Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006AE0231

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech KOM(2005) 305 v konečném znění – 2005/0126 (COD)

    Úř. věst. C 88, 11.4.2006, p. 7–8 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    11.4.2006   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 88/7


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech

    KOM(2005) 305 v konečném znění – 2005/0126 (COD)

    (2006/C 88/02)

    Dne 1. září 2005 se Rada, v souladu s článkem 95 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální ve věci výše uvedené.

    Specializovaná sekce „Jednotný trh, výroba a spotřeba“, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 23. ledna 2006. Zpravodajkou byla paní SÁNCHEZ MIGUEL.

    Na 424. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 14. a 15. února 2006 (jednání ze dne 14. února 2006), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 134 hlasy pro a 2 členové se zdrželi hlasování.

    1.   Závěry

    1.1

    EHSV blahopřeje Komisi k obsahu navrhované reformy, která zjednodušuje a vyjasňuje dodržování nařízení, které je tak důležité pro uskutečnění prostoru svobody, bezpečnosti a práva v EU. Některé nové odstavce ovšem vytvářejí nejasnosti při výkladu obsahu, především odstavec 3 článku 8, tím, že zavádí výjimku s účelem ochrany žadatele v souladu s národními ustanoveními, která spočívá v určení lhůty v případě, kdy dojde k odmítnutí ze strany příjemce z důvodu neznalosti jazyka, ve kterém byla písemnost napsána.

    1.2

    Také článek 14 by měl být upřesněn v místě, ve kterém se vztahuje na „rovnocenný doklad“ v souvislosti s potvrzením o přijetí, měly by být upřesněny další druhy potvrzení platných při poštovním doručování.

    1.3

    Bylo by nutné vyjasnit obě témata a především ověřit různé jazykové verze, které se velmi často neshodují. Problém může být vyřešen před zveřejněním nařízení, protože každý členský stát uplatňuje příslušnou jazykovou verzi.

    1.4

    EHSV se obává, že Komise nezvážila dostatečně situaci pro jeho používání v nových členských státech, ačkoliv přijala přílohy k této nové situaci.

    1.5

    Nicméně EHSV chce vyjádřit, že postup použitý při přepracování je vhodný, protože zohledňuje všechny příslušné strany, a především proto, že bylo použito jednoho z nástrojů vytvořených za tímto účelem, Evropské soudní sítě, která umožňuje zohlednit problémy zjištěné při používání obou postupů.

    2.   Úvod

    2.1

    Evropská komise předkládá tento návrh nařízení v souladu s článkem 24 nařízení (ES) 1348/2000 (1), které stanoví, že Komise přizpůsobí obsah pravidel vývoji systému doručování poté, co proběhne přezkum pravidel stanovený na období do 1. června 2004. Navrhovaná změna je ovšem více než pouhé formální přepracování, neboť je součástí úsilí o legislativní zjednodušení, které započala EU, a byla vypracována s ohledem na rozsáhlost legislativy přijaté v tomto období, jež má za cíl splnit prohlášení Rady z Tampere o posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který by zaručil volný pohyb osob v rámci EU.

    2.2

    Toto nařízení má velký význam pro dobré fungování vnitřního trhu. Pro přeshraniční operace a smlouvy a především nové systémy uzavírání smluv, které používají nové technologie, je třeba pravidla, které by stanovilo postup pro doručování soudních a mimosoudních písemností z jednoho státu do druhého. V této souvislosti se EHSV již vyjádřil (2) ve smyslu, aby právním nástrojem, který by upravoval tento postup, bylo nařízení a ne směrnice, jak se navrhuje, neboť cílem je dosáhnout plné harmonizace.

    3.   Obsah reformy

    3.1

    V souvislosti se zjednodušením, o něž jde v návrhu změny nařízení, návrh obsahuje změny, které posilují právní jistotu žadatele a adresáta, neboť má být položen základ pro udržení důvěry ve vnitřní trh.

    3.2

    Za prvé jsou stanovena jasná pravidla pro počítání lhůt a termínů (odstavec 7.2) a nahrazují se předchozí ustanovení stanovením lhůty jednoho měsíce počítané od obdržení písemnosti; pouze ve vztazích mezi úřady jednotlivých členských států bude uplatňována příslušná národní legislativa (odstavec 9.1 a 9.2).

    3.3

    Vyjasňuje se odmítnutí přijmout písemnost z důvodu neznalosti jazyka ze strany příjemce, ve kterém je napsána, a zmiňuje se možnost provedení překladu do jazyka známého příjemci, přičemž počítání lhůty počíná doručením překladu (článek 8.1). Nicméně v novém odstavci 3 se zavádí výjimka pro případy, ve kterých národní předpisy stanovují určité lhůty, kdy bude za datum doručení považováno datum doručení původní písemnosti, tak aby byla chráněna práva žadatele.

    3.4

    Také navrhovaná změna ohledně nákladů je důležitá (odstavec 11.2); navrhuje, aby každý členský stát předem určil pevně stanovený poplatek.

    3.5

    Co se týče doručování prostřednictvím poštovních služeb (článek 14), stanovuje se možnost, aby každý členský stát vyžadoval potvrzení o přijetí nebo rovnocenný doklad, aniž by tím byla omezena možnost jakékoli osoby zúčastněné na soudním řízení doručit soudní písemnosti přímo prostřednictvím úředních činitelů, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu (článek 15).

    4.   Připomínky k návrhům změn

    4.1

    EHSV považuje za pozitivní jakýkoliv návrh legislativní změny, která bude v souladu se zásadou zjednodušení (3) a která bude zároveň zaručovat právní jistotu v dané oblasti. V tomto případě konstatuje, že vypracováním zprávy podle nařízení (článek 24) Komise splnila svůj úkol a že na zasedání Evropské soudní sítě (4) byly prozkoumány a prodiskutovány zkušenosti s používáním nařízení. Poté, co byly shromážděny informace a odpovídající studie, Komise přijala zprávu (5), která byla základem zde projednávaného návrhu.

    4.2

    V této souvislosti je třeba uznat, že zahrnutím počítání lhůt a termínů pro doručování písemností do norem Společenství se výrazně pokročilo na cestě ke zjednodušení, neboť předtím platila řada národních ustanovení, která prodlužovala postupy, a zároveň to umožňuje zúčastněným poznání pravidel, aniž by se museli seznamovat s platnými pravidly v každém státě. Bez ohledu na předešlé platí v oblasti vztahů mezi státy národní právo, tak jak stanovuje pozměněný článek 9, aniž by byly narušeny zájmy jednotlivců.

    4.3

    Návrh nového znění článku 8 (6) týkající se „odmítnutí přijetí písemnosti ze strany adresáta“ z důvodu neznalosti jazyka, ve kterém je napsána, a povinnosti provést její překlad, je pravděpodobně více v souladu s ochranou zájmu příslušných stran než jeho aktuální znění, především protože nezkracuje stanovené lhůty, nýbrž začíná počítat lhůtu až od okamžiku doručení překladu. Nicméně nové znění čl. 8, odst. 3 představuje vážný problém uplatňování jednotlivými členskými státy, neboť stanoví výjimku prostřednictvím používání lhůt stanovených národními zákony, což by mohlo vytvářet právní nejistotu u příjemce dokumentu.

    4.4

    EHSV hodnotí kladně také zahrnutí pevně stanovené částky předem každým členským státem, neboť v mnoha případech existuje nedůvěra mezi příslušnými stranami na základě toho, že nejsou stanoveny náklady. Tímto je podpořena transparentnost postupu.

    4.5

    V souladu se stanoviskem EHSV (7) Výbor chápe potřebu prozkoumat možnost, do jaké míry lze používat technické inovace a nová média povolené přijímacími a odesílajícími subjekty, např. elektronickou poštu nebo internet, pro doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních, pokud při tom bude zachována právní jistota příslušných stran.

    4.6

    Další důležité téma, jež je třeba brát v potaz, je způsob vyjadřování ve formulářích obsažených v přílohách, které jsou určeny úřadům v oblasti práva a bezpečnosti v členských státech, tzn. pro jejich odesílatele a příjemce. EHSV chápe, že by dále měly být zohledněny zájmy příjemce a adresáta, a proto by způsob vyjadřování měl být zjednodušen a zpřístupněn příslušným stranám zahrnutým do soudních a mimosoudních postupů.

    V Bruselu dne 14. února 2006.

    předsedkyně

    Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Anne-Marie SIGMUND


    (1)  Úř. věst. L 160, 30.6.2000.

    (2)  Úř. věst. C 368, 20.12.1999 (bod 3.2).

    (3)  Úř. věst. C 24, 31.1.2006.

    (4)  Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci. Úř. věst. C 139, 11.5.2001.

    (5)  Zpráva o provádění nařízení (ES) č. 1348/2000, 1. října 2004, KOM(2004) 603 v konečném znění.

    (6)  Návrh nového znění článku 8 týkající se odmítnutí přijmout písemnost s odůvodněním, že není napsána v jednom z oficiálních jazyků státu, odpovídá judikatuře Evropského soudního dvora. Viz nedávný rozsudek C-443/03 ze dne 8. dubna 2005.

    (7)  Úř. věst. C 368, 20.12.1999.


    Top