52005DC0107

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 7.6.2005

KOM(2005) 107 v konečném znění

AKČNÍ PLÁN PRO STÁTNÍ PODPORY

Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech 2005–2009 (Konzultační dokument) (předložený Komisí) {SEC(2005) 795 }

OBSAH

Úvodní informace 3

I. Modernizovaná politika státní podpory v souvislosti s lisabonskou strategií pro hospodářský růst a zaměstnanost 3

I.1 Argumenty pro politiku státní podpory: proč EU potřebuje politiku státní podpory? 3

I.2 Nové výzvy pro politiku státní podpory ES 5

I.3 Jak se postavit novým výzvám? 5

II. Zaměření se na klíčové priority 9

II.1 Inovace, výzkum a vývoj zaměřené na posílení znalostní společnosti 9

II.2 Vytváření lepšího podnikatelského prostředí a podněcování podnikání 10

II.3 Investice do lidského kapitálu 10

II.4 Vysoce kvalitní služby obecného hospodářského zájmu 10

II.5 Jasnější stanovení priorit prostřednictvím zjednodušení a konsolidace 11

II.6 Cílenější politika regionální podpory 12

II.7 Podpora udržitelného rozvoje s ohledem na životní prostředí 12

II.8 Zavedení moderní infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií 13

III. Modernizace praktik a postupů v oblasti státní podpory 13

III.1 Lepší řízení – odpovědnost sdílená s členskými státy 13

III.2 Méně byrokracie a cílenější vynucování práva a kontrola 14

III.3 Přizpůsobení procesních pravidel rozšířené Evropské unii 15

III.4 Komplexní přezkum zbývajících dokumentů 16

III.5 Zavedení a zhodnocení nových postupů do budoucna 17

ÚVODNÍ INFORMACE

1. Specifické úkoly jsou výzvou ke komplexní reformě politiky státní podpory právě teď . Pro Komisi společně s členskými státy a zúčastněnými subjekty nastal čas k uskutečnění dalších kroků na cestě k tomu, aby pravidla týkající se státní podpory lépe přispívala k udržitelnému růstu, konkurenceschopnosti, sociální a regionální soudržnosti a ochraně životního prostředí.

2. Tento akční plán je konzultačním dokumentem sloužícím jako orientační plán pro reformu státní podpory v období let 2005 až 2009, kterou bude Komise provádět v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými subjekty.

3. Útvary Komise uvítají jakékoli připomínky k tomuto akčnímu plánu zaslané do 15. září 2005. Zúčastněné subjekty se budou navíc podílet na vypracování každého konkrétního návrhu.

4. Připomínky by měly být Evropské komisi zaslány s uvedením odkazu Reforma státní podpory v elektronické podobě na adresu STATEAIDGREFFE@CEC.EU.INT nebo poštou na adresu generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

DG Competition

State Aid Register

SPA 3, office 6/5

B-1049 Brussels

Belgium.

I. MODERNIZOVANÁ POLITIKA STÁTNÍ PODPORY V SOUVISLOSTI S LISABONSKOU STRATEGIÍ PRO HOSPODÁřSKÝ RůST A ZAMěSTNANOST

I.1 Argumenty pro politiku státní podpory: proč EU potřebuje politiku státní podpory?

5. Již od podepsání Římské smlouvy v roce 1957 tvoří politika státní podpory nedílnou součást politiky hospodářské soutěže a úkolem Evropské komise je zamezit, aby podpora poskytovaná členskými státy nadmíru narušovala hospodářskou soutěž.

6. Základem politiky hospodářské soutěže je myšlenka, že tržní hospodářství poskytuje nejlepší záruku pro zlepšování životních podmínek v EU ve prospěch občanů, což je jedním z hlavních cílů Smlouvy o EU. Fungující trhy jsou zásadním prvkem při zásobování spotřebitelů produkty, které si přejí získat, za nízké ceny. Hospodářská soutěž je dále zásadním předpokladem pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, neboť vytváří prostředí, v němž jsou náležitě oceňovány efektivně hospodařící a inovativní společnosti.

7. Kontrola státní podpory vyplývá z potřeby zachovat rovné podmínky pro všechny podniky činné na jednotném evropském trhu, bez ohledu na to, ve kterém členském státě jsou usazeny. Je obzvláště potřeba se soustředit na ta opatření státní podpory, která některým podnikům poskytují neopodstatněné selektivní výhody, čímž brání nebo oddalují, aby nejvíce konkurenceschopné společnosti měly prospěch z působení trhu, což v důsledku snižuje konkurenceschopnost evropského hospodářství jako celku. Mohlo by to též vést k soustředění tržní síly do rukou několika málo podniků, např. pokud podniky, které žádnou státní podporu neobdrží (např. zahraniční podniky), musejí omezovat své působení na trhu nebo pokud se pomocí státní podpory vytvářejí překážky vstupu na trh. V důsledku takových narušení hospodářské soutěže je možné, že se zákazníci budou setkávat s vyššími cenami, zbožím s nižší kvalitou a menšími inovacemi.

8. Navíc je důležité si uvědomit, že státní podpora není zadarmo . Státní podpora není ani zázračným řešením, které může okamžitě odstranit všechny problémy. V konečném důsledku jsou to daňoví poplatníci, kteří musejí financovat státní podporu, jež s sebou nese náklady příležitosti. Poskytování podpory podnikům znamená, že se odebírají finanční prostředky z jiných oblastí politiky. Státní prostředky jsou omezené a jsou zapotřebí pro řadu zásadních účelů, jako je vzdělávací systém, zdravotnictví, bezpečnost státu, sociální ochrana a ostatní. Pro členské státy je proto nezbytné, aby byl výběr průhledný a aby akce byly odstupňovány podle priorit.

9. Článek 87 Smlouvy o ES zakazuje podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Smlouva dala Komisi za úkol sledovat navrhovaná a existující opatření členských států týkající se státní podpory, aby se zajistilo, že nenarušují hospodářskou soutěž a obchod uvnitř Společenství v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise je zodpovědná za zajištění toho, že budou zachovány rovné podmínky hospodářské soutěže mezi členskými státy, bez ohledu na rozdílné vybavení zdroji a odlišné tradice v oblasti státních zásahů do trhů.

10. Smlouva výslovně umožňuje výjimky ze zákazu státní podpory, pokud navrhované režimy podpory mohou mít z pohledu celé Unie pozitivní dopad. Státní podpora může být prohlášena za slučitelnou se Smlouvou za předpokladu, že splňuje jasně definované cíle společného zájmu a že nenarušuje hospodářskou soutěž a obchod uvnitř Společenství v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Opatření státní podpory mohou být někdy účinným nástrojem pro dosažení cílů společného zájmu. Mohou napravit selhání trhu a tím zlepšit fungování trhů a zvýšit evropskou konkurenceschopnost. Mohou rovněž pomáhat při podpoře např. sociální a regionální soudržnosti, udržitelného rozvoje a kulturní rozmanitosti, a to bez ohledu na nápravu selhání trhu.

11. Státní podpora by se však měla používat pouze tehdy, pokud je vhodným nástrojem pro splnění přesně definovaného cíle, vytváří správné pobídky, je přiměřená a pokud narušuje hospodářskou soutěž v nejmenší možné míře. Z uvedených důvodů nepředstavuje hodnocení slučitelnosti státní podpory v zásadě nic jiného, než vyvážení negativních účinků podpory na hospodářskou soutěž pozitivními účinky z hlediska společného zájmu.

12. Zatímco pravidla horizontální státní podpory se v zásadě týkají všech odvětví, některá odvětví mají velmi specifická pravidla a vzhledem ke zvláštní povaze pravidel týkajících se zemědělství, rybolovu, těžby uhlí a dopravy se použijí zvláštní pravidla. Zatímco zásady uvedené v akčním plánu by se měly používat na všechna odvětví, reformy těchto pravidel se akční plán netýká. V úvahu musí být vzaty rovněž cíle Smlouvy o Euratomu a závazky v souvislosti se Světovou obchodní organizací.

I.2 Nové výzvy pro politiku státní podpory ES

13. Politika státní podpory právě stojí před novými výzvami, které volají po odpovídající akci. Jak se již jasně vyjádřila Evropská rada na svém zasedání v listopadu 2004, je zapotřebí dodat nové impulsy tzv. lisabonské strategii . Ve sdělení Komise z jarního zasedání Evropské rady v roce 2005 „ Společně k růstu a zaměstnanosti – nový začátek lisabonské strategie “ již byl představen nový lisabonský akční program, ve kterém hraje důležitou roli kontrola státní podpory.

14. Evropská Rada na svém zasedání konaném v březnu 2005 vyzvala členské státy, aby „pokračovaly v snižování obecné úrovně státní podpory, přitom však přihlížely k případným selháním trhu. Tato tendence musí být doprovázena přesměrováním podpory ve prospěch některých horizontálních cílů, jako je výzkum a inovace, a co nejlepšího využití lidského kapitálu. Reforma regionální podpory by měla rovněž podpořit vysokou úroveň investic a zajistit snižování rozdílů v souladu s lisabonskými cíli.“

15. Politika státní podpory chrání hospodářskou soutěž na jednotném trhu a je úzce propojena s řadou cílů společného zájmu, jako jsou služby obecného hospodářského zájmu, regionální a sociální soudržnost, zaměstnanost, výzkum a vývoj, ochrana životního prostředí a ochrana a podpora kulturní rozmanitosti. Musí jak sama o sobě, tak i posilováním ostatních politik, přispívat k tomu, aby se Evropa stala přitažlivějším místem pro investice a práci, aby se rozvíjely znalosti a inovace pro růst a vytvářela lepší pracovní místa a jejich větší počet.

16. Rozšíření v roce 2004 bylo z hlediska rozsahu bezprecedentní. To zdůrazňuje potřebu přizpůsobit politiku státní podpory a lépe spravovat věci veřejné k zajištění účinné kontroly v rozšířené Unii.

17. Kromě toho vzrůstající složitost a počet dokumentů postupně přijímaných Komisí v průběhu času vytvářejí potřebu zefektivnit politiku státní podpory, zaměřit pozornost na typy podpory, které nejsilněji narušují hospodářskou soutěž, a zvýšit předvídavost a vstřícnost kontroly státní podpory vůči těm, kteří s ní přicházejí do styku, čímž se na minimum sníží právní nejistota a administrativní zátěž jak na straně Komise, tak i na straně členských států. Je také třeba posílit závazky členských států, pokud jde o plnění jejich povinnosti při prosazování pravidel státní podpory. Politika státní podpory musí být i více transparentní a je třeba ji více prosazovat, aby se podniky, akademická obec, odborníci na hospodářskou soutěž, spotřebitelé i široká veřejnost mohli touto politikou zaobírat a mohli podniknout kroky proti protiprávní podpoře, zejména před vnitrostátními soudci.

I.3 Jak se postavit novým výzvám?

18. Postavení se novým výzvám vyžaduje důkladnou úpravu stávajících pravidel státní podpory, a to jak z hlediska hmotněprávního, tak procesněprávního. Každé účinné posouzení dopadů alokace nebo distribuce státní podpory musí brát v úvahu jejich skutečný příspěvek ke společně dohodnutým, politicky žádoucím cílům. Cílem je předložit komplexní a konzistentní reformní balíček založený na následujících prvcích:

- cílenější státní podpory a jejich nižší počet;

- vytříbený ekonomický přístup;

- efektivnější postupy, lepší prosazování, větší předvídavost a zvýšená transparentnost;

- sdílená odpovědnost mezi Komisí a členskými státy: Komise nemůže zdokonalovat pravidla a postupy státní podpory bez účinné podpory členských států a jejich bezpodmínečného závazku dostát svým povinnostem při oznamování veškerých zamýšlených podpor a při náležitém prosazování pravidel.

19. Ekonomické a právní analýzy se používají při plnění povinností Komise vyplývajících ze Smlouvy, v některých případech pak při určování, zda opatření představuje státní podporu (např. používání zásady tržního investora nebo hodnocení oprávnění některých opatření na základě povahy nebo obecné systematiky daňového systému), a zejména při určování, kdy může být státní podpora prohlášena za slučitelnou se Smlouvou. Při hodnocení, zda lze opatření podpory považovat za slučitelné se společným trhem, Komise zvažuje pozitivní dopad opatření podpory (dosažení cíle společného zájmu) proti jeho potenciálně negativním vedlejším účinkům (narušení obchodu a hospodářské soutěže). Je věcí členských států poskytnout nezbytné důkazy v tomto ohledu ještě před prováděním zamýšlených opatření.

20. Komise bude nadále rozvíjet kritéria, podle kterých posuzuje slučitelnost podpory, a to zejména prostřednictvím analýzy specifických odvětví. Pozitivní dopad podpory závisí obecně na tom: i) jak přesně byl definován přijatý cíl společného zájmu (ať již sociální, regionální, hospodářský nebo kulturní), ii) zda je státní podpora vhodným nástrojem pro řešení problému ve srovnání s jinými nástroji politiky a iii) zda podpora vytváří potřebné pobídky a je přiměřená. Na druhou stranu stupeň narušení způsobeného podporou závisí obecně na: i) postupu pro výběr příjemců a podmínkách souvisejících s podporou, ii) vlastnostech trhu a příjemce a iii) výši a druhu podpory. Například podpora na restrukturalizaci nebo investiční podpora velkým společnostem by měla být pečlivě sledována, aby se jasně zaměřila na cíl společného zájmu, neboť dopad takových opatření na hospodářskou soutěž a obchod bývá významný.

21. Aby Komise co nejlépe přispěla k opětovně zahájené lisabonské strategii pro hospodářský růst a zaměstnanost, bude v případě potřeby posilovat svůj ekonomický přístup k analýze státní podpory . Ekonomický přístup je nástrojem lepšího zaměření a zacílení určité státní podpory směrem k cílům opětovně zahájené lisabonské strategie .

22. Rozsáhlejší využití vytříbeného ekonomického přístupu je prostředkem k zajištění řádného a transparentnějšího hodnocení narušení hospodářské soutěže a obchodu, které souvisí s opatřeními státní podpory. Tento přístup může rovněž napomoci zjistit důvody, proč trh samotný není s to dosáhnout žádoucích cílů společného zájmu, a následně zhodnotit přínos opatření státní podpory při dosahování těchto cílů.

23. Klíčový význam má v tomto ohledu analýza selhání trhu , jakými jsou externality, nedokonalé (asymetrické) informace nebo problémy v koordinaci, jež mohou být důvody, proč na trzích není dosahováno žádoucích cílů společného zájmu , zejména pokud jsou hospodářského charakteru. V uvedených případech pomůže zjištění příslušného tržního selhání lépe vyhodnotit, zda by státní podpora mohla být odůvodněná a přijatelná, zda by představovala nejvhodnější řešení a jak by měla být prováděna, aby se dosáhlo žádoucího cíle, aniž by byla narušena hospodářská soutěž a obchod v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

Státní podpory v kontextu lisabonské strategie

Hospodářská soutěž je životně důležitá pro efektivnost hospodářství, pro využití růstového potenciálu Evropy ku prospěchu evropských občanů. V této souvislosti pojem „efektivnost“ udává míru, kterou se zvyšuje blahobyt na určitém trhu nebo v celém národním hospodářství. „Selhání trhu“ tedy nastává tehdy, když trh nevede k ekonomicky efektivnímu výsledku. Selhání trhu mají různý původ, zejména:

- Externality : k externalitám dochází tam, kde hospodářské subjekty v plném rozsahu nepřihlížejí k důsledkům svých jednání, které mají dopad na ostatní členy společnosti. Může se stát, že účastníci trhu nemusejí nést v plném rozsahu sociální náklady svého jednání (záporné externality), jako v případě znečištění způsobeného průmyslovou činností. Účastníci trhu rovněž nemusejí být schopni sklidit veškerý užitek svého jednání (kladné externality), jako v oblasti výzkumu a inovace.

- Veřejné statky: veřejnými statky jsou statky, které přinášejí prospěch společnosti, které však běžně trh neposkytuje, neboť je složité, ne-li nemožné, kohokoli z využívání těchto statků vyloučit (a tedy přinutit za statky zaplatit). Tak tomu může být v případě obrany státy a některých typů veřejnoprávního vysílání.

- Nedokonalé (asymetrické) informace : nedokonalé informace mohou vést k transakčním nákladům, nákladům vyjednávání, morálnímu hazardu nebo antiselekcí, což zase vede k neefektivním tržním výsledkům. Se známým příkladem nedokonalých informací se lze setkat na finančních trzích, kde se začínající podniky obvykle potýkají s problémy získání odpovídajících finančních prostředků.

- Problémy s koordinací : fungování trhů rovněž nemusí být efektivní, pokud mezi účastníky trhu existuje problém s koordinací. Problémy s koordinací mohou existovat například v oblasti stanovení norem, v dopravní infrastruktuře nebo v oblasti inovace.

- Tržní síla : dalším důvodem, proč trh nemusí vést k efektivnímu výsledku, je existence tržní síly, například v situaci monopolu.

Pokud trhy nedosahují ekonomické efektivnosti, členské státy nebo Unie mohou chtít zasáhnout, aby napravily selhání trhu. Některé z výše uvedených situací lze vyřešit prostředky regulace či jiným způsobem. V některých případech však členské státy mohou uvažovat o použití státní podpory. Jedním z důležitých odůvodnění pro použití státních podpor je proto existence selhání trhu.

V souvislosti se státní podporou však není postačující její zacílení na selhání trhu. Před uchýlením se ke státní podpoře, která je obecně pouze „druhou nejlepší“ volbou k dosažení optimální alokace zdrojů, by mělo být ověřeno, zda by selhání trhu mohla být napravena méně narušujícími opatřeními. Státní podpora by měla být vhodným nástrojem politiky a měla by být konstruována tak, aby účinně řešila selhání trhu tím, že vytvoří pobídkový efekt a že bude přiměřená. Státní podpora by dále neměla narušovat hospodářskou soutěž v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

V kontextu opětovně zavedené lisabonské strategie Evropská rada vyzvala členské státy, aby věnovaly pozornost selháním trhu. Mělo by být navíc vynaloženo úsilí o zajištění sociální a hospodářské soudržnosti a udržitelného rozvoje.

II. ZAMěřENÍ SE NA KLÍčOVÉ PRIORITY

II.1 Inovace, výzkum a vývoj zaměřené na posílení znalostní společnosti

24. Budoucí hospodářský rozvoj Evropy závisí na její schopnosti vytvářet a rozvíjet vysoce hodnotná inovativní odvětví založená na výzkumu, která budou moci konkurovat těm nejlepším na světě. Upřednostňování znalosti a inovace bylo jasně potvrzeno ve sdělení k jarnímu zasedání Evropské rady.

25. V této souvislosti Komise v roce 2005 přijme sdělení o státní podpoře a inovaci, které bude analyzovat, do jaké míry je potřebné a možné přizpůsobit existující pravidla za účelem vytvoření vhodných rámcových podmínek na podporu inovace v EU. Sdělení doplní rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci. Inovace souvisí s procesem, který spojuje znalost a technologii s využitím tržních příležitostí pro nové nebo zlepšené produkty, služby a postupy podnikání ve srovnání s takovými, jež jsou již na společném trhu dostupné, a který s sebou nese určitý stupeň rizika. Tomuto postupu mohou bránit selhání trhu (nejčastěji externality, veřejné statky a nedokonalé informace vedoucí k neefektivnímu šíření, nedostatečnému financování a nesouladům na trhu práce). Státní podpora může být odůvodněná, pokud je nezbytná pro zvýšení pobídky k inovaci a pokud nevede k vytlačení soukromých podnětů nebo ke vzniku nekalé hospodářské soutěže.

26. Vademecum Komise o inovaci ukázalo, že již nyní existuje řada možností pro poskytování podpory zaměřené na selhání trhu, jež brání inovativním činnostem, ale že pravidla by nicméně mohla být zdokonalena. Budou zkoumány dodatečné možnosti, jak podchytit opatření, která mohou podporovat inovace ve společném zájmu. Zvýšená pozornost bude věnována např. zvláštní situaci, ve které se nacházejí malé a střední podniky, úloze zprostředkovatelů (např. skupin a technologických středisek) a vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků pracujících v oblasti inovace. Konkrétní změny navrhované ve sdělení budou učiněny v návaznosti na revizi příslušných předpisů.

27. Komise dále ve světle cílů z Lisabonu a Barcelony změní rámec Společenství pro výzkum a vývoj . Toto přezkoumání bude rovněž usilovat o větší zohlednění priorit politiky Společenství v oblasti výzkumu a vývoje, jako je podpora přeshraniční výzkumné spolupráce, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti výzkumu, šíření výsledků výzkumu a důležité výzkumné projekty společného evropského zájmu. Státní podpora pro výzkum a vývoj by mohla členským státům umožnit napravit selhání trhu a poskytnout správné pobídky, aby průmysl více investoval do výzkumu a vývoje. Komise při přezkumu rámce uplatní takový přístup, který bude lépe odrážet interaktivní proces průmyslové inovace a který rovněž může přihlédnout k průběžné zpětné vazbě z trhu.

28. Rámec by měl rovněž přihlédnout k rostoucímu významu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti výzkumu a vývoje. Měl by zejména stanovit odpovídající předpisy pro společný výzkum, včetně otázky majetkových a užívacích práv k duševnímu vlastnictví nabytému při takových projektech a přístupu k nim. V průběhu přezkumu bude muset být dále zvážena potřeba umožnit podpory na šíření informací. Komise rovněž zváží, zda by měla být rozšířena působnost rámce tak, aby zahrnoval druhy podpory ve prospěch některých inovativních činností, které ještě nejsou zahrnuty ve stávajících pokynech nebo nařízeních, čímž by se vytvořil rámec pro výzkum, vývoj a inovaci . Pokud by navíc Komise na základě zkušeností mohla vypracovat jasná a obecná kritéria slučitelnosti, budou některá opatření podpory osvobozena od oznamovací povinnosti vůči Komisi.

II.2 Vytváření lepšího podnikatelského prostředí a podněcování podnikání

29. Je třeba naléhavě učinit kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, zejména snížením celkové administrativní zátěže, zjednodušením a zlepšením kvality právních předpisů, umožněním rychlejšího zakládání nových podniků a vytvořením takového prostředí, které bude více podporovat podnikání.

30. Aby Komise usnadnila rychlé zahájení činnosti nových podniků, přezkoumá sdělení o rizikovém kapitálu . Cílem přezkoumání bude přispět k podnikatelské kultuře a dále podpořit investice ve formě rizikového kapitálu, zejména poskytované ve prospěch nově zakládaných podniků a mladých, inovativních malých a středních podniků, kde tím lze účinně napravit konkrétní selhání trhu. Komise se zejména zaměří na potřebu dále zvýšit pružnost pravidel tak, aby mohla být zohledněna rozmanitost opatření, zejména pokud jde o limity povolených investic, u kterých se předpokládá existence tzv. „selhání trhu s rizikovým kapitálem“ („equity gap“).

II.3 Investice do lidského kapitálu

31. Dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti, udržitelného růstu a hospodářské a sociální soudržnosti jsou klíčovými cíli Společenství. Evropská strategie zaměstnanosti (ESZ), která je základem revidované lisabonské strategie, podporuje vysokou úroveň zaměstnanosti společně s kvalifikovanou, vyškolenou a přizpůsobivou pracovní silou. To vyžaduje podstatné investice do lidského kapitálu. V této souvislosti by státní podpora mohla být opodstatněná tehdy, pokud je nezbytná k poskytnutí správných pobídek pro zaměstnavatele, aby zaměstnávali více pracovníků, zejména takových, kteří mají problémy s přístupem k trhu práce a setrváním na něm, a aby pracovníkům poskytovali vhodné proškolení. Klíčem ke zlepšení schopnosti EU předvídat, vyvolávat a zvládat hospodářské změny přicházející neustále se zvyšujícím tempem je celkové posilování přizpůsobivosti a zlepšování dovedností pracovníků a podniků a zvyšování kvality vzdělávacích a školicích opatření.

32. Použitelnost nařízení o blokových výjimkách pro podpory na vzdělávání a zaměstnanost vyprší koncem roku 2006. Komise hodlá zjednodušit a konsolidovat tyto blokové výjimky v souvislosti s nařízením o obecné blokové výjimce, které zohlední výše uvedené zásady.

II.4 Vysoce kvalitní služby obecného hospodářského zájmu

33. Zajištění efektivních a vysoce kvalitních služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ) je klíčovou složkou evropského sociálního státu a je zásadní pro zajištění sociální a územní soudržnosti, včetně soudržnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a kultury, a pro efektivní účast občanů na veřejném životě. Vysoce kvalitní služby obecného hospodářského zájmu rovněž přispívají ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Členské státy mají při rozhodování, zda a jakým způsobem financovat poskytování služeb veřejného hospodářské zájmu, široký prostor pro vlastní uvážení. Aby se však zabránilo narušení hospodářské soutěže, mělo by poskytované vyrovnání umožnit výkon poslání veřejné služby tak, aniž by vedlo k nadměrným vyrovnávacím platbám a nepřiměřeným narušením hospodářské soutěže.

34. V Bílé knize o službách obecného zájmu se oznamuje, že Komise přijme legislativní texty, jež blíže objasní tuto zásadu. Za účelem zvýšení právní jistoty Komise přijme rozhodnutí na základě čl. 86 odst. 3 a pokyny, ve kterých upřesní, za jakých podmínek jsou vyrovnání za veřejné služby, která představují státní podporu, slučitelná se Smlouvou. Rozhodnutím Komise by byla vyrovnání malého rozsahu osvobozena od oznamovací povinnosti. Zvláštní podmínky by se rovněž měly vztahovat na nemocnice a společnosti poskytující sociální bydlení. Aby Komise zohlednila vývoj jurisprudence evropských soudů, přizpůsobí směrnici o průhlednosti.

II.5 Jasnější stanovení priorit prostřednictvím zjednodušení a konsolidace

35. Pro zajištění lepší kontroly a usnadnění poskytování podpor, které jsou jednoznačně slučitelné se Smlouvou, vydá Komise nařízení o obecné blokové výjimce , kterým budou určité kategorie podpory osvobozeny od oznamovací povinnosti vůči Komisi. Nařízení bude založeno na zásadě, že politika státní podpory by se měla zaměřit na typy podpor, které nejvíce narušují hospodářskou soutěž, a měla by stanovit jasné „pozitivní“ a „negativní“ priority.

36. Rada Komisi prostřednictvím zmocňovacího nařízení oprávnila vyjmout určité oblasti, ve kterých Komise může definovat obecná kritéria slučitelnosti, která by měla vést k totožnému výkladu v různých členských státech. Za určitých okolností má Komise pravomoc vyjmout podpory týkající se malých a středních podniků, výzkumu a vývoje, životního prostředí, zaměstnanosti, vzdělávání a regionálního rozvoje. V obecné blokové výjimce Komise hodlá zjednodušit a konsolidovat existující blokové výjimky (vzdělávání, malé a střední podniky a zaměstnanost) a začlenit širší rozsah výjimek, zejména pokud jde o podporu malým a středním podnikům a výzkumu a vývoji. Kategorie podpory, které lze jasně definovat, mohou spadat do oblasti působnosti nařízení o blokové výjimce, zatímco pro některé formy podpory, které nelze předem přesně definovat, mohou mnohem pružnější nástroj představovat pokyny.

37. Komise rovněž zváží začlenění některých kategorií podpory, např. regionální podpory, státní podpory na ochranu životního prostředí a podpory na záchranu malých a středních podniků, přičemž se bude věnovat problémům vzniklým kumulací různých druhů podpor. Komise rovněž zváží vynětí většího počtu podpor než v současnosti, a to na základě ekonomické analýzy a zkušeností. To však učiní pod podmínkou, že členské státy ponesou větší odpovědnost za soulad s pravidly a kritérii stanovenými blokovými výjimkami.

38. Navíc bude zvýšen práh, do kterého mohou členské státy, aniž by byly splněny další specifické požadavky, poskytovat podporu de minimis , aby se tak zohlednil vývoj ekonomiky.

II.6 Cílenější politika regionální podpory

39. Jak se již Komise jasně vyjádřila ve svém sdělení určeném jarnímu zasedání Evropské rady, je plně odhodlána prosazovat udržitelný rozvoj, stejně jako modernizaci a další rozvoj evropského sociálního modelu. Tento závazek se vztahuje rovněž na politiku státní podpory.

40. V této souvislosti je zejména soudržnost důležitým prvkem lisabonské strategie: snižování nerovností mezi regiony v Evropě je faktorem stability a má nesmírný růstový potenciál. Minulá rozšíření ukázala, že zde existuje prostor pro rozvoj, ze kterého mají obapolný prospěch bohaté i chudé regiony. Politika státní podpory může přispívat k takovému pozitivnímu výsledku tím, že zabrání škodlivému boji o subvence mezi regiony a že vytvoří správné pobídky pro hospodářský růst a zaměstnanost v nejméně rozvinutých regionech i jinde.

41. Politiku Komise v oblasti regionální podpory je třeba aktualizovat, aby se zohlednil vývoj za uplynulých sedm let od přijetí posledních pokynů v roce 1998, zejména pak rozšíření. Komise zahájila přezkoumání pokynů Společenství pro regionální podporu a hodlá začlenit víceodvětvový rámec pro regionální podporu velkým investičním projektům . Přezkum zohlední třetí zprávu o soudržnosti, která navrhuje organizovat budoucí politiku v oblasti soudržnosti kolem tří hlavních cílů: a) konvergence; b) regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti; a c) evropské územní spolupráce. Tyto cíle jsou rovněž zdůrazněny v návrhu Komise pro nařízení o strukturálních fondech.

42. Vzhledem k tomu, že je nezbytné investiční podporu velkým podnikům používat střídmě, aby nadále účinně přispívala k podpoře celkové, dlouhodobé konkurenceschopnosti prostřednictvím snížení regionálních nerovností, mohl by se tento druh podpory soustředit hlavně na nejméně rozvinuté regiony.

43. Regionální podporu je však třeba vidět v souvislosti s možnostmi pro poskytování podpory pro horizontální účely, které jsou uvedeny v tomto sdělení. Zejména se jedná o opatření podpory příměji propojená se sledováním cílů lisabonské agendy. Bude nezbytné prověřit, zda a do jaké míry by měly být zachovány regionální příspěvky obsažené ve stávajících horizontálních úpravách.

44. Komise rovněž prověří, jaké úrovně podpory mohou být odůvodněné pro jiné než nejméně rozvinuté regiony, jaké by měly být rozdíly v podporách, jaké kategorie podniků by měly být příjemci a pro jaké kategorie podpory. To všechno členským státům umožní dostatečnou pružnost pro rozvoj politik na vnitrostátní úrovni, které by podporovaly regionální konkurenceschopnost, zaměstnanost a evropskou územní spolupráci při současném splnění celkového cíle „cílenějších státních podpor a jejich nižšího počtu“.

II.7 Podpora udržitelného rozvoje s ohledem na životní prostředí

45. Ochrana životního prostředí sama o sobě má zásadní význam. Může z ní však rovněž pramenit konkurenční výhoda pro Evropu, neboť prostřednictvím účinného využití zdrojů a investic poskytne příležitosti pro inovaci, nové trhy a zvýšenou konkurenceschopnost.

46. Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí se použijí do roku 2007. V roce 2005 se Komise začne zamýšlet nad způsoby a prostředky, jak lépe řešit výzvy a využít příležitosti, které udržitelný rozvoj nabízí, jak je stanoveno v lisabonské strategii a ve strategii udržitelného rozvoje, zejména s cílem zajistit úplnou internalizaci nákladů na ochranu životního prostředí. Komise se v souladu s akčním plánem pro environmentální technologie (ETAP) zejména pokusí povzbudit ekologické inovace a zvýšení produktivity prostřednictvím ekologické účinnosti. Určitá opatření by rovněž mohla být v rámci obecné blokové výjimky osvobozena od povinnosti oznámit podporu.

II.8 Zavedení moderní infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií

47. Podle lisabonského akčního plánu je moderní infrastruktura v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií na celém území EU předpokladem pro to, aby bylo možné sklízet plody opětovně oživené lisabonské strategie. Proto vyzývá členské státy, aby dostály svým závazkům, pokud jde o investice do dopravních a energetických sítí. Členské státy se při výstavbě infrastruktury vzrůstající měrou opírají o partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Proto je důležité, aby existovala jasná pravidla státní podpory pro posuzování veřejných zdrojů poskytovaných v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. V důsledku nedávného otevření trhů, jež byly dříve pod státní kontrolou, lze obecně říci, že veřejné subjekty vzrůstající měrou vstupují na celou řadu trhů. To může vyvolat problémy právní povahy ohledně použitelnosti pravidel státní podpory. Komise zváží potřebu vydání pokynů v tomto směru.

III. MODERNIZACE PRAKTIK A POSTUPů V OBLASTI STÁTNÍ PODPORY

III.1 Lepší řízení – odpovědnost sdílená s členskými státy

48. V současné době existují jisté nedostatky v praktikách a postupech politiky státní podpory, které lze pozorovat v dlouhém časovém úseku potřebném pro zpracování případů. Do jisté míry je důvodem pro toto zpoždění značné množství závazných požadavků obsažených v procesním nařízení Rady č. 659/1999 (např. jazyková znění a požadavky týkající se zveřejňování) a pokud se nic nepodnikne, tento časový úsek se v důsledku rozšíření pravděpodobně ještě prodlouží. Delší časový úsek samozřejmě nelze akceptovat, musíme však mít na paměti, že trvání řízení a zajištění účinné kontroly jsou vzájemně provázány a že je třeba zároveň zajistit práva třetích stran.

49. Komise v krátkodobém časovém horizontu zlepší, je-li to možné v rámci stávajících procesních nařízení , své vnitřní praktiky a správu a zvýší účinnost, vymáhání práva a kontrolu. Jelikož bude úspěch záviset také na praktikách v členských státech, měly by tyto státy rovněž usilovat o zvýšení účinnosti, průhlednosti a provádění politiky státní podpory.

50. Po konzultaci členských států i veřejnosti ohledně toho, jak by měly být v zájmu lepšího vykonávání kontrol státní podpory zdokonaleny postupy, Komise zváží vydání pokynů pro osvědčené postupy . Zejména se pokusí prosadit lépe předvídatelné lhůty, vyjasnit postupné kroky v řízení a zajistit vyšší transparentnost poskytnutím většího objemu informací na internetu. Komise rovněž zkrátí lhůty tím, že podpoří větší správnost oznámení a bude odrazovat od podávání neúplných oznámení. Toho dosáhne systematičtějším využíváním příkazu k poskytnutí informací, který vyžaduje, aby členské státy během stanoveného období poskytly úplné informace.

51. Přijímání podrobných pravidel státní podpory je sice v pravomoci Komise, avšak úspěšné provádění pravidel a postupů do značné míry závisí na členských státech. V souvislosti s rozšířením bylo přezkoumání opatření státní podpory v nových členských státech prováděno funkčně nezávislými kontrolními orgány. Tato cenná zkušenost by měla být zohledněna při zvažování další spolupráce mezi Komisí a všemi členskými státy. V této souvislosti Komise přezkoumá, zda by nezávislé orgány v členských státech mohly být Komisi nápomocny při plnění jejího úkolu týkajícího se vynucování pravidel státní podpory (zjišťování a prozatímní navracení protiprávní podpory, výkon rozhodnutí o navrácení).

III.2 Méně byrokracie a cílenější vynucování práva a kontrola

52. Očekává se, že pokyny pro osvědčené postupy spolu s obecnou blokovou výjimkou a zvýšenými stropy podpor de minimis sníží jak dobu, než Komise dojde ke svým rozhodnutím, tak administrativní zatížení členských států. Členské státy by se však měly aktivněji angažovat při zajištění toho, že podmínky pro výjimky budou dodrženy v plném rozsahu a že nezbytné informace budou uchovány v souladu s příslušnými předpisy, aby v případě pochybností nebo stížnosti měla Komise příležitost ověřit slučitelnost.

53. Účinnost a spolehlivost kontroly státní podpory předpokládá řádné vynucování rozhodnutí Komise, zejména pokud jde o navrácení protiprávní a neslučitelné státní podpory. Nedávné zkušenosti ukázaly, že provádění rozhodnutí o navrácení členskými státy není uspokojivé a že navíc podmínečná nebo kladná rozhodnutí někdy nejsou členskými státy správně prováděna. Komise proto bude:

- usilovat o dosažení bezprostřednějšího a účinnějšího výkonu rozhodnutí o navrácení, který zajistí rovnost zacházení se všemi příjemci. Za tímto účelem bude Komise přesněji sledovat výkon rozhodnutí o navrácení ze strany členských států. Navrácení musí proběhnout v souladu s vnitrostátními postupy. Avšak pokud se zdá, že navrácení neprobíhá bezprostředně a účinně, Komise bude aktivněji stíhat nedodržování podle čl. 88 odst. 2, článku 226 a 228 Smlouvy;

- vyžadovat větší transparentnost v obecných zásadách kontroly státní podpory a zvážit vytvoření sítě orgánů nebo kontaktních míst zabývajících se státní podporou, aby se usnadnil tok informací a výměna osvědčených postupů;

- na všech úrovních podporovat prosazování kontroly státní podpory, povědomí o ní a pochopení této kontroly, aby napomohla orgánům poskytujícím podporu při tvorbě opatření slučitelných s pravidly obsaženými ve Smlouvě.

54. Komise zesílí sledování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích o státní podpoře ze strany členských států, včetně dodržování ustanovení v nařízeních o blokových výjimkách. Bude rovněž povzbuzovat členské státy, aby se zapojily do porovnávání s referenčními ukazateli (benchmarking) za účelem ověření, zda státní podpora dosahuje cíle a je pro daný cíl nejlepším druhem státního zásahu. Toho by mohlo být dosaženo v partnerství s vnitrostátními účetními dvory.

55. Komise se bude rovněž zabývat hájením zájmů, aby povzbudila zúčastněné subjekty k zajišťování dodržování pravidel státní podpory v plném rozsahu. Ustanovení čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES je přímo účinné a dává vnitrostátním soudcům pravomoc rozhodnout o pozastavení a prozatímním navrácení protiprávně poskytnuté podpory před jejím schválením ze strany Komise. Soukromoprávní spory před vnitrostátními soudy by proto mohly zvýšit disciplínu v oblasti státní podpory. Rovněž by mohlo být posíleno povědomí auditorů ve společnostech, vnitrostátních regulátorů trhů a vnitrostátních účetních dvorů. Za tímto účelem Komise zahájila vypracování studie zaměřené na dva hlavní aspekty vynucování práva státní podpory na vnitrostátní úrovni; zejména úlohu vnitrostátních soudů při ochraně práv propůjčených zainteresovaným stranám, zvláště soutěžitelům příjemců protiprávní podpory, a vynucování záporných rozhodnutí na vnitrostátní úrovni, zvláště pak rozhodnutí se stanovenou povinností navrátit podporu.

56. Další oblastí, ve které by vnitrostátní soudy mohly hrát větší roli, by byla kontrola, zda opatření, která jsou považovaná za opatření spadající do blokové výjimky nebo prahů podpory de minimis a tedy nejsou oznámená Komisi, skutečně splňují nezbytná kritéria. Bude-li to potřeba, Komise zváží přezkoumání sdělení o spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Komisí v oblasti státní podpory, zejména skutečnost, zda rozšíří jeho oblast působnosti na ostatní vnitrostátní subjekty.

III.3 Přizpůsobení procesních pravidel rozšířené Evropské unii

57. Komise přezkoumá veškeré možnosti, jak snížit administrativní náklady a zlepšit procesní pravidla. Zvláštní důraz bude klást na zkrácení doby zpracování případů, ohledně nichž Komise zahájila řízení; poskytnutí jasných podnětů pro splnění povinnosti oznámit opatření podpory a dosažení lepší efektivity, sledování a vynucování. V této souvislosti Komise hodlá v roce 2007 představit konzultační dokument, který bude projednáván s členskými státy a který by mohl vést k návrhu změny nařízení Rady č. 659/1999 (procesní nařízení) .

58. Možnosti ke zvážení jsou např.:

- Komise by mohla více využívat internet, aby uspořila čas a zvýšila transparentnost ; Komise by se rovněž mohla zavázat, že za předpokladu, že členské státy zajistí dobrou spolupráci, uzavře své šetření v kratším časovém horizontu, že se řízení zahájí v případě pochybností a že záporná rozhodnutí by mohla být přijata, pokud do určité lhůty nebudou předloženy veškeré relevantní informace. Navíc by mohly být přezkoumány správní postupy a jazykové záležitosti, např. požadavky na překlad.

- Pro zajištění řádného oznámení opatření podpory by měla být rozšířena působnost příkazu k navrácení, aby se uplatňovalo systematické prozatímní navracení neoznámené podpory, a mohl by být zaveden jakýsi odrazující mechanismus vůči členským státům ohledně opatření, která nebyla oznámena. Například by mohly být pravidelně přezkoumávány bilanční záznamy členských států týkající se oznamování. Pokud se zdá, že členský stát řádně neoznamuje své státní podpory, mohla by jej Komise za toto nesplnění postihnout podle článků 226 a 228 Smlouvy uložením sankcí.

- Pro dosažení větší efektivity by projednávání a návrh vhodných opatření mohly být přesněji formalizovány. Komise by rovněž mohla více konzultovat účastníky trhu a zdokonalit sběr relevantních odvětvových informací prostřednictvím nových nástrojů udělujících jí dodatečné vyšetřovací pravomoci. Mohlo by být rovněž zavedeno písemné řízení v rámci poradního výboru pro státní podpory.

59. Komise navíc zhodnotí potřebu rozšířit oblast působnosti nařízení Rady č. 994/98 , které Komisi umožňuje udělit blokovou výjimku dalším typům opatření, např. podpoře kultury a zachování kulturního dědictví. V této souvislosti Komise hodlá vyjasnit role a použití blokových výjimek a pokynů a zváží možnost nejen kladného účinku blokových výjimek, který již výjimky mají, ale v některých případech i záporného účinku. To by znamenalo, že některá kritéria pro výjimku z oznámení by rovněž byla kritérii pro slučitelnost podpory, což by vnitrostátním soudům umožnilo blokové výjimky použít přímo nejen pro prohlášení slučitelnosti, ale i neslučitelnosti určité podpory.

III.4 Komplexní přezkum zbývajících dokumentů

60. Komise zvážila nutnost přezkoumat každý jednotlivý dokument Komise týkající se poskytování státní podpory. V poslední fázi reformy bude cílem Komise v případě potřeby přezkoumat zbývající dokumenty tak, aby se na všechny nástroje státní podpory soustavně používaly tytéž zásady.

61. V souladu s tím Komise přezkoumá sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů a metodiku pro výpočet referenčních sazeb a úroků v případě navrácení. Dříve než v roce 2009 skončí platnost nových pokynů pro podpory na záchranu a restrukturalizaci zveřejněných v roce 2004, Komise začne uvažovat o potřebě změnit některá ze stávajících ustanovení pokynů. Zejména zohlední změny politiky regionální podpory, vztahy s různými vnitrostátními insolvenčními řízeními a pravidla sociální ochrany pracovníků společností, které procházejí restrukturalizací.

62. Média, audiovizuální služby, kreativní odvětví a kultura jako celek mají velký potenciál z hlediska inovace, konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst. Rovněž významně přispívají k zachování a podpoře bohaté kulturní a jazykové rozmanitosti v EU. Při přezkoumání záležitostí státní podpory v těchto odvětvích Komise v plném rozsahu zohledňuje příslušná ustanovení Smlouvy (zejména čl. 151 odst. 4 a čl. 87 odst. 3 písm. d)) a Protokolu o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojeného k Amsterodamské smlouvě a zvažuje zvláštní veřejné zájmy spojené s těmito činnostmi. S ohledem na to se znovu vrátí ke sdělení o používání pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání. Zvláště s rozvojem nových digitálních technologií a služeb podporovaných internetem se objevily nové problémy týkající se rozsahu činností veřejnoprávního vysílání. Komise rovněž zváží přezkoumání sdělení o některých právních aspektech filmových a ostatních audiovizuálních děl (sdělení o filmu) . Komise by mohla dodatečně a na základě svých zkušeností v této oblasti požádat Radu o rozšíření oblasti působnosti zmocňovacího nařízení, aby filmový průmysl mohl rovněž využívat blokovou výjimku .

63. Komise bude dále v širším kontextu přemýšlet o způsobech poskytování státní podpory podnikům. Některá opatření podpory jsou transparentnější než jiná; některá z nich jsou příměji směřovaná na konkrétní cíle. To vyvolává otázky ohledně efektivity a narušujících účinků různých forem podpory. Komise proto vydá konzultační dokument o prvku podpory obsaženém v různých formách podpory , aby shromáždila názory členských států a podniků. Z konzultace by mohlo vyplynout, zda by Komise systematicky měla uplatňovat vůči některým formám podpory přísnější přístup než vůči jiným.

64. Pro doplnění uvedených obecných úvah se Komise vrátí ke svému sdělení o státní podpoře ve formě záruk, aby do něj začlenila své zkušenosti a posoudila, zda by stávající pravidla a kritéria měla být změněna. V téže souvislosti Komise zváží revizi svého sdělení o použití předpisů o státní podpoře v případě opatření týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti zveřejněného v roce 1998, zejména pak přezkoumá, zda by mělo být rozšířeno i na nepřímé zdanění.

65. Komise také rozhodne, zda je nadále potřebný rámec pro státní podporu určenou na stavbu lodí , nebo zda by se odvětví mělo řídit horizontálními předpisy.

66. Po dosažení dohody o novém nařízení Rady o rozvoji venkova, která se očekává v červnu 2005, Komise přezkoumá existující zvláštní opatření pro státní podporu v odvětví zemědělství . Předlohy návrhu budou předloženy včas tak, aby bylo možné formální přijetí v roce 2006 a používání počínaje 1. lednem 2007.

III.5 Zavedení a zhodnocení nových postupů do budoucna

67. Po ukončení rozsáhlé reformy státní podpory Komise provede zhodnocení, aby se ujistila, že nové předpisy a postupy v politice státní podpory řádně fungují ve prospěch evropských občanů. V případě nutnosti budou navržena nová opatření.

68. Na obrázku 1 je uveden přehled plánu na roky 2005–2009 předběžně rozděleného do tří etap.

Obrázek 1: Plán na roky 2005–2009 ( předběžný )

Změny | 2005/2006 | 2007/2008 | 2009 |

Hmotněprávní úprava | Plán pro reformu státní podpory 2005–2009 Pokyny pro regionální podporu Obecná bloková výjimka (podpora malým a středním podnikům, zaměstnanosti, na vzdělávání, na výzkum a vývoj, podpora de minimis, regionální podpora, podpora na ochranu životní prostřední) Sdělení o úrokových sazbách Pokyny pro výzkum, vývoj a inovaci Sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů Sdělení o rizikovém kapitálu Rozhodnutí a pokyny o službách obecného hospodářského zájmu a směrnice o průhlednosti Pokyny na ochranu životního prostředí Rámec o státní podpoře určené na stavbu lodí | Posouzení/změna pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci. Sdělení o státní podpoře ve formě záruk Sdělení o přímém zdanění podnikatelské činnosti Sdělení o státní podpoře veřejnoprávního vysílání Možné další blokové výjimky | Posouzení reformy a přezkum existujících pravidel státní podpory |

Konzultační dokumenty | Sdělení o inovaci | Konzultační dokument o možné změně nařízení Rady č. 659/99. Konzultační dokument o různých formách podpory |

Řízení | Vnitřní pokyny o osvědčených postupech Důraznější prosazování státní podpory. Posílení kontroly výkonu rozhodnutí a navrácení podpory Možný návrh změny nařízení Rady č. 994/98 (zmocňovací nařízení) | Možný návrh změny nařízení Rady č. 659/99 (procesní nařízení) Sdělení o spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Komisí v oblasti státní podpory |

69. Na obrázku 2 je uveden přehled očekávaných hlavních změn v konstrukci pravidel státní podpory.

Obrázek 2: OČEKÁVANÉ HLAVNÍ ZMĚNY V KONSTRUKCI [pic][pic][pic]