7.10.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 254/1

(1)

V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (4) stanoví tato směrnice společný právní rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů.

(2)

V současné době by se tato směrnice měla používat pro pesticidy ve formě přípravků na ochranu rostlin. Předpokládá se však, že se v budoucnosti rozšíří oblast působnosti této směrnice na biocidní přípravky.

(3)

Opatření stanovená touto směrnicí by měla doplňovat opatření stanovená jinými souvisejícími právními předpisy Společenství, zejména směrnicí Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (5), směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (6), směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (7), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu (8) a nařízením (ES) č. …/… ze dne … o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (9) a neměla by je ovlivňovat. Těmito opatřeními by neměla být rovněž dotčena dobrovolná opatření v souvislosti s nařízeními o strukturálních fondech nebo podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (10).

(4)

Za účelem usnadnění provádění této směrnice by členské státy měly používat národní akční plány zaměřené na stanovení cílů, opatření a harmonogramů pro snížení rizik a omezení vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a na podporu vývoje a zavedení integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů pro snižování závislosti na používání pesticidů. Národní akční plány mohou být koordinovány s prováděcími plány v rámci jiných příslušných právních předpisů Společenství a mohly by být použity pro seskupování cílů, kterých má být dosaženo v rámci jiných právních předpisů Společenství souvisejících s pesticidy.

(5)

Výměna informací o cílech a činnostech, které členské státy stanoví ve svých národních akčních plánech, je pro dosahování cílů této směrnice velmi důležitým prvkem. Proto je vhodné žádat od členských států, aby pravidelně podávaly zprávy Komisi a ostatním členským státům, zejména o provádění a výsledcích svých národních akčních plánů a o svých zkušenostech.

(6)

Pro přípravu a úpravu národních akčních plánů by měla být uplatňována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí (11).

(7)

Je nezbytné, aby členské státy vytvořily systémy základní i doplňující odborné přípravy pro distributory, poradce a profesionální uživatele pesticidů a systémy osvědčování umožňující tyto údaje zaznamenávat, aby si ti, kdo užívají nebo budou užívat pesticidy, byli plně vědomi možných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a znali vhodná opatření pro jejich maximální snížení. Vzdělávací činnosti pro profesionální uživatele mohou být koordinovány s činnostmi organizovanými v rámci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

(8)

Prodej pesticidů, včetně internetového prodeje, představuje významný prvek prodejního řetězce, přičemž by se konečnému, zejména profesionálnímu uživateli, mělo v okamžiku prodeje dostat zvláštního poučení ohledně bezpečnostních pokynů ve vztahu k lidskému zdraví a životnímu prostředí. Neprofesionálním uživatelům, kteří obecně nemají stejné vzdělání a odbornou přípravu, je třeba poskytnout doporučení, zejména ohledně bezpečného nakládání s pesticidy, jejich skladování a likvidace obalů.

(9)

Vzhledem k možným rizikům plynoucím z používání pesticidů by měla být široká veřejnost o všeobecných dopadech používání pesticidů lépe informována prostřednictvím osvětových kampaní, informací podávaných maloobchodníky a jiných vhodných opatření.

(10)

Pokud nakládání s pesticidy a jejich používání vyžaduje stanovení minimálních zdravotních a bezpečnostních požadavků na pracovišti, což zahrnuje rizika plynoucí z vystavení pracovníků vlivu takových přípravků a obecná i konkrétní preventivní opatření na snížení těchto rizik, jsou tato opatření upravena směrnicí Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (12) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (13).

(11)

Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních (14) stanoví pravidla pro uvádění zařízení pro aplikaci pesticidů na trh, a zajistí splnění environmentálních požadavků, je vhodné, aby v zájmu minimalizace nepříznivých vlivů pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí způsobených takovým zařízením byly vytvořeny systémy pro pravidelnou technickou kontrolu již používaného zařízení pro aplikaci pesticidů. Členské státy by měly popsat, jakým způsobem zajistí provádění těchto požadavků ve svých národních akčních plánech.

(12)

Letecký postřik pesticidy může vyvolat značně nepříznivý dopad na lidské zdraví a na životní prostředí, zejména v důsledku úletu postřikové kapaliny. Proto bude letecký postřik obecně zakázán s možnou odchylkou tam, kde tento postřik představuje zřejmé výhody, pokud jde o omezený dopad na zdraví a životní prostředí ve srovnání s jinými metodami postřiku nebo pokud neexistují žádné přijatelné alternativy.

(13)

Vodní prostředí je na pesticidy zvláště citlivé. Je proto nezbytné věnovat zvláštní pozornost zamezení znečišťování povrchových vod a podzemních vod prostřednictvím přijetí vhodných opatření, jako například vytvořením ochranných vzdáleností a pásem nebo vysazováním živých plotů podél povrchových vod, aby se snížilo vystavení vodních zdrojů vlivu úletu postřikové kapaliny, odtoků z drenáží a odplavení. Šířka ochranných vzdáleností by měla záviset zejména na charakteristice půdy, vlastnostech pesticidů, jakož i na zemědělské charakteristice dotčených oblastí. Použití pesticidů v oblastech určených k odběru pitné vody, na dopravních cestách či podél nich, například podél železničních tratí, na nepropustném nebo velmi propustném povrchu může vést k vyšším rizikům znečištění vodního prostředí. Proto by v takových oblastech mělo být používání pesticidů co nejvíce omezeno nebo případně zrušeno.

(14)

Použití pesticidů může být zvláště nebezpečné ve velmi citlivých oblastech, jako jsou například lokality Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicemi 79/409/EHS a 92/43/EHS. Na jiných místech, jako jsou veřejné parky, sportoviště nebo dětská hřiště, jsou rizika vyplývající z vystavení vlivu pesticidů pro širokou veřejnost vysoká. Používání pesticidů v takových oblastech by proto mělo být zakázáno či omezeno nebo by rizika plynoucí z takového použití měla být minimalizována.

(15)

Nakládání s pesticidy, včetně skladování, ředění a míchání pesticidů a čištění zařízení pro aplikaci pesticidů po použití, jakož i využití a likvidace směsí v nádržích, prázdných obalů a zbytků pesticidů představují obzvláště rizikové situace, pokud jde o nežádoucí vystavení lidí a životního prostředí jejich vlivu. Proto je vhodné stanovit zvláštní opatření zaměřená na tyto činnosti doplňující opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (15) a podle směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (16). Opatření by se měla rovněž vztahovat na neprofesionální uživatele, neboť u této skupiny uživatelů může velmi pravděpodobně dojít k nevhodnému zacházení v důsledku jejich nedostatečných znalostí.

(16)

Uplatňování všeobecných zásad, jakož i zvláštních pokynů pro jednotlivé plodiny a odvětví v rámci integrované ochrany rostlin ze strany zemědělců by vedlo k cílenějšímu používání všech dostupných opatření na ochranu rostlin, včetně pesticidů. Proto toto uplatňování přispívá k dalšímu snižování rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a ke snižování závislosti na používání pesticidů. Členské státy by měly podporovat ochranu rostlin s nízkými vstupy pesticidů, zejména integrovanou ochranu rostlin, a stanovit nezbytné podmínky a opatření pro její provádění.

(17)

Jelikož je na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… a této směrnice provádění zásad integrované ochrany rostlin povinné a jelikož se zásada subsidiarity vztahuje na způsob provádění zásad integrované ochrany rostlin, měly by členské státy popsat způsob, jak zajišťují provádění zásad integrované ochrany rostlin ve svých národních akčních plánech.

(18)

Je nezbytné měřit dosažený pokrok ve snižování rizik a nepříznivých dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Vhodnými prostředky jsou harmonizované ukazatele rizik, které budou stanoveny na úrovni Společenství. Členské státy by tyto ukazatele měly použít pro řízení rizik na národní úrovni a pro účely podávání zpráv, zatímco Komise by měla ukazatele vypočítat, aby vyhodnotila pokrok na úrovni Společenství. Měly by se použít statistické údaje shromážděné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… o statistice přípravků na ochranu rostlin (9). Kromě harmonizovaných společných ukazatelů by členské státy měly být oprávněny použít ukazatele vnitrostátní.

(19)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a zajistit, aby byla tato ustanovení prováděna. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(20)

Jelikož cíle této směrnice, totiž chránit lidské zdraví a životní prostředí před možnými riziky spojenými s používáním pesticidů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto ho může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(21)

Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Usiluje zejména o podporu začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie do politik Společenství.

(22)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (17).

(23)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k vypracování a aktualizaci příloh této směrnice. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

(24)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (18) se členské státy vybízejí k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

1)

„profesionálním uživatelem“ každá osoba, která používá pesticidy v rámci svých profesních činností, včetně obsluhy, techniků, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných osob, jak v oblasti zemědělství, tak v jiných odvětvích;

2)

„distributorem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která zpřístupňuje pesticid pro trh, včetně velkoobchodníků, maloobchodníků, prodejců a dodavatelů;

3)

„poradcem“ každá osoba, která v rámci své profesní způsobilosti či obchodní služby, případně včetně soukromých samostatně výdělečně činných poradců a veřejných poradenských služeb, obchodních agentů, výrobců potravin a maloobchodníků, poskytuje poradenství o ochraně před škůdci a bezpečném používání pesticidů;

4)

„zařízením pro aplikaci pesticidu“ každé zařízení konkrétně určené pro aplikaci pesticidů, včetně příslušenství nezbytného pro účinný provoz takového zařízení, jako jsou trysky, tlakoměry, filtry, sítka a čisticí zařízení pro nádrže;

5)

„leteckým postřikem“ použití pesticidů z letadla (z letounu či z helikoptéry);

6)

„integrovanou ochranou rostlin“ pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí. Integrovaná ochrana rostlin klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje mechanismy přirozené ochrany proti škůdcům;

7)

„ukazatelem rizika“ výsledek výpočetní metody, který se užívá pro posouzení rizika používání pesticidů na lidské zdraví nebo životní prostředí;

8)

„povrchovou vodou“ a „podzemní vodou“ stejné pojmy jako ve směrnici 2000/60/ES;

9)

„pesticidem“:

a)

použít odlišné harmonogramy a intervaly kontrol zařízení pro aplikaci pesticidů, jež se nepoužívají pro postřik pesticidy, ručních zařízení pro aplikaci pesticidů či zádových postřikovačů a přídavných zařízení pro aplikaci pesticidů uvedených v národních akčních plánech podle článku 4, která se používají jen v malém rozsahu.

Následující přídavná zařízení pro aplikaci pesticidů nelze v žádném případě považovat za zařízení používaná jen v malém rozsahu:

b)

vyjmout z kontrol ruční zařízení pro aplikaci pesticidů a zádové postřikovače.

a)

nesmějí existovat žádné jiné přijatelné alternativy nebo musí být zřejmé výhody ve srovnání s pozemní aplikací pesticidů, pokud jde o snížení dopadu na lidské zdraví a životní prostředí;

b)

použité pesticidy musejí být členským státem výslovně schváleny pro letecký postřik v návaznosti na konkrétní posouzení zaměřené na rizika plynoucí z leteckého postřiku;

c)

osoba provádějící letecký postřik musí být držitelem osvědčení podle čl. 5 odst. 2. Členské státy mohou během přechodného období, kdy dosud nebudou k dispozici systémy osvědčování, přijmout jiný doklad o způsobilosti;

d)

podnik zodpovědný za poskytnutí zařízení pro letecký postřik musí být držitelem osvědčení od příslušného orgánu pro schvalování zařízení a letadel pro leteckou aplikaci pesticidů.

a)

upřednostnění pesticidů, které nejsou podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (24) klasifikovány jako nebezpečné pro vodní prostředí ani neobsahují prioritní nebezpečné látky podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/60/ES;

b)

upřednostnění nejúčinnějších postupů aplikace, jako je použití nízkoúletového aplikačního zařízení, a to zejména ve vertikálních kulturách, jako jsou chmelnice sady a vinice;

c)

použití zmírňujících opatření, která minimalizují riziko znečištění mimo lokalitu způsobené úletem postřikové kapaliny, odtokem z drenáží a odplavením. Tato opatření podle potřeby zahrnují zřízení přiměřeně velkých ochranných vzdáleností pro ochranu necílových vodních organismů a ochranných pásem povrchových a podzemních vod používaných pro odběr pitné vody, kde pesticidy nesmějí být použity ani skladovány;

d)

co největší omezení nebo případně zrušení aplikace pesticidů na silnicích a železničních tratích a podél nich, na velmi propustném povrchu nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod, nebo na nepropustném povrchu s vysokým rizikem odplavení do povrchových vod nebo do odpadních systémů.

1)

v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel, jako například v parcích, veřejných zahradách, sportovištích, školních prostorách a dětských hřištích;

2)

v chráněných oblastech vymezených ve směrnici 2000/60/ES nebo jiných oblastech určených k zavedení nezbytných ochranných opatření v souladu s ustanoveními směrnice 79/409/EHS a směrnice 92/43/EHS;

3)

v nedávno ošetřených oblastech, které využívají zemědělští pracovníci nebo do kterých mají přístup.

a)

skladování, ředění a míchání pesticidů a nakládání s nimi před aplikací;

b)

nakládání s obaly a zbytky pesticidů;

c)

likvidace směsí v nádržích, které zbyly po aplikaci;

d)

čištění použitého zařízení po aplikaci;

e)

využití či likvidace zbytků pesticidů a jejich obalů v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se odpadů.

a)

vypočítají harmonizované ukazatele rizika podle odstavce 1 za použití statistických údajů shromážděných v souladu s nařízením (ES) č. …/… spolu s dalšími relevantními údaji;

b)

zjistí směry vývoje v používání určitých účinných látek;

c)

určí priority, jako jsou účinné látky, plodiny, regiony nebo postupy, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost, nebo osvědčené postupy, které mohou sloužit jako příklady pro účely dosažení cílů této směrnice, s cílem snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podpořit vývoj i zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání pesticidů.

1)

vytvoření harmonizovaného systému, včetně příslušné databáze pro shromažďování a uchovávání všech informací o ukazatelích rizika v případě pesticidů a pro zpřístupňování těchto informací příslušným orgánům, dalším zúčastněným stranám a široké veřejnosti;

2)

provedení studií nezbytných pro přípravu a vytvoření právních předpisů, včetně přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku;

3)

vytvoření pokynů a osvědčených postupů k usnadnění provádění této směrnice.