20.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 66/29

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2005 nazvané „Akční plán pro biomasu“ (KOM(2005)0628),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. ledna 2007 nazvané „Pracovní plán pro obnovitelné zdroje energie – Obnovitelné zdroje energie v 21. století: cesta k udržitelnější budoucnosti“ (KOM(2006)0848),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 1997 nazvané „Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie – Bílá kniha o strategii a akčním plánu Společenství“ (KOM(1997)0599),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (1),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 26. května 2004 nazvané „Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU - Zpráva Komise v souladu s článkem 3 směrnice 2001/77/ES, vyhodnocení účinku legislativních nástrojů a ostatních politik Společenství na rozvoj příspěvku zdrojů obnovitelné energie v EU a návrhy konkrétních opatření“ (KOM(2004)0366),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1230/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se přijímá víceletý program činnosti v oblasti energie: Inteligentní energie – Evropa (2003–2006) (2) a na sdělení Komise ze dne 8. února 2006 nazvané „Strategie Evropské unie pro biopaliva“ (KOM(2006)0034),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (3),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (4) ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a na nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (5),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (6),

—

s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrzích konkrétních opatření (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o podpoře pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely (9),

—

s ohledem článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0034/2008),

A.

vzhledem k tomu, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 26. listopadu 1997 stanoví cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů z 6 % v roce 1995 na 12 % do roku 2010,

B.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 7. prosince 2005 uvedla, že k dosažení tohoto cíle je nezbytné, aby se množství energie z biomasy více než zdvojnásobilo,

C.

vzhledem k tomu, že zemědělství a lesnictví v EU významně přispívají ke zmírňování dopadů změny klimatu, o čemž svědčí snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství v období mezi lety 1990 a 2004 o 10 % v zemích EU-15, a o 14 % v zemích EU-25; vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2010 bude množství emisí ze zemědělství EU o 16 % nižší než v roce 1990,

D.

vzhledem k tomu, že existuje významný potenciál pro velký nárůst výroby bioplynu, zejména s ohledem na potenciální příspěvek ze strany živočišné výroby (chlévská mrva), kalů, odpadů a rostlin nevhodných pro výrobu potravin a krmiv coby preferovaných materiálů pro výrobu bioplynu; vzhledem k tomu, že je ovšem nutno zohlednit dopady energetického využívání statkových hnojiv na půdní strukturu a půdní život,

E.

vzhledem k tomu, že se dosud s využitím chlévské mrvy, energetických rostlin, kalů a organického odpadu vyrobí jen 50 PJ bioplynu ročně, přičemž jen z chlévské mrvy může být vyrobeno až 827 PJ,

F.

vzhledem k tomu, že je rozmístění výroby bioplynu a bioplynových stanic v EU nerovnoměrné, což dále dokládá, že potenciál bioplynu není využíván v plné míře,

G.

vzhledem k tomu, že bioplyn může být využíván mnoha užitečnými způsoby, včetně výroby energie, topení, chlazení, pohonu motorových vozidel atd.,

H.

vzhledem k tomu, že využívání bioplynu k výrobě elektrické energie může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a je považováno za jeden z nejlevnějších zdrojů energie pro vytápění,

I.

vzhledem k tomu, že rozvoj bioplynových stanic využívajících energetických rostlin se výrazně zpomalil, a to z důvodu rychlého růstu cen obilí, dodávek potravin a obav v oblasti životního prostředí,

J.

vzhledem k tomu, že obavy ohledně souvislosti mezi výrobou bioenergie (především bioethanolu a bionafty) a rostoucími cenami obilí a potravin na světovém trhu nejsou pro výrobu bioplynu z chlévské mrvy, kalu, organického odpadu a rostlinných vedlejších produktů nevhodných pro výrobu potravin a krmiv, tedy materiálů, jejichž bezpečné zpracování je nezbytné, relevantní,

K.

vzhledem k tomu, že chlévská mrva v nových členských státech mívá nejčastěji smíšené složení s 20 % nebo větším podílem slámy a mezi jeho produkcí a odstraněním může být velký časový odstup, což nevyhovuje žádné z forem fermentace,

1.

uznává, že bioplyn je životně důležitým zdrojem energie, jenž přispívá k udržitelnému hospodářskému a zemědělskému rozvoji i rozvoji venkova a k ochraně životního prostředí;

2.

zdůrazňuje, že bioplyn může přispět ke snížení energetické závislosti EU;

3.

zdůrazňuje, že výroba bioplynu z chlévské mrvy, kalu a městského, zvířecího a organického odpadu přispívá k diverzifikaci energetických zdrojů a tím může ve stále větší míře přispět nejen k bezpečnosti, konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti zásobování energiemi, ale zemědělcům může také poskytnout nové možnosti příjmu;

4.

domnívá se, že používání bioplynu pro výrobu tepla a elektřiny by mohlo významně přispět k dosažení závazného cíle, podle nějž mají v roce 2020 obnovitelné energie představovat 20 % celkové energetické spotřeby EU;

5.

zdůrazňuje, že díky intenzivnějšímu úsilí ve výzkumu se z dlouhodobého hlediska může prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie, jako je bioplyn a biopaliva – v kombinaci se sluneční a větrnou energií, dosáhnout značné nezávislosti na fosilních zdrojích energie;

6.

vybízí EU i členské státy, aby obrovský potenciál bioplynu využívaly tím, že pro něj vytvoří příznivé prostředí a budou udržovat a rozvíjet podpůrné programy s cílem povzbudit investice do bioplynových stanic i na jejich údržbu;

7.

zdůrazňuje, že výroba bioplynu z chlévské mrvy má četné výhody pro životní prostředí, jako je snížení emisí metanu a CO2, snížení emisí pevných částic a oxidu dusného, mnohem méně nepříjemný zápach, hygienizace kejdy a větší hnojivý potenciál dusíku ve zpracovaném hnoji, což znamená, že je třeba méně dusíku k dosažení stejného hnojivého účinku;

8.

zdůrazňuje, že výroba agropaliv z odpadu by se neměla stát sama o sobě cílem; poznamenává, že v politikách životního prostředí EU a členských států by mělo být i nadále upřednostňováno omezování odpadů;

9.

žádá, aby kejda byla ve větší míře používána jako vstupní surovina pro výrobu bioplynu, neboť toto využití skýtá ještě velké možnosti, a aby byla podporována také decentralizace bioplynových stanic jako zařízení pro výrobu energie; konstatuje, že zvýšeným využíváním kejdy k tomuto účelu lze podstatně snížit uvolňování metanu při skladování kejdy;

10.

zdůrazňuje, že chlévská mrva, komunální odpadní voda a odpad ze zemědělské produkce mohou obsahovat látky (bakterie, viry, parazity, těžké kovy či škodlivé organické sloučeniny), které představují potenciální nebezpečí pro veřejné zdraví a životní prostředí; důrazně žádá Komisi, aby zajistila, že budou přijata náležitá opatření proti znečištění těmito látkami, jejich šíření a nemocem, které způsobují;

11.

konstatuje, že využívání kalu a živočišného nebo organického odpadu zlepší účinnost bioplynových stanic; dále konstatuje, že hygienické problémy spojené s používáním živočišného odpadu lze ve většině případů mít poměrně snadno pod kontrolou;

12.

žádá, aby se jako biomasa v bioplynových stanicích používaly také výrobky 1. řady zpracování jako např. slupky z brambor nebo dužnina;

13.

zdůrazňuje, že se v blízké budoucnosti očekává další vývoj v oblasti technologie a řízení, což dále zvýší environmentální a zdravotní přínos zařízení na výrobu bioplynu využívajících chlévskou mrvu, kejdu a organický odpad;

14.

domnívá se, že má-li environmentální přínos vést rovněž k větší toleranci hospodářství s chovem zvířat, jež se nyní potýkají s velkým množstvím problémů kvůli rostoucímu počtu stížností ze strany sousedů a z řad veřejnosti, je pro bioplynové stanice i pro hospodářství s chovem zvířat nezbytná udržitelnost a velikost, která je přizpůsobená danému regionu;

15.

upozorňuje, že bioplynové stanice vyrábějící bioplyn z chlévské mrvy, kalu nebo organického odpadu mohou být příčinou uvolňování většího množství amoniaku; je však toho názoru, že tento vedlejší účinek je možné poměrně snadno omezit a že by do vnitrostátních právních předpisů i podpor v oblasti bioplynových stanic měla být začleněna příslušná preventivní opatření;

16.

naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zajistily, že bioplynové stanice nebudou uvolňovat metan, protože by tím mohl být narušován pozitivní vliv na globální oteplování;

17.

znovu opakuje, že veškerá finanční podpora bioplynových stanic by měla být založena na účinnosti, technickém vývoji, kladné bilanci skleníkových plynů, vytváření přínosu pro zemědělské podniky a venkovské regiony a na dalších ekonomických a environmentálních výhodách daných stanic; zdůrazňuje, že zajištění zásobování obyvatelstva potravinami nesmí být ohroženo;

18.

konstatuje se značným znepokojením, že v řadě členských států roste u některých zemědělských produktů, jako je kukuřice, boj o to, zda budou tyto produkty využity pro energetické zpracování, či v potravinovém řetězci; zdůrazňuje, že tato hospodářská soutěž vedla k výraznému nárůstu cen krmiv;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v příštích návrzích na regulaci odvětví bioplynu nezkoumaly pouze hlediska životního prostředí, ale aby se zabývaly také vlivy na vysoce kvalitní a udržitelnou výrobu potravin;

20.

zdůrazňuje, že výroba bioplynu z chlévské mrvy, kalu a živočišného a organického odpadu by se měla stát prioritou, neboť udržitelnost těchto postupů i jejich přínos pro životní prostředí jsou nesporné;

21.

konstatuje, že optimální velikost zařízení na výrobu bioplynu závisí na různých okolnostech určujících úspory z rozsahu, které je třeba pečlivě studovat; domnívá se, že kromě ekonomického hodnocení a bilance skleníkových plynů je především nutno posoudit, jak velikost stanice ovlivňuje okolní krajinu, pokud jde o rozšíření monokulturního pěstování některých polních plodin;

22.

zdůrazňuje, že pro provozovatele zařízení na výrobu bioplynu by jak z environmentálního, tak z ekonomického hlediska bylo nejlepší, aby kombinovali a využívali všechny dostupné organické látky;

23.

je toho názoru, že mladé a inovační odvětví bioplynu sice potřebuje na začátku podporu, ale že by tyto systémy podpory měly zaniknout poté, kdy se pozice odvětví na trhu upevní;

24.

je toho názoru, že je třeba pokračovat ve financování bioplynových stanic zpracovávajících pouze rostliny, přičemž je nutné je pečlivě monitorovat a opětovně se zaměřit na ty nejvyspělejší a nejefektivnější stanice či systémy s cílem zajistit ekonomický a technický náskok EU v této oblasti a prozkoumat možnosti pro budoucnost;

25.

žádá Komisi, aby předložila zprávu o tom, jakým způsobem mohou být zavedena kritéria pro ekonomickou a environmentální účinnost a udržitelnost energetických plodin, což by vedlo k větší šetrnosti této relativně nové technologie vůči životnímu prostředí a zajistilo řádné zohlednění obav týkajících se produkce a dodávek potravin;

26.

žádá, aby se věnovalo zvýšené úsilí výzkumu a propagaci nových technologií pro bioplyn, zejména při jeho zpracování na biomasu (2. generace bioplynu), při jeho využití jako biopaliva a ke zvýšení rentability zařízení na výrobu bioplynu z rostlin, které jsou z hlediska životního prostředí nejprospěšnější, protože účinnost zařízení na výrobu bioplynu lze podstatně zvýšit pouze využitím inovačních technologií jako např. technikou na rekuperaci plynu;

27.

připomíná členským státům a Komisi, že další pokrok v oblasti bioplynu není možný, nebudou-li poskytnuty další finanční prostředky; připomíná, že finanční prostředky je třeba poskytnout na výzkum a vývoj, využití výsledků specifických projektů, na stanice a na větší podporu „zelené elektřiny“ a „zeleného plynu“;

28.

připomíná, že ty členské státy, které poskytují zvláštní pobídky v oblasti „zelené“ energie prostřednictvím adekvátního dotování cen nebo jiných opatření, slaví rovněž největší úspěchy v oblasti prosazování bioplynu;

29.

domnívá se, že výroba „zeleného plynu“ by měla být dotována stejným způsobem jako výroba „zelené elektřiny“;

30.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že finanční prostředky z programů EU a vnitrostátních programů budou směřovat do nejúčinnějších a nejudržitelnějších stanic, zejména stanic vyrábějících elektrickou energii a teplo, a na instalaci zařízení a rozvodných sítí pro úpravu a dodávky bioplynu do sítí se zemním plynem;

31.

zdůrazňuje v této souvislosti, že dodávky elektrického proudu, tepla a zemního plynu do sítí musí být nediskriminační a požaduje, aby byl bioplyn postaven na stejnou úroveň jako zemní plyn, aby se po jeho odeslání do sítě se zemním plynem mohlo plně využít jeho potenciálu;

32.

domnívá se, že zjednodušení postupů pro obchodování s emisemi CO2 může významně přispět k hospodářské životaschopnosti a udržitelnosti zařízení na výrobu bioplynu;

33.

zdůrazňuje, že bioplynové stanice mohou zemědělcům, kteří dosud nemají dostatečné kapacity na uskladnění chlévské mrvy, pomoci tento problém vyřešit ekonomicky udržitelným způsobem;

34.

žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že zřizování zařízení na výrobu bioplynu i udělování povolení k využití organického odpadu a kalů nebude komplikováno zbytečně zdlouhavými správními postupy a předpisy;

35.

poukazuje na značné rozdíly v délce a obsahu vnitrostátních postupů týkajících se schvalování bioplynových stanic a vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní požadavky v souvislosti s územním plánováním, vydáváním licencí a schvalováním nebudou vytvářet zbytečné překážky;

36.

žádá, aby bylo pro výstavbu bioplynových stanic zavedeno zjednodušené stavební řízení;

37.

vyzývá Komisi, aby vytvořila společný pozitivní seznam výrobků, které je povoleno využívat v bioplynových stanicích, aby měli zemědělci v jednotlivých členských státech stejné podmínky;

38.

vybízí zemědělce, aby spolupracovali na zřizování a provozu zařízení na výrobu bioplynu;

39.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily soudržnou politiku v oblasti bioplynu; žádá Komisi, aby předložila zvláštní zprávu o bioplynu a jeho propagaci v EU, ve které nastíní nezbytné změny v právních předpisech Společenství a ve vnitrostátních právních předpisech, které usnadní další expanzi odvětví bioplynu, upozorní na nejefektivnější způsoby využití evropských fondů a programů a poskytne příklady osvědčených postupů; požaduje v této souvislosti také posouzení dopadů různých způsobů výroby bioplynu na klima, ekologii krajiny, příjmy venkova a celosvětové zajištění potravy;

40.

navrhuje, aby byla podpora bioplynu plně zahrnuta do rámce navržené směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2008)0019), se zvláštním důrazem na:

41.

důrazně žádá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh směrnice o biologických odpadech, která bude zahrnovat jakostní normy; vyzývá Komisi, aby se zabývala možností společné směrnice pro bioplyn a biologické odpady;

42.

žádá Komisi, aby předložila návrhy právních předpisů pro využívání zbytků z bioplynových stanic; žádá Komisi, aby zajistila, že v bioplynových stanicích bude povoleno používat pouze takový organický materiál, který umožňuje využívání zbytků, aniž by bylo ohroženo životní prostředí; žádá Komisi, aby zvážila zákaz stimulátorů růstu obsahujících těžké kovy v krmivech, pokud by se ukázalo, že představují v EU problém pro následné využití zbytků bioplynu na polích;

43.

žádá Komisi, aby zajistila účinné provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (10), směrnice o dusičnanech (11), směrnice o kalech z čistíren odpadních vod (12), rámcové směrnice o vodách (13), směrnice o ptácích (14), směrnice o ochraně stanovišť živočišných druhů (15) a právních předpisů o těžkých kovech ve všech členských státech a regionech, a tím zvýšila atraktivnost bioplynových stanic, které vyrábějí bioplyn z chlévské mrvy a kalů;

44.

naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve předložila strategii začlenění bioplynových stanic do kjótského mechanismu, například pomocí „zelených osvědčení“, zvláštních prémií nebo daňových úlev na elektrickou energii a teplo z bioplynových stanic nebo pomocí jiných opatření; zdůrazňuje, že by se tak zvýšila rentabilita bioplynových stanic a současně by úsilí vynaložené v boji proti změnám klimatu v oblasti zemědělství bylo transparentnější;

45.

požaduje, aby se ověřilo, není-li směrnice o dusičnanech nadbytečná, až bude plně provedena rámcová směrnice o vodách;

46.

opět zdůrazňuje, že využívání umělých hnojiv by nemělo být v právních předpisech EU upřednostňováno před využíváním chlévské mrvy a vedlejších produktů bioplynových stanic; naléhavě tudíž žádá o prvořadý přezkum definice pojmu „statkové hnojivo“ ve směrnici o dusičnanech;

47.

vyzývá Komisi, aby doporučením nebo směrnicí podpořila dodávání bioplynu do sítí se zemním plynem;

48.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy na zlepšení využívání vedlejších produktů živočišného původu a ze zemědělských plodin na výrobu bioplynu, jak bylo oznámeno ve výše zmíněném sdělení Komise ze dne 7. prosince 2005;

49.

naléhavě žádá členské státy, které do svých stávajících rozvojových programů nezačlenily žádná nebo dostatečná opatření pro bioplyn, aby zahrnuly taková opatření do svých hodnocení (týkajících se stávajících programů rozvoje venkova a regionálního rozvoje) uskutečněných v polovině období a aby navrhly opatření, která hodlají v budoucnu učinit;

50.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy, včetně těch, které v současné době nemají žádná zařízení na výrobu bioplynu nebo jich mají málo, budou v této oblasti postupovat koordinovaně a že mezi nimi bude probíhat spolupráce, tak aby mohlo docházet k výměně osvědčených postupů, které se těchto zařízení týkají, prostřednictvím sdílení znalostí a technologií;

51.

žádá Komisi, aby nejpozději do 15. prosince 2008 předložila Parlamentu komplexní zprávu o výrobě bioplynu v EU a jejích budoucích vyhlídkách, včetně posouzení dopadů, která bude zohledňovat výše uvedené návrhy a informace o dosaženém pokroku;

52.

vyzývá současná a budoucí předsednictví Rady Evropské unie, aby pokračovala v diskusích ohledně způsobů podpory udržitelné výroby bioplynu; připomíná, že udržitelná podpora zařízení na výrobu bioplynu by měla v této souvislosti zahrnovat i kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;

*

**

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.