Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52008IP0095

    Udržitelné zemědělství a bioplyn: přezkum právních předpisů EU
    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2008 o udržitelném zemědělství a bioplynu: potřeba přezkumu právních předpisů EU (2007/2107(INI))

    Úř. věst. C 66E, 20.3.2009, p. 29–34 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    20.3.2009   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    CE 66/29


    Udržitelné zemědělství a bioplyn: přezkum právních předpisů EU

    P6_TA(2008)0095

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2008 o udržitelném zemědělství a bioplynu: potřeba přezkumu právních předpisů EU (2007/2107(INI))

    (2009/C 66 E/05)

    Evropský parlament,

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2005 nazvané „Akční plán pro biomasu“ (KOM(2005)0628),

    s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. ledna 2007 nazvané „Pracovní plán pro obnovitelné zdroje energie – Obnovitelné zdroje energie v 21. století: cesta k udržitelnější budoucnosti“ (KOM(2006)0848),

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 1997 nazvané „Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie – Bílá kniha o strategii a akčním plánu Společenství“ (KOM(1997)0599),

    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (1),

    s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 26. května 2004 nazvané „Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU - Zpráva Komise v souladu s článkem 3 směrnice 2001/77/ES, vyhodnocení účinku legislativních nástrojů a ostatních politik Společenství na rozvoj příspěvku zdrojů obnovitelné energie v EU a návrhy konkrétních opatření“ (KOM(2004)0366),

    s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1230/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se přijímá víceletý program činnosti v oblasti energie: Inteligentní energie – Evropa (2003–2006) (2) a na sdělení Komise ze dne 8. února 2006 nazvané „Strategie Evropské unie pro biopaliva“ (KOM(2006)0034),

    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (3),

    s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (4) ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a na nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (5),

    s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (6),

    s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (7),

    s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrzích konkrétních opatření (8),

    s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o podpoře pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely (9),

    s ohledem článek 45 jednacího řádu,

    s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0034/2008),

    A.

    vzhledem k tomu, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 26. listopadu 1997 stanoví cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů z 6 % v roce 1995 na 12 % do roku 2010,

    B.

    vzhledem k tomu, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 7. prosince 2005 uvedla, že k dosažení tohoto cíle je nezbytné, aby se množství energie z biomasy více než zdvojnásobilo,

    C.

    vzhledem k tomu, že zemědělství a lesnictví v EU významně přispívají ke zmírňování dopadů změny klimatu, o čemž svědčí snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství v období mezi lety 1990 a 2004 o 10 % v zemích EU-15, a o 14 % v zemích EU-25; vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2010 bude množství emisí ze zemědělství EU o 16 % nižší než v roce 1990,

    D.

    vzhledem k tomu, že existuje významný potenciál pro velký nárůst výroby bioplynu, zejména s ohledem na potenciální příspěvek ze strany živočišné výroby (chlévská mrva), kalů, odpadů a rostlin nevhodných pro výrobu potravin a krmiv coby preferovaných materiálů pro výrobu bioplynu; vzhledem k tomu, že je ovšem nutno zohlednit dopady energetického využívání statkových hnojiv na půdní strukturu a půdní život,

    E.

    vzhledem k tomu, že se dosud s využitím chlévské mrvy, energetických rostlin, kalů a organického odpadu vyrobí jen 50 PJ bioplynu ročně, přičemž jen z chlévské mrvy může být vyrobeno až 827 PJ,

    F.

    vzhledem k tomu, že je rozmístění výroby bioplynu a bioplynových stanic v EU nerovnoměrné, což dále dokládá, že potenciál bioplynu není využíván v plné míře,

    G.

    vzhledem k tomu, že bioplyn může být využíván mnoha užitečnými způsoby, včetně výroby energie, topení, chlazení, pohonu motorových vozidel atd.,

    H.

    vzhledem k tomu, že využívání bioplynu k výrobě elektrické energie může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a je považováno za jeden z nejlevnějších zdrojů energie pro vytápění,

    I.

    vzhledem k tomu, že rozvoj bioplynových stanic využívajících energetických rostlin se výrazně zpomalil, a to z důvodu rychlého růstu cen obilí, dodávek potravin a obav v oblasti životního prostředí,

    J.

    vzhledem k tomu, že obavy ohledně souvislosti mezi výrobou bioenergie (především bioethanolu a bionafty) a rostoucími cenami obilí a potravin na světovém trhu nejsou pro výrobu bioplynu z chlévské mrvy, kalu, organického odpadu a rostlinných vedlejších produktů nevhodných pro výrobu potravin a krmiv, tedy materiálů, jejichž bezpečné zpracování je nezbytné, relevantní,

    K.

    vzhledem k tomu, že chlévská mrva v nových členských státech mívá nejčastěji smíšené složení s 20 % nebo větším podílem slámy a mezi jeho produkcí a odstraněním může být velký časový odstup, což nevyhovuje žádné z forem fermentace,

    Bioplyn jako životně důležitý zdroj

    1.

    uznává, že bioplyn je životně důležitým zdrojem energie, jenž přispívá k udržitelnému hospodářskému a zemědělskému rozvoji i rozvoji venkova a k ochraně životního prostředí;

    2.

    zdůrazňuje, že bioplyn může přispět ke snížení energetické závislosti EU;

    3.

    zdůrazňuje, že výroba bioplynu z chlévské mrvy, kalu a městského, zvířecího a organického odpadu přispívá k diverzifikaci energetických zdrojů a tím může ve stále větší míře přispět nejen k bezpečnosti, konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti zásobování energiemi, ale zemědělcům může také poskytnout nové možnosti příjmu;

    4.

    domnívá se, že používání bioplynu pro výrobu tepla a elektřiny by mohlo významně přispět k dosažení závazného cíle, podle nějž mají v roce 2020 obnovitelné energie představovat 20 % celkové energetické spotřeby EU;

    5.

    zdůrazňuje, že díky intenzivnějšímu úsilí ve výzkumu se z dlouhodobého hlediska může prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie, jako je bioplyn a biopaliva – v kombinaci se sluneční a větrnou energií, dosáhnout značné nezávislosti na fosilních zdrojích energie;

    6.

    vybízí EU i členské státy, aby obrovský potenciál bioplynu využívaly tím, že pro něj vytvoří příznivé prostředí a budou udržovat a rozvíjet podpůrné programy s cílem povzbudit investice do bioplynových stanic i na jejich údržbu;

    Životní prostředí, energetická účinnost a udržitelnost

    7.

    zdůrazňuje, že výroba bioplynu z chlévské mrvy má četné výhody pro životní prostředí, jako je snížení emisí metanu a CO2, snížení emisí pevných částic a oxidu dusného, mnohem méně nepříjemný zápach, hygienizace kejdy a větší hnojivý potenciál dusíku ve zpracovaném hnoji, což znamená, že je třeba méně dusíku k dosažení stejného hnojivého účinku;

    8.

    zdůrazňuje, že výroba agropaliv z odpadu by se neměla stát sama o sobě cílem; poznamenává, že v politikách životního prostředí EU a členských států by mělo být i nadále upřednostňováno omezování odpadů;

    9.

    žádá, aby kejda byla ve větší míře používána jako vstupní surovina pro výrobu bioplynu, neboť toto využití skýtá ještě velké možnosti, a aby byla podporována také decentralizace bioplynových stanic jako zařízení pro výrobu energie; konstatuje, že zvýšeným využíváním kejdy k tomuto účelu lze podstatně snížit uvolňování metanu při skladování kejdy;

    10.

    zdůrazňuje, že chlévská mrva, komunální odpadní voda a odpad ze zemědělské produkce mohou obsahovat látky (bakterie, viry, parazity, těžké kovy či škodlivé organické sloučeniny), které představují potenciální nebezpečí pro veřejné zdraví a životní prostředí; důrazně žádá Komisi, aby zajistila, že budou přijata náležitá opatření proti znečištění těmito látkami, jejich šíření a nemocem, které způsobují;

    11.

    konstatuje, že využívání kalu a živočišného nebo organického odpadu zlepší účinnost bioplynových stanic; dále konstatuje, že hygienické problémy spojené s používáním živočišného odpadu lze ve většině případů mít poměrně snadno pod kontrolou;

    12.

    žádá, aby se jako biomasa v bioplynových stanicích používaly také výrobky 1. řady zpracování jako např. slupky z brambor nebo dužnina;

    13.

    zdůrazňuje, že se v blízké budoucnosti očekává další vývoj v oblasti technologie a řízení, což dále zvýší environmentální a zdravotní přínos zařízení na výrobu bioplynu využívajících chlévskou mrvu, kejdu a organický odpad;

    14.

    domnívá se, že má-li environmentální přínos vést rovněž k větší toleranci hospodářství s chovem zvířat, jež se nyní potýkají s velkým množstvím problémů kvůli rostoucímu počtu stížností ze strany sousedů a z řad veřejnosti, je pro bioplynové stanice i pro hospodářství s chovem zvířat nezbytná udržitelnost a velikost, která je přizpůsobená danému regionu;

    15.

    upozorňuje, že bioplynové stanice vyrábějící bioplyn z chlévské mrvy, kalu nebo organického odpadu mohou být příčinou uvolňování většího množství amoniaku; je však toho názoru, že tento vedlejší účinek je možné poměrně snadno omezit a že by do vnitrostátních právních předpisů i podpor v oblasti bioplynových stanic měla být začleněna příslušná preventivní opatření;

    16.

    naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zajistily, že bioplynové stanice nebudou uvolňovat metan, protože by tím mohl být narušován pozitivní vliv na globální oteplování;

    Hospodářská životaschopnost a režimy podpory

    17.

    znovu opakuje, že veškerá finanční podpora bioplynových stanic by měla být založena na účinnosti, technickém vývoji, kladné bilanci skleníkových plynů, vytváření přínosu pro zemědělské podniky a venkovské regiony a na dalších ekonomických a environmentálních výhodách daných stanic; zdůrazňuje, že zajištění zásobování obyvatelstva potravinami nesmí být ohroženo;

    18.

    konstatuje se značným znepokojením, že v řadě členských států roste u některých zemědělských produktů, jako je kukuřice, boj o to, zda budou tyto produkty využity pro energetické zpracování, či v potravinovém řetězci; zdůrazňuje, že tato hospodářská soutěž vedla k výraznému nárůstu cen krmiv;

    19.

    vyzývá Komisi a členské státy, aby v příštích návrzích na regulaci odvětví bioplynu nezkoumaly pouze hlediska životního prostředí, ale aby se zabývaly také vlivy na vysoce kvalitní a udržitelnou výrobu potravin;

    20.

    zdůrazňuje, že výroba bioplynu z chlévské mrvy, kalu a živočišného a organického odpadu by se měla stát prioritou, neboť udržitelnost těchto postupů i jejich přínos pro životní prostředí jsou nesporné;

    21.

    konstatuje, že optimální velikost zařízení na výrobu bioplynu závisí na různých okolnostech určujících úspory z rozsahu, které je třeba pečlivě studovat; domnívá se, že kromě ekonomického hodnocení a bilance skleníkových plynů je především nutno posoudit, jak velikost stanice ovlivňuje okolní krajinu, pokud jde o rozšíření monokulturního pěstování některých polních plodin;

    22.

    zdůrazňuje, že pro provozovatele zařízení na výrobu bioplynu by jak z environmentálního, tak z ekonomického hlediska bylo nejlepší, aby kombinovali a využívali všechny dostupné organické látky;

    23.

    je toho názoru, že mladé a inovační odvětví bioplynu sice potřebuje na začátku podporu, ale že by tyto systémy podpory měly zaniknout poté, kdy se pozice odvětví na trhu upevní;

    24.

    je toho názoru, že je třeba pokračovat ve financování bioplynových stanic zpracovávajících pouze rostliny, přičemž je nutné je pečlivě monitorovat a opětovně se zaměřit na ty nejvyspělejší a nejefektivnější stanice či systémy s cílem zajistit ekonomický a technický náskok EU v této oblasti a prozkoumat možnosti pro budoucnost;

    25.

    žádá Komisi, aby předložila zprávu o tom, jakým způsobem mohou být zavedena kritéria pro ekonomickou a environmentální účinnost a udržitelnost energetických plodin, což by vedlo k větší šetrnosti této relativně nové technologie vůči životnímu prostředí a zajistilo řádné zohlednění obav týkajících se produkce a dodávek potravin;

    26.

    žádá, aby se věnovalo zvýšené úsilí výzkumu a propagaci nových technologií pro bioplyn, zejména při jeho zpracování na biomasu (2. generace bioplynu), při jeho využití jako biopaliva a ke zvýšení rentability zařízení na výrobu bioplynu z rostlin, které jsou z hlediska životního prostředí nejprospěšnější, protože účinnost zařízení na výrobu bioplynu lze podstatně zvýšit pouze využitím inovačních technologií jako např. technikou na rekuperaci plynu;

    27.

    připomíná členským státům a Komisi, že další pokrok v oblasti bioplynu není možný, nebudou-li poskytnuty další finanční prostředky; připomíná, že finanční prostředky je třeba poskytnout na výzkum a vývoj, využití výsledků specifických projektů, na stanice a na větší podporu „zelené elektřiny“ a „zeleného plynu“;

    28.

    připomíná, že ty členské státy, které poskytují zvláštní pobídky v oblasti „zelené“ energie prostřednictvím adekvátního dotování cen nebo jiných opatření, slaví rovněž největší úspěchy v oblasti prosazování bioplynu;

    29.

    domnívá se, že výroba „zeleného plynu“ by měla být dotována stejným způsobem jako výroba „zelené elektřiny“;

    30.

    naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že finanční prostředky z programů EU a vnitrostátních programů budou směřovat do nejúčinnějších a nejudržitelnějších stanic, zejména stanic vyrábějících elektrickou energii a teplo, a na instalaci zařízení a rozvodných sítí pro úpravu a dodávky bioplynu do sítí se zemním plynem;

    31.

    zdůrazňuje v této souvislosti, že dodávky elektrického proudu, tepla a zemního plynu do sítí musí být nediskriminační a požaduje, aby byl bioplyn postaven na stejnou úroveň jako zemní plyn, aby se po jeho odeslání do sítě se zemním plynem mohlo plně využít jeho potenciálu;

    32.

    domnívá se, že zjednodušení postupů pro obchodování s emisemi CO2 může významně přispět k hospodářské životaschopnosti a udržitelnosti zařízení na výrobu bioplynu;

    33.

    zdůrazňuje, že bioplynové stanice mohou zemědělcům, kteří dosud nemají dostatečné kapacity na uskladnění chlévské mrvy, pomoci tento problém vyřešit ekonomicky udržitelným způsobem;

    34.

    žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že zřizování zařízení na výrobu bioplynu i udělování povolení k využití organického odpadu a kalů nebude komplikováno zbytečně zdlouhavými správními postupy a předpisy;

    35.

    poukazuje na značné rozdíly v délce a obsahu vnitrostátních postupů týkajících se schvalování bioplynových stanic a vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní požadavky v souvislosti s územním plánováním, vydáváním licencí a schvalováním nebudou vytvářet zbytečné překážky;

    36.

    žádá, aby bylo pro výstavbu bioplynových stanic zavedeno zjednodušené stavební řízení;

    37.

    vyzývá Komisi, aby vytvořila společný pozitivní seznam výrobků, které je povoleno využívat v bioplynových stanicích, aby měli zemědělci v jednotlivých členských státech stejné podmínky;

    38.

    vybízí zemědělce, aby spolupracovali na zřizování a provozu zařízení na výrobu bioplynu;

    Potřeba přezkumu právních předpisů EU

    39.

    naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily soudržnou politiku v oblasti bioplynu; žádá Komisi, aby předložila zvláštní zprávu o bioplynu a jeho propagaci v EU, ve které nastíní nezbytné změny v právních předpisech Společenství a ve vnitrostátních právních předpisech, které usnadní další expanzi odvětví bioplynu, upozorní na nejefektivnější způsoby využití evropských fondů a programů a poskytne příklady osvědčených postupů; požaduje v této souvislosti také posouzení dopadů různých způsobů výroby bioplynu na klima, ekologii krajiny, příjmy venkova a celosvětové zajištění potravy;

    40.

    navrhuje, aby byla podpora bioplynu plně zahrnuta do rámce navržené směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2008)0019), se zvláštním důrazem na:

    a)

    výroční statistické údaje a zprávy o výrobě bioplynu v zemědělství, aby bylo možno sledovat stanovené cíle,

    b)

    opatření na výstavbu a podporu bioplynových stanic, která vycházejí z hodnocení dopadu na vnitrostátní a regionální úrovni a podporují ta zařízení, jež jsou v daném státě nebo regionu pro životní prostředí nejpřínosnější a jsou ekonomicky udržitelná; opatření na šíření a podporu výsledků získaných z předchozích zkušeností nebo vzorových projektů musejí být zahrnuty do všech plánů; pokud předpisy pro regionální rozvoj a rozvoj venkova neumožňují financování těchto opatření, musejí být změněny,

    c)

    ustanovení, která by povzbudila členské státy nebo by od nich vyžadovala, aby se zapojily do národních a regionálních plánů s cílem omezit právní a správní překážky, např. zemní plyn nebo jiná fosilní paliva by neměla být upřednostňována v oblastech, kde lze prodávat teplo získané z bioplynu místním poskytovatelům tepla,

    41.

    důrazně žádá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh směrnice o biologických odpadech, která bude zahrnovat jakostní normy; vyzývá Komisi, aby se zabývala možností společné směrnice pro bioplyn a biologické odpady;

    42.

    žádá Komisi, aby předložila návrhy právních předpisů pro využívání zbytků z bioplynových stanic; žádá Komisi, aby zajistila, že v bioplynových stanicích bude povoleno používat pouze takový organický materiál, který umožňuje využívání zbytků, aniž by bylo ohroženo životní prostředí; žádá Komisi, aby zvážila zákaz stimulátorů růstu obsahujících těžké kovy v krmivech, pokud by se ukázalo, že představují v EU problém pro následné využití zbytků bioplynu na polích;

    43.

    žádá Komisi, aby zajistila účinné provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (10), směrnice o dusičnanech (11), směrnice o kalech z čistíren odpadních vod (12), rámcové směrnice o vodách (13), směrnice o ptácích (14), směrnice o ochraně stanovišť živočišných druhů (15) a právních předpisů o těžkých kovech ve všech členských státech a regionech, a tím zvýšila atraktivnost bioplynových stanic, které vyrábějí bioplyn z chlévské mrvy a kalů;

    44.

    naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve předložila strategii začlenění bioplynových stanic do kjótského mechanismu, například pomocí „zelených osvědčení“, zvláštních prémií nebo daňových úlev na elektrickou energii a teplo z bioplynových stanic nebo pomocí jiných opatření; zdůrazňuje, že by se tak zvýšila rentabilita bioplynových stanic a současně by úsilí vynaložené v boji proti změnám klimatu v oblasti zemědělství bylo transparentnější;

    45.

    požaduje, aby se ověřilo, není-li směrnice o dusičnanech nadbytečná, až bude plně provedena rámcová směrnice o vodách;

    46.

    opět zdůrazňuje, že využívání umělých hnojiv by nemělo být v právních předpisech EU upřednostňováno před využíváním chlévské mrvy a vedlejších produktů bioplynových stanic; naléhavě tudíž žádá o prvořadý přezkum definice pojmu „statkové hnojivo“ ve směrnici o dusičnanech;

    47.

    vyzývá Komisi, aby doporučením nebo směrnicí podpořila dodávání bioplynu do sítí se zemním plynem;

    48.

    vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy na zlepšení využívání vedlejších produktů živočišného původu a ze zemědělských plodin na výrobu bioplynu, jak bylo oznámeno ve výše zmíněném sdělení Komise ze dne 7. prosince 2005;

    49.

    naléhavě žádá členské státy, které do svých stávajících rozvojových programů nezačlenily žádná nebo dostatečná opatření pro bioplyn, aby zahrnuly taková opatření do svých hodnocení (týkajících se stávajících programů rozvoje venkova a regionálního rozvoje) uskutečněných v polovině období a aby navrhly opatření, která hodlají v budoucnu učinit;

    50.

    vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy, včetně těch, které v současné době nemají žádná zařízení na výrobu bioplynu nebo jich mají málo, budou v této oblasti postupovat koordinovaně a že mezi nimi bude probíhat spolupráce, tak aby mohlo docházet k výměně osvědčených postupů, které se těchto zařízení týkají, prostřednictvím sdílení znalostí a technologií;

    51.

    žádá Komisi, aby nejpozději do 15. prosince 2008 předložila Parlamentu komplexní zprávu o výrobě bioplynu v EU a jejích budoucích vyhlídkách, včetně posouzení dopadů, která bude zohledňovat výše uvedené návrhy a informace o dosaženém pokroku;

    52.

    vyzývá současná a budoucí předsednictví Rady Evropské unie, aby pokračovala v diskusích ohledně způsobů podpory udržitelné výroby bioplynu; připomíná, že udržitelná podpora zařízení na výrobu bioplynu by měla v této souvislosti zahrnovat i kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;

    *

    **

    53.

    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


    (1)  Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/108/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 414).

    (2)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 29. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 787/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 12).

    (3)  Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42.

    (4)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1).

    (5)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 146/2008.

    (6)  Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.

    (7)  Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/75/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100).

    (8)  Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 599.

    (9)  Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 140.

    (10)  Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

    (11)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1). Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

    (12)  Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6). Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

    (13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

    (14)  Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

    (15)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES.


    Top