Společný harmonizovaný program EU pro průzkumy u podniků a spotřebitelů

(2006/C 245/03)

1.   Úvod

Ve zprávě o koordinaci hospodářské politiky předložené Evropské radě, která se sešla ve dnech 11. a 12. prosince 1999 v Helsinkách (13123/1/99 Rev 1), vyzvala Rada ve složení ECOFIN k efektivnímu monitoringu ekonomických politik ve třetí etapě Hospodářské a měnové unie (HMU). Rada se domnívá, že k tomu je nezbytné zlepšit chápání hospodářského vývoje.

Podle Smlouvy má Komise významnou úlohu při informování orgánů EU, členských států a různých hospodářských aktérů o stavu a výhledech hospodářství, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství. Jedním z nástrojů k získání včasných informací o hospodářském vývoji jsou průzkumy u podniků a spotřebitelů. Z tohoto důvodu koordinuje Komise prostřednictvím Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti pravidelné a harmonizované průzkumy u podniků a spotřebitelů v různých hospodářských odvětvích v členských státech EU i v kandidátských zemích.

2.   Naléhavá potřeba společného harmonizovaného programu EU

Pravidelné průzkumy společného harmonizovaného programu EU u podniků a spotřebitelů jsou kvalitativní hospodářské průzkumy určené pro krátkodobou ekonomickou analýzu. Průzkumy se používají hlavně pro kvalitativní ekonomickou analýzu, ale ve vzrůstající míře také pro kvantitativní ekonomický výzkum. V posledních letech byly zejména vyvinuty četné metody krátkodobých ekonomických prognóz, které využívají informace z průzkumů u podniků a spotřebitelů. Tyto modely dosahují velice často lepších výsledků v oblasti prognózy makroekonomického vývoje než tradiční ekonometrické modely. Údaje z průzkumů u podniků a spotřebitelů se ve stále větší míře používají při předpovídání momentů přelomu v hospodářském cyklu. Kromě průzkumů společného harmonizovaného programu EU existují různé jiné průzkumy útvarů Komise, jako jsou Generální ředitelství pro podniky a průmysl, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti a Generální ředitelství pro tisk a komunikaci. Koncepce těchto průzkumů je odlišná od průzkumů společného harmonizovaného programu EU, neboť jsou určeny pro dlouhodobou ekonomickou analýzu, a jsou tudíž zaměřeny na různé strukturální faktory růstu a zaměstnanosti.

Pro kvalitativní i kvantitativní analýzu jsou údaje z průzkumů natolik zajímavé z toho důvodu, že údaje z průzkumů jsou běžně k dispozici ještě před souvztažnými kvantitativními informacemi z jiných zdrojů. K dalším jejich hlavním přednostem patří vysoká četnost a soustavná harmonizace průzkumů. Z tohoto důvodu se průzkumy u podniků a spotřebitelů staly neodmyslitelným doplňkem kvantitativních statistických zjišťování, od kterých se liší v metodách a účelu. Jak zaznamenala nedávná zpráva o externím hodnocení společného harmonizovaného programu EU průzkumů u podniků a spotřebitelů (PPS) (1), lze průzkumy považovat za vysoce efektivní nástroj monitoringu hospodářské situace v EU, v eurozóně i ve členských státech.

3.   Provádění programu

Harmonizované průzkumy u podniků a spotřebitelů v Evropské unii uvedla v roce 1961 v život Komise. Prvním průzkumem byl harmonizovaný průzkum u průmyslových podniků, který byl proveden v roce 1962. Od té doby se značně zvětšily jak rozsah průzkumů, tak počet odvětví, kterých se průzkumy týkají. Do programu bylo zejména zařazeno odvětví soukromých služeb, které zaujímá stále vzrůstající podíl v celkovém hospodářství. V roce 2006 byl spuštěn pilotní průzkum v odvětví finančních služeb. Tento průzkum byl oddělen od obecného průzkumu v odvětví služeb z důvodu vysoké citlivosti co do povinné mlčenlivosti a specifických rysů odvětví co do cyklického chování.

Během minulých let byly průzkumy rozšířeny tak, aby zahrnovaly všechny členské státy (po přistoupení), jakož i kandidátské země (2). Začlenění kandidátských zemí do programu v raném stádiu je nezbytné k tomu, aby se v současnosti poskytovaly spolehlivé a porovnatelné údaje ke sledování jejich hospodářského vývoje, a k tomu, aby se vypracovaly přesné agregované přehledy EU, jakmile se tyto země stanou členy EU. Pro rané začlenění zahrnutých zemí se nedávné rozšíření EU odrazilo v programu hladkým a včasným přechodem na nové agregované ukazatele.

Průzkumy provádějí na vnitrostátní úrovni instituce, jako jsou ministerstva, statistické ústavy, centrální banky, ústavy pro hospodářský výzkum, podnikatelská sdružení a soukromé společnosti. Tyto instituce používají harmonizované dotazníky pro průzkum, které byly vypracovány ve spolupráci s útvary Komise. Průzkumy prezentují také řadu dalších společných charakteristik v oblasti koncepce vzorků, práce v terénu i předávání údajů.

Provádění průzkumů podle společné metodiky, zejména za použití harmonizovaného dotazníku, vede k lepší porovnatelnosti údajů mezi různými členskými státy a umožňuje vytvoření smysluplných agregovaných ukazatelů podnikatelského cyklu pro eurozónu a pro EU. Protože k pozitivním externím efektům harmonizace dochází hlavně na úrovni EU a na úrovni eurozóny, a nikoli na úrovni vnitrostátních institucí provádějících průzkum, rozhodla Komise hned od počátku, že bude podporovat činnost spolupracujících institucí granty na činnost (KOM (61) PV 165 v konečném znění, 15. listopadu 1961). Tyto granty, které jsou omezeny na maximálně 50 % nákladů na danou činnost, se mají vztahovat také na přírůstkové náklady, které vznikají původně ze zařazení dalších harmonizovaných otázek nebo z přidání nových odvětví a oborů do průzkumů a/nebo ze změny některých otázek z neharmonizovaných na harmonizované. Pokud naproti tomu nemají vnitrostátní instituce provádějící průzkumy jednoznačný zájem nebo poslání k provádění konkrétního druhu průzkumu, uzavírá Komise s vybranou entitou provádějící průzkum smlouvu o službách. V takových případech kryje Komise veškeré náklady na průzkum.

Soustavné rozvíjení společného harmonizovaného programu PPS poskytlo významné impulzy k dalšímu rozvoji průzkumů u podniků a spotřebitelů mimo EU. Jak je zmíněno ve výše uvedené zprávě o hodnocení, stává se harmonizovaný program Evropské unie stále více přijímanou mezinárodní normou. Průzkumy u podniků a spotřebitelů na základě harmonizované metodiky se nejenom provádějí ve 25 členských státech EU a ve všech kandidátských zemích, ale také v řadě jiných zemí, mimo jiné zejména ve střední a východní Evropě (např. v Rusku a Albánii). V tomto ohledu slouží harmonizované průzkumy EU nadále jako orientační bod pro budoucí spolupráci. Zejména budoucí uchazečské země budou začleněny do programu, jakmile začnou jednání o jejich členství s Evropskou unií.

Průzkumy u podniků jsou zaměřeny na manažery v průmyslu, stavebnictví, maloobchodě a službách. Průzkumy u spotřebitelů jsou zaměřeny na soukromé domácnosti. S výjimkou investičního průzkumu v průmyslu se všechny průzkumy provádějí měsíčně, přičemž každé čtvrtletí se některé otázky přidávají. Investiční průzkum se provádí dvakrát ročně. Počet otázek kolísá podle oblastí a pohybuje se mezi 6 a 15.

Údaje se běžně shromažďují v první polovině měsíce a předávají se útvarům Komise přibližně jeden týden před koncem měsíce. Každoročně se v EU provádí průzkum u více než 100 000 podniků a u více než 30 000 spotřebitelů, přičemž vzorky kolísají v závislosti na velikosti dané země. Průmyslové průzkumy se vztahují na 56 odvětví, zatímco ostatní průzkumy zahrnují 5 až 9 různých odvětví. Spotřebitelé jsou rozčleněni do 25 společensko-hospodářských kategorií.

Do programu je zařazen také čtvrtletní průzkum zaměřený na ekonomické odborníky po celém světě, Celosvětový ekonomický průzkum („World Economic Survey“), který poskytuje informace o hospodářském vývoji v celosvětovém měřítku.

Dále se provádějí jednorázové průzkumy „ad hoc“ o tématech zvláštního zájmu. S periodicitou přibližně pěti let se provádějí třeba průzkumy ad hoc týkající se trhu práce. Výsledky posledního průzkumu z června 2004, který byl zaměřen na flexibilitu trhu práce a na dopad nových technologií na chování trhu práce EU, byly zveřejněny v roce 2005.

Všechny dotazníky jsou neustále aktualizovány tak, aby odpovídaly požadavkům ekonomických analytiků. Útvary Komise pravidelně (jednou nebo dvakrát ročně) organizují setkání s odborníky na průzkumy u podniků za účelem aktualizace dotazníků, projednání otázek harmonizace a prezentace údajů a vyhodnocení výsledků průzkumů. Příležitostně se organizují pracovní semináře a pracovní skupiny zaměřené na širší škálu zúčastněných stran (mimo jiné na skupiny uživatelů), a to za účelem rozvinutí některých aspektů programu nebo projednání otázek společného zájmu mezi členskými státy EU a třetími zeměmi. Tyto pracovní semináře jsou někdy pořádány v spolupráci s jinými mezinárodními orgány jako třeba OECD.

K vedení a rozvoji databáze dostupné útvarům Komise, v níž jsou uloženy údaje programu PPS, je nutný specializovaný software, a rovněž údržba a rozvoj vhodných nástrojů k nakládání s velkým množstvím údajů z chronologických řad a ke statistické a ekonometrické analýze těchto údajů. Tyto nástroje zahrnují například postupy k zajištění konzistentnosti údajů, předběžné přizpůsobení údajů a sezónní přizpůsobení údajů nebo vytvoření a rozvoj vhodných kompozitních ukazatelů. I když většinu těchto úkolů zajišťuje personál útvarů Komise, v některých zvláštních oblastech je poptávka po externí odborné podpoře ze strany specializovaných společností. Tato odborná pomoc je omezena na velmi odborné části procesu na konci výrobního řetězce a zaručuje efektivnější řízení programu.

4.   Zveřejnění

Výsledky průzkumů se používají buď jako takové, anebo ve formě shrnujících kompozitních ukazatelů (ukazatelů hospodářského klimatu a důvěry). Účelem těchto kompozitních ukazatelů je shrnout informace obsažené v údajích z průzkumu a učinit prezentaci výsledků průzkumu názornější. Protože hlavní předností údajů z průzkumu je jejich aktuálnost, byla v posledních letech postupně zkrácena doba mezi předáním údajů od vnitrostátních institucí a zveřejněním výsledků ze strany útvarů Komise. Výsledky se nyní zveřejňují poslední pracovní den měsíce, během něhož byly údaje shromážděny. Zároveň dojde k vydání tiskové zprávy. Měsíčně aktualizované výsledky průzkumů s údaji za celou dobu průzkumů lze najít na internetové adrese:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/indicators/businessandconsumersurveys_en.htm

Podrobnější výsledky, tj. v členění podle odvětví, lze na požádání obdržet od útvarů Komise. Zatímco dříve se za tyto údaje vybíral poplatek, podle nové politiky se nyní tyto údaje poskytují bezplatně.

5.   Používání informací

Protože výsledky průzkumů u podniků a spotřebitelů jsou rychle dostupné a obsahují informace o očekáváních hospodářských subjektů, mají velký význam pro prognózy.

Útvary Komise výsledky průzkumů intenzivně používají jako nepostradatelný nástroj sledování hospodářství. K tomu patří jejich využívání k půlročním makroekonomickým prognózám a k analýze vývoje hospodářského cyklu (např. určení bodů přelomu). Některé z obsažených strukturálních informací (např. názory na výhled co do zaměstnanosti) používají také různé útvary Komise.

Průzkumy se staly základním zdrojem informací pro sledování vývoje HMU. Třeba Evropská centrální banka tyto výsledky používá jako významné údaje pro hodnocení hospodářské situace v eurozóně.

Kromě hlavních aktérů v oblasti hospodářské politiky na evropské úrovni mohou výsledky průzkumů u podniků a spotřebitelů využívat také různé mezinárodní organizace jako například OECD a vnitrostátní veřejné a soukromé subjekty pro vytváření paralelních a klíčových hospodářských ukazatelů a obecně pro prognostické účely.

6.   Hodnocení

Aby byly užitečné ukazatel hospodářského klimatu a ostatní odvětvové ukazatele, musejí mít řadu vlastností, jako je konzistentnost, aktuálnost, porovnatelnost atd. Kromě toho je třeba soustavně zkoumat jakost ukazatelů pozorováním toho, nakolik jsou s to sledovat vývoj dotyčných makroekonomických agregátů. Na nejvíce agregované úrovni by měly být ukazatele s to dostatečně dobře nastínit vývoj růstu HDP. Také u ukazatelů důvěry na úrovni jednotlivých odvětví (průmyslu, služeb, spotřeby atd.) je nezbytné, aby spolehlivě odrážely dotyčné referenční makroekonomické proměnné (např. HDP, průmyslovou produkci, hrubou přidanou hodnotu odvětví soukromých služeb, výdaje na soukromou spotřebu). Je třeba soustavně hodnotit, nakolik ukazatele odrážejí odpovídající agregované hodnoty, a v souladu s výsledky těchto hodnocení provádět změny a zlepšení. Pravidelně se provádějí různé výzkumné projekty a studie za účelem vyvinutí nových odvětvových ukazatelů nebo zlepšení stávajících odvětvových ukazatelů tak, aby lépe odrážely hospodářský vývoj.

I když byla nepochybně prokázána užitečnost programu pro práci různých orgánů EU i mezinárodních organizací v oblasti hospodářské politiky, je třeba také zhodnotit jeho užitečnost, efektivitu a účinnost při pohledu zvenku. Z tohoto důvodu bylo pověřeno specializované konzorcium provedením hodnocení celého stávajícího programu. Toto hodnocení bylo mimo jiné zaměřeno na tyto otázky:

Zpráva (ECFIN/196/2004/385636, 22. dubna 2005) dospívá k závěru, že, ačkoli je třeba soustavného dalšího rozvoje, program průzkumů v širokém měřítku splnil ve všech ohledech požadavky uživatelů na kvalitu, takže průzkumy se považují za vysoce spolehlivý a relevantní nástroj ke sledování makroekonomického vývoje. Program průzkumů podporovaný granty lze považovat za efektivní vzhledem k nákladům a případná změna ve smluvních ujednáních, jako třeba přechod na smlouvy o službách nebo na centralizovaný scénář průzkumů, by s sebou nesla riziko výrazné ztráty důležitých hospodářských informací. Podobně by zastavení spolufinancování průzkumů ze strany Evropské komise pravděpodobně vedlo ke ztrátě harmonizovaných evropských údajů. K budoucím potřebám spotřebitelů co do informací patří mimo jiné další podrobnější průzkum o službách, více informací o finanční situaci domácností a podniků a podrobnější informace o trhu práce.

7.   Podávání zpráv

Komise bude každé tři roky předkládat zprávu o provádění programu, a to poprvé v roce 2008 za roky 2006 – 2008, kde podá celkový přehled vývoje metodiky a používání informací z programu.

8.   Závěr

Výsledky harmonizovaných průzkumů u podniků a spotřebitelů v EU se staly významným zdrojem informací pro všechny, kdo mají zájem o ekonomické trendy: veřejné instituce, podnikový management, výzkumné pracovníky a především ty, kdo činí rozhodnutí ovlivňující ekonomiku na vnitrostátní úrovni i na úrovni eurozóny. Údaje z průzkumů se staly nepostradatelným nástrojem pro sledování vývoje hospodářství v EU a pro sledování hospodářské perspektivy HMU, jakož i vývoje ekonomik kandidátských zemí. Komise zajistí, aby program splňoval tuto úlohu i v budoucnu tak, ž bude soustavně zdokonalovat a zlepšovat jeho parametry, a tím umožní další poskytování informací podstatného významu pro účely hospodářsky relevantních rozhodnutí v Evropské unii.

(1)  Evropské konzorcium pro hodnocení, Hodnocení průzkumů u podniků a spotřebitelů, konečná verze zprávy, 22. dubna 2005

(2)  PPS jsou součástí ročního pracovního programu Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti a jsou povoleny finančním rozhodnutím Komise.