Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52004DC0636

    Sdělení Komise Evropskému Parlamentu a Radě - Přechod k fázím zavádění a provozování evropského programu družicové navigace

    /* KOM/2004/0636 konecném znení */

    52004DC0636

    Sdělení Komise Evropskému Parlamentu a Radě - Přechod k fázím zavádění a provozování evropského programu družicové navigace /* KOM/2004/0636 konecném znení */


    V Bruselu dne 06.10.2004

    KOM(2004)636 v konečném znění

    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

    Přechod k fázím zavádění a provozování evropského programu družicové navigace

    ÚVOD

    Poté, co se Rada seznámila se sdělením Komise ze dne 18. února 2004[1], dne 9. března 2004 přijala závěry, ve kterých Komisi vyzvala, aby do konce měsíce října 2004 předložila sdělení, na jehož základě bude moci přijmout do konce roku politická rozhodnutí, která jsou nutná ve fázích zavádění a provozování, včetně postoje k maximální částce finančního příspěvku Evropského společenství a k definici služeb. Od roku 2002 je program ve fázi vývoje, po které bude následovat zavádění (2006-2007) a provozování (od roku 2008).

    Před zahájením fází zavádění a provozování by měly být vyřešeny čtyři otázky:

    - potvrdit významný závazek soukromého sektoru při financování těchto fází,

    - definovat nabízené služby,

    - vypracovat rámcové struktury systému,

    - uzavřít se Spojenými státy smlouvu o interoperabilitě evropského a amerického systému.

    Dvě poslední otázky jsou nyní již vyřešeny. Nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a společná akce 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie[2] přinášejí rámcové struktury systému. Kromě toho je celková interoperabilita evropského a amerického systému výslovně uvedena v dohodě se Spojenými státy podepsané dne 26. června 2004.

    Společný podnik Galileo, který pracuje od léta 2003, byl v otázce soukromého financování pověřen, aby úspěšně dokončil výběr držitele licence. První fáze, nazývaná předběžný výběr, byla ukončena v únoru 2004. Na konci srpna 2004 předala v rámci druhé fáze postupu dvě ze tří předběžně vybraných konsorcií své detailní nabídky. Společný podnik vyhodnotil tyto nabídky v září 2004 a vypracoval zprávu. V souladu se svým mandátem vybere společný podnik kandidáta na držitele licence, tento návrh bude předložen správní radě ke schválení.

    Zpráva společného podniku, doplněná tímto sdělením, je zaměřená na získání politických směrnic nutných při veřejném financování příštích fází programu a úkolů veřejné služby, zejména definice služeb. Na tomto základě bude moci společný podnik zahájit poslední fázi udělování licence systému, vyjednávání o licenční smlouvě, která by měla být podepsána v průběhu roku 2005. Tato fáze bude probíhat v úzké spolupráci s Úřadem pro dohled, který jakožto schvalující úřad podepíše tuto smlouvu a bude dohlížet na její provádění v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení (ES) č. 1321/2004.

    1. FINANCOVÁNÍ FÁZÍ ZAVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ

    Značný vývoj trhů spojených s družicovou navigací vedl evropské instituce k upřednostnění výběru veřejno-soukromého partnerství ve formě licence pro fáze zavádění a provozování programu Galileo. Ačkoli soukromý sektor hlásí připravenost významně investovat do projektu vzhledem k jeho nabízeným obchodním perspektivám, přesto finanční účast Společenství zůstává nutná, aby byla zajištěna finanční rovnováha programu.

    1.1. Silné obchodní perspektivy

    Různé studie[3], objednané Komisí od roku 1999, se kterými se Rada seznámila, zdůraznily pozoruhodné perspektivy trhů spojených s družicovou navigací. Vývoj pozorovaný v posledních letech potvrzuje velice rychlý rozvoj trhů s výrobky a službami, které využívají družicovou navigaci. I nejoptimističtější odhady byly překonány.

    Světový trh s výrobky a službami spojenými s družicovou navigací se tak z roku 2002 do roku 2003 zdvojnásobil z 10 miliard euro na 20 miliard euro. V roce 2020 dosáhne výše přibližně 300 miliard euro se zhruba 3 miliardami funkčních přijímačů. Tyto přijímače budou spojovat všechny služby nabízené systémy GALILEO, EGNOS a GPS.

    Každým dnem jsou uváděny na trh nové aplikace. Cena přijímačů trvale klesá. Přijímače jsou nyní k dispozici za méně než 150 euro. Stejně jako u mobilních telefonů před několika lety, snižování cen povede k velkému rozšíření služeb navigace ve všech odvětvích, jejich používání se stane stejně jednoduché jako používání rozšířených elektronických přístrojů jako jsou hodinky, fotoaparát, mobilní telefon atd. Družicová navigace proniká do všech segmentů společnosti, což dává programu GALILEO rozměr, který je možno označit jako "občanský".

    Již od počátku projektu GALILEO si Rada přála silnou účast soukromého sektoru v tomto programu. Ve svém usnesení ze dne 19. července 1999 Rada vyzvala Komisi, aby "vytvořila vhodné a rozumné podmínky, které umožní zajistit financování pocházející ve velké míře od soukromého sektoru, a to v rámci partnerství veřejný - soukromý."[4]. Tento postoj byl nadále trvale potvrzován. Přesněji, v závěrech, které Rada přijala dne 26. března 2002 stanovila, pro financování a fázi zavádění, že je třeba "se snažit zaručit rozdělení, podle kterého maximálně jedna třetina bude pocházet z rozpočtu Společenství a minimálně dvě třetiny od soukromého sektoru". Mimo to, v těchto závěrech a v závěrech, které Rada přijala dne 9. března 2004, Rada výslovně počítá s použitím prostředků Společenství při financování fáze provozování.

    1.2. Finanční zdroje nabídnuté soukromému sektoru

    Podle průběžné zprávy vypracované společným podnikem Galileo potvrzují nabídky předložené předběžně vybranými konsorcii předpoklady týkající se financování fází zavádění a provozování, pokud odpovídají schématu, které předpokládá Rada: každé z těchto konsorcií se zavazuje, že bude financovat nejméně dvě třetiny nákladů fáze zavádění, odhadované na 2,1 miliardy euro a požaduje platbu vyrovnávací subvence v průběhu prvních let, a to podle uvádění systému do provozu.

    Ve výše uvedeném sdělení ze dne 18. února 2004 Komise vyjmenovala několik možných zdrojů financování fáze zavádění a provozování nabídnuté soukromému sektoru.

    Příjmy spojené s prodejem služeb mají v plánech financování předložených předběžně vybranými konsorcii významné místo. Tyto příjmy, získané přímo držitelem licence mu umožní vyplatit investovaný kapitál a splatit sjednané půjčky. Je třeba uvést, že každé z konsorcií přikládá velikou důležitost příjmům očekávaným z prodeje veřejné regulované služby (PRS).

    Příjmy získané z práv na duševní vlastnictví tvoří také významný prvek ve finančních plánech představených předběžně vybranými konsorcii. Stejně jako pro příjmy spojené s prodejem služeb se počítá s tím, že budou přímo vybírány držitelem licence, kterému Úřad pro dohled v rámci licenční smlouvy přidělí licence umožňující využití práv duševního vlastnictví týkajících se částí systému a jeho aplikací. Společný podnik Galileo s Komisí a Evropskou kosmickou agenturou vypracoval globální přístup, který by měl za tímto účelem právně chránit klíčové prvky systému, zejména ty, které se týkají zpracování signálu. Tento přístup umožní pokrýt všechny uživatele, nezávisle na používané službě. Tento přístup je schválen kandidáty na držitele licence, kteří v něm vidí důležitý zdroj příjmů a díky němu není nutné uvalit daň na přijímače, se kterou se také počítalo ve výše uvedeném sdělení ze dne 18. února 2004.

    Finanční plány předložené předběžně vybranými konsorcii předpokládají značný závazek v oblasti vlastního kapitálu doplněný o účinnou bankovní podporu. Evropská investiční banka, která udržuje úzké kontakty s různými kandidáty na licenci, bude v této finanční operaci díky vkladu dlouhodobých půjček, doplněných o vhodně dlouhou dobu odkladu, hrát velikou roli.

    1.3. Požadované financování Společenstvím

    Evropský systém družicové navigace tvoří velikou veřejnou infrastrukturu, jejíž vytvoření představuje pro Evropskou unii četné výhody. Umožňuje vymanit se ze závislosti na třetím systému v situaci, kdy existuje monopol a kdy každým dnem vzrůstá počet oblastí klíčových aplikací. Zajišťuje zvládnutí požadované technologie jakož i funkce navigace a časových služeb, které jsou životně důležité pro hospodářství. Jakožto civilní systém konstruovaný pro civilní uživatele odpovídá potřebám, které existující systémy nejsou schopny uspokojit. Zapadá do rámce evropské kosmické politiky, jak je popsána v Bílé knize předložené Komisí dne 11. listopadu 2003[5]. To jsou údaje, které odůvodňují zásah veřejné moci do financování fáze zavádění a provozování programu.

    Část veřejného financování nutná k chodu těchto dvou fází doplňuje financování soukromé. Jako výsledek se jeví na jedné straně rozměr a kvalita projektu požadovaného Evropským společenstvím, na straně druhé obchodní příjmy, které může provozování systému vytvářet.

    Náklady na fázi zavádění jsou odhadovány na 2,1 miliardy euro. Každé z předběžně vybraných konsorcií se zavazuje, že bude nést dvě třetiny těchto nákladů, tedy 1,4 miliardy euro, částka 700 milionů euro na financování této fáze bude čerpána z rozpočtu Společenství.

    Financování fáze provozování bude zajištěno soukromým sektorem. Přesto však, jednak vzhledem k omezením vyplývajícím z povinností veřejné služby, které byly stanoveny pro provozování této velké veřejné infrastruktury systému GALILEO, a jednak vzhledem k časovému úseku požadovanému k tomu, aby soukromý sektor plně rozvinul trh s družicovou navigací a uvedl na trh své služby, je třeba vložit výjimečnou část veřejných financí v průběhu prvních let fáze provozování.

    Aby byla financována část spadající do rozpočtu Společenství, Komise dne 14. července 2004 navrhla nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění fáze zavádění a provozování evropského programu družicové navigace[6]. Tento návrh staví program GALILEO na zvláštní právní nástroj, který je koherentní s budoucím evropským kosmickým programem a velice vhodný k tomu, aby uspokojil jeho potřeby a odpovídal co nejlépe požadavku dobrého finančního řízení. Komise také stanoví finanční podporu Evropského společenství pro období ode dne 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 ve výši jedné miliardy euro. 500 milionů euro je tak určeno na financování fáze zavádění, na tuto fázi by měla být také určena částka ve výši 200 milionů eur v rámci současných finančních výhledů na rok 2006 a 500 milionů eur je určeno na financování prvních let fáze provozování. Toto číslo je přibližné a případně bude upraveno v závislosti na výsledku jednání s kandidáty na držitele licence.

    Správa a kontrola užívání příspěvku Společenství poskytnuté programu GALILEO budou zajištěny Evropským úřadem pro dohled GNSS, v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení Rady č. 1321/2004. Předpokládá se, že Úřad pro dohled bude vytvořen v průběhu první poloviny roku 2005. Neví vyloučeno, že Evropská kosmická agentura by v případě potřeby mohla přispívat na financování fází zavádění a provozování programu prostřednictvím vkladu Úřadu pro dohled.

    Je třeba zdůraznit, že část veřejného financování bude moci být snížena v závislosti na obchodních příjmech vytvořených provozováním systému ve prospěch držitele licence. Jedno ustanovení licenční smlouvy výslovně stanoví pravidla této úpravy.

    Komise bude dbát na to, aby podporovala použití družicové navigace v iniciativách, které podniká nebo bude podnikat v nejrůznějších oblastech, zejména v oblasti nouzového volání, námořní bezpečnosti, rybolovu a zemědělství současně se systémem "Global Monitoring for Environment and Security (GMES)", interoperabilitou železničních systémů (ERTMS), spravedlnosti a vnitřních věcí, atd.

    1.4. Příjmy plynoucí ze třetích zemí

    Potvrzuje se rozvoj mezinárodní spolupráce. Několik třetích zemí si velmi silně přeje účastnit se programu GALILEO, a to i na financování. Dohody o spolupráci byly podepsány s Čínou dne 30. října 2003 a s Izraelem dne 13. července 2004. Mimo Ruské federace, Indie a Ukrajiny, se kterými jsou rozhovory o dohodě na dobré cestě, byly slibné kontakty navázány také s Jižní Koreou, Austrálií, Mexikem a Brazílií. Mimo to, Švýcarsko a Norsko, členské státy Evropské kosmické agentury a Kanada, přidružený člen, zkoumají možnost účastnit se finančně na pozdějších fázích programu. Ze strany různých zúčastněných třetích zemí může být očekáván veliký přínos kapitálu.

    Třetí země přidružené k programu GALILEO představují dobrou možnost rozvoje trhu. V každé z těchto zemí jsou podniky, které mají veliké technické a obchodní možnosti v oblasti vesmíru a družicové navigace, které mohou aktivizovat evropská výrobní odvětví. V každé z těchto zemí zdůrazňují všichni provozovatelé a uživatelé nutnost rozvoje civilního systému družicové navigace, který bude navržen speciálně tak, aby odpovídal jejich potřebám napříč pěti různým oddělením a aby disponoval funkcemi, které jsou nepostradatelné k rozvoji této nové technologie v širokém měřítku. celistvost, záruka služeb a spojení s telekomunikacemi. Hodnotí tedy odlišné vlastnosti systému GALILEO vzhledem k americkému systému GPS a hodnotí veškeré výhody dvoustranné dohody, která pokrývá veškeré pole spolupráce a umožňuje účastnit se budoucnosti tak slibné technologie.

    Program GALILEO je otevřený velmi široké spolupráci se třetími zeměmi a dává jim možnost účastnit se konstrukce, vývoje a řízení strategické infrastruktury. Z tohoto důvodu se výrazným způsobem podílí na vnějším rozměru politiky Evropského společenství. Rozmanitost a rozsah předpokládaných způsobů účasti, které se týkají licence, výzkumného programu, smluv uzavřených s Evropskou kosmickou agenturou, právní úpravy, účast na společném podniku nebo i přidružení k budoucí Úřad pro dohled představují bezpochyby výhody mezinárodní spolupráce.

    Spolupráce se třetími zeměmi také umožňuje přesvědčit se o podpoře těchto zemí uvnitř mezinárodních orgánů odpovědných za přidělování frekvencí nebo definici norem. Navíc zaručuje, že služby nabízené provozováním systému budou v uvedených zemích uvedeny na trh bez jakýchkoli překážek.

    2. POŽADAVKY KLADENÉ NA NABÍZENÉ SLUŽBY

    Provozování systému GALILEO musí nabídnou různé služby, které mají přesně stanovené vlastnosti a musí zaručit vysoký stupeň bezpečnosti.

    2.1. Nabízené služby

    Služby nabízené provozováním systému GALILEO byly podrobně představeny v příloze 1 sdělení Komise ze dne 24. září 2002[7]. Jejich definice byly uvedeny v dokumentu "High-Level Definition" vytvářeném od roku 2002 a neustále aktualizovaném po dohodě s různými skupinami uživatelů. Na těchto základech Rada ve svých závěrech ze dne 6. prosince 2002 uvedla, že nabídková řízení vypsaná v rámci programu GALILEO, zejména ta, která se týkají licence, budou zahrnovat pět služeb: "otevřená služba", "obchodní služba", "služba záchrany života", "veřejná regulovaná služba" (PRS), pátrací a záchranná služba systému COSPAS-SARSAT nebo další příslušné systémy.

    Nabídky, na jejichž základě pokračují v současné době rozhovory s předběžně vybranými konsorcii jsou v souladu s požadovanými technickými specifikacemi a každá z nich nabízí všech pět výše uvedených služeb.

    Jelikož se jedná zejména o veřejnou regulovanou službu (PRS), je důležité připomenout, že tvoří jeden z klíčových aspektů programu. Umožní orgánům veřejné moci disponovat vysoce výkonnou službou zajišťující bezpečnost. Technické definice této služby se účastnilo mnoho ministerstev a potvrdily nutnost jeho vytvoření. Jedná se zejména o příslušné orgány, které jsou pověřeny sledováním hranic nebo vnitřní bezpečnosti, které bojují zejména proti trestné činnosti, pašování, nedovoleného přistěhovalectví nebo terorismu, a o skupiny pověřené civilní ochranou. Použití veřejné regulované služby přesto zůstává nepovinné. Členské státy a jejich správní orgány se budou moci rozhodnout, zda je budou či nebudou využívat. Předběžně vybraní kandidáti na držitele licence ve svých vytvářených návrzích obchodních plánů potvrzují existenci silné poptávky po této službě ze strany mnoha členských států a zdůrazňují objem příjmů, které hodlají získat z jeho provozování. Náklady na používání veřejné regulované služby budou hrazeny vlastními uživateli, ale zůstanou přiměřené z důvodů dobré veřejné správy.

    Mimo to, náklady vzniklé zahrnutím veřejné regulované služby do architektury tohoto systému představují velmi malé procento z nákladů na celou infrastrukturu. Mimo jiné, tato služba má pouze malý vliv na definici hlavních parametrů družic, jako je hmotnost, výkon a objem zařízení. Vliv na náklady na pozemní segment je zanedbatelný.

    Mimo jiné, výzkumné úsilí posledních dvou let a rozhovory se Spojenými státy umožnily přesně určit rozložení frekvencí pro jednotlivé z pěti nabízených služeb. Dohoda podepsaná se Spojenými státy dne 26. června 2004 odstranila poslední politické překážky schválení tohoto plánu.

    Jelikož se jedná o EGNOS, Rada ve svých závěrech ze dne 5. června 2003 stanovila, "že výhody případného zahrnutí řízení systému EGNOS do budoucí smlouvy o licenci řízení programu GALILEO musí být hodnoceny současně s případnými držiteli licence programu GALILEO". Společný podnik GALILEO tak zahrnul EGNOS do rozhovorů, ve kterých pokračuje s předběžně vybranými konsorcii, konsorcia prohlásila, že jsou připravena převzít řízení systému EGNOS v rámci licence. Tento bod bude předmětem návrhu, který Komise předloží na základě výsledků jednání vedených s předběžně vybranými kandidáty, na základě výsledků rozhovorů, ve kterých bude pokračovat s příslušnými orgány členských států, které jsou pověřeny kontrolou civilního letectví, a na základě charakteristik rozpracovaného evropského plánu navigace.

    2.2. Respektování bezpečnostních požadavků

    Jak to Rada již několikrát zdůraznila, systém GALILEO tvoří citlivou infrastrukturu, jejíž použití musí podléhat zvláštním opatřením ochrany v oblasti bezpečnosti a ochrany. Je třeba zabránit dvěma potenciálním nebezpečím: za prvé je třeba chránit systém proti zásahům do jeho fungování, ve zlém úmyslu nebo nikoliv; za druhé je třeba zabránit jeho použití k účelům, které by byly proti zájmům Evropské unie a jejích členských států.

    Nařízení (ES) č. 1321/2004 a výše uvedená společná akce 2007/552/SZBP ze dne 12. července 2004 jsou dva dokumenty, na kterých bude záviset ochrana a bezpečnost systému GALILEO v průběhu fáze zavádění a provozování: nařízení zřizuje Úřad pro dohled, kterému přísluší zejména všechny kompetence "technické" týkající se bezpečnosti a ochrany systému; společná akce se týká zásahů do jeho integrity nebo do jeho fungován, stejně jako opatření, která se přijímají v případě krize. Výbor pro ochranu a bezpečnost systému zřízený při Úřadu pro dohled a složený ze zástupců členských států přebere od Rady oblast bezpečnosti (GSB).

    Společný podnik se ujistil, že předběžně vybraná konsorcia nabízejí v oblasti bezpečnosti a ochrany všechny záruky. Skupiny, které budou systém řídit budou obsahovat osoby oprávněné znát utajené dokumenty a postupy. Každé z konsorcií do svých nabídek zahrnulo dodržování bezpečnostních opatření vypracovaných současnou radou pro bezpečnost a v budoucnu Úřadem pro dohled. Zahrnulo i možnost, že mu Rada uloží zhoršení kvality signálu v případě krize v určité části světa.

    ZÁVěRY

    Společný podnik Galileo v souladu se svým posláním úspěšně dokončil výběr budoucího držitele licence. Ukázalo se, že podmínky, které byly stanoveny při zahájení programu GALILEO jsou splněny. Zejména bylo potvrzeno:

    - strategická hlediska infrastruktury, která má zaručit nezávislost Evropské unie a doplňovat se s americkým systémem GPS,

    - technické definice systému, který Evropské unii zajišťuje zvládnutí technologie družicové navigace,

    - obchodní životaschopnost provozování systému díky vysokým příjmům,

    - pět služeb předpokládaných programem se doplňuje a jsou navrženy tak, aby odpovídaly potřebám všech civilních uživatelů,

    - možnost zapojení systému EGNOS, předchůdce globálního evropského družicového navigačního systému, do uplatňovaného přístupu, a to i do modelu licence,

    - významný finanční přínos soukromého sektoru,

    - a nakonec mezinárodní rozměr projektu a rostoucí vůle třetích zemí aktivně a finančně se účastnit programu.

    Další podmínky definované Radou pro přechod do dalších fází programu, jejichž cílem je zavádění a provozování, jsou také splněny:

    - uzavřít se Spojenými státy smlouvu o interoperabilitě evropského a amerického systému, podepsanou dne 26. června 2004,

    - definovat budoucí rámcové struktury systému, Úřadu pro dohled a bezpečnostních opatření, oba dva dokumenty byly přijaty Radou dne 12. července 2004.

    Nyní jsou splněny všechny podmínky pro to, aby Rada potvrdila:

    - nevratný přechod k fázím zavádění a provozování programu,

    - základní charakteristiky systému, zejména v oblasti služeb,

    - závazek veřejné moci jak vzhledem k financování fáze zavádění a provozování, tak kontrole systému.

    Znalost těchto prvků je nutná, aby:

    - společný podnik mohl ukončit vyjednávání o licenční smlouvě, která bude podepsána Úřadem pro dohled v průběhu roku 2005, a

    - soukromí účastníci potvrdili své nabídky a finanční závazky.

    Komise bude i nadále informovat Evropský parlament a Radu o průběhu programu. Dozorčí rada společného podniku bude i nadále sledovat průběh udělování licence. Výsledky tohoto postupu budou Komisí předloženy Evropskému parlamentu a Radě po dohodě s Úřadem pro dohled, který již od počátku roku 2005 zahájí základní úkoly spojené s prováděním fáze zavádění a provozování.

    [1] KOM(2004)112 v konečném znění

    [2] Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 1. a 30.

    [3] Zejména studie GALA, Geminus, Pricewaterhouse Coopers a Galilei.

    [4] Úř. věst. C 221, 3.8.1999, s. 1.

    [5] KOM(2003)673

    [6] KOM(2004)477 v konečném znění

    [7] KOM(2002)518 v konečném znění

    Top