Stanovisko Výboru regionů – Příspěvek k udržitelnému rozvoji: role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem

(2010/C 175/03)

I.   OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

VÝBOR REGIONŮ,

1.   výslovně vítá sdělení Komise ze dne 5. května 2009 Příspěvek k udržitelnému rozvoji: Role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem. Evropská komise v tomto sdělení objasňuje současnou situaci, pokud jde o spravedlivý obchod a další nevládní (tj. soukromé) koncepce záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem;

2.   konstatuje, že trh s produkty pocházejícími ze spravedlivého obchodu prodělal v posledních letech rychlý růst. Spotřebitelé v EU dnes kupují výrobky s certifikací spravedlivého obchodu v hodnotě zhruba 1,5 mld. EUR ročně, což je 70x více než v roce 1999, kdy Komise předložila své první sdělení k tomuto tématu;

3.   považuje za nezbytnou jednoznačnou definici spravedlivého obchodu, aby se zamezilo tomu, že budou dobromyslní spotřebitelé konfrontováni s velkým množstvím značek a certifikátů, které budou shodně tvrdit, že jsou zárukou produktů vyrobených výhradně za spravedlivých, eticky nenapadnutelných alternativních podmínek. Sdělení Komise ze dne 5. května 2009 odkazuje na kritéria spravedlivého obchodu, která definovalo hnutí spravedlivého obchodu a Evropský parlament je připomněl ve svém usnesení o spravedlivém obchodu a rozvoji ze dne 6. června 2006. Termín „spravedlivý obchod“ (Fair Trade) se používá v souladu se standardy stanovenými organizacemi pro stanovování mezinárodních standardů a posuzování shody, které jsou členy ISEAL, a v souladu s tím, jak termín používají organizace spravedlivého obchodu;

4.   pozorně bere na vědomí, že míra obeznámenosti spotřebitelů se značkou spravedlivý obchod ve Spojeném království v roce 2008 přesáhla 70 % (ve srovnání s 12 % v roce 2000) a ve Francii v roce 2005 74 % (ve srovnání s 9 % v roce 2000). V Německu se podle průzkumu z roku 2009 značka spravedlivý obchod dostala na první místo mezi 407 značkami a neziskovými organizacemi;

5.   je potěšen, že celosvětový prodej zboží s certifikací „spravedlivý obchod“ překročil do konce roku 2007 2,3 miliard EUR (tento prodej je ale podstatně nižší než prodej ekologických potravin a tvoří méně než 1 % celkového obchodu). Evropa je baštou spravedlivého obchodu, neboť se zde uskutečňuje 60 % až 70 % celosvětového prodeje. Existují však velké rozdíly mezi nejrychleji rostoucím trhem (ve Švédsku) a novými členskými státy, kde je tato koncepce stále ještě relativně neznámá;

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ,

Znaky spravedlivého obchodu

6.   zdůrazňuje, že jedním z nejnápadnějších znaků spravedlivého obchodu a dalších koncepcí záruk udržitelnosti je zásadně dobrovolný, dynamický mechanismus, který se vyvíjí současně s informovaností a poptávkou společnosti a spotřebitelů;

7.   vyzdvihuje názor Komise, že hierarchizace nebo regulace kritérií pro soukromé koncepce záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem by nijak neprospěla cílům udržitelného rozvoje. Naopak by omezovala dynamiku soukromých iniciativ v této oblasti a mohla by stát v cestě dalšímu rozvoji spravedlivého obchodu;

8.   požaduje, aby značka spravedlivý obchod zcela veřejně a transparentně zaručovala, že všechny fáze výrobního řetězce splňují jasná kritéria;

9.   konstatuje, že trvale udržitelnému rozvoji mohou sloužit i koncepce slučující environmentální, sociální a hospodářské prvky. V zájmu dobrého fungování trhu je důležité, aby spotřebitelé a výrobci měli přístup ke spolehlivým informacím o těchto koncepcích. Pomoci mohou i nezávislé značky a certifikáty, jimž mohou spotřebitelé důvěřovat a které jsou kontrolovány nezávislými orgány;

Veřejné zakázky

10.   výslovně vítá směrnice EU o veřejných zakázkách z roku 2004. Ty jsou základem mnoha zákonů o zadávání veřejných zakázek jednotlivých členských států a umožňují, aby se zadávání řídilo sociálními a ekologickými kritérii;

11.   konstatuje, že veřejné orgány vydávají částku odpovídající 16 % HDP EU, a proto představují klíčový strategický trh. Zohledňování udržitelného rozvoje a spravedlivého obchodu při zadávání veřejných zakázek umožňuje místním a regionálním orgánům, aby rozhodujícím způsobem přispěly nejen ke střednědobé a dlouhodobé rentabilitě a účinnosti svých služeb, ale i k sociální spravedlnosti a udržitelnému rozvoji;

12.   zdůrazňuje, že produkty pocházející ze spravedlivého obchodu nabízejí spotřebitelům i veřejným orgánům ideální možnost přispět svou kupní silou k soudržnosti mezi cíli obchodní politiky a politiky rozvoje;

13.   zdůrazňuje, že místní a regionální orgány nesou odpovědnost za značnou část výdajů na veřejné zakázky. Z této důležité funkce musí být také zapojeny do podpory opatření v oblasti udržitelného rozvoje a spravedlivého obchodu v celé Evropě. Orgány územní samosprávy musí zohledňovat nejen hospodářské, technické či právní, ale i politické aspekty spravedlivého obchodu;

14.   v minulosti konstatoval, že i platné předpisy o zadávání veřejných zakázek jsou dosti složité a mnoho územních orgánů má velké problémy s jejich řádným uplatňováním. Proto žádá Komisi, aby napříště vydávala jasné a podrobné směrnice o sociálních veřejných zakázkách, které by místní a regionální orgány mohly při zadávání veřejných zakázek na produkty pocházející ze spravedlivého obchodu použít;

15.   se zájmem vzal na vědomí, že v zájmu podpory zadavatelů veřejných zakázek při udržitelnějším zadávání veřejných zakázek Komise nedávno přijala sdělení o ekologickém zadávání veřejných zakázek (doplňující pokyny Komise k zadávání veřejných zakázek při zohlednění ekologických aspektů) a v současnosti připravuje zveřejnění paralelních pokynů k zadávání veřejných zakázek při zohlednění sociálních aspektů. Všechny tyto pokyny společně představují ucelená doporučení k udržitelnému (ekosociálnímu) zadávání veřejných zakázek;

16.   vítá oznámení o vypracování dalších doporučení a vzhledem k rychlému vývoji v této oblasti žádá Komisi, aby zajistila jejich bezodkladné zveřejnění;

17.   nabízí se, že se sám zasadí o šíření příslušných pokynů tím, že využije síť svých kontaktů a zároveň i spolupráce s Evropskou komisí k provádění výměny informací mezi místními a regionálními orgány. Územní orgány (zejména orgány s podobnými požadavky) by mohly vybudovat vlastní sítě pro šíření osvědčených postupů se zacházením s produkty pocházejícími ze spravedlivého obchodu;

18.   předkládá ke zvážení, zda by k vzájemnému informování mohl posloužit nový projekt. Evropská komise a VR v současnosti pracují na vytvoření diskusního fóra decentralizované spolupráce s cílem usnadnit a koordinovat přípravu opatření v oblasti decentralizované spolupráce mezi místními a regionálními orgány v EU a jejich partnery v rozvojových zemích. Toto diskusní fórum bude mít formu služby on-line, jejímž účelem bude provázat požadavky na podporu a žádosti o podporu s příslušnými projevy zájmu či nabídkami. Členové VR jsou vybízeni, aby tento elektronický nástroj (plánovaný pro rok 2010) využívali k zadávání relevantních údajů. Tím bude podstatně usnadněna výměna informací mezi evropskými místními a regionálními orgány činnými v oblasti rozvojové spolupráce a umožněna koordinace mezi projekty územních orgánů v EU a v rozvojových zemích;

19.   projekty decentralizované spolupráce by v tomto ohledu mohly být využity k asistenci vývoje produktů spravedlivého obchodu, sběru dopadových studií a podpoře malých výrobců na jihu;

20.   kromě stimulace zadávání veřejných zakázek v oblasti spravedlivého obchodu upozorňuje také na možný přínos v podobě podpory zadávání soukromých zakázek podle standardů spravedlivého obchodu. Proto vyzývá místní a regionální orgány, aby vypracovaly pobídková opatření pro stimulaci zadávání zakázek podniků v oblasti spravedlivého obchodu, např. soutěže inspirované již existujícími soutěžemi jako např. „Hlavní město spravedlivého obchodu“ či „Města spravedlivého obchodu“;

Podpora ze strany Komise

21.   vítá úsilí Komise s ohledem na potenciální přínos spravedlivého obchodu a dalších soukromých koncepcí záruk udržitelnosti, pokud jde o udržitelný rozvoj, a ochotu takové koncepce podporovat;

22.   považuje za nezbytnou dobrou rovnováhu mezi přáním obchodu, investic a hospodářského růstu jakožto součásti agendy stavějící na liberalizaci a globalizaci na jedné straně a dodržováním zásad udržitelného rozvoje, nutnosti transparentních a spravedlivých obchodních podmínek a jasného uznání neodkladných problémů méně rozvinutých zemí při obchodních jednání ze strany bohatých průmyslových zemí na straně druhé. Různé organizace spravedlivého obchodu jsou přesvědčeny, že obchod může být účinným nástrojem na podporu udržitelného rozvoje a snížení chudoby, pokud je spravedlivý a odpovědný. Dosažení tohoto cíle však vyžaduje zásadní změnu koncepce obchodní politiky. Současný převládající tržní přístup nebude schopen odstranit stávající nerovnováhu ve vyjednávacích pozicích nadnárodních koncernů a malých výrobců. Pouze systematické zapojení marginalizovaných malovýrobců v chudých zemích do koncipování obchodní politiky může přispět k odstranění bezpráví, které vzniká ze stávajícího obchodního systému;

23.   je potěšen, že Komise poskytla finanční podporu pro účely spravedlivého obchodu a ostatních činností udržitelného obchodu převážně prostřednictvím nástrojů rozvojové spolupráce. V období od roku 2007 do roku 2008 bylo na různé akce vyčleněno 19,466 milionů EUR. Jednalo se přitom především o informační kampaně v Evropské unii. V letech 2008 a 2009 byly poskytnuty další prostředky, pokaždé ve výši 1 milion EUR;

24.   žádá však Komisi, aby vzhledem k bouřlivému vývoji v oblasti spravedlivého obchodu v některých členských státech přezkoumala, zda není třeba vyčlenit dodatečné prostředky pro členské státy, které se zatím tolik neangažují;

25.   stvrzuje záměr Komise zahájit posuzování dopadu a vynaložit úsilí o větší transparentnost trhu a navíc věnovat více pozornosti posouzení obtíží při provádění koncepcí a při získávání certifikací. To by mohlo být dále podpořeno podobnými opatřeními ze strany členských států EU, například financováním studií o dopadu spravedlivého obchodu;

Angažovanost územních orgánů v rozvojové politice

26.   výslovně vítá uznání důležité úlohy místních a regionálních orgánů v politice obchodování s produkty pocházejícími ze spravedlivého obchodu. Angažovanost územních orgánů v rozvojové politice přitom není nová věc. Hodně evropských regionů a místních a regionálních orgánů již dlouhá léta spolupracuje s partnery z rozvojových zemích na projektech spravedlivého obchodu. Partnerství musí stavět na oboustranné důvěře partnerů a na transparentnosti ve vzájemném styku. Smlouvy uzavřené ve znamení spravedlivého obchodu se musejí řídit zásadami rovného zacházení, vzájemného uznání a proporcionality;

27.   kromě toho konstatuje, že vzhledem k decentralizaci přistupují místní a regionální orgány ke spravedlivému obchodu stále profesionálněji. Místní a regionální orgány mají cenné znalosti o územích, která mají pro rozvojové země a pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí zásadní význam. Proto musejí být považovány za důležité činitele politiky spravedlivého obchodu;

28.   vítá přání Komise zachovat nevládní povahu spravedlivého obchodu a podobných koncepcí udržitelnosti v celé EU. Regulace ze strany veřejných orgánů by mohla narušit vývoj popř. působení dynamických soukromých koncepcí;

29.   domnívá se však, že v oblasti veřejných zakázek jsou nezbytné určité zákonné normy pro jejich zadávání, aby měli předkladatelé nabídek na produkty pocházející ze spravedlivého obchodu možnost se o zakázky ucházet;

Vzdělávání

30.   je potěšen rozvojem spravedlivého obchodu a rostoucí ochotnou evropských obcí a regionů zavádět ekosociální kritéria pro veřejné zakázky. Tato ochota má za současné finanční a hospodářské krize ještě větší význam. V počátcích spravedlivého obchodu v 70. letech 20. století byla středem pozornosti kritika nespravedlivých struktur světového obchodu. Spravedlivý obchod, který byl původně zahájen jako vzdělávací hnutí, na sebe dnes upozorňuje v užším smyslu především z hlediska politiky obchodu díky růstu obratu;

31.   připomíná, že decentralizované struktury vzdělávání v Evropě jsou významnými partnery spravedlivého obchodu a stejně jako organizace na ochranu spotřebitelů by měly být systematicky zapojovány do uskutečňování cílů rozvojové politiky. Přitom by se mělo podporovat vyjednávání s nespravedlivými strukturami světového obchodu, zejména evropské obchodní a zemědělské politiky, o individuálních možnostech „spravedlivého“ nákupu. Vzdělávání zůstává nástrojem boje proti chudobě, zaostalosti, vykořisťování, hladu a devastaci životního prostředí;

32.   s uspokojením konstatuje, že se místní a regionální orgány Evropské unie v uplynulých letech prosadily a osvědčily jakožto úroveň, která je občanům ve spravedlivém obchodu a spravedlivém zadávání veřejných zakázek nejblíže. Města a vysoké školy propagující spravedlivý obchod výrazným způsobem snížily práh pro účast mnoha tisíc lidí na spravedlivém obchodě a poskytly konkrétní možnosti zasazování se o něj. Města propagující spravedlivý obchod existují již od roku 2001 i ve Velké Británii, od roku 2008 také v Německu. Velká Británie ostatně zaujímá druhé místo na světě ve spotřebě produktů pocházejících ze spravedlivého obchodu na jednoho obyvatele. V EU-12 je více než 700 „měst spravedlivého obchodu“ a mnohem více kandidátů na toto označení;

33.   upozorňuje na nutnost posílit spotřebitelský trh prostřednictvím informování a vzdělávání za účasti místního a nadregionálního tisku a v přibývající míře i elektronických médií. Spolupráce s organizacemi na ochranu spotřebitelů nabízí další potenciál;

34.   vítá nedávné iniciativy úřadu na podporu spravedlivého obchodu, jejichž cílem je pobídnout poslance Evropského parlamentu, aby slíbili podporu marginalizovaných producentů a chudých pracovníků z globálního jihu. Domnívá se, že by takové iniciativy bylo možné rozšířit i na další správní úrovně;

35.   zdůrazňuje, že evropské obce a regiony již dávno čelí výzvám globalizace. Aby na ně mohly odpovídajícím způsobem a perspektivně reagovat přímo na místě, je zapotřebí další odborná příprava, profesionalizace a síťové propojení místních, regionálních a celostátních subjektů. Tato práce je v Evropě zatím na úplném počátku a naléhavě si žádá systematický rozvoj;

Podpora obcím a regionům

36.   se zájmem konstatoval, že například Německo v roce 2001 zřídilo „agenturu pro obce v jediném světě“ (Servicestelle Kommunen in der einen Welt), která v mezičase spolupracuje s 2 600 německými obcemi a často i s jejich mezinárodními partnery (i partnerskými městy). Agentura je podporována německou spolkovou vládou, většinou spolkových zemí, svazem obcí a zastřešujícím svazem nevládních organizací a zásadním způsobem přispěla ke zvýšení úsilí německých obcí v oblasti rozvojové politiky zaměřeného na podporu spravedlivého obchodu a ekosociálních veřejných zakázek;

37.   předkládá místním a regionálním orgánům doporučení s cílem 1) posílit a propojit prostřednictvím systematické podpory jejich potenciál v souvislosti s přibývajícími globálními výzvami pro udržitelný rozvoj v zájmu odstranění chudoby a v zájmu boje proti devastaci životního prostředí a 2) zejména usnadnit výměnu mezi starými a novými členskými státy EU. Výměna informací by měla být podpořena prostřednictvím portálu decentralizované spolupráce VR za účelem sdílení zkušeností a zavedení referenčního srovnávání, jež napomohou jihoevropským a východoevropským zemím rozvíjet myšlenky podpory spravedlivého obchodu v rámci jejich strategií udržitelného rozvoje a strategií přizpůsobení se klimatické změně;

38.   domnívá se, že finanční podpora ve výši 19 milionů EUR, o níž se ve sdělení hovoří, a plánované navýšení o 1 milion v zájmu posílení spravedlivého obchodu je začátkem, který stojí za zmínku, nicméně upozorňuje, že vzhledem k šíři problémů, ale i nabízejícím se příležitostem k posílení existujícího potenciálu, bude v budoucnosti zapotřebí dalších finančních prostředků;

39.   upozorňuje na to, že místní a regionální orgány mohou k úspěchu spravedlivého obchodu přispět i zcela přímo, a to:

Přijetí evropské strategie spravedlivého obchodu

40.   v zájmu podpory spravedlivého obchodu a ekosociálních veřejných zakázek doporučuje přijmout společnou evropskou strategii spravedlivého obchodu pro místní a regionální orgány, kterou bude doprovázet akční program splňující ekologická a sociální kritéria. Tato strategie by mohla být vypracována po předchozí přípravné fázi na vnitrostátní a meziregionální úrovni spočívající v pořádání seminářů a konferencí za účasti zainteresovaných stran a zájemců ze sféry politiky, veřejné správy, nevládních organizací a soukromého sektoru;

41.   domnívá se, že tato strategie by měla přijata jak na konferenci pořádané Výborem regionů či příslušným předsednictvím a představena a prodiskutována i v Bruselu v rámci akce Open Days, kterou pořádá VR a která má velký ohlas;

42.   tímto postupem zamýšlí, aby byla vzhledem k finanční a hospodářské krizi a hrozící klimatické katastrofě zaměřena pozornost i na klíčové subjekty z jižních zemí, které by měly být do celého procesu zapojeny, a udržována informovanost o dopadech globalizace. V tomto směru má velký význam posílení struktur spravedlivého obchodu a významu ekosociálních veřejných zakázek na místní a regionální úrovni i větší propojení s partnery ze zemí výroby;

43.   poukazuje na to, že spravedlivý obchod a ekosociální veřejné zakázky měly dosud v zásadě pozitivní vliv převážně na zemědělské výrobky drobných zemědělců z tzv. rozvojových zemí. V budoucnosti by bylo vhodné rozšířit paletu produktů a služeb procházejících ze spravedlivého obchodu díky přebírání zkušeností a kritérií a jejich dalšího rozvoje v zájmu posílení právní jistoty. Musí se usilovat o rozvoj propojení mezi výrobci a konečnými spotřebiteli a podporovat ho. Širší paletou produktů se míní řemeslné a průmyslové výrobky ze všech zemí původu, jakož i poskytování služeb spravedlivého obchodu, mezi něž patří např. „spravedlivý cestovní ruch“. Rozvoj struktur se týká v prvé řadě hodnocení dodržování ekosociálních kritérií a minimálních standardů MOP, ale i otázek dopravy a prodeje;

44.   upozorňuje na to, že při dosavadním projednávání tohoto tématu nebyly odpovídajícím způsobem zohledněny směrnice Komise z roku 2008 o posílení práv osob se zdravotním postižením. Zkušenosti získané z mezinárodních partnerství mezi obcemi jsou důkazem povzbudivých zkušeností s intenzivnějším zapojením osob se zdravotním postižením do spravedlivého obchodu a ekosociálních veřejných zakázek. Doporučuje, aby bylo toto téma projednáno a prohloubeno v navrhované strategii a při přípravných pracích na vnitrostátní a meziregionální úrovni;

45.   je si vědom toho, že spravedlivý obchod představuje méně než 1 % celkového obchodního obratu v Evropě. Naproti tomu však vedoucí země se svým podílem přesahujícím 10 % (např. Švýcarsko, Anglie, skandinávské země, Nizozemsko, Rakousko a Lucembursko) dodávají příkladnou odvahu k většímu nasazení zejména v jižní a východní Evropě. Díky spolupráci nevládních organizací, obcí a místních ekonomik s partnery z jihu, která je často vynikající, byly vypracovány působivé zodpovědné modely pro celou Evropu. Jsou podnětem pro všechny evropské obce a regiony, které tak mohou zároveň významným způsobem přispět k dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015.