52007SC0288

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 7.3.2007

SEK(2007) 288 v konečném znění

Doporučení pro

STANOVISKO RADY

v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému programu stability Belgie na období 2006–2010

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti

Pakt o stabilitě a růstu, který vstoupil v platnost dne 1. července 1998, je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst napomáhající vytváření pracovních míst. Reforma z roku 2005 sice na jedné straně potvrdila, že pakt je užitečný pro upevňování fiskální disciplíny, ale na druhé straně se snažila posílit jeho účinnost a hospodářské základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], které je součástí Paktu o stabilitě a růstu, ukládá členským státům, aby předkládaly Radě a Komisi programy stability nebo konvergenční programy i jejich každoroční aktualizace (členské státy, které již přijaly jednotnou měnu, předkládají (aktualizované) programy stability a členské státy, které jednotnou měnu dosud nepřijaly, předkládají (aktualizované) konvergenční programy). První program stability Belgie byl předložen v prosinci 1998. V souladu s nařízením vydala Rada na základě doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem dne 15.března 1999 své stanovisko. Podle téhož postupu Komise hodnotí aktualizované programy stability a konvergenční programy, výše uvedený výbor se k nim vyjadřuje a Rada je může přezkoumat.

Východiska pro hodnocení aktualizovaného programu

Komise prostudovala nejnovější aktualizaci programu stability Belgie předloženou dne 13. prosince 2006 a přijala doporučení pro stanovisko Rady k této aktualizaci (viz hlavní body hodnocení v rámečku).

Aby bylo jasné, za jakých okolností se nový program stability vyhodnocuje, jsou v následujících odstavcích shrnuty:

1. hospodářské a rozpočtové výsledky za posledních deset let

2. nejnovější vyhodnocení pozice státu podle preventivní části Paktu o stabilitě a růstu (shrnutí stanoviska Rady k předchozí aktualizaci programu stability) a

3. vyhodnocení národního programu reforem z prosince 2006 provedené Komisí.

Hospodářské a rozpočtové výsledky za poslední období

Na základě analýz za posledních deset let lze dojít k závěru, že belgický hospodářský cyklus v podstatě odpovídá cyklu eurozóny a vykazuje obdobnou úroveň růstu. Tato skutečnost je však významná, neboť zároveň poukazuje na belgickou fiskální konsolidaci, jež byla mnohem rozsáhlejší než konsolidace v oblasti eurozóny, a umožnila tak ukončit dlouhé období vysokého rozpočtového schodku. Belgie se od roku 2000 snaží udržet vyrovnaný rozpočet (aniž by se jí do této chvíle podařilo nahromadit přebytky), přesto pokračuje v provádění jednorázových opatření, která mají vést k tomuto cíli. Výrazné snížení podílu zadluženosti státního rozpočtu oživilo domácí poptávku a zvýšilo důvěru spotřebitelů. Během posledních deseti let se sazba z úspor domácností snížila z 20 % v roce 1995 na zhruba 13 % v roce 2005. Čistý vývoz rovněž přispěl k hospodářskému růstu, Belgie je však nucena čelit velkým ztrátám podílů na trhu, což by v dlouhodobém horizontu mohlo vést k ohrožení zaměstnanosti a hospodářského růstu. Nízká úroveň vývozu Belgie je částečně způsobena belgickou vývozní strukturou, ale i vysokými náklady na pracovní síly. Časově neomezené pobírání příspěvků v nezaměstnanosti, nízké požadavky při hledání nového zaměstnání kladené zejména na nezaměstnané vyššího věku a existence velkorysého systému předčasných důchodů vysvětlují, proč je podíl na trhu práce (zejména starších pracovníků) jedním z nejnižších v eurozóně.

Hodnocení obsažené ve stanovisku Rady k předchozímu programu

Dne 14. února 2006 Rada přijala stanovisko k předchozí aktualizaci programu stability na období 2005–2009. Rada se domnívala, „že stav rozpočtu je obecně zdravý a pokračující snižování dluhu z jeho stále ještě vysoké úrovně předpokládané v programu poskytuje příklad fiskálních politik prováděných v souladu s paktem. Opírání se o jednorázová opatření na počátku programového období zdůrazňuje potřebu provést konsolidaci na začátku programového období.“ Rada Belgii vyzvala, „aby zvážila opatření, která by zabránila zhoršení strukturálního salda v roce 2006, a aby uplatnila nezbytná opatření k dosažení náročných rozpočtových cílů v následujících letech.“

Vyhodnocení národního programu reforem provedené Komisí

Zpráva o provádění národního programu reforem Belgie, která se předkládá v rámci obnovené lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, byla předložena dne 16. října 2006. Národní program reforem Belgie uvádí tyto hlavní problémy/priority: udržitelnost veřejných financí; snižování nákladů na pracovní síly; vytvoření dynamického trhu pracovních sil; podpora hospodářství prostřednictvím investic a reforem; zlepšení systému sociálního zabezpečení; a posilování součinnosti mezi ochranou životního prostředí a hospodářským růstem.

Komise ve svém vyhodnocení programu (vyhodnocení bylo přijato jako součást její výroční zprávy o pokroku z prosince 2006 [2] ) uvedla, že Belgie dosáhla při provádění a vylepšení svého národního programu reforem na období 2005–2008 významného pokroku. Přestože existují určitá rizika v udržitelnosti veřejných financí vzhledem k celkovému stárnutí obyvatelstva, celkové politické zaměření veřejné správy je odpovídající. I když v oblasti výzkumu a rozvoje bylo dosaženo jen skromných výsledků, Belgie provádí ohlášená opatření v mikroekonomické oblasti a podporuje současné reformy pro zvýšení investic. Výsledky týkající se zaměstnanosti jsou však nestálé a Belgie musí provést ještě celou řadu opatření, aby dosáhla evropských cílů týkajících se míry zaměstnanosti, a zejména zaměstnanosti starších osob.

Na základě zjištěných předností a nedostatků bylo Belgii doporučeno, aby podnikla další kroky ke snížení daňové zátěže práce a regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti.

Rámeček: Hlavní body hodnocení Podle požadavků čl. 5 odst. 1 (pro programy stability) a čl. 9 odst. 1 (pro konvergenční programy) nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se hodnocení týká následujících bodů: zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, reálné; střednědobého rozpočtového cíle členského státu a vhodnosti postupu úprav vedoucího k dosažení tohoto cíle; zda opatření, která byla navržena a/nebo přijata za účelem dodržení plánovaného postupu úprav, umožní dosažení střednědobého rozpočtového cíle během daného cyklu; při hodnocení postupu úprav vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle se posuzuje, zda se v období s dobrými hospodářskými výsledky vynakládá větší úsilí, zatímco v době horších hospodářských výsledků může být toto úsilí nižší, u členských států, které přijaly euro nebo jsou zapojeny do ERM II, se rovněž hodnotí, zda meziročně zlepšují saldo očištěné o cyklické vlivy, bez jednorázových a jiných dočasných opatření, o 0,5 % HDP, aby se jim podařilo dosáhnout jejich střednědobého rozpočtového cíle; při vymezování postupu úprav vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle (v případě členských států, které tohoto cíle dosud nedosáhly) nebo při povolování dočasné odchylky od tohoto cíle (v případě členských států, které ho již dosáhly) se hodnotí provádění hlavních strukturálních reforem, které mají dlouhodobý úsporný účinek (včetně toho, že zvyšují potenciální růst), a proto mají skutečný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí (za podmínky, že je přiměřený bezpečný odstup od referenční hodnoty 3 % HDP a že se do konce programového období očekává návrat ke střednědobému rozpočtovému cíli), zvláštní pozornost se přitom věnuje důchodovým reformám, včetně zavedení systému sestávajícího z několika pilířů, včetně povinného, plně financovaného pilíře; zda je hospodářská politika členského státu v souladu s hlavními směry hospodářské politiky. Reálnost makroekonomických předpokladů uvedených v programu se hodnotí s ohledem na předpověď útvarů Komise z podzimu 2006, používá se také společně dohodnutá metodika pro odhad potenciálního výstupu a salda očištěného od cyklických jevů. Soulad s hlavními směry hospodářské politiky se hodnotí podle hlavních směrů hospodářské politiky v oblasti veřejných financí, které jsou součástí integrovaných hlavních směrů na období 2005 až 2008. Při hodnocení se rovněž posuzuje: vývoj míry zadluženosti a perspektiva dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, jimž by se měla podle zprávy Rady ze dne 20. března 2005 „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“ věnovat „dostatečná pozornost při dohledu nad rozpočtovými pozicemi“. Přístup k hodnocení dlouhodobé udržitelnosti je popsán ve sdělení Komise ze dne 12. října 2006[3]; míra začlenění do národního programu reforem, který členský stát předložil v rámci lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Rada ve složení pro hospodářství a finance uvedla ve své průvodní poznámce k hlavním směrům hospodářské politiky na období 2005 až 2008 zaslané Evropské radě dne 7. června 2005, že národní programy reforem by měly být v souladu s programy stability a konvergenčními programy; dodržování kodexu chování[4], který mimo jiné předpisuje společnou strukturu a soubor tabulek údajů o programech stability a konvergenčních programech. |

- Doporučení pro

STANOVISKO RADY

v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému programu stability Belgie na období 2006–2010

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[5], a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Komise,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

VYDALA TOTO STANOVISKO:

4. Dne [27.března 2007] posoudila Rada aktualizovaný program stability Belgie na období 2006–2010[6].

5. Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP bude po zbytek programového období klesat z úrovně 2,7 % v roce 2006 na průměrně 2,2 %. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář vychází z reálných předpokladů růstu. Předpovědi týkající se inflace uvedené v programu se rovněž jeví reálně.

6. Schodek veřejných financí na rok 2006 je na základě prognózy útvarů Komise z podzimu roku 2006 odhadován na 0,2 % HDP oproti vyrovnanému rozpočtu, s nímž se počítalo v předešlé aktualizaci programu stability. Přestože podmínky hospodářského cyklu byly v roce 2006 mnohem lepší, než se předpokládalo v předešlé aktualizaci programu, a přestože výdaje se vyvíjely podle prognózy, příjmy byly nižší, než se předpokládalo (zejména z důvodu podhodnocení závěrečné fáze reformy přímých daní z roku 2001, což se zjistilo během druhé poloviny roku 2006). Za účelem (částečného) vyrovnání nižších příjmů a zajištění vyrovnaného rozpočtu se začalo častěji využívat jednorázových opatření. Proto se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a bez jednorázových a jiných dočasných opatření) v roce 2006 významně zhoršilo.

7. Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie programu je zajištění soustavného snižování stále vysoké míry zadluženosti (okolo 90 % v roce 2006) na 75 % HDP v roce 2010 prostřednictvím postupného navyšování nominálních rozpočtových přebytků (z 0,3 % HDP v roce 2007 na 0,9 % v roce 2010) s cílem čelit krizi, kterou vyvolá stárnutí obyvatelstva. Primární přebytek, který se od roku 2001 stále snižuje (tehdy dosahoval výše 7 % HDP), se má ustálit na zhruba 4,1 % HDP. Úpravy se dosáhne převážně snížením výdajů (o 1,25 procentního bodu HDP v období let 2006 až 2010). Hlavní způsob snížení výdajů představuje omezování výdajů na úroky (0,75 procentního bodu), které vyplývají ze soustavného snižování zadluženosti a jsou částečně kompenzovány snížením příjmů veřejných financí (0,5 procentního bodu). Předpověď na období po roce 2007 uvedená v programu ve velké míře odpovídá předpovědím o neměnících se politikách, přestože se zdá, že program (nepřímo) počítá s použitím dalších jednorázových opatření pro dosažení rozpočtových cílů. Tato strategie je v podstatě obdobná jako strategie, jež byla předložena v rámci předešlé aktualizace programu stability, přičemž všeobecný makroekonomický scénář zůstává beze změn.

8. Vzhledem k tomu, že program neuvádí informace o použití jednorázových a jiných dočasných opatření po roce 2007, nelze na základě informací uvedených v programu vypočítat strukturální saldo od roku 2008. Za předpokladu, že relativní dopad jednorázových opatření se po roce 2007 nezmění, by se strukturální saldo vypočítané podle společně dohodnuté metodiky mělo zlepšit a zvýšit z okolo -0,4 % HDP v roce 2006 na 0,7 % na konci programového období. Stejně jako předešlá aktualizace programu stability i tento program definuje střednědobé cíle stavu rozpočtu jako strukturální přebytek ve výši 0,5 % HDP, jehož se podle programu dosáhne v roce 2008 za předpokladu, že dopad jednorázových opatření nepřekročí výši 0,4 % HDP. To znamená o jeden rok později, než bylo uvedeno v předešlé aktualizaci programu. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,25 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozmezí, které pro eurozónu a pro členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodexu chování, a je náročnější než to, co vyplývá z předpokládané míry zadlužení a dlouhodobého průměrného růstu potenciálního produktu.

9. Rozpočtové výsledky by mohly být o něco horší, než je uvedeno v programu. To platí zejména v případě předpovědí na rok 2007, neboť se zdá, že rozpočet je spíše optimistický a v některých případech chybí přesné údaje o navrhovaných opatřeních (zejména jednorázová opatření v oblasti prodeje nemovitostí nebo převodu důchodových povinností z veřejných společností nejsou dostatečným způsobem upřesněna). Belgie se většinou snaží o dosažení svých nominálních rozpočtových cílů, zdá se však, že pro dosažení cílů za rok 2007 bude muset přijmout další opatření. Přestože se v Belgii během roku běžně přijímají změny v rozpočtu, z důvodu červnových parlamentních voleb by v roce 2007 mohlo dojít k výraznému zpoždění. Horší výsledek, kterého by se v roce 2007 dosáhlo, by se musel převést do dalších let. Od roku 2008 také existuje riziko, že jednorázová opatření, jejichž platnost bude ukončena, nebudou nahrazena strukturálními opatřeními.

10. Vzhledem k tomuto posouzení rizik se rozpočtová strategie uvedená v programu může jevit jako nedostatečná pro dosažení střednědobého cíle do roku 2008, jak je uvedeno v programu. Střednědobý cíl je však, jak je uvedeno výše, náročnější, než to, co vyplývá z předpokládané míry zadlužení a dlouhodobého průměrného růstu potenciálního produktu. Proto se zdá, že rozpočtová strategie je pro dosažení téměř vyrovnaného strukturálního stavu rozpočtu, který lze na základě paktu od roku 2008 považovat za přiměřený, dostatečná.. Navíc se zdá, že přístup k rozpočtu vyjádřený v programu poskytuje dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programového období. Tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle programu by mělo být v souladu s Paktem o stabilitě a růstu zrychleno, neboť Pakt stanoví, že meziroční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM-II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP; v případě příznivých hospodářských podmínek by změny měly být větší a naopak v případě nepříznivých hospodářských podmínek menší. Pokud se však zohlední všechna rizika, může tempo vedoucí k dosažení střednědobého cíle klesnout na pouhé minimum již v roce 2007 a následně se úplně zpomalit, ačkoli se zdá, že Belgie je spíše v období příznivých hospodářských podmínek.

11. Výše dluhu uvedená v programu je 87,7 % HDP na rok 2006, tento údaj však nezohledňuje převzetí dluhů belgické železniční společnosti SNCB za rok 2005, což podle Eurostatu zvýší dluh pro dané období o 1,7 % HDP. Proto se útvary Komise domnívají, že hrubý veřejný dluh dosahuje v roce 2006 výše 89,4 % HDP, což značně přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě, i když během několika posledních let výše dluhu významně poklesla. Program předpokládá rychlý pokles míry dluhu zhruba o 15 procentních bodů během programového období. Vzhledem k posouzení rizik, a zejména výše uvedených rizik týkajících se plnění rozpočtových cílů, se bude míra zadlužení pravděpodobně vyvíjet méně příznivěji, než je uvedeno v programu. Zdá se však, že se míra zadlužení během programového období ještě sníží a přiblíží se tak referenční hodnotě.

12. Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatel na rozpočet je v Belgii vyšší než je průměr EU, zejména z důvodu významného zvýšení výdajů na důchodové zabezpečení vyjádřené v procentech HDP v příštích desetiletích. Původní stav rozpočtu s výrazným primárním přebytkem, který sice nedosahuje takové výše jako v roce 2005, přispívá ke zmírňování plánovaných dlouhodobých účinků stárnutí populace na rozpočet, ale není dostatečný k plnému pokrytí podstatného zvýšení výdajů. Současná úroveň hrubého dluhu však přes svoje snižování zůstává stále mnohem vyšší než je referenční hodnota uvedená ve Smlouvě. Postupné snižování míry zadluženosti závisí na tom, zda se podaří dlouhodobě udržet vysoké primární přebytky, které by pomohly snížit rizika udržitelnosti veřejných financí. Celkově se zdá, že Belgie je v tomto ohledu vystavena středně vysokému riziku.

13. Program stability neobsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé finanční strategie. Dále neposkytuje systematické informace o přímých rozpočtových nákladech nebo úsporách plynoucích z hlavních reforem předpokládaných v národním programu reforem, ale zdá se, že jeho rozpočtové odhady berou v úvahu dopady opatření popsané v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá program stability, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Oba programy tak předpokládají postupné provádění „generačního paktu“ (rozsáhlý plán, jehož cílem je zvýšit zaměstnanost a posílit sociální zabezpečení), další postupné snižování daňové zátěže práce a přijetí opatření na podporu výzkumu a podnikání.

14. Rozpočtová strategie v programu je vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005–2008.

15. Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u požadovaných, tak u nepovinných údajů[7].

Všeobecně lze říci, že pokračující snižování ještě stále vysokého dluhu je příkladem fiskálních politik prováděných v souladu s paktem. Přestože program počítá s postupným navyšováním přebytků vycházejících z vyrovnaného nominálního stavu rozpočtu (zejména prostřednictvím omezování výdajů na úroky), dosažení rozpočtových cílů zůstává nejisté. Zdá se však, že střednědobého cíle bude v programovém období dosaženo.

Vzhledem k výše uvedenému hodnocení se Belgie vyzývá:

(i) k dodržení rozpočtového cíle na rok 2007 a k urychlení tempa úprav střednědobých cílů za méně častého používání jednorázových opatření.

(ii) vzhledem k vysoké míře zadluženosti a předpokládanému zvýšení výdajů souvisejících se stárnutím obyvatel k zlepšení udržitelnosti veřejných financí v dlouhodobém horizontu tím, že splní alespoň střednědobé cíle a přijme další opatření, jejichž cílem je významně snížit výdaje související se stárnutím obyvatel.

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových odhadů

2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |

Reálný HDP (změna v %) | SP pros. 2006 | 1,2 | 2,7 | 2,2 | 2,1 | 2,2 | 2,2 |

KOM list. 2006 | 1,1 | 2,7 | 2,3 | 2,2 | neuv. | neuv. |

SP pros. 2005 | 1,4 | 2,2 | 2,1 | 2,3 | 2,2 | neuv. |

Inflace podle HISC (%) | SP pros. 2006 | 2,5 | 2,4 | 1,9 | 1,8 | 1,8 | 1,9 |

KOM list. 2006 | 2,5 | 2,4 | 1,8 | 1,7 | neuv. | neuv. |

SP pros. 2005 | 2,9 | 2,8 | 2,0 | 1,9 | 1,7 | neuv. |

Mezera výstupu (% potenciálního HDP) | SP pros. 20061 | -0,8 | -0,3 | -0,4 | -0,4 | -0,4 | -0,3 |

KOM list. 20065 | -1,0 | -0,6 | -0,6 | -0,7 | neuv. | neuv. |

SP pros. 20051 | -0,8 | -0,6 | -0,6 | -0,5 | -0,4 | neuv. |

Saldo veřejných financí (% HDP) | SP pros. 2006 | 0,1 -2,3* | 0,0 | 0,3 | 0,5 | 0,7 | 0,9 |

KOM list. 2006 | -2,3 | -0,2 | -0,5 | -0,5 | neuv. | neuv. |

SP pros. 2005 | 0,0 | 0,0 | 0,3 | 0,5 | 0,7 | neuv. |

Primární saldo (% HDP) | SP pros. 2006 | 4,3 1,9* | 4,1 | 4,2 | 4,1 | 4,1 | 4,2 |

KOM list. 2006 | 1,9 | 3,9 | 3,4 | 3,2 | neuv. | neuv. |

SP pros. 2005 | 4,3 | 4,1 | 4,2 | 4,1 | 4,1 | neuv. |

Saldo očištěné o cyklické vlivy (% HDP) | SP pros. 20061 | 0,8 -1,6* | 0,2 | 0,5 | 0,7 | 0,9 | 1,1 |

KOM list. 2006 | -1,7 | 0,1 | -0,1 | -0,1 | neuv. | neuv. |

SP pros. 20051 | 0,4 | 0,3 | 0,6 | 0,8 | 0,9 | neuv. |

Strukturální saldo2 (% HDP) | SP pros. 20063 | neuv. | -0.4 | 0.1 | neuv. | neuv. | neuv. |

KOM list. 20064 | 0,2 | -0,7 | -0,2 | -0,1 | neuv. | neuv. |

SP pros. 2005 | 0,0 | -0,3 | 0,4 | 0,7 | 0,9 | neuv. |

Hrubý státní dluh (% HDP) | SP pros. 2006 | 91,5 93,2* | 87,7 89,4* | 83,9 85,6* | 80,4 82,1* | 76,6 78,3* | 72,6 74,3* |

KOM list. 2006 | 93,2 | 89,4 | 86,3 | 83,2 | neuv. | neuv. |

SP pros. 2005 | 94,3 | 90,7 | 87,0 | 83,0 | 79,1 | neuv. |

Pozn.: |

1Výpočty útvarů Komise na základě údajů z programu. |

2Saldo očištěné o cyklické vlivy (stejně jako v předchozích řádcích) bez jednorázových a jiných dočasných opatření. |

3Jednorázová a dočasná opatření z programu (0,6 % HDP v roce 2006 a 0,4 % v roce 2007; ve všech případech se jedná o snížení schodku). Program neposkytuje údaje o požití jednorázových opatření v jiných letech. |

4Jednorázová a jiná dočasná opatření z prognózy útvarů Komise z podzimu 2006 (2,0 % HDP v roce 2005, jedná se o zvýšení schodku; 0,8 % v roce 2006 a 0,1 % v roce 2007, v obou případech se jedná o snížení schodku). |

5Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech období 2005–2008 ve výši 2,2 %, 2,3 %, 2,3 % a 2,2 %. |

* Údaje o schodku a zadlužení uvedené v programu na rok 2005 neodpovídají Evropskému systému národních účtů (ESA95). Eurostat dne 23. října 2006 pozměnil údaje o schodku a zadlužení, které Belgie předložila, v souvislosti s převzetím dluhů železniční společnosti SNCB/NMBS za rok 2005 ve výši 7 400 milionů EUR (2,5 % HDP) vládou (FIF/FSI - Fonds de l'infrastructure ferroviaire / Fonds voor spoorweginfrastructuur) (viz tisková zpráva Eurostatu č. 139/2006). Podle pravidel ESA95, dopad na schodek veřejných financí za rok 2005 dosahuje stejné výše; dopad na zadlužení státního rozpočtu dosahoval na konci roku 2005 výše 5 200 milionů EUR (1,7 % HDP, přičemž se zohlednilo částečné vyrovnání dluhu během tohoto roku). Údaje za rok 2005 označené hvězdičkou byly pozměněny Eurostatem. Údaje o zadlužení na období 2006 až 2010, které jsou označeny hvězdičkou, byly „automaticky“ upraveny útvary Komise tak, aby odpovídaly pravidlům ESA95. Tato úprava údajů o výši dluhu je založena na technickém předpokladu, že výše dluhu FIF/FSI se nezměnila. |

Zdroj: |

Program stability (SP); Hospodářská prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 (KOM); výpočty útvarů Komise. |

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Všechny dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové adrese:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[2] Sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady „Provádění obnovené lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost – Rok výsledků“, 12.12.2006, KOM(2006) 816.

[3] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v EU“, 12.10.2006, KOM(2006) 574 a dokument generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise (2006) „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v Evropské unii“, European Economy č. 4/2006.

[4] „Upřesnění provádění Paktu o stabilitě a růstu a pokyny k formě a obsahu stabilizačních a konvergenčních programů,“ které podpořila Rada ve složení ECOFIN dne 11. října 2005“.

[5] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové adrese:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[6] Aktualizovaný program byl předložen přibližně 2 týdny po 1. prosinci, tedy po lhůtě stanovené v kodexu chování.

[7] Odhady celkového schodku veřejných financí a zadlužení uvedené v programu nezohledňují dopad převzetí dluhů belgické železniční společnosti SNCB za rok 2005, jak o tom rozhodl Eurostat dne 23. října 2006. Program rovněž neposkytuje informace o použití jednorázových a jiných dočasných opatření v období let 2008–2010.