52007DC0378

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 27.6.2007

KOM(2007) 378 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o pokroku Rumunska, pokud jde o doprovodná opatření po přistoupení

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o pokroku Rumunska, pokud jde o doprovodná opatření po přistoupení

1. ÚVOD

1.1. Souvislosti

Když Rumunsko vstupovalo dne 1. ledna 2007 do EU, byla přijata zvláštní ustanovení, která měla usnadnit a podpořit jeho hladké přistoupení a zároveň zabezpečit řádné fungování politik a institucí EU.

Stejně jako všechny členské státy i Rumunsko muselo při vstupu do EU přijmout všechna práva a povinnosti spojené s členstvím. V souladu s běžnou praxí Komise sleduje používání práva ( acquis communautaire ), aby zajistila, že Rumunsko své povinnosti plní.

Navíc v souladu s podmínkami pro země, které vstoupily do EU v roce 2004, stanoví smlouva o přistoupení ochranná a přechodná opatření (například omezení volného pohybu pracovníků, přístupu k sítím silniční dopravy, ustanovení o veterinárních a rostlinolékařských pravidlech a bezpečnosti potravin). Smlouva o přistoupení jasně stanovila, že vyskytnou-li se vážné nedostatky při transpozici či provádění acquis v hospodářské oblasti, oblasti vnitřního trhu, spravedlnosti a vnitřních věcí, lze po dobu až tří let po přistoupení uplatnit ochranná opatření[1]. Přistoupení Rumunska provázel rovněž soubor zvláštních doprovodných opatření, která byla zavedena s cílem předejít nedostatkům v oblasti bezpečnosti potravin, zemědělských fondů, reformy soudnictví a boje proti korupci, nebo tyto nedostatky napravit. Pro poslední dvě oblasti byl zřízen mechanismus pro spolupráci a ověřování, který vymezil referenční cíle a tím i rámec pro sledování pokroku v této oblasti[2].

Tento mechanismus byl zaveden, aby se zlepšilo fungování zákonodárného a správního systému a systému soudnictví a aby se řešily vážné nedostatky v boji proti korupci. Účelem mechanismu pro spolupráci a ověřování je zajistit, aby se přijala taková opatření, která poskytnou rumunským občanům i ostatním členským státům jistotu, že správní a soudní rozhodnutí, právní předpisy a praxe v Rumunsku jsou v souladu se stavem ve zbytku EU. Pokrok reformy soudnictví a boje proti korupci pomůže rumunským občanům a podnikům požívat práv, která jim coby občanům EU náleží. Pokud Rumunsko v těchto oblastech nedosáhne nezvratného pokroku, hrozí, že nebude schopno správně uplatňovat právo EU.

Komise byla požádána, aby o těchto doprovodných opatřeních pravidelně informovala. V případě mechanismu pro spolupráci a ověřování se vyžaduje zpráva každých šest měsíců počínaje červnem 2007. Tato zpráva předkládá ucelený přehled současného stavu, pokud jde o doprovodná opatření, a je první zprávou o mechanismu pro spolupráci a ověřování. Zabývá se všemi oblastmi, v nichž byla doprovodná opatření zavedena, a zaměřuje se na reformu soudnictví a boj proti korupci.

1.2. Metodika

Zpráva vychází z řady informačních pramenů. Hlavním zdrojem informací byla rumunská vláda. Další informace a analýzy poskytlo též zastoupení Evropské komise a diplomatické úřady členských států v Rumunsku, organizace občanské společnosti, různé asociace a zprávy odborníků. Komise v dubnu 2007 uspořádala v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování také několik služebních cest do Rumunska. Podíleli se na nich jednotliví odborníci z členských států a útvarů Komise. Účelem bylo dosáhnout nezávislého posouzení dosaženého pokroku. Odborníci připravili zprávy, které byly následně postoupeny Rumunsku k opravě případných faktických nepřesností.

Rumunsko předložilo první zprávu o pokroku dosaženém v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování před 31. březnem 2007 a poté poskytovalo Komisi aktuální informace o relevantním dění.

2. DOPROVODNÁ OPATřENÍ: SOUčASNÝ STAV

Doprovodná opatření týkající se Rumunska zahrnují financování zemědělství, bezpečnost potravin, reformu soudnictví a boj proti korupci. Tato kapitola stručně popisuje vývoj v prvních dvou uvedených oblastech, přičemž některých jejich prvků se týkají i další zvláštní požadavky na podávání zpráv. Pokrok v oblasti soudní reformy a boje proti korupci posuzuje kapitola 3.

Další informace o současném stavu, pokud jde o ochranné doložky a další ustanovení v těchto oblastech, lze nalézt v příloze. Vzhledem k existujícím prováděcím strukturám a mechanismům podávání zpráv v zemědělské a veterinární oblasti a v oblasti bezpečnosti potravin se tato horizontální zpráva v budoucnosti nebude těmito tématy zabývat. Bude-li v této oblasti zapotřebí dalších rozhodnutí, budou se přijímat případ od případu a v souladu s pravidly, kterými se tato odvětví řídí.

2.1. Zemědělské fondy

Pokud jde o zemědělské fondy, členské státy jsou vázány povinností mít akreditované a účinné platební agentury k zabezpečení řádného spravování a kontroly výdajů v zemědělství. Členské státy rovněž musí pro přímé platby zemědělcům a pro část výdajů na rozvoj venkova používat integrovaný administrativní a kontrolní systém (IAKS), mj. proto, aby se předešlo podvodnému jednání a neoprávněným platbám. Pokud členský stát tyto kontrolní systémy řádně nepoužívá, Komise jednou za rok zpětně rozhoduje o finančních opravách. Vzhledem k značnému nebezpečí, že IAKS nebude řádně fungovat bezprostředně od chvíle přistoupení Rumunska, Komise zřídila ochranný mechanismus, který mohl být v případě Rumunska použit, pokud by nebyly ustaveny prvky IAKS (integrovaného administrativního a kontrolního systému) nebo jiné prvky nutné k zajištění správnosti plateb nebo pokud by tyto prvky vykazovaly závažné nedostatky. Podle ochranného mechanismu mohly být výdaje související s systémem IAKS dočasně sníženy o 25 %. Mezi hlavní obavy související s IAKS patřilo propojení rejstříku zemědělských podniků a systému evidence půdy (LPIS), správní kapacita a logistika, systémy informační techniky a kvalita zaznamenaných údajů. Na základě zprávy, která byla obdržena od rumunských orgánů v březnu 2007, se zdá, že systém ještě není plně funkční. Dva ze čtyř modulů systému IAKS jsou k dispozici pouze v podobě prototypů. Navíc se zdá, že modul pro administrativní kontroly nedisponuje všemi potřebnými funkcemi. Zpráva také poukazuje na závažné problémy ve fungování systémů informační techniky. Rozhodnutí o tom, zda je nutné využít ochranných opatření (která by mohla případně zahrnovat i snížení výdajů souvisejících s IAKS), bude přijato na základě výsledků auditů, které Komise provede v červnu – červenci 2007 a posouzení zprávy, kterou rumunské orgány předložily v březnu 2007.

2.2. Zdraví zvířat a bezpečnost potravin

V oblasti zdraví zvířat byla přijata přechodná opatření týkající se klasického moru prasat a byly schváleny plány eradikace. Na září 2007 se plánuje zhodnocení těchto kroků. Komise rovněž využila dodatečného ochranného opatření k omezení obchodu s koňmi pocházejícími z Rumunska uvnitř Společenství. Rumunsko modernizuje kafilérie a byla vyžádána příslušná zpráva o pokroku. Pokud jde o odvětví produkce masa, ryb a mléka, na velké množství podniků byla uplatněna přechodná opatření a tyto podniky nyní mohou prodávat pouze na vnitrostátním rumunském trhu. Pro syrové mléko byla přijata zvláštní opatření.

3. REFORMA SOUDNICTVÍ A BOJ PROTI KORUPCI

3.1. Stručný přehled

Reforma soudnictví a boj proti korupci jsou podrobně sledovány v rámci mechanismu spolupráce a ověřování. Výsledkem sledování je souhrnná analýza a podrobný popis dosaženého pokroku v souvislosti s referenčními cíli stanovenými v rámci mechanismu spolupráce a ověřování. Podrobný popis je rozdělen podle jednotlivých kroků, které sloužily jako ukazatele pokroku při plnění referenčních cílů.

Při plnění referenčních cílů stanovených mechanismem pro spolupráci a ověřování dosahuje Rumunsko pokroku různou měrou. Je důležité, aby se tyto referenční cíle vnímaly jako něco více než jen seznam jednotlivých kroků, které lze po splnění jeden po druhém odškrtnout. Tyto cíle jsou vzájemně propojené. Pokrok v plnění jednoho bude mít dopad i na ostatní. Každý referenční cíl je cihlou ve stavbě nezávislého, nestranného soudního a správního systému. Vytvoření a udržení takového systému je dlouhodobý proces. Vyžaduje zásadní změny systémové povahy. S referenčními cíli proto nelze pracovat izolovaně. Je na ně třeba pohlížet společně jako na součást širší reformy soudního systému a boje proti korupci, k nimž je zapotřebí dlouhodobého politického odhodlání. Aby se prokázalo, že změny jsou nezvratné, je zapotřebí jasnějších důkazů o praktickém plnění těchto cílů.

Rumunská vláda je odhodlána k reformě soudnictví a k vymýcení systému korupce. Ve všech oblastech je u rumunských orgánů zřejmá dobrá vůle a nasazení. Připravily potřebné předlohy zákonů, akční plány a programy. Avšak v praktické zkoušce lze obstát pouze tehdy, budou-li tyto kroky důsledně prováděny v každodenní praxi. Zatím jsou jasně patrné nedostatky při přechodu od záměrů k výsledkům. Rumunsko posílilo na nejvyšší úrovni své úsilí v boji proti korupci. Toto úsilí si zaslouží uznání, ale mnoho ještě zbývá vykonat. Krátkodobý pokrok dosažený od zavedení mechanismu pro spolupráci a ověřování je nadále nedostačující.

Řešení hluboce zakořeněných problémů, zejména pak korupce, vyžaduje nezvratné zřízení a účinné fungování udržitelné struktury na vyšetřovací a donucovací úrovni, která bude schopna vyslat silné odstrašující signály. Navíc potřebné strukturální změny mají dopad na celou společnost a vyžadují podstatnou změnu, která přesahuje rámec pouhého plnění referenčních cílů. To si ze strany Rumunska vyžádá pevné dlouhodobé odhodlání, které má šanci uspět, pouze pokud se bude dodržovat přísné oddělení výkonné, zákonodárné a soudní moci a pokud budou existovat stabilní politické podmínky a vůle.

3.2. Hodnocení

3.2.1. Referenční cíl 1: Zajistit transparentnější a účinnější soudní řízení, zejména posílením kapacit a odpovědnosti Vrchní rady soudců a státních zástupců. Informovat o účincích nového občanského a trestního řádu a tyto účinky monitorovat

Všechna opatření akčního plánu Vrchní rady soudců a státních zástupců byla zrealizována a přinášejí první výsledky, zejména pak pokud jde o ustavení soudržné judikatury. Problémem však zůstává neexistence jednotné praxe v případech restituce majetku.

Poznatky z dosavadního sledování dopadu změn občanského soudního řádu a trestního řádu poskytují záruku věrohodného předsevzetí orgánů zapracovat připomínky odborníků z praxe do jejich nových předloh. Práce na občanském soudním řádu pokračuje dobře, práce na novém trestním řádu jen pomalu.

Další úsilí je zapotřebí k dokončení personální a organizační reformy systému soudnictví a k zajištění jejich udržitelnosti. V této oblasti se reformy podařilo provést jen částečně. Personální politiku založenou na zjištěných potřebách komplikují současné právní záruky ohledně funkčního období soudců a státních zástupců. V současnosti zvažovaná možnost doplnit neobsazená místa „zrychlenými“ přijímacími postupy, které by doplnily každoroční výběrová řízení, vzbuzuje obavy o kvalitu všech nových pracovníků v rumunském systému soudnictví.

Obecně lze říci, že Rumunsko v reformě systému soudnictví určitého pokroku dosáhlo.

Podrobné hodnocení

- Provést veškerá nezbytná opatření, včetně opatření stanovených v příslušném akčním plánu Vrchní rady soudců a státních zástupců přijatém v červnu 2006, která zajistí jednotný výklad a uplatňování práva na všech soudních úrovních v celé zemi v návaznosti na odpovídající konzultace se soudci, právními zástupci a právníky z praxe; sledovat dopad nedávno přijatých legislativních a správních opatření

Kroky a opatření zahrnuté v akčním plánu, který v červnu 2006 přijala Vrchní rada soudců a státních zástupců, byly přijaty a prováděny s cílem zajistit soudům nezbytné legislativní, správní a další podmínky, které by zlepšily jejich informovanost a více je zapojily do úsilí zajistit, aby jejich judikatura byla konzistentní s judikaturou ostatních soudů stejné úrovně jurisdikce, jakož i s judikaturou Nejvyššího kasačního a trestního soudu.

Zásadním nástrojem v této souvislosti je odvolání v zájmu zákona[3]. Tento nástroj byl v roce 2005 přepracován a je nyní přístupný odvolacím soudům (které byly největším zdrojem protichůdné judikatury). Rozsudky Nejvyššího kasačního a trestního soudu mají při rozhodování o těchto odvoláních závazný účinek. Soudě podle rychlosti podávání těchto odvolání v zájmu zákona a rozhodování o nich v druhém pololetí 2006 a prvních měsících 2007 je tento postup smysluplným nástrojem sjednocování judikatury. Může se ukázat, že tento nástroj bude sám o sobě postačovat a že další legislativní návrhy zaměřené na vznik nových mechanismů sjednocování judikatury by měly být pečlivě uváženy s ohledem na pozitivní výsledky, kterých odvolání v zájmu zákona dosahuje[4].

Přístupnost judikatury se pro vyšší soudní úředníky zlepšila: na všech soudech je zajištěna dostupnost zpravodaje Nejvyššího kasačního a trestního soudu a plné znění rozhodnutí lze nyní nalézt na jeho internetových stránkách. Intenzivní automatizace v soudnictví v posledních letech zlepšila přístupnost právních dokumentů a judikatury pro soudce a státní zástupce. Na horizontální úrovni odvolací soudy zveřejňují a vzájemně si distribuují tzv. čtvrtletní přehledy, které obsahují významnou judikaturu z jejich příslušné oblasti.

Byly zavedeny osnovy dalšího vzdělávání a decentralizovaný vzdělávací program Národního ústavu vyšších soudních úředníků (NIM). Osnovy dalšího vzdělávání NIM pro rok 2007 obsahují 19 seminářů pro 120 vyšších soudních úředníků (v porovnání s 9 semináři v roce 2006) a decentralizovaný vzdělávací program na rok 2007 stanoví nejméně 3 semináře ročně pro soudy / státní zastupitelství (ve srovnání s nejméně 1 plánovaným seminářem ročně v roce 2006, kdy bylo zorganizováno 135 těchto seminářů).

Vrchní rada soudců a státních zástupců zřídila mechanismus sledování účinků těchto opatření na judikaturu v celé zemi. Mezi soudy byl ustaven mechanismus pravidelných konzultací ohledně jednotnosti soudní praxe. Od ledna 2007 v návaznosti na realizaci akčního plánu Vrchní rady soudců a státních zástupců z roku 2006 probíhají pravidelná setkání předsedů senátů Nejvyššího kasačního a trestního soudu a jejich protějšků z odvolacích soudů, jejichž cílem je harmonizovat soudní praxi a diskutovat o případných návrzích na odvolání v zájmu zákona. V únoru 2007 stanovila Vrchní rada soudců a státních zástupců všem soudům povinnost organizovat každý měsíc setkání soudců všech úrovní jurisdikce, aby se zajistila potřebná komunikace mezi odborníky z praxe na místní úrovni. Vrchní rada také vytvořila ústřední mechanismus, v jehož rámci se pořádají pravidelná setkání s předsedy senátů jednotlivých odvolacích soudů a Nejvyššího kasačního a trestního soudu. Účelem setkání je vytvořit fórum, kde mohou všechny soudy, které rozhodují v poslední instanci o opravných prostředcích (Nejvyšší kasační a trestní soud a odvolací soudy) a které tak tvoří judikaturu v oblasti kasace, diskutovat o právních otázkách, které jsou obecně označovány za zdroj protichůdné judikatury.

Rovněž je třeba uvést, že snahu o dosažení jednotné praxe někdy poškozují časté změny právních předpisů, z nichž některé souvisejí s konsolidací reformy soudnictví.

- Navrhnout a zrealizovat racionální a realistický model personální politiky systému soudnictví na základě probíhajícího hodnocení potřeb

Situace v oblasti lidských zdrojů v rumunském systému soudnictví, ale i kapacita vedení na ústřední úrovni a na úrovni soudů či státních zastupitelství, zůstává pro rumunské orgány nadále problémem. Tuto problematiku řeší Vrchní rada soudců a státních zástupců a Nejvyšší státní zastupitelství[5]. V současnosti probíhá racionalizace personálního obsazení a restrukturalizace institucí.

Soudní orgány obvykle mají koncepčně rozhodnout, které záležitosti spadají do obecného pojmu „řízení soudů“ a jak mají být různé řídicí úkoly v rámci této koncepce rozděleny mezi předsedy soudů, hlavní státní zástupce, hospodářské ředitele, soudní úředníky, soudce a případně soudní správce/ředitele. Navíc vyžaduje celková revize strategie lidských zdrojů a konkrétní uplatňování reformované tabulky pracovních míst určitou pružnost v řízení profesního postupu soudců, která přesahuje stav povolený stávajícím právním rámcem.

Zdá se, že problematická je i praxe vysílání soudců do jiných institucí. Zhruba 200 soudců a státních zástupců je nyní vysláno ze soudních funkcí do různých institucí (Vrchní rada soudců a právních zástupců, ministerstvo spravedlnosti, Národní ústav vyšších soudních úředníků, Škola soudních úředníků atd.). V některých případech se původní místa vyslaných soudců nepovažují za oficiálně neobsazená a proto nejsou zaplněna, neboť dotčení soudci mají právo udržet si své místo v systému soudnictví. Jediným možným řešením je vyslat soudce z jiného soudu, aby se tím dočasně zaplnilo místo, které je de facto neobsazené. Navíc právní předpisy nestanoví omezení počtu vyslání, která jsou velmi atraktivní kvůli vyšším platům, které vyslaní soudci dostávají. Vrchní rada soudců a státních zástupců je však při povolování vyslání soudců čím dál přísnější. Dalším souvisejícím tématem je způsob, kterým mohou příslušné orgány[6] měnit personální strukturu v soudnictví. Zrušení tabulkového místa je povoleno pouze tehdy, pokud je místo považováno za neobsazené. Proto vláda nemůže snížit počet tabulkových míst u soudu, který má všechna přidělená místa obsazená, ačkoli z jeho pracovní zátěže plyne, že většina z nich je zbytečná.

Předběžné závěry studie činnosti malých soudů, kterou nyní analyzuje Vrchní rada soudců a státních zástupců a ministerstvo spravedlnosti, potvrzují, že řada malých soudů potřebuje zefektivnění personální struktury (některé by dokonce měly být zrušeny); proto změna uspořádání lidských zdrojů tak, aby více odpovídalo skutečné pracovní zátěži jednotlivých soudů, vyžaduje pečlivou rovnováhu mezi správními a zákonodárnými iniciativami, které ještě nevstoupily v platnost (proti nedávné předloze zákona připravené ministerstvem spravedlnosti, která usilovala o zavedení postupu mimořádných přesunů v případě reorganizace úřadů soudů nebo státních zastupitelství, se postavila Vrchní rada soudců a státních zástupců).

Dalším prostředkem nápravy, který Vrchní rada soudců a státních zástupců zvažuje v dlouhodobé strategii lidských zdrojů, je snížení požadované úrovně při přijímání soudců. Bylo by to dočasné řešení, které by platilo do doby, než budou neobsazená místa zaplněna. Po legislativních reformách z let 2004 a 2005 je funkce soudce nebo státního zástupce v Rumunsku spojena s definitivou a množstvím pravidel na ochranu profesního postupu. Případné nové pracovníky přijaté podle mírnějších podmínek by mohlo být obtížné propustit, pokud by se později ukázalo, že nejsou schopni dostát nárokům systému.

- Připravit a provést plán restrukturalizace státního zastupitelství, který řeší stávající nedostatky v řízení a v otázkách lidských zdrojů

Plán restrukturalizace státního zastupitelství byl připraven a probíhá jeho realizace. Proces však brzdí neexistence efektivního modelu personální politiky systému soudnictví.

Plán reorganizace státního zastupitelství byl navržen na základě analýzy zpráv o jeho činnosti z let 2005 a 2006.

Dne 2. října 2006 byl minstrem spravedlnosti navržen, Vrchní radou soudců a státních zástupců podpořen a prezidentem jmenován nový rumunský nejvyšší státní zástupce.

Hlavní nedostatky se týkají řízení a nerovného a neefektivního rozložení státních zástupců v rámci státních zastupitelství s ohledem na pracovní zátěž jednotlivých státních zástupců.

Plán je proto rozvržen do těchto 5 kroků: 1) restrukturalizace státního zastupitelství při Nejvyšším kasačním a trestním soudu; 2) příprava a schválení nového vnitřního řádu státního zastupitelství; 3) přerozdělení míst státních zástupců; 4) zaplnění neobsazených vedoucích funkcí; 5) zaplnění neobsazených funkcí jiných než vedoucích;

První dva kroky již byly dokončeny.

Třetí krok se právě realizuje s termínem do konce roku 2007: většinu případů řeší státní zastupitelství při soudech prvního stupně. Proto musí být personální struktura změněna a některá místa musí být převedena z vyšších státních zastupitelství na nižší. Vzhledem k tomu, že v současnosti nelze nadbytečná místa přerozdělit, pokud jsou obsazena, bude k reorganizaci potřeba čas.

Čtvrtý krok se již také realizuje a jde o „trvalé opatření“. Na podzim 2006 proběhla otevřená výběrová řízení na vedoucí funkce a bylo zaplněno 17 vedoucích funkcí ve státních zastupitelstvích. Mezi lednem a březnem 2007 bylo zaplněno dalších pět vedoucích funkcí na státním zastupitelství při Nejvyšším kasačním a trestním soudu. Další výběrová řízení na další vedoucí funkce se plánují na jaro a podzim 2007.

Pátý krok se také již realizuje a jde rovněž o „trvalé opatření“. Obvyklým postupem náboru státních zástupců nelze neobsazená místa zaplnit, neboť studium na Národním ústavu vyšších soudních úředníků může každoročně ukončit jen 180 kandidátů a pouze 40 % z nich se stane státními zástupci.

- Sledovat dopad nově přijatých změn občanského soudního řádu a trestního řádu na systém soudnictví, aby bylo možno do připravovaných nových řádů případně zapracovat nezbytné opravy

Zákon č. 459/2006 o změně občanského soudního řádu byl přijat v prosinci 2006 a vstoupil v platnost v lednu 2007. Mezi hlavní změny patří: a) přechod příslušnosti k řešení neodůvodněných stížností na podjatost soudců na soud, jemuž byla stížnost předložena, b) zjednodušení postupu pro vymáhání výkonu rozhodnutí.

Ministerstvo spravedlnosti dopad těchto změn sledovalo tak, že si od dotčených soudů vyžádalo hodnocení a shromáždilo spontánní návrhy od soudců. Vzhledem k tomu, že od vstupu v platnost uplynula jen krátká doba, soudy většinou popisovaly možný dopad zákona.

Zákon č. 356/2006 o změně trestního řádu byl přijat v červenci 2006 a vstoupil v platnost dne 9. září 2006. Další změny byly provedeny mimořádným nařízením vlády č. 60/2006. Hlavní změny se týkají: a) posílení alternativních opatření k vyšetřovací vazbě, b) omezení důvodů pro stížnosti na podjatost soudců, c) zrušení povinnosti nařídit soudní jednání v případě méně závažných přestupků, které lze stíhat na žádost poškozeného (v současnosti musí státní zástupce případ vyšetřit a žádost poškozeného bývá často stažena), d) omezení možnosti soudů vracet případ k došetření státnímu zástupci.

Ministerstvo spravedlnosti dopad těchto změn sledovalo tak, že shromáždilo stanoviska dotčených soudců, kteří připravili seznam návrhů ohledně nového trestního řádu. Přispěla i Vrchní rada soudců a státních zástupců. Nicméně tyto připomínky zatím nebyly zohledněny. Panují určité obavy mj. ohledně možnosti státních zástupců po 48 hodin sledovat korespondenci a odposlouchávat telefony bez soudního příkazu nebo ohledně zásahů do vztahu mezi právníkem a klientem formou odposlechu telefonních hovorů.

Trestní reformu ohrozilo rozhodnutí senátního legislativního výboru z března 2007 předložit na schůzi senátu k hlasování trestní zákoník, který byl přijat v roce 2004 a jehož platnost byla pozastavena v roce 2005 kvůli neslučitelnosti s procesními normami a kvůli dalším podstatným rozporům, na které upozornili odborníci z praxe. Pokud by vstoupil v platnost, trestní zákoník z roku 2004 by způsobil vážné problémy trestním soudům a státním zástupcům a představoval by vážné riziko, že celý systém trestního soudnictví přestane být funkční. Schůze senátu se koncem března rozhodla vrátit trestní zákoník z roku 2004 legislativnímu výboru k dalšímu posouzení. To umožní diskusi o novém návrhu trestního zákoníku i trestního řádu. Rumunsko předpokládá, že veřejná diskuse proběhne do podzimu 2007.

- Podávat zprávy o dosaženém pokroku a sledovat tento pokrok, pokud jde o přijímání nových soudních řádů, včetně vhodných konzultací, a budoucí dopad na systém soudnictví

Situace obou nových soudních řádů se velmi liší. Pokud jde o občanský soudní řád, proces již významně pokročil, pro trestní řád teprve začíná, ačkoli určitého pokroku se dosáhlo. Komise pro přípravu nového trestního řádu byla sestavena a schválena nařízením ministra spravedlnosti č. 1251/C ze dne 17. května 2007.

Nový občanský soudní řád

Komise pro přípravu nového občanského soudního řádu byla zřízena v roce 2006[7]. Komise navrhla znění zhruba 250 článků (z celkového počtu 7 000–8 000), které se týkají jednání u soudu prvního stupně. Rozhodlo se také o struktuře soudního řádu.

Rumunsko předpokládá, že práce bude ukončena do konce prosince 2007. Po schválení ve vládě, které by mělo následovat po veřejné diskusi, bude text odeslán parlamentu. Přijetí se předpokládá do léta 2008 a bude stanoveno vacatio legis v trvání alespoň 6 měsíců.

Pokud jde o jurisdikci nových soudů, předpokládá se, že: 1) soudy prvního stupně budou mít omezenou jurisdikci; 2) soudy druhého stupně budou mít smíšenou jurisdikci – v některých věcech budou prvoinstančními soudy a v případě odvolání proti rozhodnutí soudů nižšího stupně budou plnit funkci soudů odvolacích; 3) odvolací soudy budou rozhodovat o odvoláních proti rozsudkům soudů druhého stupně a budou prvoinstančními soudy pro správní stížnosti; 4) Nejvyšší kasační a trestní soud bude rozhodovat pouze o dovoláních proti jakémukoli rozhodnutí na úrovni soudu druhého stupně. Tak se Nejvyšší kasační a trestní soud stane skutečným kasačním soudem, který se zabývá pouze právními otázkami. Aby se předešlo přetížení Nejvyššího kasačního a trestního soudu, předpokládá se přísný filtr pro přípustnost případů. Rumunsko předpokládá, že Nejvyšší soud, coby jediný soud v zemi příslušný pro konečná rozhodnutí v právních otázkách, bude určujícím zdrojem judikatury a podstatně přispěje k sjednocení praxe.

Komise pro přípravu nového občanského soudního řádu se zabývá řešením problému námitek neústavnosti, které jsou využívány jako způsob zdržování řízení[8]. Zvolené řešení spočívá v tom, že pokud strany vznesou námitku neústavnosti zákona, který je pro případ relevantní, zašle se dotaz ústavnímu soudu, ale jednání bude pokračovat. Pokud se rozhodne, že zákon je neústavní, dotčená strana se odvolá nebo podá návrh na přezkum.

Nový trestní řád

Komise pro přípravu nového trestního řádu začala pracovat v lednu 2007.

V současnosti členové této komise[9] pracují na osnově nového soudního řádu. Zatím vypracovali první návrhy struktury, avšak konečná verze ještě není k dispozici.

Nové trestní řízení bude především sporným řízením. Pro závažné a středně závažné trestní činy bude stíhání povinné, zatímco u méně závažných trestných činů bude mít státní zástupce pravomoc rozhodnout, že stíhání nezahájí.

Zatím tato komise s druhou komisí pro přípravu občanského soudního řádu nejednala, a to ani v zájmu včasného řešení případných odlišných postojů ke společným zásadám, např. námitkám neústavnosti.

- Posílit schopnost Vrchní rady soudců a státních zástupců plnit základní úkoly, a posílit i její odpovědnost. Zejména se zabývat možným střetem zájmů a neetickým jednáním jednotlivých členů rady. Přijímat do zaměstnání soudní inspektory, a to v souladu s nově přijatými objektivními kritérii a s ohledem na lepší zastoupení různých regionů

Správní kapacity Vrchní rady soudců a státních zástupců vykonávat své pravomoci podle zákona se již dosáhlo. Rada soustavně působí ve všech oblastech své působnosti a ke sledování a provádění činností v jednotlivých oblastech používá systém pracovních skupin koordinovaných jedním stálým členem rady. Nové vedení vrchní rady zvolené v lednu 2007 se zavázalo udržovat funkční vztahy s ministerstvem spravedlnosti a ostatními státními orgány a k většímu zapojení vrchní rady do legislativních diskusí, které se týkají systému soudnictví.

Problémem zůstává odpovědnost a etické normy rady a jejích jednotlivých členů. To samé lze říci o možném střetu zájmů členů vrchní rady. Zákon umožňuje stávajícím členům rady výběr mezi stálým členstvím a současným výkonem funkce člena rady a vedoucí funkce u soudu nebo na státním zastupitelství[10]. Navíc v záležitostech týkajících se např. etických norem pro jednotlivé členy nebo možných střetů zájmů rada soustavně zaujímala formalistický přístup, podle nějž nelze předjímat nedostatky v bezúhonnosti členů vrchní rady a údajné neetické jednání by se řešilo případ od případu.

Pokud jde o nábor soudních inspektorů, rada použila ve všech svých nejnovějších kolech náboru přesně vymezený a objektivní postup. Vrchní rada přihlížela při náboru nových inspektorů rovněž k regionálnímu zastoupení a prolomila monopol, který si až donedávna udržovali soudci a státní zástupci z bukurešťských soudů a státních zastupitelství.

3.2.2. Referenční cíl 2: Podle plánu zřídit úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti odpovědný za prověřování majetku, neslučitelnosti s výkonem funkce a případného střetu zájmů a za vydávání předepsaných rozhodnutí, na jejichž základě lze přijmout odrazující sankce

Zákon o Úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti ve znění mimořádného nařízení vlády opravňuje tento úřad k prověřování majetku, neslučitelnosti s výkonem funkce a případného střetu zájmů u velkého počtu vyšších veřejných a volených činitelů. Rovněž stanoví vydávání předepsaných rozhodnutí, na jejichž základě lze přijmout odrazující sankce. Úřad by měl začít pracovat do října 2007.

Právní obavy ohledně nezávislosti úřadu a účinnosti jeho pravomoci vyšetřovat a ukládat odrazující sankce se zmírnily jen částečně díky změnám provedeným mimořádným nařízením vlády. Toto nařízení platí pouze do doby, kdy bude potvrzeno nebo změněno parlamentem.

Rumunsko při plnění tohoto referenčního cíle dosáhlo podstatného pokroku. Avšak dokud nebude úřad zřízen a nevykáže výsledky, nelze hodnotit jeho účinnost při plnění stanovených cílů.

Podrobné hodnocení

- Přijmout právní předpisy, kterými se zřídí účinný a nezávislý úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti odpovědný za prověřování majetku, případné neslučitelnosti s výkonem funkce a střetu zájmů a za vydávání předepsaných rozhodnutí, na jejichž základě lze přijímat odrazující sankce

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo předlohu zákona o zřízení Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti (NIA) s pravomocí prověřovat majetek, neslučitelnost s výkonem funkce a střety zájmů.

Předlohu schválila vláda v červenci 2006 a rumunský senát ji s konečnou platností přijal v květnu 2007[11].

Podle tohoto zákona jmenuje předsedu a místopředsedu úřadu senát na návrh Národní rady pro bezúhonnost na čtyřleté období na základě výběrového řízení / zkoušky[12]. Na návrh Národní rady pro bezúhonnost senát předsedu a místopředsedu také odvolává.

Úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti prověřuje majetek, střet zájmů a neslučitelnost s výkonem funkce[13].

Zákon stanoví výroční nezávislý externí audit hrazený z vlastního rozpočtu. Všichni hodnostáři a úředníci veřejné správy na celostátní a ústřední úrovni mají povinnost předkládat majetková přiznání a prohlášení o střetu zájmů[14].

Inspektor pro bezúhonnost prověřuje majetek, střet zájmů a neslučitelnost s výkonem funkce buď z úřední povinnosti nebo na žádost zúčastněné strany, v souladu s požadavky zákona. Zahájení prověřování se oznámí dotčené osobě, která má právo na právní pomoc či zastupování.

S cílem ochránit hodnostáře a úředníky veřejné správy před zneužitím opatření stanoví zákon postih v podobě odnětí svobody pro osoby, které poskytnou nepravdivou výpověď nebo prohlášení.

Inspektor bezúhonnosti oznámí soudu, zda na základě dostupných důkazů existuje výrazný rozdíl mezi vlastněným jměním a oznámeným jměním, který nelze uspokojivě vysvětlit[15]. V takovém případě může soud nařídit konfiskaci části jmění nebo některého aktiva. Pokud soud svým konečným a nezvratitelným rozhodnutím prohlásí, že jmění bylo získáno protiprávně a nařídí konfiskaci, zákon stanoví postih v podobě odvolání z funkce a zákazu výkonu vysoké funkce nebo funkce ve veřejné správě po dobu 3 let od odvolání z funkce, s výjimkou osob ve volených funkcí. Konečné a nezvratitelné rozhodnutí potvrzující střet zájmů se předloží disciplinární komisi nebo případně příslušným orgánům, které rozhodnou o disciplinárním postihu dané osoby nebo jejím odvolání z funkce.

Ohledně konečné podoby Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti již panují určité obavy, konkrétně:

- Původně bylo cílem předlohy zřídit úřad, který by byl schopen prověřovat a zakročit v oblasti, která nespadá do působnosti žádné jiné rumunské instituce – tj. jmění, které nelze prokázat příjmy prověřované osoby. Avšak přijatá podoba zůstává u pojmu „nezákonného“ jmění namísto jmění „bez prokázaného původu“. „Nezákonné“ jmění lze konfiskovat, ale je třeba předem prokázat, že pochází z protiprávní / nezákonné činnosti. Touto oblastí se však již zabývají státní zástupci a policie (u trestné činnosti) a finanční úřady a policie (u přestupků, občanských věcí). Na druhou stranu může existovat mnoho případů, v nichž aktiva neodůvodněně přesahují příjmy, avšak „protiprávnost“ činnosti nelze prokázat.

- Zdá se, že procento, které určuje „významný rozdíl“ mezi vlastněným jměním a oznámeným jměním a při kterém inspektor pro bezúhonnost musí oznámit věc soudu (nejméně 10 % a nejméně částka odpovídající 20 000 EUR[16]), je ve srovnání s původně navrhovanými 2 % velmi vysoké.

Pokud jde o tyto dva body, mimořádné nařízení vlády č. 49/01/06/2007, které vstoupilo v platnost v červnu 2007, přináší v několika hlediscích určité zlepšení. Zejména nahrazuje pojem „nezákonné jmění“ pojmem „jmění bez prokázaného původu“. Rovněž umožňuje zahájit vyšetřování již při zjištění rozdílu mezi jměním a příjmy ve výši 10 000 EUR.

Avšak toto mimořádné nařízení vlády musí ještě potvrdit parlament, aby mohlo zůstat trvale v platnosti[17].

S hodnocením skutečného fungování úřadu je třeba počkat.

- Zřídit Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti, zajistit, aby měl nezbytné lidské a finanční zdroje k plnění svého poslání

Toto hledisko referenčního cíle nelze posoudit dříve, než nově zřízený úřad začne skutečně fungovat.

3.2.3. Referenční cíl 3: Upevňovat a prohlubovat již dosažený pokrok, pokračovat v profesionálním a nestranném vyšetřování případů obvinění z korupce na vyšších pozicích

Při stíhání korupce ve vysokých funkcích se dosahuje průběžného pokroku. V celé zemi byly zřízeny specializované útvary pro vyšetřování korupce (Národní ředitelství pro boj s korupcí – DNA), které dosahují dobrých výsledků při vyšetřování korupce ve vysokých funkcích a při podávání žalob. Zabývají se i případy vysoce postavených osob a žaloby byly podány i na známé a vlivné veřejné osobnosti. Avšak přísnost stíhání se neodráží v rozhodnutích soudu. Podle údajů o rozsudcích lze říci, že v průměru tresty nejsou odrazující a velmi vysoký počet případů korupce ve vysoké funkci končí podmíněným trestem. Je třeba vyjasnit důvody těchto podmíněných trestů a informovanost a postoje soudců k odrazujícím trestům v případech korupce ve vysokých funkcích. Poškozuje to totiž pokrok ve vyšetřování a v očích veřejnosti to negativně ovlivňuje vnímání politického odhodlání bojovat s korupcí. Navíc by mohla boj proti korupci nepříznivě ovlivnit i řada nedávných událostí. Jde o dekriminalizaci bankovních podvodů, záměr parlamentu zkrátit maximální trvání trestního vyšetřování a požadavek odvolání vysoce postaveného člena ředitelství pro boj s korupcí.

Obecně lze říci, že pokrok v soudním řešení korupce ve vysokých funkcích není zatím dostačující.

Podrobné hodnocení

- Nadále dosahovat výsledků v profesionálním a nestranném vyšetřování případů korupce ve vysokých funkcích. Zajistit právní a institucionální stabilitu protikorupčního rámce, zejména zachováním stávajícího postupu jmenování a odvolání rumunského nejvyššího státního zástupce, hlavního státního zástupce z Národního ředitelství pro boj s korupcí a ostatních vysokých funkcí na nejvyšším státním zastupitelství

V březnu 2006 ratifikoval rumunský parlament zákon č. 54/06, který obnovil pravomoc „Národního protikorupčního útvaru“ vyšetřovat všechny případy korupce ve vysokých funkcích. Úřad byl přejmenován na Národní ředitelství pro boj s korupcí (DNA). Byl zřízen jako právnická osoba v rámci státního zastupitelství při Nejvyšším kasačním a trestním soudu. Nejvyšší státní zástupce na státním zastupitelství při Nejvyšším kasačním a trestním soudu řídí ředitelství DNA prostřednictvím hlavního státního zástupce pro tuto oblast. DNA má vlastní rozpočet a zaměstnance.

Odhodlání a kapacita DNA stíhat korupci ve vysokých funkcích trvá. Jak počet, tak i význam nových šetření, která DNA zahájilo v tomto období, pomohly vykázat dobré výsledky v profesionálním a nestranném vyšetřování případů korupce ve vysokých funkcích.

Lhůty, v nichž DNA vede a uzavírá vyšetřování nadále odrážejí vysokou profesionální úroveň multidisciplinárních vyšetřovacích týmů ředitelství. Od září 2006 bylo podáno 84 nových žalob, které se týkaly 195 obžalovaných. Ve stejném období soudy v řízeních o korupci vydaly 47 prozatím nepravomocných rozsudků a 33 pravomocných rozsudků. Tři věci skončily osvobozením.

Avšak úsilí a výsledky DNA při stíhání korupce ve vysokých funkcích nemají podporu v obdobných výsledcích v systému justice. Praxe soudů se vyznačuje několika prvky, které naznačují buď nedostatečnou informovanost o jevu korupce nebo nedostatek vzdělání / znalostí.

Zaprvé, rozsudky, které soudy vydávají v případech korupce nemají odrazující účinek a neplní preventivní funkci. Vzhledem k průměrné délce trestu za trestné činy související s korupcí v délce 1–2 roky odnětí svobody a podmínečnému odkladu výkonu trestu v drtivé většině případů soudy neprokázaly, že pochopily svou klíčovou úlohu v úsilí omezit korupci v Rumunsku.

Zadruhé, ve většině nejdůležitějších případů korupce, které DNA vyšetřovalo a dovedlo až k soudu v posledních šesti měsících, soudy řízení pozastavily a postoupily případy ústavnímu soudu, který má rozhodnout o různých námitkách neústavnosti, které vznesla obhajoba. To je sice procesně správný postup, avšak vyvstávají otázky o tendenci soudů postupovat případy vyšší úrovni jurisdikce namísto jejich řešení na úrovni nižší. Proto jednání týkající se dvou bývalých vysoce postavených politiků, která byla svého času považována za přesvědčivý signál odhodlání Rumunska prošetřovat korupci ve vysokých funkcích, nyní zůstávají nedořešena a čeká se na dokončení postupu ověření ústavnosti, který může trvat i déle než rok.

Pokud jde o postupy jmenování a odvolání, předčasný odchod či výměna úředníků ve funkcích, které mají zásadní význam pro reformní proces, může poškodit jeho kontinuitu. Pokud jde o postup jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce a hlavního státního zástupce v DNA, schůze senátu v březnu 2007 odmítla rozhodnutí senátního legislativního výboru oživit starší návrh, který v senátu čeká na projednání od roku 2006. Teprve budoucnost ukáže, zda byl úmysl změnit postupy jmenování opuštěn již definitivně. Množství personálních změn v posledních měsících není v tomto směru uklidňujícím signálem. Mezi tyto případy patří odchod osob z Generálního ředitelství pro boj s korupcí a návrh na odvolání vedoucích představitelů Národního ředitelství pro boj s korupcí a Národního ústavu vyšších soudních úředníků[18]. Navíc odstoupilo několik vysoce postavených úředníků z ministerstva spravedlnosti.

Další obava související s bojem proti korupci se týká případných změn občanského soudního řádu, které se nyní projednávají v parlamentu. Ty by mohly mít na boj proti korupci podstatný nepříznivý vliv, zejména pak v těchto oblastech: 1) bez ohledu na panující pochybnosti, zrušení možnosti státního zástupce povolit rozumně odůvodněné dočasné odposlechy v naléhavých případech, a to navzdory tomu, že povolení soudu je – v každém případě – nutno získat do 48 hodin; 2) zkrácení lhůty pro vyšetřování na nejvýše šest měsíců; 3) omezení odposlechů na nejvýše 120 dní. Tyto změny by vážně oslabily možnost vyšetřovatelů shromažďovat důkazy, zejména pak v případech, které se týkají dobře zorganizovaných zločineckých skupin nebo vlivných vládních představitelů, kteří jsou úzce zapojeni do korupce.

Koncem března 2007 byl navíc přijat nový zákon[19], který dekriminalizuje některé prvky bankovních podvodů, které dříve spadaly do jurisdikce DNA[20], a tím ohrožuje právní stabilitu protikorupčního rámce. Pokud by měl být zákon použit se zpětnou platností, k čemuž patrně dojde, dekriminalizace by se týkala i bankovních úředníků, kteří získali úplatek za schválení pochybných nebo neoprávněných úvěrů. Výsledkem by bylo zamítnutí řady neuzavřených případů ze strany DNA[21].

3.2.4. Referenční cíl 4: Přijmout další opatření k zabránění korupčnímu jednání a k jeho potlačení (především na úřadech místní samosprávy)

Rumunsko pokročilo s „vlajkovými“ projekty na zlepšení informovanosti o korupci, mezi které patří například „zelená“ protikorupční linka a Národní středisko bezúhonnosti, nezávislý veřejný poradní subjekt, který se zabývá korupcí a který je řízen ve spolupráci s občanskou společností. Navíc Rumunsko zorganizovalo řadu osvětových kampaní na téma korupce určených široké veřejnosti, soudním úředníkům a úředníkům veřejné správy z různých oblastí. Generální ředitelství pro boj s korupcí na ministerstvu pro státní správu a vnitro (GAD) již přijalo řadu aktivních opatření, mj. prověrky bezúhonnosti a inspekce. Uspořádány byly i školicí programy pro úředníky veřejné správy a v oblastech, jako je např. zdravotnictví a školství, byla přijata preventivní opatření. Avšak nadále chybí ucelená protikorupční strategie na místní úrovni, která by vycházela z posouzení rizik a která by se zaměřila na odvětví nejvíce náchylná ke korupci a na místní samosprávu. Nebyly poskytnuty ani informace o dalším šíření úspěšných pilotních činností. Navíc přetrvávají obavy ohledně další politické podpory významným projektům, jakým je např. i Národní středisko bezúhonnosti.

Obecně lze říci, že při plnění tohoto referenčního cíle se dosáhlo určitého pokroku.

Podrobné hodnocení

- Posoudit výsledky nedávno dokončených informačních kampaní a případně navrhnout další navazující činnosti, které by se zaměřily na odvětví s vysokým rizikem korupce

V roce 2006 bylo zahájeno několik protikorupčních kampaní, které pokračovaly i v roce 2007. Osvětová a informační kampaň, kterou vedlo Generální ředitelství pro boj s korupcí, přinesla hmatatelné výsledky. Mezi zářím 2006 a březnem 2007 zaznamenala zelená linka (TELVERDE) generálního ředitelství GAD 6 237 hovorů a nahraných vzkazů. Ve stejném období ředitelství GAD postoupilo ředitelství DNA 142 trestních vyšetřování, která v 17 případech, které začaly v uvedeném oddělení, vyústila v podání žalob. Další informační kampaň zahájilo ministerstvo spravedlnosti, které se zaměřilo jak na uživatele systému soudnictví, tak i na zaměstnance soudů („nedávejte úplatky a nenechte se uplácet“). Kampaň probíhá a zatím nejsou k dispozici žádná měření jejího dopadu na cílové skupiny.

- Informovat o používání opatření, která omezí příležitosti ke korupci a která zlepší transparentnost místní samosprávy, a o postizích úředníků veřejné správy, zejména pak úředníků místních samospráv

Pokud jde o opatření, která omezí příležitosti ke korupci a která zlepší transparentnost místní samosprávy, Národní úřad pro otázky úředníků čerpá z významného twinningového projektu PHARE zahájeného v prosinci 2006, který tomuto úřadu pomůže přepracovat politiku lidských zdrojů a vnitřních postupů. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je zlepšit transparentnost a bezúhonnost úředníků veřejné správy při výkonu veřejné funkce.

Generální ředitelství GAD informovalo koncem ledna 2007 o opatřeních, která používá k prevenci korupce a boji proti ní v rámci ministerstva vnitra a jeho útvarů. Jen u pohraniční policie, na kterou se GAD zaměřilo v roce 2006 především, proběhlo více než 6 000 prověrek bezúhonnosti, skrytých operací a neoznámených inspekcí, z nichž vyplynul nejvyšší počet pohraničníků, kteří oznámili pokus o korupci (o 60 % více než v roce 2005). Příslušníci pohraniční policie oznámili ředitelství GAD 67 pokusů o korupci, přičemž nejvyšší nabídnutý úplatek, který příslušník policie odmítl, byl 5 000 EUR (v případě pašování cigaret na rumunsko-ukrajinské hranici).

GAD rovněž zahájilo soustavnou preventivní kampaň, a to jak v podobě aktivit se zaměstnanci ministerstva vnitra, tak i ve spolupráci s občanskou společností, s cílem zapojit rozmanité části široké veřejnosti (například studentské organizace) do úsilí veřejných institucí zreformovat správní postupy a personál.

Pokud jde o podvody spojené s prostředky z EU, Útvar pro boj proti podvodům (DLAF) oznámil, že v lednu 2007 zahájil 13 nových případů. Úřad DLAF šetřil mezi 1. zářím 2006 a 15. březnem 2007 celkem 84 případů, 63 případů bylo v tomto období otevřeno. Na základě dohody o spolupráci bylo 22 spisů postoupeno ředitelství DNA a 17 bylo postoupeno řádným státním zastupitelstvím.

Konkrétní výsledky preventivních opatření, která veřejné instituce přijaly, je těžké posoudit, neboť chybí analytické nástroje, které by byly součástí dosavadních osvětových a informačních kampaní. Ucelená protikorupční kampaň hrazená z prostředků projektu PHARE 2004, která je vybavena všemi koncepčními prvky, které umožní získat dobrý přehled o tom, jaká je situace v ústřední i místní veřejné správě, pokud jde o prevenci korupce a boj proti ní, je zatím jen v počáteční fázi a bude probíhat celý rok 2007.

Při pohledu na všechny ústřední a místní instituce se zdá, že hlavní strukturu pro boj proti korupci tvoří Generální ředitelství pro boj s korupcí při ministerstvo pro státní správu a vnitro.

4. DALšÍ KROKY V RÁMCI MECHANISMU PRO SPOLUPRÁCI A OVěřOVÁNÍ

Pokud jde o reformu soudnictví a boj proti korupci, mělo by Rumunsko pokračovat na cestě ke splnění referenčních cílů, a zejména:

- Dokončit přijímání nového občanského soudního řádu, pokračovat v procesu přijímání nového trestního řádu a posílit trestní zákoník.

- Vyřešit stávající problémy s personálním obsazením a organizací v rumunském systému soudnictví, navázat na výsledky studií a pilotních projektů a na jejich základě stanovit ukazatele výkonnosti soudnictví.

- Prokázat efektivitu Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti.

- Zabezpečit právní a institucionální stabilitu protikorupčního rámce včetně jeho klíčových institucí, jakou je ředitelství DNA, a podporovat odrazující rozhodnutí v případech korupce ve vysokých funkcích. Posílit odrazující opatření, jako jsou zpřísnění zákonných podmínek využívání podmínečného odkladu výkonu trestu, a rozvíjet odpovídající vzdělávací program v soudnictví.

- Zavést ucelenou celostátní strategii boje proti korupci, která se zaměří na nejvíce náchylná odvětví a místní samosprávu, a sledovat provádění této strategie.

- Posílit kapacitu soudů na všech úrovních, včetně zvýšení profesionality, nezávislosti, prostředků a pravomocí, aby se podařilo výše uvedených cílů dosáhnout.

Ke sledování situace v Rumunsku se bude nadále využívat mechanismus pro spolupráci a ověřování. Aby se spolupráce a ověřování usnadnily, bylo by užitečné, kdyby rumunské orgány do října 2007 připravily akční plán s průběžnými cíli, který by naznačil, jak hodlá Rumunsko referenčních cílů dosáhnout. Tento plán by měl vycházet z ucelené strategie boje proti korupci na všech úrovních a věrohodného plánu na posílení profesionality, nezávislosti, prostředků a pravomocí soudů. Je důležité, aby rumunské orgány podporovaly otevřený dialog se svými občany, a to posílením transparentnosti reforem, které v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování provádějí, včetně boje proti korupci. Zásadní význam má pokračující politické odhodlání k reformám soudnictví a k boji proti korupci.

4.1. Podpora

Na pomoc úsilí Rumunska, pokud jde o reformu soudnictví a boj proti korupci, bude poskytnuta podpora. Ta bude zahrnovat zaměření a zacílení stávajícího financování z ES v rámci různých programů, které má Rumunsko k dispozici, na podporu budování institucí a na vzdělávací programy související s reformou soudnictví a bojem proti korupci.

Evropská komise vyzývá ostatní členské státy, aby zvýšily svou pomoc a cennou praktickou podporu Rumunsku formou spolupráce s rumunskými orgány ve společných protikorupčních vyšetřovacích týmech, sdílením finančních zpravodajských informací a metodik s příslušnými orgány, vysíláním odborníků a poradců do klíčových ministerstev a subjektů (např. do budoucího Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti a Vrchní rady soudců a státních zástupců) a poskytováním kvalitního školení rumunským policistům, celníkům a státním zástupcům na policejních a celních školách, školách soudců nebo národních institutech práva a dalších střediscích pro zdokonalování úrovně veřejné služby.

Vzhledem ke klíčovému významu zásady právního státu pro EU musí všechny zúčastněné strany – Komise, Rumunsko a ostatní členské státy – spolupracovat, aby se zajistilo, že Rumunsko účinně zreformuje své soudnictví a bude bojovat proti trestné činnosti a korupci na všech úrovních. Do října 2007 Komise posoudí pomoc nabídnutou členskými státy, aby mohla označit chybějící prvky a zajistit, že se Rumunsku dostane plného rozsahu podpory.

5. ZÁVěR

V prvních šesti měsících po přistoupení Rumunsko pokračovalo v nápravě nedostatků, které by mohly ohrozit účinné provádění práva, politik a programů EU. Avšak aby se prokázalo, že významný legislativní pokrok přinese i praktické výsledky v nejdůležitějších oblastech, bude potřeba určitý čas. Oblastem, v nichž platí doprovodná opatření, bude třeba věnovat nadále pozornost. Zejména je nutné zvýšit úsilí v provádění reformy soudnictví a v boji proti korupci. S ohledem na analýzu obsaženou v této zprávě se Komise nedomnívá, že je v tuto chvíli nutné uplatnit ochranná opatření stanovená ve smlouvě o přistoupení.

Komise bude s Rumunskem nadále úzce spolupracovat, aby mu pomohla v úsilí splnit referenční cíle mechanismu pro spolupráci a ověřování. Podle rozhodnutí, kterým se zřizuje mechanismus pro spolupráci a ověřování, Komise podává zprávu každých šest měsíců. Komise bude tuto zprávu aktualizovat na počátku roku 2008. Další podrobnou zprávu o mechanismu spolupráce a ověřování připraví v polovině roku 2008. Rumunsko by mělo Komisi informovat o dosaženém pokroku do 31. března 2008, aby měla údaje potřebné pro přípravu této zprávy.

PŘÍLOHA

Současný stav, pokud jde o ochranná opatření a přechodná opatření vztahující se na Rumunsko

Hospodářská ochranná doložka

Nepoužívá se

Ochranná doložka pro vnitřní trh

Nepoužívá se

Ochranná doložka pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí

Nepoužívá se

Zemědělské fondy

a) Ochranná opatření

Nepoužívají se

b) Přechodná opatření

Nařízení Komise (ES) č. 1423/2006 ze dne 26. září 2006, kterým se stanoví mechanismus pro vhodná opatření v oblasti výdajů na zemědělství, pokud jde o Bulharsko a Rumunsko

Bezpečnost potravin

a) Ochranná opatření

Rozhodnutí Komise 2007/269/ES ze dne 23. dubna 2007 o ochranných opatřeních ohledně nakažlivé chudokrevnosti koní v Rumunsku

b) Přechodná opatření

Rozhodnutí Komise 2006/779/ES ze dne 14. listopadu 2006 o přechodných veterinárních opatřeních pro tlumení klasického moru prasat v Rumunsku

Rozhodnutí Komise 2006/802/ES ze dne 23. listopadu 2006, kterým se schvalují plány eradikace klasického moru prasat u divokých prasat a nouzového očkování takových prasat a prasat chovaných v hospodářstvích proti této nákaze v Rumunsku

Rozhodnutí Komise 2006/805/ES ze dne 24. listopadu 2006 o kontrolních opatřeních v oblasti zdraví zvířat v souvislosti s klasickým morem prasat v některých členských státech (naposledy pozměněné rozhodnutím Komise 2007/152/ES ze dne 6. března 2007)

Rozhodnutí Komise 2007/16 / ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření pro obchod se spermatem, vajíčky a embryi skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých získanými v Bulharsku a Rumunsku uvnitř Společenství

Rozhodnutí Komise 2007/23/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se mění dodatek B přílohy VII aktu o přistoupení z roku 2005, pokud jde o některá zařízení v odvětví masa, mléka a ryb v Rumunsku

Rozhodnutí Komise 2007/27/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se přijímají určitá přechodná opatření týkající se dodávek syrového mléka do zpracovatelských zařízení a jeho zpracování v Rumunsku s ohledem na požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a 853/2004

Rozhodnutí Komise 2007/29/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření pro některé produkty živočišného původu, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, dovezené ze třetích zemí do Bulharska a Rumunska před dnem 1. ledna 2007

Rozhodnutí Komise 2007/30/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření pro uvádění na trh některých produktů živočišného původu získaných v Bulharsku a Rumunsku (ve znění rozhodnutí Komise 2007/264/ES ze dne 25. dubna 2007)

Rozhodnutí Komise 2007/228/ES ze dne 11. dubna 2007, kterým se stanoví přechodná opatření pro systém identifikace a evidence ovcí a koz v Rumunsku stanovený v nařízení Rady (ES) č. 21/2004

[1] Viz články 36, 37 a 38 aktu o přistoupení.

[2] Rozhodnutí Komise 2006/928/ES ze dne 13. prosince 2006, kterým se zřizuje mechanismus pro spolupráci a ověřování pokroku Rumunska při dosahování specifických referenčních cílů v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 56).

[3] Jde o zvláštní typ odvolání zaměřený výlučně na sjednocení judikatury, neboť nemá svůj původ v konkrétním řízení. Pravomoc k takovém odvolání je svěřena Nejvyššímu státnímu zastupitelství při Nejvyšším kasačním a trestním soudu a hlavním senátům odvolacích soudů.

Rozhodnutí Nejvyššího kasačního a trestního soudu ve věci odvolání v zájmu zákona jsou závazná pro všechny soudy a vydanou judikaturu lze změnit jen zákonem.

[4] Vrchní rada soudců a státních zástupců, ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší kasační a trestní soud pokračují v práci na předloze právního předpisu, který by zavedl nový typ řízení u Nejvyššího kasačního a trestního soudu a nižším soudům by umožnil požádat o směrný výklad práva formou předběžného rozhodnutí nejvyššího soudu. Na tento nový mechanismus však mají odborníci z praxe nadále protichůdné názory a jeho budoucnost není jistá.

[5] V současnosti je z celkového počtu 4 469 soudních míst volných 428 míst pro soudce (z toho 106 jsou vedoucí funkce) a z celkového počtu 2 784 míst pro státní zástupce je volných 604 míst (z toho 120 jsou vedoucí funkce).

Dvoustranný program technické pomoci Spojeného království týkající se řízení soudů zahájil studii alternativ ke zlepšení řízení soudů. Studie o pracovní zátěži soudů a státních zastupitelství dále posloužila jako základ iniciativy ministerstva spravedlnosti a Vrchní rady soudců a státních zástupců zaměřené na zefektivnění personální struktury úřadů, které mají podprůměrnou zátěž. Nejvyšší státní zastupitelství při Nejvyšším kasačním a trestním soudu dokončilo strategii restrukturalizace, kterou podpořila Vrchní rada soudců a státních zástupců a kterou přijalo ministerstvo spravedlnosti v dubnu 2007. Tato strategie má za cíl snížit počet odborů nejvyššího státního zastupitelství z 9 na 4 a zavést pružnější a modernější službu státních zástupců.

V prosinci 2006 Vrchní rada soudců a státních zástupců schválila studii pracovní zátěže soudů, která byla vypracována na základě statistických údajů z let 2005 a 2006. Ze zprávy vyplývá, že v roce 2006 došlo k výraznému nárůstu aktivity soudů na úrovni soudů prvního stupně a druhého stupně, ale i pracovní zátěže jednotlivých soudců, především na úrovni soudů druhého stupně. V této zprávě se rovněž uvádí, že na úrovni odvolacích soudů se aktivita dále snižuje. Cílem Rumunska je zohlednit tyto hlavní závěry při dokončování studie o optimálním počtu případů na jednoho soudce.

[6] Články 120 a 121 zákona 304/2004 o organizaci soudnictví.

[7] Skládá se z 21 členů. 11 jsou pracovníci odboru přípravy normativních textů, studií a dokumentace ministerstva spravedlnosti; jedním je státní tajemník ministerstva spravedlnosti a devět z nich jsou profesoři, právníci a soudci z praxe. Mnoho příspěvků zaslali také soudci z celé země. Komise se sama rozdělila na podskupiny, které pracují na konkrétních oblastech nového soudního řádu. Podskupiny se setkávají alespoň jednou týdně.

[8] Je-li vznesena námitka neústavnosti, soud může pouze ověřit, zda zákon, proti kterému se namítá, je pro danou věc relevantní. Pokud ano, pak soud musí spis předat ústavnímu soudu a hlavní jednání se automaticky pozastaví. Proto i naprosto nepodložené námitky mohou způsobit významné zdržení, neboť ústavní soud je přetížen.

[9] Původně měla komise pět členů, nyní je to 17. V návaznosti na nařízení ministra spravedlnosti z května 2007 těchto 17 členů tvoří: jeden státní tajemník ministerstva spravedlnosti, tři profesoři práva, čtyři soudci (jeden z Nejvyššího kasačního a trestního soudu, dva z odvolacích soudů a jeden ze soudu druhého stupně), dva státní zástupci (jeden z ředitelství pro boj proti korupci (DNA) a jeden z státního zastupitelství při odvolacím soudu), jeden obhájce, jeden odborník z legislativní rady, jeden vysokoškolský asistent a čtyři právní poradci z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Původně se komise setkávala dvakrát za měsíc, ovšem Rumunsko nyní Komisi oznámilo, že komise od 23. května pracuje bez přerušení a zasedá denně.

[10] 7 členů vrchní rady se rozhodlo pro stálé členství; předseda vrchní rady je stálým členem de iure po dobu svého jednoletého předsednického mandátu.

[11] Zákon č. 144/25 z května 2007 o zřízení, organizaci a fungování Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti ve znění zveřejněném v rumunské sbírce zákonů, části I, č. 359 ze dne 25. května 2007.

[12] Národní rada pro bezúhonnost je subjekt bez právní subjektivity, který nepůsobí na trvalém základě. Skládá se ze zástupců vlády, senátorů, členů poslanecké sněmovny, zástupců sdružení soudců a volených předsedů místních subjektů veřejné správy, úředníků veřejné správy a zástupců občanské společnosti. Rada předkládá senátu každoročně zprávu o činnosti úřadu.

[13] Během vyšetřování mohou inspektoři pro bezúhonnost nařídit výslech svědků, odborné posudky a mohou od všech zapojených veřejných institucí a orgánů, ale i ostatních veřejných a soukromých právnických osob, vyžadovat veškeré dokumenty a informace nezbytné k přípravě potvrzující listiny.

[14] Nezveřejnění majetkového přiznání nebo prohlášení o střetu zájmů, stejně tak jako jejich nepředložení nebo opožděné předložení vede k uložení pokuty podle zákona. Předložení nepravdivého majetkového přiznání nebo prohlášení o střetu zájmů se považuje za trestný čin a trestá se odnětím svobody.

[15] Významný rozdíl je definován zákonem jako rozdíl mezi skutečným jměním a získanými příjmy, který přesahuje 10 % avšak představuje nejméně částku odpovídající 20 000 EUR. Mimořádné nařízení vlády o změně a doplnění zákona č. 144/25 o zřízení, organizaci a fungování Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti (nařízení č. 49/01/06/2007) změnilo částku, po jejímž dosažení lze zahájit prověření majetku, na ekvivalent 10 000 EUR. Rumunsko očekává, že parlament toto mimořádné nařízení vlády potvrdí.

[16] Podle mimořádného nařízení vlády nyní částka odpovídající 10 000 EUR.

[17] Dne 13. června schválil toto mimořádné nařízení legislativní výbor, nyní musí být s konečnou platností schváleno parlamentem.

[18] Vrchní rada soudců a státních zástupců však vydala stanovisko, že žádný z návrhů na odvolání není dostatečně odůvodněný; u obou požadavků na odvolání se proto s vyřízením čeká na to, až bude k dispozici více důkazů.

[19] Zákon č. 69/2007 ze dne 26. března 2007 o změně zákona č. 78/2000 (zákon o předcházení korupci a jejím vyšetřování).

[20] Zákon dekriminalizuje poskytování úvěrů v rozporu s pravidly dané banky a využívání úvěrů k jiným účelům, než které byly uvedeny v žádosti o úvěr (kromě úvěrů zahrnujících veřejné prostředky). Tyto přestupky byly původně v pravomoci DNA s ohledem na jejich souvislost s korupcí a na nepříznivý vliv bankovních podvodů na rumunské banky.

[21] V současnosti se to může týkat zhruba 52 věcí a zhruba stejného počtu případů v DNA, u kterých by se ukončilo trestní vyšetřování.