31.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/6

—

se domnívá, že regionální a místní orgány zastávají v evropském výzkumném prostoru významnou úlohu, jelikož politiku z této oblasti přibližují občanům a znají lépe situaci subjektů, jež se jí účastní;

—

podporuje zavedení právního rámce Společenství požadovaného členskými státy, aby tak mohly být v Evropě účinně vytvořeny a zavedeny ty nejvyspělejší infrastruktury, které by byly impulsem pro výzkum a v konečném důsledku vyústily ve zlepšení konkurenceschopnosti Evropy ve srovnání se třetími zeměmi;

—

pokud členy výzkumné infrastruktury budou regiony nebo místní samosprávné celky, navrhuje, aby tyto regiony nebo místní samosprávné celky byly alespoň tři a byly součástí různých členských států, nezávisle na původu dalších členů infrastruktury, aby tak byl zachován nadnárodní charakter infrastruktury;

—

vyzývá k tomu, aby se bral zvláštní ohled na ESÚS jakožto další právní nástroj pro vytváření výzkumných infrastruktur evropského rozměru. V tomto smyslu by na ně měly jednoznačněji a výslovněji odkazovat body odůvodnění č. 5 a 9 nového nařízení Rady;

—

zdůrazňuje význam místních a regionálních orgánů jakožto subjektů, jež stimulují programy společného výzkumu, jelikož lépe znají místní specifika technologického a podnikatelského charakteru a potažmo potřeby spolupráce ve strategických oblastech;

—

má za to, že je důležité prostřednictvím decentralizovaných výzkumných infrastruktur maximalizovat dopad na regionální a místní úroveň a že je nezbytné, aby ERI zvážily, do jaké míry pro ně zřízení virtuální sítě infrastruktur v Evropě může být oporou.

Zpravodaj

:

pan Iñaki AGUIRRE ARIZMENDI (ES/ALDE), generální tajemník pro vnější vztahy, autonomní oblast Baskicko (Španělsko)

1.

se domnívá, že regionální a místní orgány zastávají v evropském výzkumném prostoru významnou úlohu, jelikož politiku z této oblasti přibližují občanům a znají lépe situaci subjektů, jež se jí účastní. Proto se Výbor domnívá, že regiony musí sehrát strategickou úlohu v iniciativách na posílení a rozšíření evropského výzkumného prostoru, zejména v těch, které se týkají zřizování výzkumných institucí trvalého charakteru v inovačním prostředí a aktivit v oblasti spolupráce ve výzkumu;

2.

vítá obě předložené iniciativy a považuje je za důležitý příspěvek pro prohloubení a rozšíření evropského výzkumného prostoru. Ve svém stanovisku Evropský výzkumný prostor – nové perspektivy (1) již Výbor upozornil na to, že je nezbytné přijmout opatření na zintenzivnění procesu vytváření evropského výzkumného prostoru, aby bylo možné z Evropy učinit nejdynamičtější ekonomiku světa;

3.

trvá na tom, aby byly regionální a místní orgány pojímány jako základní jednotky územního a ekonomického řízení, a na klíčové úloze evropských regionů a obcí při provádění nové lisabonské agendy za účelem posílení evropského hospodářství směrem k větší konkurenceschopnosti prostřednictvím strategie orientované na inovace;

4.

zdůrazňuje specifický charakter všech evropských regionů pokud jde o jejich podnikatelské sítě a úroveň vyspělosti a specializace. Proto upozorňuje na to, že tento specifický charakter je třeba zohlednit při propojování regionů s opatřeními na zlepšení celkové konkurenceschopnosti. V tomto smyslu je třeba zabezpečit, aby rysy jistých regionů, jako je jejich přílišná vzdálenost, nebyly příčinou vyloučení ve chvíli, kdy tyto regiony budou žádat o vytvoření evropské výzkumné infrastruktury. Měla by se tedy přijmout opatření pro zajištění přístupu nejvzdálenějších regionů k této virtuální síti infrastruktur;

5.

vyzývá členské státy, aby koordinovaným způsobem a společně s regiony, které je tvoří, vypracovaly své inovační politiky, jakož i opatření a nástroje pro jejich stimulaci, aby tak výsledky politiky korespondovaly se stávajícími potřebami místní a regionální úrovně;

6.

souhlasí se závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost (2) o zlepšení řízení evropského výzkumného prostoru již od prvních fází příprav vycházejícími z dlouhodobé vize pro tento prostor rozvíjený Komisí a členskými státy ve spolupráci s občanskými a zájmovými skupinami. V tomto smyslu Výbor trvá na svém úmyslu zapojit do řízení evropského výzkumného prostoru všechny zainteresované subjekty, zejména vědeckou obec, přičemž by byla dodržena zásada subsidiarity a došlo by k propojení se vzdělávací a inovační politikou a politikou soudržnosti;

7.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k účinnému a úplnému zapojení regionálních a místních orgánů do řízení iniciativ, jež jsou předmětem tohoto stanoviska;

8.

podporuje zavedení právního rámce Společenství požadovaného členskými státy, aby tak mohly být v Evropě účinně vytvořeny a zavedeny ty nejvyspělejší infrastruktury, které by byly impulsem pro výzkum a v konečném důsledku vyústily ve zlepšení konkurenceschopnosti Evropy ve srovnání se třetími zeměmi;

9.

žádá Komisi, aby při stanovování kritérií a požadavků na členství v jednotlivých evropských výzkumných infrastrukturách (ERI) zahrnula jako plnoprávné členy vedle členských států, mezivládních organizací a třetích zemí také regiony. Regiony nesmí být považovány za zástupce členských států, nýbrž za autonomní řídící jednotky, jelikož mají dostatečné kapacity a zdroje a rovněž vyspělé vědecko–technologické systémy schopné uspokojivě se vyrovnat se společným vedením při zavádění a zprovozňování velkých vyspělých infrastruktur;

10.

pokud členy výzkumné infrastruktury budou regiony nebo místní samosprávné celky, navrhuje, aby tyto regiony nebo místní samosprávné celky byly alespoň tři a byly součástí různých členských států, nezávisle na původu dalších členů infrastruktury, aby tak byl zachován nadnárodní charakter infrastruktury;

11.

vítá možnost financování ERI jak z rámcového programu pro výzkum tak ze strukturálních fondů. Výbor také navrhuje, aby byly koordinovaným způsobem využívány jiné zdroje financování, jak veřejné tak soukromé, které poskytují členské státy;

12.

navrhuje zřídit na evropské úrovni strategické koordinační mechanismy, do nichž by byly zapojeny nejdůležitější zájmové skupiny, aby se tak zajistilo účinné zavedení koherentní politiky pro ERI, jež by zahrnovala tak důležité otázky jako hodnocení iniciativ a řešení problémů s lokalizací nových ERI;

13.

souhlasí s Komisí v tom, že je nezbytné podpořit iniciativy vycházející z koordinace mezi subjekty za účelem zjednodušení vzájemné výměny informací a znalostí, aby tak došlo k posílení pákového efektu jejich příznivého dopadu na podnikatelskou, vědeckou, akademickou a technologickou síť různých regionálních a místních orgánů. V tomto smyslu blahopřeje Evropské komisi k internetovému portálu o výzkumných infrastrukturách, kterou nedávno vytvořila ve spolupráci s Evropskou vědeckou nadací;

14.

uvědomuje si, že stávající právní formy pro tvorbu evropských výzkumných infrastruktur mají jisté limity a že v zájmu lepšího fungování infrastruktur a řádného odstranění bariér a překážek nadnárodního výzkumu je třeba vypracovat rámec na evropské úrovni;

15.

připomíná, že existují další nástroje, které doplňují ERI na mezinárodní, národní a evropské úrovni. A zatímco jsou ERI vytvářeny za specifickými účely, jiné nástroje jako např. Evropské sdružení pro územní spolupráci (ESÚS) sledují širší cíle: zjednodušit a podpořit územní spolupráci s cílem upevnit sociální a hospodářskou soudržnost v různých oblastech. Výbor proto doporučuje, aby byly ERI stanoveny v souladu s tímto a s dalšími nástroji, které již byly vytvořeny, aby tak byly všechny maximálně zužitkovány;

16.

vyzývá k tomu, aby se bral zvláštní ohled na ESÚS jakožto další právní nástroj pro vytváření výzkumných infrastruktur evropského rozměru (3). V tomto smyslu by na ně měly jednoznačněji a výslovněji odkazovat body odůvodnění č. 5 a 9 nového nařízení Rady;

17.

vrací se k otázce stávajícího geografického rozložení evropských výzkumných infrastruktur; zejména z historických důvodů se nacházejí především na západě území; měly by být plánovány tak, aby byly rovnoměrně rozloženy po celém území Unie a pokud možno ve všech členských státech. Při takto decentralizovaném rozložení těchto zařízení bude možné uvést do souladu příznivé důsledky pro regiony s potřebami nových infrastruktur na evropské úrovni a bude možné je posílit formou virtuální sítě, která by spojovala všechna zařízení, a přitom se soustředit zejména na výzkumné infrastruktury malých a středních rozměrů, jež by mohly mít velký význam pro rozvoj znalostí ve strategických oblastech zájmu a pro hospodářský rozvoj a rozvoj inovací dotyčných místních a regionálních celků;

18.

schvaluje závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 30. května 2008, ve kterých jsou Komise a členské státy vyzývány, aby podpořily kapacity regionálních a místních orgánů pro přístup, tvorbu a zavádění moderních výzkumných infrastruktur. Jako možná opatření tohoto druhu Výbor navrhuje:

19.

upozorňuje na význam místních a regionálních orgánů pro rozvoj inovačního prostředí kolem ERI, vzhledem k tomu, že regionální politiky mají významný dopad jak na přilákání vědeckých pracovníků, tak podporu ERI jakožto center regionálního rozvoje. ERI totiž mohou být ze socioekonomického hlediska významným přínosem pro na ně napojené města a regiony;

20.

souhlasí s tím, aby o otázkách ERI rozhodovala Evropská komise. Výbor má za to, že postup tak bude jednodušší a kratší, než kdyby byla jednotlivá rozhodnutí o ERI přijímána Radou. Aby byla během celého tohoto procesu zajištěna úplná transparentnost a legitimita rozhodování, navrhuje Výbor, aby byla Evropské komisi vymezena kritéria pro hodnocení a byl zřízen řídící výbor, který by sestával ze zástupců členských států či případně regionů nebo místních a regionálních orgánů nebo jejich svazů, jejichž stanovisko by bylo rozhodující pro rozhodování Komise v otázkách ERI. Navrhuje také, aby byly v rámci členských států stanoveny vhodné koordinační mechanismy, které by zajistily, aby stanovisko každého státu v řídícím výboru odráželo stanoviska regionů a místních samosprávných celků, jež by daný stát zastupoval;

21.

vítá odstranění překážek správního, soudního a daňového charakteru vyplývající z právní formy ERI navrhované v tomto nařízení, spočívající ve zproštění od daňové povinnosti a zavedení pružnějších a rychlejších postupů pro zadávání zakázek, což dle názoru Výboru přispěje ke zjednodušení zavádění velkých výzkumných infrastruktur a k zajištění větší efektivnosti činností a účinnosti jejich výsledků;

22.

zdůrazňuje význam místních a regionálních orgánů jakožto subjektů, jež stimulují programy společného výzkumu, jelikož lépe znají místní specifika technologického a podnikatelského charakteru a potažmo potřeby spolupráce ve strategických oblastech. Několik evropských regionů už se také úspěšně zapojilo i do řízení koordinačních nástrojů a nástrojů spolupráce ve výzkumných programech, jako např. v případě projektů ERA-NET. Jádro návrhu Výboru regionů spočívá v myšlence, že hnací silou dohod o spolupráci v rámci společného programu by neměly být pouze členské státy, ale také a především samotné místní a regionální orgány;

23.

zdůrazňuje, že do návrhu je nutné vhodně zakomponovat efektivnější koordinační mechanismy pro správné fungování dohod uzavřených mezi různými místními a regionálními orgány, které dohromady tvoří Evropu, a rovněž tyto mechanismy řádně vymezit;

24.

je si vědom toho, že je skutečně nezbytné takový program navrhnout; dle názoru Výboru by však bylo žádoucí, aby tento program nepředstavoval dodatečné náklady pro státy a regiony, a proto by navrhoval, aby byl program podpořen Komisí; ta by neměla pouze plnit funkci zprostředkovatele dohod, ale měla by se také zavázat k poskytnutí finančních prostředků; to je nezbytné, pokud má program dosáhnout uspokojivých výsledků. Výbor navrhuje Komisi, aby do budoucna vytvořila fond určený na podporu této iniciativy;

25.

má za to, že ještě před zahájením nových programů by jak Unie tak členské státy měly řádně využít všech příležitostí k vytvoření součinnosti mezi nadnárodními politikami a existujícími nástroji pro spolupráci a zavést mechanismy, které by zajistily, že bude maximálně využito již probíhajících koordinačních programů jako ERAnet, otevřené metody koordinace, evropských technologických platforem atd.;

26.

uznává důležitost zřízení iniciativ založených na koordinaci a spolupráci subjektů působících na poli evropského výzkumu, vývoje a inovací s cílem učinit z Evropy nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku světa, jak je stanoven v Lisabonské strategii. Navrhuje však, aby byla tato koordinace formulována „zdola nahoru“ při zohlednění zásad „proměnné geometrie“ a subsidiarity. V tomto ohledu musí být dobrovolné zapojení regionů chápáno jako další z kroků na cestě ke zvýšení „proměnné geometrie“;

27.

sdílí názor Komise, že je nezbytné postavit se společně výzvám, které přesahují národní rozměr; jsou to totiž místní a regionální orgány, kdo nejlépe znají problémy a slabá místa, jež je třeba řešit, a právě prostřednictvím spojení prostředků, osob a znalostí se rozšiřují možnosti řešení nejkomplexnějších vědecko–technologických problémů;

28.

požaduje, aby se o prioritních otázkách společného programu rozhodovalo formou konsensu s ohledem na největší počet regionů se souvisejícími kompetencemi a po konzultacích vědecké obce a všech zájmových skupin, jež jsou na každou oblast navázány specifickým způsobem;

29.

navrhuje, aby tento program vzhledem ke svému charakteru a změnám, které přináší, zavedl pragmatický, flexibilní a detailní proces rozvoje, ve kterém by hrály významnou roli regionální výzkumné priority.