto shody označují cesty využité osobami, jež neoprávněně vstoupily na území Evropské unie dříve, než požádaly o azyl. Stejně jako v minulém roce byla většina shod zjištěna v porovnání s údaji zaslanými Řeckem a Itálií a v mnohem menší míře s údaji od Španělska a Slovenska. Většina těchto shod je „místních“ (znamená to, že osoby, které neoprávněně vstoupily na území členského státu, v tomtéž státě požádaly o azyl[19]). Vezmou-li se do úvahy všechny členské státy, více než polovina (63,2 %) osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením hranice, které se rozhodly požádat o azyl, tak učiní ve státě, na jehož území neoprávněně vstoupily.

Většina osob, které nelegálně vstoupily na území EU přes Řecko a které cestují dále, míří zejména do Itálie, Švédska a Spojeného království. Osoby, které vstoupily na území EU v Itálii, pokračují hlavně do Spojeného království a Švédska a osoby, které přicestovaly přes Španělsko, míří často do Itálie a Rakouska. Osoby, které přicestovaly přes Slovensko, cestují většinou dále do Rakouska a Francie.

3.2.4. Shody „kategorie 3 v porovnání s kategorií 1“

Tyto shody ukazují, kde ilegální přistěhovalci poprvé požádali o azyl před odcestováním do jiného členského státu. Je však zapotřebí uvést, že transakce kategorie 3 není povinná a všechny členské státy možnost této kontroly systematicky nevyužívají. Na základě údajů, které jsou k dispozici, však lze konstatovat, že např. osoby, které byly zadrženy z důvodu nelegálního pobytu v Německu, již dříve většinou požádaly o azyl v Rakousku nebo ve Švédsku, a osoby, které byly zadrženy z důvodu nelegálního pobytu ve Francii, již dříve většinou požádaly o azyl ve Spojeném království nebo v Itálii. Je třeba uvést, že v průměru asi 18 % osob, u nichž byl zjištěn nelegální pobyt na území EU, již dříve požádaly o azyl v členském státě.

3.3. Průtahy při transakci

Nařízení EURODAC v současné době stanovuje jen velmi neurčitou lhůtu pro předávání otisků prstů, což může v praxi způsobovat velké průtahy. Jedná se o zásadní problematiku, protože průtahy při předávání mohou vést k výsledkům, které budou v rozporu se zásadami odpovědnosti upravenými v dublinském nařízení. Existence nadměrných průtahů mezi sejmutím otisků prstů a jejich zasláním ústřední jednotce EURODAC byla zdůrazněna již v předchozích výročních zprávách a v hodnotící zprávě byla označena jako hlavní problém při provádění.

I když tento jev již není obecně platný, některé členské státy (Španělsko, Bulharsko, Řecko a Dánsko) i nadále způsobují značné průtahy, a to zasíláním otisků prstů se zpožděním až 12 dnů[20] od doby, kdy byly sejmuty. Útvary Komise musí znovu zopakovat, že průtahy s předáváním mohou způsobit nesprávné určení členského státu, a to dvěma způsoby, které byly popsány v minulé výroční zprávě za rok 2006: „nesprávné shody“[21] a „neuskutečněné shody“[22].

Ústřední jednotka v roce 2007 odhalila celkem 60 „neuskutečněných shod“, z nichž 57 bylo „ve prospěch“ téhož členského státu, a 233 „nesprávných shod“, z nichž 183 bylo způsobeno průtahy zapříčiněnými týmž členským státem. Ve srovnání s minulým rokem to představuje nárůst o 28 % u „neuskutečněných shod“ a počet „nesprávných shod“ se ztrojnásobil. Útvary Komise proto znovu apelují na členské státy, aby vyvinuly veškeré úsilí nutné pro zasílání údajů v souladu s články 4 a 8 nařízení EURODAC.

Komise do svého návrhu na změnu nařízení EURODAC zapracovala lhůtu 48 hodin na předání údajů ústřední jednotce.

3.4. Kvalita transakcí

Průměrný podíl zamítnutých transakcí všech členských států za rok 2007 představuje 6,13 %, což je téměř shodné s rokem 2006 (6,03 %). Některé členské státy měly mnohem vyšší podíl zamítnutí (18 % ve Finsku) než jiné (3,59 % v Norsku). Celkem 14 členských států má nadprůměrný podíl zamítnutých transakcí, a to včetně tří členských států s údaji, které představují více než dvojnásobek průměru (Finsko, Lotyšsko a Nizozemsko). Je třeba zdůraznit, že podíl zamítnutých transakcí není způsoben technologií nebo nedostatky systému. Podíl zamítnutých transakcí je zejména zapříčiněn nedostatečnou kvalitou otisků prstů předložených členským státem, lidským faktorem nebo nesprávnou konfigurací technického vybavení zasílajícího členského státu. Na druhé straně je třeba poznamenat, že tyto číselné údaje někdy obsahují opakované pokusy zaslat stejné otisky prstů poté, co je systém odmítl kvůli nedostatečné kvalitě. Útvary Komise však znovu opakují, že problém obecně vysokého podílu zamítnutých transakcí byl již zdůrazněn v předchozích výročních zprávách, které apelovaly na členské státy, aby vnitrostátním provozovatelům systému EURODAC poskytly specifická školení a aby náležitě konfigurovaly jejich technické vybavení s cílem snížit podíl zamítnutých transakcí.

4. ZÁVěRY

Ústřední jednotka EURODAC i v roce 2007 fungovala velmi uspokojivě, pokud jde o rychlost, výsledky, bezpečnost a nákladovou efektivnost.

Celkový nárůst (po 5 letech klesajících tendencí) v žádostech o azyl v EU v roce 2007 logicky vedl ke zvýšení počtu „transakcí kategorie 1“ zaváděných do systému EURODAC. Naopak počet „transakcí kategorie 2“ se mírně snížil a pokud jde o „transakce kategorie 3“, nebyla zaznamenána žádná výrazná změna. Je třeba rovněž poznamenat, že se počet vícenásobných žádostí v porovnání s minulým rokem snížil o 1 %.

Přetrvávají obavy ohledně nadměrných průtahů při předávání údajů ústřední jednotce EURODAC, jakož i ohledně nedostatečné kvality údajů a vysokého počtu „zvláštních vyhledávání“, která některé členské státy využívají.

Příloha: Statistiky

Tabulka č. 1: Ústřední jednotka EURODAC, obsah databáze ke dni 31. 12. 2007

[pic]

Tabulka č. 2: Úspěšné transakce zaslané ústřední jednotce EURODAC v roce 2007[23]

category 1 | category 2 | category 3 | TOTAL |

AT | 8 467 | 143 | 1 938 | 10 548 |

BE | 10 243 | 8 | 686 | 10 937 |

BG | 847 | 343 | 426 | 1 616 |

CY | 4 090 | 0 | 151 | 4 241 |

CZ | 1 807 | 0 | 2 466 | 4 273 |

DE | 19 130 | 17 | 15 948 | 35 095 |

DK | 1 449 | 0 | 532 | 1 981 |

EE | 13 | 0 | 10 | 23 |

ES | 4 622 | 9 044 | 2 418 | 16 084 |

FI | 1 127 | 1 | 194 | 1 322 |

FR | 24 100 | 9 | 9 067 | 33 176 |

GR | 23 343 | 11 376 | 16 | 34 735 |

HU | 3 087 | 894 | 60 | 4 041 |

IC | 36 | 0 | 1 | 37 |

IE | 3 284 | 1 | 0 | 3 285 |

IT | 15 003 | 15 053 | 1 088 | 31 144 |

LT | 67 | 7 | 49 | 123 |

LU | 331 | 0 | 313 | 644 |

LV | 33 | 0 | 13 | 46 |

MT | 904 | 384 | 0 | 1 288 |

NL | 7 159 | 4 | 12 156 | 19 319 |

NO | 5 218 | 1 | 6 066 | 11 285 |

PL | 5 608 | 8 | 320 | 5 936 |

PT | 184 | 0 | 36 | 220 |

RO | 588 | 207 | 328 | 1 123 |

SE | 29 636 | 2 | 239 | 29 877 |

SI | 347 | 6 | 622 | 975 |

SK | 2 311 | 185 | 1 186 | 3 682 |

UK | 24 250 | 480 | 8 232 | 32 962 |

TOTAL | 197 284[24] | 38 173[25] | 64 561[26] | 300 018[27] |

Tabulka č. 3: Rozdělení shod – kategorie 1 v porovnání s kategorií 1 v roce 2007

[pic]

Tabulka č. 4: Rozdělení shod – kategorie 1 v porovnání s kategorií 2 v roce 2007

[pic]

Tabulka č. 5: Rozdělení shod – kategorie 3 v porovnání s kategorií 1 v roce 2007

[pic]

Tabulka č. 6: Zamítnuté transakce v roce 2007 (v procentech)

[pic]

Tabulka č. 7: Průměrná lhůta mezi sejmutím otisků prstů a jejich zasláním ústřední jednotce EURODAC v roce 2007

[pic]

Tabulka č. 8: Nesprávné shody při porovnání kategorie 1 s kategorií 1 v roce 2007

[pic]

Tabulka č. 9: Rozdělení neuskutečněných shod v porovnání kategorie 1 s kategorií 2 z důvodu zpoždění při zasílání kategorie 2 v roce 2007

[pic]

Tabulka č. 10: Rozdělení shod v porovnání s blokovanými případy (článek 12 nařízení (ES) č. 2725/2000) v roce 2007

[pic]

Tabulka č. 11: Počet kategorií 9[28] na členský stát v roce 2007

[pic]

[1] Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s.1.

[2] Ustanovení čl. 24 odst. 1 nařízení EURODAC.

[3] Předchozí výroční zprávy byly zveřejněny jako pracovní dokumenty útvarů Komise pod těmito čísly: SEK(2004) 557, SEK(2005) 839, SEK(2006) 1170, SEK(2007) 1184.

[4] Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení dublinského systému, KOM(2007) 299 v konečném znění, SEK (2007)742.

[5] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování dublinského nařízení, KOM(2008) XXX.

[6] Útvary Komise jim byly nápomocny při začleňování do systému EURODAC, včetně realizace předběžného provozního testování, které představovalo 69 testů.

[7] Obecný popis ústřední jednotky EURODAC, jakož i definice jednotlivých druhů transakcí, které ústřední jednotka zpracovává, a shod, které může vytvořit, je k dispozici v první výroční zprávě o činnostech ústřední jednotky EURODAC. Viz pracovní dokument útvarů Komise – První výroční zpráva Radě a Evropskému parlamentu o činnostech ústřední jednotky EURODAC, SEK(2004)557, s. 6.

[8] Všechny členské státy EU, jakož i Norsko a Island, uplatňují dublinské nařízení a nařízení EURODAC. Pojem „členské státy“ se proto v tomto sdělení používá pro 29 států, které využívají databázi EURODAC.

[9] Tyto služby představují jak služby poskytované přímo ústřední jednotkou (např. kapacita shod, uchovávání údajů apod.), tak komunikační a bezpečnostní služby pro předávání údajů mezi ústřední jednotkou a vnitrostátními přístupovými místy.

[10] Komise navrhla, aby byla povinnost členských států informovat o falešné shodě doplněna do revidovaného nařízení EURODAC.

[11] „Zpráva o auditu systému EURODAC“, dokument je klasifikován jako EU RESTRICTED, krátké shrnutí je k dispozici na adrese http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/Supervision/Eurodac/07-11-09_Eurodac_audit_summary_EN.pdf .

[12] Tabulka 2 v příloze podrobně uvádí úspěšné transakce na členský stát, s rozdělením podle kategorií, v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007.

[13] Údaje o žádostech o azyl . Otisky prstů (otisky všech 10 prstů) žadatelů o azyl zaslané k porovnání s otisky prstů jiných žadatelů o azyl, kteří svou žádost předložili již dříve v jiném členské státě. Tytéž údaje budou také porovnány s údaji „kategorie 2“ (viz níže). Tyto údaje budou uchovávány po dobu 10 let, s výjimkou některých konkrétních případů uvedených v nařízení (např. fyzická osoba, která získá státní občanství jednoho z členských států), kdy údaje dané osoby budou smazány.

[14] Údaje o cizincích zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice, kteří nebyli navráceni . Tyto údaje (otisky všech 10 prstů) jsou zasílány pouze za účelem uchovávání tak, aby byly následně porovnávány s údaji žadatelů o azyl předloženými ústřední jednotce. Tyto údaje budou uchovávány po dobu 2 let, s výjimkou případů, kdy jsou neprodleně smazány, pokud osoba obdrží povolení k pobytu, opustí území členského státu nebo získá státní občanství jednoho z členských států.

[15] A porovnávat tak údaje státních příslušníků třetích zemí, kteří byli zadrženi při nelegálním pobytu na území členského státu, s již dříve zaznamenanými otisky prstů žadatelů o azyl.

[16] Údaje týkající se cizinců nelegálně pobývajících v členském státě . Tyto údaje, které nejsou uchovávány, jsou porovnávány s údaji žadatelů o azyl uchovávanými v ústřední databázi. Předávání této kategorie údajů není pro členské státy povinné.

[17] Statistiky týkající se místních shod uvedené v tabulkách nemusí zcela odpovídat výsledkům shod zaslaným ústřední jednotkou a zaznamenaným členskými státy. Je to zapříčiněno skutečností, že členské státy nevyužívají pokaždé možnosti vyplývající z čl. 4 odst. 4, který vyžaduje, aby ústřední jednotka údaje porovnávala s údaji, které již byly uloženy v ústřední databázi. I když členské státy tuto možnost nevyužívají, ústřední jednotka musí z technických důvodů vždy provést porovnání se všemi údaji (vnitrostátními i cizími) uloženými v ústřední databázi. V těchto konkrétních případech, i když existuje shoda s vnitrostátními údaji, ústřední jednotka jednoduše odpoví „bez shody“, protože členský stát nepožádal o porovnání předložených údajů s jeho vlastními údaji.

[18] V porovnání se statistikami za rok 2006 (486) to představuje nárůst o 230 %. Jeví se, že žadatelé o azyl, kteří poprvé požádali v Polsku, ve velké míře pokračují do Belgie.

[19] Žádost o azyl převáží neoprávněný vstup na území, a proto není zapotřebí zasílat „transakce kategorie 2“ v případech, kdy osoba zadržená na hranici zároveň požádá o azyl.

[20] Roční průměr průtahů při předávání jedné kategorie údajů členským státem s nejhoršími výsledky.

[21] Pokud jde o tzv. „ nesprávnou shodu “, státní příslušník třetího státu předloží žádost o azyl v členském státě (A), jehož orgány této osobě sejmou otisky prstů. Zatímco se čeká, až budou tyto otisky zaslány ústřední jednotce (transakce kategorie 1), tatáž osoba se může přesunout do jiného členského státu (B) a znovu zde požádat o azyl . Pokud členský stát B zašle otisky prstů jako první, budou otisky prstů zaslané členským státem A zaevidovány v ústřední databázi později než otisky prstů zaslané členským státem B, což povede ke shodě vzniklé porovnáním údajů zaslaných členským státem B vůči údajům zaslaným členským státem A. Členský stát B by proto byl považován za odpovědný místo členského státu A, kde byla žádost o azyl podána dříve.

[22] Pokud jde o tzv. „ neuskutečněnou shodu “, státní příslušník třetího státu je zadržen v souvislosti s neoprávněným překročením hranice a jeho/její otisky jsou sejmuty orgány členského státu (A), na jehož území vstoupil/a. Zatímco se čeká, až budou tyto otisky zaslány ústřední jednotce (transakce kategorie 2), tatáž osoba se může přesunout do jiného členského státu (B) a požádat tam o azyl . Při této příležitosti orgány členského státu (B) sejmou jeho/její otisky prstů. Pokud tento členský stát (B) zašle jako první otisky prstů (transakce kategorie 1), ústřední jednotka zaeviduje nejprve transakci kategorie 1 a členský stát (B) bude vyřizovat žádost místo členského státu A. Pokud navíc transakce kategorie 2 dorazí později, ke shodě nedojde, protože v údajích kategorie 2 nelze vyhledávat.

[23] „Úspěšnou transakcí“ je transakce, která byla náležitě zpracována ústřední jednotkou a nebyla zamítnuta z důvodu platnosti údajů, chyb v otiscích prstů nebo jejich nedostatečné kvality.

[24] 165 958 v roce 2006.

[25] 41 312 v roce 2006.

[26] 63 341 v roce 2006.

[27] 27 0611 v roce 2006.

[28] Kategorie 9 představuje zvláštní vyhledávání podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 2725/2000.