52005DC0573

[pic] | COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES |

Brussels, 15.11.2005

COM(2005) 573 final

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

DOPADY PŘISTOUPENÍ BULHARSKAA RUMUNSKA NA LIDSKÉ ZDROJE KOMISE

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

DOPADY PŘISTOUPENÍ BULHARSKAA RUMUNSKA NA LIDSKÉ ZDROJE KOMISE

ÚVOD

Evropský parlament vyslovil souhlas s přistoupením Bulharska a Rumunska dne 13. dubna 2005. Na základě toho podepsaly dne 25. dubna 2005 členské státy EU, Bulharsko a Rumunsko smlouvu o přistoupení. Předpokládá se, že pokud budou ratifikovány přístupové smlouvy, Bulharsko a Rumunsko se stanou členy EU v lednu 2007 za předpokladu, že včas splní podmínky nezbytné k plnému provádění práva Společenství od prvního dne po přistoupení.

Dne 25. října schválila Komise sdělení (Zpráva z komplexního monitorování stavu připravenosti Bulharska a Rumunska na členství v EU), jež se zmiňuje o „… monitorovací zprávě, kterou Komise hodlá předložit Radě a Parlamentu v dubnu - květnu 2006“ a poukazuje na to, že „v té chvíli může Komise doporučit Radě odložení přistoupení Bulharska a Rumunska na 1. leden 2008 v případe, že bude existovat vážné riziko, že některý z těchto států bude k 1. lednu 2007 v řadě důležitých oblastí zjevně nepřipraven na plnění toho, co se od členského státu požaduje. Komise očekává, že Bulharsko a Rumunsko do té doby učiní potřebné nápravné kroky k tomu, aby bylo možné předejít vydání takového doporučení“.

Cílem tohoto sdělení je zdůvodnit požadavky Komise na dodatečné lidské zdroje na základě odhadovaných potřeb jednotlivých odborů podle dopadů přistoupení těchto dvou nových členských států na práci Komise. Popisuje obecné směry a dopady rozšíření na lidské zdroje podle jednotlivých skupin oblastí politiky a podle profilu práce. Stane se klíčovým prvkem při sestavování budoucích rozpočtových návrhů a tvorbě náborové strategie. Toto sdělení se však nezabývá směrnými čísly náboru mezi státními příslušníky nových členských států, protože tato samostatná otázka se bude řešit ve vhodnou dobu.

Toto hodnocení vztahuje na Bulharsko a Rumunsko (dále jen EU-2) sdělení, které bylo v roce 2002 předloženo v souvislosti s deseti členskými státy, jež přistoupily do Unie v květnu roku 2004 (EU-10). Svou povahou a načasováním je rozšíření EU-2 velice podobné poslednímu rozšíření. Vzhledem na tuto evidentní podobnost byla při analýze použita stejná metodika jako v roce 2002, ovšem také se zohledněním zkušeností nabytých z reálného průběhu přistupování EU-10 v roce 2004. Toto sdělení tedy potvrzuje a aktualizuje střednědobé odhady personálních potřeb z roku 2002, jak požadoval Evropský parlament ve svém usnesení o roční politické strategii na rok 2006.

1. ÚČEL A RÁMEC SDĚLENÍ

Ze zkušeností vyplývá, že nábor a hladké začlenění nových pracovníků do odborů Komise probíhá mnohem snadněji, jestliže je v dostatečném předstihu dobře připraveno. Takový pevný rámec lze zajistit určením a naplánováním počtu pracovníků, kterých bude zapotřebí po přistoupení. Předchozí sdělení o EU-10[1] zdůrazňovalo zásadní úlohu této činnosti a její užitečnost jak pro rozpočtový orgán, tak pro Komisi.

Ve svém předběžném návrhu rozpočtu na rok 2006[2] nová Komise výslovně potvrdila, že její analýza z roku 2002 platí a že k plnění úkolů vyplývajících z přistoupení těchto deseti nových členských států bude v střednědobém časovém horizontu do roku 2008 zapotřebí 3900[3] nových zaměstnanců. Závěry pro EU-10 ze sdělení z roku 2002 zůstávají v platnosti i v současnosti[4].

V posledních třech letech, od roku 2003 do roku 2005, schválil rozpočtový orgán Komisi 1 980 nových pracovníků k plnění úkolů v souvislosti s rozšířením (1 480 nových úředníků a 500 externích pracovníků). Ačkoli se jedná o významné posílení, tyto počáteční kapacity přesto nestačí k zajištění řádného fungování rozšířené EU a komplexního uplatňování všech politik Komise i pravidel a programů Společenství. V zájmu zachování kontinuity probíhajících činností, zvláště hlavních společných politik v návaznosti na soudržnost a jednotný trh, bude Komise potřebovat zbývajících 3 900 FTE (pracovníků na plný úvazek), pokud má v plánovaném období dostát svým institucionálním povinnostem.

2. ROZSAH VÝZVY

2.1. Co se očekává od Komise v rozšířené Unii?

Komise jako výkonný orgán Evropské unie odpovídá za hospodaření a plnění rozpočtu EU i za politiky a programy schválené Parlamentem a Radou. Po rozšíření bude muset Komise spravovat programy na podporu nových členských států především v rámci společné zemědělské politiky, strukturálních operací a vnitřních politik.

Jako strážkyně smluv bude Komise muset zajistit řádné uplatňování právních předpisů Společenství ve všech členských státech. Třebaže kandidátské země vyvinuly značné úsilí k tomu, aby byly schopny se ujmout svých budoucích povinností členských států, na ustálení svých soustav správních a soudních orgánů mohou potřebovat možná i několik let.

Řádné fungování jednotného trhu, bezpečnost a zdraví veřejnosti, ochrana životního prostředí, kontrola vnějších hranic EU a šetrné hospodaření s fondy Společenství v rozšířené EU si vyžádají, aby Komisi byly poskytnuty doplňkové lidské zdroje, čímž se jí umožní:

- aktivně řídit politiky EU a sledovat jejich realizaci v nových členských státech;

- pomáhat novým členským státům ve správném uplatňování práva Společenství a v případě potřeby zahájit řízení pro jeho porušení;

- navrhovat a následně realizovat programy Společenství zaměřené na poskytování finanční výpomoci novým členským státům;

- dohlížet na správné plánování a vynakládání finančních prostředků;

- šířit a zveřejňovat dokumenty Společenství ve dvou nových jazycích.

2.2. Rozsah úkolů v číslech

Představu o rozsahu výzvy spojené s budoucím rozšířením lze získat na základě těchto ukazatelů:

- dva nové členské státy zvýší počet členů EU z 25 na 27 (8% zvýšení),

- dva nové jazyky zvýší celkový počet úředních jazyků z 20 na 22 (10% nárůst[5]).

- dalších 30 milionů občanů zvýší celkový počet obyvatel EU v roce 2007 ze 452 na 482 milionů (nárůst o 6,6 %),

- Se svým HDP v paritě kupní síly na obyvatele jsou tyto dva nové členské státy na úrovni 30 % současné EU - 25 a tedy dosud nejchudobnějšími přistupujícími zeměmi.

Dopad tohoto rozšíření na činnosti Komise je třeba vidět v souvislosti s předchozím rozšířením, protože přistoupení 12 nových členských států v tak krátkém časovém rámci představuje pro orgány Společenství zřejmou výzvu nového charakteru, jelikož v současnosti se musí vypořádat s 80% nárůstem počtu členských států a dvounásobným počtem jazyků.

3. PŘEDPOKLADY, METODIKA A STRATEGIE

3.1. Předpoklady:

Pracovní scénář pro posouzení dopadů rozšíření je založen na těchto předpokladech:

1. Tyto dvě nové země se stanou členy EU dne 1. ledna 2007, pokud budou ratifikovány přístupové smlouvy a za předpokladu, že včas splní podmínky nezbytné k plnému provádění práva Společenství od prvního de po přistoupení. Nebudou-li tyto podmínky splněny, bude příslušným způsobem upraven kalendář předložený v tomto sdělení. Odhady potřeb lidských zdrojů zůstanou nicméně v platnosti bez ohledu na konečný termín přistoupení.

2. Posouzení vychází z toho, že utlumované nebo zahajované činnosti bezprostředně související s rozšířením budou probíhat v plném rozsahu, a současně bere v potaz především potřebu zajistit adekvátní stav pracovníků pro řízení a kontrolu předvstupních programů až do chvíle jejich ukončení. Časový profil potřeby lidských zdrojů je v jednotlivých odborech odlišný, čímž vznikají rozdíly, které se promítnou do ročních přídělů[6].

3. Výchozím bodem pro určení úrovně lidských zdrojů podle činností je stav v roce 2006 za předpokladu, že následkem tohoto konkrétního rozšíření se nezmění politiky, programy ani systémy jejich realizace. Zohledněny ovšem byly změny, které pro budoucí situaci už Komise schválila nebo navrhla (např. výkonná agentura[7]).

4. Stejně byly zohledněny všechny typy lidských zdrojů (v plánu pracovních míst a externí pracovníci) i všechny zdroje financování (administrativní rozpočet nebo provozní programy). Potřeba stavu pracovníků se měří v ekvivalentech plných pracovních úvazků (FTE). Vychází se ze základního předpokladu, že toto rozšíření zásadním způsobem nezmění poměr mezi jednotlivými typy lidských zdrojů v Komisi. Rozdělení lidských zdrojů podle typů a zdrojů financování bylo provedeno na agregované úrovni a podrobnější rozpis bude uveden v rámci každého jednotlivého rozpočtového procesu.

5. Hodnocení vyjadřuje čisté rozdíly se zohledněním prostoru pro přesuny pracovních sil v souvislosti s předpokládaným ukončováním předvstupních činností během tohoto období (předvstupní programy, jednání, vztahy s kandidátskými zeměmi).

6. Do celkového odhadu je zahrnuto 100 externích pracovníků, kteří byli jako zdroje na uspokojení střednědobých potřeb předem schváleni v předběžném návrhu rozpočtu na rok 2006. Abychom byli připraveni na rozšíření, musíme přípravy zahájit v roce 2006. Komise ve svém PNR odhadla, že na činnosti, které jsou v rámci přípravy na rozšíření nezbytné, zejména na úseku jazykových služeb, bude prioritně potřebovat 100 pracovníků. Nejedná se o pracovníky nad rámec odhadovaných potřeb lidských zdrojů po rozšíření, nýbrž o pracovníky, kteří už jsou součástí celkového balíku.

3.2. Metodika

Toto hodnocení aktualizuje sdělení z roku 2002 o přistoupení EU-10 a důsledně aplikuje jeho metodiku i na rozšíření EU-2.

Potřeby lidských zdrojů byly posouzeny na základě činností, které jsou definovány nomenklaturou sestavování rozpočtu podle činností (ABB). V zájmu zajištění metodického a jednotného posouzení očekávaného vývoje byl všem odborům rozeslán dotazník.

Následně byly analyzovány dopady rozšíření na jednotlivé činnosti, které byly ohodnoceny podle toho, zda jejich objem vzroste, klesne nebo zůstane nezměněný. V dalším bylo třeba posoudit dopady na lidské zdroje. Změny potřeb v oblasti lidských zdrojů se zpravidla odhadovaly v korelaci se změnami hlavních určujících faktorů pracovní zátěže v rámci té které činnosti.

V případech, kdy po roce 2002 nenastala a ani nemá nastat v činnosti, organizaci nebo realizačních systémech žádná významná změna a kdy lze usuzovat, že rozšíření o země EU-2 je v proporcionálním vztahu k rozšíření o země EU-10, byly výsledky obsažené v předchozím sdělení o rozšíření EU-10 extrapolovány na rozšíření EU-2.

V zájmu konzistentnosti požadavků na různé činnosti byly odpovědi na dotazník prozkoumány s cílem zajistit stejné zacházení a srovnatelnost údajů, aby bylo dosaženo:

- vzájemné souvislosti poskytnutých číselných údajů a zdůvodnění;

- stejného zacházení s odhadovanými potřebami různých odborů na podobné činnosti;

- pokrytí pouze dodatečné pracovní zátěže, která vyplyne z rozšíření;

- náležitého zohlednění prostoru pro přesun pracovníků z předvstupních činností.

3.3. Přechodné období pro nová pracovní místa

Toto hodnocení zohledňuje potřeby jednotlivých odborů a schopnost orgánu „absorbovat“ nově přijaté pracovníky. Komise proto navrhuje rozložit zavádění nových pracovních míst na tříleté období v závislosti na tom, jak budou k dispozici seznamy personálních rezerv z řad úspěšných uchazečů i v závislosti na „absorpční“ schopnosti příslušných útvarů. Většina odborů Komise však měla za to, že pětiletá lhůta pro nová pracovní místa, která byla stanovena v rámci rozšíření EU-10 s ohledem na rozpočtová a náborová omezení, je příliš dlouhá, a proces výběru a náboru už nyní nabral normální tempo.

Nemá to vliv na délku přechodného období pro nábor úředníků z těchto dvou nových členských států, kde Komise navrhuje pětiletou lhůtu. Komise proto v příhodně době stanoví směrná čísla náboru státních příslušníků nových členských států, což je ovšem jiná otázka.

4. POTŘEBY V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ

4.1. Výsledky šetření

Odbory Komise uvedly ve svých prvotních hodnoceních, že zhruba budou potřebovat navíc přibližně 1 084 FTE a že po skončení předvstupních činností očekávají uvolnění 237 FTE.

Šetření vyústilo v revizi těchto odhadů, podle níž bude nárůst počtu lidských zdrojů z důvodu rozšíření činností představovat přes 984 FTE. Tyto potřeby možno uspokojit přesunem přibližně 98 pracovníků (z toho 23 v rámci příslušných odborů) a náborem 886 nových pracovníků. Potřeba přesunu je dána cílem Komise, který spočívá v poskytování kvalitních služeb za přiměřené náklady. Stejně tak se předpokládá, že ekvivalent přibližně 145 externích zaměstnanců, kteří v současnosti pracují na předvstupních nástrojích (a kteří jsou financováni z položek minulého BA), bude nutné propustit, vzhledem k tomu, že není možné je přesunout jinam. Tím se dostáváme k čistému nárůstu lidských zdrojů ve výši 741 FTE.

[pic]

Ve srovnání se současným stavem představuje dodatečných 741 FTE asi 2,5 % nárůst celkových lidských zdrojů zaměstnávaných orgánem, což je méně než poměrná váha přistupujících zemí měřená s pomocí různých ukazatelů, jež jsou uvedeny v části 2 tohoto oznámení.

4.2. Typy lidských zdrojů a zdroje jejich financování

Jak uvádí následující tabulka č. 1, 741 dodatečných pracovníků lze podle typu a zdroje financování orientačně rozdělit takto:

- 750 pracovních míst z operačních plánů pracovních míst (administrativní rozpočet pod současným okruhem 5 finančního výhledu), včetně asi 166 pracovních míst pro lingvisty;

- 36 pracovních míst z plánů pracovních míst pro výzkum (provozní rozpočet);

- dodatečné položky v administrativním rozpočtu na přibližně 100 externích zaměstnanců;

- snížení položek na ekvivalent 145 externích zaměstnanců, kteří jsou v současnosti financováni z provozního rozpočtu (položky bývalého BA na předvstupní nástroje).

Tabulka č. 1

Plánovaná pracovní místa | Externí zaměstnanci (FTE) |

Administrativní rozpočet | 750 | 100 | 850 |

Provozní rozpočet | 36 | –145 | –109 |

786 | –45 | 741 |

Tato tabulka potvrzuje, že v souladu s předpokladem, na němž je postaven navrhovaný finanční výhled, bude třeba z administrativního rozpočtu financovat kolem 850 FTE.

4.3. Postupné zavedení 850 nových pracovníků do administrativního rozpočtu

Komise navrhuje zavádět nová pracovní místa postupně v průběhu tří let. Umožní to zohlednit skutečné potřeby jednotlivých odborů a schopnost orgánu „absorbovat“ nově přijaté pracovníky. Tabulka 2 níže ukazuje orientační časový plán pro případ, že k přistoupení dojde v roce 2007.

Tabulka č. 2

Rok | Podíl dodatečných pracovních míst | Nová plánovaná pracovní místa (administrativní rozpočet)) | Externí zaměstnanci[8] | Plánovaní pracovníci celkem (administrativní rozpočet) |

2006 | 100 | 100 |

2007 | 33 % | 250 | 350 |

2008 | 33 % | 250 | 600 |

2009 | 33 % | 250 | 850 |

Časový profil a poměrné požadavky na plánovaná pracovní místa v jednotlivých letech si možná vyžádají jistou míru flexibility. V každé roční politické strategii a každém předběžném návrhu rozpočtu uvede Komise podrobnější roční požadavky nových pracovních míst v souhrnu s 1 280 osobami, které je ještě třeba získat v souvislosti s rozšířením „EU-10“ v průběhu let 2007-2008[9]. Do úvahy se vezme také plánovaný harmonogram výběrových řízení.

V rámci každoročního rozpočtového procesu se bude muset doladit rozdělení na plánovaná pracovní místa (v plánu pracovních míst) a externí pracovníky. I když smluvní pracovníky, kteří byli kontrahováni v roce 2006 na přípravu rozšíření, by měli postupně nahrazovat úředníci, Komise bude potřebovat externisty i při normálních provozu, a to zejména v lingvistických službách a na zastoupeních v nových členských státech. Bude-li v konečném důsledku zapotřebí méně než 100 externích pracovníků, Komise požádá o přeměnu některých těchto externích pracovníků na pracovní místa.

4.4. Rozpočtové dopady na administrativní výdaje

Při normálním provozu se jen v případe samotné Komise[10] předpokládají celkové náklady na nové pracovníky ve výši přibližně 85 milionů[11] (včetně souvisejících nákladů na infrastrukturu). Tato částka plně odpovídá finančnímu výhledu, který navrhla Komise. Konečná dohoda o definitivním finančním výhledu by měla ošetřit tento specifický rozpočet, který umožní Komisi uskutečnit nábor pracovníků potřebných pro rozšíření, přičemž by se měly náležitě zohlednit i odpovídající potřeby dalších orgánů.

5. DOPADY NA POLITIKY A ČINNOSTI

Analýza, kterou udělala Komise za účelem posouzení svých potřeb v oblasti lidských zdrojů, umožňuje rozdělit její výsledky podle „skupin politik“ (odbory) a „pracovních profilů“ (osoby).

5.1. Změny podle skupin politik

[pic]

5.1.1. Vnitřní politiky

V oblasti vnitřních politik se na nárůstu pracovníků podílejí dva hlavní faktory, jimiž jsou tvorba práva a jeho prosazování v nových členských státech. Ode dne přistoupení se začne v nových členských státech uplatňovat právo Společenství a celý legislativní proces bude nutno upravit tak, aby se tyto členské státy začlenily do procesu konzultací o politických iniciativách a navrhovaných právních předpisech.

Do této oblasti náleží tak odlišné a komplexní úkoly, jako jsou vnitřní trh, životní prostředí, hospodářská soutěž, daně a celní unie a zdraví a ochrana spotřebitelů. Na oblast vnitřních politik se navíc zaměřují i mnohé nové strategické cíle EU, mezi nimi lisabonská strategie, která se vyzdvihuje prosperitu prostřednictvím hospodářského růstu včetně transevropských sítí, a haagský program, jehož cílem je upevnit svobodu, bezpečnost a právo v Evropské unii. Pod tento rozpočtový okruh patří také postupné budování tiskových kanceláří v nových členských státech.

Úplné začlenění nových členských států do procesu uplatňování těchto politik a pravidel Společenství si vyžádá přibližně 349 FTE. Vzhledem k velkému počtu politik, jež se mají v rámci 27 členských států realizovat, a vzhledem k aktuálním zdrojům to představuje relativně skromný nárůst lidských zdrojů a přesně to odráží hlavní těžiště současných činností Komise.

5.1.2. Jazykové služby

Poskytování kvalitních jazykových služeb je jednou z klíčových priorit Komise v období po rozšíření. Poměrně strmý nárůst (322 FTE) v této oblasti činnosti (překlady, tlumočení a vydavatelská činnost) by se však měl vnímat v kontextu zavádění velice účinných systémů řízení poptávky a zajišťování kvality. Díky nim bylo možné udržet požadavky na zdroje na minimální úrovni při současném zajištění vícejazyčnosti a posílení legitimity, transparentnosti a efektivity EU.

5.1.3. Služby podpory a koordinace

V komplexní strategii rozšíření hrají útvary podpory a koordinace rozhodující úlohu. Aby všechny provozy pracovaly plynule, měly by být vybaveny odpovídajícím stavem pracovníků. Rozhodovací proces v EU se dále zkomplikuje a vyžádá si vice pracovníků pro kabinety nových komisařů a na koordinaci politiky v EU o 27 členech. Osobitou pozornost nutno věnovat též tomu, aby se evropské právo mohlo aplikovat ve všech nových jazycích. Další činnosti zahrnují zintenzivnění náborového procesu a posílené kapacit pro boj proti podvodům a auditorských kapacit v rozšířené Evropě. K plnění těchto heterogenních úkolů bude zřejmě stačit odhadem 144 FTE.

5.1.4. Strukturální intervence, včetně zemědělství a rybářství

Strukturální a kohezní politiky sledují cíl v podobě hospodářského vyrovnávání prostřednictvím podpory růstu a konkurenceschopnosti a posilují hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie. Jedná se o významné evropské programy se silným makroekonomickým dopadem. Podle platných právních předpisů jsou obě přistupující země způsobilé k přiznání podpory pro méně rozvinuté regiony (Cíl 1). V této oblasti činnosti se v důsledku přistoupení očekává největší nárůst rozpočtových prostředků. Jelikož jsou tyto programy řízeny na decentralizovaném základě (sdílené řízení), budou potřebovat srovnatelně méně pracovníků navíc. Požadavkům v oblasti kontroly a auditu bude nicméně nutno vyhovět.

Významnou úlohu v hospodářském a politickém životě obou do EU přistupujících zemí hraje zemědělství. Aktuální činnosti realizované v rámci předvstupního nástroje pro rozvoj venkova (Sapard) budou začleněny do rámce tradiční zemědělské politiky. V případě dalších předvstupních nástrojů (např. PHARE a ISPA) však nastane přechodné období, jelikož realizace těchto programů bude až do jejich ukončení pokračovat i po přistoupení. Po přistoupení bude Komise muset sledovat provádění evropského acquis i v v nových členských státech za pomoci stejných mechanismů jako v případě současných členských států.

Strukturální intervence, zemědělství a rybolov si spolu vyžádají odhadem 93 dodatečných FTE, což je z hlediska částek, o něž v těchto oblastech jde, relativně malé číslo, které však odpovídá mechanismům realizace.

5.1.5. Vnější politiky

Hlavní změny se týkají obchodní politiky a obchodně politických ochranných opatření, včetně jednání na půdě WTO poté, co nové členské státy přijmou společný celní sazebník, a potřeby posílit evropskou politiku sousedství zejména ve vztahu k našim východním sousedům. Celkový dopad na vnější vztahy bude poměrně omezený a potřeby se odhadují na 17 FTE.

5.1.6. Předvstupní činnosti (včetně delegací, PHARE[12])

Delegace v přistupujících zemích a s Rumunskem a Bulharskem související předvstupní činnosti, jako například rozhovory, monitorování a správa předvstupních nástrojů se budou podle příslušných ustanovení smlouvy o přistoupení postupně utlumovat a ukončovat. V souladu s tím a při zohlednění časového rozvrhu přístupového procesu bude docházet k postupnému přesunu příslušných pracovníků v delegacích a většiny jejich protějšků v ústředí. Přesuny pracovníků z předvstupních činností dále zohlední to, že předvstupní programy se realizují na základě principu úsporného finančního hospodaření a podle časového plánu, který je dán samotným cyklem řízení těchto programů. Celkem vzato se stav pracovníků postupně sníží o 220 FTE (75 FTE financovaných z administrativního rozpočtu a 145 externích pracovníků financovaných z programu PHARE).

5.1.7. Výzkum

Většina výzkumných programů je pro přistupující země už otevřená a do šestého rámcového programu se kandidátské země aktivněji zapojily už před rozšířením. Jeho těžiště navíc spočívalo v menším počtu priorit, v jednodušších metodách správy a v jednodušších postupech. I když budoucí víceletý rámcový program naváže na nastoupený trend směrem k vyšší efektivitě a koncentraci, podle odhadů bude v souvislosti s rozšířením „EU-2“ zapotřebí mírný nárůst lidských zdrojů o 36 FTE. Budou se financovat v rámci stropních limitů pro administrativní výdaje v sedmém rámcovém programu.

5.2. Změny podle pracovních profilů

[pic]

5.2.1. Lingvisté

Počet lingvistů se zvýší více, než u jiných pracovních profilů, aby Komise byla schopna přiblížit svou politiku občanům a aby se usnadnil rozhodovací proces EU na zasedáních. Podle odhadů je zapotřebí 328 FTE, včetně externích pracovníků a pomocného personálu.

5.2.2. Tvorba práva, dohled na dodržováním práva a prosazování práva.

Dalším nosným pilířem práce Komise je legislativa a do této oblasti patří také monitorování a prosazování práva, které jsou nezbytné pro vytvoření skutečného „právního společenství“. Tato oblast činnosti zaznamená druhý největší nárůst. Pracovní zátěž spojená s rozšířením je ve většině etap legislativního procesu přímo úměrná počtu členských států. Zvláště to platí pro etapu prosazování práva. Počet zainteresovaných stran a jejich různorodost bude mít vliv i na proces přípravy legislativních návrhů a jejich uvádění do života. Odhadem bude navíc zapotřebí 279 FTE.

5.2.3. Tvorba politik a jejich koordinace

Příprava politik se bude s rostoucím počtem členských států komplikovat. Potřeby v oblasti tvorby politik porostou a promítne se do nich význam zapojení nových členů do všech procesů. Podle odhadu bude zapotřebí 135 FTE.

5.2.4. Řízení programů

Malý nárůst lidských zdrojů v oblasti řízení programů (59 FTE) může být na první pohled překvapující. Důvody toho budou však zřejmé, pokud si uvědomíme, že současné kandidátské země už jsou způsobilé k účasti v mnoha programe EU a že se v současnosti se vyvíjí značné úsilí o racionalizaci administrativních postupů spojených s tvorbou programů. Zdroje navíc, které jsou podle odhadů potřebné pro rozšíření aktivit spojených s řízením programů, jsou pokryty postupným přesunem zdrojů, jež jsou aktuálně zapotřebí k řízení a kontrole předvstupních nástrojů až do jejich faktického ukončení, k čemuž však dojde až více než 3 roky po přistoupení[13]. Navzdory tomu však vzniká potřeba dalších zdrojů pro plánování, koordinaci a výkon kontrolních funkcí. Po zohlednění těchto aspektů dostaneme vyváženější představu.

5.2.5. Lidské zdroje a správa rozpočtu

Celkový nárůst činností vyžaduje příslušný nárůst i v oblasti správy provozního rozpočtu a lidských zdrojů. Na uspokojení těchto potřeb se odhaduje 49 FTE.

6. ZÁVĚRY

Komise při posuzování svých potřeb lidských zdrojů, které vznikají v souvislosti s nadcházejícím rozšířením, čerpala ze zkušeností a výsledků obsažených ve sdělení z roku 2002. Potvrzuje potřeby lidských zdrojů tak, jak byly stanoveny v souvislosti s předcházejícím rozšířením a odhaduje, že nadcházející rozšíření vyvolá potřebu dodatečných 850 FTE z administrativního rozpočtu a 36 dodatečných FTE z rozpočtu na výzkum. Tento závěr je v souladu s výsledky předcházejícího rozšíření a s příslušnými ukazateli, jimiž se měří dopady tohoto nadcházejícího přistoupení. Současně prokazuje, že Komise je schopna bez ohrožení řádného plnění svých úkolů dosahovat růst produktivity.

Analýza dále zdůrazňuje zaměření nových zaměstnanců na operativní činnosti, což svědčí o tom, že personální politika je v souladu s politickými prioritami. Časový profil postupného zavádění odpovídá prostředkům, které byly na administrativní výdaje vyčleněny v předloze návrhu finančního výhledu na léta 2007–2013 a schopnosti Komise „absorbovat“ nové pracovníky.

Podpora rozpočtového orgánu v otázce schválení těchto zdrojů má rozhodující význam pro řádnou přípravu náborové strategie a spolehlivé plánování úloh.

[1] KOM(2002) 311 ze dne 5.6.2002.

[2] KOM(2005) 300 ze dne 15.6.2005.

[3] Z toho 3 960 pracovníků na plný úvazek (FTE) je zahrnuto do rozpočtu na správu a snížení o 60 FTE je zahrnuté pod jiné rozpočtové okruhy.

[4] V rámci rozpočtového postupu byla rozpočtovému orgánu poskytnuta na jeho žádost další vysvětlení: Viz pracovní dokument „Lidské zdroje pro rozšíření“ ze dne 14. července 2005.

[5] Pro účely srovnání nebyla irština zařazena mezi 20 stávajících jazyků, protože se jí týká zvláštní režim a pětileté přechodné období od roku 2007.

[6] Zejména to bude platit pro jazykové služby.

[7] Toto sdělení nebere v úvahu personální obsazení výkonných agentur. Pokud však došlo ke zřízení výkonné agentury po roce 2002, byl odhad požadavků Komise na lidské zdroje odpovídajícím způsobem snížen ve srovnání s analýzou z roku 2002.

[8] Někteří z těchto 100 externích pracovníků by se také mohli změnit na pracovní místa, přičemž počet 850 FTE se nezmění.

[9] Za předpokladu schválení 700 nových pracovních míst na rok 2006 tak, jak bylo požadováno.

[10] Výpočty provedené pro účely předlohy finančního výhledu prokazují, že na přistoupení Bulharska a Rumunska by se měla do finančního výhledu zahrnout částka přibližně 130 milionů za předpokladu, že potřeby lidských zdrojů jiných orgánů jsou úměrné tomu, co potřebovaly při posledním rozšíření.

[11] V cenách roku 2004.

[12] Kromě programů Ispa a Sapard, jejichž pracovníci budou přesunuti v rámci stejných odborů, jelikož lidské zdroje potřebné pro zemědělství a strukturální operace se uvádějí v čistých číslech.

[13] Vzhledem k nemožnosti přesunout zdroje z rozpočtových linií minulého BA dochází z důvodu zavírání předvstupních nástrojů k vyššímu poklesu personálu, který se zabývá řízením programů.

Posílení

rozšiřujících se aktivit

Přesuny

Dodatečné zdroje

Nepřesunovatelné

zdroje (linie BA)

Čisté dodatečné

zdroje

S1

984

-98

886

-145

741

-200

200

400

600

800

1.000

FTE

Graf č. 1

Posílení, přesuny a dodatečné zdroje

Vnitřní

politiky

Jazykové

služby

Podpůrné

služby

a koordinační

Strukturální

intervence

Vnější

politiky

Předvstupní

CELKEM

349

322

144

93

17

-75

850

-100

100

200

300

400

500

600

700

800

900

FTE

Graf č. 2

Čistá změna FTE podle skupiny politík (administrativní výdaje)

vč. zem. a ryb.

Lingvisti

a prosazování práva

Tvorba a koordinace

politiky

Řízení

programů

zdrojů

a rozpočtu

CELKEM

328

279

850

49

59

135

100

200

300

400

500

600

700

800

900

FTE

Graf č. 3

Čistá změna FTE pdole pracovního profilu (administrativní výdaje)

Tvorba, sledování

Správa lidských