52007PC0170

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 29.3.2007

KOM(2007) 170 v konečném znění

2005/0260 (COD)

Pozměněný návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, KTEROU SE MĚNÍ SMĚRNICE RADY 89/552/EHS

o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání („Audiovizuální mediální služby bez hranic“)

(předložený Komisí)

2005/0260 (COD)

Pozměněný návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, KTEROU SE MĚNÍ SMĚRNICE RADY 89/552/EHS

o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání („Audiovizuální mediální služby bez hranic“)

1. Souvislosti

Datum předání návrhu Radě a Evropskému parlamentuKOM(2005) 646 – 2005/0260(COD) 15. prosince 2005

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13. září 2006

Stanovisko Výboru regionů 11. října 2006

Stanovisko Evropského parlamentu – první čtení 13. prosince 2006

2. CÍL NÁVRHU KOMISE

Cílem návrhu je prohloubit vnitřní trh s nelineárními audiovizuálními službami / službami na vyžádání (minimální míru harmonizace, pokud jde o ochranu dětí a mladistvých, projevy nenávisti a obchodní sdělení) na základě zásady země usazení a modernizovat pravidla, zejména pravidla pro reklamu, pokud jde o lineární služby / služby televizního vysílání.

3. Stanovisko Komise ke změnám přijatým Parlamentem

3.1. Pozměňovací návrhy přijaté Komisí

Komise může přijmout řadu pozměňovacích návrhů, které jsou v souladu s návrhem Komise a v souladu s obecným přístupem Rady ze dne 13. listopadu 2006. Z těchto důvodů Komise může plně přijmout tyto přijaté pozměňovací návrhy :

6, 11, 12, 14, 16, 20, 25, 30, 32, 41, 42, 43, 49, 56, 62, 67, 78, 79, 81, 84, 85, 89-92, 99, 115, 117, 120-125, 133, 138, 144, 199[1], 213, 221, 222, 224, 226.

3.2. Pozměňovací návrhy přijaté Komisí částečně, nebo v zásadě

Body odůvodnění:

Pokud jde o body odůvodnění, Komise může přijmout následující pozměňovací návrhy s výhradou formulační úpravy. Tyto změny většinou vyplývají ze změn v normativní části a jejich účelem je zjednodušit pozměňovací návrhy a učinit je soudržnějšími.

Pozměňovací návrh 1 (bod odůvodnění 1):

„(1) Směrnice 89/552/EHS koordinuje některé právní a správní předpisy členských států upravující provozování televizního vysílání. Nové technologie v oblasti přenosu audiovizuálních mediálních služeb však vyžadují přizpůsobení regulativního rámce za účelem zohlednění dopadu strukturálních změn, šíření informačních a komunikačních technologií a technologického rozvoje na obchodní modely, zejména na financování komerčního vysílání, a pro zajištění optimálních podmínek pro hospodářskou soutěž a právní jistoty, pokud jde o evropské informační technologie a evropská odvětví médií a mediálních služeb, a také respektování kulturní a jazykové rozmanitosti.“

Pozměňovací návrh 3 (bod odůvodnění 3):

„(3) Audiovizuální mediální služby jsou ve stejné míře kulturními a ekonomickými službami. Jejich rostoucí důležitost pro společnosti, demokracii – především prostřednictvím zajištění informační svobody, názorové rozmanitosti a plurality médií – vzdělání a kulturu odůvodňuje používání zvláštních pravidel pro tyto služby.“

Pozměňovací návrh 4 (bod odůvodnění 3a):

„Ve svých usneseních ze dne 1. prosince 2005, ze dne 4. dubna 2006 a ze dne 27. dubna 2006 Evropský parlament zdůraznil mezinárodní rozměr audiovizuálních služeb a skutečnost, že kulturní činnosti, statky a služby mají jak hospodářskou, tak i kulturní povahu.“

Pozměňovací návrh 7 (bod odůvodnění 5):

„(5) Základní principy směrnice 89/552/EHS – zásada vysílacího státu a společná minimální pravidla – se osvědčily a měly by být tudíž zachovány. Evropské společnosti poskytující audiovizuální mediální služby ale čelí právní nejistotě a nerovným podmínkám, pokud jde o právní režim vztahující se na vznikající služby na vyžádání. Je tedy nutné za účelem zamezení narušování hospodářské soutěže, zlepšení právní jistoty, podpory dokončení vnitřního trhu a usnadnění vzniku jednotného informačního prostoru používat pro všechny audiovizuální mediální služby, jak lineární, tak nelineární, základní stupeň koordinovaných pravidel.

Pozměňovací návrh 8 (bod odůvodnění 6):

„(6) Komise přijala sdělení o budoucnosti evropské regulativní politiky v audiovizuální oblasti, v němž zdůraznila, že regulativní politika v uvedeném odvětví musí chránit některé veřejné zájmy, například kulturní rozmanitost, právo na informace, význam plurality médií, ochranu dětí a mladistvých, ochranu spotřebitelů a opatření pro zlepšení mediálních dovedností.“

Pozměňovací návrh 10 (bod odůvodnění 6b) [2] :

„(6a) Zásada země původu má zásadní význam pro vznik a další rozvoj celoevropského audiovizuálního trhu se silným odvětvím produkujícím evropský obsah. Kromě toho tato zásada chrání práva diváků na volbu z široké škály evropských pořadů, a tak přispívá k pluralitě médií.“

Pozměňovací návrh 13 a pozměňovací návrh 110 [3](bod odůvodnění 9):

„(9) Tato směrnice rozšiřuje soulad se základními právy a je plně v souladu se zásadami, právy a svobodami uvedenými v Listině základních práv Evropské unie, zejména v článku 11 uvedené listiny. V této souvislosti by měly členské státy zřídit nezávislé regulační orgány v oblastech, na které se tato směrnice vztahuje, pokud tak již neučinily. Členským státům přísluší rozhodnutí o tom, zda je vhodné mít jediný regulační orgán pro všechny audiovizuální mediální služby, nebo několik samostatných orgánů pro každou kategorii služeb (lineárních nebo nelineárních). Mimo to tato směrnice nijak nebrání členským státům používat svá ústavní pravidla vztahující se ke svobodě tisku a svobodě projevu ve sdělovacích prostředcích.“

Pozměňovací návrh 17 (bod odůvodnění 12):

„(12) Žádné ustanovení této směrnice by nemělo ukládat členským státům, aby stanovily nové systémy udělování licencí či úředního povolování pro jakýkoli typ audiovizuálních mediálních služeb, ani je k tomu vybízet.“

Pozměňovací návrh 18 (bod odůvodnění 13):

„(13) Definice audiovizuálních mediálních služeb se vztahuje pouze na audiovizuální mediální služby, ať už ve formě programové skladby nebo na vyžádání, poskytované hromadnými sdělovacími prostředky, tj. služby, jejichž cílovým příjemcem je velká část veřejnosti a které by na ni mohly mít jasný dopad. Audiovizuální mediální služby se skládají z pořadů. Příklady pořadů zahrnují celovečerní filmy, sportovní události, situační komedie, dokumentární pořady, dětské pořady a původní dramata. Její oblast působnosti je omezena na služby, jak je definuje Smlouva, a vztahuje se tedy na jakoukoli hospodářskou činnost, včetně činnosti podniků veřejných služeb, ale nevztahuje se na činnosti, které jsou především nehospodářské povahy a které nesoutěží s televizním vysíláním, například soukromé webové stránky, a na služby spočívající v poskytování nebo šíření audiovizuálního obsahu vytvářeného soukromými uživateli za účelem sdílení a výměny v rámci zájmových společenství. Definice vylučuje všechny služby, které nejsou určeny k šíření audiovizuálního obsahu, tj. případy, kdy je audiovizuální obsah vzhledem ke službě vedlejší a není jejím hlavním účelem.“

Pozměňovací návrh 23 (bod odůvodnění 16):

„(16) Pro účely této směrnice se termínem „audiovizuální“ rozumí pohyblivé obrazy se zvukem nebo bez něj, takže tento termín zahrnuje němé filmy, ale nezahrnuje přenos zvuku, rozhlasové služby nebo samostatné textové služby. V souvislosti s televizním vysíláním zahrnuje pojem simultánního sledování rovněž kvazisimultánní sledování v důsledku kolísání krátkého časového zpoždění, které vzniká mezi vysíláním a přijetím signálu z technických důvodů vlastních procesu vysílání.“

Pozměňovací návrh 27 (bod odůvodnění 17b):

„(17a) Kritéria stanovená v definici audiovizuálních mediálních služeb uvedená v čl. 1 písm. a) směrnice 89/552/EHS a rozšířená v 13. až 17. bodě odůvodnění této směrnice musí být všechna splněna současně.“

Pozměňovací návrh 28 (bod odůvodnění 18):

„(18) Vedle reklamy a teleshoppingu je zavedena širší definice audiovizuálního obchodního sdělení. Definice zahrnuje obrazy se zvukem nebo bez něj, které jsou vysílány jako součást audiovizuální mediální služby, tvoří součást pořadů nebo je doprovázejí a jsou navrženy tak, aby přímo či nepřímo propagovaly zboží, služby nebo obraz na veřejnosti fyzické či právnické osoby, která provozuje hospodářskou činnost; nezahrnuje tedy oznámení ve veřejném zájmu a upozornění na charitativní akce vysílaná bezplatně.“

Pozměňovací návrh 33 (bod odůvodnění 23):

„(23) Členské státy musí mít možnost použít v oblastech koordinovaných touto směrnicí přísnější pravidla pro poskytovatele mediálních služeb, kteří spadají do jejich pravomoci, a při tom musí zajistit, aby tato pravidla byla v souladu s právními předpisy Společenství. Pro zabránění zneužívání nebo podvodnému jednání je vhodným řešením, které zohlední obavy členských států bez zpochybnění řádného používání zásady země původu, kodifikace judikatury Evropského soudního dvora společně s účinnějším postupem.“

Pozměňovací návrh 34 (bod odůvodnění 23a):

„(23a) Pro účely argumentace členského státu v jednotlivých případech, že poskytovatel mediálních služeb usazený v jiném členském státě poskytuje vysílání, které je zcela nebo převážně směrováno na jeho území, může tento členský stát uvést ukazatele, jako je původ reklamy a/nebo výnosů předplatného, hlavní jazyk služby nebo existence pořadů či obchodních sdělení zaměřených specificky na veřejnost v členském státě, ve kterém jsou přijímána. Kromě toho musí tento členský stát v souvislosti s postupem obcházení prokázat zneužívání nebo podvodné jednání poskytovatele mediálních služeb usazeného v daném jiném členském státě . “

Pozměňovací návrh 35 (bod odůvodnění 24):

„(24) Podle této směrnice mohou členské státy bez ohledu na používání zásady země původu nadále přijímat opatření k omezení svobody pohybu televizního vysílání nebo nelineárních audiovizuálních mediálních služeb, ale pouze za určitých podmínek uvedených v článku 2a této směrnice a v souladu s postupy stanovenými v této směrnici. Podle stávající judikatury Evropského soudního dvora je však jakékoli omezení volného pohybu služeb, například jakoukoli odchylku od základní zásady Smlouvy, nutno vykládat restriktivně. S ohledem na nelineární audiovizuální mediální služby se možností přijmout opatření podle článku 2a směrnice 89/552/EHS nahrazují případná opatření, která by dotčený členský stát mohl přijmout až do dnešní doby v souladu s čl. 3 odst. 4 a/nebo čl. 12 odst. 3 směrnice 2000/31/ES v oblasti koordinované články 3d a 3e směrnice 89/552/EHS.“

Pozměňovací návrh 36 (bod odůvodnění 25):

„(25) Komise ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii zdůraznila pečlivou analýzu týkající se vhodného regulativního přístupu, zejména zda je pro dané odvětví a problém vhodnější právní předpis, nebo zda by se měly zvážit alternativní možnosti, například společná regulace či samoregulace. Zkušenosti navíc ukazují, že jak nástroje společenské regulace, tak i nástroje samoregulace, provedené v souladu s různými právními tradicemi členských států, mohou hrát důležitou úlohu při poskytování vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Opatření zaměřená na to, aby se v rámci nově vznikajícího odvětví audiovizuálních mediálních služeb dosáhlo cílů veřejného zájmu, budou účinnější, pokud budou přijata za aktivní podpory samotných poskytovatelů těchto služeb. Samoregulace je typem dobrovolné iniciativy umožňující hospodářským subjektům, sociálním partnerům a nevládním organizacím nebo sdružením přijímat obecné pokyny pro sebe samy. V souladu se svými odlišnými právními tradicemi by členské státy měly uznat úlohu, kterou může hrát účinná samoregulace jako doplněk právních předpisů a zavedených soudních a/nebo správních mechanismů, a její užitečný příspěvek k dosažení cílů této směrnice. I když samoregulace může být doplňkovou metodou k provádění některých ustanovení této směrnice, nemůže nahradit povinnosti vnitrostátního zákonodárce. Společná regulace ve své minimální formě tvoří v souladu s právními tradicemi členských států právní vazbu mezi samoregulací a vnitrostátním zákonodárcem.“

Pozměňovací návrh 39 (bod odůvodnění 26a):

„(26a) Mediální gramotnost znamená dovednosti, znalosti a porozumění, které spotřebitelům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Mediálně gramotní lidé budou schopni provádět informovanou volbu, budou chápat povahu obsahu a služeb a budou schopni využívat celé palety příležitostí, které nabízejí nové komunikační technologie. Budou moci lépe chránit sebe a své rodiny před škodlivým nebo urážlivým materiálem. Rozvoj mediální gramotnosti ve všech oblastech společnosti by tudíž měl být podporován a sledován.“

Pozměňovací návrh 218 (bod odůvodnění 27):

(27) Proto pro ochranu základní svobody přijímání informací a pro zajištění úplné a řádné ochrany zájmů diváků v Evropské unii musí ti, kdo vykonávají výhradní práva týkající se události velkého veřejného zájmu, udělit ostatním subjektům televizního vysílání a zprostředkovatelům, pokud jednají jménem subjektů televizního vysílání, právo používat krátké výňatky za účelem zařazení do obecných zpravodajských pořadů, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek při řádném zohlednění výhradních práv. Tyto podmínky by měly být včas sděleny před konáním události veřejného zájmu, aby ostatní měli dostatek času pro výkon uvedeného práva. Subjekty televizního vysílání si mohou volně vybrat krátké výňatky ze signálu vysílajícího subjektu, přičemž přinejmenším označí jejich zdroj, pokud to není z praktických důvodů nemožné. Takové krátké výňatky by neměly být delší než 90 sekund a neměly by se vysílat dříve, než událost skončí, nebo u sportovních událostí před ukončením hry v jednom dni, a to podle toho, co nastane dříve.

Uvedená ustanovení platí, aniž je dotčena povinnost jednotlivých subjektů televizního vysílání dodržovat příslušné právní předpisy Společenství a mezinárodní úmluvy o autorském právu.

Členské státy zpravidla usnadní přístup k událostem poskytnutím přístupu k signálu subjektu televizního vysílání. Mohou však zvolit jiné rovnocenné prostředky. Takové prostředky zahrnují mimo jiné poskytnutí přístupu k místu konání těchto událostí.

Právo na přístup k přeshraničním zprávám by se mělo uplatňovat pouze v případě nutnosti; pokud tedy některý subjekt televizního vysílání ve stejném členském státě získal výhradní práva na danou událost, musí být o přístup žádáno u tohoto subjektu.“

Pozměňovací návrh 46 (bod odůvodnění 32):

„(32) Opatření přijatá na ochranu dětí a mladistvých a na ochranu lidské důstojnosti musí být v rovnováze se základním právem na svobodu projevu zakotveným v Listině základních práv Evropské unie. Cílem těchto opatření, jako jsou kódy PIN (osobní identifikační čísla) nebo označování, by však mělo být zajištění odpovídající úrovně ochrany dětí a mladistvých a lidské důstojnosti, zejména pokud jde o nelineární služby, pomocí povinnosti jasně upozornit na zvláštní povahu určitých pořadů před jejich vysíláním, v souladu s článkem 1 a článkem 24 Listiny základních práv Evropské unie.“

Pozměňovací návrh 104 [čl. 3d odst. 1d] jako nový bod odůvodnění 32a:

„(32a) Pro poskytovatele audiovizuálních služeb, kteří spadají do pravomoci jednoho z členských států, bude v každém případě platit ustanovení trestního práva, které zakazuje šíření dětské pornografie.“

Pozměňovací návrh 214 (bod odůvodnění 35):

„(35) Nelineární audiovizuální mediální služby mají potenciál částečně nahradit lineární služby. V souladu s tím by měly v případech, kde je to proveditelné, podporovat tvorbu a šíření evropských děl, a aktivně tak přispívat k podpoře kulturní rozmanitosti. Podpora evropských děl by mohla spočívat například v minimálním podílu evropských děl poměrném k hospodářskému výsledku, v minimálním podílu evropských děl v katalozích videonahrávek na vyžádání nebo v atraktivní prezentaci evropských děl v elektronických programových průvodcích. Bude důležité pravidelně přezkoumávat používání ustanovení týkajících se podpory evropských děl ze strany audiovizuálních mediálních služeb. V rámci zpráv stanovených v čl. 3f odst. 3 členské státy rovněž zohlední zejména finanční příspěvek takových služeb k tvorbě evropských děl a k nákupu práv k evropským dílům, podíl evropských děl v katalogu audiovizuálních mediálních služeb i skutečnou uživatelskou spotřebu evropských děl nabízených takovými službami.“

Pozměňovací návrh 57 (bod odůvodnění 41):

„(41) Vedle praktik, které upravuje předkládaná směrnice, se směrnice 2005/29/ES vztahuje na nekalé obchodní praktiky, například klamavé a agresivní praktiky v audiovizuálních mediálních službách. Kromě toho, jelikož směrnicí 2003/33/ES, která zakazuje reklamu na cigarety a jiné tabákové výrobky a související sponzorství v tištěných médiích, ve službách informační společnosti a v rozhlasovém vysílání, není dotčena směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání; a s ohledem na zvláštní vlastnosti audiovizuálních mediálních služeb by vztah mezi směrnicí 2003/33/ES a směrnicí 89/552/EHS měl zůstat stejný i po vstupu této směrnice v platnost. Ustanovení čl. 88 odst. 1 směrnice 2001/83/ES, které zakazuje reklamu určenou široké veřejnosti na některé léčivé přípravky, se podle odstavce 5 téhož článku použije, aniž je dotčen článek 14 směrnice 89/552/EHS; vztah mezi směrnicí 2001/83/ES a směrnicí 89/552/EHS by měl zůstat stejný i po vstupu této směrnice v platnost. Dále není touto směrnicí dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví.“

Pozměňovací návrh 58 (bod odůvodnění 42):

„(42) Vzhledem ke zvýšenému využívání nových technologií, např. osobních videonahrávačů, a většímu výběru kanálů není nadále odůvodněna podrobná regulace týkající se zařazování reklamních šotů a mající za cíl chránit diváky. Směrnice dává subjektům televizního vysílání pružnost, pokud jde o její zařazování do míst, kde nepřiměřeně nenaruší celistvost pořadů.

Pozměňovací návrh 219 (bod odůvodnění 46):

„(46) Umístění produktu je již skutečností ve filmových dílech a v audiovizuálních dílech vytvořených pro televizi, ale členské státy tuto praktiku regulují různě. Pro zajištění rovných podmínek, a tím pádem i zvýšení konkurenceschopnosti evropského mediálního odvětví, je zapotřebí přijmout pravidla pro umístění produktu. Je užitečné mít pozitivní seznam, který povoluje umístění produktu v těch druzích obsahu, kde ovlivňování názoru nemá prvořadou funkci, a v případech, kdy není poskytována žádná (nebo jen zanedbatelná) úplata. Definice umístění produktu pokrývá jakoukoli podobu audiovizuálního obchodního sdělení, jež je tvořeno začleněním výrobku, služby, příslušné ochranné známky či zmínky o nich do pořadu, obvykle za úplatu nebo jinou protihodnotu. Je předmětem stejných kvalitativních pravidel a omezení jako reklama. Dále by mělo splňovat určité požadavky. Nesmí být ohrožena redakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele mediálních služeb. Zejména nesmí způsob, jakým je výrobek zařazen do pořadu, vyvolávat dojem, že pořad nebo účinkující výrobek podporují. Kromě toho nesmí být výrobku poskytnuto „přílišné zvýraznění“. To znamená zvýraznění, které není odůvodněno redakčními požadavky pořadů nebo potřebou dodat pravděpodobnost. Rozhodujícím kritériem pro rozlišení mezi sponzorstvím a umístěním produktu je skutečnost, že při umístění produktu je zmínka o produktu začleněna do děje pořadu. Zmínky o sponzorech mohou být oproti tomu odvysílány během pořadu, avšak nejsou součástí děje.“

Pozměňovací návrh 63 (bod odůvodnění 47):

„(47) Regulační orgány by měly být nezávislé na vládách členských států i na poskytovatelích audiovizuálních mediálních služeb, aby mohly vykonávat svou práci nestranně a transparentně a přispívat k pluralitě. Pro zajištění správného používání této směrnice je nezbytná úzká spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Komisí. Stejně tak je zvláště důležitá těsná spolupráce mezi členskými státy a mezi regulačními orgány členských států, pokud jde o možný vliv subjektů televizního vysílání usazených v jednom členském státě na jiný členský stát. Jsou-li postupy udělování licencí upraveny vnitrostátními právními předpisy a pokud se případ týká více členských států, je žádoucí, aby se kontakty mezi příslušnými orgány uskutečnily předtím, než budou takové licence uděleny. Tato spolupráce by se měla týkat všech oblastí koordinovaných směrnicí 89/552/EHS, a zejména jejích článků 2, 2a a 3.“

Pozměňovací návrh 64 (bod odůvodnění 47a):

„(47a) Kulturní rozmanitost, svoboda vyjadřování a pluralita médií jsou důležitými aspekty evropského audiovizuálního odvětví a jsou nezbytnými podmínkami demokracie a rozmanitosti.“

Pozměňovací návrh 65 (bod odůvodnění 47b):

„(47b) Právo zdravotně postižených osob a starších občanů na účast v sociálním a kulturním životě společnosti a na začlenění do něj je neoddělitelné od poskytování dostupných audiovizuálních mediálních služeb. Dostupnost audiovizuálních mediálních služeb mimo jiné zahrnuje znakovou řeč, titulkování, akustický popis obrazu, zvukový popis a snadno pochopitelnou orientaci v nabídce.“

Normativní část

Pokud jde o definice v článku 1 , Komise může přijmout:

Pozměňovací návrh 66 s výhradou této formulační úpravy: „a) „audiovizuální mediální službou“ služba definovaná články 49 a 50 Smlouvy, která spadá pod redakční odpovědnost poskytovatele mediálních služeb a jejíž hlavním účelem je poskytování pořadů za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání široké veřejnosti, a to prostřednictvím sítí elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES.

Tyto audiovizuální mediální služby jsou buď televizní vysílání definované v písmenu c) tohoto článku nebo služby na vyžádání definované v písmenu e) tohoto článku a/nebo audiovizuální obchodní sdělení;“ Poslední věta tohoto pozměňovacího návrhu se vypouští, protože kritérium „hlavního účelu“ již vylučuje elektronické verze novin a časopisů z oblasti působnosti této směrnice, jak je jasně uvedeno v bodě odůvodnění 15.

Pozměňovací návrh 68 s výhradou této formulační úpravy: „c) „televizním vysíláním“ nebo „televizním přenosem“ (tj. lineární audiovizuální mediální službou) audiovizuální mediální služba poskytovaná poskytovatelem mediálních služeb pro simultánní sledování pořadů na základě programové skladby;“

Pozměňovací návrh 205 s výhradou této formulační úpravy: „e) „službou na vyžádání” (tj. nelineární audiovizuální mediální službou) audiovizuální mediální služba poskytovaná poskytovatelem mediálních služeb za účelem sledování pořadů v daném okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho individuální žádost na základě nabídky pořadů vybrané poskytovatelem mediálních služeb;“

Pozměňovací návrh 70 s výhradou této formulační úpravy: „f) „audiovizuálním obchodním sdělením“ obrazy se zvukem nebo bez něj, které jsou určeny k přímé či nepřímé propagaci zboží, služeb či obrazu na veřejnosti fyzické či právnické osoby provozující hospodářskou činnost; Tyto obrazy pořad doprovázejí nebo jsou do něj zahrnuty za úplatu nebo jinou protihodnotu nebo pro účely vlastní propagace. Audiovizuální obchodní sdělení mají mimo jiné podobu televizní reklamy, sponzorování, teleshoppingu a umístění produktu;“

Pozměňovací návrh 71 s výhradou této formulační úpravy: „h) „skrytým audiovizuálním obchodním sdělením” ústní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, jména, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb v pořadech, jestliže poskytovatel mediálních služeb úmyslně uvede takovou prezentaci s reklamním cílem a mohl by uvést veřejnost v omyl, pokud jde o povahu této prezentace. Prezentace se považuje za úmyslnou zejména tehdy, je-li prováděna za úplatu nebo jinou protihodnotu;“

Pozměňovací návrh 73 s výhradou této formulační úpravy: „i) „sponzorováním“ jakýkoli příspěvek poskytnutý veřejným nebo soukromým podnikem, který neposkytuje audiovizuální mediální služby nebo nevytváří audiovizuální díla, na financování audiovizuálních mediálních služeb nebo pořadů s cílem propagovat jméno, ochrannou známku, obraz na veřejnosti, činnost nebo výrobky tohoto podniku;“

Pozměňovací návrh 77 s výhradou této formulační úpravy: „aa) „pořadem“ soubor pohyblivých obrazů se zvukem nebo bez něj‚ který představuje jednotlivou položku v rámci programové skladby nebo nabídky vyhotovené poskytovatelem mediálních služeb a jehož forma a obsah jsou srovnatelné s formou a obsahem televizního vysílání;“

Pozměňovací návrh 137 navrhuje zakotvit v článku 6 směrnice definici, která je již uvedena v 36. bodě odůvodnění směrnice 97/36/ES. Komise může tuto definici v článku 1 v zásadě přijmout s výhradou této formulační úpravy: „2. při vymezení pojmu „nezávislý producent” členské státy přihlédnou zejména k vlastnictví a vlastnickým právům produkční společnosti a k počtu pořadů dodávaných témuž subjektu televizního vysílání.“

Změny v definicích se provádějí s cílem lépe přizpůsobit pozměňovací návrhy obecnému přístupu Rady.

Pokud jde o postup podle článku 2a dotčené směrnice, Komise může v zásadě přijmout pozměňovací návrh 82 s výhradou této formulační úpravy:

„2. Členské státy se mohou přechodně odchýlit od odstavce 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) audiovizuální mediální služba z jiného členského státu zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušuje čl. 22 odst. 1 nebo 2, článek 3d či 3e;

b) poskytovatel mediálních služeb během předchozích dvanácti měsíců již nejméně dvakrát porušil jedno nebo více ustanovení, která jsou uvedena v písmenu a);

c) dotčený členský stát uvědomil písemně poskytovatele mediálních služeb, členský stát, ve kterém je poskytovatel usazen, a Komisi o údajných porušeních a opatřeních, která má v úmyslu učinit, pokud by k jakémukoli takovému porušení došlo znovu;

d) konzultace s členským státem usazení a Komisí nepřinesly smírné urovnání do 15 dnů od oznámení ve smyslu písmene c) a údajné porušení přetrvává.

Do dvou měsíců po oznámení opatření přijatých členským státem rozhodne Komise o tom, zda jsou opatření slučitelná s právními předpisy Společenství. V případě záporného rozhodnutí musí členský stát uvedená opatření neprodleně ukončit.“

Pokud jde o postup v čl. 3 odst. 1 , Komise může částečně přijmout pozměňovací návrh 220 s výhradou této formulační úpravy:

„1. Členské státy mohou i nadále uplatňovat v oblastech, na které se vztahuje tato směrnice, vůči poskytovatelům mediálních služeb, kteří spadají do jejich pravomoci, podrobnější nebo přísnější předpisy, pokud jsou tyto předpisy v souladu s právními předpisy Společenství.“

Pokud jde o krátké zpravodajské příspěvky [článek 3b], Komise může v zásadě přijmout:

Pozměňovací návrh 223 s výhradou této formulační úpravy:

„1. Členské státy zajistí, aby měly všechny subjekty televizního vysílání usazené ve Společenství pro účely krátkých zpravodajských příspěvků přístup k událostem vysoce zajímavým pro veřejnost, které vysílá výhradně subjekt televizního vysílání spadající do jejich pravomoci, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek.“

Pozměňovací návrh 97 s výhradou této formulační úpravy: „3. Aniž jsou dotčeny ostatní odstavce tohoto článku, členské státy v souladu se svými právními systémy a praxí zajistí, aby byly přiměřeně vymezeny postupy a podmínky pro použití těchto krátkých výňatků, zejména veškerá opatření k náhradě.“

Pozměňovací návrh 98 s výhradou této formulační úpravy:

„4. Alternativně k odstavci 2 mohou členské státy zavést rovnocenný systém, který zajistí přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek jinými prostředky.“

Pokud jde o ustanovení základního stupně , Komise může přijmout:

Za účelem lepšího přizpůsobení pozměňovacího návrhu obecnému přístupu Rady (článek 3b) může Komise v zásadě přijmout pozměňovací návrh 107 s výhradou této formulační úpravy:

„Článek 3e

Členské státy vhodnými prostředky zajistí, aby audiovizuální mediální služby poskytované poskytovateli spadajícími do jejich pravomoci neobsahovaly podněcování k nenávisti na základě rasy, pohlaví, náboženského vyznání nebo národnosti.“

Pokud jde o podporu evropské produkce , Komise může v zásadě přijmout:

Pozměňovací návrh 108 s výhradou této formulační úpravy:

„Článek 3f

„1. Členské státy zajistí, aby služby na vyžádání poskytované poskytovateli mediálních služeb spadajícími do jejich pravomoci podporovaly vhodnými prostředky, a pokud je to možné, produkci evropských děl a přístup k nim. Tato podpora by se mohla mimo jiné týkat finančního příspěvku těchto služeb na produkci evropských děl a nabývání práv k těmto dílům nebo na podíl zastoupení a/nebo zdůraznění evropských děl v nabídce pořadů v rámci této služby.“

Pozměňovací návrh 109 s výhradou této formulační úpravy:

„4. Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a na základě nezávislé studie podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání odstavce 1, přičemž zohlední vývoj trhu, technologický rozvoj a cíl kulturní rozmanitosti.“

Pokud jde o obchodní sdělení , Komise může přijmout:

Pozměňovací návrhy 114 a 225 týkající se článku 3g s výhradou této formulační úpravy:

„1. Členské státy zajistí, aby audiovizuální obchodní sdělení poskytovaná poskytovateli, kteří spadají do jejich pravomoci, splňovala tyto požadavky:

a) audiovizuální obchodní sdělení musí být snadno rozeznatelná a odlišitelná od redakčního obsahu. Skrytá audiovizuální obchodní sdělení jsou zakázána;

b) audiovizuální obchodní sdělení nesmějí používat podprahové techniky;

c) audiovizuální obchodní sdělení nesmějí:

i) ohrozit respektování lidské důstojnosti,

ii) obsahovat jakoukoli diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo národnosti,

iii) urážet náboženské nebo politické přesvědčení,

iv) podněcovat chování na újmu zdraví nebo bezpečnosti,

v) podněcovat chování, které je hrubě na újmu ochrany životního prostředí;

d) všechny formy audiovizuálních obchodních sdělení týkajících se cigaret a jiných tabákových výrobků jsou zakázány;

e) audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmí být zaměřena výslovně na děti nebo mladistvé a nesmí podporovat nestřídmou konzumaci těchto nápojů;

f) audiovizuální obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků a léčebných postupů dostupných pouze na předpis v členském státě, do jehož pravomoci poskytovatel audiovizuálních služeb spadá, jsou zakázána;

g) audiovizuální obchodní sdělení nesmí morálně nebo fyzicky ohrožovat děti a mladistvé. Nesmí proto přímo nabádat děti nebo mladistvé ke koupi nebo k pronájmu určitého výrobku nebo služby a využívat k tomu jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, přímo nabádat děti nebo mladistvé, aby přesvědčovali své rodiče nebo třetí osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služby, využívat zvláštní důvěru, kterou mají děti a mladiství k rodičům, svým učitelům nebo jiným osobám, ani bezdůvodně zobrazovat děti nebo mladistvé v nebezpečných situacích;

2. Členské státy a Komise by měly povzbuzovat poskytovatele audiovizuálních služeb, aby vypracovali kodex chování týkající se dětských pořadů, které obsahují reklamu nebo reklamní vstupy, sponzoring nebo marketing týkající se nezdravých nebo nevhodných potravin a nápojů, jako potraviny a nápoje s vysokým obsahem tuků, cukrů a solí a alkoholických nápojů.“

Pokud jde o umístění produktu (článek 3i), Komise může přijmout:

Pozměňovací návrh 227 s výhradou této formulační úpravy:

„1. Umístění produktu se zakazuje.

2. Odchylně od odstavce 1 je umístění produktu přípustné, pokud členské státy nerozhodnou jinak, v těchto případech:

- ve filmových dílech, filmech a seriálech vyrobených pro audiovizuální mediální služby, v zábavných pořadech lehčího žánru a sportovních přenosech; nebo

- v případech, kdy se neprovádí žádná platba, nýbrž se pouze bezplatně poskytují určité produkty nebo služby.

Odchylka v první odrážce se nevztahuje na pořady pro děti.

3. Pořady, které umístění produktu obsahují, musí splňovat přinejmenším všechny tyto požadavky:

a) jejich obsah a v případě televizního vysílání jejich doba zařazení nejsou v žádném případě ovlivněny tak, aby tím byla dotčena odpovědnost a redakční nezávislost poskytovatele mediálních služeb;

b) audiovizuální mediální služby nepodporují přímo nákup nebo pronájem produktů nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním těchto produktů nebo služeb za účelem jejich propagace;

c) nepatřičně nezdůrazňují dotyčný produkt;

d) diváci jsou jasně informováni o existujícím umístění produktu. Pořady obsahující umístění produktu jsou řádně označeny na začátku, na konci, a když určitý pořad pokračuje po reklamním přerušení, aby divák nemohl být žádným způsobem uveden v omyl.

V případech, kdy poskytovatel mediálních služeb neobdržel platbu nebo podobnou odměnu za umístění produktu, mohou členské státy upustit od požadavků uvedených výše v písmenu d).

4. Pořady nesmí v žádném případě obsahovat umístění produktů, kterými jsou:

– tabákové výrobky nebo cigarety nebo umístění produktu podniků, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret a jiných tabákových výrobků; nebo

– konkrétní léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v členském státě, do jehož pravomoci spadá poskytovatel mediálních služeb, dostupné pouze na lékařský předpis.

(5) Ustanovení tohoto článku se vztahují pouze na pořady vyrobené po [datum: lhůta pro provedení této směrnice].“

Pokud jde o otázky dostupnosti , Komise může přijmout pozměňovací návrh 135 s výhradou této formulační úpravy:

„Článek 3j

1. Členské státy přijmou přiměřená opatření k zajištění toho, aby audiovizuální mediální služby, které spadají do jejich pravomoci, byly postupně, a bude-li to možné, zpřístupněny zrakově a sluchově postiženým osobám.

2. Ve své zprávě podle článku 26 Komise rovněž popíše pokrok dosažený při plnění cílů odstavce 1.“

Pokud jde o zařazování reklamních šotů (článek 11), Komise může částečně přijmout pozměňovací návrhy 228 a 208 s výhradou této formulační úpravy:

„Článek 11

1. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy se reklama nebo teleshopping zařazuje v průběhu pořadů, nebyla narušena celistvost pořadů, s přihlédnutím k přirozeným přestávkám v pořadu, době jeho trvání a jeho povaze, ani práva držitelů práv.

2. Přenos filmů vytvořených pro televizi (s výjimkou seriálů, cyklů a dokumentů), filmových děl a zpravodajských pořadů může být přerušen reklamou a/nebo teleshoppingem jednou během každého plánovaného časového úseku o délce nejméně 30 minut. Přenos pořadů pro děti může být přerušen reklamou a/nebo teleshoppingem jednou během každého plánovaného časového úseku o délce nejméně 30 minut, pokud plánovaná délka pořadu přesahuje 30 minut. Reklama a teleshopping nesmějí být zařazovány během bohoslužeb.“

Pokud jde o teleshopping , Komise může přijmout pozměňovací návrh 229 s výhradou této formulační úpravy:

„Článek 18a

Teleshoppingové vstupy jsou jasně označeny optickými a akustickými prostředky a trvají bez přerušení nejméně 15 minut.“

Pokud jde o regulační orgány , Komise může přijmout pozměňovací návrhy 147 a 149 s výhradou této formulační úpravy:

„Článek 23b

„1. Členské státy přijmou vhodná opatření ke zřízení vnitrostátních regulačních orgánů a institucí v souladu s vnitrostátními právními předpisy k zaručení nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů a zajistí, aby tyto orgány vykonávaly své pravomoci nestranně a průhledně.

2. Vnitrostátní regulační orgány poskytnou Komisi a sobě navzájem informace potřebné pro používání ustanovení této směrnice. Vnitrostátní regulační orgány úzce spolupracují při řešení problémů vyplývajících z používání této směrnice.“

Pokud jde o obecná ustanovení o provedení , Komise může přijmout:

Pozměňovací návrh 150 s výhradou této formulační úpravy:

„Článek 26

Nejpozději […] a potom každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování této směrnice v pozměněném znění. Uvedená zpráva popíše obecnou úroveň souladu s touto směrnicí a to, do jaké míry bylo dosaženo cílů této směrnice, a to zejména pokud jde o:

- evropskou a nezávislou produkci (články 5, 6 a 3f),

- dostupnost pro lidi se zdravotním postižením (článek 3hc)

Komise by v případě potřeby měla předložit další návrhy, aby směrnici přizpůsobila vývoji v oblasti audiovizuálních mediálních služeb, zejména s ohledem na nový technologický rozvoj, konkurenceschopnost odvětví a úroveň mediální gramotnosti ve všech členských státech.“

Pozměňovací návrh 151 (článek 3 pozměňující směrnice) s výhradou této formulační úpravy:

„1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dva roky po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.“

3.3. Závěr

Podle čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES mění Komise svůj návrh výše uvedeným způsobem.

[1] Rovnost hlasů při hlasování o pozměňovacím návrhu 199, který Komise původně zamítla, znamenala, že pozměňovací návrh 215 nebyl přijat, avšak vedla ke schválení pozměňovacího návrhu, který je totožný s pozměňovacím návrhem 215, přijatým Komisí.

[2] Přijatý v zásadě pouze proto, že původní číslování bylo nesprávné.

[3] Odkaz na Listinu základních práv EU byl navržen EP v normativní části, a proto byl přijat pouze v zásadě.