25.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 105/40

—

poukazuje na to, že sport je důležitým prostředkem pro podporu integrace všech vrstev obyvatelstva a poznamenává, že sport podporuje připravenost jednotlivce k osobnímu nasazení a zprostředkovává základní hodnoty, ke kterým patří fair play, tolerance a solidarita;

—

zastává názor, že silní a zdraví občané – mladí a staří, muži a ženy – jsou základem a hnací silou hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a šíření blahobytu v Evropě obecně, a tím přispívají k naplnění cílů Lisabonské strategie;

—

vítá Bílou knihu o sportu předloženou Komisí jako přínos pro podporu sportu jako významného a častého fenoménu z hlediska vzdělávacího, zdravotního, sociálního a hospodářského, který je přínosem pro strategické cíle Evropské unie, kterými jsou solidarita a blahobyt;

—

bere ovšem s obavami na vědomí cíle uvedené v Bílé knize o sportu, neboť jejich výsledkem je zřejmá tendence k rozšíření pravomocí EU v oblasti sportu, která přesahuje rámec současného obsahu Niceského prohlášení a stávajících smluv;

—

souhlasí s Komisí, že strukturovaný dialog se zúčastněnými subjekty v oblasti sportu o sportovním fóru EU a o tematických diskuzích může být významným příspěvkem k evropské debatě o sportu. Výbor považuje za nutné, aby byl vzhledem ke své roli aktivně zapojen do vytváření dialogu;

Zpravodajka

:

paní KUHN-THEIS (DE/ELS), poslankyně zemského sněmu spolkové země Sársko

1.

konstatuje, že sport je nedílnou součástí evropské společnosti a každodenního života mnoha občanů;

2.

potvrzuje, že sport upevňuje zdraví a pomáhá předcházet nemocem, zejména těm, které vznikají z nedostatku pohybu a špatné výživy;

3.

zdůrazňuje, že sport celkově formuje budoucí generace a podporuje výchovný proces dětí a mládeže k plně rozvinutým, zodpovědným a charakterním osobám;

4.

poukazuje na to, že sport je důležitým prostředkem pro podporu integrace všech vrstev obyvatelstva, neboť společné bytí cizích státních příslušníků a místních občanů, postižených a zdravých, mladých a starých se v málokteré oblasti společenského soužití daří tak hladce jako ve sportu;

5.

zastává názor, že silní a zdraví občané – mladí a staří, muži a ženy – jsou základem a hnací silou hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a šíření blahobytu v Evropě obecně, a tím přispívají k naplnění cílů Lisabonské strategie;

6.

poznamenává, že sport podporuje připravenost jednotlivce k osobnímu nasazení a zprostředkovává základní hodnoty, ke kterým patří fair play, tolerance a solidarita;

7.

vítá tedy Bílou knihu o sportu předloženou Komisí jako přínos pro podporu sportu jako významného a častého fenoménu z hlediska vzdělávacího, zdravotního, sociálního a hospodářského, který je přínosem pro strategické cíle Evropské unie, kterými jsou solidarita a blahobyt;

8.

je názoru, že sport nicméně čelí i novým hrozbám a překážkám v evropské společnosti, jako jsou komerční tlaky, bezohledné využívání mladých hráčů, doping, rasismus, násilí, korupce a praní špinavých peněz;

9.

bere ovšem s obavami na vědomí cíle uvedené v Bílé knize o sportu, neboť jejich výsledkem je zřejmá tendence k rozšíření pravomocí EU v oblasti sportu, které přesahuje rámec současného obsahu Niceského prohlášení a stávajících smluv. Nesmí být zpochybňována autonomie sportovních organizací a kompetence členských států a místních a regionálních samospráv. Důsledně tedy odkazuje na pouze omezené pravomoci Společenství v oblasti sportu;

10.

na základě toho by ovšem uvítal, kdyby Komise prostřednictvím podpůrných, koordinačních a doplňkových opatření pomohla sportu v členských státech a posilovala sociální, výchovné, zdravotní a kulturní hodnoty sportu, aniž by zasahovala do autonomie a pravomocí členských států a sportovních organizací;

11.

v souvislosti se skutečností, že do roku 2011 nebude možné uskutečnit samostatný podpůrný program EU týkající se sportu, navrhuje, aby na rok 2009 byla v rozpočtu EU vyhrazena položka na přípravná opatření a pilotní projekty zaměřené na provádění Bílé knihy o sportu; dále doporučuje, aby byly intenzivně šířeny informace o aktuálních i nastávajících možnostech žádat o finanční prostředky přístupné v oblasti sportu;

12.

vyslovuje se pro to, aby byl sport více než dosud začleněn do politik a podpůrných programů EU. Z pohledu Výboru regionů představuje zapojení sportu do smlouvy reformující Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES dostatečný legislativní základ, aby bylo opodstatněno jeho explicitní zohlednění v rámci budoucího období podpory od roku 2013 při podpůrných, koordinačních a doplňkových opatřeních;

13.

žádá své členy, aby na regionální úrovni podporovali požadavky Bílé knihy o sportu na integraci sportu do uplatňování podpůrných nástrojů EU z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

14.

vítá, že Bílá kniha o sportu definuje mainstreaming sportu jako jeden z hlavních úkolů, a žádá Komisi, aby o tomto pravidelně podávala zprávy;

15.

je názoru, že Komise problém rozeznala a prostřednictvím svých doplňujících se bílých knih o sportu a o Strategii pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou upozorňuje v nadnárodním měřítku na nutnost jednat a představuje možná řešení;

16.

považuje zapojení sportovních organizací do utužení veřejného zdraví prostřednictvím tělesné aktivity za samozřejmé, neboť sportovní organizace oslovují díky svému zapojení v klubech a svazech velkou cílovou skupinu. Souhlasí se záměrem Komise ideově a finančně více podporovat tvorbu sítí pro výměnu zkušeností zejména o osvědčených postupech u mladých lidí, se zaměřením na místní sport; dále trvá na tom, že v této oblasti je důležitá meziodvětvová spolupráce, neboť kolektivní působení na úrovni Společenství může mít kladný dopad na vnitrostátní správní struktury, které jsou rozděleny na více odvětví (sport, zdravotnictví, školství);

17.

zároveň by chtěl Komisi navrhnout, aby vyzdvihla spontánní a neorganizovaný sport a zasadila se o to, aby sportovní organizace a státní orgány vytvořily co nejlepší podmínky pro rozvoj těchto aktivit;

18.

je názoru, že převážně komerční a společensky odůvodněné očekávání výkonu skrývá velké nebezpečí spočívající v nasazení nekalých prostředků na zvýšení výkonnosti, nebude-li upevněna etická stránka, podobně jak je tomu v jiných oblastech života;

19.

konstatuje, že doping závažně poškozuje ducha fair play ve sportu a obraz sportu a představuje velké zdravotní riziko pro jednotlivce. Zároveň snižuje motivaci ostatních sportovců;

20.

je názoru, že nejen profesionální sportovci jsou v rámci vrcholového sportu vystaveni vysokým očekáváním ze strany mnoha společenských aktérů. I amatéři a mladiství jsou dnes z tohoto důvodu čím dál více vystaveni nebezpečí pozdějšího dopingu;

21.

zastává názor, že závazek provozovat sport bez dopingu může být dodržen pouze ve spojení s účinnou dopingovou kontrolou; k tomu je zapotřebí aktivit proti dopingu na evropské a celosvětové úrovni;

22.

doporučuje zlepšit koordinaci přístupu k boji proti dopingu v EU, přičemž je nutno zohlednit úmluvu UNESCA o dopingu ve sportu a nutnost odborné a skutečně nezávislé instituce pro antidopingovou kontrolu;

23.

považuje místní a regionální samosprávy a organizace za obzvláště vhodné pro to, aby prostřednictvím osvětových kampaní zaměřených na doping upozorňovaly a zprostředkovávaly vědomosti na toto téma ve školách, klubech a v oblasti sportu obecně; vyzývá je k tomu a potvrzuje svůj úmysl tyto aktivity na místní a regionální úrovni podporovat;

24.

vítá a souhlasí s podporou sportu a tělesného pohybu prostřednictvím různých politických iniciativ Komise, jakož i s udělováním značek kvality školám, které se obzvláště věnují podpoře tělesných aktivit, a rovněž sportovním sdružením, které ve velkém měřítku věnují zvláštní pozornost kvalitě svých služeb;

25.

zdůrazňuje zvláštní význam pohybu, hry a sportu v předškolní době pro fyzický, psychický, kognitivní a sociální rozvoj dětí a mládeže jako nezbytné součásti celkového výchovného a vzdělávacího procesu. Vyzývá proto Komisi, aby této oblasti předškolních pohybových aktivit věnovala obzvláštní pozornost;

26.

připomíná ovšem, že u všech podpůrných, koordinačních a výchovných opatření Komise, které se týkají oblasti vzdělávání a sportu, je nutné respektovat pravomoci členských států, příp. jejich odpovědných úrovní;

27.

zdůrazňuje zvláštní význam dobrovolnické práce a vybízí Komisi, aby již při popisu výchozí situace poukázala na ideovou angažovanost ve sportu. Kromě toho poukazuje na nebezpečí nahlížet na sport jako na čistě hospodářskou činnost, neboť to neprospívá celkovému obrazu o sportu. Profesionální sport je pouze zlomkem všech sportovních hnutí, což není v Bílé knize o sportu dostatečně zohledněno;

28.

zastává názor, že právě ve sportovní oblasti je občanská angažovanost bezprostředně spojená s rozvojem společnosti a vedle sportovních cílů má i sociální a společenské cíle;

29.

považuje program Evropa pro občany v souvislosti s podporou místních sportů za vhodné opatření;

30.

v souvislosti s programem Mládež v akci podporuje návrh Komise, aby byla podporována dobrovolnická práce mladých lidí ve sportovní oblasti;

31.

vítá, že Komise zahájí vypracování evropské studie o dobrovolnické práci v oblasti sportu, neboť bude vhodným nástrojem pro budoucí vytyčení úkolů a zabezpečí plánování v oblasti dobrovolnické práce ve sportu;

32.

je názoru, že je třeba zohlednit zvláštní roli, kterou má sport pro zdravotně postižené lidi;

33.

vyzývá proto členské státy, místní a regionální samosprávy a sportovní organizace, aby zohlednily potřeby zdravotně postižených lidí a zajistily, že místa konání sportovních událostí a ubytování jim budou přístupná;

34.

zastává názor, že je třeba podporovat přípravu cvičitelů, trenérů, dobrovolníků a personálu v klubech a organizacích pro přijímání zdravotně postižených lidí;

35.

zastává názor, že starší lidé mohou prostřednictvím sportu udržovat co možná nejdéle svou fyzickou a duševní aktivitu a samostatnost, aby mohli žít samostatně bez pomoci jiných lidí. Pohybovat se a zůstat v pohybu znamená, že si starší osoby mohou udržet své sociální kontakty a samy rozhodovat o své účasti na společenském životě. K tomu mohou cíleně přispět mj. sportovní nabídky;

36.

sdílí názor, že členské státy by měly zohlednit integrující sílu sportu při plánování Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského fondu pro integraci;

37.

vítá již existující úsilí na národní a mezinárodní úrovni zaměřené na vytvoření centrálních informačních míst a zahájení spolupráce mezi policejními úřady a sportovními kluby za účelem boje proti násilí a rasismu v oblasti sportu;

38.

konstatuje, že průběh fotbalového mistrovství světa 2006 v Německu ukázal, že tato spolupráce funguje a již vedla k dobrým výsledkům;

39.

podporuje Komisi, aby více využila sportu jako nástroje své rozvojové politiky;

40.

navrhuje tedy, aby byly využity zkušenosti a poznatky OSN a členských států z Mezinárodního roku sportu a tělesné výchovy jako prostředku k podpoře vzdělávání, zdraví, rozvoje a míru 2005 a aby se příp. dále rozvíjely stávající projekty a opatřeních a pokračovalo se v nich;

41.

z hlediska subsidiarity nevidí nutnost regulovat přistěhovalectví sportovců z třetích zemí jednotně na úrovni EU nebo na něj vztahovat opatření o cirkulační migraci. Přistěhovalectví sportovců má tedy i nadále spadat do národní zodpovědnosti;

42.

souhlasí, aby evropské sportovní organizace a pořadatelé sportovních akcí přijali ekologické cíle, a podporuje výzvu Komise k účasti na systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) a systému Společenství pro udělování ekoznačky a k podpoře těchto systémů během významným sportovních událostí;

43.

vítá plánované zohlednění sportu jako složky nového programu LIFE+ ze strany Komise;

44.

poukazuje na to, že hospodářská síla sportu pro cestovní ruch je viditelná nejen při větších sportovních událostech, ale že aktivní sport v rámci cestovního ruchu významně přispívá k regionálnímu rozvoji a především ke strukturálním změnám. Strategické koncepce regionů na tom mají velký podíl. Proto by měla Komise i nadále podporovat regiony v jejich úsilí o dosažení pokroku ve strukturálním rozvoji prostřednictvím opatření, která jsou přizpůsobená regionálním potřebám; vybízí místní a regionální samosprávy, aby prostředky, které mají k dispozici ze strukturálních fondů, investovaly také do sportovních a zábavních infrastruktur;

45.

vyjadřuje své obavy ohledně přání vést lepší evidenci údajů, aniž by s cíli takového opatření souhlasily členské státy a evropské regiony;

46.

poukazuje na to, že další vypracování sportovních a se sportem souvisejících statistik, které nejsou nezbytně nutné, aby doložily přidanou hodnotu sportu, je samoúčelné a může vést k tomu, že se zvýší související administrativní zátěž. Z hlediska úsilí o odbourání byrokracie i na evropské úrovni musí být bezpodmínečně zamezeno další administrativní zátěži;

47.

žádá proto Komisi o zintenzivnění dialogu s členskými státy a především i s regiony, aby se nejprve společně dospělo k dohodě o cílích takovéto nové statistiky. Cílem musí být minimalizace správní zátěže spojené s vypracováním statistik;

48.

bere na vědomí, že Komise zahájí vypracování studie, která zhodnotí přímý a nepřímý přínos odvětví sportu pro cíle lisabonské agendy. Výbor si ovšem klade otázku, zda z důvodu absence statistických údajů, kterou Komise zmiňuje, nebude podložené vědecké zhodnocení přínosu sportu pro cíle lisabonské agendy velmi omezené. Výbor regionů žádá Komisi, aby ho informovala o výsledcích studie;

49.

považuje udržitelné modely financování, které by sportovním organizacím zaručily dlouhodobou podporu, za nezbytný základ podpory sportu v členských zemích;

50.

považuje veřejnou podporu místním sportům za nezbytnou a připomíná, že v mnoha členských státech je sport z velké části financován přímými či nepřímými příspěvky (prostřednictvím daně nebo poplatku) z hazardních her a loterií provozovaných státem nebo majících státní licenci;

51.

zdůrazňuje v této souvislosti, že stávající státní monopol na hazardní hry a loterie, který vychází z veřejného zájmu, z prevence závislosti na hrách a z udržení veřejného pořádku a který se těmito cíli důsledně řídí, je dle zavedené judikatury Evropského soudního dvora v souladu s evropským právem. V tomto případě považuje za smysluplné, aby peníze získané z principielně nežádoucích hazardních her byly použity na účely obecně prospěšné (např. na sport);

52.

vítá, že Evropská komise provede nezávislou studii o financování místních sportů a sportu pro všechny v členských státech, a žádá Evropskou komisi, aby vyčkala výsledků této studie, než sáhne k politickým rozhodnutím, která by mohla ohrozit státní podporu místních sportů;

53.

naznačuje Komisi, aby poukázala na to, že by měly být zdokonaleny metody pro evidenci vlivu státních podpor na sport. Národní, regionální a místní podpůrná opatření jsou strukturována různě. Na základě studií a srovnání by se mělo posoudit, jaký význam mají různá podpůrná opatření státu pro rozvoj sportu;

54.

podporuje Komisi v jejím úsilí zasadit se o to, aby zůstaly zachovány stávající možnosti uplatnit snížené sazby DPH v oblasti sportu;

55.

uznává stejně jako Komise autonomii sportovních organizací a zastupujících struktur a postrádá v Bílé knize o sportu zdůraznění významu autonomie klubů, jak byla definována a přijata v Niceském prohlášení;

56.

považuje specifičnost sportu za základní a konstitutivní vlastnost sportu a postrádá v Bílé knize o sportu v této souvislosti jasné výpovědi. Obává se, že přístup „případ od případu“ v zájmu vyhovení specifičnosti sportu není z hlediska sportovních organizací uspokojivý a povede k prohloubení stávající právní nejistoty;

57.

považuje případy limitovaných a přiměřených omezení volného pohybu uvedené v Bílé knize o sportu za smysluplné, cílené a z hlediska specifičnosti sportu za nutné;

58.

považuje pravidla upravující přesuny hráčů za nezbytná pro to, aby byla zajištěna rovnováha mezi sportovními kluby;

59.

vítá, že Komise provede posouzení dopadů s cílem poskytnout jasný přehled o činnosti agentů hráčů v EU;

60.

navrhuje, aby v případě, že budou nutná opatření na úrovni EU, byla společně s mezinárodními svazy vytvořena státní a pro kluby závazná opatření;

61.

žádá Komisi, aby prioritně prováděla spolupráci s členskými státy a sportovními organizacemi ohledně ochrany mladistvých sportovců, kterou navrhuje v Bílé knize o sportu;

62.

vítá záměr Komise podporovat orgány boje proti korupci a monitorovat provádění právních předpisů EU týkajících se praní špinavých peněz v odvětví sportu;

63.

považuje tvorbu licenčních systémů za autonomní úkol sportovních organizací, za předpokladu, že budou slučitelné s ustanoveními o hospodářské soutěži a vnitřním trhu;

64.

vítá, že Komise bude dále podporovat právo na informace a široký přístup občanů k vysílání přenosů ze sportovních událostí;

65.

považuje stávající evropské předpisy o právech na krátké zpravodajské příspěvky za důležitý a osvědčený prostředek k zajištění svobody informací a rozmanitosti názorů;

66.

vyslovuje se tedy pro to, aby v rámci příštího vyhodnocení evropského právního rámce pro audiovizuální média bylo přezkoumáno, zda a do jaké míry jsou práva na krátké zpravodajské příspěvky vhodné i pro další druhy médií, jako je např. rozhlas;

67.

opakuje své přesvědčení, že veřejnoprávní rozhlas zajišťuje pestrost žánrů. Veřejnoprávní rozhlas má jako hospodářsky nezávislá veřejná služba zodpovědnost informovat v oblasti zpravodajství také o neobvyklých sportech a je vyzýván, aby svůj publicistický úspěch hledal i mimo masové zpravodajství;

68.

souhlasí s Komisí, že strukturovaný dialog se zúčastněnými subjekty v oblasti sportu o sportovním fóru EU a o tematických diskuzích může být významným příspěvkem k evropské debatě o sportu. Výbor považuje za nutné, aby byl vzhledem ke své roli aktivně zapojen do vytváření dialogu. V této souvislosti poukazuje zejména na to, že fórum je nezbytné, aby zástupci různých druhů sportu mohli se zástupci vlastníků veřejných sportovních stadionů pohovořit o současných a budoucích potřebách stadionů a sportovních zařízení. Doufá, že Komise k tomu využije strukturovaného dialogu;

69.

navrhuje organizovat semináře spolu se specializovanými zařízeními, na kterých by evropské sportovní organizace byly informovány o uplatňování acquis communautaires;

70.

navrhuje organizovat konference na téma sport a regionální rozvoj, v jejichž rámci by byl objasňován pozitivní vliv sportu na regionální rozvoj a byly určeny osvědčené postupy;

71.

navrhuje, aby Komise pokračovala a trvale podporovala rozvoj přeshraničních interregionálních klubů a projektů (jak např. Evropský interregionální pool sportu v euroregionu SaarLorLux);

72.

je názoru, že sportovní hnutí nestátního charakteru, podobně jako v Radě Evropy, by mělo být lépe zapojeno do dialogu mezi Evropskou komisí a členskými státy;

73.

poukazuje v této souvislosti na to, že v rámci spolupráce je třeba respektovat pravomoci členských států v oblasti sportu.