30.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 224/67

1.1

Je zřejmé, že k problematice nedostatku vody a sucha je třeba přistupovat nejen jako k otázce životního prostředí, ale jako k zásadní podmínce trvale udržitelného hospodářského růstu v Evropě, tedy jako ke strategicky významnému problému.

1.2

Jednotlivci a rodiny potřebují vodu k životu, voda je však nezbytná také pro řadu hospodářských odvětví, počínaje zemědělstvím a zemědělským potravinářstvím, jež pracují s živými organismy.

1.3

Komise ve svém sdělení záslužně zdůrazňuje závažnost tohoto problému a definuje určité hlavní směry zaměřené na jedné straně na boj proti fenoménu nedostatku vody a sucha, a na straně druhé na možnosti adaptace na novou situaci.

1.4

Změna klimatu, jejíž existenci konstatovali jak vědci, tak občané, by mohla tuto situaci dále zhoršit, a proto je zapotřebí rychle přijmout opatření, jež Komise doporučuje.

1.5

Všechny členské státy se samozřejmě nenacházejí ve stejné situaci, podmínky jsou odlišné na jihu, na severu, na východě a na západě Evropy. Problém se však týká všech členských států a období letního sucha byla zaznamenána i v severských zemích.

1.6

Různorodost podmínek se proto nesmí stát překážkou pro přijetí dohodnuté evropské politiky a pro přijetí praktických opatření přizpůsobených konkrétním podmínkám členských států, neboť jedno univerzální řešení pro celou Evropskou unii neexistuje.

1.7

EHSV proto požaduje přísné a systematické monitorování aktivit, které se povedou v souvislosti s tímto sdělením.

1.8

Pokud jde o cenu vody, Výbor zdůrazňuje, že pokud převážné množství odběru vody není měřeno ani zaznamenáno, mohou se politiky poplatků za vodu ukázat jako neúčinné. Navrhuje tedy Komisi, aby členským státům předložila návrh vhodné definice rozsahu využití vody.

1.9

EHSV doporučuje vytvořit evropské internetové stránky plánů povodí, kde by místní orgány mohly nalézt příklady využitelné při zpracování těchto plánů a získat více informací.

1.10

Pokud jde o rozdělení prostředků spojených s vodou, navrhuje, aby Komise přizpůsobila výši podpory v závislosti na kritériu racionálního zacházení s vodou a zachování vodních zdrojů, s cílem přimět místní orgány, které se nechovají zodpovědně, ke změně přístupu, a přitom nepoškodit regiony, které již v této oblasti vyvíjejí úsilí.

1.11

Ke zlepšení řízení rizik sucha Výbor žádá, aby EU podporovala interoperabilitu mezi prostředky určenými na prevenci požárů a na jejich hašení v rámci evropského mechanismu civilní ochrany.

1.12

Pokud jde o infrastrukturu zásobování, EHSV doporučuje prostudovat možnost podzemního skladování a zpětného vtlačování vody do podzemních vod. Zastává názor, že není nutné předem vyloučit veškeré úvahy o převádění vod v rámci jednoho členského státu, ale že je třeba jim poskytnout rámec, aby se zamezilo jakémukoli plýtvání vody, jejíž řízení musí probíhat ve znamení neustálého úsilí o úspornost a s využitím nejpokrokovějších technik kontroly využívání (1).

1.13

K podpoře racionálního využívání vody Výbor doporučuje zavést systém inteligentního měření a přizpůsobené fakturace. Zdůrazňuje rovněž význam správné praxe v zemědělství a doporučuje zalesňování, vysazování živých plotů v regionech, kde je to užitečné a možné, a podporu udržitelných technik odvodňování a zavlažování, s podporou fondů politiky rozvoje venkova. Využívání vody v zemědělství se postupně zefektivňuje, tento proces však musí pokračovat s pomocí nástrojů, jako je modernizace a hospodárné využití zalévání a zavlažování. V této souvislosti je třeba zdůraznit nutnost prohlubovat a rozvíjet výzkum a nové technologie v zemědělství. Poukazuje na možnosti, které nabízejí individuální systémy úspory vody, recyklace a čištění zejména v řídce osídlených oblastech.

1.14

Co se týče zlepšování znalostí a sběru údajů, EHSV navrhuje vytvořit internetovou stránku, na níž by místní a regionální subjekty mohly nalézt ke stažení klimatické parametry podle globálních modelů Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPPC.

2.1

Nedostatek vody a vyšší frekvence období sucha se v Evropě staly zřejmým problémem nejen pro několik regionů, které bývaly tomuto problému v minulosti vystaveny, ale také pro celý kontinent. Podíl povodí, která čelí závažnému nedostatku vody, by mohl v Evropské unii stoupnout z dnešních 19 % na 39 % v roce 2070. Do značné míry by byly zasaženy především oblasti jižní, střední a východní Evropy.

2.2

Za posledních 30 let vzrostl počet regionů a obyvatel zasažených suchem o 20 %. Kromě lidských ztrát znamenají tato období sucha rovněž ztráty ekonomické. Období sucha v roce 2003 stálo evropské hospodářství minimálně 8,7 miliard eur. Ze studie o využití vody ve světě vyplývá, že situace se velmi různí. Američané spotřebují v průměru 600 litrů vody na osobu denně, Evropané 250 až 300, Jordánci 40 a Afričané 30! Každý jednotlivec se musí snažit čelit hrozbě nedostatku změnou svých zvyklostí, je však třeba jednat především tam, kde úsilí přinese nejvýraznější výsledky. Nejvíce vody spotřebuje zemědělství (71 % odběru vody), následuje průmysl (20 %) a využití v domácnostech (9 %) (2).

2.3

Komise tedy v reakci na žádost Rady ve složení pro životní prostředí z června 2006 předkládá soubor možných politických řešení na evropské úrovni:

2.4

Komise tak hodlá položit základy účinné strategie na podporu racionálního hospodaření s vodou, která je součástí boje proti změně klimatu a vyjádřením vůle dodat nový impuls evropskému hospodářství.

2.5

Evropská rada zdůraznila (3), že problematiku nedostatku vody a sucha je třeba řešit nejen na evropské úrovni, ale samostatně také na mezinárodní úrovni, a trvala na nutnosti plného provedení rámcové směrnice o vodě.

2.6

Rada Komisi požádala o monitorování provádění sdělení a o přezkum a navržení dalšího rozvoje strategie EU v těchto oblastech do roku 2012.

2.7

EHSV nemá v úmyslu přinést dodatečnou a nadbytečnou analýzu, ale raději se vyjádří ke zmíněným možnostem řešení, doplní je a především předloží konkrétní návrhy a podněty.

2.8

Problematika nedostatku vody a sucha v EU zasahuje do několika politik. V Komisi může jít např. o oblast působnosti GŘ pro zemědělství, GŘ pro životní prostředí či GŘ pro regionální politiku, neboť problematika se týká zemědělství, vodní politiky, změny klimatu, krizového řízení a organizování evropské civilní bezpečnosti. Komise by měla pečlivě dbát na to, aby otázky spojené s problematikou vody byly zohledněny horizontálně.

3.1.1

Úvahy Komise se řídí rámcovou směrnicí o vodě. Komise lituje nedostatečné využití ekonomických nástrojů a připomíná, že politiky poplatků za vodu se mohou ukázat jako neúčinné, pokud příslušné orgány neměří či nezaznamenávají převážné množství odběru vody.

3.1.2

Mnohé členské státy navíc přijaly restriktivní definice využití vody a uživatelů. Podle definice se uživatelé vody určují pouze podle distribuce pitné vody a čištění a opomíjí se zavlažování, plavba, vodní energetika či protipovodňová ochrana. Některé členské státy tak omezily rozsah plné náhrady nákladů (full cost recovery) a efektivní zpoplatnění různých využití vody.

3.1.3

Proto EHSV navrhuje, aby Komise vyzvala členské státy, které přijaly příliš restriktivní definice využití a uživatelů vody, aby svůj přístup přehodnotily, např. podle seznamu jednotlivých druhů využití vody, podle nějž by měly obhájit existující vyloučení. Bylo by zajímavé definovat kritéria pro hierarchické uspořádání možných využití vody, čímž by se také vytvořila pomůcka pro inteligentní stanovování poplatků.

3.1.4

EHSV rovněž doporučuje zřídit výzkumný program v oblasti aplikované ekonomiky pro vytvoření modelů finančních toků a toků sociální prospěšnosti pro jednotlivé možnosti využití vody a její oběh v rámci povodí.

3.1.5

Diskuse o vhodných poplatcích za vodu se musejí zakládat na hospodářské analýze nákladů a výhod, které z využívání vody vyplývají pro všechny oblasti činnosti a spotřebitele, uživatele či poplatníky.

3.1.6

Výbor také Komisi upozorňuje na tendenci způsobenou nedostatečnou definicí rozsahu využití vody, která se projevuje v některých členských státech a spočívá v přenesení nákladů na ochranu tohoto zdroje na městské spotřebitele, ve prospěch zemědělských a průmyslových uživatelů. V případě zvýšení ceny pro zemědělské uživatele by měla být nalezena přiměřená sazba.

3.1.7

EHSV konstatuje, že cenové pobídky k úspornému zacházení s vodou musejí být dostatečně motivující, aby jejich dopad nezmírnily náklady způsobené složitostí výsledné situace. Připomíná, že prvním zdrojem úspor je dobrá údržba sítí a zamezování únikům, které někdy způsobují nepřípustné plýtvání. Konstatuje rovněž, že systém poplatků nemůže vyřešit vše a že regulace má svou úlohu v situacích, kdy je třeba nalézt rovnováhu mezi různými druhy využití vody.

3.1.8

V místech, kde je poptávka po vodě sezónního charakteru a voda není určena k zemědělskému využití, což je častým případem letovisek, by bylo vhodné zavést systém dvojích poplatků. Přispěl by ke spravedlivému rozdělení pevných nákladů na údržbu systému mezi spotřebitele z řad stálých obyvatel a rekreantů.

3.2.1

Komise konstatuje, že hospodářský rozvoj některých povodí může mít negativní následky na dostupnost zdrojů vody, a zdůrazňuje, že bude třeba věnovat zvláštní pozornost povodím, která se potýkají s nedostatkem vody.

3.2.2

EHSV doporučuje vytvořit evropské internetové stránky s příklady plánů povodí pod dozorem Evropské agentury pro životní prostředí a/nebo Komise, kde by byly zveřejněny konkrétní příklady plánů povodí určené zejména pro místní samosprávy a příslušné zainteresované orgány.

3.2.3

Místní orgány by se zde mohly seznámit s metodikami, cíli, návrhy řešení a s ekonomickými údaji. Při přípravě plánů by se tak mohlo získat hodně času.

3.2.4

Dopad zemědělství na vodní zdroje je dobře znám. Je třeba podpořit efektivnější využívání vody, zejména rozvojem trvale udržitelného zavlažování a odvodňování (např. kapkové závlahy). Kontrola stavu SZP v roce 2008 musí být příležitostí k začlenění dalších otázek kvantitativního využití vody do nástrojů SZP. Snaha o úplné oddělení podpor by tak mohla být doplněna zvýšením podpory pro řízení vody v rámci programů rozvoje venkova. Měly by být rovněž zavedeny konkrétní nástroje pro řízení rizik sucha v zemědělství.

3.2.5

Obecně vzato by Komise mohla upravit výši podpor v závislosti na kritériu racionálního zacházení s vodou a zachování vodních zdrojů (např. 5 až 10 procentních bodů v rámci maximální výše dotací), zejména co se týče Fondu soudržnosti. Toto kritérium, upřesněné v okamžiku zkoumání projektu či vypsání veřejné soutěže v případě stavby, by bylo po realizaci projektu a po pěti letech vyhodnoceno na podnět orgánu, který je příjemcem evropské podpory. Doplňková pomoc by měla podobu snížení poplatků ze splácených investic, odměnou za prokázanou výkonnost.

3.2.6

Výbor se domnívá, že kontrola celkových nákladů na projekty spojené se zásobováním pitnou vodou či s čištěním je správným přístupem z hospodářského hlediska a z hlediska udržitelného rozvoje. Celkovými náklady se rozumí současná čistá hodnota investic a nákladů na provoz, údržbu a obnovování v dlouhodobém horizontu.

3.2.7

Pro šíření osvědčených postupů pro racionální zacházení s vodou a zachování vodních zdrojů by tedy bylo vhodné, aby zejména Komise podpořila projekty nabízející výběrová kritéria a záruky na tomto základě.

3.2.8

Celý tento přístup je v souladu s přáním Komise podpořit především opatření zaměřená na úspory vody a zaručit její racionální využívání. Mělo by se usilovat o to, aby tato politika byla v souladu s politikou biopaliv, která jsou náročná na spotřebu vody.

3.3.1

Komise chce podporovat výměnu osvědčených postupů.

3.3.2

EHSV si přeje, aby k doplnění místních meteorologických analýz byly využity satelitní prostředky a s jejich pomocí byla každým rokem na jaře vypracována mapa rizik sucha, deficitu zemědělské produkce a rizika požárů. Při té příležitosti by měly být využity rovněž údaje obsažené v již vypracovaných plánech povodí. Tyto údaje by byly zpřístupněny zemědělcům či jejich sdružením v rámci řízení rizik.

3.3.3

Výbor se domnívá, že i když je žádoucí se přeorientovat z řízení krizí na řízení rizik sucha, je možné řízení krizí dále zlepšit, jak se ukázalo v Řecku při katastrofálních požárech v létě 2007. EU by mohla usnadnit a podpořit interoperabilitu mezi prostředky určenými na prevenci a na boj proti požárům, standardizaci materiálů, využití kontejnerů k přepravě naftových čerpadel, provádění společných cvičení. Jednalo by se o konkrétní realizaci evropského mechanismu civilní ochrany.

3.3.4

Komise zmínila možnost využít při boji proti závažným následkům sucha pozměněný a přizpůsobený Fond solidarity EU a tuto možnost je třeba vzít v úvahu. Bylo by rovněž vhodné zřídit pojištění ke zmírnění následků období sucha, zejména pro zemědělce, kteří jsou prvními poškozenými.

3.4.1

V této souvislosti Komise plánuje projekty kolektivní povahy. V určitých případech by mohlo jít i o individuální iniciativy, při současném zdůraznění hierarchického přístupu k využití vody.

3.4.2

Sdělení v každém případě počítá s převáděním vod z jednoho povodí do druhého, se stavbou přehrad a malých hrází za velmi přísně stanovených podmínek, ale také s opětovným využitím odpadních vod a s odsolováním. V případě opětovného využití je problémem nahromadění znečišťujících látek v průběhu cyklů opětovného využití. Proto by bylo třeba zavést a podpořit výzkumný program na vytvoření modelu koncentrací po mnohonásobných cyklech a vyvodit z něj kritéria stabilizace, která pomohou určit, kdy koncentrace dosáhnou hraničních hodnot slučitelných se samočisticí kapacitou systému.

3.4.3

S odsolováním jsou spojeny problémy dvojího druhu: na jedné straně energetické, na druhé straně environmentální, související s vedlejšími produkty a se směsí solného koncentrátu.

3.4.4

Jednou z možností je program rozvoje solárního odsolování s řadou mikroinstalací, což by bylo technologickým příspěvkem Evropy rozvojovým zemím, které se potýkají se suchem.

3.4.5

Obecně vzato je třeba podpořit výzkum a rozvoj technik úspory vody nebo technik napomáhajících obnovování podzemních vod (např. povrchová úprava vozovek v městských oblastech) a také rozvoj biotechnologií umožňujících vyvíjet zemědělské kultury méně náročné na vodu.

3.4.6

Je třeba rovněž prostudovat možnost podzemního skladování a zpětného vtlačování vody do podzemních vod. V této souvislosti bude třeba vybrat pilotní projekty a určit normy pro skladovanou vodu, které budou realistické a přitom zajistí ochranu podzemí. Otázka podzemních vod se týká jak množství, tak kvality těchto vod, neboť podzemní vrstvy jsou rovněž poškozovány znečištěním. V tomto směru by měla být věnována zvláštní pozornost průmyslovým činnostem obzvláště náročným na vodu, které jednak narušují podzemní vrstvy a jednak zvyšují riziko jejich znečištění.

3.4.7

EHSV dále vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti převádění vody mezi regiony. Převádění vody mezi povodím s přebytkem vody do jiného povodí s nedostatkem vody může být vhodnou metodou, a to i z evropského hlediska, např. s cílem dosáhnout zemědělské soběstačnosti, pod podmínkou, že je voda v přijímajícím povodí využita účinně a hospodárně. Technická a tarifní opatření a předpisy musí zabránit situaci, kdy by kolektivní pomoc určitému odvětví, „které si pomoc zaslouží“, vedla ke zvýšení spotřeby vody v neprioritních odvětvích.

3.4.8

EHSV se domnívá, že je třeba sladit možná opatření na regulaci odtoku vody mezi třetími zeměmi a členskými státy EU, kterými protéká společná řeka přes vnější hranici EU.

3.5.1

Komise zastává názor, že využití technologií umožňujících racionální využívání vody lze podstatně zlepšit. Kromě snah zamezit plýtvání a únikům vody, které jsou v některých sítích značné, se otevírá zajímavá perspektiva v modernizaci postupů řízení vody.

3.5.2

Činnosti, jež Komise doporučuje, jsou jednoznačně žádoucí (standardy pro zařízení využívající vodu, náročnost budov na spotřebu vody, výkonnostní ukazatel, přizpůsobení hospodářských činností problému nedostatku vody atd.).

3.5.3

Mělo by se rovněž zvážit využití užitkové vody, které by však vyžadovalo investice zejména do zdvojení kanalizace a do preventivních opatření. Mělo by být rovněž zváženo systematičtější jímání dešťové vody.

3.5.4

Jedna metoda se jeví jako slibná: systém inteligentního měření („smart metering“) a přizpůsobené fakturace. Technologie spočívající v měření a v přenosu údajů o spotřebě na dálku by v budoucnu mohla umožnit zavedení několika druhů poplatků, jako je tomu u elektřiny. Předplatitel by si pak mohl zvolit předplatné odpovídající jeho situaci, které by však směřovalo k hospodárnému chování: sezónní sazba, stálá sazba, tarif pro nižší zatížení sítě atd.

3.5.5

S cílem zachovat zdroje vody, čelit povodním, erozi a znečištění, jež ji provází, by měla politika ochrany životního prostředí venkova důrazně podporovat opětné zalesňování, zachování kultur a vysazování živých plotů tam, kde je to užitečné a možné. Vyřizování žádostí a kontrola by mohly probíhat na základě nejmodernějších systémů geografického určování. Bylo by žádoucí prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a rozvoj podpořit základní zemědělský výzkum s cílem vypěstovat rostliny, které budou odolnější vůči suchu.

3.5.6

Dále by v zemědělské praxi bylo žádoucí rozvíjet trvale udržitelné odvodňování a zavlažování a obecně rovněž využívání nejlepších dostupných technik. Odvodňovací příkopy by měly být zejména v místech křížení vybaveny omezenými pásmy, kde bude možné lokálně zadržet vodu a tak snížit koncentraci vody, erozi a znečištění, jež jsou jejími doprovodnými jevy, a usnadnit zpětnou infiltraci. Tento způsob lokálního zadržování vody by samozřejmě vyžadoval povinné čištění, které by bylo třeba prostudovat s profesionály.

3.6.1

Úvahy Komise lze pouze uvítat: certifikace a označování na podporu racionálního a hospodárného využívání vody představují odpovídající cestu vpřed. Pokud jde o označování, je však třeba mít na paměti, že ekologické označování je dnes v módě a že přehnané označování může vést k nesrozumitelnosti poskytovaných informací.

3.6.2

Do celospolečenského vytváření návyků zaměřených na úsporu vody by měla být zapojena organizovaná občanská společnost jako celek, sociální partneři, různá sdružení a rovněž vzdělávací systém. Odbornou přípravou technických pracovníků v oboru a šířením nových technologií je třeba předejít opakování omylů z minulosti, zejména v oblasti městské vodní infrastruktury.

3.6.3

Lze konstatovat, že dnes roste nabídka zařízení pro jímání dešťové vody či pro recyklaci užitkové vody pro individuální bydlení. To svědčí o vytváření návyků zaměřených na úsporu vody, které Komise prosazuje. Je však třeba zabránit tomu, aby správná snaha o hospodárné zacházení s vodou vedla k individualistickému úsilí o soběstačnost, které by z technického a hospodářského hlediska narušilo veřejné služby zásobování vodou a čištění odpadních vod, jež byly a nadále zůstávají původcem velkého pokroku v oblasti hygieny a naděje dožití. V našich vyspělých společnostech jsme pozapomněli, že voda je nutná k životu, ale může být také životu nebezpečná.

3.6.4

Individuální systémy úspory vody, recyklace a čištění, které nejsou kolektivní, se jeví jako zajímavé a vhodné pro bydlení v řídce osídlených oblastech. V městském prostředí jsou jejich hospodářské a sociální výhody méně zřejmé, kromě případů, kdy jsou systémy jímání dešťové vody a recyklace (přesto, že využívají odtoku ze soukromých pozemků) zpracovány a využívány veřejnými službami.

3.7.1

Komise konstatuje, že je nutné mít k dispozici spolehlivé informace o rozsahu a dopadu nedostatku vody a sucha. Výbor plně podporuje myšlenku provádět každoroční evropské hodnocení a co nejlépe využít služeb globálního sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES) k získávání vesmírných údajů a nástrojů pro sledování na podporu vodních politik. Je třeba pobízet univerzity a střediska vědeckého výzkumu k realizaci studií zaměřených na otázky spojené s vodou, na zachování zdrojů vody a na způsoby, jak zvětšit jejich objem využitím nových technologií.

3.7.2

Bude třeba sjednotit kritéria pro vyhodnocení situace při inventářích množství vody uvedených v rámcové směrnicí o vodě. V praxi jsou zprávy členských států nesourodé jak z hlediska rozměrů sledovaných povodí, tak z hlediska frekvence sledování kvality vody a biologické rozmanitosti.

3.7.3

EHSV tedy vyzývá Komisi, aby uspíšila práci specializovaných výborů při sledování provádění rámcové směrnice o vodě a zveřejnila formou srovnávacích tabulek pokroky dosažené v jednotlivých členských státech, a tím dodala další podnět probíhajícím činnostem a povzbudila jejich konvergenci.

3.7.4

Nazíráno realisticky je třeba soustředit úsilí na nejcitlivější oblasti a nečekat na získání homogenních a kvalitních hodnocení a akčních plánů. Výběr těchto oblastí by mohl proběhnout na podnět členských států, avšak podle společných kritérií (nedostatek srážek a definice geografické oblasti).

3.7.5

Zlepšování informovanosti místních a regionálních subjektů o riziku nedostatku vody a obecněji o dopadech změny klimatu by se usnadnilo, kdyby informace o vývoji klimatu byly poskytnuty co nejširší veřejnosti.

3.7.6

V této souvislosti EHSV konkrétně navrhuje vytvořit internetovou stránku, která by eventuálně mohla být začleněna do Evropského systému informací o vodě (WISE), kde by byly k dispozici klimatické parametry, jako je např. měření srážek, evapotranspirace, teplota, rychlost větru, sluneční osvit, a to podle globálních modelů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (GIEC) (v duchu projektů PRUDENCE či ENSEMBLES, ale se systematičtějším pokrytím a poskytující spolu s grafickými údaji i údaje číselné).

3.7.7

Vědecký charakter údajů poskytovaných on-line a jejich každoroční aktualizace by byly svěřeny skupině evropských laboratoří, které jsou členy GIEC.

3.7.8

EU by mohla financovat počáteční vytvoření těchto stránek a skromný poplatek za stažení dokumentů by přispíval na výzkumnou činnost laboratoří podílejících se na modelech.