(1)

Evropský parlament vyzval Komisi, aby bez dalších odkladů přistoupila ke konsolidaci právních předpisů týkajících se správních vyšetřování Společenství. Cílem této konsolidace je posílit efektivnost činnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „úřad“) a objasnit právní rámec jeho úkolů.

(2)

Je vhodné zajistit, aby zaměstnanci úřadu mohli plnit své úkoly zcela nezávisle. Za tímto účelem je třeba zajistit, aby řízení lidských zdrojů bylo lépe přizpůsobeno operačním potřebám úřadu: mělo by být dosaženo lepší rovnováhy mezi dočasnými a trvalými zaměstnanci.

(3)

Vzhledem k tomu, že nelze zapomínat na odpovědnost jednotlivých útvarů Komise a ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Evropské unie a Evropských Společenství (dále jen „orgánů, institucí a jiných subjektů“) při ochraně finančních zájmů Společenství, a že je třeba uznat důležitost prevence při vypracovávání evropské politiky v této oblasti, včetně boje proti podvodům a úplatkářství, je vhodné rozšířit úlohu úřadu o tyto aspekty. Je vhodné, aby byla příprava legislativních a správních opatření na evropské úrovni založena na operační praxi úřadu v této oblasti.

(4)

S ohledem na značný objem fondů Společenství vyčleněných pro odvětví vnější pomoci, s ohledem na počet vyšetřování, která úřad v tomto odvětví vede, i s ohledem na mezinárodní spolupráci pro účely vyšetřování je nutno stanovit právní základ, který Komisi umožní zajistit účast příslušných orgánů třetích zemí a mezinárodních organizací na plnění úkolů úřadu.

(5)

Je třeba stanovit jasná pravidla, která potvrdí prioritní pravomoc Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „úřad“) vést vnitřní vyšetřování a která zároveň zavedou mechanismy umožňující orgánům, institucím a jiným subjektům rychle prošetřit případy, o kterých úřad rozhodne, že do jejich vyšetřování nebude zasahovat.

(6)

Mělo by se vyjasnit, že se zahájení vyšetřování ze strany úřadu řídí zásadou vhodnosti, která mu umožňuje, aby v případech menšího významu nebo v případech, které nejsou v oblasti vyšetřování prioritami, jež úřad každoročně stanovuje, nezahájil vyšetřování. Těmito případy by se od nynějška měly zabývat orgány, pokud jde o vnitřní vyšetřování, a příslušné vnitrostátní orgány v souladu s právními předpisy použitelnými v každém členském státě, pokud jde o vnější vyšetřování.

(7)

Je nutné, aby byla co nejrychleji ověřena přesnost informací, které úřad v rámci svých úkolů obdrží. Z tohoto důvodu je třeba jasně stanovit, že orgány, instituce a jiné subjekty musí úřadu umožnit bezprostřední a automatický přístup k databázím týkajícím se správy fondů Společenství i k jakékoliv jiné databázi a relevantním informacím.

(8)

Je třeba stanovit konkrétní povinnost úřadu poskytovat včasné informace orgánům, institucím a jiným subjektům o probíhajících vyšetřováních v případě osobní účasti některého člena, řídícího pracovníka, úředníka nebo jiného zaměstnance na šetřených případech nebo v případě, kdy ochrana zájmů Unie bude vyžadovat přijetí správních opatření.

(9)

Aby se posílila efektivita postupu vyšetřování uplatňovaného úřadem a s ohledem na hodnocení činnosti úřadu provedených některými orgány, zejména ve vztahu k hodnotící zprávě Komise z dubna 2003 a ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 1/2005 o řízení úřadu (3), je třeba vyjasnit některé aspekty a zlepšit některá opatření, která úřad v průběhu vyšetřování může přijmout. Úřad by tedy měl mít jak možnost provádět kontroly a inspekce stanovené nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (4) v rámci vnitřních vyšetřování a v případech podvodu spojeného se smlouvami týkajícími se finančních prostředků Společenství, tak přístup k informacím, které mají orgány, instituce a jiné subjekty v rámci vnějších vyšetřování k dispozici.

(10)

Operační praxe úřadu závisí především na spolupráci s členskými státy. Je vhodné, aby členské státy oznámily úřadu, které příslušné vnitrostátní orgány mohou zaměstnancům úřadu poskytnout pomoc vyžadovanou při provádění jejich úkolů, zejména v případech, kdy členský stát nezřídil zvláštní odbor pro koordinaci boje proti podvodům ve Společenství na vnitrostátní úrovni.

(11)

Aby mohlo docházet ke zlepšování operativního, právního a správního rámce boje proti podvodům, je důležité, aby mohl úřad sledovat, jak se nakládá s výsledky jeho vyšetřování. Proto je nutné, aby příslušné orgány členských států, orgány, instituce a jiné subjekty, a s pomocí Komise také orgány třetích zemí a mezinárodní organizace, měly povinnost úřad pravidelně informovat o dosaženém pokroku týkajícím se opatření přijatých v návaznosti na závěrečnou zprávu o vyšetřování, kterou jim úřad předal.

(12)

S ohledem na výraznou potřebu posílit spolupráci mezi úřadem, Evropským policejním úřadem (Europolem) a Evropskou jednotkou pro justiční spolupráci (Eurojustem) je nutné stanovit právní základ, který úřadu umožní uzavírat dohody s těmito dvěma agenturami. Aby mohlo dojít k uplatnění pravomocí Eurojustu, úřadu a příslušných orgánů členských států, ve vztahu ke skutečnostem, které mohou být předmětem trestního stíhání, má úřad povinnost informovat Eurojust o případech, kdy existuje podezření na nedovolenou činnost poškozující finanční zájmy Evropských společenství, která nabývá závažných forem trestné činnosti a týká se nejméně dvou členských států.

(13)

Jeví se nezbytné v zájmu právní jistoty kodifikovat v tomto nařízení základní procesní záruky, které se uplatňují v rámci vnitřních nebo vnějších vyšetřování prováděných úřadem. To se netýká širší ochrany, která v případě potřeby vyplývá z ustanovení Smluv, protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, Listiny základních práv Evropské unie, statutu poslanců Evropského parlamentu, služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „ služební řád “ ) a všech ostatních platných vnitrostátních právních předpisů .

(14)

Procesní záruky a zákonná práva osob, kterých se týká vyšetřování, jsou respektovány a používány, aniž z toho vyplývá, v tomto ohledu, odlišné zacházení vzhledem k různým typům vyšetřování úřadu.

(15)

Aby se zajistila větší průhlednost operačních činností úřadu, zejména zásad provádění vyšetřování, zákonných práv dotčených osob a procesních záruk, ustanovení o ochraně údajů, politiky sdělování informací o některých aspektech operační činnosti úřadu, kontrola zákonnosti vyšetřovacích úkonů a opravných prostředků dotčených osob, je třeba vypracovat právní základ umožňující úřadu vypracovat Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu. Tento kodex by měl být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

(16)

Aby se zajistilo dodržování procesních záruk po celou dobu vyšetřování, je nutné zajistit v rámci úřadu funkci kontroly zákonnosti. Ke kontrole zákonnosti dochází zejména před zahájením vyšetřování a před jeho skončením, a také před každým předáním informací příslušným orgánům členských států. Kontrolu zákonnosti provádí odborníci v oboru práva, kteří mohou vykonávat soudní funkci v některém členském státě a kteří pracují v úřadu. Generální ředitel úřadu požaduje stanovisko těchto odborníků také v rámci výkonného výboru pro vyšetřování a operace (dále jen „výkonný výbor“) úřadu.

(17)

Za účelem posílení ochrany práv vyšetřovaných osob, a aniž by tím byl dotčen článek 90a služebního řádu a pravomoci Soudního dvora Evropských společenství ve smyslu Smlouvy, osoba, jíž se případ přímo týká, musí mít v konečném stádiu vyšetřování právo obdržet závěry a doporučení ze závěrečné zprávy z vyšetřování ▐.

(18)

V zájmu větší transparentnosti je třeba zajistit přiměřený stupeň poskytování informací informátorovi, který by měl být informován o původním rozhodnutí zahájit, resp. nezahájit vyšetřování, a na jeho výslovnou žádost o konečném výsledku postupu uplatněného na základě poskytnutých informací.

(19)

(20)

S ohledem na zkušenosti z operativní činnosti by bylo vhodné umožnit generálnímu řediteli úřadu pověřit výkonem některých svých funkcí jednoho nebo více zaměstnanců úřadu, a to písemně, přičemž stanoví podmínky a omezení tohoto pověření.

(21)

Mělo by být zaručeno soustavné dodržování základních práv osob, kterých se vyšetřování týká, a to zejména při sdělování informací. Je třeba vyjasnit základní zásady komunikační politiky úřadu. Při poskytování informací o vyšetřováních prováděných úřadem v Evropském parlamentu, Radě, Komisi a Účetním dvoru, jak v případě dvoustranného sdělování informací, tak v rámci dohodovacího postupu, se má zachovávat důvěrnost vyšetřování, dodržování zákonných práv dotčených osob a případně platných vnitrostátních předpisů vztahujících se na soudní řízení. Je třeba připravit právní základ, který by úřadu umožňoval uzavírání dohod o předávání informací s příslušnými orgány. Generální ředitel úřadu by měl dohlížet na to, aby při jakémkoli sdělování informací veřejnosti byly dodržovány zásady neutrality a nestrannosti. Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu by měl přesně stanovit, jaké důsledky má nedovolené rozšíření informací.

(22)

Měla by se posílit úloha dozorčího výboru a měla by se provést revize kritérií a postupu jmenování jeho členů. Kandidáti musejí v době svého jmenování vykonávat vysoké soudní, vyšetřovací či podobné funkce. Jsou jmenováni na období pět let, které nemůže být obnoveno. Aby byla zachována odbornost výboru, měla by být část jeho členů jmenována s určitým časovým odstupem .

(23)

Je vhodné rozšířit a posílit funkce dozorčího výboru, které vyplývají z jeho mandátu, a zajistit nezávislost úřadu při vyšetřování. Výbor by měl dohlížet na situaci v oblasti procesních záruk a délky trvání vyšetřování. Měl by být informován o vyšetřováních, která trvají déle než 12 měsíců, a poskytovat generálnímu řediteli úřadu a případně orgánům stanoviska o vyšetřováních, která nebyla ukončena ve lhůtě 18 měsíců. Je třeba upřesnit, že dozorčí výbor nezasahuje do průběhu vyšetřování.

(24)

Je třeba vyhodnotit právní, instituční a operační rámec boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné činnosti, která by poškozovala finanční zájmy Evropských společenství. Proto je třeba vyzvat orgány ke koordinaci jejich činnosti a podněcovat je, aby se zabývaly hlavními aspekty evropské strategie boje proti podvodům. Je třeba vypracovat dohodovací postup mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Dohodovací postupy by se měly týkat určitých stránek spolupráce v této oblasti mezi úřadem a členskými státy, evropskými orgány, jakož i vztahů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, vyšetřovací politiky úřadu a zpráv a analýz vypracovaných dozorčím výborem. Dohodovacích postupů, které se konají alespoň jednou ročně, by se měli účastnit generální ředitel úřadu a předseda dozorčího výboru.

(25)

Aby mohl dozorčí výbor vykonávat své úkoly efektivně a zcela nezávisle, je nezbytné, aby úřad zaručil, že budou splněny všechny podmínky proto, aby sekretariát dozorčího výboru mohl pracovat nezávisle, výhradně pod vedením předsedy výboru a jeho členů.

(26)

K posílení úplné nezávislosti vedoucích funkcí úřadu by měl být generální ředitel úřadu jmenován na funkční období pěti let, které může být jednou obnoveno. Kandidáti by v době svého jmenování nebo před svým jmenováním měli vykonávat vysoké soudní nebo výkonné vyšetřovací funkce a měli by mít operační pracovní zkušenosti v délce alespoň deseti let ve vysoké vedoucí funkci. Významnou část těchto pracovních zkušeností přitom musí mít v oblasti boje proti vnitrostátním podvodům a/nebo podvodům ve Společenství. Postup jmenování by neměl být delší než devět měsíců. Generální ředitel úřadu je nominován na základě vzájemné dohody Evropského parlamentu a Rady a je jmenován Komisí .

(27)

Vzhledem k citlivé povaze této funkce je vhodné stanovit, aby generální ředitel úřadu informoval Komisi, má-li v úmyslu do dvou let po ukončení služby vykonávat jakoukoli novou pracovní činnost, v souladu s článkem 16 služebního řádu. Tato informace je uváděna ve výroční zprávě o boji proti podvodům, kterou předkládá Komise.

(28)

(29)

Po uplynutí čtyřletého období je třeba zhodnotit uplatňování tohoto nařízení. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu doplněnou stanoviskem dozorčího výboru. Na základě tohoto hodnocení by toto nařízení mohlo být revidováno. V každém případě by mělo být toto nařízení revidováno po zřízení úřadu Evropského veřejného žalobce.

(30)

Nařízení (ES) č. 1073/1999 (5) by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(31)

Tímto nařízením jsou akční prostředky úřadu v rámci vnějších vyšetřování vyjasněné a posílené jen v některých aspektech, a to tam, kde se vyskytly právní mezery stávajícího systému a kde je možné zabezpečit vedení spolehlivých vnějších vyšetřování, která budou využitelná i pro orgány členských států, pouze prostřednictvím účinnějšího zásahu úřadu. Základní procesní záruky je třeba navíc rozšířit i na vnější vyšetřování, aby se vytvořil jednotný právní rámec pro všechna vyšetřování vedená úřadem. Toto nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(32)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména jejími články 47 a 48,

1)

V článku 1 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„ 1 .    Za účelem posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství, vykonává Evropský úřad pro boj proti podvodům zřízený rozhodnutím Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom (dále jen: ‚úřad‘) pravomoci týkající se vyšetřování svěřené Komisi právem Společenství ve členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci, ve třetích zemích.

Podvody, úplatkářství a jakákoli jiná nedovolená činnost poškozující finanční zájmy Společenství, včetně nesrovnalostí, jsou definovány v předpisech Společenství a ustanoveních dohod platných v této oblasti.

2.     Úřad zajišťuje pomoc Komise členským státům při organizování úzké a pravidelné spolupráce mezi jejich příslušnými orgány za účelem koordinace jejich činnosti směřující k ochraně finančních zájmů Evropského společenství před podvody. Úřad přispívá k vytváření a rozvoji metod prevence a boje proti podvodům, úplatkářství i proti jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství .“

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Vnější vyšetřování

1.   Úřad vykonává pravomoc svěřenou Komisi nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět kontroly a inspekce na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami ve třetích zemích a mezinárodních organizacích.

V rámci své vyšetřovací funkce provádí úřad kontroly a inspekce podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a podle odvětvových předpisů podle čl. 9 odst. 2 téhož nařízení v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci ve třetích zemích a v  mezinárodních organizacích .

2.   Za účelem zjištění podvodu, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti podle článku 1, které souvisejí s dohodou nebo rozhodnutím o finanční pomoci nebo smlouvou týkající se financování Společenstvím, má úřad oprávnění provádět kontroly na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, a to v souladu s postupy uvedenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

Členské státy přijmou a uplatní veškerá opatření nezbytná pro zajištění toho, aby úřad vykonával vyšetřovací funkci stanovenou v tomto článku. Úřadu poskytnou podporu při provádění kontrol a ověřování na místě, které vykonají podle postupů stanovených v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 u hospodářských subjektů, kterých se přímo nebo nepřímo týká financování Společenství.

3.   V průběhu vnějšího vyšetřování a v případě, že je to ▐ nutné pro účely zjištění podvodu, úplatkářství nebo jakékoli jiné nedovolené činnosti podle článku 1, má úřad přístup k informacím souvisejícím s šetřenými skutečnostmi, které mají k dispozici orgány, instituce a jiné subjekty. Ustanovení čl. 4 odst. 2 a 4 se použijí.

4.   Pokud má úřad před zahájením vyšetřování k dispozici informace nasvědčující tomu, že mohlo dojít k podvodu, úplatkářství nebo jiné nedovolené činnosti podle článku 1, informuje o tom generální ředitel úřadu příslušné orgány členských států a, aniž by tím byly dotčeny odvětvové předpisy, přijmou tyto orgány příslušná opatření a případně provedou vyšetřování v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, jichž se mohou účastnit zaměstnanci úřadu. Příslušné orgány dotčených členských států informují generálního ředitele úřadu o  přijatých opatřeních a skutečnostech zjištěných na základě těchto informací.

5.     Pokud úřad rozhodne, že vyšetřování nezahájí, informuje Eurojust o tom, že příslušným orgánům členských států předal informace nasvědčující tomu, že mohlo dojít k podvodu, úplatkářství nebo jiné nedovolené činnosti uvedené v článku 1, která by mohla nabýt závažných forem trestné činnosti a která se týká dvou a více členských států. Úřad rovněž informuje Eurojust, pokud vyšetřování úřadu spadá do jeho pravomoci, a to způsobem, který stanoví dohody o spolupráci mezi těmito institucemi .“

3)

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 3a

Spolupráce úřadu s Eurojustem, Europolem a dalšími mezinárodními organizacemi

Úřad může při vykonávání pravomocí, které mu toto nařízení svěřuje, uzavírat dohody o spolupráci s Eurojustem a Europolem. Cílem uvedených dohod je objasnit příslušné pravomoci jednotlivých institucí a také vymezit jejich spolupráci v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.

Úřad může rovněž uzavírat dohody o spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi .“

4)

Článek 4 se mění takto:

5)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Zahájení vyšetřování

1.   Úřad může zahájit vyšetřování v případě, že existují dostatečně závažná podezření, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jiné nedovolené činnosti podle článku 1. Rozhodnutí zahájit nebo nezahájit vyšetřování zohledňuje priority politiky vyšetřování a programu činností úřadu v oblasti vyšetřování, stanovené podle článku 11a a čl. 12 odst. 6. Anonymní informace mohou být také zohledněny, pokud jsou dostatečné pro podezření z trestného činu .

2.     Zahájení vyšetřování podléhá rozhodnutí generálního ředitele úřadu po konzultaci s výkonným výborem úřadu v souladu s ustanoveními článku 14 týkajícími se kontroly zákonnosti.

3.   Zahájení vnějšího vyšetřování podléhá rozhodnutí generálního ředitele úřadu, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost dotčeného členského státu nebo jednoho z orgánů Evropského společenství nebo Evropské unie .

Zahájení vnitřního vyšetřování podléhá rozhodnutí generálního ředitele úřadu, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu, ve kterých má vyšetřování probíhat.

Pokud úřad vede vnitřní vyšetřování ve smyslu tohoto nařízení, orgány, instituce a jiné subjekty nezahájí souběžné správní vyšetřování týchž skutečností.

4.   V případě, že orgán, instituce nebo jiný subjekt má v úmyslu zahájit vyšetřování v rámci své správní nezávislosti, požádá úřad o vyjádření, zda jsou již předmětné skutečnosti předmětem vnitřního vyšetřování. Úřad do 15 pracovních dnů od podání této žádosti oznámí, zda vyšetřování již bylo zahájeno nebo zda má úřad v úmyslu zahájit vyšetřování podle odstavce 5. V případě, že úřad ve stanovené lhůtě na tuto žádost neodpoví, má se za to, že přijal rozhodnutí vnitřní vyšetřování nezahájit.

5.   Rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování se přijme do dvou měsíců ode dne, kdy byla úřadu doručena žádostpodle odstavce 3 nebo 4. Rozhodnutí se bezodkladně oznámí orgánu, instituci či jinému subjektu nebo členskému státu, který žádost podal. Rozhodnutí o nezahájení vyšetřování musí být odůvodněno.

V případě, že úředník nebo jiný zaměstnanec orgánu, instituce nebo jiného subjektu, který jedná v souladu s článkem 22a služebního řádu nebo podle příslušných ustanovení podmínek zaměstnávání ostatních zaměstnanců, poskytne úřadu informace týkající se podezření ze spáchání podvodu nebo protiprávního jednání, úřad jej informuje o rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování těchto skutečností.

Před zahájením vyšetřování i v jeho průběhu umožní orgány, instituce a jiné subjekty bezprostřední a automatický přístup k databázím týkajícím se správy fondů Společenství i k jakékoli jiné databázi a relevantním informacím, a umožní tak úřadu ověřit přesnost předaných informací.

6.   Pokud úřad rozhodne, že vnitřní vyšetřování na základě posouzení jeho vhodnosti nebo na základě svých priorit týkajících se vyšetřování nezahájí, bezodkladně předá informace, které má k dispozici, dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, aby na jejich základě mohl přijmout opatření v souladu s pravidly, které se na něj vztahují. Úřad se v případě potřeby dohodne s orgánem, institucí nebo jiným subjektem na vhodných opatřeních na ochranu důvěrnosti zdroje informací a, bude-li to nutné, požádá o poskytnutí informací ohledně následně přijatých opatřeních.

Pokud úřad rozhodne, že vnější vyšetřování na základě posouzení jeho vhodnosti nebo svých priorit týkajících se vyšetřování nezahájí, použije se čl. 3 odst. 4.“

6)

Článek 6 se mění takto:

7)

V článku 7 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„ 1 .    Orgány, instituce a jiné subjekty sdělí neprodleně úřadu veškeré informace týkající se možných podvodů, úplatkářství nebo jakékoli jiné nedovolené činnosti ohrožující finanční zájmy Evropského společenství.

2.     Orgány, instituce a jiné subjekty, a v rozsahu umožněném vnitrostátními právními předpisy členské státy předají na žádost úřadu nebo z vlastního podnětu všechny dokumenty a informace, které mají v držení a které souvisejí s právě probíhajícím vyšetřováním .“

8)

Vkládají se nové články ║, které znějí:

„Článek 7a

Záruky v průběhu řízení

1.   Úřad v rámci svého vyšetřování shromažďuje důkazy ve prospěch i v neprospěch příslušné osoby. Vyšetřování musí být prováděna objektivně a nestranně a musí dodržovat jak zásadu presumpce neviny, tak procesní záruky upřesněné v Kodexu upravujícím postup při vyšetřování OLAFu uvedeném v článku 15a tohoto nařízení .

2.   Pokud se v rámci vyšetřování zjistí, že některý člen, ředitel, úředník nebo jiný zaměstnanec nebo jakákoli jiná osoba ve službách orgánu, instituce nebo jiného subjektu nebo hospodářský subjekt může být osobně zúčastněn na případu, taková osoba je o této skutečnosti informovaná za předpokladu, že tato informace nebude překážkou v průběhu vyšetřování.

V žádném případě nelze po skončení vyšetřování před vypracováním závěrečné zprávy o vyšetřování učinit závěry, které se výslovně týkají fyzické nebo právnické osoby , aniž by se osoba zúčastněná na případu mohla písemně nebo v průběhu pohovoru s určenými zaměstnanci úřadu vyjádřit ke skutečnostem, které se jí týkají. Shrnutí těchto skutečností musí být uvedeno ve výzvě k poskytnutí vyjádření dotčené osoby, která předloží své vyjádření ve lhůtě stanovené úřadem . Této osobě může při pohovoru pomáhat osoba, kterou si zvolí. Každá osoba přímo zúčastněná na případu má právo vyjadřovat se v některém z úředních jazyků Společenství podle vlastního výběru; úředníci nebo jiní zaměstnanci však mohou být vyzváni k vyjádření v úředním jazyce Společenství, který dobře ovládají. Osoba přímo zúčastněná na případu má právo neobviňovat vlastní osobu.

V případech, které vyžadují naprosté utajení v souvislosti s vyšetřováním nebo použití vyšetřovacích postupů, které spadají do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může generální ředitel úřadu v  souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy pro vyšetřování rozhodnout o odložení splnění povinnosti vyzvat osobu, přímo zúčastněnou na případu, aby podala vyjádření, a to při zachování ustanovení týkajících se kontroly zákonnosti podle článku 14 . V případě vnitřního vyšetřování přijme generální ředitel úřadu rozhodnutí poté, co informuje orgán, instituci nebo jiný subjekt, ke kterému dotčená osoba náleží.

Orgán, instituce nebo jiný subjekt v případě potřeby rozhodne o vhodnosti případných předběžných nebo správních opatření a zohlední přitom zájem na zabezpečení účinného průběhu vyšetřování, jakož i zvláštních opatření pro zachování důvěrného charakteru informací, která mu úřad doporučí. Orgán, instituce nebo jiný subjekt informuje případně úřad co nejdříve o tom, že rozhodl o opatřeních podle tohoto článku, nebo o nutnosti zahájit dodatečné disciplinární řízení týkající se skutečností, které spadají do pravomoci orgánu, instituce nebo jiného subjektu na základě služebního řádu úředníků Evropských společenství. Po dohodě s úřadem může být zahájeno doplňkové disciplinární řízení.

3.   Výzva k výslechu svědka nebo jakékoli osoby přímo zúčastněné na případu ve smyslu odstavce 2 se musí zaslat nejméně deset pracovních dní před jeho uskutečněním; tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím osoba , která má být vyslechnuta, výslovně souhlasí . Výzva obsahuje především seznam práv vyslýchané osoby. Úřad vypracuje zprávu z každého výslechu a vyslýchané osobě umožní k této zprávě přístup, aby ji mohla potvrdit nebo do ní podat námitky.

Pokud v průběhu výslechu zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu , že se vyslýchaná osoba mohla podílet na vyšetřovaných skutcích, bezodkladně se postupuje podle pravidel uvedených v odstavci 2.

4.   Procesní záruky uvedené v tomto článku se použijí, aniž by tím byly dotčeny:

Článek 7b

Vyrozumění o zastavení vyšetřování bez dalších opatření

Pokud není možné na základě vyšetřování získat žádné důkazy proti členovi, řídícímu pracovníkovi, úředníkovi nebo jinému zaměstnanci nebo osobě ve službách orgánu, instituce nebo jiného subjektu nebo hospodářskému subjektu, takový případ se odloží na základě rozhodnutí generálního ředitele úřadu, jenž o této skutečnosti písemně vyrozumí zúčastněnou osobu ve lhůtě deseti pracovních dní od přijetí rozhodnutí a v případě potřeby příslušný orgán, instituci nebo jiný subjekt.

Článek 7c

Ochrana novinářských zdrojů

Aby bylo možné poskytovat objektivní informace evropským daňovým poplatníkům a zaručit svobodu tisku, musejí všechny instituce Evropské unie, kterých se vyšetřování týká, dodržovat zásadu ochrany novinářských zdrojů v souladu s vnitrostátními právními předpisy .“

9)

V článku 8 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.   Úřad dodržuje ustanovení právních předpisů Společenství a členských států v oblasti ochrany osobních údajů, zejména ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6).

4.   Generální ředitel úřadu dohlíží na uplatňování ustanovení tohoto článku a článku 287 Smlouvy.

10)

Vkládá se nový článek ║, který zní:

„Článek 8a

Oznámení závěrečné zprávy po skončení vyšetřování

Předtím, než úřad předá závěrečnou zprávu z vyšetřování dotčeným orgánům, institucím nebo jiným subjektům nebo příslušným orgánům dotčených členských států, oznámí svoje závěry a doporučení ze závěrečné zprávy osobě, které se přímo týká případ, jenž je předmětem vnitřního nebo vnějšího vyšetřování.

Generální ředitel úřadu může rozhodnout, že neučiní oznámení podle odstavce 1 výlučně v případech, kdy se vyžaduje naprosté utajení nebo použití vyšetřovacích prostředků spadajících do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu v  souladu s platnými vnitrostátními předpisy v oblasti vyšetřování . V případě vnitřního vyšetřování přijme toto rozhodnutí poté, co náležitě informoval orgán, instituci nebo jiný subjekt , ke kterému dotčená osoba náleží.

Pokud se osoba přímo zúčastněná na vyšetřování domnívá, že procesní záruky stanovené v čl. 6 odst. 5 a v článku 7a nebyly dodrženy a že to může ovlivnit závěry vyšetřování, může podat ve lhůtě deseti pracovních dní od doručení závěrů závěrečné zprávy dozorčímu výboru žádost o stanovisko v  souladu s článkem 14a .“

11)

Článek 9 se mění takto:

12)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Výměna informací mezi úřadem a vnitrostátními orgány členských států

1.   Aniž jsou dotčeny články 8 a 9 tohoto nařízení a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, může úřad kdykoli předat příslušným orgánům dotčených členských států informace získané při vnějších vyšetřováních.

Rozhodnutí o předání informací přijme generální ředitel úřadu po konzultaci s výkonným výborem v souladu s ustanoveními čl. 14 odst. 2 týkajícími se kontroly zákonnosti.

2.   Aniž jsou dotčeny články 8 a 9, může generální ředitel úřadu předat v průběhu vnitřních vyšetřování soudním orgánům dotčeného členského státu informace, které úřad získal o skutečnostech opravňujících k použití vyšetřovacích postupů spadajících do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu nebo které kvůli své závažnosti vyžadují naléhavé trestní stíhání. V tomto případě to nejprve oznámí dotčenému orgánu, instituce nebo jinému subjektu. Předávané informace obsahují zejména údaje o totožnosti osoby, jíž se vyšetřování týká, shrnutí zjištěných skutečností, předběžnou právní kvalifikaci a údaje o případné finanční újmě.

Rozhodnutí o předání informací přijme generální ředitel úřadu po konzultaci s jeho výkonným výborem a v souladu s ustanoveními čl. 14 odst. 2 týkajícími se kontroly zákonnosti.

Úřad před předáním informací podle prvního pododstavce, nebrání-li to průběhu vyšetřování , umožní osobě, jíž se vyšetřování týká, aby vyjádřila své stanovisko ke skutečnostem, které se jí týkají, a to za podmínek a způsobem stanoveným v čl. 7a odst. 2 druhém a třetím pododstavci.

3.   Pokud tomu nebrání vnitrostátní právní předpisy, informují příslušné orgány a zejména soudní orgány dotčeného členského státu co nejrychleji generálního ředitele úřadu o následných opatřeních na základě informací, které jim byly podle tohoto článku poskytnuty.

4.     Výměna informací a spolupráce mezi úřadem a příslušnými úřady členských států, jakož i činnosti a opatření přijaté či uskutečněné na základě informací, jež jim byly předány, jsou předmětem pravidelné analýzy v rámci dohodovacího postupu stanoveného článkem 11a .“

13)

Vkládají se články, které zní:

„Článek 10a

Výměna informací mezi úřadem a zainteresovanými orgány

1.     Generální ředitel úřadu pravidelně, a to alespoň jednou ročně, podává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru zprávu o výsledcích vyšetřování prováděných úřadem, přičemž respektuje důvěrnost vyšetřování, zákonná práva dotčených osob a případně i vnitrostátní ustanovení týkající se soudních řízení.

Generální ředitel úřadu jedná ve shodě se zásadou nezávislosti, která charakterizuje jeho poslání.

2.     Evropský parlament, Rada, Komise a Účetní dvůr zajišťují dodržování důvěrnosti vyšetřování prováděných úřadem, respektování zákonných práv dotčených osob a v případě soudních řízení dodržení veškerých vnitrostátních předpisů vztahujících se na tato řízení.

3.     Úřad a zainteresované orgány mohou uzavřít dohody v souvislosti s předáváním veškerých informací nezbytných k tomu, aby úřad mohl plnit své úkoly, za předpokladu, že budou dodrženy zásady uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 10b

Informování veřejnosti

Generální ředitel úřadu zajistí, aby veřejnost byla informována neutrálním a nestranným způsobem a v souladu se zásadami článku 10a.

Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu, přijatý podle článku 15a tohoto nařízení, uvádí pravidla, jež zabrání nedovolenému rozšíření informací týkajících se operační činnosti úřadu, a disciplinární sankce, jež budou uplatněny v případě nedovoleného rozšíření, v souladu s čl. 8 odst. 3 .“

14)

Článek 11 se mění takto:

15)

Vkládá se nový článek ║, který zní:

„Článek 11a

Dohodovací postup

1.     Stanovuje se dohodovací postup mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

2.     Dohodovací postup se týká:

3.     Dohodovací postup probíhá alespoň jednou ročně na žádost některého z orgánů.

4.     Dohodovacího postupu se účastní generální ředitel úřadu a předseda dozorčího výboru. K účasti mohou být pozváni zástupci Účetního dvora a Eurojustu a Europolu.

5.     Dohodovací postup je připraven na jedné či několika technických schůzích. Schůze jsou svolány na žádost jednoho z orgánů či na žádost úřadu.

6.     Dohodovací postup v žádném případě nenarušuje postup vyšetřování a probíhá za plného respektování nezávislosti generálního ředitele úřadu.

7.     Orgány, instituce a jiné subjekty, úřad a členské státy pokaždé účastníky dohodovacího postupu informují o opatřeních přijatých v návaznosti na závěry tohoto postupu .“

16)

Článek 12 se mění takto:

„Článek 12

Generální ředitel úřadu

1.    Úřad je veden generálním ředitelem, kterého jmenuje Komise na období pěti let, které může být jednou obnoveno.

Evropský parlament a Rada jmenují na základě vzájemné dohody generálního ředitele úřadu ze seznamu šesti kandidátů, který předloží Komise. Výzva k podání kandidatur se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Jmenování kandidáta se uskuteční do tří měsíců od okamžiku, kdy Komise předloží seznam kandidátů. Celý postup jmenování nesmí být delší než devět měsíců a musí být zahájen alespoň devět měsíců před koncem funkčního období stávajícího generálního ředitele úřadu, který zůstává ve funkci až do začátku funkčního období nového generálního ředitele úřadu.

Pokud Evropský parlament a/nebo Rada nepředloží proti obnovení mandátu generálního ředitele úřadu námitky nejpozději do devíti měsíců před uplynutím jeho prvního mandátu, obnoví Komise mandát generálního ředitele úřadu. Námitky proti obnovení mandátu musí být opodstatněné. V opačném případě se použije postup jmenování podle třetího pododstavce tohoto odstavce.

2.     Generální ředitel úřadu je zvolen z kandidátů z členských států, kteří v době svého zvolení vykonávají nebo před svým zvolením vykonávali vysoké soudní nebo výkonné vyšetřovací funkce a kteří mají operační pracovní zkušenosti v délce alespoň deseti let ve vysoké vedoucí funkci. Významnou část těchto pracovních zkušeností musí kandidáti získat v oblasti boje proti vnitrostátním podvodům nebo podvodům ve Společenství. Generální ředitel úřadu musí mít důkladnou znalost fungování orgánů Unie a musí ovládat dva úřední jazyky Unie. Musí poskytovat dostatečné záruky nezávislosti.

3.     Generální ředitel úřadu nesmí vyžadovat ani přijímat při plnění svých úkolů týkajících se zahájení a provádění vnějších a vnitřních vyšetřování a vypracování zpráv z těchto vyšetřování pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Pokud se generální ředitel úřadu domnívá, že opatření přijaté Komisí ohrožuje jeho nezávislost, okamžitě o tom informuje dozorčí výbor, který vydá stanovisko, a rozhodne o tom, zda proti tomuto orgánu podá žalobu k Soudnímu dvoru.

V rámci dohodovacího postupu uvedeného v článku 11a generální ředitel úřadu pravidelně podává zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru o výsledcích vyšetřování prováděných úřadem, o přijatých opatřeních a o problémech, které nastaly, při zachování důvěrnosti vyšetřování, zachování zákonných práv dotčených osob a v případě potřeby při dodržení vnitrostátních předpisů použitelných v řízení před soudem.

Výše uvedené orgány zajišťují dodržování důvěrnosti vyšetřování prováděných úřadem, zachování zákonných práv dotčených osob a v případě potřeby dodržení vnitrostátních předpisů vztahujících se na soudní řízení.

4.   Komise se před rozhodnutím o uložení disciplinární sankce generálnímu řediteli úřadu poradí s dozorčím výborem, který se sejde se zástupci Evropského parlamentu a Rady v rámci dohodovacího postupu uvedeného v článku 11a .

Opatření týkající se disciplinárních sankcí vůči generálnímu řediteli úřadu jsou předmětem odůvodněných rozhodnutí, o kterých je informován Evropský parlament, Rada a dozorčí výbor.

5.     Generální ředitel úřadu informuje Komisi, bude-li mít v úmyslu do dvou let po ukončení služby vykonávat jakoukoli novou pracovní činnost, v souladu s článkem 16 služebního řádu.

6.   Generální ředitel úřadu každoročně na základě stanoviska dozorčího výboru určí program činnosti a priority politiky úřadu v oblasti vyšetřování.

7.   Generální ředitel úřadu může písemně pověřit jednoho nebo více zaměstnanců úřadu za podmínek a v rozsahu, který stanoví, výkonem svých funkcí podle článku 5, čl. 6 odst. 3, článku 7b a čl. 10 odst. 2.“

17)

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 12a

Vystupování generálního ředitele úřadu před Soudním dvorem Evropských společenství a před vnitrostátními soudy členských států

Generální ředitel úřadu může vystupovat před Soudním dvorem Evropských společenství a v souladu s vnitrostátními právními předpisy i před soudy jednotlivých členských států ve věcech týkajících se výkonu činnosti úřadu.

Před vystupováním před Soudním dvorem či před vnitrostátními soudy požádá generální ředitel úřadu o stanovisko dozorčí výbor .“

18)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Financování

Prostředky úřadu, jejichž celková výše se zapisuje do zvláštní kapitoly oddílu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který se týká Komise, jsou podrobně uvedeny v příloze tohoto oddílu.

Přehled pracovních míst úřadu je uveden v příloze k plánu pracovních míst Komise.“

19)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Kontrola zákonnosti vyšetřování prováděného úřadem

1.     Cílem kontroly zákonnosti vyšetřování prováděného úřadem je ověřit dodržování procesních záruk a respektování základních práv osob, jichž se vyšetřování úřadu týká.

2.     Kontrola zákonnosti se provádí před zahájením a po ukončení vyšetřování, před každým předáním informací příslušným orgánům dotyčných členských států ve smyslu článků 9 a 10 a v souvislosti s posouzením naprosté důvěrnosti vyšetřování.

3.     Kontrolu zákonnosti vyšetřování provádějí odborníci úřadu v oblasti práva a vyšetřovacích postupů, kteří jsou kvalifikováni pro výkon soudní funkce v některém členském státě. Jejich stanovisko tvoří přílohu závěrečné zprávy o vyšetřování.

4.     Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu uvedený v článku 15a stanoví postup pro kontrolu zákonnosti .“

20)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 14a

Podávání stížností osob, jichž se týkají vyšetřování prováděná úřadem

1.     Každá osoba, jíž se vyšetřování osobně týká, může podat stížnost dozorčímu výboru s odvoláním na údajné porušení svých procesních nebo lidských práv v průběhu vyšetřování. Po obdržení stížnosti ji dozorčí výbor neprodleně předá poradci – kontrolorovi.

2.     Generální ředitel úřadu jmenuje na návrh dozorčího výboru poradce – kontrolora, a to na období pěti let, které není obnovitelné. Dozorčí výbor vypracuje svůj návrh podle seznamu kandidátů vybraných na základě výzvy k podávání kandidatur.

3.     Poradce – kontrolor vykonává své úkoly zcela nezávisle. Při plnění svých úkolů od nikoho nežádá ani nepřijímá pokyny. V rámci úřadu vykonává jen ty úkoly, které souvisejí s kontrolou dodržování postupů.

4.     Poradce – kontrolor má rovněž pravomoc řešit stížnosti informátorů včetně osob, na něž se vztahuje článek 22 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

5.     Poradce – kontrolor vydá do 30 pracovních dní od okamžiku, kdy mu byla stížnost předána, své stanovisko stěžovateli, dozorčímu výboru a generálnímu řediteli úřadu.

6.     Poradce – kontrolor pravidelně informuje dozorčí výbor o své činnosti. Dozorčímu výboru a Komisi předkládá pravidelné statistické a analytické zprávy o otázkách souvisejících se stížnostmi .“

21)

Článek 15 se nahrazuje tímto :

„Článek 15

Hodnotící zpráva

V průběhu … (7) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, doplněnou stanoviskem dozorčího výboru. Tato zpráva stanoví, zda je nutné toto nařízení změnit. V každém případě je nutné toto nařízení změnit poté, co bude vytvořen úřad Evropského veřejného žalobce.

22

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 15a

Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu

1.     Úřad přijme ‚Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu‘ zahrnující právní zásady a zejména postupy stanovené tímto nařízením. Zohlední operační praxi úřadu.

2.     Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu vymezí způsob výkonu mandátu a statutu úřadu, obecné zásady upravující postup vyšetřování, jednotlivé fáze procesu vyšetřování, hlavní vyšetřovací úkony, zákonná práva dotčených osob, procesní záruky, opatření v oblasti ochrany údajů, komunikační politiky a přístupu k dokumentům, opatření v oblasti kontroly zákonnosti a opravné prostředky dotčených osob.

3.     Před přijetím Kodexu upravujícím postup při vyšetřování OLAFu jsou Evropský parlament, Rada, Komise a dozorčí výbor úřadu požádány o stanovisko. Dozorčí výbor zajistí nezávislost úřadu při postupu přijímání kodexu.

4.     Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu může být aktualizován na návrh generálního ředitele úřadu. V tomto případě se použije postup pro přijímání uvedený v tomto článku.

5.     5. Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu přijatý úřadem bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie .“

▐